evropský sociální MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, OP Vzdělávání fondvCR EVROPSKÁ UNIE mládeže a tělovýchovy pro konkurenceschopnost Slezská univerzita v Opavě INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě ANGLICKY JAZYK 1 Distanční studijní opora Roman Adamczyk Opava 2012 Projekt č. CZ.1.07/2.2.00/15.0178 Inovace studijního programu ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě Jazykověda, ošetřovatelství. anglický jazyk, terminologie, roviny jazyka, komunikace, medicína, ošetřovatelství Studijní opora Anglický jazyk 1 je určena posluchačům ošetřovatelských a dalších zdravotnických oborů v prezenční, kombinované a distanční formě studia. Seznamuje čtenáře s obecnými fakty o anglickém jazyce, se součástmi jazyka a jejich fungováním a s vybranými aspekty obecné a zdravotnické angličtiny se zaměřením na medicinsko-ošetřovatelskou terminologii. Poznatky opory 1 budou rozvíjeny v dalších dílech této série (2, 3, 4) tak, aby čtenář/ka mohl/a získat základní vhled do anglického jazyka jako takového a zejména do porozumění odborných textů v oboru, případně produkce textů vlastních. (g) Slezská univerzita v Opavě Fakulta veřejných politik v Opavě Autor: Mgr. Bc. Roman Adamczyk Lektoři: Obor: Klíčová slova: Anotace: ISBN OBSAH 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH.............................................7 1.1 Charakteristika anglického jazyka..............................................................................7 1.1.1 Anglický j azyk ve světě...........................................................................................7 1.1.2 Anglický jazyk z lingvistického hlediska................................................................9 1.1.3 Slovníkové zdroje pro anglický jazyk. Učebnice zdravotnické angličtiny............10 1.1.4 Historický vývoj anglického j azyka......................................................................18 1.1.5 Varianty anglického jazyka....................................................................................20 1.2 Odborný anglický jazyk a jeho specifika..................................................................23 1.3 Etymologie zdravotnických termínů.........................................................................27 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA................................................................................37 2.1 Vrstvy jazyka a popis jazyka......................................................................................37 2.2 Výslovnost....................................................................................................................39 2.3 Grafická stránka jazyka.............................................................................................45 2.4 Tvoření slov a nových pojmenování - slovotvorná..................................................46 2.4.1 Motivace................................................................................................................46 2.4.2 Přejímání..............................................................................................................46 2.4.3 Skládání................................................................................................................47 2.4.4 Zdvojování............................................ ................................................................47 2.4.5 Křížení...................................................................................................................48 2.4.6 Zpětné tvoření........................................................................................................48 2.4.7 Konverze................................................................................................................48 2.4.8 Změny významu....................................................................................................49 2.4.9 Krácení...................................................................................................................50 2.4.10 Odvozování..........................................................................................................54 