Název projektu Rozvoj vzdělávání na Slezské univerzitě v Opavě
Registrační číslo projektu CZ.02.2.69/0.0./0.0/16_015/0002400
Vybrané kapitoly z práva
Distanční studijní text
Zdenka Nováková
Opava 2019
Obor: Právo
Klíčová slova: Lidská práva a svobody, svéprávnost, společné jmění manželů, zánik
manželství, vlastnické právo, věcná břemena, závěť, zákonná posloupnost,
dědic, pozůstalost, smlouva, náhrada škody, pracovní smlouva, aktivní
a pasivní politika zaměstnanosti, důchodové pojištění, starobní důchod,
invalidní důchod, pozůstalostní důchod, státní sociální podpora,
dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, příspěvek na zvláštní
pomůcku, příspěvek na mobilitu, práva pacientů, veřejné zdravotní po-
jištění
Anotace: Cílem předkládané studijní opory je zprostředkovat studentům vědomosti
průřezově z oblasti stěžejních právních odvětví práva veřejného a
soukromého vztahujících se k problematice práce se seniory a jejich následná
aplikace včetně aplikace konkrétní legislativy na vybrané životní
a sociální situace. Stěžejními tématy je především problematika dodržování
lidských práv u seniorů, možnosti právní ochrany, institut svéprávnosti,
rodinně-právní problematika s akcentem na vzájemná práva a povinnosti
manželů a důsledky zániku svazku manželského, instituty spojené
s právem vlastnickým, uzavíráním smluv, požadovaným nárokům
vyplývajícím z odškodňování způsobených škod a možnostem dědění
majetku v rámci pozůstalostního řízení včetně možností modifikace zákonné
dědické posloupnosti v návaznosti na literu soukromoprávního
kodexu – občanského zákoníku.
Studijní opora se dále soustředí na pracovně-právní problematiku s akcentem
na možnosti zaměstnávání seniorů a na oblast podpory státu při
rozlišných sociálních událostech v návaznosti na nemocenské pojištění,
důchodové pojištění, státní sociální podporu, pomoc v hmotné nouzi, příspěvek
na péči, oblast zajištění zdravotně postižených, lékařskou péči a
veřejné zdravotní pojištění. Po prostudování studijní opory tak student
bude schopen kvalifikovaně přistupovat k řešení individuálních sociálních
situací při péči o seniory z pohledu legislativy, dokáže analyzovat
obsah právních předpisů a z nich vyplývajících práv a povinností osob
pečujících o seniory a seniorů samotných a následně zasadit tyto legislativní
principy do praktických souvislostí včetně realizace poradenství v
náročných životních situacích seniorů.
Autor: JUDr. Zdenka Nováková, Ph.D.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
4
Obsah
ÚVODEM............................................................................................................................9
RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY.........................................................................10
1 ZÁRUKY DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV ......................................................12
1.1 Lidská práva a svobody.......................................................................................13
1.2 Ochrana lidských práv.........................................................................................14
1.2.1 Veřejný ochránce práv .................................................................................15
1.2.2 Právní způsobilost........................................................................................16
1.2.3 Zastoupení....................................................................................................18
2 RODINNÉ PRÁVO...................................................................................................21
2.1 Manželství...........................................................................................................22
2.1.1 Vznik manželství .........................................................................................23
2.1.2 Vztahy mezi manžely...................................................................................24
2.1.3 Vyživovací povinnost mezi manžely...........................................................26
2.1.4 Zánik manželství..........................................................................................26
2.1.5 Rozvod manželství.......................................................................................27
2.1.6 Právní následky zániku manželství..............................................................28
2.2 Manželské majetkové právo................................................................................29
2.2.1 Společné jmění manželů ..............................................................................29
2.2.2 Vznik společného jmění manželů................................................................30
2.2.3 Zánik společného jmění manželů.................................................................30
3 VĚCNÁ PRÁVA .......................................................................................................33
3.1 Vlastnické právo..................................................................................................34
3.1.1 Nabytí vlastnického práva............................................................................35
3.1.2 Formy vlastnického práva............................................................................36
3.1.3 Omezení vlastnického práva........................................................................39
3.1.4 Věcná práva k věci cizí................................................................................39
4 DĚDĚNÍ MAJETKU.................................................................................................44
4.1 Dědické právo .....................................................................................................45
4.2 Dědění ze zákona ................................................................................................45
4.3 Pořízení pro případ smrti.....................................................................................48
4.3.1 Závěť............................................................................................................48
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
5
4.3.2 Dědická smlouva..........................................................................................49
4.3.3 Odkaz...........................................................................................................50
4.4 Instituty související s dědickým právem .............................................................50
4.4.1 Vydědění......................................................................................................51
4.4.2 Dědická nezpůsobilost .................................................................................52
4.4.3 Přechod dluhů ..............................................................................................52
4.4.4 Zřeknutí se dědického práva ........................................................................52
4.4.5 Odmítnutí dědictví .......................................................................................53
4.4.6 Odúmrť ........................................................................................................53
4.4.7 Správce pozůstalosti.....................................................................................53
5 ZÁVAZKOVÉ PRÁVO ............................................................................................55
5.1 Relativní majetková práva...................................................................................56
5.1.1 Vznik závazků z právních jednání ...............................................................57
5.1.2 Odstoupení od smlouvy ...............................................................................58
5.1.3 Zánik závazku ze smlouvy...........................................................................59
5.1.4 Práva z vadného plnění ................................................................................60
5.1.5 Spotřebitelské smlouvy................................................................................61
5.1.6 Distanční smlouvy .......................................................................................65
5.1.7 Smlouvy uzavírané mimo obchodní prostory..............................................65
6 ZÁVAZKY – NEJČASTĚJŠÍ TYPY SMLUV.........................................................68
6.1 Kupní smlouva ....................................................................................................70
6.2 Směnná smlouva .................................................................................................71
6.3 Darovací smlouva................................................................................................71
6.4 Smlouva o výpůjčce ............................................................................................72
6.5 Smlouva o zápůjčce.............................................................................................74
6.6 Nájemní smlouva.................................................................................................74
6.7 Pojistná smlouva .................................................................................................75
6.8 Smlouva o dílo ....................................................................................................76
6.9 Smlouva o přepravě.............................................................................................77
6.10 Smlouva o ubytování.......................................................................................77
6.11 Zprostředkovatelská smlouva..........................................................................78
7 NÁHRADA ŠKODY.................................................................................................81
7.1 Škoda...................................................................................................................82
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
6
7.2 Náhrada majetkové a nemajetkové újmy ............................................................83
7.3 Rozsah a způsob náhrady škody..........................................................................84
7.4 Pojištění...............................................................................................................85
7.4.1 Životní pojištění...........................................................................................86
7.4.2 Úrazové pojištění .........................................................................................86
7.4.3 Pojištění majetku..........................................................................................87
8 PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY..............................................................................89
8.1 Účastníci pracovněprávních vztahů ....................................................................90
8.2 Pracovní poměr ...................................................................................................91
8.3 Skončení pracovního poměru..............................................................................92
8.3.1 Dohoda.........................................................................................................93
8.3.2 Výpověď ......................................................................................................93
8.3.3 Okamžité zrušení pracovního poměru .........................................................93
8.3.4 Další způsoby zániku pracovního poměru...................................................94
8.4 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ...........................................95
8.4.1 Dohoda o provedení práce ...........................................................................95
8.4.2 Dohoda o pracovní činnosti .........................................................................95
8.5 Dovolená .............................................................................................................96
8.5.1 Dovolená za kalendářní rok .........................................................................96
8.5.2 Dovolená za odpracované dny.....................................................................96
8.5.3 Dodatková dovolená ....................................................................................96
8.6 Odměňování za práci...........................................................................................97
8.7 Srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu.......................................................98
8.7.1 Pořadí srážek z příjmu .................................................................................98
9 ZAMĚSTNANOST .................................................................................................100
9.1 Úřad práce .........................................................................................................101
9.2 Aktivní politika zaměstnanosti..........................................................................102
9.2.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti.....................................................103
9.3 Uchazeč o zaměstnání .......................................................................................104
9.4 Pasivní politika zaměstnanosti ..........................................................................105
9.4.1 Podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti....................................105
9.5 Zaměstnávání seniorů........................................................................................106
10 NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ....................................................109
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
7
10.1 Dávky nemocenského pojištění.....................................................................110
10.1.1 Nemocenské...............................................................................................111
10.1.2 Peněžitá pomoc v mateřství .......................................................................112
10.1.3 Ošetřovné...................................................................................................112
10.1.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ......................................113
10.1.5 Dávka otcovské poporodní péče (otcovská) ..............................................113
10.1.6 Dlouhodobé ošetřovné ...............................................................................114
10.2 Výpočet dávek nemocenského pojištění........................................................115
10.2.1 Stanovení denního vyměřovacího základu ................................................115
10.3 Důchodové pojištění......................................................................................116
10.3.1 Starobní důchod .........................................................................................117
10.3.2 Invalidní důchod ........................................................................................117
10.3.3 Pozůstalostní důchod .................................................................................118
11 DÁVKOVÝ SYSTÉM.............................................................................................120
11.1 Státní sociální podpora ..................................................................................121
11.1.1 Přídavek na dítě..........................................................................................122
11.1.2 Rodičovský příspěvek................................................................................123
11.1.3 Příspěvek na bydlení..................................................................................124
11.1.4 Porodné ......................................................................................................124
11.1.5 Pohřebné ....................................................................................................125
11.2 Systém pomoci v hmotné nouzi.....................................................................125
11.2.1 Osoba v hmotné nouzi ...............................................................................125
11.2.2 Příspěvek na živobytí.................................................................................126
11.2.3 Doplatek na bydlení ...................................................................................126
11.2.4 Mimořádná okamžitá pomoc .....................................................................127
11.2.5 Přiznání dávek............................................................................................128
12 ZAJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB ............................................130
12.1 Ochrana na trhu práce....................................................................................131
12.2 Dávky pro osoby se zdravotním postižením..................................................132
12.2.1 Příspěvek na mobilitu ................................................................................133
12.2.2 Příspěvek na zvláštní pomůcku..................................................................133
12.2.3 Průkaz osoby se zdravotním postižením....................................................135
12.3 Příspěvek na péči...........................................................................................136
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
8
12.3.1 Posuzování závislosti.................................................................................136
12.3.2 Výše příspěvku...........................................................................................138
12.3.3 Řízení o přiznání příspěvku na péči...........................................................138
13 PRÁVA PACIENTŮ ...............................................................................................141
13.1 Systém financování zdravotnictví .................................................................142
13.2 Etické otázky zajištění lékařské péče ............................................................143
13.3 Práva pacientů................................................................................................144
13.4 Specifika zajištění lékařské péče a péče po smrti člověka ............................145
13.5 Veřejné zdravotní pojištění............................................................................146
13.5.1 Veřejné zdravotní pojišťovny ....................................................................147
13.5.2 Plátce pojistného........................................................................................147
13.5.3 Práva účastníka systému veřejného zdravotního pojištění.........................147
LITERATURA ................................................................................................................149
SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY.......................................................................................152
PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON.................................................................................154
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
9
ÚVODEM
Vážení studenti, dostává se před vás text zaměřený na pochopení základních právních
institutů z oblasti práva soukromého a veřejného s akcentem na a vztahujících se k problematice
práce se seniory. Po jeho prostudování získáte aktuální teoretické znalosti z jednotlivých
právních odvětví, budete schopni se orientovat v odborné terminologii, dokáže vydefinovat
dílčí sociální události v návaznosti na legislativní zakotvení.
Budete rovněž schopni kvalifikovaně přistupovat k řešení individuálních sociálních situací
při péči o seniory z pohledu legislativy. Dokáže analyzovat obsah právních předpisů
a z nich vyplývajících práv a povinností osob pečujících o seniory a seniorů samotných a
následně zasadit tyto legislativní principy do praktických souvislostí včetně realizace poradenství
v náročných životních situacích seniorů.
Je velmi žádoucí, že se hodláte učit stále něčemu novému a není vám lhostejný čas pro
vstřebání poměrně složité legislativní materie uplatnitelné v praktických životních situacích
při práci se seniory.
Studijní text tvoří třináct studijních kapitol. Při svém studiu se budete setkávat s několika
typy aktivit. Definice stěžejních pojmů jsou doplněny pojmy k zapamatování, úkoly k zamyšlení
pro lepší vstřebání předkládaného textu. Jednotlivé aktivity na sebe postupně logicky
navazují, proto doporučuji postupovat po jednotlivých kapitolách. Pokud by vám
však tento postup nevyhovoval, můžete studium přizpůsobit vlastním potřebám.
V rámci studia budete odpovídat na kontrolní otázky a plnit samostatné úkoly. Každý
úkol navazuje bezprostředně na probranou materii. Způsob plnění samostatných úkolů a
kontrolních otázek záleží rovněž na vašem individuálním pojetí a přístupu k řešení co se
rozsahu týče. Mnohem důležitější je však obsahové hledisko, které vás navede na případné
nedostatky ve střebávání informací.
Podmínkou úspěšného absolvování studia je zpracování vybraného tématu ve vztahu
k legislativním aspektům ze studijní materie s praktickým dosahem do praktické práce se
seniory, tedy např. vytvoření schématu pro získání dávek pomoci v hmotné nouzi, popis
procesu směřujícího k přiznání dávky státní sociální podpory, průběh pozůstalostního řízení
dle zákona o zvláštních řízeních.
Přeji vám tímto hodně úspěchů při studiu.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
10
RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY
Předložený studijní text si klade za cíl zprostředkovat studentům průřezově vědomosti
z oblasti stěžejních právních odvětví práva soukromého a veřejného vztahujících se k problematice
práce se seniory a naučit je aplikovat konkrétní legislativní předpisy na vybrané
životní a sociální situace. V jednotlivých kapitolách se setkáte s problematikou dodržování
lidských práv, s oblastí rodinně-právní, občansko-právní, pracovně-právní či s legislativní
úpravou pojištění, dávkového systému a práv pacientů při zajištění výkonu lékařské péče.
Seznam témat:
1. Záruky dodržování lidských práv – lidská důstojnost, osobnost člověka, ochrana
osobnosti, duševní a tělesná integrita, možnosti právní ochrany, svéprávnost, opatrovnictví.
2. Rodinné právo – institut manželství, společné jmění manželů, práva a povinnosti
manželů, vzájemné zastupování manželů, vyživovací povinnost, následky zániku manžel-
ství.
3. Věcná práva – právo vlastnit majetek, formy vlastnického práva, nabytí vlastnického
práva, převod vlastnického práva, věcná břemena, zástavní právo, zadržovací právo.
4. Dědění majetku – závěť, dědická smlouva, odkaz, zákonná posloupnost, institut vydědění,
rozdělení pozůstalosti, odmítnutí dědictví, dědická nezpůsobilost, odúmrť.
5. Závazky – uzavírání smluv – spotřebitelské smlouvy, práva z vadného plnění, odstoupení
od smlouvy.
6. Závazky z právních jednání – nejčastější typy smluv.
7. Náhrada škody – škodové pojištění, životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění
majetku, náhrada majetkové a nemajetkové újmy, způsob a rozsah náhrady škody.
8. Pracovně- právní vztahy- pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o
pracovní činnosti, práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, zákonné odvody.
9. Zaměstnanost - Úřad práce, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti, zaměstnanost
u seniorů.
10. Dávky nemocenského a důchodového pojištění.
11. Státní sociální podpora, dávky pomoci v hmotné nouzi.
12. Zajištění zdravotně postižených - příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na
mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením, příspěvek na péči.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
11
13. Práva pacientů - práva pacienta při zajištění lékařské péče, právo na informace,
soukromí, práva osob pozůstalých, veřejné zdravotní pojištění.
Záruky dodržování lidských práv
12
1 ZÁRUKY DODRŽOVÁNÍ LIDSKÝCH PRÁV
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Problematika dodržování lidských práv je základním stavebním kamenem vztahujícím
se k lidské bytosti. Ve vnitrostátní právní úpravě jsou zaručena Listinou základních práv a
svobod, jakožto součástí ústavního pořádku České republiky. Pojem fyzická osoba je často
spojován s institutem právní osobnosti či také právní subjektivitou, jež je definována jako
schopnost být nositelem a vykonavatelem práv a povinností a jež vzniká narozením a zaniká
smrtí nebo prohlášením za mrtvého. Jiné varianty zbavení nebo vzdání se právní osobnosti
nejsou.
Odlišným je pak pojem svéprávnost, jež značí způsobilost právně jednat. Fyzická osoba
se plně svéprávnou stává dosažením zletilosti, tj. dosažením osmnáctého roku věku. Před
dosažením uvedeného věku lze nabýt svéprávnosti uzavřením manželství nebo jejím přiznáním.
Svéprávnost může přiznat jen soud, a to pouze na návrh, dosáhl-li nezletilý šestnácti
let věku, se souhlasem jeho zákonného zástupce (nebo nezletilého, podá-li návrh zákonný
zástupce), a pokud se prokáže jeho schopnost samostatně se živit a obstarávat si své
záležitosti, případně je-li to z vážných důvodů v jeho zájmu. Jednou získané svéprávnosti
se nelze nikdy vzdát a nelze jí ani člověka zcela zbavit jen je ji možno soudně omezit. Soud
v rozsudku vždy vymezí rozsah omezení a jmenuje opatrovníka. Každé omezení trvá
nejdéle tři roky, lze je však opakovaně prodloužit. Je-li zjevné, že se stav člověka v době
3 let nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování první kapitoly budete schopni definovat základní pojmy z oblasti dodržování
lidských práv v návaznosti na duševní a tělesnou integritu člověka, právní osobnost
a svéprávnost.
Dokážete objasnit proces omezení svéprávnosti a vymezit zastoupení jednotlivé typy
institutu zastoupení.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
13
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Lidská práva a svobody, ochrana lidských práv, lidská důstojnost, osobnost člověka,
ochrana osobnosti, duševní a tělesná integrita, možnosti právní ochrany, právní osobnost,
svéprávnost, opatrovnictví.
1.1 Lidská práva a svobody
Obsah mezinárodních dokumentů o lidských právech převzala Česká republika do svého
vnitrostátního právního systému v podobě Listiny základních práv, jakožto součásti ústavního
pořádku ČR.
DEFINICE
Listina základních práv a svobod upravuje mimo jiné problematiku ochrany života,
zdraví, osobní svobody, majetku, obydlí, svobody pohybu, svobody myšlení, svědomí, politických
práv, práva na informace, na hmotné zabezpečení ve stáří, aj.
Listina prohlašuje, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a lidská práva
svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Jedná se o základní
atributy lidských práv a svobod. Nezadatelnost znamená, že práva a svobody jsou lidským
bytostem vrozené, od nikoho je nezískávají. Nezcizitelnost znamená, že je nelze platně
zcizit, tedy převést na jinou osobu (člověk se tedy nemůže platně „vzdát“ své svobody).
Nepromlčitelnost znamená, že práva a svobody nezanikají jejich neuplatňováním, resp. nevykonáváním,
běh času nemá na jejich existenci vliv. Nezrušitelnost znamená, že je nemůže
stát ani nikdo jiný zrušit.
Meze výkonu státní moci jsou v Listině formulovány obdobně jako v Ústavě: státní moc
lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který
zákon stanoví. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nesmí být nucen činit, co
zákon neukládá. Povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích,
přičemž musí být vždy zachována Listinou zaručená práva.
Obecná ustanovení osahují též zákaz diskriminace, když stanoví, že základní práva a
svobody se zaručují všem lidem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství,
politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k
národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
Záruky dodržování lidských práv
14
1.2 Ochrana lidských práv
Lidská práva jsou pro občany České republiky garantována mnoha právními předpisy.
Mezi nejvýznamnější dokumenty patří Ústava ČR a Listina základních práv a svobod. Dílčí
lidská a občanská práva pak dále rozpracovávají další vnitrostátní i mezinárodní právní
předpisy v návaznosti na jednotlivé úpravy. Lidská práva lze definovat jako souhrn základních
práv a svobod, které jsou zaručeny všem lidským bytostem.
DEFINICE
Ve vztahu k seniorům byly přijaty Valným shromážděním OSN (rezoluce 46/91) dne
16. prosince 1991 Zásady OSN pro seniory. Tyto zásady upravují dílčí záruky zachování
důstojného života seniorů.
Nezávislost - mít přístup k odpovídající stravě, vodě, obydlí, oděvu a zdravotní péči na
základě zajištění příjmu, podpory rodiny a společnosti a svépomoci, mít příležitost pracovat
nebo mít přístup k jiným příležitostem zajišťujícím příjem, mít možnost účastnit se rozhodování,
kdy a jak rychle bude probíhat jejich odchod z pracovního života, právo žít v prostředí,
které je bezpečné.
Zařazení do společnosti - možnost podílet se o své znalosti a schopnosti s mladšími
generacemi, možnost vytvářet hnutí nebo asociace starých lidí.
Péče - mít přístup ke zdravotní péči, která by jim pomohla udržet nebo nabýt optimální
úroveň tělesného, duševního a emočního zdraví, mít přístup k sociálním a právnickým službám,
které by rozšířily jejich autonomii, ochranu a péči o ně, mít možnost využívat odpovídající
úroveň institucionální péče zajišťující ochranu, rehabilitaci, sociální a duševní stimulaci
v humánním a bezpečném prostředí, požívat lidských práv a základních svobod, až
žijí v jakémkoli obydlí, zařízení sociální péče nebo léčebném zařízení, což zahrnuje i respektování
jejich důstojnosti, víry, potřeb a soukromí a práv činit rozhodnutí o péči o ně a
o kvalitě jejich života.
Seberealizace - mít přístup ke vzdělávacím, kulturním, duchovním a rekreačním zdrojům
společnosti.
Důstojnost - žít v důstojnosti a bezpečí bez zneužívání tělesné nebo duševní závislosti
seniora.
Se seniory by mělo být dobře zacházeno bez ohledu na jejich věk, pohlaví, rasovou
nebo etnickou příslušnost, postižení a další stav, a měli by být hodnoceni nezávisle na jejich
ekonomickém přínosu.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
15
Při práci se seniory je rovněž uplatňováno znění Charty práv a svobod seniorů a etické
kodexy.
DALŠÍ ZDROJE
https://www.mpsv.cz/cs/1111
1.2.1 VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV
Činnost veřejného ochránce práv je právně upravena zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném
ochránci práv.
Ochránci přísluší kompetence směřující k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších
institucí, pokud jednají v rozporu s právem. Od roku 2006 byla ochránci svěřena i povinnost
vykonávat systematické preventivní návštěvy zařízení, kde jsou umísťovány osoby
omezené na svobodě (věznice, školská zařízení, zařízení sociálních služeb, zdravotnická
zařízení) s cílem posílit ochranu osob v daných zařízeních před jednáním, které by nerespektovalo
lidskou důstojnost.
Mezi sociální a kulturní práva patří ve vztahu k dané problematice především právo na
hmotné zabezpečení ve stáří, jehož se lze domáhat domáhat při splnění podmínek a v rozsahu
stanoveném zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Procesní lidskoprávní záruky jsou zárukami uplatňování práv. Mezi procesní záruky zaručené
Listinou jsou:
- právo na soudní ochranu a na náhradu škody způsobené orgánem státu: právo domáhat
se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, právo na soudní přezkum
rozhodnutí orgánu veřejné správy, právo na náhradu škody způsobené nezákonným
rozhodnutím orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem,
- ochrana práv v řízení: právo odepřít výpověď, právo na právní pomoc a tlumočníka,
rovnost účastníků řízení, právo na zákonného soudce, právo na veřejné projednání,
bez zbytečných průtahů, možnost vyjádřit se.
Kompetence
om-
budsmana
Záruky dodržování lidských práv
16
1.2.2 PRÁVNÍ ZPŮSOBILOST
Právní způsobilost je způsobilost subjektů práva. Pojmy subjekt práva a právní způsobilost
lze označit za výchozí termíny obecné části soukromého práva.
DEFINICE
Rozlišujeme:
- způsobilost mít práva a povinnosti (být subjektem práv) neboli právní osobnost
- způsobilost právně jednat neboli svéprávnost = způsobilost nabývat pro sebe
vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem
Fyzická osoba (člověk) má právní osobnost od narození do smrti. Právnická osoba má
právní osobnost od okamžiku vzniku (často zápisem do určitého veřejného rejstříku) po
okamžik zániku (je-li zapisována do veřejného rejstříku, výmazem z něj).
O svéprávnosti hovoříme pouze u fyzických osob, právnická osoba sama právně jednat
nemůže, vždy za ni jedná určená fyzická osoba!
Pojmem osoba označujeme v právu „bytost“, resp. „entitu“, jež má právní osobnost, tj.
způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Ve stejném smyslu se používá
též pojem subjekt.
Právní osobnost má: fyzická osoba, tj. člověk (FO) a právnická osoba (PO), tedy organizovaný
(umělý) útvar, jemuž zákon právní osobnost přiznává.
Fyzická osoba (člověk) má právní osobnost od narození do smrti. Právnická osoba má
právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.
Občanský zákoník zároveň stanoví, že „na počaté dítě se hledí jako na již narozené,
pokud to vyhovuje jeho zájmům“ (nasciturus).
K ZAPAMATOVÁNÍ
Fikce je významná např. v právu dědickém, kde značí skutečnosti, že nenarozenému
dítěti náleží za stanovených podmínek právo na pozůstalost (je dědicem), pokud se narodí
živé.
Od právní osobnosti (tj. způsobilosti mít práva) je třeba odlišovat svéprávnost, tedy způsobilost
právně jednat, kterou fyzická osoba získává v plném rozsahu dosažením zletilosti
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
17
(18. roku věku). Právnická osoba sama způsobilost právně jednat nemá, vždy za ni jedná
typicky statutární orgán.
DEFINICE
Ustanovení § 30 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ): „Plně svéprávným
se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.“
Před nabytím zletilosti je možné plné svéprávnosti nabýt přiznáním soudem nebo uzavřením
manželství (při dovršení věku šestnácti let a jsou-li pro to důležité důvody). Rozsah
způsobilosti právně jednat u nezletilého je třeba posuzovat s ohledem na jeho rozumovou
a volní vyspělost a konkrétní situaci.
PRŮVODCE TEXTEM
Sedmileté dítě nemůže uzavřít smlouvu o koupi nemovitosti, pro toto jednání není způsobilé.
Může však platně uzavřít smlouvu o koupi pečiva v hodnotě 15,- Kč.
18ti letý plně svéprávné člověk může platně uzavřít smlouvu na koupi nového automobilu
v autosalonu.
Dospělý člověk, jež byl soudně omezený ve svéprávnosti uzavírá platně smlouvu prostřednictvím
svého opatrovníka, který jej zastupuje ve všech záležitostech, na které se vztahuje
omezení.
DEFINICE
Způsobilost k protiprávnímu jednání neboli deliktní způsobilost = způsobilost být
právně odpovědný za vlastní protiprávní jednání a snášet jeho právní následky.
Právní jednání je projev vůle osoby, s nímž jsou spojeny vznik, změna nebo zánik
práv a povinností. Právní jednání musí být v souladu s právními normami.
Jednání, které je v rozporu s právními normami je označováno jako protiprávní jed-
nání.
Záruky dodržování lidských práv
18
Jednání může mít podobu konání (výkon činností zaměřených k cíli), nebo opomenutí
(zdržení se výkonu činností).
PRŮVODCE TEXTEM
Právní jednání ve formě konání je sepsání závěti. Osoba, která sepisuje závěť tak činí
s úmyslem ještě za svého života upravit právní poměry ke svému majetku po okamžiku
smrti.
Právní jednání ve formě opomenutí je neposkytnutí pomoci osobě, která jeví známky
vážné poruchy zdraví. Tímto se může vystavit riziku stíhání za protiprávní jednání – trestný
čin neposkytnutí pomoci.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Právní jednání je realizováno ve formě:
- ústní (uzavření manželství),
- písemné (sepsání dědické smlouvy),
- veřejné listiny (zúžení společného jmění manželů),
- konkludentní jednání mlčky (koupě kávy v automatu výběrem nápoje při zaplacení
kupní ceny hozením mince do automatu).