2.4.11 Novotvoření.........................................................................................................57 2.4.12 Tvoření víceslovných pojmenování.....................................................................57 2.4.13 Onomatopoeia (zvukomalba)..............................................................................58 2.4.14 Další změny ve slovní zásobě..............................................................................58 2.4.15 Vznik eponym......................................................................................................59 2.5 Tvarosloví (morfologie)...............................................................................................62 2.6 Slovní zásoba. Význam slov........................................................................................64 2.7 Frazeológie...................................................................................................................67 2.8 Větná skladba - syntax...............................................................................................68 2.9 Textová a hypertextová vrstva....................................................................................69 3 ÚVODEM Studijní opora je určena frekventantům prezenčního a kombinovaného studia oboru Ošetřovatelství, popřípadě dalších zdravotnických oborů. Jejím cílem je podat přehled poznatků o anglickém jazyce v jeho obecné i terminologické rovině a přispět k rozvoji dovedností v užívání tohoto jazyka se zaměřením na porozumění odborných textů, komunikaci s pacienty a zdravotníky, i produkci vlastních textů - ať už jde o dokumentaci, formulaci dotazů, psaní příspěvků na konferenci a článků, nebo jiné oblasti uplatnění společné jazykové platformy zdravotníků v mezinárodním měřítku, kde rychlá a přesná výměna informací napomáhá zavedení nej novějších léčebných a ošetřovatelských metod ve prospěch klientů, kteří je potřebují. 4 RYCHLÝ NÁHLED STUDIJNÍ OPORY Kapitola 1 seznamuje čtenáře s obecnými charakteristikami anglického jazyka, jeho rozšířením ve světě a geografickými variantami, krátce nastiňuje vývoj od 6. století n.l., seznamuje s pojmem 'terminologie' a 'etymologie', podává přehled běžných anglických slov přejatých do české zdravotnické terminologie a nabízí bibliografii významnějších slovníků a učebnic obecné i oborové (medicinsko-ošetřovatelské) angličtiny. Kapitola je doplněna frekvenčními seznamy, které naznačuj í, j aké výrazy j sou pro praktické užívání j azyka nej potrebnej ší. Kapitola 2 charakterizuje jednotlivé vrstvy anglického jazyka, počínaje fonetickou (hláskovou), přes grafickou, tvaroslovnou, slovotvornou, lexikální, frazeologickou, větně skladebnou až po textovou a hypertextovou. Podrobněji se věnuje výslovnosti, různým způsobům tvoření nových pojmenování a vzniku eponym (názvů odvozených od osobních a místních jmen spjatých s původem předmětu) a zkratek, stejně jako přejímání anglických výrazů (ang-licizmů). 5 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Kapitola 1 seznamuje čtenáře s obecnými charakteristikami anglického jazyka, jeho rozšířením ve světě a geografickými variantami, krátce nastiňuje vývoj od 6. století n.l., seznamuje s pojmem 'terminologie' a 'etymologie', podává přehled běžných anglických slov přejatých do české zdravotnické terminologie a nabízí bibliografii významnějších slovníků a učebnic obecné i oborové (medicínsko - ošetřovatelské) angličtiny. Kapitola je doplněna frekvenčními seznamy, které naznačuj í, j aké výrazy j sou pro praktické užívání j azyka nej potrebnej ší. II CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly budete umět: • podat základní charakteristiku anglického jazyka, včetně jeho variant, etymologie a historie • jmenovat alespoň 10 obecných a oborových anglických slovníků a 3 učebnice zdravotnické angličtiny • shrnout základní rysy odborného jazyka a terminologie • porozumět běžným přejatým termínům (anglicizmům) v českých textech II KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY anglický jazyk, terminologie, etymologie, anglicizmus 1.1 Charakteristika anglického jazyka 1.1.1 Anglický jazyk ve světě Anglický jazyk je v současné době nej univerzálnějším dorozumívacím prostředkem vědeckého světa, včetně medicíny. Většina celosvětově dostupných odborných časopisů a knih v tomto oboru je publikována anglicky a stávají se zdrojem nej aktuálnějších poznatků a postupů v různých zdravotnických specializacích. Důvodů, proč angličtina dosáhla této pozice je 7 Angličtina 1, Roman Adamczyk několik - jde o kulturněhistorický vývoj, odvozenost značné části anglické slovní zásoby od klasických jazyků (latina, řečtina), pojmové bohatství anglosaské mluvy, i některé vnitřní vlastnosti jazyka. Z postavení angličtiny jako společného jazyka (lingua franca) na poli medicíny a příbuzných oboru vyplývá, že je smysluplné si osvojit její obecné i odborné základy. Uživatelům se pak otevírá přístup k nepřebernému množství kontaktů a informací, které mohou vést ke zkvalitnění péče o nemocné i o zdravou populaci. Angličtina je úředním jazykem řady zemí na několika kontinentech. Povědomí o tomto geografickém rozšíření nám pomáhá pochopit, jaké komunikační a odborné možnosti znalost anglického jazyka slovem i písmem otevírá. země úřední jazyky Austrálie angličtina Dominika angličtina Etiopie angličtina, amharština Fidži angličtina, fidžijština Hong Kong angličtina, kantonština Indie angličtina, hindština, bengálština aj. Irsko angličtina Jamajka angličtina Jihoafrická republika angličtina, afrikánština, zulština, xhosa aj. Kanada angličtina, francouzština Mauritius angličtina Nigérie angličtina, ibo, jorubština, hausa aj. Nový Zéland angličtina, maorština Porto Rico angličtina, španělština 8 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH Spojené státy angličtina Tanzanie angličtina, svahilština Velká Británie angličtina TABULKA 1 - Příklady zemí, kde je úředním jazykem angličtina Odhaduje se, že angličtina j e rodným či prvním jazykem přibližně 380 až 500 milionů lidí, celkový počet mluvčích, včetně těch, kdo ji ovládají jako druhý jazyk, dosahuje 1-1,5 miliardy. Tyto odhady jsou pochopitelně značně závislé na tom, jak definujeme rodný jazyk (rodilé mluvčí) a znalost angličtiny. Vedle geografického rozšíření charakterizuje anglický jazyk též rozšíření sociální. Je významným nástrojem komunikace pro řadu společenských skupin a oborů, například ve sféře výpočetní techniky, obchodu, diplomacie, sportu a v neposlední řadě medicíny. Dokladem vlivu angličtiny v různých oblastech je i množství slov, která z ní byla přejata do dalších jazyků. Do češtiny jsme například začlenili některé výrazy z oblasti sportu (gól, ofsajd, basketbal, floorbal, bowling, snowboard), počítačových technologií (harddisk, internet, skener, software, upgrade), ekonomie, finančnictví, managementu a marketingu (cash, outsourcing, samotná slova management a marketing jsou anglického původu), kultury a hudby (performer, rokenrol, bigbít), zálib a životního stylu (piercing, face lifting, styling), turizmu (all inclusive), dopravy (tramvaj, trolejbus) a další. Nejen odborný jazyk, ale i mluva dospívajících obsahuje řadu anglicizmů a hybridních (českoanglických výrazů), jako party', 'bestovní ', těšing', 'in', 'hitovka', 'skejťák' atd. 1.1.2 Anglický jazyk z lingvistického hlediska Anglický jazyk patří mezi jazyky germánské, konkrétně západogermánské, a to spolu s němčinou a nizozemštinou. To vysvětluje některé podobnosti těchto jazyků v oblasti slovní zásoby (Muther - mother, schlafen - sleep). Název jazyka ('angličtina') se odvozuje od kmene Anglů, kteří osídlili Britské ostrovy po římském období. Podle některých jazykovědců je etymologie (původ) tohoto vlastního jména spojena se slovem 'angle' = 'úhel', podle lomeného tvaru poloostrova (v dnešním Německu), odkud Anglové na Britské ostrovy přišli. Současná angličtina disponuje na rozdíl od češtiny jen velmi malou mírou ohýbání slov (srovnej: 1. pád skalpel, 2. pád skalpelu, 3. pád skalpelu, 4. pád skalpel, 5. pád skalpele!, 6. pád skalpelu, 7. pád skalpelem, naproti tomu anglické scalpel ve všech pádech). Další rozdíl mezi českým a anlickým jazykem je ten, že čeština je jazykem převážně syntetickým (tvoří 9 Angličtina 1, Roman Adamczyk gramatické tvary koncovkami, preferuje), zatímco angličtina jazykem převážně analytickým (tvoří potřebné gramatické