1.2.3 ZASTOUPENÍ
Zastoupení je právní vztah mezi zástupcem a zastoupeným, kdy zástupce je oprávněn
jednat za zastoupeného jeho jménem. Občanský zákoník rozeznává tři druhy zastoupení:
- zastoupení smluvní (fyzická či právnická osoba se může pro své právní jednání nechat
zastoupit jinou fyzickou či právnickou osobou – za právnickou osobu vykonává
zastupující oprávnění statutární orgán, tj. např. u společnosti s ručením omezeným
jednatel. Zastoupení vzniká na základě dohody o plné moci. Osoba, která se nechává
zastoupit, tj. uděluje plnou moc (zastoupený), se nazývá zmocnitel, osoba, která zastupuje,
tj. přijímá plnou moc (zástupce), se nazývá zmocněnec.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
19
- zastoupení zákonné - vzniká přímo ze zákona.
Zákonným zástupcem fyzické osoby do dosažení zletilosti je obvykle rodič.
Zákonným zástupcem právnické osoby je její statutární orgán.
- opatrovnictví - je zastoupení fyzické či právnické osoby opatrovníkem. Opatrovník
je v případech stanovených zákonem jmenován soudem.
Pro fyzickou osobu musí být opatrovník jmenován, vyžaduje-li to ochrana jejích zájmů,
či veřejný zájem, tj. např. u osob, jejichž svéprávnost byla soudně omezena z důvodu duševní
poruchy. Fyzická osoba, které byl jmenován opatrovník, se označuje jako opatrova-
nec.
PRŮVODCE TEXTEM
Nelze se nechat zastoupit při právních jednáních, které lze učinit jen osobně.
Svědek přizvaný ke svědecké výpovědi v projednávané kauze u soudu je povinen se
dostavit osobně k soudu k výslechu, jeho účast v důkazním řízení je nezastupitelná.
Snoubenec se nemůže nechat zastoupit při obřadu směřujícím k uzavření manželství.
Opatrovník jedince omezeného ve svéprávnosti nemůže za opatrovance sepsat závěť.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Každá fyzická osoba má právní osobnost neboli právní subjektivitu, je tedy nositelem a
vykonavatelem práv a povinností. Tato jí vzniká narozením a zaniká smrtí nebo prohlášením
za mrtvého. Jiné varianty zbavení nebo vzdání se právní osobnosti nejsou, je člověku
zaručena.
Odlišným je pak pojem svéprávnost, jež značí způsobilost fyzické osoby právně jednat
sama za sebe. Fyzická osoba se plně svéprávnou stává dosažením zletilosti, tj. dosažením
osmnáctého roku věku. Před dosažením uvedeného věku lze nabýt svéprávnosti uzavřením
manželství nebo jejím přiznáním.
Získané svéprávnosti se nelze nikdy vzdát a nelze jí ani člověka zcela zbavit, je ji možno
soudně omezit. Soud v rozsudku vždy vymezí rozsah omezení a jmenuje opatrovníka.
Každé omezení trvá nejdéle tři roky, lze je však opakovaně prodloužit. Je-li zjevné, že se
Záruky dodržování lidských práv
20
stav člověka v době 3 let nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle
však na pět let.
V rámci dané způsobilosti je člověk schopen právně jednat, je odpovědný i za jednání,
jež je v rozporu s právními předpisy.
Ve vztahu k právnímu jednání hovoříme i o možnostech zastoupení, konkrétně zastoupení
zákonného vznikajícího přímo ze zákona mezi nezletilými dětmi a jejich zákonnými
zástupci, zastoupení smluvního, založeného na základě plné moci mezi zmocnitelem a
zmocněncem a zastoupení ve formě opatrovnictví určeného soudem a zakládajícího vztah
mezi opatrovníkem a opatrovancem.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
21
2 RODINNÉ PRÁVO
Druhá kapitola se tematicky zaměřuje na oblast právní úpravy rodinně-právních vztahů.
Rodinné právo lze v objektivním smyslu vymezit jako souhrn právních norem, které regulují
manželské a rodinné vztahy.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Předmětem rodinného práva jsou právní vztahy mezi manžely – vznikající dobrovolným
a svobodným vznikem manželství, vztahy majetkového charakteru založené na specifickém
majetkovém právu v podobě společného jmění manželů a vztahy mezi rodiči a dětmi
včetně vymezení příbuzenství a vymezení vztahů týkajících se péče o děti.
Základní pramen je LZPS – čl. 32 ústavní ochrana rodiny a zákon č. 89/2012 Sb., občanský
zákoník.
Subjekty rodinně- právních vztahů jsou fyzické osoby. Stávají se jimi kvůli svému postavení
v rodinných vztazích (pokrevní příbuzenství nebo vstup do manželství).
Obsahem rodinně- právních vztahů jsou práva a povinnosti, subjekty nemohou tyto
práva smluvně převádět (rodičovská práva, práva mezi manžely, partnery).
Na těchto principech je tedy založen základ rodinného práva. Z následující kapitoly se
dozvíte základní informace týkající se institutu manželství, manželského majetkového
práva, práv a povinností manželů, možnosti vzájemného zastupování manžely, vyživovací
povinnosti, rozvodu manželství, neopomeneme připomenou možné následky zániku man-
želství.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování druhé kapitoly budete schopni definovat pojem manželství, určit, co
vše spadá do společného jmění manželů, vymezit práva a povinnosti manželů včetně možností
vzájemného zastupování manžely, aplikovat dílčí ustanovení občanského zákoníku
na konkrétní situace směřující k zániku manželství.
Rodinné právo
22
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Manželství, společné jmění manželů, zastupování, vyživovací povinnost, rozvod man-
želství.
2.1 Manželství
Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem.
Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora
a pomoc.
K ZAPAMATOVÁNÍ
 Manželství lze uzavřít pouze mezi mužem a ženou.
 Svazek osob stejného pohlaví se nazývá registrové partnerství.
 Nesezdané soužití - muž a žena spolu fakticky žijí, ale nejsou manžely (vztah druh
– družka).
U institutu manželství hovoříme o rovnoprávném vztahu 1 muže a 1 ženy – princip monogamie,
svobodně a dobrovolně uzavřeném.
Zákon omezuje možnost uzavřít manželství jen v nutném rozsahu:
 omezená svéprávnost,
 příbuzenství - v řadě přímé – jedna osoba od druhé, v řadě pobočné – osoby od
společného předka - možnost uzavřít manželství od 4. stupně zrození,
 nedostatek věku - sňateční způsobilost -manželství nemůže uzavřít nezletilý, zletilosti
se nabývá dosažením 18ti let, právní úprava umožňuje snížení věku pro zavření
manželství na 16 let se souhlasem soudu,
 jiné manželství – registrované partnerství.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jak byste definovali manželský svazek, registrované partnerství a nesezdané soužití
v návaznosti na dílčí typické rozlišnosti? Jaké jsou zákonné překážky možnosti uzavřít
Překážky
manželství
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
23
manželství a v čem spatřujete oproti ostatním typům společného soužití osob výhody manželského
svazku?
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Zamyslete se nad stupni zrození jedinců v přímé linii (praděd-děd-otec-syn-vnuk…)
nebo pobočné linii (bratr- sestra-bratranec-sestřenice…) ve vztahu k nemožnosti uzavřít
manželství - rozdíl mezi plnorodými a polorodými příbuznými je právně irelevantní. U
osvojených osob je to stejné jako u pokrevních příbuzných. Na základě uvedeného si zodpovězte
na otázku, které jedince již nesvazuje překážka příbuzenství pro možnost uzavřít
manželství?
PRO ZÁJEMCE
Zasnoubení je souhlasné prohlášení muže a ženy, že spolu vstoupí do manželství buď v
době přesně určené, nebo přiměřené podle zvyklostí, tedy v souladu s pravidly společenského
soužití. Nejsou zákonem regulovány právní následky porušení tohoto závazku.
2.1.1 VZNIK MANŽELSTVÍ
Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o
tom, že spolu vstupují do manželství, učiněným před příslušným orgánem. Toto prohlášení
musí být učiněno veřejně a slavnostním způsobem za přítomnosti 2 svědků.
Manželství vzniká souhlasným prohlášením před příslušným orgánem nikoli zápisem
do matriky (evidenční charakter).
K ZAPAMATOVÁNÍ
Manželství může vzniknout jen zákonem předepsaným způsobem:
 před příslušným orgánem veřejné moci provádějící sňateční obřad,
 před orgánem státem registrované církve nebo náboženské společnosti po předložení
osvědčení o způsobilosti uzavřít sňatek vydaného matričním úřadem oddávajíDruhy
uzavření
man-
želství
Rodinné právo
24
címu. Oddávající státem registrované církve nebo náboženské společnosti do 3 pracovních
dnů dává matričnímu úřadu zpětnou vazbu z důvodu nutnosti evidenční povinnosti
do matriky.
PRO ZÁJEMCE
Vedle souhlasného prohlášení vyplňují snoubenci v rámci předoddavkového řízení ještě
prohlášení o tom, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem
znají svůj zdravotní stav, že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání
budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství. Musí též učinit souhlasné
prohlášení o příjmení.
Mohou prohlásit, že:
 příjmení jednoho z nich bude jejich společným,
 každý si ponechá své příjmení - musí však předem ohlásit příjmení společných dětí,
 spolu se společným příjmením bude jeden z nich na druhém místě uvádět příjmení
předchozí. Pokud předchozí příjmení bylo ze 2 příjmení může uvádět jen jedno z
nich.
Předoddavkové řízení provádí matriční úřad, v jehož správním obvodu je alespoň jeden
ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu, pokud žádný ze snoubenců přihlášen není a ani
nebyl, tak je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno.
Snoubenci jsou povinni předložit občanský průkaz a rodný list, pokud jde o druhé a
další manželství pak doklad o tom, že předchozí manželství zaniklo, u nezletilých rozsudek
soudu, kterým je uzavření manželství povoleno, v případě osoby trpící duševní chorobou
pak taky rozsudek, ve kterém je uzavření manželství povoleno.
2.1.2 VZTAHY MEZI MANŽELY
Vztahy mezi manžely jsou rodinně právními vztahy, jejichž obsahem jsou především
osobní a s nimi spojená majetková práva a povinnosti.
Práva a povinnosti manželů vznikají přímo ze zákona již samotným uzavřením manželství
a zanikají nejpozději s jeho zánikem.
Postup
před uza-
vřením
manželství
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
25
K ZAPAMATOVÁNÍ
ZÁKLADNÍ PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ
 povinnost žít spolu,
 povinnost být si věrni – (princip monogamie),
 povinnost vzájemné úcty,
 povinnost vytvářet zdravé rodinné společenství – účelem a cílem manželství, vytvořit
vhodné prostředí pro výchovu nezletilých dětí,
 povinnost vzájemně se podporovat,
 povinnost společně pečovat o děti,
 povinnost uspokojovat potřeby rodiny - povinni jsou pečovat oba manželé podle
svých možností a schopností,
 povinnost rozhodovat společně o záležitostech rodiny – v harmonickém manželství
toto funguje bez zákona, pokud tomu tak není, rozhodne soud.
ZÁKONNÉ ZASTUPOVÁNÍ MEZI MANŽELY
Záležitosti rodiny obstarávají manželé společně nebo je obstarává jeden z nich. Právo
vzájemně se zastupovat v běžných věcech vyplývá ze zákona, v podstatných věcech musí
jednat každý manžel sám za sebe, anebo udělit druhému plnou moc.
PRŮVODCE TEXTEM
Manžel ředitel velké obchodní firmy, cestuje po světě, je často mimo domov, jeho měsíční
příjem je 300 tisíc korun.
Manželka je s třemi malými dětmi na rodičovské dovolené, stará se o rodinu a domácnost,
měsíčně pobírá dávku státní sociální podpory ve formě rodičovského příspěvku.
V rámci základních pravidel soužití v manželství zde nedochází ze strany manžela k
porušení povinnosti žít spolu, neboť je stále zachována podmínka společného bydlení, i za
předpokladu, že se v něm manžel zdržuje zřídka vzhledem ke svým pracovním závazkům.
Rovněž nedochází ze strany manželky k porušení povinnosti uspokojovat společné potřeby
rodiny, neboť ona dle svých možností jako ekvivalent finančního příspěvku plní povinnosti
spojené s osobní péči o děti a společnou domácnost.
Rodinné právo
26
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Aplikujte jednotlivá práva a povinnosti manželů při manželském soužití do praktické
roviny v návaznosti na výše uvedený modelový příklad.
2.1.3 VYŽIVOVACÍ POVINNOST MEZI MANŽELY
Vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dětí
vůči rodičům.
Cílem institutu vyživovací povinnosti je zajištění stejné hmotné a kulturní úrovně obou
manželů v době trvání manželství i v době po rozvodu manželství.
PRO ZÁJEMCE
Pokud není rozvedený manžel schopen sám se živit a tato neschopnost má svůj původ v
manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu
též vyživovací povinnost. Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud
zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jak si rozvedený
manžel opatřil přiměřené zaměstnání, jak si rozvedený manžel výživu zajistit řádným hospodařením
s vlastním majetkem, zda se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu
nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu.
K ZAPAMATOVÁNÍ
2.1.4 ZÁNIK MANŽELSTVÍ
Manželství zaniká:
• smrtí jednoho z manželů,
• prohlášením jednoho z manželů za mrtvého,
• zrušení manželství rozsudkem soudu o rozvodu manželství.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
27
PRO ZÁJEMCE
Zánik manželství prohlášením manžela za mrtvého způsobuje zánik manželství dnem,
který soud určí jako den smrti v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého. Tímto dnem
nastávají všechny následky spojené se zánikem manželství. Pokud papírový nebožtík obživne,
k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží, manželství nebo registrované partnerství se
ale neobnovuje.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jakými způsoby může zaniknout manželství?
K ZAPAMATOVÁNÍ
2.1.5 ROZVOD MANŽELSTVÍ
Zrušení manželství rozvodem je jediný způsob zrušení manželství za života obou manželů.
Rozvod realizuje soud na návrh některého z manželů. Na rozvod není právní nárok.
Řízení o rozvodu se zahajuje na návrh. K řízení o rozvodu je místně příslušný soud, v jehož
obvodu měli manželé poslední společné bydliště, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň 1
z manželů, případně příslušný obecný soud odpůrce nebo navrhovatele. Manželství zanikne
dnem právní moci rozsudku.
V řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem je místně příslušný soud v místě bydliště
dítěte.
Sporný rozvod
Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak
hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského sou-
žití.
Rozvod ztížený
I když jsou splněny zákonné předpoklady, soud manželství nerozvede, jsou-li splněny
podmínky tvrdostní klauzule. Tvrdostní klauzule znamená zpřísnění rozvodu a ochranu
manžela, který s rozvodem nesouhlasí. Ochrana manžela bránícího se rozvodu nemůže být
Druhy roz-
vodu
Rodinné právo
28
absolutní, nelze nikoho donutit setrvat v manželství proti jeho vůli. Zákon stanoví, že jestliže
však manželé spolu nežijí po dobu delší než 3 roky, soud manželství rozvede, jsou-li
splněny ostatní podmínky pro rozvod.
Nesporný rozvod
Je založený na dohodě obou manželů. Manželství musí trvat déle než rok, manželé spolu
alespoň 6 měsíců nežijí a dohodnou se na úpravě poměrů k nezletilým dětem a na úpravě
svých majetkových poměrů
Rozvod manželství s nezletilými dětmi
Mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, dokud není rozhodnuto
o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství v řízení ve věcech péče soudu o
nezletilé. Soud zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak se má každý z
rodičů přispívat na jeho výživu.
PRO ZÁJEMCE
Rozvod nesporný nelze považovat za dohodu manželů. I když se na všech záležitostech
vzájemně dohodnou, manželství vždy rozvádí soud ve sporném řízení.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Popište postup řízení o rozvodu manželství u rozvádějících se manželů, jež se na všech
záležitostech dohodli a mají spolu 3leté dítě.
2.1.6 PRÁVNÍ NÁSLEDKY ZÁNIKU MANŽELSTVÍ
Zánikem manželství zanikají všechna práva a povinnosti manželů (žít spolu, být si věrni,
vzájemně si pomáhat, zastupovat se). Rovněž zanikají manželské majetkové vztahy.
Příjmení se v případě zániku manželství smrtí či prohlášením za mrtvého nemění. Při
rozvodu lze na matričním úřadu do 6 měsíců požádat o návrat v původní stav.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
29
2.2 Manželské majetkové právo
Manželské majetkové právo představuje soubor právních norem upravujících veškeré
majetkové vztahy mezi manžely dle ustanovení § 708 a násl. zákona č. 89/2014 Sb., občanského
zákoníku.
K ZAPAMATOVÁNÍ
2.2.1 SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ
Společné jmění manželů jako manželské majetkové právo je tvořeno:
 majetkem nabytým některým z manželů nebo oběma společně za trvání manželství
(do společného jmění manželů nepatří věci osobní potřeby, věci nabyté darem, dědictvím
nebo odkazem jen jedním z manželů, pokud dárce nebo zůstavitel neprojevil
jinou vůli, náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech, majetek nabytý právním
jednáním jednoho z manželů vztahující se k jeho výlučnému vlastnictví, majetek
nabytý jedním z manželů náhradou za poškození, zničení, ztrátu svého výhradního
majetku. Součástí společného jmění manželů je i zisk z toho, co náleží výhradně
jednomu z manželů, podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud se
manžel stane v době trvání manželství společníkem společnosti nebo členem družstva
a nabyl podíl nabytý do výlučného vlastnictví),
 dluhy, které jsou převzaty za dobu trvání manželství (do společného jmění manželů
nepatří dluhy, jež vznikly jednomu z manželů ze zákona nebo z rozhodnutí soudunapř.
náhrada škody způsobené jedním z manželů a dluhy převzaté jen jedním z
manželů bez souhlasu druhého, pokud nejde o obstarávání každodenních a běžných
potřeb rodiny.
PRO ZÁJEMCE
Společné jmění manželů lze modifikovat, kromě zákonného režimu je možné si ujednat
režim tzv. smluvený formou veřejné listiny – notářského zápisu.
Smluvený režim spočívá v režimu oddělených jmění, režimu vyhrazujícím vznik společného
jmění ke dni zániku manželství, rozšíření, zúžení rozsahu společného jmění od
zákonného režimu.
Modifikace
SJM
Rodinné právo
30
KONTROLNÍ OTÁZKA
Která aktiva a pasiva byste zahrnuli do společného jmění manželů?
K ZAPAMATOVÁNÍ
2.2.2 VZNIK SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ
Společné jmění manželů vzniká dnem uzavření manželství. Manželé však mohou vznik
společného jmění manželů zcela nebo z části vyhradit až ke dni zániku manželství, pokud
nejde o věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti.
Majetek ve společném jmění manželů může jeden z manželů použít k podnikání v případě,
že majetková hodnota toho, co má být použito přesahuje míru přiměřenou majetkovým
poměrům manželů jen se souhlasem druhého (souhlas se uděluje při prvním použití
majetku). Pokud je podnikání riskantní doporučuje se společné jmění manželů zúžit.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Od kterého okamžiku vzniká zákonné společné jmění manželů?
K ZAPAMATOVÁNÍ
2.2.3 ZÁNIK SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ
Společné jmění manželů zaniká nejpozději se zánikem manželství. Provede se likvidace
vypořádáním.
Vypořádání společného jmění manželů:
 dohodou – zákonem preferované vypořádání,
 soudně – pokud se nedohodnou, vychází se z toho, že podíly obou manželů jsou
stejné. Stejně tak i u závazků. Při vypořádání každý z manželů nahradí to, co ze
společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má
právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na
Způsoby
vypořá-
dání
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
31
společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu,
jak se každý z manželů staral o rodinu, jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových
hodnot ve společném jmění,
 zákonná domněnka – pokud se manželé nevypořádali do 3 let od zániku manželství,
nebo alespoň nepodali žalobu na vypořádání u soudu, uplatní se nevyvratitelná domněnka,
podle které platí, že hmotné movité věci připadnou tomu, kdo je užívá pro
potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník, u ostatních
hmotných věcí movitých a věcí nemovitých se má za to, že podíly obou bývalých
manželů jsou v režimu podílového spoluvlastnictví stejné.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké jsou principy vypořádání společného jmění manželů?
ŘEŠENÁ ÚLOHA
Manželé spolu měli společný movitý i nemovitý majetek v celkové hodnotě 6 milionů
korun. Při zániku manželství je nutné se vypořádat. Prioritní je dohoda, pokud se nedohodnou,
vychází se ze skutečnosti, že podíly jsou stanoveny 50% na 50%, tedy že každému
z bývalých manželů připadne v obecné rovině majetek v hodnotě 3 miliony korun. V případě,
že by se manželé na vypořádání majetku nedohodli a ve lhůtě 3 let od zániku manželství
nezažádali o vypořádání soud, má se dle zákonné domněnky za to, že věci movité
zůstávají tomu, kdo je užívá pro svoji potřebu či pro potřebu rodiny a u ostatních hmotných
věcí movitých a věcí nemovitých se shodné podíly bývalých manželů dostávají do režimu
podílového spoluvlastnictví – tedy konkrétně například šperky, kožich a jiné oblečení a
obuv, které užívá bývalá manželka se stávají jejím výlučným vlastnictvím, nemovitost, ve
které společně bydleli přechází do podílového spoluvlastnictví s podíly 50% a 50%.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Druhá kapitola nás provedla základními instituty z oblasti rodinně-právní úpravy vztahů
založených na základě manželství.
Rodina je považována za základní společenské prostředí, základním účelem manželství
je životní společenství muže a ženy směřující k zajištění výchovy dětí.
Rodinné právo
32
Manželství je právním vztahem mezi mužem a ženou, jehož vznik a zánik jsou vymezeny
občanským zákoníkem. Jedinci stejného pohlaví mohou jako alternativu uzavřít registrované
partnerství dle zákona o registrovaném partnerství.
Manželství nelze uzavřít v případě zákonem daných překážek.
Manželům vznikají vzájemná práva a povinnosti, mají k sobě vyživovací povinnost,
navzájem se mohou v právních jednáních zastupovat.
Manželství zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením za mrtvého nebo rozvodem
manželství.
Předmětem rodinného práva jsou rovněž právní vztahy mezi manžely majetkového charakteru
založené na specifickém majetkovém právu v podobě společného jmění manželů.
Při zániku manželství je třeba společné jmění manželů vypořádat dle zákonných podmí-
nek.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
33
3 VĚCNÁ PRÁVA
Subjektivní práva osob vztahující se k věcným právům jako absolutním majetkovým
právům se řídí částí třetí občanského zákoníku, konkrétně ustanoveními § 976 a násl.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Třetí kapitola se věnuje absolutním majetkovým právům.
Absolutní majetková práva působí vůči všem.
Jednotlivá věcná práva vymezuje občanský zákoník taxativním výčtem, což znamená,
že za věcná práva lze považovat jen taková, která jsou za ně občanským zákoníkem výslovně
označena.
Konkrétně se jedná o vlastnické právo, jež upravuje právo věc užívat, s věcí disponovat
a věc fakticky držet.
Omezení vlastnického práva je možné pouze na základě zákona.
Vlastnické právo se nemusí nutně vztahovat pouze k jednomu vlastníkovi. Může jít i o
společné vlastnictví více osob. V tomto případě hovoříme o podílovém spoluvlastnictví,
případně o společném jmění manželů jako manželském majetkovém právu, o kterém bylo
pojednáno již v předchozí kapitole.
Do kategorie věcných práv spadá i držba, kterou se rozumí faktické ovládání určité věci,
pokud s ní držitel nakládá jako s věcí vlastní.
Nedílnou součástí věcných práv jsou rovněž věcná práva k cizí věci v podobě věcných
břemen, zástavního práva a práva zadržovacího.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování třetí kapitoly se budete orientovat v oblasti věcných práv vztahujících
se k věcem vlastním i cizím. Budete schopni vydefinovat pojem vlastnictví, určit jakými
způsoby lze vlastnictví nabýt, jak jej omezit, jaké jsou jeho případné modifikace. Na základě
získaných vědomostí dokážete rozlišit jednotlivé typy věcných práv k cizí věci v návaznosti
na využití daných institutů při praktickém využití.
Věcná práva
34
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Věcná práva, vlastnické právo, spoluvlastnictví, věcné břemeno, zástavní právo, zadržovací
právo.
3.1 Vlastnické právo
Věci hmotné (movité a nemovité) a věci nehmotné (vynálezy, know-how, díla, aj.),
které někomu patří, jsou jeho vlastnictvím.
DEFINICE
Obsahem vlastnického práva je právo vlastníka s věcí nakládat. Vlastník může svou věc
držet, užívat, požívat její plody a užitky, zcizit, zničit, opustit.
PRŮVODCE TEXTEM
Držet věc znamená mít např. osobní automobil zaparkovaný v garáži, užívat jej pak
vlastníkovi umožňuje v něm jezdit. Možnost věc zcizit vlastníkovi dává dispozici automobil
prodat, darovat, případně s ním jinak nakládat.
Spojení požívat plody či užitky v praxi znamená mít např. spořicí účet, ze kterého vlastník
získává úroky, mít v sadu jabloně, ze kterých bude vlastník sklízet plody.
V dispozičním právu je vlastník omezen právy jiných osob nebo obecným zájmem, nesmí
tak např. odkládat odpad mimo místa k tomu určená.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
35
PRO ZÁJEMCE
Ústavní základ ochrany a omezení vlastnického práva je obsažen v čl. 11 Listiny základních
práv a svobod. Je zakotveno právo vlastnit majetek, včetně rovnosti vlastnického práva
a možnost omezení.
Článek 11 LZPS
„Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný
obsah a ochranu.
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to
na základě zákona a za náhradu.
Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“
Vlastnické právo k nemovitým věcem je evidováno v katastru nemovitostí. Jde o veřejný
seznam. Nahlédnout do on-line verze katastru nemovitostí můžete na adrese:
http://nahlizenidokn.cuzk.cz
K ZAPAMATOVÁNÍ
3.1.1 NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA
Nabytí vlastnického práva:
 původní, kdy se nový vlastník stává vlastníkem bez ohledu na vůli původního vlastníka
(vyvlastnění, vydržení)
 odvozené, kdy se nový vlastník stává vlastníkem z vůle původního vlastníka (kupní
smlouva, darovací smlouva, dědictví)
Katastr ne-
movitostí
Věcná práva
36
PRO ZÁJEMCE
Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k movité věci po dobu 3 let a k nemovité věci
po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.
Je třeba rozlišovat mezi věcí opuštěnou (která nikomu nepatří, a kterou je možné si přivlastnit)
a věcí ztracenou (kterou je v případě nálezu třeba vrátit vlastníkovi, případně příslušnému
orgánu).
Občanský zákoník v ustanovení § 1051 stanoví: „Kdo najde věc, nesmí ji považovat za
opuštěnou a přivlastnit si ji.“
Přírůstek - nabytí vlastnického práva k plodům věci (pozemek - plodina, strom – ovoce).
Vydržení - nabytí vlastnického práva na základě jeho poctivé držby po vydržecí dobu (u
movitých věcí 3 roky, u nemovitých věcí 10 let). Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po
určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
PRŮVODCE TEXTEM
Přivlastněním může být nabytí vlastnického práva k rybě ulovené na udici v rybářském
revíru.
Přírůstkem lze nabýt vlastnické právo ke koťatům vlastníkovi kočky.
Vydržením lze nabýt vlastnické právo k automobilu, který byl odcizen původnímu vlastníku,
a osoba jej koupila v dobré víře, že prodejce (autobazar) je oprávněn převést vlastnické
právo. Stává se zde jeho (poctivým) držitelem (tj. je v dobré víře, že mu náleží vlastnické
právo). Neuplatní-li vlastník své vlastnické právo do tří let, stává se kupující vlastníkem
automobilu (hovoříme o vydržení vlastnického práva).
K ZAPAMATOVÁNÍ
3.1.2 FORMY VLASTNICKÉHO PRÁVA
Vlastnictví může být v dispozici pouze jedné osoby, pak jde o výlučné vlastnictví k věci.
V případě vlastnictví věci více osobami hovoříme o podílovém spoluvlastnictví.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
37
Specifickou formou vlastnického práva je společné jmění manželů vznikající pouze
mezi manžely. Stěžejním rozdílem oproti podílovému spoluvlastnictví je skutečnost, že ve
společném jmění manželů neexistují vlastnické podíly. Každý z manželů je vlastníkem celé
věci a dlužníkem celého dluhu, jež jsou součástí jejich společného jmění. S podrobnou
úpravou jste se seznámili již v předchozí kapitole.
Podílové spoluvlastnictví
O podílovém spoluvlastnictví hovoříme, náleží-li vlastnické právo k věci společně několika
osobám (tyto osoby pak označujeme jako spoluvlastníky). Každý spoluvlastník má
právo k celé věci, které je omezeno právy dalších spoluvlastníků. Míra, v níž se spoluvlastník
podílí na společné věci, se nazývá spoluvlastnický podíl. Jedná se o ideální podíl, vyjádřený
v procentech.
Každý ze spoluvlastníků je vlastníkem svého podílu a může s ním nakládat dle své vůle,
přičemž však nesmí zasahovat do práv ostatních vlastníků. Spoluvlastníci se na správě společné
věci podílejí v míře odpovídající velikosti jejich podílů (tj. při rozhodování o společné
věci se hlasy každého spoluvlastníka počítají z velikosti jeho spoluvlastnického podílu).
Podílové spoluvlastnictví lze zrušit dohodou nebo soudně.
Při zrušení podílového spoluvlastnictví se spoluvlastníci mohou vypořádat rozdělením
společné věci, jejím prodejem a následným rozdělením výtěžku nebo převedením vlastnického
práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
PRO ZÁJEMCE
Bytové spoluvlastnictví - § 1158 a násl. občanského zákoníku
Bytové spoluvlastnictví může vzniknout pouze k nemovité věci, kde součástí je dům
alespoň se dvěma byty. Předmětem vlastnictví je v takovém případě tzv. jednotka, kterou
tvoří byt jako prostorově oddělená část domu spolu s podílem na společných částech nemovité
věci (tj. na pozemku, chodbě v domě, obvodových zdech apod.). Podíly na společných
částech jsou zpravidla určeny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové
podlahové ploše všech bytů v domě.
Přídatné spoluvlastnictví - § 1223 a násl. občanského zákoníku
O přídatném spoluvlastnictví hovoříme u věci, která náleží společně několika vlastníkům
samostatných věcí vytvářejících místně i účelem vymezený celek a která slouží společnému
účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře možné. Tento typ spoluvlastnictví
nalézá uplatnění zejména při řešení tzv. osadnických vztahů v chatových nebo
Vlastnictví
několika
osob
Spolu-
vlastnictví
k bytové
jednotce
Spolu-
vlastnictví
ke společ-
nému
účelu
Věcná práva
38
zahrádkářských koloniích: každý osadník je výlučným vlastníkem svého pozemku s chatou
či zahradním domkem a zároveň má spoluvlastnický podíl na společné cestě, parkovišti,
zavlažovacím zařízení apod.
PRŮVODCE TEXTEM
Nesezdaný pár zakoupí společně pozemek s rodinným domem. Tento se stane jejich podílovým
spoluvlastnictvím.
Každý z nich bude vlastnit spoluvlastnický podíl ve výši jedné poloviny (tedy 50% podíl).
V případě, že se jeden z nich zadluží, bude věřitel moci uspokojit svou pohledávku
prodejem této ideální poloviny, vlastníkem druhé poloviny však stále zůstává druhý z nich.
Pokud by pozemek nabyli manželé, mohl by věřitel uspokojit svou pohledávku prodejem
celého pozemku (pozemek je součástí společného jmění, tedy každý z manželů je jeho
vlastníkem).
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké formy vlastnického práva znáte?
PRO ZÁJEMCE
Držba
Držitel věc fakticky ovládá a nakládá s ní jako s vlastní, není však jejím vlastníkem.
Držbu nabývá např. dědic, který zdědil pozemek, s nímž zůstavitel nakládal v dobré víře
jako s vlastním, aniž by však byl jeho vlastníkem (např. z důvodu špatného zaměření po-
zemku).
Základním dělením držby je dělení na držbu poctivou a nepoctivou. Poctivý držitel je
ten, kdo se domnívá, že mu náleží právo, které vykonává. Nepoctivý držitel je ten, kdo ví
nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.
Poctivým držitelem je tedy s ohledem na výše uvedené dědic pozemku, s nímž zůstavitel
nakládal v dobré víře jako s vlastním pozemkem. Naopak nepoctivým držitelem by byla
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
39
osoba, která by nakládala s pozemkem jako s vlastním, přičemž by ze zápisu v katastru
nemovitostí věděla, že je ve vlastnictví souseda.
K ZAPAMATOVÁNÍ
3.1.3 OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA
Vlastnictví zavazuje. S výkonem vlastnického práva jsou spojeny i povinnosti (sousedská
práva, povinnost vlastníka památkově chráněného objektu pečovat o něj způsobem,
který zákon připouští).
V některých případech je nutné omezit výkon vlastnického práva více nad rámce přirozených
mezí.
Nejsilnějším vnějším zásahem do vlastnického práva je možnost vyvlastnění. Vyvlastnit
věc je možné pouze rozhodnutím příslušného orgánu státní správy, je-li shledán veřejný
zájem a to pouze na základě zákona a za odpovídající náhradu, pokud nelze účelu dosáhnout
jinak, např. dohodou.
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Majitel pozemku nesouhlasí s jeho prodejem. Dle územního plánu však pozemkem má
vést důležitá část dopravní infrastruktury. Je za těchto okolností možné využít institutu vyvlastnění
dle ustanovení § 1037 a násl. občanského zákoníku?
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast4
K ZAPAMATOVÁNÍ
3.1.4 VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ
O věcných právech k cizím věcem hovoříme v případě, kdy je vlastnické právo vlastníka
věci omezeno právem, které má k této věci jiná osoba.
Věcnými právy k věci cizí jsou věcná břemena, zástavní právo a právo zadržovací. Omezení
vlastníka
věci
Věcná práva
40
Věcná břemena - §1157 a násl. občanského zákoníku
Věcným břemenem se rozumí omezení vlastníka věci, nejčastěji pozemku, ve prospěch
jiné osoby za účelem plného využití věci. Věcná břemena vznikají nejčastěji smlouvou.
Podle obsahu této povinnosti rozlišuje občanský zákoník dva typy věcných břemen:
 služebnosti, u nichž omezení vlastníka spočívá v povinnosti pasivní povahy – něco
stpět nebo něčeho se zdržet,
 reálná břemena, u nichž omezení vlastníka spočívá v povinnosti aktivní povahy –
něco konat či něco dát.
Služebnost může být zřízena buď ve prospěch užívání jiné věci nebo ve prospěch určité
osoby.
Zemře-li osoba oprávněná z osobní služebnosti, služebnost až na výjimky zaniká, zemře-li
vlastník panující věci v případě služebnosti ve prospěch věci, služebnost nezaniká,
ale právo s ní spojené zůstává vázáno na věci a oprávněným z něj se stává dědic.
Reálná břemena jsou v praxi méně obvyklá. Reálné břemeno může být ujednáno například
při prodeji pozemku a spočívat v povinnosti nového vlastníka poskytovat původnímu
vlastníku každý rok určitou část úrody.
Zvláštním příkladem kombinace užívací služebnosti a reálného břemene je výměnek.
Na základě smlouvy o výměnku může mít výměnkář právo např. na užívání určité části
domu na pozemku či pravidelné poskytování potravin či peněz, a to buď do konce života,
či na určitou dohodnutou dobu.
PRŮVODCE TEXTEM
Věcnou služebností jsou v praxi nejčastěji služebnosti inženýrské sítě (tedy právo zřídit
na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné
vedení, provozovat je a udržovat).
Charakteristickým příkladem osobní služebnosti je užívací právo k pozemku s možností
z něj sklízet úrodu.
Vlastník nemovitosti (rodinného domu), jehož pozemek, na kterém je dům postaven je
zatížen věcnou služebností energetické společnosti při správě přípojky elektrické energie,
je v případě poruchy na energetickém zařízení povinen strpět vstup energetické společnosti
na pozemek za účelem opravy dané poruchy.
Výměnek zahrnuje dílčí plnění ve formě zajištění bydlení (služebnost bytu), služby,
úkony jako např. pomoc s úklidem, nákupy, zajištění stravy, asistence, ošetřovatelské péče.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
41
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Vzpomeňte si jaké typy věcných břemen občanský zákoník rozeznává a přiřaďte k nim
v praktické rovině názorné příklady situací, se kterými se můžete sejít v praxi.
DEFINICE
Zástavní právo - § 1309 a násl. občanského zákoníku
Zástavní právo vzniká zástavní smlouvou a slouží k zajištění dluhu (jedná se o jeden z
tzv. zajišťovacích prostředků). Zástavní právo je právo věřitele k věci (označované jako
zástava) spočívající v oprávnění tuto věc prodat (zpeněžit) a uspokojit svou pohledávku z
výtěžku prodeje, nesplní-li dlužník svůj dluh řádně a včas.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Zástavní právo se zřizuje písemnou zástavní smlouvou.
Zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat, nemovitá i movitá, hmotná i ne-
hmotná.
Zástavní právo k věci zapsané ve veřejném seznamu (k nemovitosti) vzniká zápisem v
tomto seznamu.
Zástavní právo k movité věci vzniká buď odevzdáním věci zástavnímu věřiteli nebo
označením věci jako zastavené.
Zástavní právo k pozemku (hypotéka) vznikne zápisem do katastru nemovitostí. Zástavní
právo k obrazu vznikne buď předáním obrazu věřiteli, nebo jeho označením jako
zastaveného.
Zástavní právo lze vykonat prodejem zástavy, jakmile se zajištěný dluh stane splatným.
Věřitel se uspokojí z výtěžku prodeje a zbytek vydá zástavnímu dlužníkovi.
Zástavní právo zaniká zánikem dluhu splněním, zanikne-li zástava, vzdá-li se ho věřitel
či uplyne-li doba, na niž bylo sjednáno.
Věcná práva
42
ŘEŠENÁ ÚLOHA
Pan Novák zapůjčí panu Svobodovi na základě smlouvy o zápůjčce 700 000 Kč. Dluh
zajistí zřízením zástavního práva k pozemku s rodinným domem, jehož je pan Svoboda
vlastníkem.
Jakmile pan Novák předá panu Svobodovi příslušný peněžní obnos, stává se pan Svoboda
dlužníkem ze smlouvy o zápůjčce. Zřízením zástavního práva se zároveň stává zástavcem
a jako vlastník zástavy i zástavním dlužníkem. Pan Novák se zřízením zástavního
práva stává zástavním věřitelem.
DEFINICE
Zadržovací právo - §1395 a násl. občanského zákoníku
Od zástavního práva je třeba odlišovat právo zadržovací.
Zadržovací právo umožňuje věřiteli zadržet za účelem zajištění splatné peněžní pohledávky
movitou věc, jejímž vlastníkem je dlužník.
Podmínkou je, že osoba nemá u sebe věc neprávem, tj. zejména že se jí nezmocnila
násilně nebo lstí.
PRŮVODCE TEXTEM
Nelze vniknout do domu dlužníka a odnést si jeho počítač, je ale možné zadržet počítač,
který dlužník věřiteli v minulosti půjčil, aby tak zajistil splatnou pohledávku.
Opravář drobných elektrospotřebičů má právo zadržet opravenou žehličku, dokud mu
zákazník nezaplatí.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Věci hmotné a nehmotné, které někomu patří, jsou jeho vlastnictvím.
Obsahem vlastnického práva je právo vlastníka s věcí nakládat. Vlastník může svou
věc držet, užívat, požívat její plody a užitky, zcizit, zničit, opustit.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
43
Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný
obsah a ochranu.
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to
na základě zákona a za náhradu.
Nabytí vlastnického práva:
 původní, kdy se nový vlastník stává vlastníkem bez ohledu na vůli původního vlastníka
(vyvlastnění, vydržení)
 odvozené, kdy se nový vlastník stává vlastníkem z vůle původního vlastníka (kupní
smlouva, darovací smlouva, dědictví)
Vlastnictví může být v dispozici pouze jedné osoby, pak jde o výlučné vlastnictví k věci.
V případě vlastnictví věci více osobami hovoříme o podílovém spoluvlastnictví.
Specifickou formou vlastnického práva je společné jmění manželů vznikající pouze
mezi manžely.
Vlastnictví zavazuje. S výkonem vlastnického práva jsou spojeny i povinnosti.
V některých případech je nutné omezit výkon vlastnického práva více nad rámce přirozených
mezí.
Nejsilnějším vnějším zásahem do vlastnického práva je možnost vyvlastnění.
Věcným břemenem se rozumí omezení vlastníka věci, nejčastěji pozemku, ve prospěch
jiné osoby za účelem plného využití věci. Věcná břemena vznikají nejčastěji smlouvou.
Podle obsahu této povinnosti rozlišuje občanský zákoník dva typy věcných břemen:
 služebnosti, u nichž omezení vlastníka spočívá v povinnosti pasivní povahy – něco
strpět nebo něčeho se zdržet,
 reálná břemena, u nichž omezení vlastníka spočívá v povinnosti aktivní povahy –
něco konat či něco dát.
Zástavní právo vzniká zástavní smlouvou a slouží k zajištění dluhu (jedná se o jeden z
tzv. zajišťovacích prostředků). Zástavní právo je právo věřitele k věci (označované jako
zástava) spočívající v oprávnění tuto věc prodat (zpeněžit) a uspokojit svou pohledávku z
výtěžku prodeje, nesplní-li dlužník svůj dluh řádně a včas.
Zadržovací právo umožňuje věřiteli zadržet za účelem zajištění splatné peněžní pohledávky
movitou věc, jejímž vlastníkem je dlužník.
Dědění majetku
44
4 DĚDĚNÍ MAJETKU
Dědické právo obsahuje souhrn právní úpravy přechodu práv a závazků zemřelého na
právní nástupce.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
V následující kapitole se budeme zabývat dědickým právem. Vymezíme si, kdo je označován
za zůstavitele, za dědice, za nepominutelného dědice, jakým způsobem se rozdělí
dědické podíly dle zákonné posloupnosti.
Dědit mohou fyzické osoby i právnické osoby. Nabytí majetku potvrzuje soud. Nedědíli
žádný dědic, pozůstalost přechází na stát jako tzv. odúmrť. Stát nemá právo dědictví
odmítnout.
Dědí se na základě závěti, dědické smlouvy nebo ze zákona. Specifickým institutem
v oblasti dědění majetku je i odkaz.
Zůstavitel může dědice potomky vydědit.
Dědic může dědictví odmítnout.
Dozvíte se rovněž základní informace ohledně dědické nezpůsobilosti, institutu správce
pozůstalosti a soupisu pozůstalosti.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování čtvrté kapitoly budete schopni charakterizovat základní pojmy z oblasti
dědického práva, jako je zůstavitel, dědic, nepominutelný dědic, dědická posloupnost, závěť,
dědická smlouva, odkaz, odúmrť.
Dokážete popsat proces rozdělení pozůstalosti dle zákona či zákonem určených modifikací
dělby majetku. Dokážete objasnit situace, za kterých lze vydědit nepominutelné dě-
dice.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
45
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Zákonná posloupnost, závěť, dědická smlouva, odkaz, vydědění, odmítnutí dědictví,
odúmrť, dědická nezpůsobilost, správce pozůstalosti, soupis pozůstalosti.
4.1 Dědické právo
V případě dědického práva vycházíme z existence soukromého vlastnictví.
Přechod majetku zemřelé osoby na dědice je vázán na smrt zůstavitele, existenci dědictví,
dědice a dědickou způsobilost.
Dědické právo vzniká smrtí zůstavitele – dědický nápad.
Dědí se majetek, který měl nějakou hodnotu a který byl ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví
zůstavitele v době jeho smrti. Patří sem i pohledávky a dluhy. Uplatní-li dědic výhradu
soupisu pozůstalosti, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví.
Dědic může dědictví odmítnout nebo se jej ještě za života zůstavitele zřeknout smlouvou.
Dědic, aby byl schopen dědit, musí být k tomu způsobilý. Dědit může i právnická osoba,
je-li označena za dědice v pořízení pro případ smrti. Nezpůsobilým dědicem se stává ten,
kdo by byl za normálních okolností dědicem, ale tuto způsobilost ztratil, neboť se dopustil
úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného
jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy tím, že jej např. nutil změnit
či zrušit závěť, dědickou smlouvu, listinu o vydědění. Zůstavitel však může čin, který dědice
činí nezpůsobilým dědit, odpustit.
K ZAPAMATOVÁNÍ
4.2 Dědění ze zákona
Při zákonné dědické posloupnosti dle ustanovení § 1636 a násl. občanského zákoníku
přechází majetek zůstavitele na osoby určené zákonem. Dědicové tvoří 6 dědických tříd.
Pořadí dědických tříd stanovené zákonem je závazné, nejprve jsou k dědění povoláni dědicové
první třídy, nejsou-li nebo nedědí-li, tak dědicové druhé třídy atd.
Co se
dědí?
Způsobilost
dědice
Třídy zákonné
po-
sloupnosti
Dědění majetku
46
Dědické třídy:
1. třída
- děti zůstavitele,
- manžel zůstavitele.
Každý z dědiců dědí rovným dílem. K dědění v první skupině dochází vždy, když zůstavitel
po sobě zanechá alespoň jednoho potomka, který dědí. Pozůstalý manžel nemůže
nikdy sám dědit v první dědické skupině, ale v takovémto případě automaticky přechází do
skupiny druhé. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.
2. třída
- manžel zůstavitele,
- rodiče zůstavitele,
- osoby žijící ve společné domácnosti.
Pozůstalému manželovi náleží ve druhé dědické skupině nejméně polovina pozůstalosti,
není-li v druhé skupině dalších dědiců, může nabýt dědictví celé. Osoby žijící ve společné
domácnosti musí splňovat podmínku společného soužití po dobu alespoň 1 roku před smrtí
zůstavitele.
3. třída
- sourozenci zůstavitele,
- osoby žijící ve společné domácnosti.
Jestliže zůstavitel nezanechal potomky, manžela, rodiče, nastupují na jejich místo sourozenci
zůstavitele případně jejich děti. Dědicové zde dědí rovným dílem.
4. třída
- prarodiče zůstavitele.
Dědicové dědí rovným dílem.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
47
5. třída
- prarodiče rodičů zůstavitele.
Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy
matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně
připadá. Nedědí-li člen dvojice, připadá jeho podíl druhému členu.
6. třída
- děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele.
Dědí se stejným dílem. Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti.
ŘEŠENÁ ÚLOHA
Manželé Svobodovi v manželství zplodili dvě děti. Syn Kamil má 17 let, dcera Jana
nedávno zemřela při tragické autonehodě. Její manžel nehodu přežil, stará se o jejich společného
syna Petra.
Tragické úmrtí dcery rodiče těžce nesli, pan Svoboda po čase podlehl náhlé srdeční pří-
hodě.
Závěť ani jiné pořízení pro případ smrti nebylo pořízeno.
Jakým způsobem a jakým dílem bude rozdělena pozůstalost?
Pořízení pro případ smrti neexistuje. Neexistuje rovněž listina o vydědění. Dědicové
jsou způsobilí. Dědit se bude na základě zákonné posloupnosti. Pan Svoboda měl manželku
a děti, což odpovídá dědění dle 1. dědické třídy, kde podíly jsou mezi všemi dědici stejné.
Po vypořádání společného jmění manželů tedy třetina majetku z vypořádaného podílu
po zemřelém panu Svobodovi přechází na paní Svobodovou, třetina majetku na nezletilého
syna Kamila a třetina majetku připadne vnukovi Petrovi, který přebírá dědický podíl po
zemřelé dceři Janě.
Dědění majetku
48
K ZAPAMATOVÁNÍ
4.3 Pořízení pro případ smrti
Za pořízení pro případ smrti ustanovení § 1491 občanského zákoníku označuje závěť a
dědickou smlouvu.
Možnost pořízení pro případ smrti respektuje skutečnou vůli a pohnutky zůstavitele,
které jej vedou k modifikaci zákonné dědické posloupnosti.
K ZAPAMATOVÁNÍ
4.3.1 ZÁVĚŤ
Závěť je považována dle § 1494 a násl. občanského zákoníku za jednostranný právní
úkon zůstavitele, kterým jsou povoláváni dědicové. Závěť musí být písemná, musí v ní být
uveden den, měsíc a rok, kdy byla pořízena.
Z hlediska formálního závěť může být tzv. holografní – psaná vlastní rukou, jím podepsána
a datována. Takovou závěť může pořídit pouze osoba, která umí číst, psát. Jde o
formu soukromé listiny.
Dále může jít o závěť tzv. alografní – není psána vlastní rukou zůstavitele, ale např.
na psacím stroji, či osobou od zůstavitele odlišnou. Pokud není závěť psána vlastní rukou,
musí ji zůstavitel alespoň vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými
výslovně potvrdit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.
Závěť lze rovněž pořídit veřejnou listinou (notářský zápis).
Nepominutelný dědic - § 1642 a násl. občanského zákoníku
Právo na povinný podíl má nepominutelný dědic – potomek. Pokud je zletilý, má nárok
alespoň na 1/4 toho, co by mu příslušelo na základě zákonné dědické posloupnosti, v případě
nezletilosti jsou to 3/4 zákonného dědického podílu.
Druhy zá-
věti
Dědic po-
tomek
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
49
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Paní Nováková žije v manželství s panem Novákem. Ze společného manželství vzešly
dvě děti, obě jsou v současné době zletilé. Listina o vydědění nebyla sepsána. Paní Nováková
se rozhodne pro sepsání závěti, kde za dědice veškerého svého majetku pro případ
smrti po vypořádání společného jmění manželů určí:
1. obě své děti rovným dílem
2. výhradně svého manžela
3. obě děti, manžela a svoji kamarádku z dětství, všechny rovným dílem.
Vyhodnoťte, která z variant není správná a proč?
Určete, kdo by jakým dílem a způsobem dědil v případě, že by se paní Nováková
nerozhodla sepsat závěť?
K ZAPAMATOVÁNÍ
4.3.2 DĚDICKÁ SMLOUVA
Dědická smlouva je dle § 1582 a násl. občanského zákoníku dvoustranný právní úkon,
který na rozdíl od závěti nemůže zůstavitel kdykoliv odvolat, zrušit, nahradit.
Povolaným dědicem může být druhá smluvní strana nebo někdo jiný. Pořízení dědické
smlouvy nezbavuje zůstavitele možnosti nakládat se svým majetkem za jeho života.
Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, dědická smlouva se neváže k celému dědictví.
Na rozdíl od závěti je tedy dědická dohoda dohodou dvou stran, kterou zůstavitel povolává
k pozůstalosti nebo její části druhou osobu, a to buď bezúplatně nebo za úplatu.
PRŮVODCE TEXTEM
Starý dědeček vlastní rozsáhlou nemovitost, ve které roky bydlí, nemá však již prostředky
na její provoz, údržbu, zároveň ji ale nechce prodat. Situaci lze tedy vyřešit dědickou
smlouvou, kde nemovitost odkáže některému ze svých příbuzných s podmínkou, že ho
v nemovitosti nechají dožít a po dobu jeho života budou hradit náklady spojené s provozem
nemovitosti.
Dědění majetku
50
K ZAPAMATOVÁNÍ
4.3.3 ODKAZ
V dědickém právu se obecně uplatňuje princip univerzálního dědického nástupnictví,
což znamená, že dědic nastupuje nejen do zůstavitelových práv, ale i do povinností.
Odkaz dle § 1594 a násl. občanského zákoníku je výjimkou z tohoto pravidla.
Osoba, které přísluší právo z odkazu je odkazovníkem, nikoliv dědicem. Odkazovníkem
je ten, kdo má na základě zůstavitelova příkazu obdržet od dědice nějakou konkrétní
věc, případně několik věcí. Odkazovník není dědicem a není ani povinen k úhradě zůstavitelových
dluhů. Zřízení odkazu je vhodné v případě, kdy zůstavitel chce určité osobě zanechat
jen určitou věc na památku.
Podmínkou využití tohoto institutu je, že každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví
alespoň čtvrtina odkazy nezatížená.
PRŮVODCE TEXTEM
Zůstavitel má souseda, který se o něj před smrtí stará. Rozhodne se pro případ smrti
souseda za jeho péči odměnit. Je si vědom, že se sousedovi vždy líbila jeho sbírka známek,
proto souseda ustanoví odkazovníkem.
Výhodou je zrychlené dědické řízení, kdy soused není dědicem, tudíž ani účastníkem
dědického řízení, neručí ani za případné dluhy zůstavitele.
4.4 Instituty související s dědickým právem
V poslední části čtvrté kapitoly se zaměříme na ostatní instituty související s děděním
majetku, ve vztahu k dědicům a pozůstalosti.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
51
K ZAPAMATOVÁNÍ
4.4.1 VYDĚDĚNÍ
Vydědit lze dle § 1646 občanského zákoníku pouze potomka, a to výlučně ze zákonem
stanovených důvodů, jestliže:
 neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
 o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat
měl,
 byl odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho
zvrhlé povaze,
 trvale vede nezřízený život,
 je zadlužený a marnotratný.
PRŮVODCE TEXTEM
Neposkytnutí pomoci potomkem ve stáří, v nemoci, v případě, kdy se o sebe není schopen
zůstavitel sám postarat.
Potřeba pomoci se posuzuje individuálně dle možností po-tomka a dle zaopatření zůstavitele
jinými osobami (manželkou, dalšími potomky) nebo příslušnými zařízeními a institucemi
(zdravotnická zařízení, domovy pro seniory, pečovatelská služba apod.)
Neprojevování zájmu se posuzuje též individuálně. Pokud potomek žije v zahraničí, pak
je logicky četnost návštěv nižší, než když by žil třeba v sousední obci.
Důvod vydědění spočívající v odsouzení za trestný čin nutno posuzovat dle charakteru
trestného činu. Určitě bude důvodem k vydědění spáchání závažného trestného činu vraždy,
loupeže, či trestného činu proti zůstaviteli.
Vedení nezřízeného života představuje kombinace negativních jevů v životním stylu
potomka, např. závislost na návykových látkách, vyhýbání se práci, nestarání se o svou
rodinu, nepečování o dítě aj.
Zadlužení a marnotratnost spočívá v zadluženosti, v životě nad poměry, kde je obava
z nezachování jeho povinného dílu pro jeho děti. Pak je možno potomka vydědit, ale pouze
tak, že jeho přinejmenším povinný díl na dědictví bude odkázán právě jeho dětem nebo
dalším potomkům vyděděného potomka.
Dědění majetku
52
DEFINICE
4.4.2 DĚDICKÁ NEZPŮSOBILOST
Z dědického práva je vyloučen ten, kdo se podle ustanovení § 1481 občanského zákoníku
dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předkovi, potomkovi nebo
manželovi nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. Toto ustanovení
se neuplatní, pokud zůstavitel takovéto jednání promine.
PRŮVODCE TEXTEM
Zavrženíhodný čin proti poslední vůli v praxi může znamenat, že potencionální dědic
donutí zůstavitele sepsat závěť s obsahem, na který by zůstavitel dobrovolně nikdy nepřistoupil.
Využije lsti, podvodu, psychického či fyzického nátlaku nebo pořízení pro případ
smrti úmyslně zničí.
K ZAPAMATOVÁNÍ
4.4.3 PŘECHOD DLUHŮ
Dluhy přecházejí v plném rozsahu. Dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah
nabytého dědictví, případně ze svého výlučného majetku.
Zákon dědice chrání možností využití institutu soupisu pozůstalosti dle § 1674 občanského
zákoníku, který zpravidla vyhotoví notář. Pokud soupisu využije, bude povinen k
úhradě zůstavitelových dluhů jen do výše nabytého dědictví.
4.4.4 ZŘEKNUTÍ SE DĚDICKÉHO PRÁVA
Smlouvou se zůstavitelem ve formě veřejné listiny se lze dědického práva zřeknout.
Tohoto institutu je využíváno v případech, kdy zůstavitel za svého života zvýhodní některého
z dědiců.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
53
PRŮVODCE TEXTEM
Zůstavitel má dva syny. Jednomu z nich za svého života daruje pozemek, aby si mohl
postavit rodinný dům. Vzhledem k tomu, že druhému synovi nic za života nedaroval, chce
je spravedlivě podělit a také předejít případným sporům po své smrti. Může uzavřít s obdarovaným
synem dohodu o zřeknutí se dědictví.
4.4.5 ODMÍTNUTÍ DĚDICTVÍ
Pokud je dědictví nevýhodné, pozůstalost zahrnuje pouze dluhy nebo jako celek je předlužená,
může dědic dědictví odmítnout. Odmítnutí dědictví vyžaduje prohlášení vůči soudu
o odmítnutí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu
odmítnout dědictví.
4.4.6 ODÚMRŤ
Odúmrť dle § 1634 občanského zákoníku je jmění zůstavitele, jenž neměl žádné dědice
ze zákona ani ze závěti. Pozůstalost tedy přechází na stát, na který se hledí, jako by byl
zákonný dědic. Stát nemá právo dědictví odmítnout.
PRO ZÁJEMCE
V případě, že se stát stal zákonným dědicem, přísluší hospodaření s movitým a nemovitým
majetkem dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
4.4.7 SPRÁVCE POZŮSTALOSTI
Správce pozůstalosti je fyzická nebo právnická osoba vykonávající správu pozůstalosti
nebo její části v období mezi úmrtím zůstavitele a skončením dědického řízení (tj. právní
mocí usnesení o dědictví).
Správce pozůstalosti je ten, koho zůstavitel pověřil, aby po jeho smrti samostatně obstarával
až do vyřízení dědictví záležitosti spojené s děděným majetkem.
Dědění majetku
54
Stanovení správce dědictví se využívá u podnikatelů, kteří vlastní podnik. Tímto opatřením
mohou předejít případným škodám vyplývajícím z ochromení chodu podniku, nebo
ze sporů dědiců.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Dědit mohou fyzické osoby i právnické osoby.
Nabytí majetku potvrzuje soud. Nedědí-li žádný dědic, pozůstalost přechází na stát jako
tzv. odúmrť.
Dědí se na základě závěti, dědické smlouvy nebo ze zákona. Specifickým institutem v
oblasti dědění majetku je i odkaz.
Závěť je jednostranný právní úkon, který lze kdykoliv odvolat, nahradit. Dědická
smlouva je dvoustranný právní úkon (dohoda) mezi zůstavitelem a dědicem, která obdobné
možnosti změn jako u závěti nepřipouští.
Zůstavitel může dědice potomky ze zákonných důvodů vydědit.
Dědic může dědictví odmítnout.
Dědí se majetek, který měl nějakou hodnotu a který byl ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví
zůstavitele v době jeho smrti. Patří sem i pohledávky a dluhy.
Při zákonné dědické posloupnosti přechází majetek zůstavitele na osoby určené záko-
nem.
Dědicové tvoří 6 dědických tříd.
Právo na povinný podíl má nepominutelný dědic – potomek, pokud nebyl vyděděn.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
55
5 ZÁVAZKOVÉ PRÁVO
Závazkové právo je část soukromého práva upravující závazky. Závazky jsou právní
vztahy relativní, zavazující ve vztahu dva či více subjektů. Práva a povinnosti vyplývající
ze závazkového právního vztahu zavazují jen tyto subjekty. Tím se závazkové právo výrazně
liší od práv věcných, která působí proti všem.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Relativní majetková práva jsou práva, která působí vůči konkrétním osobám.
Právní vztah je označován jako závazkový právní vztah.
Subjekty závazkového právního vztahu jsou označovány jako věřitel a dlužník. Věřitel
a dlužník jsou obecná označení pro subjekty jakéhokoliv závazkového právního vztahu,
pro jednotlivé druhy závazkových právních vztahů jsou používána specifická označení
stran.
Obsahem závazkového právního vztahu jsou práva a povinnosti zúčastněných subjektů.
Právo věřitele se nazývá pohledávka, povinnost dlužníka se nazývá dluh.
Stane-li se pohledávka splatnou, lze ji vymáhat u soudu.
Závazky vznikají z právních jednání jako jsou smlouvy, z deliktů při porušení právní
povinnosti či závazky z jiných právních důvodů.
Smluvní strany se smlouvou zavazují k plnění určité věci. Platí zásada, že smlouvy se
mají dodržovat.
Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
Závazek zaniká splněním povinnosti (dluhu), dohodou mezi věřitele a dlužníkem, započtením
vzájemných pohledávek, splynutím práva a povinnosti v jedné osobě, prominutím
dluhu, výpovědí, odstoupením od smlouvy, nemožností plnění, smrtí dlužníka nebo
věřitele při plnění omezeném pouze na jejich osobu, uplynutím doby v případě fixního zá-
vazku.
Pokud má plnění požadované vlastnosti je považováno za bezvadné. Pokud je plněno
bez vyžadovaných vlastností, jde o plnění vadné.
U odstranitelných vad je možné uplatnit nárok na: opravu, doplnění – úpravu, slevu.
Závazkové právo
56
U neodstranitelných vad je možné uplatnit nárok na: slevu, odstoupení od smlouvy.
Specifickou ochranu legislativa poskytuje spotřebiteli při uzavírání spotřebitelských
smluv, smluv uzavíraných distančním způsobem nebo smluv uzavíraných mimo obchodní
prostory podnikatele.
Praktiky nekalé soutěže jsou ve smluvních vztazích legislativou zakázány.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování této kapitoly budete schopni definovat pojem relativní majetková
práva. Dokážete přiřadit specifická označení smluvních stran u konkrétních smluvních závazků.
Dokážete rovněž najít rozdíly ve smluvních vztazích uzavíraných distančním způsobem,
smluvních vztazích uzavíraných mimo obchodní prostory a spotřebitelských smlouvách.
Budete schopni poradit, jak postupovat při uplatňování práv z vadného plnění, včetně
možností odstoupení od smluvního závazku.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Závazkově-právní vztah, účinky smlouvy, plnění, spotřebitelská smlouva, distanční
způsob uzavření smlouvy, práva z vadného plnění, odstoupení.
K ZAPAMATOVÁNÍ
5.1 Relativní majetková práva
Relativní majetková práva jsou práva, která dle § 1721 a násl. občanského zákoníku
působí pouze vůči určité, individuálně určené osobě.
Právní vztah, jehož obsahem jsou relativní majetková práv a povinnosti, označujeme
jako závazkový právní vztah (též závazek či obligace).
Subjekty závazkového právního vztahu jsou věřitel a dlužník.
Závazek je tvořen vzájemně si odpovídajícími právy a povinnostmi věřitele a dlužníka:
věřitel má právo požadovat od dlužníka určité plnění, dlužník je povinen věřiteli toto plnění
poskytnout. Věřitel a dlužník jsou obecná označení pro subjekty jakéhokoliv závazkového
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
57
právního vztahu, pro jednotlivé druhy závazkových právních vztahů jsou však zpravidla
používána specifická označení.
Právo věřitele se nazývá pohledávka, povinnost dlužníka se nazývá dluh.
Stane-li se pohledávka splatnou, lze ji vymáhat u soudu.
Závazky vznikají z právních jednání jako jsou smlouvy, z deliktů při porušení právní
povinnosti či závazky z jiných právních důvodů (bezdůvodné obohacení).
5.1.1 VZNIK ZÁVAZKŮ Z PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ
Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník
má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
V kategorii právních jednání nejčastěji závazky vznikají smlouvou.
Smlouva je dvoustranné či vícestranné právní jednání, k jehož vzniku je třeba shodného
projevu vůle dvou smluvních stran, ohledně celého obsahu smlouvy.
Subjekty smluvního vztahu se obecně nazývají smluvní strany.
Ke vzniku smlouvy je potřeba vzájemného a obsahově shodného projevu vůle smluvních
stran, směřujících ke vzniku, změně či zániku práv a povinností.
V první fázi dochází k návrhu na uzavření smlouvy, na který navazuje přijetí nabídky
(např. předání zboží).
K uzavření smlouvy je třeba, aby se její strany dohodly minimálně o podstatných náležitostech
smlouvy.
Smluvní strany mohou smlouvu uzavřít písemně, ústně nebo konkludentně. Některé
typy smluv vyžadují výslovně písemnou formu nebo formu veřejné listiny.
PRŮVODCE TEXTEM
Konkludentně uzavřenou smlouvou je nákup v supermarketu, kde kupující uzavírá s
prodávajícím kupní smlouvu vyložením zboží na pás u pokladny a jeho zaplacením.
Písemná forma je vyžadována pro smlouvy týkající se nemovitých věcí (domy, pozemky,
garáže, lesy) z důvodu nutnosti vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.
Jak uzavřít
smlouvu?
Závazkové právo
58
Forma veřejné listiny (notářského zápisu) je vyžadována u modifikace manželského majetkového
práva nebo u dědické smlouvy.
5.1.2 ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY
Smluvní strany se smlouvou k něčemu zavazují. Platí zásada, že smlouvy se mají dodr-
žovat.
Za určitých podmínek lze od smlouvy odstoupit. Odstoupení od smlouvy je jednostranné
právní jednání adresované druhé straně smlouvy, které ruší smluvní závazkový vztah v
okamžiku, kdy dojde druhé straně.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
Dle občanského zákoníku může strana odstoupit od smlouvy v případě, kdy druhá strana
poruší smlouvu podstatným způsobem. Odstoupením od smlouvy se smlouva ruší od počátku
- strany jsou povinny si vrátit již poskytnutá plnění.
U spotřebitelských smluv ve vztazích mezi podnikateli a spotřebiteli uzavíraných
distančním způsobem (např. přes internet) či mimo obchodní prostory (např. u spotřebitele
doma) má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu ve lhůtě čtrnácti dnů
ode dne převzetí zboží.
PRO ZÁJEMCE
Občanský zákoník též stanoví případy, kdy spotřebitel od smlouvy dle § 1837 občanského
zákoníku odstoupit nemůže. Tomu tak je u zboží, které bylo upraveno podle přání
spotřebitele (upravené šaty na míru), u zboží, které podléhá rychlé zkáze (potraviny, krmiva),
u zboží, které z hygienických důvodů není možné vrátit (spodní prádlo).
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
59
KONTROLNÍ OTÁZKA
Za jakých okolností lze odstoupit od uzavřené smlouvy?
K ZAPAMATOVÁNÍ
5.1.3 ZÁNIK ZÁVAZKU ZE SMLOUVY
Možnosti zániku závazku vyplývají z ustanovení § 1908 a násl. občanského zákoníku.
Závazek zaniká:
 splněním povinnosti (dluhu),
 dohodou mezi věřitele a dlužníkem,
 započtením vzájemných pohledávek,
 splynutím práva a povinnosti v jedné osobě,
 prominutím dluhu,
 výpovědí,
 odstoupením od smlouvy,
 nemožností plnění,
 smrtí dlužníka nebo věřitele při plnění omezeném pouze na jejich osobu,
 uplynutím doby v případě fixního závazku.
PRŮVODCE TEXTEM
K vybraným možnostem zániku závazku si nyní uvedeme konkrétní příklady, na kterých
si dokážete představit praktické pojetí.
Splněním dluhu se rozumí např. posekání zahrady, zhotovení nábytku do bytu, namalování
obrazu.
Při dohodě mezi věřitelem a dlužníkem dochází ke zrušení původního závazku, který je
nahrazen novým. Původně tedy dlužník má plnit věřiteli v penězích, strany se však dohodnou,
že místo peněz nahradí dlužník svůj dluh věřiteli televizí, mobilním telefonem, autem
aj.
Výpovědí zaniká např. nájem bytu dle nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem
a nájemníkem.
Závazkové právo
60
Smrtí věřitele zaniká závazek nafotit umělecké fotografie vyhlášeným fotografem, který
zemřel, kde závazek k focení fotografií byl vázán pouze na jeho osobu.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Na základě uvedených příkladů k jednotlivým typů zániku závazku vymýšlejte další alternativy
k jednotlivým možnostem zániku závazku.
5.1.4 PRÁVA Z VADNÉHO PLNĚNÍ
Pokud má plnění požadované vlastnosti je považováno za bezvadné. Pokud je plněno
bez vyžadovaných vlastností, dlužník není upozorněn na vady, které se mohou u předmětu
plnění vyskytnout nebo je nepravdivě ujištěn, že předmět plnění žádné vady nemá jde o
plnění vadné.
Nároky z vadného plnění nabyvateli nevzniknout, pokud je vada zjevná, je zaznačena
v katastru nemovitostí nebo jiném veřejném seznamu a nabyvatel se tak s ní mohl seznámit
nebo pokud je věc přenechána „jak stojí a leží“.
PRŮVODCE TEXTEM
Povinností prodávajícího plynoucí např. z kupní smlouvy je bezvadné plnění. Prodávající
musí dodat takový předmět koupě, který nebude vykazovat vady. Velmi často se ale
prodávají předměty, které jsou natolik složité a komplexní, že jejich případnou vadu nelze
na první pohled odhalit, ani do budoucna vyloučit, a to ani při vší snaze prodávajícího.
Příkladem může být třeba osobní automobil, mobilní telefon nebo notebook. Z takových
důvodů je pro prodávajícího výhodné, aby se své povinnosti dodat bezvadný předmět koupě
vyhnul. Občanský zákoník za tímto účelem tedy upravuje institut přenechání věci „jak stojí
a leží“.
K ZAPAMATOVÁNÍ
U odstranitelných vad je možné uplatnit nárok na:
 opravu,
 doplnění – úpravu,
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
61
 slevu.
U neodstranitelných vad je možné uplatnit nárok na:
 slevu,
 odstoupení od smlouvy.
PRO ZÁJEMCE
Závady u kupní smlouvy musí kupující sdělit prodávajícímu bez zbytečného odkladu.
Zároveň mu oznámí, jaký nárok si zvolil. Pokud prodávající vady v přiměřené lhůtě neodstraní,
může kupující požadovat slevu nebo odstoupení od smlouvy.
Do úpravy práv z vadného plnění u koupě přibyla také záruka za jakost. Důsledně se
rozdělují zákonná úprava vad (dnes odpovědnost za vady ze zákona) a záruka za jakost.
Záruka za jakost může být jen ve formě smluvní. Zárukou za jakost se prodávající zavazuje,
že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé
vlastnosti. Záruka za jakost však nemůže vylučovat zákonnou úpravu práv z vad věci,
což je praktické zejména u skrytých vad. Prohlášení o záruce může být stanoveno i na obalu
jako doba použitelnosti.
Ustanovení o prodeji zboží v obchodě dle § 2165 občanského zákoníku stanoví, že „Kupující
je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době
dvaceti čtyř měsíců od převzetí.“.
Spotřebitel má rovněž právo požadovat namísto opravy či výměny vadné věci vždy přiměřenou
slevu z kupní ceny dle ustanovení § 2169 občanského zákoníku. Toto může být
výhodné např. v případě, kdy je spotřebitel schopen si věc sám opravit a získanou slevu
použít jinak.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké nároky lze uplatnit u odstranitelných a neodstranitelných vad z plnění?
5.1.5 SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY
Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá
smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
Závazkové právo
62
Se spotřebitelskou smlouvou právní předpisy spojují vyšší ochranu zákazníka. Smluvními
stranami jsou spotřebitel a podnikatel.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Za spotřebitele se zákazník považuje, pokud kupuje zboží nebo objednává služby pro
osobní potřebu - koupí si oblečení, obuv, potraviny, elektrospotřebič, aj.
Za spotřebitelskou smlouvu se nepovažuje, pokud dochází k prodeji nebo poskytování
služeb mezi spotřebiteli navzájem anebo mezi podnikateli navzájem.
Spotřebitelem není osoba, která nakupuje zboží pro své podnikání nebo jinou výdělečnou
činnost.
Spotřebitelem není ani zákazník, který nakupuje zboží pro svého zaměstnavatele
(např. kancelářské potřeby v papírnictví, které zaměstnavatel následně využívá při své podnikatelské
činnosti).
ŘEŠENÁ ÚLOHA
Jeden spotřebitel prodává druhému spotřebiteli např. přes inzerát jednorázově nebo pravidelně
nějakou věc, třeba oblečení, které již nepotřebuje. Jedná se o spotřebitelskou
smlouvu? O spotřebitelskou smlouvu se v tomto případě nejedná, jde totiž o prodej věcí
mezi spotřebiteli navzájem. Právní vztah mezi oběma stranami se zde řídí obecnými ustanoveními
o kupní smlouvě (tj. zákazník bude mít např. méně práv v případě reklamace
zboží ).
Prodávající se prezentuje na internetovém aukčním portálu jako spotřebitel. I z povahy
prodeje a množství prodávaných věcí je zřejmé, že je podnikajícím subjektem (např. pravidelně
doplňuje nabídku prodávaného zboží). V tomto případě je považován za podnikatele
a spotřebitel má vyšší práva vyplývající ze smlouvy spotřebitelské.
Podnikatel nakupuje v internetovém obchodě zboží pro svoji podnikatelskou činnost.
Nejedná se zde o smlouvu spotřebitelskou, a nemůže tak např. odstoupit od smlouvy bez
udání důvodu ve čtrnáctidenní lhůtě.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
63
K ZAPAMATOVÁNÍ
Pro spotřebitelské smlouvy platí, že jejich obsah nemůže být pro spotřebitele méně výhodný,
než stanoví právní předpisy. Práva spotřebitele nelze omezit ani smluvně.
PRŮVODCE TEXTEM
Pokud spotřebitel nakupuje např. v internetovém obchodě a v obchodních podmínkách
bude uvedeno, že žádné zboží z obchodu nelze reklamovat, je to v rozporu se zákonem, a
tudíž neplatné.
Veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce,
ve kterém se uzavírá smlouva. Zakázaná jsou ujednání, která jsou v neprospěch spotřebi-
tele.
Podnikatel nesmí po spotřebiteli požadovat jinou platbu, než o které byl spotřebitel před
uzavřením smlouvy informován a na které se ve smlouvě dohodli.
V dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy musí podnikatel spotřebiteli sdělit
informace uvedené v §1811 občanského zákoníku - údaje o sobě, o zboží a jeho ceně, možných
způsobech platby a nákladech dodání, údaje o právech vznikajících z vadného plnění,
o době trvání smlouvy a možnostech jejího ukončení, aj.
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Zavzpomínejte, kdy naposledy jste uzavírali spotřebitelskou smlouvu a v návaznosti na
výše uvedené zhodnoťte, zda prodávající dodržel veškeré zákonné podmínky mu legislativou
určené.
PRO ZÁJEMCE
Nekalé obchodní praktiky
Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje užívání nekalých obchodních praktik při nabízení
nebo prodeji výrobků a služeb.
Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky. Pokud je obchodník užívá,
lze se obrátit s podnětem k prošetření na Českou obchodní inspekci.
Závazkové právo
64
Obchodní praktika se považuje za klamavou pokud je:
 použit nepravdivý údaj uvádějící spotřebitele v omyl,
 výrobek prezentován tak, že lze zaměnit s jiným výrobkem,
 nabízeno zboží porušující práva duševního vlastnictví.
Mezi podstatné informační povinnosti patří srozumitelné a viditelné označení výrobku,
název výrobku, údaj o hmotnosti, množství, rozměru, užití, použitých materiálech aj.
PRŮVODCE TEXTEM
Příkladem klamavé obchodní praktiky je vábivá reklama, kdy podnikatel nabízí ke koupi
výrobky nebo služby za určitou cenu a nezajistí dostatek tohoto zboží. Jde tedy často o
úmyslné přilákání zákazníka do prodejny.
Zakázaná je též praktika, se kterou se můžeme setkat na předváděcích akcích, kdy prodejce
deklaruje prostřednictvím nesprávných informací nemožnost opatřit si obdobný výrobek
nebo službu mimo tuto předváděcí akci tak, aby spotřebitele přinutil si výrobek koupit
za jím nabízených, mnohdy méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky.
Obchodní praktika se považuje za agresivní, pokud:
 obtěžováním, donucováním, včetně použití síly zhoršuje možnosti spotřebitele se
svobodně rozhodnout,
 podnikatel spotřebitele opakovaně kontaktuje i přes dřívější odmítnutí nabídky.
PRŮVODCE TEXTEM
Příkladem agresivní obchodní praktiky je opakovaná nevyžádaná nabídka přestřednictvím
telefonu, faxu, elektronické pošty.
V praxi se můžeme setkat s reklamou přímo nabádající děti, aby si nabízené výrobky
nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
65
Setkat se můžeme často též s případy, kdy podnikatel nabídkou vytváří klamný dojem,
že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti
žádná taková výhra nebo výhoda neexistuje nebo pro získání výhry nebo výhody musí
spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Zhodnoťte, se kterými nekalými obchodními praktikami jste se v praxi setkali a které
z nich mohou být ve velké míře zneužitelné ve vztahu k seniorům.
5.1.6 DISTANČNÍ SMLOUVY
Smlouvou sjednanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (uzavřenou
distančním způsobem) se rozumí smlouva uzavřená bez fyzické přítomnosti spotřebitele.
Mezi prostředky komunikace na dálku patří adresovaný či neadresovaný tisk, typový
dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s lidskou obsluhou či
bez lidské obsluhy, telefax, rozhlas, internet aj.
PRO ZÁJEMCE
Legislativa u smluv uzavřených na dálku při použití elektronických prostředků – nakupování
přes tzv. e-shopy - podnikateli ukládá povinnost spotřebitele informovat o tom, jak
bude archivována, o jednotlivých krocích vedoucích k uzavření smlouvy, o jazycích, v
nichž je možné smlouvu uzavřít, o tom, zda je možné zjistit a opravit chyby před odesláním
objednávky. Jedná-li se o formulářovou smlouvu, musí být spotřebitel schopen formulář
před odesláním objednávky upravovat. Odkazuje-li na všeobecné obchodní podmínky, je
podnikatel povinen poskytnout spotřebiteli jejich znění v textové podobě.
5.1.7 SMLOUVY UZAVÍRANÉ MIMO OBCHODNÍ PROSTORY
Obchodní prostory slouží podnikateli jako jeho trvalé či obvyklé místo jeho podnikání.
Jde tedy o smlouvu uzavřenou za fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele na místě,
které není obchodním prostorem podnikatele, například u spotřebitele doma (tzv. podomní
prodej).
Závazkové právo
66
Při tomto způsobu uzavření smlouvy se často hovoří o „momentu překvapení”, kdy spotřebitel
koupí výrobek, který předem neplánoval, a teprve následně si uvědomí důsledky
svého rozhodnutí. Právní úprava pro takové případy umožňuje spotřebiteli své unáhlené
rozhodnutí vrátit zpět, a to přiznáním práva na odstoupení od smlouvy.
Spotřebitel je oprávněn písemně odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření. V
případě kupní smlouvy počíná lhůta běžet až od převzetí zboží.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Nabízení zboží mimo místo podnikání podnikatele – podomní prodej, předváděcí akce
– tyto praktiky byly svého času zacíleny především na skupinu spotřebitelů v seniorském
věku. Současná legislativa přinesla ochranu spotřebiteli v podobě možnosti odstoupit od
nevýhodně uzavřené smlouvy. Pokuste se krátce pojednat o této problematice a vymezit
pozitiva a negativa uzavírání smluv mimo podnikatelské prostory.
SHRNUTÍ KAPITOLY
V této kapitole jsme si objasnili základní pravidla uzavírání závazkově-právních vztahů,
jejich formu, obsah, možnosti plnění. Samostatnou pasáž jsme věnovali spotřebitelským
smlouvám uzavíraným mezi podnikatelskými subjekty a spotřebiteli, zaměřili jsme se rovněž
na specifika smluv uzavíraných distančním způsobem, smluv uzavíraných mimo obchodní
prostory.
V případě vadného plnění jste se dozvěděli o jednotlivých nárocích vyplývajících z legislativy
ve vztahu k vadnému plnění ať již u opravitelných či neopravitelných vad.
Relativní majetková práva jsou tedy práva, která zavazují konkrétní osoby.
Právní vztah v závazkovém právu je označován jako závazkový právní vztah.
Subjekty závazkového právního vztahu jsou označovány jako věřitel a dlužník.
Obsahem závazkového právního vztahu jsou práva a povinnosti zúčastněných subjek-
tů.
Právo věřitele se nazývá pohledávka, povinnost dlužníka se nazývá dluh.
Smlouvy se mají dodržovat.
Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
67
Závazek zaniká splněním povinnosti (dluhu), dohodou mezi věřitele a dlužníkem, započtením
vzájemných pohledávek, splynutím práva a povinnosti v jedné osobě, prominutím
dluhu, výpovědí, odstoupením od smlouvy, nemožností plnění, smrtí dlužníka nebo
věřitele při plnění omezeném pouze na jejich osobu, uplynutím doby v případě fixního zá-
vazku.
Pokud má plnění požadované vlastnosti je považováno za bezvadné. Pokud je plněno
bez vyžadovaných vlastností, jde o plnění vadné.
U odstranitelných vad je možné uplatnit nárok na: opravu, doplnění – úpravu, slevu.
U neodstranitelných vad je možné uplatnit nárok na: slevu, odstoupení od smlouvy.
Specifická ochrana je legislativou přiznána spotřebiteli při uzavírání spotřebitelských
smluv, smluv uzavíraných distančním způsobem nebo smluv uzavíraných mimo obchodní
prostory podnikatele.
Závazky – nejčastější typy smluv
68
6 ZÁVAZKY – NEJČASTĚJŠÍ TYPY SMLUV
V návaznosti na obecná ustanovení předchozí kapitoly o závazkově-právních vztazích
si v následující kapitole vytvoříme stručný přehled o v praxi nejčastěji využívaných kontraktech
uzavíraných dle znění občanského zákoníku. Smlouvou smluvní strany projevují
vůli zřídit mezi sebou závazek a dodržovat obsah smlouvy.
Smlouva je tedy charakterizována jako dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, na
jehož základě vznikají smluvním stranám práva a povinnosti.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
V praxi se v běžném životě setkáváme s rozlišnými smluvními instituty, jež jsou upraveny
občanským zákoníkem. Často se setkáváme se situacemi, kdy smluvní strany uzavírají
smlouvy bez dobré znalosti svých práv a povinností, z tohoto důvodu je žádoucí mít
alespoň základní povědomí o nejčastěji uzavíraných smlouvách. Mezi v praxi nejčastěji
využívané smlouvy patří:
Kupní smlouva – prodávající za dohodnutou kupní cenu odevzdává určitou věc kupu-
jícímu.
Směnná smlouva – obdoba kupní smlouvy, kde ale protihodnotou za získanou věc je
jiná věc.
Darovací smlouva – dárce něco bezplatně přenechá nebo slíbí přenechat obdarovanému
a ten tento dar přijímá.
Smlouva o výpůjčce – vypůjčitel bezplatně přenechá půjčiteli určitou věc k dočasnému
užívání.
Smlouva o zápůjčce – zapůjčitel dočasně přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc,
zejména peníze.
Nájemní smlouva – pronajímatel přenechá za nájemné na dohodnutou dobu nájemci do
užívání určitou věc, např. byt.
Pojistná smlouva – pojistitel za pravidelně odváděné pojistné poskytne v případě
vzniku nahodilé události pojistníkovi dohodnuté finanční plnění.
Smlouva o dílo – zhotovitel na svůj náklad a nebezpečí zhotoví, upraví, opraví nebo
udržuje pro objednatele určitou věc.
Smlouva o přepravě – dopravce přepraví cestujícího nebo jeho věc na určené místo.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
69
Smlouva o ubytování – ubytovatel poskytne objednateli přechodné ubytování.
Zprostředkovatelská smlouva – zprostředkovatel za provizi zprostředkuje pro zájemce
uzavření nějaké jiné smlouvy.
Možností uzavírání smluvních vztahů je samozřejmě mnohem více, kompletní výčet výslovně
pojmenovaných smluvních ujednání naleznete v občanském zákoníku v ustanovení
§ 2055 a následující.
CÍLE KAPITOLY
Vážení studenti, v této kapitole se seznámíte s nejčastěji v praxi využívanými smluvní
instituty upravenými občanským zákoníkem. Smlouvy řeší závazkové vztahy a dotýkají se
specifických jevů, jako je koupě, darování, přeprava osob a věcí, pojištění aj.
Po prostudování této kapitoly budete schopni vydefinovat základní smluvní vztahy, se
kterými se setkáváte v běžném životě. Dokážete popsat subjekty a obsah jednotlivých závazkově-právních
institutů a aplikovat vybrané smluvní vztahy na praktické konkrétní si-
tuace.
I přesto, že rozlišných úskalí při uzavírání smluv je poměrně hodně a v praktickém životě
se rozhodně vyplatí se zamyslet nad návrhem smlouvy, případně se poradit s odborníkem
na právní problematiku, budete umět navrhnout podobu stěžejním smluvních institutů
a aplikovat jednotlivá ustanovení občanského zákoníku do konkrétní podoby smluvního
vztahu.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Smlouva, koupě, směna, darování, výpůjčka, zápůjčka, nájem, pojistka, dílo, zasílatelství,
přeprava, ubytování, zprostředkování.
Závazky – nejčastější typy smluv
70
DEFINICE
6.1 Kupní smlouva
Kupní smlouva je dle § 2079 a násl. občanského zákoníku jedním ze základních způsobů
převodu vlastnického práva a možná nejběžnějším právním jednáním vůbec. Zákon vyžaduje
písemnost kupní smlouvy jen při převodu věcí nemovitých, u ostatních věcí není na
překážku smlouva ústní, ale pro zachování právní jistoty smluvních stran je vhodné
smlouvu sepsat, což mohou strany pro potvrzení svých ujednání učinit i po uzavření původní
kupní smlouvy ústní. Smluvní strany si ani nemusí předem sjednat kupní cenu. Postačí,
když si dohodnou způsob jejího určení (např. ocenění znaleckým posudkem, nebo
jako cenu obvyklou v době její úhrady, ale v tomto ohledu občanský zákoník žádná omezení
nezná).
Prodávající má právo na peněžité plnění a povinnost předat věc v jakosti a kvalitě domluvené,
prodávající má právo na převzetí věci v jakosti a kvalitě domluvené a povinnost
zaplatit kupní cenu za prodávanou věc.
PRŮVODCE TEXTEM
Pan Svoboda kupuje od pana Nováka starší ojetý automobil. Vzhledem k tomu, že nejde
o věc nemovitou, nemusí mí tato smlouva podobu písemnou, nicméně vzhledem k právní
jistotě je to výhodnější. Pokud má automobil vady, o kterých prodávající věděl, musí je
přiznat a rovněž je vhodné je do smlouvy přesně vyčíst.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Pro který typ kupní smlouvy je legislativou požadována písemná forma a z jakého dů-
vodu?
Koupě
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
71
DEFINICE
6.2 Směnná smlouva
Směnnou smlouvou se dle § 2184 a násl. občanského zákoníku každá ze stran zavazuje
převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést
vlastnické právo k jiné věci. Směnou nevznikají smluvním stranám žádná další práva a
povinnosti, pouze povinnost k výměně předmětů směny. Pokud jde o nemovitou věc, musí
být směnná smlouva písemná.
Na směnnou smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě s tím, že se
každá ze stran považuje ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně
věci, kterou přijímá, za stranu kupující.
PRŮVODCE TEXTEM
Manželé Novákovi se rozhodnou vyměnit svůj větší byt za menší byt manželů Svobodových.
Manželé Novákovi a manželé Svobodovi zajdou k notáři a požádají o sepsání
směnné smlouvy. Notář jim kromě sepisu směnné smlouvy vyřídí převod i v katastru nemovitostí
a upozorní případně i na daňové dopady směny. Není tedy vhodné smlouvu sepisovat
jako laik bez právní pomoci.
DEFINICE
6.3 Darovací smlouva
Darovací smlouvou dárce dle § 2055 a násl. občanského zákoníku daruje obdarovanému
movitou či nemovitou věc a ten ji přijímá. Pokud se dárce rozhodne darovat věc nemovitou,
pak bude darovací smlouva vyžadovat písemnou formu, protože darování věcí nemovitých
podléhá zápisu do katastru nemovitostí. Písemnou formu bude vyžadovat darovací smlouva
i tehdy, nedojde-li k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar.
Darovací smlouva je smlouvou bezúplatnou.
Směna
Darování
Závazky – nejčastější typy smluv
72
PRO ZÁJEMCE
Odvolání daru je možné za podmínek uvedených v zákoně, a to ve dvou typech situací:
 dárce je v hmotné nouzi: znamená to, že nemá na základní živobytí pro sebe, nebo
pro toho, kdo je na něm závislý, obdarovaný je v takovém případě povinen dárci
vrátit dar, nebo mu alespoň poskytnout obvyklou cenu daru.
 nevděk obdarovaného: za nevděk se považuje, ublíží-li obdarovaný dárci úmyslně
nebo z hrubé nedbalosti, tím nejsou myšleny třeba vypjaté hádky, ale spíš neposkytnutí
pomoci nebo fyzický útok.
Dárce má na odvolání, tedy na odstoupení od daru, lhůtu jednoho roku od okamžiku,
kdy mu obdarovaný ublížil.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Za jakých zákonných podmínek lze přistoupit k odvolání daru?
DEFINICE
6.4 Smlouva o výpůjčce
Výpůjčka je dle § 2193 a násl. občanského zákoníku typ závazku, který vznikne uzavřením
smlouvy o výpůjčce nezuživatelné věci. V ní se obě strany dohodnou na tom, že vypůjčitel
může po dohodnutou dobu bezplatně používat určitou konkrétní věc, která patří
půjčiteli. Podstatným rysem výpůjčky je její bezplatnost, pokud by za vypůjčení věci bylo
nutno platit, šlo by o její nájem nebo pacht.
Půjčitel musí předat danou věc v takovém stavu, aby mohla být vypůjčitelem řádně užívána.
Vypůjčitel ji pak musí užívat v souladu se smlouvou. Vrátit ji musí po uplynutí doby,
na kterou byla výpůjčka sjednána, resp. tehdy, když danou věc už nepotřebuje. Půjčitel ale
může požadovat vrácení věci ještě dříve, pokud ji vypůjčitel užívá v rozporu s uzavřenou
smlouvou.
Výpůjčka
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
73
PRO ZÁJEMCE
SMLOUVA O VÝPŮJČCE - vzor
Jméno a příjmení, datum narození, bytem (dále jen "půjčitel") a
Jméno a příjmení, datum narození, bytem (dále jen "vypůjčitel")
uzavřeli dne …..tuto smlouvu o výpůjčce:
I. Předmět smlouvy
Dnešního dne půjčil půjčitel vypůjčiteli ….. (dále jen „předmět výpůjčky").
K předání předmětu výpůjčky došlo v (místo předání). Před podpisem smlouvy došlo k
předvedení funkčnosti předmětu výpůjčky. Vypůjčitel tímto potvrzuje převzetí předmětu výpůjčky
ve stavu plně způsobilém k užívání.
II. Práva a povinnosti smluvních stran
Vypůjčitel může užívat předmět výpůjčky bezplatně.
Vypůjčitel je povinen užívat předmět výpůjčky výhradně osobně a je povinen vrátit jej
nejpozději do dne (datum).
III. Závěrečná ustanovení
Tato smlouva se stává platnou a účinnou ke dni jejího podpisu oběma smluvními stra-
nami.
Veškeré dodatky, úpravy nebo změny této smlouvy musí být učiněny v písemné formě
oprávněnými zástupci smluvních stran.
Obě smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla
uzavřena po vzájemném projednání, podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a
srozumitelně, nikoliv v tísni ani za nijak jednostranně nevýhodných podmínek.
Smlouva byla vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá ze stran obdrží po jednom.
V (město) dne ... V (město) dne ...
Půjčitel: Vypůjčitel:
Závazky – nejčastější typy smluv
74
DEFINICE
6.5 Smlouva o zápůjčce
Zápůjčka je dle § 2390 a násl. občanského zákoníku typ závazku, který vznikne na základě
uzavření smlouvy o zapůjčení zastupitelné věci. Díky ní zapůjčitel přenechá vydlužiteli
určité množství věcí určených druhově, zejména peníze, a vydlužitel se je zaváže po
uplynutí dohodnuté doby vrátit, případně zaplatit navíc i stanovené úroky.
Zapůjčiteli vznikne pohledávka za vydlužitelem a tomu zase dluh vůči zapůjčiteli. V
případě zapůjčení peněz se půjčená suma nazývá jistina a dohodnuté úroky jsou pak její
příslušenství.
DEFINICE
6.6 Nájemní smlouva
Nájem je dle § 2201 a násl. občanského zákoníku závazek, který vznikne uzavřením
nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může za
nájemné dočasně užívat určitou konkrétní věc pronajímatele. Nájemce může pronajatou
věc dále pronajmout (podnájem), jestliže s tím souhlasí pronajímatel. Pronajímat lze věci
nemovité i nezuživatelné věci movité nebo i část nemovité věci.
Pronajímatel je osoba, která pronajímá určitou věc. Základními povinnostmi pronajímatele
je přenechat věc nájemci v takovém stavu, aby jí mohl užívat k obvyklému účelu a
udržovat danou věc ve stavu, aby mohla sloužit k užívání, pro které byla pronajata. Zároveň
povinností pronajímatele je odevzdat nájemci věc se vším, co je potřeba k jejímu řádnému
užívání, jedná se zejména o příslušenství věci nebo listiny, aby mohla být pronajatá věc
trvale užívána (např. technický průkaz od vozidla). Pronajímatel má právo požadovat přístup
k pronajaté věci za účelem kontroly, zdali je věc užívána řádným způsobem.
Nájemce je osoba, která si za určitý obnos (nájemné) věc pronajala. Povinností nájemce
je pronajatou věc užívat za předpokladu, že tak bylo stanoveno ve smlouvě, a musí ji užívat
takovým způsobem, na kterém se písemně dohodl s pronajímatelem.
Zápůjčka
Nájem
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
75
PRO ZÁJEMCE
Často se lze setkat s inzeráty na pronájem bytu s vyznačenou poznámkou „ne trvalý
pobyt“. Místo trvalého pobytu je definován v zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
a rodných číslech a o změně některých zákonů jako adresa pobytu občana v České republice,
kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání.
K zaevidování trvalého pobytu na určité adrese je nájemce mimo jiné povinen doložit
vlastnictví bytu nebo domu, nebo oprávněnost užívání bytu.
Pokud tedy nájemce přihlašuje svůj trvalý pobyt na adrese pronajatého bytu, stačí mu k
tomu nájemní smlouva jako doklad oprávněnosti užívání bytu a souhlas pronajímatele zde
již není nutný. Souhlas pronajímatele s evidencí trvalého pobytu v místě jím pronajímaného
bytu není potřeba zejména z toho důvodu, že pronajímateli z této evidence žádná práva ani
povinnosti neplynou. Trvalý pobyt má čistě evidenční funkci, která slouží ke zjištění, kde
se daná osoba zdržuje, kam jí má být doručováno apod.
DEFINICE
6.7 Pojistná smlouva
Pojistnou smlouvou se dle § 2758 a násl. občanského zákoníku pojistitel zavazuje v
případě vzniku pojistné události poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě ve sjednaném
rozsahu pojistné plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.
Pojistná smlouva je právní dokument, na základě kterého vzniká smluvní vztah a má
především blíže specifikovat:
 smluvní strany – pojistitele /pojišťovnu/ a pojistníka /plátce pojistného/,
 druh pojištění – životní, majetkové, odpovědnostní atd.,
 pojištěného či oprávněnou osobu – v čí prospěch se pojištění uzavírá,
 rozsah pojištění – co je pojištěno a na jaká rizika,
 výši pojistné částky – na jakou hodnotu se pojištění sjednává,
 výši pojistného a jeho splatnost,
 počátek a konec pojištění – pojistnou dobu.
Pojistka
Závazky – nejčastější typy smluv
76
KONTROLNÍ OTÁZKA
Které součásti pojistné smlouvy jako právního dokumentu je nutné v ní s ohledem na
právní jistotu přesně vyspecifikovat?
DEFINICE
6.8 Smlouva o dílo
Smlouvou o dílo se dle § 2586 a násl. občanského zákoníku zhotovitel zavazuje na svůj
náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit
cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, údržba, oprava nebo úprava věci, nebo
činnost s jiným výsledkem.
Cena může být určena pevnou částkou, odkazem na rozpočet nebo i odhadem. Pokud je
cena sjednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, nemůže ani objednatel ani zhotovitel
žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo
předpokládáno.
Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel
zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu.
Stavba jako předmět díla nese určitá specifika jako například provádění kontroly stavebních
prací či odpovědnost za vady. Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro
ojedinělé drobné vady, které samy o sobě, ani ve spojení s jinými, nebrání užívání stavby
funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.
PRO ZÁJEMCE
Víte, že zhotovitel je oprávněn zhotovenou věc prodat, pokud ji objednatel včas a řádně
nepřevezme?
Dílo
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
77
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jak se nazývají smluvní strany u smlouvy o dílo?
DEFINICE
6.9 Smlouva o přepravě
Přepravovat lze věci i osoby, dle toho tedy legislativa rozeznává smlouvu o přepravě
věci a smlouvu o přepravě osoby dle § 2550 a násl. občanského zákoníku.
Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení
a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
Dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví
přepravní řády.
Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku
z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.
PRŮVODCE TEXTEM
V rámci přepravy osob se v praxi má na mysli provozování přepravních společností –
letecké společnosti, vozidla TAXI služby, městská hromadná doprava aj.
U smluv o přepravě věci tyto služby znáte v praxi a jistě jste jich i mnohdy využili v
podobě přepravy zásilek prostřednictvím České pošty, DHL, PPL aj.
DEFINICE
6.10 Smlouva o ubytování
Smlouva o ubytování dle § 2326 a násl. občanského zákoníku se využívá zejména při
řešení ubytování v hotelích, penzionech, ubytovnách nebo vysokoškolských kolejích.
Smlouva o ubytování je upravena jako samostatný smluvní typ v občanském zákoníku a je
nutné ji odlišit od nájmu bytu.
Přeprava
Ubytování
Závazky – nejčastější typy smluv
78
Občanský zákoník stanovuje, že smlouvou o ubytování se ubytovatel zavazuje poskytnout
ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z
účelu ubytování v zařízení k tomu určeném. Objednatel se naproti tomu zavazuje zaplatit
ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním.
Smlouva o ubytování se tak považuje za zvláštní druh nájemní smlouvy, která se vyznačuje
krátkodobostí ubytování. Kritérium krátkodobosti ubytování není přesně zákonem definováno,
kdy se při jeho posuzování bude vycházet z účelu každé konkrétní smlouvy o
ubytování.
Smlouvu o ubytování lze uzavřít na dobu určitou i neurčitou, kdy ze smlouvy musí vyplývat
úplatnost závazku.
Smlouvou o ubytování vzniká ubytovanému právo na užívání prostor vyhrazených mu
k ubytování, včetně společných prostor ubytovacího zařízení (schodiště, chodby, sociální
zařízení na chodbě) a dále právo využívat služby spojené s ubytováním. Tyto prostory je
ubytovaný povinen užívat řádně bez poškozování, kdy bez souhlasu ubytovatele nesmí v
ubytovacím prostoru provádět podstatné změny.
PRŮVODCE TEXTEM
Pozor na uzavírání smluv o využívání pobytových služeb v domovech pro seniory! Ač
je v obsahu smluv možné sledovat značnou podobnost, nejde o smlouvu o ubytování uzavřenou
dle občanského zákoníku, nýbrž o smlouvu o poskytnutí pobytové služby v domovech
pro seniory dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
DEFINICE
6.11 Zprostředkovatelská smlouva
Smlouvou o zprostředkování se dle § 2445 a násl. občanského zákoníku zprostředkovatel
zavazuje vůči zájemci, že mu za provizi umožní a zprostředkuje uzavření určité smlouvy
s třetí osobou. Zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli za zprostředkování zprostředkovávané
smlouvy provizi.
Zprostřed-
kování
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
79
PRŮVODCE TEXTEM
Představte si v praxi, že hodláte prodat nemovitost a o zprostředkování obchodu pořádáte
realitní kancelář. Podepsáním smlouvy o zprostředkování mezi Vámi a realitní kanceláří
vzniká smluvní vztah. Podpisem zprostředkovatelské smlouvy se totiž zavazujete
uhradit realitní kanceláři provizi za zprostředkování. Do doby podpisu nejste vůči realitní
kanceláři ničeho povinni, neboť to, že vás realitní kancelář vezme např. na prohlídku, vás
většinou ještě samo osobě k ničemu nezavazuje.
Podpisem zprostředkovatelské smlouvy většinou prohlašujete, že máte zájem o získání
předmětu zprostředkování (koupě nemovitosti, převod členských práv a povinností na
družstvu, apod.). Je tedy potřeba přesně a určitě takový předmět zprostředkování specifi-
kovat.
Smlouva o zprostředkování obsahuje:
 přesnou identifikaci předmětu zprostředkování,
 výši a podmínky splatnosti provize.
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Zamyslete se nad otázkou splatnosti provize zájemcem zprostředkovateli při zprostředkování
prodeje nemovitosti. Na které okamžiky by mohla být splatnost provize navázána?
Pokuste se zdůvodnit nárokovost na konkrétních příkladech.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Po prostudování šesté kapitoly jste získali základní přehled o vybraných závazkověprávních
vztazích. V praxi se v každodenním životě setkáváme s rozlišnými smluvními
instituty, kterých je poměrně velké množství a jejich právní úprava není nejjednodušší, je
tedy důležité při uzavírání smluvních vztahů disponovat základními vědomostmi alespoň
o nejčastěji v praxi využívaných smlouvách.
Jejich širší výčet včetně subjektů a podmínek uzavírání daných smluv naleznete v zákoně
č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku.
Závazky – nejčastější typy smluv
80
My jsme se nyní pokusili se zaměřit především na terminologii a parametry v praxi se
často vyskytujících smluvních ujednání v podobě kupní smlouvy, směnné smlouvy, darovací
smlouvy, smlouvy o výpůjčce, smlouvy o zápůjčce, nájemní smlouvy, pojistné
smlouvy, smlouvy o dílo, smlouvy o přepravě, smlouvy o ubytování či zprostředkovatelské
smlouvy.
Vážení studenti, získali jste základní informace vztahující se k závazkově-právním vztahům,
jež jsou považovány za jednu z nejnáročnějších oblastí občanského práva. Nyní jste
schopni vydefinovat nejčetněji využívané smluvní vztahy, jejich subjekty a obsahovou
složku. V součinnosti se zněním občanského zákoníku dokážete aplikovat teoretická východiska
do konkrétní podoby smluvního ujednání.
I přesto však přes složitost a možná úskalí při uzavírání smluv doporučuji se poradit
s odborníkem na právní problematiku. Není vždy žádoucí za každou cenu ušetřit, případná
pochybení by se vám nemusela vyplatit.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
81
7 NÁHRADA ŠKODY
Základním předpokladem odpovědnosti za škodu je porušení právní povinnosti. Občanský
zákoník definuje porušení právní povinnosti porušením dobrých mravů, porušením zákona
a porušením smlouvy.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Škoda představuje ztrátu na majetku. Nejedná se přitom pouze o škodu skutečnou (výše,
o kterou se hodnota majetku snížila), ale i o ušlý zisk (výše, o kterou se hodnota majetku
nezvýšila, ačkoliv měla).
Za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil – tzv. škůdce. Občanský
zákoník důsledně rozlišuje podmínky náhrady škody s ohledem na to, kterou ze svých povinností
škůdce porušil, tedy zda porušil povinnosti vyplývající ze zákona, smlouvy, či
dobrých mravů (ustanovení § 2909 – § 2913).
Je-li někomu způsobena škoda na věci, připadají v úvahu dva způsoby náhrady buď v
penězích, anebo uvedením do předešlého stavu.
Občanský zákoník preferuje náhradu škody uvedením do původního stavu. Zároveň
však umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil náhradu peněžitou.
V následující kapitole se tedy zaměříme na škodné události, způsob a rozsah náhrady
škody včetně možnosti náhrady majetkové i nemajetkové újmy a možnostem využití rozlišných
druhů pojistných smluv, z nichž lze případné odškodnění pokrýt.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování sedmé kapitoly budete schopni vydefinovat pojem škodné události,
aplikovat dílčí ustanovení občanského zákoníku na praktických škodných událostech v návaznosti
na možnosti porušení právní povinnosti.
Budete rovněž schopni vysvětlit způsob a rozsah náhrady majetkové a nemajetkové
újmy.
Pro případ možného krytí odškodnění se naučíte orientovat ve vybraných pojistných
institutech.
náhrada škody
82
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Škoda, pojištění, náhrada majetkové a nemajetkové újmy, způsob náhrady škody, rozsah
náhrady škody.
DEFINICE
7.1 Škoda
Škoda je definována jako újma, kterou osoba (tzv. poškozený) utrpí na svém majetku
nebo penězi ocenitelných majetkových právech v důsledku protiprávního jednání jiné
osoby (tzv. škůdce).
Rozlišují se dvě složky škody: skutečná škoda, která představuje hodnotu, o kterou byl
v důsledku protiprávního jednání škůdce zmenšen majetek poškozeného a ušlý zisk, což je
majetkový prospěch, jehož by poškozený jinak pravděpodobně dosáhl, nebýt škody.
Za nemajetkovou újmu je v obecném pojetí možné považovat jakoukoli újmu, která pro
poškozeného neznamená přímou ztrátu na majetku. Typicky se jedná o zásah do zdraví, cti,
soukromí osoby apod.
Náhrada nemajetkové újmy se poskytuje formou tzv. zadostiučinění, které může mít
celou řadu podob.
PRŮVODCE TEXTEM
Pokud řidič způsobí dopravní nehodu v důsledky nepřizpůsobení řízení stavu vozovky
a nabourá auto provozující TAXI službu, pak skutečnou škodou bude reálná škoda na vozidle
a ušlým ziskem pak částka, kterou by řidič TAXI za normálních okolností běžně vydělal,
pokud by jeho automobil byl pojízdný.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jak je možné definovat škodu a ze kterých složek se skládá?
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
83
DEFINICE
7.2 Náhrada majetkové a nemajetkové újmy
Škodu způsobenou na majetku lze vymáhat a nahradit, při nemajetkové újmě lze alespoň
kompenzovat její důsledky, neboť citovou újmu či ztrátu zdraví lze jen těžko napravit.
Zadostiučinění může být poskytnuto v penězích, je-li morální zadostiučinění jako např.
omluva, dopis či uveřejnění rozsudku, nedostačující.
Ke stanovení výše škody se vychází z obvyklé ceny, kterou má věc v době poškození
nebo se jedná o účelně vynaložené náklady k obnovení funkce věci.
U náhrady při ublížení na zdraví a životě došlo ke zrušení paušálních ohodnocení náhrady
za ublížení na zdraví a životě. Soud určuje její výši dle uvážení s ohledem na každý
jednotlivý případ dle individuálních okolností.
PRŮVODCE TEXTEM
Konkrétní úpravu rozsahu a způsobu náhrady škody upravuje oddíl 3 občanského zákoníku
– zákona č. 89/2012 Sb., pro bližší úpravu můžete tedy nahlédnout do příslušných
ustanovení § 2591 a násl. zmíněného zákona.
Nejfrekventovanější případy z praxe v oblasti náhrady škody při nemajetkové
újmě:
 při porodu,
 následky autonehody, jízdy motorkou, na kole, in-line bruslích, v hromadném dopravním
prostředku,
 při sportovní aktivitě,
 z důvodu nedodržení ochrany a bezpečí při práci, na stavbách,
 z nedbalosti lékaře či jiné osoby vykonávající specializované povolání,
 při péči v pečovatelském domě…
Nejfrekventovanější případy z praxe v oblasti náhrady škody při majetkové újmě:
 škody způsobené zaměstnancem,
 škody způsobené tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání,
 škody na odložené věci, škody na vnesené věci, škody na převzaté věci,
 škody způsobené vadou výrobku,
náhrada škody
84
 škody způsobené zvířetem,
 při poranění zvířete…
PRO ZÁJEMCE
7.3 Rozsah a způsob náhrady škody
Více škůdců odpovídá solidárně s ostatními.
Náhrada při ublížení na zdraví a při usmrcení – peněžitá náhrada za bolest, ztížení společenského
uplatnění, v případě usmrcení se odškodní manžel, rodiče, děti peněžitou náhradou,
dále sem spadají náklady spojené s péčí o zdraví nebo náklady na pohřeb.
Peněžité dávky – princip renty, kterou škůdce dorovná do předpokládaného ucházejícího
výdělku dávky plynoucí ze systému sociálního zabezpečení:
 po dobu pracovní neschopnosti – peněžitý důchod ve výši rozdílu mezi průměrným
výdělkem před újmou a náhradou toho, co bylo poškozenému vyplaceno v důsledku
nemoci nebo úrazu,
 po skončení pracovní neschopnosti - přihlíží se k vyšším potřebám poškozeného,
zvýšenému úsilí pro dosažení výdělku, ke zvyšování výdělku v oboru a předpokládanému
růstu výdělku poškozeného,
 náhrada ztráty na důchodu - ve výši rozdílu mezi důchodem, na který poškozenému
vznikl nárok a důchodem, na který by mu bylo vzniklo právo,
 náhrada jiné osobě, u níž konal poškozený bezplatné práce - i této osobě bude škůdce
hradit, o co přišla,
 náhrada pozůstalým při usmrcení - dochází ke zvýšení nároku pozůstalých (počítají
se jako rozdíl mezi dávkami poskytovanými např. ze systému sociálního zabezpečení,
a tím, co by poškozený pozůstalým poskytoval.
Při určení výše škody se vychází z obvyklé ceny v době poškození. Bere se tedy v úvahu
amortizace věci.
Zvláštní cena obliby (např. fotografie matky – sama o sobě bezcenná, ale je to jediné, co
po ní zbylo pro potomky).
Náhrady
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
85
SAMOSTATNÝ ÚKOL
V sedmé kapitole studijního textu jsme zmínili nejčastěji se opakující případy náhrady
škody v praktické rovině. Vyberte si jednu situaci vztahující se k náhradě škody nemajetkové
újmy a jednu situaci vztahující se k náhradě majetkové újmy.
Pokuste se zanalyzovat škodnou událost a určit, jaký bude rozsah a způsob náhrady
škody.
Pro řešení si na pomoc vezměte znění občanského zákoníku, konkrétní návod vám poskytnou
ustanovení § 2951 - § 2971.
DALŠÍ ZDROJE
NOVOTNÝ, Petr a kol. Nový občanský zákoník. Náhrada škody. Praha: Grada Publishing,
2017.
DEFINICE
7.4 Pojištění
Pojištění je závazkem pojistitele, zpravidla pojišťovny, potvrzený pojistnou smlouvou,
ve které pojistník sjednává pojištění ve prospěch pojištěného s cílem tlumit škodu z určených
negativních škodních událostí. Pojistník se zavazuje hradit pojistné. Pojistník a pojištěný
jsou v praxi často stejná osoba.
PRŮVODCE TEXTEM
Dle různých hledisek v praxi existuje široká škála typů pojištění. Pojišťovny jako pojistitelé
váží pojištění na určité, předem dohodnuté události, které se vyskytují s určitou odhadnutelnou
pravděpodobností.
Může jít tedy o pojištění osob, úrazové pojištění, cestovní pojištění, pojištění majetku,
havarijní pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu, povinné ručení, pojištění proti odcizení
aj.
V následující pasáži se výběrem pro případ zájmu zaměříme na některé z těchto typů.
náhrada škody
86
Záměrně nezmiňujeme pojištění nemocenské a důchodové, kterým bude věnována
zvlášť samostatná kapitola.
K ZAPAMATOVÁNÍ
7.4.1 ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Životní pojištění chrání jednotlivce a jeho rodinu před finančními důsledky nejrůznějších
životních situací. Nejdůležitější jsou životní pojištění proti riziku smrti, proti riziku
trvalé invalidity či smrti úrazem.
Životní pojištění se vyplatí uzavřít co nejdříve, zdravotní a jiná rizika totiž s postupem
věku rostou, což se odráží i v kalkulacích pojišťoven, nabízejících toto pojištění.
7.4.2 ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ
Úrazy mohou způsobit podstatnou změnu v životě, zejména pak úrazy s trvalými následky.
Proto je dobré myslet na úrazové pojištění, které může částečně zhojit finanční
ztráty.
Lze využít i krátkodobého úrazového pojištění při krátkodobé činnosti (např. účast na
sportovní akci, na dovolené, na pracovní cestě), při které je vyšší riziko úrazu.
Obecně úrazové pojištění kryje skutečně jen úrazy. Za úraz se obvykle nepovažují nemoci,
infarkt, mrtvice, duševní a nervové poruchy. Jsou vyloučeny úrazy, které byly způsobeny
úmyslně, během trestného činu, po požití alkoholu, drog apod.
Krytí se může vztahovat ke smrti pojištěného, kdy vzniká nárok na výplatu sjednané
částky, kterou obdrží pozůstalí.
Dojde-li v důsledku úrazu k trvalému poškození tělesné i duševní činnosti v nějakém
stanoveném minimálním rozsahu, bude postižený doživotně dostávat měsíční či roční důchod
ve výši, kterou si sjedná.
Denní odškodné se obvykle vyplácí pevně stanovenou částkou za každý den po dobu
nutného léčení úrazu či po dobu přiznané pracovní neschopnosti.
Odškodné za pobyt v nemocnici se vyplácí jako pevně stanovená částka za každý den,
kdy pojištěný stráví v nemocnici v plném nemocničním ošetření.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
87
7.4.3 POJIŠTĚNÍ MAJETKU
Pojištění majetku je neživotním pojištěním, při kterém poskytuje pojišťovna pojistnou
ochranu majetku v případě, že dojde k jeho zničení, poškození nebo odcizení.
V rámci pojištění majetku rozlišujeme pojištění nemovitosti, které kryje škody na nemovitosti
a pojištění domácnosti, tedy pojištění vybavení a cenností.
Pojistit lze rodinný dům, bytový dům, nebytovou jednotku, garáž, chatu i chalupu. Pojištění
nemovitosti kryje škody způsobené živelnými pohromami, požárem i vandalismem.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké typy pojistných smluv lze v praxi s pojistitelem uzavřít?
SHRNUTÍ KAPITOLY
Vážení studenti, máte za sebou studium jedné z kratších kapitol studijního textu, jež řeší
problematiku náhrady škody.
Základním předpokladem odpovědnosti za škodu je porušení právní povinnosti. Následně
tedy legislativa řeší, jak při porušení této právní povinnosti postupovat.
Škoda představuje vždy určitou ztrátu na majetku. Může jít o škodu skutečnou nebo i o
ušlý zisk.
Za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil, tedy škůdce.
Pokud je škoda způsobena na věci, připadají v úvahu dva způsoby náhrady buď v penězích,
anebo uvedením do předešlého stavu., přičemž občanský zákoník preferuje náhradu
škody uvedením do původního stavu.
V této kapitole jsme se zaměřili tedy na vydefinování základních pojmů souvisejících
s náhradou škody, na způsob a rozsah náhrady škody včetně možnosti náhrady majetkové
i nemajetkové újmy a možnostem využití pojistných institutů, z nichž lze případné odškodnění
pokrýt.
Po prostudování textu jste nyní tedy schopni vydefinovat pojem škodné události, aplikovat
dílčí ustanovení občanského zákoníku na praktických škodných událostech v návaznosti
na možnosti porušení právní povinnosti, rozsah a náhradu škody.
náhrada škody
88
Rovněž jste nyní schopni se orientovat ve vybraných pojistných institutech, jež jsou
v praxi uplatňovány.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
89
8 PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
Pracovněprávní vztahy jsou společenské vztahy, v nichž jeho subjekty (účastníci), vystupují
jako nositelé subjektivních práv a subjektivních povinností stanovených normami
pracovního práva. Jsou to právem upravené vztahy subjektů, které vznikají v souvislosti s
jejich účastí v pracovním procesu.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Předmětem pracovního práva jsou společenské vztahy nějak související s výkonem závislé
práce. Práce má různé podoby, přičemž platí, že práce je cílevědomá lidská činnost,
při níž vznikají hodnoty, jinak i proces probíhající mezi člověkem a přírodou, ale i mezi
lidmi navzájem.
Zaměstnanec zaměstnavateli prodává svoji pracovní sílu za odměnu, mzdu. Hovoříme
o námezdní, závislé práci.
Pracovní právo chrání slabšího (před silou zaměstnavatele, úrazy).
Nejvýznamnějším pramenem pracovního práva je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,
na jehož znění je postavena následující kapitola.
V této kapitole se dozvíte, jakými způsoby vzniká pracovní poměr, jaké jsou požadavky
na podobu pracovní smlouvy a dohod konaných mimo pracovní poměr, jak lze ukončit
pracovní poměr.
Nedílnou součástí kapitoly je i problematika vzájemných práv a povinností zaměstnavatelů
a zaměstnanců v ostatních sférách pracovněprávních vztahů, týkajících se dovolené,
odměňování a s tím souvisejících srážek z příjmu.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování následující kapitoly získáte schopnost orientovat se napříč jednotlivými
instituty pracovního práva, založeného na znění zákoníku práce.
Dokážete popsat, jakými způsoby může vzniknout pracovněprávní vztah, jaké jsou odlišnosti
mezi dílčími způsoby vzniku, budete schopni aplikovat možné typy zániku pracovního
poměru na praktických příkladech.
Pracovněprávní vztahy
90
Rovněž budete schopni vydefinovat základní práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávního
vztahu v návaznosti na specifické podmínky ochrany a volna pro ekonomicky
slabší subjekt, kterým je zaměstnanec dostávající předem sjednanou odměnu za řádně vykonanou
práci.
Budete tedy schopni se orientovat v nárocích vztahujících se k čerpání dovolené, odměňování
za práci v návaznosti na srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Pracovní poměr, pracovní smlouva, dohody, zánik pracovního poměru, dovolená, zaměstnavatel,
zaměstnanec, odměňování, srážky z příjmu.
DEFINICE
8.1 Účastníci pracovněprávních vztahů
Za účastníka pracovněprávního vztahu jsou označováni:
 zaměstnavatelé – fyzické i právnické osoby s právní subjektivitou. Pokud je zaměstnavatelem
právnická osoba, jedná za ni statutární orgán.
 zaměstnanci – pouze fyzické osoby s pracovněprávní způsobilostí – tj. způsobilostí
mít práva a povinnosti zaměstnance a způsobilostí vlastním jednáním tato práva nabývat
a povinnosti plnit. Obě tyto způsobilosti vznikají dovršením 15ti let věku. Den
nástupu do zaměstnání sjednaný dle pracovní smlouvy nesmí předcházet dni ukončení
povinné školní docházky.
Omezení u fyzické osoby, která dosáhla věku 15 let, zná zákon pouze v případě uzavření
dohody o hmotné odpovědnosti, kterou je možné sjednat nejdříve v den, kdy dosáhne zaměstnanec
věku 18ti let.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
91
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké musí být splněny na straně zaměstnance podmínky k tomu, aby s ním mohl být
uzavřen pracovněprávní vztah?
DEFINICE
8.2 Pracovní poměr
Základním a nejvýznamnějším pracovněprávním vztahem je pracovní poměr. Jeho obsahem
je právo zaměstnavatele dávat zaměstnanci příkazy a pokyny k plnění úkolů a platit
mu odměnu za vykonanou práci. Na straně druhé pak právo zaměstnance na odměnu a
povinnost osobně konat uloženou práci.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Vznik pracovního poměru
Pracovní poměr vzniká:
 pracovní smlouvou,
 jmenováním – pouze u některých vedoucích zaměstnanců, kteří jsou vypočteni v
ustanovení § 33 odst.3 zákoníku práce.
Pracovní smlouvu je nutné uzavřít písemně.
Podstatné náležitosti pracovní smlouvy:
 druh práce,
 místo výkonu práce,
 den nástupu do práce.
Vedlejší ujednání v pracovní smlouvě:
 zkušební doba – nesmí být delší než 3 měsíce (u vedoucích zaměstnanců 6 měsíců),
 mzdová ujednání,
 ujednání o výměře dovolené aj.
Pracovněprávní vztahy
92
Délka trvání pracovního poměru:
 na dobu určitou (určeno délkou – na dobu 1 rok, určeno datem – do 22.2.2022,
určeno jinak – na dobu trvání rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně – zaměstnance).
Pracovní poměr na dobu určitou lze uzavřít max. na 3 roky s maximálně
dvojím prodloužením.
 na dobu neurčitou.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké jsou podstatné náležitosti pracovní smlouvy bez jejichž absence bychom hovořili o
neplatnosti takto uzavřené smlouvy?
SAMOSTATNÝ ÚKOL
V této podkapitole jsou shrnuty základní parametry podoby pracovní smlouvy. Bližší
informace naleznete v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v části druhé, která je věnována
problematice pracovního poměru.
Vezměte si tedy znění zákoníku práce a na základě příslušných ustanovení §30 a násl.
sepište možnou podobu pracovní smlouvy.
K ZAPAMATOVÁNÍ
8.3 Skončení pracovního poměru
Ukončit řádně uzavřený pracovní poměr lze několika různými způsoby. Nejčastěji
v praxi využívanou je dohoda a výpověď.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
93
8.3.1 DOHODA
Jde o poměrně jednoduchou variantu ukončení pracovního poměru, kdy se zaměstnavatel
a zaměstnanec písemně dohodnou na skončení pracovního poměru k určitému dni.
8.3.2 VÝPOVĚĎ
Výpovědí končí pracovní poměr jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele. Výpověď
musí mít písemnou formu a musí být doručena druhé straně. Při výpovědi plyne dvouměsíční
výpovědní lhůta, přičemž začátek jejího běhu spadá na první den následujícího
měsíce, ve kterém byla výpověď doručena druhé straně.
Zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu.
Zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonem taxativně stanovených důvodů
uvedených v ustanovení § 52 zákoníku práce.
Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, což je v době, kdy je
zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě
plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy
zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec
čerpají rodičovskou dovolenou, v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na
základě lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče dočasně nezpůsobilým
pro noční práci.
8.3.3 OKAMŽITÉ ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Zaměstnavatel může pracovní poměr okamžitě zrušit:
 byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému
trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen
pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
 porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k
jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit pokud:
 podle lékařského posudku vydaného zařízením pracovnělékařské péče nebo rozhodnutí
příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže
dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil
v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce,
Smluvní
ukončení
Ukončení
výpovědí
Okamžité
zrušení
Pracovněprávní vztahy
94
 zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo
jakoukoli jejich část do 15ti dnů po uplynutí termínu splatnosti.
8.3.4 DALŠÍ ZPŮSOBY ZÁNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU
Pracovní poměr dále zaniká:
 smrtí zaměstnance,
 smrtí zaměstnavatele – fyzické osoby,
 uplynutím doby u pracovního poměru na dobu určitou,
 zrušením pracovního poměru ve zkušební době.
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Na základě výše uvedeného textu vyřešte následující úkol. Výpověď z pracovního poměru
byla doručena zaměstnavatelem zaměstnanci dne 1.10.2019. Od kterého dne začíná
plynout výpovědní lhůta a kterým dnem tak končí pracovní poměr?
PRO ZÁJEMCE
Taxativně stanovené výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele jsou dle ustanovení §
52 zákoníku práce následující:
 ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
 přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část,
 nadbytečnost zaměstnance,
 zdravotní nezpůsobilost z důvodu onemocnění nemocí z povolání nebo pracovního
úrazu, případně jiná dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost,
 nesplnění předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce za-
městnancem,
 soustavné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se
k vykonávané práci,
 zvlášť hrubé porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v zákoníku práce.
Ostatní
způsoby
ukončení
Důvody k
výpovědi
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
95
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké jsou možné způsoby zániku pracovního poměru dle znění zákoníku práce?
DEFINICE
8.4 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
V dohodách konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout
zaměstnanci pracovní dobu.
8.4.1 DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE
Rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním
roce u jednoho zaměstnavatele. Po formální stránce musí být dohoda písemná, musí být
patrný sjednaný úkol a výše odměny. U této dohody se odvádí daň z příjmu, při příjmu nad
10 tisíc měsíčně pak i zdravotní a sociální pojištění.
8.4.2 DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI
Není limitována předpokládaným rozsahem práce, nelze však na základě této dohody
vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní
doby. Forma dohody musí být písemná. V dohodě se sjednává druh práce, rozsah pracovní
doby a doby, na kterou se dohoda uzavírá. Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci patřičná
odměna.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Zanalyzujte dílčí rozdíly mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní čin-
nosti.
Dohody
Pracovněprávní vztahy
96
DEFINICE
8.5 Dovolená
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká nárok na:
 dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,
 dovolenou za odpracované dny,
 dodatkovou dovolenou.
8.5.1 DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK
Tento typ dovolené přísluší zaměstnanci, pokud u zaměstnavatele odpracoval za kalendářní
rok alespoň 60 dnů. Případně mu přísluší poměrná část, pokud pracovní poměr netrval
nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Poměrná část dovolené činí za každý celý
kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené
za kalendářní rok.
Základní výměra dovolené je 4 týdny, dovolená pedagogických pracovníků a akademických
pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
8.5.2 DOVOLENÁ ZA ODPRACOVANÉ DNY
Pokud zaměstnanci nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její poměrnou
část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů,
náleží dovolená za odpracované dny v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých
21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
8.5.3 DODATKOVÁ DOVOLENÁ
Zaměstnanci, který koná zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé práce, přísluší dodatková
dovolená v délce 1 týdne.
Typy do-
volené
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
97
PRO ZÁJEMCE
Zaměstnanci, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené
považují zaměstnanci, kteří:
 pracují ve zdravotnických zařízeních, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou
tuberkulózy,
 jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí
nákazy,
 jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,
 pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně posti-
žených,
 jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí
pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby ČR,
 pracují nepřetržitě alespoň 1 rok v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblas-
tech,
 pracují ve Vězeňské službě ČR v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo
odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody,
 pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
K ZAPAMATOVÁNÍ
8.6 Odměňování za práci
Odměna je ekonomickou vazbou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Plat - odměna u zaměstnavatele, který je závislý na některém z veřejných rozpočtů.
Mzda – odměna za práci pro zaměstnance, jejichž zaměstnavatel není vymezen v zákoníku
práce.
Minimální mzda je od ledna 2019 stanovena na 13 300.- Kč.
Odměna z dohody - peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody
o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele
stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
Kdo má
nárok na
dodatkovou
dovo-
lenou?
Pracovněprávní vztahy
98
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Vezměte si znění zákoníku práce. Část šestá je věnována odměňování za práci. Nastudujte
si tedy příslušná ustanovení a zhodnoťte praktický rozdíl mezi odměnou ve formě
platu, mzdy a odměny z dohody.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262#cast6
PRO ZÁJEMCE
8.7 Srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu
Srážky z příjmu smějí být provedeny jen v případech stanovených zákonem nebo na
základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance či k úhradě
členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace.
8.7.1 POŘADÍ SRÁŽEK Z PŘÍJMU
Srážky se provádějí v následujícím pořadí:
 daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné
na všeobecné zdravotní pojištění,
 nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté
zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
 náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž
mu právo nevzniklo,
 výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených nebo vedených soudem, soudním exekutorem,
správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu
územního samosprávného celku.
Srážky z příjmu směřující k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách
z příjmu.
Co lze srazit
z pří-
jmu?
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
99
SHRNUTÍ KAPITOLY
Po prostudování této kapitoly jste získali ucelený pohled na problematiku pracovněprávních
vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Nyní již víte, že do pracovněprávních vztahů vstupují zaměstnanci a zaměstnavatelé
s pracovněprávní subjektivitou.
Základním pracovněprávním vztahem je pracovní poměr založený buď jmenováním
nebo pracovní smlouvou, která se v praxi vyskytuje nejčastěji. Podmínkou platnosti pracovní
smlouvy je její písemnost a označení druhu práce, místa výkonu práce a dne nástupu
do práce.
Pracovní smlouva může stanovit i zkušební dobu. Bývá uzavírána na dobu určitou či
neurčitou.
Pracovní poměr může skončit dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením pracovního poměru,
smrtí zaměstnance či zaměstnavatele, uplynutím doby nebo ve zkušební době.
Zaměstnanci mají dle zákoníku práce nárok na dovolenou. Tu mohou čerpat buď jako
dovolenou za kalendářní rok, dovolenou za odpracované dny, případně i jako specifický
typ dovolené dodatkové.
Zaměstnanec zaměstnavateli odvádí osobně práci za předem sjednanou odměnu. Hovoříme
o závislé, námezdní práci, kde se odměnou rozumí plat, mzda či odměna z dohody.
Za určitých podmínek, které jsou přesně v zákoně stanoveny, mohou být z příjmu odváděny
srážky z příjmu.
Zaměstnanost
100
9 ZAMĚSTNANOST
Pod pojmem zaměstnanost se rozumí skutečnost, že část ekonomicky aktivního obyvatelstva
si prostřednictvím svého zapojení se do pracovního procesu zabezpečuje prostředky
pro zajištění své existence a uspokojování svých potřeb. Její úroveň vyjadřuje zpravidla
poměr mezi počtem ekonomicky aktivních pracujících obyvatel a jeho celkovým počtem.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
V deváté kapitole se budeme zabývat problematikou zaměstnanosti, kde základním legislativním
zdrojem pro tuto oblast je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Vysvětlíme si strukturu a činnosti stěžejního správního úřadu, kterým je Úřad práce,
územně členěný na krajské pobočky Úřadu práce a dále pak na kontaktní pracoviště krajských
poboček Úřadu práce.
Zaměříme se na jednotlivé formy aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti v souvislostech
s možnostmi využití dílčích nástrojů ve vztahu k uchazečům o zaměstnání.
Část kapitoly je věnována oblasti pracovního uplatnění zaměstnanců v předdůchodovém
či důchodovém věku. Podpora zaměstnanosti zaměstnanců v předdůchodovém věku patří
mezi priority Úřadu práce ČR a v tomto ohledu motivuje i zaměstnavatele.
Rovněž občan, který pobírá starobní důchod, může nadále vykonávat výdělečnou činnost
na základě pracovněprávního vztahu uzavřeného na dobu určitou nebo neurčitou, případně
na základě uzavřených dohod konaných mimo pracovní poměr.
Starobní důchod mohou tito občané pobírat v plné výši nebo na základě žádosti v poloviční
výši. Dle toho se poté pojištěnci zvyšuje výše procentní výměry důchodu.
Zaměstnavatelé se nebrání využít znalosti, zkušenosti i časovou flexibilitu starobních
důchodců. Starobní důchodci mohou pracovat prakticky bez omezení. Jediným omezením
může být zdravotní způsobilost k práci.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování této kapitoly budete schopni popsat činnosti správního úřadu na poli
zaměstnanosti, kterým je Úřad práce.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
101
Dokážete vyjmenovat jednotlivé nástroje aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti v návaznosti
na možnosti a vhodnost uplatnění těchto nástrojů vůči jednotlivým uchazečům o
zaměstnání.
V rámci pasivní politiky zaměstnanosti zvládnete určit, jaké nároky musí uchazeč o zaměstnání
splnit, aby získal dávku podpory v nezaměstnanosti, jak dlouho ji může čerpat,
v jaké výši a zda-li toto čerpání brání možnosti být výdělečně činným.
Budete se orientovat v možnostech zaměstnávání starobních důchodců a jejich uplatnitelnosti
na trhu práce.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Úřad práce, uchazeč o zaměstnání, aktivní a pasivní politika zaměstnanosti, podpůrčí
doba, podpora v nezaměstnanosti, zaměstnávání seniorů.
DEFINICE
9.1 Úřad práce
Úřad práce České republiky je správním úřadem s celostátní působností a je organizační
složkou státu. Úřad práce tvoří generální ředitelství, krajské pobočky a pobočka pro hlavní
město Prahu. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště.
K ZAPAMATOVÁNÍ
Generální ředitelství:
 řídí a kontroluje činnost krajských poboček Úřadu práce ČR,
 metodicky usměrňuje a koordinuje výkon krajských poboček s příslušnými útvary v
jednotlivých oblastech činnosti Úřadu práce ČR,
 zabezpečuje koordinaci, metodické řízení a financování opatření a nástrojů aktivní
politiky zaměstnanosti,
 uděluje a odnímá povolení právnickým nebo fyzickým osobám ke zprostředkování
zaměstnání.
Členění a
působ-
nosti
Úřadu
práce
Zaměstnanost
102
Krajské pobočky:
 vytvářejí v oblasti zaměstnanosti ve spolupráci s kontaktními pracovišti podmínky
pro provádění státní politiky zaměstnanosti a činnosti v rámci zákona o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele,
 podílí se na realizaci projektů,
 monitorují a vyhodnocují situaci na trhu práce a přijímají opatření na ovlivnění poptávky
a nabídky práce, vedou evidenci volných pracovních míst,
 zprostředkovávají zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání,
 poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské služby v oblasti volby
či změny povolání, dalšího profesního vzdělávání, informační a další služby vymezené
zákonem o zaměstnanosti,
 zajišťují rekvalifikaci,
 zajišťují výkon agendy spojený se zaměstnáváním zdravotně postižených zaměst-
nanců.
Kontaktní pracoviště:
 podávají informace o volných pracovních místech a aktualizují je,
 aktivně vyhledávají informace o volných pracovních místech,
 vedou evidenci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání,
 rozhodují o nezařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o vyřazení z této evi-
dence,
 podílí se realizaci opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké dílčí kompetence v oblasti zaměstnanosti má Generální ředitelství Úřadu práce,
krajské pobočky a kontaktní pracoviště?
K ZAPAMATOVÁNÍ
9.2 Aktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně
možné úrovně zaměstnanosti.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
103
Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad
práce a má přednostní postavení před pasivní politikou zaměstnanosti v podobě výplaty
podpory v nezaměstnanosti.
9.2.1 NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI
Nástroje, jimiž je zajišťována oblast aktivní politiky zaměstnanosti jsou následující:
 rekvalifikace,
 investiční pobídky,
 veřejně prospěšné práce,
 společensky účelná pracovní místa,
 překlenovací příspěvek,
 příspěvek v době částečné nezaměstnanosti,
 příspěvek na zapracování,
 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž:
 poradenství,
 podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
 cílené programy k řešení zaměstnanosti.
PRŮVODCE TEXTEM
Pro konkrétní parametry uplatnitelnosti jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
můžete nahlédnout do ustanovení § 104 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstna-
nosti.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
V návaznosti na výše uvedené nástroje aktivní politiky zaměstnanosti za pomoci příslušných
ustanovení zákona o zaměstnanosti demonstrujte praktickou uplatnitelnost.
Aktivní pomoc
v oblasti
za-
městna-
nosti
Zaměstnanost
104
K ZAPAMATOVÁNÍ
9.3 Uchazeč o zaměstnání
Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování
vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jehož správním obvodu má
bydliště a splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o za-
městnání.
PRO ZÁJEMCE
Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být výběrem zařazena fyzická osoba, která
je:
 v pracovněprávním vztahu, s výjimkou tzv. nekolidujícího zaměstnání, což je pracovní
činnost, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy,
 osobou samostatně výdělečně činnou,
 subjektem v obchodní společnosti,
 soudcem, poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského par-
lamentu,
 členem zastupitelstva územního samosprávného celku, je-li odměňován jako uvolněný
člen zastupitelstva, prezidentem republiky, členem vlády, prezidentem, viceprezidentem
nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu,
 osobou pečující o dítě nebo osobou, která je vedena v evidenci osob, které mohou
vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu,
 je uznána dočasně neschopnou práce,
 pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu,
 je invalidní ve třetím stupni,
 zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou
pobočkou Úřadu práce z důvodu hrubého porušení povinnosti, aj.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Kdo je označován za uchazeče o zaměstnání?
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
105
PRŮVODCE TEXTEM
Bližší informace k uchazeči o zaměstnání, jeho evidenci, právům a povinnostem vůči
Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání, případně informace související s vyřazením
uchazeče z evidence, naleznete v ustanovení § 24 a násl. zákona o zaměstnanosti.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435#cast2
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Jestliže si uchazeč o zaměstnání, který je v evidenci Úřadu práce, může v rámci nekolidujícího
zaměstnání vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, o jaké maximální částce
pro tuto chvíli hovoříme?
DEFINICE
9.4 Pasivní politika zaměstnanosti
Pasivní politika zaměstnanosti jako součást stání politiky zaměstnanosti zahrnuje podporu
v nezaměstnanosti uchazečům o zaměstnání.
K ZAPAMATOVÁNÍ
9.4.1 PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI
Nezbytným předpokladem pro nárok na podporu v nezaměstnanosti je získání předchozích
alespoň dvanácti měsíců důchodového pojištění, a to během dvou let před registrací
do evidence úřadu práce.
Dobu účasti na pojištění je možné získat zaměstnáním, ze kterého se odvádí sociální
pojištění, samostatnou výdělečnou činností nebo dobrovolným důchodovým pojištěním.
Uchazeči splňujícímu podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti se podpora
vyplácí po určenou podpůrčí dobu, která činí:
 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
Hmotné
zabezpe-
čení
Zaměstnanost
106
 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku,
 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v
nezaměstnanosti.
Podpora se nevyplácí okamžitě uchazečům o zaměstnání s nárokem na odstupné od bývalého
zaměstnavatele. Poskytuje se až po uplynutí doby, která se stanoví podle počtu násobků
průměrného výdělku, z něhož byla odvozena zákonná výše odstupného.
Výše podpory v nezaměstnanosti
Výše podpory se určí procentní sazbou z posledního výdělku zaměstnance nebo vyměřovacího
základu OSVČ.
Sazba podpory v nezaměstnanosti činí:
 první 2 měsíce podpůrčí doby 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
 třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
 po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Procentní sazba při rekvalifikaci činí 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo
vyměřovacího základu a vyplácí se po celou dobu rekvalifikace.
Uchazeč, který před zařazením do evidence bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání
sám, případně dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu jen ve výši 45
% průměrného měsíčního čistého výdělku.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké podmínky musí uchazeč o zaměstnání splnit, aby získal nárok na výplatu podpory
v nezaměstnanosti, jaká je nejvyšší možná doba čerpání podpory a v jaké výši je podpora
čerpána?
K ZAPAMATOVÁNÍ
9.5 Zaměstnávání seniorů
Stejně jako u jiných zaměstnanců je v případě uzavření pracovního poměru se starobním
důchodcem vždy vyžadována vstupní prohlídka. U dohod konaných mimo pracovní poměr
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
107
pouze tam, kde se jedná o práci rizikovou dle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ji
vyžaduje příloha k vyhlášce o pracovnělékařských službách.
S důchodcem lze uzavřít jakýkoliv druh pracovněprávního vztahu na dobu určitou i neurčitou.
Musí být dodržena minimální mzda.
PRO ZÁJEMCE
Starobní důchodci si mohou výdělečnou činností svůj řádný starobní důchod zvýšit.
Musí se samozřejmě jednat o činnost, která podléhá odvodu sociálního pojištění. Výše procentní
výměry starobního důchodu se zvyšuje:
• u pojištěnců, kteří pracují a současně pobírají starobní důchod v poloviční výši, za
každých 180 kalendářních dní výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu,
• u pojištěnců, kteří pracují a současně pobírají starobní důchod v plné výši, za každých
360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4 % výpočtového základu.
V případě předčasného starobního důchodu platí pravidlo, kdy výše výdělku nesmí založit
účast na nemocenském a důchodovém pojištění.
V úvahu připadá dohoda o provedení práce s úhrnnou odměnou do 10 000 korun měsíčně
nebo pracovní poměr či dohoda o pracovní činnosti se sjednanou měsíční odměnou
maximálně 2499 korun. Zde účast na pojištění nevzniká.
V případě, kdy příjem předčasného starobního důchodce výše uvedené limity překročí,
má důchodce i zaměstnavatel povinnost tuto skutečnost České správě sociálního zabezpečení
oznámit. Předčasný starobní důchod mu bude pozastaven.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaký pracovněprávní vztah lze uzavřít se seniorem?
SHRNUTÍ KAPITOLY
Tato kapitola byla věnována problematice zaměstnanosti, kde za základní právní úpravu
považujeme zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Senioři a
výdělečná
činnosti
Zaměstnanost
108
Vysvětlili jsem si strukturu a činnosti Úřadu práce, územně členěného na krajské pobočky
Úřadu práce a kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce.
Zabývali jsme se jednotlivými formami aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti, možnostmi
využití dílčích nástrojů ve vztahu k uchazečům o zaměstnání.
Rovněž jsme si popsali možnosti pracovního uplatnění zaměstnanců v důchodovém
věku, neboť i senioři, kteří pobírají starobní důchod, mohou vykonávat výdělečnou činnost
na základě pracovněprávního vztahu uzavřeného na dobu určitou či neurčitou.
Starobní důchod mohou tito občané pobírat v plné výši nebo na základě žádosti v poloviční
výši. Dle toho se poté pojištěnci zvyšuje výše procentní výměry důchodu.
Zaměstnavatelé se mnohdy nebrání využít znalosti, zkušenosti i časovou flexibilitu starobních
důchodců. Starobní důchodci mohou pracovat prakticky bez omezení. Jediným
omezením může být zdravotní způsobilost k práci.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
109
10 NEMOCENSKÉ A DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
Cílem dávek nemocenského pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany
v okamžiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Účast na nemocenském
pojištění zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinná. Osoby samostatně výdělečně
činné si mohou platit nemocenské pojištění dobrovolně.
Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni
v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. Po splnění příslušných kritérií
mají pojištěnci nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Před námi je kapitola zabývající se otázkami nemocenského pojištění a důchodového
pojištění.
Dozvíte se, jak systém nemocenského pojištění, určený pro výdělečně činné osoby, pomáhá
těmto osobám při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí
(dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena
rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) a zabezpečuje je peněžitými dávkami nemocenského
pojištění.
Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje okruh osob účastných nemocenského
pojištění, jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek,
posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenkého pojištění a organizační uspořádání
nemocenského pojištění.
Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších před-
pisů.
Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Základní povinné důchodové pojištění je
průběžně financované, univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby.
Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce.
Na základě tohoto legislativního vymezení jsou z nemocenského pojištění vypláceny
dávky v podobě nemocenské, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, vyrovnávacího
příspěvku v těhotenství a v mateřství, dávky otcovské poporodní péče a dlouhodobého
ošetřovného.
nemocenské a důchodové pojištění
110
Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody starobní včetně tzv.
předčasného starobního důchodu, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování této kapitoly bude schopně legislativně usadit úpravu nemocenského a
důchodového pojištění.
Dokážete podat výčet jednotlivých dávek vyplácených z těchto dvou dávkových systémů
a určit podmínky k jejich výplatě.
Budete schopni určit orgán, který o jednotlivých dávkách rozhoduje a následně je vy-
plácí.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Dávky nemocenského pojištění, dávky důchodového pojištění, nemocenská, ošetřování
člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství,
dávky otcovské poporodní péče, dlouhodobé ošetřovné, starobní důchod, invalidní důchod,
pozůstalostní důchod.
DEFINICE
10.1Dávky nemocenského pojištění
Systém nemocenského pojištění zabezpečuje osoby v případech krátkodobých sociálních
událostí zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění.
Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci povinně, pokud mají při výkonu
práce, zakládající účast na nemocenském pojištění, rozhodný příjem je vyšší než 3 000 Kč.
U osob samostatně výdělečně činných je nemocenské pojištění založeno na dobrovolnosti.
U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na
nemocenském pojištění, pokud v kalendářním měsíci dosáhl započitatelného příjmu v
částce vyšší než 10 000 Kč.
Nemocenské
dávky
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
111
Z nemocenského pojištění se poskytuje:
 nemocenské,
 peněžitá pomoc v mateřství,
 ošetřovné,
 vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství,
 dávka otcovské poporodní péče (tzv. otcovská),
 dlouhodobé ošetřovné.
Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení
a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).
Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Na jakých principech je postaven systém nemocenského pojištění?
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.1.1 NEMOCENSKÉ
Zaměstnanec nebo OSVČ, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným,
má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti
do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních
dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti. OSVČ pro získání nároku na
nemocenské musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění alespoň po dobu 3
měsíců bezprostředně před vznikem dočasné pracovní neschopnosti.
Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou
poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny.
Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně se nemocenské
vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti po dobu
nejvýše 70 kalendářních dnů.
Nemocenské náleží rovněž v případech, kdy ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti
došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních
dnů ode dne skončení zaměstnání.
Dočasná
pracovní
neschop-
nost
nemocenské a důchodové pojištění
112
Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního
důchodu pro invaliditu 3. stupně.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké odlišnosti v proplácení dávky nemocenské jsou aplikovány na poživatele starobního
důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně?
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.1.2 PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
Pro přiznání nároku na tuto dávku musí účast na nemocenském pojištění trvat v posledních
dvou letech po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je podmínkou nároku na peněžitou
pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v
posledním roce přede výplatou dávky.
Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka určí v období od
počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28
týdnů (u pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů).
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.1.3 OŠETŘOVNÉ
Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí:
 ošetřovat nemocného člena domácnosti,
 pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno,
dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama
onemocněla.
Mateřská
dovolená
Ošetřování
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
113
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Na základě znění příslušných ustanovení zákona o nemocenském pojištění vyhodnoťte
situace, u kterých lze čerpat dávku ošetřovné.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.1.4 VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu
těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje
bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním
za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do počátku 6. týdne před
očekávaným dnem porodu; ve stanovených případech se vyplácí též matkám po porodu při
převedení na jinou práci.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím
základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem
jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních
měsících po tomto převedení.
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od data převedení na jinou
práci do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.1.5 DÁVKA OTCOVSKÉ POPORODNÍ PÉČE (OTCOVSKÁ)
Nárok na dávku má otec dítěte, který o dítě pečuje a osoba (muž nebo žena), která převzala
dítě do péče nahrazující péči rodičů, na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Za
otce dítěte je pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice (knize narození) zapsán
jako otec.
Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození
dítěte, anebo ode dne převzetí dítěte do péče, jestliže takové dítě nedosáhlo 7 let věku.
Vyrovnání
při převe-
dení
Otcovská
dávka
nemocenské a důchodové pojištění
114
Otcovská náleží jen jednou a to i v případech, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených
současně nebo o více dětí převzatých včasně do péče.
Nárok na otcovskou nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku pojištění,
to znamená, že u otcovské neplyne ochranná lhůta.
Podpůrčí doba (tj. doba výplaty dávky) činí u otcovské maximálně 1 týden bez možnosti
přerušení a začíná dnem nástupu na otcovskou. Pro volno v zaměstnání využijí otcové rodičovskou
dovolenou.
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.1.6 DLOUHODOBÉ OŠETŘOVNÉ
U dlouhodobého ošetřovného jsou stanoveny podmínky jednak pro ošetřovanou osobu
a jednak pro osobu ošetřující.
U ošetřované osoby muselo dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval
alespoň 7 denní hospitalizaci v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že
potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů. Ošetřovaná osoba musí dát písemný
souhlas k ošetřování konkrétní osobě.
Ošetřující osoba může být manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným
partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby, příbuzným v linii přímé s
ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta
nebo strýc. U těchto příbuzných se nevyžaduje podmínka společné domácnosti. Dále se
může jednat o manžela (manželku), registrovaného partnera (registrovanou partnerku) nebo
druha (družku) fyzické osoby výše uvedené, nebo druha (družku) ošetřované osoby nebo
jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. Tyto osoby musí mít
shodné místo trvalého pobytu.
U ošetřující osoby se vyžaduje čekací doba; nemocenské pojištění muselo u zaměstnance
trvat v posledních 4 měsících alespoň 90 dnů, OSVČ musela být nemocensky pojištěna
v posledních 3 měsících.
Podpůrčí doba (doba výplaty dávky) činí maximálně 90 kalendářních dnů. Doba těchto
90 dnů se neprodlužuje ani z důvodu hospitalizace ošetřované osoby v průběhu podpůrčí
doby.
Dlouhodobé
ošet-
řování
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
115
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké znáte dávky nemocenského pojištění a jaké jsou podmínky nároku k jejich získání?
PRŮVODCE TEXTEM
Dávky nemocenského pojištění se počítají z redukovaného vyměřovacího základu pojištěnce.
Systém není zcela snadný, nicméně okresní správa sociálního zabezpečení, která
o přiznání dávek a jejich výši rozhoduje, tyto postupy ovládá.
PRO ZÁJEMCE
10.2 Výpočet dávek nemocenského pojištění
Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný
příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců
před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“
kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený
průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací
základ.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187#cast3
PRO ZÁJEMCE
10.2.1 STANOVENÍ DENNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU
Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne
trvání dočasné pracovní neschopnosti do 30. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti,
od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény sazba činí
66 % denního vyměřovacího základu a dále od 61. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti
nebo karantény činí sazba nemocenského 72 % denního vyměřovacího základu.
Výše nemocenského u dobrovolných členů integrovaného záchranného systému
(např. u dobrovolných hasičů) náleží nemocenské ve výši 100 % denního vyměřovacího
nemocenské a důchodové pojištění
116
základu, pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa vznikla v důsledku zásahu
(tj. v důsledku provádění záchranných a likvidačních prací), k němuž byla jednotka
nebo složka integrovaného záchranného systému povolána. Tuto skutečnost pojištěnci potvrdí
operační středisko integrovaného záchranného systému.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena ve výši rozdílu
mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou
práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v
jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.,
Výše otcovské činí 70 % denního vyměřovacího základu,
Výše dlouhodobého ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Z jaké částky se počítají dávky nemocenského pojištění?
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.3 Důchodové pojištění
Z důchodového pojištění se poskytují tyto typy důchodů:
 starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),
 invalidní,
 pozůstalostní- vdovský a vdovecký, sirotčí.
Důchod se skládá ze dvou složek, a to:
 ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů
bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a
 z procentní výměry.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
117
O přiznání dávky a o její výši rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké druhy důchodů se vyplácejí z důchodového pojištění a který orgán je kompetentní
o výplatě důchodů rozhodovat?
PRŮVODCE TEXTEM
Podívejme se nyní na jednotlivé typy důchodu vyplácených z důchodového pojištění a
na podmínky jejich získání. Základní výměra je u všech druhů důchodů stejná, procentní
se pak při výpočtech liší.
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.3.1 STAROBNÍ DŮCHOD
Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 35 let a
dosáhl věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod …nyní zastropován věk na
65 roků.
Výplata předčasného starobního důchodu nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud
je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo
podpora při rekvalifikaci.
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.3.2 INVALIDNÍ DŮCHOD
Na tento druh důchodu má nárok invalidní důchodce, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal
se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity
podmínky nároku na řádný starobní důchod.
nemocenské a důchodové pojištění
118
Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:
• nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
• nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
• nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
K ZAPAMATOVÁNÍ
10.3.3 POZŮSTALOSTNÍ DŮCHOD
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod pop bývalém manželovi, přísluší, pokud
byl:
• byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo
• plnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod
nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci
z povolání).
Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský
důchod.
Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby
má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže:
• pečuje o nezaopatřené dítě,
• pečuje o dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV,
• pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti
a je závislý na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV,
• je invalidní ve třetím stupni,
• dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného
data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
119
Sirotčí důchod
Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel), nebo osoba,
která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření
dítěte do péče jiné osoby.
Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů.
Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Zanalyzujte podmínky nároku na výplatu dílčích typů pozůstalostních důchodů. Zároveň
vydefinujte situace, kdy jedinci nárok na výplatu pozůstalostního důchodu zaniká.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Desátá kapitola byla věnována systému nemocenského pojištění a důchodového pojištění.
Dozvěděli jste se, jak systém nemocenského pojištění, určený pro výdělečně činné
osoby, pomáhá těmto osobám při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních
událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování
člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) a zabezpečuje je peněžitými dávkami
nemocenského pojištění, kterými jsou nemocenské, ošetřovné člena rodiny, vyrovnávací
příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, dávka otcovské poporodní
péče (tzv. otcovská) a dlouhodobé ošetřovné.
Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
Rozhodovací kompetence v této oblasti má okresní správa sociálního zabezpečení.
Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Základní povinné důchodové pojištění
je průběžně financované, univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby.
Ze základního důchodového pojištění se poskytují důchody starobní včetně tzv. předčasného
starobního důchodu, invalidní, vdovský a vdovecký a sirotčí.
Rozhodovací kompetence v této oblasti má Česká správa sociálního zabezpečení.
Dávkový systém
120
11 DÁVKOVÝ SYSTÉM
Dávkový systém, se kterým se nyní seznámíte, plynule navazuje na systém nemocenského
a důchodového pojištění, s akcentem na oblast podpory rodin s dětmi a osob ohrožených
sociálním znevýhodněním.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
V jedenácté kapitole se seznámíte se systémem dávek státní sociální podpory, jež jsou
cíleny prioritně na podporu rodin dle zákona č. 117/1995 Sb, o státní sociální podpoře a se
systémem dávek pomoci v hmotné nouzi dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné
nouzi, cílených na jedince, jež se ocitli ve svízelné sociální situaci.
V systému státní sociální podpory jsou vypláceny následující druhy dávek:
 přídavek na dítě,
 rodičovský příspěvek,
 příspěvek na bydlení,
 porodné,
 pohřebné.
V systému pomoci v hmotné nouzi jsou vypláceny tyto druhy dávek:
 příspěvek na živobytí,
 doplatek na bydlení,
 mimořádná okamžitá pomoc.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování této kapitoly budete schopni vyjmenovat a definovat jednotlivé druhy
dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, dokážete určit, které osoby mají
na tyto dávky nárok a za jakých podmínek a u kterého orgánu o ně mohou zažádat.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
121
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné, příspěvek
na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc.
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.1 Státní sociální podpora
Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře, jež chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domác-
nosti.
Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále,
pokud se buď připravuje na budoucí povolání nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do
26 let. U příspěvku na bydlení jsou společně posuzovány všechny osoby, které jsou v bytě
hlášeny k trvalému pobytu, podmínka společné domácnosti se nevyžaduje.
Při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory se netestuje majetek rodiny,
pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek.
V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány přídavek na dítě, příspěvek na bydlení,
porodné. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek a pohřebné.
Základem pro stanovení nároku a výši některých dávek včetně určení hranice příjmů
osoby či rodiny je životní minimum.
Dávky státní sociální podpory zohledňují jak příjmovou, tak i sociální situaci rodiny.
Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině
poskytováno. Rodina může pobírat více dávek státní sociální podpory souběžně.
Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy
ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále
dávky nemocenského a důchodového pojištění a podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci
včetně obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv.
"čisté" příjmy.
Dávky pro
rodiny
Dávkový systém
122
Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České republiky
– krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu, resp. jejich kontaktní pracoviště
dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky. Odvolacím
místem proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky je Ministerstvo práce a sociálních
věcí.
KONTROLNÍ OTÁZKA
U kterých druhů dávek státní sociální podpory se testuje příjem rodiny a u kterého orgánu
je žadatel oprávněn o dávky zažádat?
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.1.1 PŘÍDAVEK NA DÍTĚ
Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Nárok
mají rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima. Přídavek na dítě je poskytován ve
třech výších podle věku dítěte a ve dvou výměrách podle druhu příjmu. Ve zvýšené výměře
dávka náleží, pokud některá ze společně posuzovaných osob má příjem z výdělečné činnosti
nebo z určitých dávek.
PRO ZÁJEMCE
Věk nezaopatřeného dítěte: do 6 let… 500.- Kč/ 800.- Kč
Věk nezaopatřeného dítěte: 6-15 let… 610.- Kč/ 910.- Kč
Věk nezaopatřeného dítěte 15 – 26 let… 700.- Kč/1000.- Kč
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jsou při poskytování přídavku na dítě zohledňována dílčí kritéria? Pokud ano, jaká?
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
123
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.1.2 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně
a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky
220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.
V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí narozených současně, má
rodič nárok až na vyčerpání celkové částky 330 000 Kč.
Jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte
v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600
Kč, může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této maximální
výše násobku. Pokud je vyměřovací základ nižší než 7 600 Kč, rodič volí výši rodičovského
příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, v případě dvou a více současně narozených dětí
do částky 11 400 Kč měsíčně. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát
za tři měsíce.
Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2 let navštěvuje jesle,
mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím
46 hodin v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo
jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v
rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postižené může navštěvovat jesle,
mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím
6 hodin denně. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení ome-
zena.
Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku
zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit
péči o dítě jinou zletilou osobou.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Dle ustanovení § 30 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pokud
rodiči nelze stanovit denní vyměřovací základ, čerpá automaticky do 9. měsíce věku dítěte
částku 7600.- Kč a poté do 4 let věku dítěte částku 3800.- Kč.
Pokud je denní vyměřovací základ menší než 7.600,– Kč, může čerpat maximálně
7.600,– Kč.
Dávkový systém
124
Pokud je denní vyměřovací základ vyšší než 7.600,– Kč, může si rodič navolit až 70 %
30 násobku denního vyměřovacího základu.
V návaznosti na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a zákon č. 187/2006
Sb., o nemocenském pojištění výše teoreticky uvedené situace demonstrujte na praktických
konkrétních příkladech.
DALŠÍ ZDROJE
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117#cast3
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187#cast3
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.1.3 PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými
příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k
trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na
bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní
náklady stanovené zákonem.
11.1.4 PORODNÉ
Touto dávkou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s
narozením dítěte, nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině. Nárok
na porodné má rodina, které se narodilo první nebo druhé živé dítě a jejíž příjem v kalendářním
čtvrtletí předcházejícím narození dítěte byl nižší než 2,7násobek životního minima
rodiny. Výše porodného činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě, při narození druhého
živého dítěte je to 10 000 Kč.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
125
11.1.5 POHŘEBNÉ
Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě,
která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni
úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou 5 000 Kč.
DEFINICE
11.2 Systém pomoci v hmotné nouzi
Danou oblast upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a další právní
předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
Je formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní
snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb, za předpokladu, že každá osoba,
která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá.
Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.
Nedílnou součástí systému pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty. V rámci
sociální práce některé úkoly kromě Úřadu práce České republiky vykonávají rovněž obecní
úřady, které mají blíže k občanům a mohou tak v rámci sociální práce efektivněji reagovat
na jejich problémy.
11.2.1 OSOBA V HMOTNÉ NOUZI
Osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry
neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společ-
nost.
Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek,
prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním
přičiněním.
V nouzi není osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou
činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, popřípadě osoba, která je
v pracovním nebo obdobném vztahu, ale nemá z těchto vztahů v rozhodném období příjem,
která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat
krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání, které
Hmotná
nouze
Subjekt
v hmotné
nouzi
Dávkový systém
126
nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila
pracovní neschopnost úmyslně, která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem
po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila
k nemocenskému pojištění, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte
spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce, která nastoupila
výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do
vazby.
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.2.2 PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ
Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném
příjmu. Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení
přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení
její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací, řádným
uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku. Pro stanovení
živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek
existenčního a životního minima. Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní
stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na
dietní stravování.
Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a
jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady
na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35
%, příjmu osoby či rodiny).
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.2.3 DOPLATEK NA BYDLENÍ
Tato dávka řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní
příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
Dávka je poskytována vlastníku užívajícímu byt, nebo jiné osobě, která užívá byt na
základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
127
Dávku lze také poskytnout vlastníku stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, která
splňuje zákonem dané stavebně technické standardy kvality bydlení.
Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí.
Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na
bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala
osobě či rodině částka živobytí.
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.2.4 MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC
Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit:
 nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí
pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví, Dávku lze poskytnout v částce,
která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného
dítěte do životního minima),
 postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická
havárie, požár apod.). Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního
minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.
 nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením
poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních
prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
 nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku
lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního
roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34
100 Kč.
 nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti
se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných
činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout
až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše
10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
 ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z
dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby
chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku
může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního
minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.
Dávkový systém
128
PRO ZÁJEMCE
Částky životního minima a existenční minima:
Jednotlivec….. 3 410.- Kč
První osoba v domácnosti….. 3 140.- Kč
Další osoba v domácnosti, jež není nezaopatřeným dítětem….. 2 830.- Kč
Dítě do 6 let…... 1 740.- Kč
Dítě od 6 do 15 let….. 2 140.- Kč
Dítě od 15 do 26 let….. 2 450.- Kč
Existenční minimum….. 2 200.- Kč
K ZAPAMATOVÁNÍ
11.2.5 PŘIZNÁNÍ DÁVEK
Řízení o přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi se zahajuje na základě písemné žádosti
podané na předepsaném formuláři. Formuláře, včetně potřebných příloh, jsou k dispozici v
tištěné podobě na všech pobočkách Úřadu práce České republiky, v elektronické podobě je
naleznete na adrese: portal.mpsv.cz/forms
K vyřízení žádosti je příslušná Krajská pobočka Úřadu práce České republiky podle
místa trvalého pobytu. Pracovníci Krajské pobočky Úřadu práce České republiky jsou povinni
pomoci s vyplněním žádosti, informovat o podmínkách nároku a vždy žádost při-
jmout.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Definujte dávkový systém pomoci v hmotné nouzi, jednotlivé typy dávek, jejich nárokovost
a orgán, který byste klientovi doporučili navštívit v případě žádosti o dílčí dávku
pomoci v hmotné nouzi.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
129
SHRNUTÍ KAPITOLY
Jedenáctá kapitola nám poskytla základní přehled o systému podpory ze strany státu
v oblasti státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi.
Systém dávek státní sociální podpory, jež je zacílen na podporu rodin dle zákona č.
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a systém dávek pomoci v hmotné nouzi dle zákona
č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, cílený na jedince, jež se ocitli ve svízelné sociální
situaci, nabízí následující druhy dávek.
V systému státní sociální podpory jsou vypláceny:
• přídavek na dítě,
• rodičovský příspěvek,
• příspěvek na bydlení,
• porodné,
• pohřebné.
V systému pomoci v hmotné nouzi jsou vypláceny:
• příspěvek na živobytí,
• doplatek na bydlení,
• mimořádná okamžitá pomoc.
Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České republiky
– krajské pobočky, resp. jejich kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu osoby,
která uplatňuje svůj nárok na dávky. Odvolacím místem proti rozhodnutí Úřadu práce
České republiky je Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zajištění zdravotně postižených osob
130
12 ZAJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH OSOB
Zajištění osob se zdravotním postižením ze strany státu spočívá v poskytnutí zvýšené
ochrany na trhu práce, v podpoře začleňování do společnosti a v dávkovém systému pomoci
především dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním
postižením.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
V následující kapitole se dozvíte, jaký systém pomoci nabízí stát zdravotně postiženým
osobám.
Jde především o poskytnutí zvýšené ochrany na trhu práce ve formě pracovní rehabilitace,
přípravy k práci či vytváření chráněných pracovních míst.
Další oblastí podpory jsou dávky dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám
se zdravotním postižením, kterými jsou příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní
pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením.
O těchto dávkách rozhoduje Úřadu práce České republiky – konkrétně krajské pobočky
Úřadu práce a pobočka pro hlavní město Prahu. Ministerstvo práce a sociálních věcí je
odvolacím orgánem.
Součástí kapitoly je i problematika předpokladů nárokovosti příspěvku na péči dle zákona
č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto
příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle
zákona o sociálních službách při zvládání základních životních potřeb.
Příspěvek na péči je vyplácen ve čtyřech stupních dle míry závislosti a ve dvou kategoriích,
a to pro osoby do 18 a nad 18 let.
Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti. Krajská
pobočka Úřadu práce ČR (sociální pracovník) provádí pro účely rozhodování o příspěvku
nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v jejím
přirozeném sociálním prostředí. Následně krajská pobočka Úřadu práce ČR zasílá lékařské
posudkové službě příslušné okresní správy sociálního zabezpečení žádost o posouzení
stupně závislosti osoby. Na základě tohoto posudku krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá
rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv a v jakém stupni závislosti.
Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to osobě, které byl přiznán v kalendářním měsíci,
za který jí náleží.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
131
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování této kapitoly budete schopni popsat systém pomoci zdravotně postiženým
osobám.
Budete schopni se orientovat v legislativě, která přiznává příspěvek na mobilitu, příspěvek
na zvláštní pomůcku a upravuje problematiku průkazů osob se zdravotním postiže-
ním.
Dokážete poradit, na který orgán se obrátit se žádostí o přiznání dávky a komplexně tak
zvládnete analyzovat jednotlivé situace v návaznosti na dílčí instituty zvýšené ochrany vůči
zdravotně postiženým osobám.
Naučíte se komplexně poradit v oblasti problematiky přiznání příspěvku na péči.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Zdravotně postižený, pracovní rehabilitace, chráněné pracovní místo, příspěvek na mobility,
příspěvek na zvláštní pomůcku, průkaz osoby se zdravotním postižením, příspěvek
na péči.
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.1Ochrana na trhu práce
Lidem se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
Ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám je to:
 Pracovní rehabilitace - činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání
osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské
pobočky Úřadu práce ČR. V součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví
individuální plán pracovní rehabilitace.
 Příprava k práci - zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní
místo na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR.
Pracovně-
právní
podpora
Zajištění zdravotně postižených osob
132
Chráněné pracovní místo - pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním
postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce ČR. Na zřízení chráněného
pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo
musí být obsazeno po dobu 3 let.
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 %
osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek
na podporu zaměstnávání těchto osob.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat
osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců.
Alternativními způsoby plnění může být odběr výrobků a služeb od zdravotně postižených
nebo zvýšený daňový odvod do státního rozpočtu. Tyto alternativy jsou považovány za
rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaká jsou specifika zaměstnávání zdravotně postižených osob v návaznosti na zvýšenou
ochranu těchto osob na trhu práce?
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.2Dávky pro osoby se zdravotním postižením
Dávky pro osoby se zdravotním postižením upravuje zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování
dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
Tento zákon upravuje:
 Příspěvek na mobilitu
 Příspěvek na zvláštní pomůcku
 Průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.
Rozhodovací kompetence přísluší Úřadu práce České republiky – krajské pobočky a
pobočka pro hlavní město Prahu. Ministerstvo práce a sociálních věcí je odvolacím orgá-
nem.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
133
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaké dávky upravuje zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením?
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.2.1 PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU
Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší 1
roku, která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P a která
se opakovaně v kalendářním měsíci za úhradu dopravuje nebo je dopravována.
Této osobě zároveň nemají být poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o
sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory,
v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.
Nárok na výplatu nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže je oprávněné osobě po celý tento
kalendářní měsíc poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace.
Výše dávky je stanovena na 550.- Kč měsíčně a vyplácí se zpětně.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Komu a za jakých předpokladů a v jaké výši je vyplácena dávka příspěvek na mobilitu?
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.2.2 PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo
pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení.
Musí jít o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a současně zdravotní stav nesmí vylučovat
přiznání tohoto příspěvku. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto
zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá
nebo má trvat déle než 1 rok.
Zajištění zdravotně postižených osob
134
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla
nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového
ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.
Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a
zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k zákonu o poskytování
dávek osobám se zdravotním postižením.
Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku je dále skutečnosti, že je
osoba starší 3 let (motorové vozidlo, úprava bytu), 15 let (vodicí pes), 1 roku (všechny
ostatní pomůcky).
Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, na které je dávka určena, je obsažen ve
vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením.
Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000.- Kč, 400 000.- Kč v případě
příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení „plošiny“.
Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících
po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000.- Kč, 850 000.- Kč, pokud v této době byl
poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení plošiny.
PRŮVODCE TEXTEM
Příloha zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
vyjmenovává okruh zdravotních postižení odůvodňujících a vylučujících možnost přiznání
příspěvku na zvláštní pomůcku.
V návaznosti na daný zákon byla přijata vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých
ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, která ve
své příloze prezentuje seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním
postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku.
Připravte si zmíněné právní předpisy pro další práci na samostatném úkolu.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
V návaznosti na výše uvedenou právní úpravu zanalyzujte zdravotní postižení odůvodňující
přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a na základě prováděcího předpisu určete,
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
135
na které konkrétní typy zvláštních pomůcek mají zdravotně postižené osoby v jednotlivých
kategoriích nárok.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-388#prilohy
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.2.3 PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným,
smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s
poruchou autistického spektra.
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ má osoba
se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou
autistického spektra.
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ má osoba
s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického
spektra.
Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ má
osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo
orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra.
Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné
omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.
Od roku 2014 je možné průkaz osoby se zdravotním postižením získat pouze na základě
samostatného řízení a posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy
sociálního zabezpečení.
Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje některé nároky
držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením.
Zajištění zdravotně postižených osob
136
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Nahlédněte do ustanovení § 36 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se
zdravotním postižením a zhotovte soupis dílčích nároků držitelů jednotlivých typů průkazů
osob se zdravotním postižením.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-329#cast1
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.3Příspěvek na péči
Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto
příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle
zákona o sociálních službách při zvládání základních životních potřeb. Z poskytnutého příspěvku
na péči pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat
buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb,
dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.
12.3.1 POSUZOVÁNÍ ZÁVISLOSTI
Právní úpravu této problematiky naleznete v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních služ-
bách.
Podrobnosti upravuje vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
zákona o sociálních službách.
Nárok na příspěvek má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních
potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách.
Stupeň závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které osoba není
schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat, a potřeby každodenní
mimořádné péče jiné fyzické osoby u osob do 18ti let věku a potřeby každodenní
pomoci, dohledu nebo péče jiné fyzické osoby u osob starších 18ti let věku.
Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní
potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
137
hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost
(péče o domácnost se nehodnotí u osob do 18ti let).
KONTROLNÍ OTÁZKA
Podejte výčet základních životních potřeb posuzovaných při žádosti o příspěvek na péči.
PRO ZÁJEMCE
Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby.
Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního
stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.
Zajištění zdravotně postižených osob
138
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.3.2 VÝŠE PŘÍSPĚVKU
Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
3 300.- Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
6 600.- Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
13 900.- Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
19 200.- Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)
Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
880.- Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
4 400.- Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
12 800.- Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
19 200.- Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)
K ZAPAMATOVÁNÍ
12.3.3 ŘÍZENÍ O PŘIZNÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI
Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané
na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí na kontaktním pracovišti
krajské pobočky Úřadu práce ČR. Příslušnost se určuje dle místa trvalého pobytu žadatele
o příspěvek. Součástí žádosti je i vyplněný tiskopis Oznámení o poskytovateli pomoci. Pomoc
může poskytovat osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních
služeb zapsaný v registru poskytovatelů sociálních služeb, dětský domov nebo hospic.
Krajská pobočka Úřadu práce ČR (sociální pracovník) provádí pro účely rozhodování
o příspěvku nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného
života osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Následně krajská pobočka Úřadu
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
139
práce ČR zasílá lékařské posudkové službě příslušné okresní správy sociálního zabezpečení
žádost o posouzení stupně závislosti osoby.
Na základě tohoto posudku krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá rozhodnutí o tom,
zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv a v jakém stupni závislosti. Proti tomuto rozhodnutí
se lze odvolat. Odvolání se podává k úřadu, který napadené rozhodnutí vydal, o
odvolání pak rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to osobě, které byl přiznán v kalendářním měsíci,
za který jí náleží.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Popište proces řízení o přiznání příspěvku na péči, který orgán je kompetentní v této
oblasti rozhodovat, kdy, komu a v jaké výši je příspěvek na péči vyplácen.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Předposlední kapitola studijního textu podává ucelený přehled o systému pomoci ve
vztahu ke zdravotně postiženým osobám.
Zabývali jsme se zde problematikou zvýšené ochrany na trhu práce ve formě pracovní
rehabilitace, přípravy k práci či vytváření chráněných pracovních míst.
V další části kapitoly je podán výčet dávek poskytovaných zdravotně postiženým na
základě zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
kterými jsou příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním
postižením.
O těchto dávkách rozhoduje Úřad práce ČR, odvolacím orgánem je Ministerstvo práce
a sociálních věcí.
V poslední části kapitoly jsme se soustředili na problematiku předpokladů nárokovosti
příspěvku na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto
příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle
zákona o sociálních službách při zvládání základních životních potřeb.
Příspěvek na péči je vyplácen ve čtyřech stupních dle míry závislosti a ve dvou kategoriích,
a to pro osoby do 18 a nad 18 let.
Zajištění zdravotně postižených osob
140
Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti. Krajská
pobočka Úřadu práce ČR, konkrétně sociální pracovník provádí pro účely rozhodování o
příspěvku nejprve sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života
osoby v jejím přirozeném sociálním prostředí. Následně krajská pobočka Úřadu práce ČR
zasílá lékařské posudkové službě příslušné okresní správy sociálního zabezpečení žádost o
posouzení stupně závislosti osoby a na základě tohoto posudku krajská pobočka Úřadu
práce ČR vydá rozhodnutí o tom, zda se příspěvek na péči přiznává či nikoliv a v jakém
stupni závislosti.
Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Odvolání se podává k úřadu, který napadené
rozhodnutí vydal, o odvolání pak rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, a to osobě, které byl přiznán, v kalendářním měsíci,
za který jí náleží.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
141
13 PRÁVA PACIENTŮ
Dle znění článku 31 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu
zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a
na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY
Následující a zároveň poslední kapitola tohoto studijního materiálu je zacílena na problematiku
práv pacienta při zajištění lékařské péče, včetně práva na informace, soukromí,
práva pozůstalých. Součástí je pak úprava veřejného zdravotní pojištění v českém právním
systému.
Pacient má právo na ohleduplnou odbornou zdravotnickou péči prováděnou s porozuměním
kvalifikovanými pracovníky.
Pacient má právo znát jméno lékaře a dalších zdravotnických pracovníků, kteří ho ošetřují,
právo žádat soukromí, právo získat od svého lékaře údaje potřebné k tomu, aby mohl
před zahájením každého dalšího nového diagnostického či terapeutického postupu zasvěceně
rozhodnout, zda s ním souhlasí.
Pacient má v rozsahu, který povoluje zákon, právo odmítnout léčbu a má být současně
informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí.
Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpraco-
vání.
Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat
jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
Výběrem uvedená práva jsou součástí Etického kodexu "Práva pacientů", jež schválila
Centrální etická komise Ministerstva zdravotnictví ČR.
V této kapitole se rovněž dozvíte základní informace o systému veřejného zdravotního
pojištění v ČR, jež je založen na vzájemně provázaných vztazích pojištěnec- poskytovatel
zdravotnických služeb - zdravotní pojišťovna.
Účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká dle zákona č. 48/1997 Sb., zákon o veřejném
zdravotním pojištění, osobám s trvalým pobytem na území ČR a osobám, které zde
trvalý pobyt nemají za předpokladu, že jde o zaměstnance zaměstnavatele se sídlem v ČR.
Práva pacientů
142
Neplněním povinnosti odvádět pojistné, pojistný vztah nezaniká. V případě neplacení
pojistného, bude pojišťovnou vyměřeno penále a pojišťovna bude pojistné i penále vymá-
hat.
Veřejné zdravotní pojištění v ČR provádějí v současné době veřejné zdravotní pojišťovny.
Konkrétně jsou to Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Zdravotní pojišťovna Ministerstva
vnitra ČR, Oborová zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna,
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR.
Plátcem pojistného je pojištěnec (OSVČ), zaměstnavatel (zaměstnanec) a stát za nezaopatřené
děti, studenty, důchodce, matky na MD, rodiče na RD, osoby ve vazbě a výkonu
trestu aj.
CÍLE KAPITOLY
Po prostudování této kapitoly budete schopni podat výčet jednotlivých práv pacientů,
deklarovaných Listinou základních práv a svobod, Etickým kodexem práv pacientů a dalšími
předpisy medicinského práva.
V návaznosti na dílčí předpisy dokážete individuálně analyzovat konkrétní případy nedodržování
práv pacientů a možnosti obrany proti nestandardním postupům ze strany lé-
kařů.
Budete schopni popsat systém veřejného zdravotního pojištění v České republice, definovat
plátce pojistného a podat komplexní výčet veřejných zdravotních pojišťoven.
KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY
Práva pacienta, zdravotní péče, etický kodex, veřejné zdravotní pojištění.
K ZAPAMATOVÁNÍ
13.1Systém financování zdravotnictví
Systém českého zdravotnictví je založen na principu solidarity a na dostupnosti zdravotní
péče pro všechny občany. Financování zdravotnictví je zabezpečováno zejména všeobecným
zdravotním pojištěním, státním rozpočtem a rozpočty územních orgánů, přímými
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
143
úhradami fyzických a právnických osob, úhradami mimo okruh zdrojů státního rozpočtu,
sponzory, nadacemi aj.
V současné době je pojištěnec, nebo za něj jeho zákonný zástupce povinen hradit poskytovateli
zdravotních služeb regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní
služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství, přičemž o pohotovostní
služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péče během pravidelné ordinační doby po-
skytovatele.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jakými zdroji financování je zajištěno fungování českého zdravotnictví?
K ZAPAMATOVÁNÍ
13.2Etické otázky zajištění lékařské péče
Lékaři dbají na dodržování lidských práv u skupin i jednotlivců. Je třeba respektovat
jedinečnost každého člověka bez ohledu na jeho původ, etnickou příslušnost, rasu, či barvu
pleti, mateřský jazyk, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, náboženské
a politické přesvědčení a bez ohledu na to, jak se podílí na životě celé společnosti.
Lékař je povinen dávat přednost své profesionální odpovědnosti před svými soukromými
zájmy. Služby, které poskytuje, musí být na nejvyšší odborné úrovni.
Pokud je onemocnění ve fázi, kdy již nejsou k dispozici žádné prostředky, které by nemoc
či daný orgán mohly vyléčit, lze pokračovat v léčbě paliativní. Nezvratně nemocným
pacientům slouží zdravotně-sociální služby, stacionáře a léčebny včetně pobytových
zařízení sociálních služeb zajišťujících i zdravotní péči, která se snaží o udržení stávající
kvality života. Paliativní léčba se zaměřuje na celého člověka, jeho pohodu a kvalitu života,
byť v období života, které je omezené závažným onemocněním. Je to léčba chránící před
bolestí a jinými nepříjemnými příznaky nemoci, dále též před zbytečnými výkony, které již
v léčbě onemocnění nemají význam.
Na paliativní péči se specializují hospice. K dispozici je také domácí hospicovou péči,
jejíž pracovníci za potřebnými pacienty docházejí či dojíždějí domů. Paliativní péči v domácím
prostředí je možné zajistit ve spolupráci s rodinou a blízkými, tzn., že není výsadou
specializovaných zařízení.
Práva pacientů
144
KONTROLNÍ OTÁZKA
Které etické aspekty při zajištění lékařské péče byste označili za stěžejní?
ÚKOL K ZAMYŠLENÍ
Zamyslete se nad tím, jaká další etická hlediska je nutné zohlednit při zajištění lékařské
péče ve zdravotnickém zařízení.
K ZAPAMATOVÁNÍ
13.3Práva pacientů
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve
znění pozdějších předpisů jsou stěžejní právní normy upravující problematiku zajištění
práv pacientů v legislativní rovině.
Pacient má právo především na:
 na zachování mlčenlivosti o skutečnostech, které se zdravotnický pracovník dozvěděl
v souvislosti s ošetřováním nebo léčbou,
 na veškeré informace o svém zdravotním stavu, o možných způsobech léčby včetně
prognózy onemocnění,
 získat od svého lékaře potřebné informace pro zasvěcené rozhodnutí před zahájením
nového diagnostického nebo terapeutického postupu,
 odmítnout léčbu a být informován o důsledcích svého rozhodnutí, zdravotní péče
může být pacientovi poskytnuta pouze tehdy, vysloví-li s ní souhlas. Bez souhlasu
může být poskytnuta pouze v případech, které stanoví zákon, jedná se na-příklad o
neodkladnou péči, kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit,
nebo při léčení nařízeném z důvodu onemocnění infekční chorobou v zájmu ochrany
obyvatelstva,
 na soukromí při ošetřování nebo léčbě,
 na bezplatné preventivní vyšetření sledující zachování nebo zlepšení zdravotního
stavu a aktivní přístup zdravotnického zařízení k preventivním prohlídkám,
 podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče,
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
145
 nejméně na jeden léčivý přípravek v každé skupině léčivých látek hrazený ze zdravotního
pojištění,
 na prostředek zdravotnické techniky, hrazený ze zdravotního pojištění v základním
provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního
postižení,
 na úplný výpis z účtu a evidence své zdravotní pojišťovny,
 na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené
o jeho osobě a v jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu,
 na lékařskou službu první pomoci a ústavní pohotovostní službu,
 na ošetření zdravotnickou záchrannou službou do 20 minut od přijetí tísňové výzvy
s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele,
 na bezplatný výdej léků v lékárně, pokud není stanoven doplatek ze zákona.
Zdravotní péče je za úhradu tehdy, nemá-li vybraný poskytovatel zdravotních služeb se
zdravotní pojišťovnou uzavřenou smlouvu. Záleží také na tom, v jakém rozsahu výkonů je
smlouva uzavřena. Pokud lékař poplatek požaduje, je nutné pacienta dopředu informovat.
Pacient má právo na změnu lékaře, u něhož je registrován. Můžete tak učinit jednou za
3 měsíce.
KONTROLNÍ OTÁZKA
Jaká základní práva pacienta při zajištění lékařské péče upravují legislativní zdroje?
PRO ZÁJEMCE
13.4Specifika zajištění lékařské péče a péče po smrti člověka
Převzít člověka bez jeho souhlasu do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo ho v
něm bez jeho souhlasu držet lze jen z důvodu stanoveného zákonem, pokud nelze péči
zajistit mírnějším a méně omezujícím opatřením. Pokud je člověk převzat do zařízení poskytujícího
zdravotní péči nebo je-li v něm držen, oznámí to jeho zákonnému zástupci,
opatrovníku nebo podpůrci a jeho manželu nebo jiné známé osobě blízké neprodleně poskytovatel
zdravotních služeb.
Člověk, jemuž byla odňata část těla, má právo dozvědět se, jak s ní bylo naloženo. Naložit
s odňatou částí lidského těla způsobem pro člověka nedůstojným nebo způsobem
ohrožujícím veřejné zdraví je zakázáno. Odňatou část těla člověka lze za jeho života použít
k účelům zdravotnickým, výzkumným nebo vědeckým, pokud k tomu dal souhlas.
Práva pacientů
146
Člověk může přenechat část svého těla jinému jen za podmínek stanovených jiným právním
předpisem. To neplatí, jedná-li se o vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze
bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují, ty lze přenechat
jinému i za odměnu a hledí se na ně jako na věc movitou.
Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem.
Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu
nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný
zákon.
Člověk je oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí,
rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, děti zemřelého, rodiče či sourozenci
zemřelého nebo kterákoli z osob blízkých. Není -li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec,
na jejímž území člověk zemřel.
Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí
ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň
slušným způsobem podle místních zvyklostí.
SAMOSTATNÝ ÚKOL
Provést pitvu bez souhlasu zemřelého lze jen na základě zákona. Zamyslete se nad tímto
pravidlem a pokuste se aplikovat na praktický příklad – uveďte tedy konkrétně, kdy je
uplatnitelnost této zásady v praxi možná.
K ZAPAMATOVÁNÍ
13.5Veřejné zdravotní pojištění
Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR je založen na vzájemně provázaných vztazích
pojištěnec - poskytovatel zdravotnických služeb - zdravotní pojišťovna.
Účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká dle zákona č. 48/1997 Sb., zákon o veřejném
zdravotním pojištění, osobám s trvalým pobytem na území ČR a osobám, které zde
trvalý pobyt nemají za předpokladu, že jde o zaměstnance zaměstnavatele se sídlem v ČR.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
147
Neplněním povinnosti odvádět pojistné, pojistný vztah nezaniká. V případě neplacení
pojistného, bude pojišťovnou vyměřeno penále a pojišťovna bude pojistné i penále vymá-
hat.
Pojištěnec má právo vybrat si zdravotní pojišťovnu. Pokud není se službami zdravotní
pojišťovny spokojen, může ji ve dvou termínech kalendářního roku změnit, a to buď k 1.
lednu nebo k 1. červenci, musí být však dodržen minimálně dvanáctiměsíční interval mezi
přestupy (podat žádost je nutné nejpozději k 31.březnu nebo k 30. září).
13.5.1 VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY
Veřejné zdravotní pojištění v ČR provádějí veřejné zdravotní pojišťovny.
V současné době legislativa upravuje působnost následujících pojišťoven:
 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR,
 Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR,
 Oborová zdravotní pojišťovna,
 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna,
 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda,
 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR,
 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna.
13.5.2 PLÁTCE POJISTNÉHO
Plátcem pojistného je:
- pojištěnec (OSVČ)
- zaměstnavatel (zaměstnanec)
- stát (nezaopatřené děti, studenti, důchodci, matky na MD, rodiče na RD, osoby ve
vazbě a výkonu trestu aj.)
13.5.3 PRÁVA ÚČASTNÍKA SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ
Účastník systém veřejného zdravotního pojištění má právo na:
 výběr zdravotní pojišťovny,
Práva pacientů
148
 výběr lékaře a zdravotnického zařízení (jednou za 3 měsíce),
 zdravotní službu bez přímé úhrady ( s výjimkou výkonů, které nejsou ze zákona
hrazeny z veřejného zdravotního pojištění),
 výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, jde-li o přípravky hrazené z veřejného
zdravotního pojištění,
 podání stížnosti k vedoucímu zdravotnického zařízení nebo ke zřizovateli, na Českou
lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru, Českou lékárnickou komoru
nebo na zdravotní pojišťovnu.
SHRNUTÍ KAPITOLY
Poslední kapitola studijního textu, jehož studium jste právě úspěšně zakončili se vztahuje
k problematice práv pacientů při zajištění lékařské péče a veřejnému zdravotnímu po-
jištění.
Pacient má práva vyplývající z Etického kodexu a z příslušné legislativy z oblasti medicinského
práva.
Dozvěděli jste se, jaká podoba financování zdravotnictví je uplatňována v českém systému,
zabývali jsme se etickými otázkami zajištění lékařské péče, včetně léčby paliativní,
podali jsme si výčet nejstěžejnějších práv pacientů, jako je zachování mlčenlivosti o zdravotním
stavu, právo na informace, rozhodování se o dalším léčebném postupu, právo na
soukromí, na bezplatné preventivní vyšetření, výpis u účtu a evidence zdravotní pojišťovny
aj.
Zmínili jsme rovněž specifika zajištění lékařské péče a péče po smrti člověka.
Nedílnou součástí poslední kapitoly byla i oblast dotýkající se veřejného zdravotního
pojištění založeného na provázaném vztahu pojištěnec, poskytovatel zdravotnických služeb
a zdravotní pojišťovna.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
149
LITERATURA
ČESKO. Ústavní zákon České národní rady ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ
REPUBLIKY č. 1/1993 Sb. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1.
ČESKO. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení
LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České
republiky č. 2/1993 Sb. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2.
ČESKO. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné
z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-
89?text=ob%C4%8Dansk%C3%BD+z%C3%A1kon%C3%ADk.
ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné
z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262.
ČESKO. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné
z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435.
ČESKO. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné
z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.
ČESKO. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních
službách, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://www.zakonypro-
lidi.cz/cs/2006-505.
ČESKO. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších
předpisů. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110.
ČESKO. Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-111.
ČESKO. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117.
ČESKO. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187.
ČESKO. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155.
ČESKO. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://www.za-
konyprolidi.cz/cs/1992-589.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
150
ČESKO. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-329.
ČESKO. Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování
dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-388.
ČESKO. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování,
ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-
372.
ČESKO. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších
předpisů. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-373.
ČESKO. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://www.zakonypro-
lidi.cz/cs/2000-258.
ČESKO. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné z: https://www.za-
konyprolidi.cz/cs/1997-48.
BEZOUŠKA, Petr. Nový občanský zákoník – nejdůležitější změny. Olomouc: Anag,
2013.ISBN 978-80-7263-819.
BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. Praha: C.H.Beck, 2017. ISBN 978-80-74006-
67-8.
BOGUSZAK, Jiří, Jiří ČAPEK a Aleš GERLOCH. Teorie práva. 2., přeprac. vyd. Praha:
ASPI, 2004, 347 s. ISBN 80-735-7030-0.
BONKOVÁ, Michaela. Manuál rizikových vztahů. Průvodce pro spotřebitele – seniory.
Praha: Sdružení českých spotřebitelů, 2014. ISBN 978-80-87719-19-3.
ČECH, Petr. Škoda a její náhrada v novém občanském zákoníku. Praha: Svaz účetních
České republiky, z.s., 2017. ISBN 978-80-87367-78-0.
GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 6. aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství
Aleš Čeněk, 2013, 310 s. ISBN 978-807-3804-541.
GERLOCH, Aleš a kol. Praktikum teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství
Aleš Čeněk, 2009, 245 s. ISBN 978-80-7380-200-4.
DVOŘÁK, Jan, Jiří ŠVESTKA a Michaela ZUKLÍNOVÁ. Občanské právo hmotné.
Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 429 s. ISBN 978-807-4783-265.
ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem.
1. vyd. Sagit, 2012, 1119 s. ISBN 978-80-7208-922-2.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
151
ELIÁŠ, Karel, Bohumil HAVEL, Petr BEZOUŠKA a Daniela ŠUSTROVÁ. Občanské
právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Vyd. 1. Praha:
Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 315 s. ISBN 978-80-7478-013-4.
HRUŠÁKOVÁ, Milana a kol. Rodinné právo. Praha: C.H.BECK, 2017. ISBN 978-80-
7400-644-9.
JOUZA, Ladislav. Základy pracovního práva. Praha: Ústav práva a právní vědy, o.p.s.:
European Business School SE, 2018. ISBN 978-80-87974-19-3.
LEJSAL, Matěj. Agenda lidských práv v každodenní praxi sociálního pracovníka. Praha:
MPSV, 2015. ISBN 978-80-7421-086-0.
MACHAN, Radomír. Jak postupovat při nákupu a reklamaci zboží a služeb. Průvodce
pro spotřebitele – seniora. Praha: Sdružení českých spotřebitelů, 2014. ISBN 978-80-
87719-15-2.
MOLEK, Pavel. Základní práva. Důstojnost. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-
80-7552-167-5.
NOVOTNÝ, Petr a kol. Nový občanský zákoník. Vlastnictví a věcná práva. Praha: Grada
Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0610-3.
NOVOTNÝ, Petr a kol. Nový občanský zákoník. Dědické právo. Praha: Grada Publishing,
2017. ISBN 978-80-271-0432-1.
NOVOTNÝ, Petr a kol. Nový občanský zákoník. Rodinné právo. Praha: Grada Publishing,
2017. ISBN 978-80-271-0431-4.
NOVOTNÝ, Petr a kol. Nový občanský zákoník. Smluvní právo. Praha: Grada Publishing,
2017. ISBN 978-80-247-5164-1.
NOVOTNÝ, Petr a kol. Nový občanský zákoník. Náhrada škody. Praha: Grada Publishing,
2017. ISBN 978-80-247-5165-8.
TOMŠEJ, Jakub. Zákoník práce v praxi: komplexní průvodce řešení problémů. Praha:
Grada Publishing, 2018. ISBN 978-80-247-3471-2.
ZUKLÍNOVÁ, Michaela. Věcná práva v kostce. Praha: Linde Praha, 2014. ISBN 978-80-
7201-946-5.
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
152
SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY
Vážení studenti, společně jsme prošli studijní oporou, která si klade za cíl zprostředkovat
vám průřezově základní stěžejní informace z oblasti právních odvětví práva veřejného a
soukromého ve vztahu k problematice zajištění právních institutů práce se seniory. Jde o
studijní oporu, která slouží jako souhrnná studijní pomůcka a rádce při studiu v dané oblasti,
nicméně ji však nelze brát jako jediný možný studijní zdroj.
Zabývali jsme se oblastí dodržování lidských práv u seniorů, možnostmi obrany proti nedodržování
lidských práv, rodinně právní problematikou s akcentem na vzájemná práva a
povinnosti manželů a důsledky zániku manželství ve vztahu k vypořádání společného
jmění, vyživovací povinnosti, institutem vlastnického práva v různých podobách, které legislativa
nabízí, omezujícími instituty, problematikou dědictví, ať již v podobě disponibilních
alternativ nabytí dědictví, tak zákonné dědické posloupnosti.
V části dotýkající se závazkového práva jsme se zabývali nejčastěji v praxi využívanými
závazkově- právními instituty, se kterými se občané běžně v životě setkávají.
Dozvěděli jste se rovněž informace týkající se náhrady škody, majetkové či nemajetkové,
o rozsahu a způsobu náhrady škody a možnostech využití pojištění v různých životních
situacích.
Kapitola pracovněprávní vztahy a zaměstnanost se zaměřila na problematiku pracovněprávní,
na možnosti vstupu a fungování v pracovním procesu v podobě pracovní smlouvy
a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr včetně možností jejich ukončení. Nyní
již víte též jak využít nároku na dovolenou, jak probíhá odměňování za vykonanou práci a
jakých nástrojů aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti lze využít v případě, kdy zaměstnanec
o práci přijde.
Druhá část studijní opory se soustředí na dávkový systém v různých podobách, tedy na
oblast dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, pomoci
v hmotné nouzi, konkrétně pak na jednotlivé typy dávek, které jsou z těchto systémů
vypláceny, kdo je vyplácí a za jakých podmínek. Nyní se tedy v této oblasti dokonale orientujete
a jste tak schopni jednotlivé instituty aplikovat na konkrétní životní situace a reagovat
tak na případné dotazy ze strany klientů.
V závěru studijní opory jsme se věnovali problematice zajištění zdravotně postižených
osob jednak na trhu práce, jedna ve vztahu k dávkám určeným právě pro tyto osoby. Součástí
je i pasáž věnovaná příspěvku na péči a posuzování stupně závislosti. Celý text je
uzavírán oblastí zajištění adekvátní lékařské péče pro pacienty, včetně zajištění jejich práv
vyplývajících z legislativy a z etických norem.
Pokud jste tedy studovali pečlivě a s chutí, zcela jistě nyní dokážete definovat všechny
důležité pojmy, jež jsou ve studijní opoře obsaženy, jste schopni kvalifikovaně přistupovat
Zdenka Nováková - Vybrané kapitoly z práva
153
k řešení individuálních sociálních situací při péči o seniory v návaznosti na další stěžejní
orientovanost v právním systému.
Právo je umění uplatňovat to, co je dobré a spravedlivé IUS EST ARS BONI ET AEQUI.
Tuto zásadu zde lze uplatnit ve vztahu k aplikačním postupům v rovině praktických souvislostí,
neboť zákon nelze označit za spravedlivý nebo nespravedlivý, spravedlivá může
být je jeho aplikace. Důležité pro vás tedy zůstává, abyste při aplikaci práva nikdy nepřestali
hledat spravedlnost a aby tedy zmíněná věta neupadla v zapomnění.
Věřím tedy, že vám tato studijní opora byla užitečným průvodcem při řešení konkrétních
situací, a že i přes mnohdy nelehké, značně složité pasáže nezanevřete na právní oblast,
která je v současnosti hodně důležitá, ba naopak, že vás tato studijní opora bude motivovat
sáhnout po dalších doplňující zdrojích, jež rozšíří vaše právní obzory.
Závěrem bych chtěla podotknout, že právní problematika a její právní úprava je často
měnná v čase. Hrozí zde tedy riziko, že to, co je v současné době aktuální, tak za určitou
dobu již být nemusí. Je tedy nutné sledovat aktuální změny, které se prostřednictvím novel
do právního řádu dostávají.
Tato studijní opora obsahově zohledňuje právní úpravu k datu jejího odevzdání, tedy
k dubnu 2019.
Autorka studijní opory
154
PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON
Čas potřebný ke studiu Cíle kapitoly
Klíčová slova Nezapomeňte na odpočinek
Průvodce studiem Průvodce textem
Rychlý náhled Shrnutí
Tutoriály Definice
K zapamatování Případová studie
Řešená úloha Věta
Kontrolní otázka Korespondenční úkol
Odpovědi Otázky
Samostatný úkol Další zdroje
Pro zájemce Úkol k zamyšlení
Název: Vybrané kapitoly z práva
Autor: JUDr. Zdenka Nováková, Ph.D.
Vydavatel: Slezská univerzita v Opavě
Fakulta veřejných politik v Opavě
Určeno: studentům SU FVP Opava
Počet stran: 154
Tato publikace neprošla jazykovou úpravou.