tvary častěji víceslovnými konstrukcemi, vyjadřuje významy ve větší míře pomocnými slovesy a pořadím slov ve větě). Angličtina se liší na všech úrovních jazykového zkoumání - fonetické (disponuje navíc některými hláskami), slovotvorné a tvaroslovné (zná takové způsoby tvoření slov, které jsou češtině cizí, má minimální míru ohebnosti slov), lexikální (slovní zásoba angličtiny je početně bohatší, alespoň pokud lze soudit podle počtu hesel v největším slovníku Oxford English Dictionary - přibližně 650 000 hesel a tvarů oproti 250 000 v největším českém slovníku), skladebné (anglická větná stavba je zpravidla pevnější než česká a řídí se jinými principy). Nápadným rysem anglického jazyka, který vede k přesvědčení, že je obtížné se tento jazyk učit, je výrazná odlišnost psané formy od výslovnosti. Tato odlišnost je dána hláskovým vývojem a fixací písařské (grafické) formy, ale není rozhodně jen rysem typickým pro angličtinu. V menší míře se výslovnost rozchází s písmem i v češtině, srovnej například 'město', které čteme jako [mňesto], i když žádné 'ň' se v psané podobě nevyskytuje. V obecné angličtině se projevuje tendence k velkému počtu jednoslabičných slov, v obecném i odborném stylu se zase setkáme s výraznou tendencí k takzvané nominalizaci (vyjadřování pomocí jmenných vazeb - například have breakfast oproti českému snídat, con-duct research oproti českému zkoumat). Anglický jazyk nahlíží některé skutečnosti odlišně -podstatná jména mají například vedle nám známých kategorií (pád, číslo, rod) také kategorii určenosti, repertoár slovesných časuje bohatší (6 časů, každý se 2 formami - prostou a průběhovou) a klade větší důraz na následnost dějů a jejich aktuálnost a trvání. Anglický jazyk je velmi dynamický, je neustále obohacován novými výrazy (neologizmy, zkratkami, slovy a spojeními s posunutým významem), hojně používá ustálených vazeb a obratů (idiomatičnosti), má pohyblivý prízvuk (ve spisovné češtině je naproti tomu přízvuk stabilně na 1. slabice), výraznou intonaci a větnou melodii (což spolu s dalšími zvukovými vlastnostmi přispívá k poddajnosti tohoto jazyka jako prostředku písňových textů). Angličtina má dobře rozvinutý odborný styl, ve kterém je fixována řada pregnantních termínů, jejichž výklad lze najít v desítkách odborných slovníků různých specializací. 1.1.3 Slovníkové zdroje pro anglický jazyk. Učebnice zdravotnické angličtiny Bohatství anglické slovní zásoby se odráží v široké škále slovníků obecného i oborového zaměření. Slovníky obecně dělíme na výkladové (jednojazyčné) a překladové (dvou- a vícejazyčné), dále na historické a současné (synchronní), výslovnostní, věcné, synonymické, retrográdní (řazené abecedně podle zakončení, nikoliv počátku slova), etymologické (vysvětlující původ slov), nářeční, slangové a řadu dalších typů. Speciální typ slovníků představují 10 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH thesaury, které v anglickém prostředí odpovídají zhruba našim tematickým (věcně řazeným a uvádějícím synonyma - slova stejného významu). V české tradici se ovšem tezaurem rozumí slovníky zachycující slovní zásobu v celé její šíři, včetně historických výrazů. Další specifický typ slovníků představují slovníky obrazové a encyklopedické. Princip obrazového slovníku je využit v jiné části této učební opory k ilustraci zdravotnických pomůcek. Encyklopedické slovníky přinášejí podrobnější pojednání o jednotlivých heslech a zaměřují se na věcnou informaci spíše než jazykové jevy. Přehled některých význačnějších anglických slovníků řazených podle těchto kategorií uvádějí následující řádky. Zvláštní důraz je kladen na slovníky oborové se zaměřením na ošetřovatelství, medicínu a příbuzné obory. 1. Anglicko-české a česko-anglické slovníky překladové se zdravotnickým zaměřením Bentzen, Ni eis. Lékařský slovník: česko-anglický, anglicko-český výkladový slovník pro lékaře v praxi. 1. vyd. Praha: Dashôfer, 2003-2004. 368 s. ISBN 80-86229-78-5. Kobylková, Anděla. Anglicko-český lékařský slovník. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 1 sv. ISBN N/A. Murray, Jonathan P. Anglicko-český lékařský terminologický slovník. 1. vyd. Jinočany: H & H, 1995. 339 s. ISBN 80-85787-43-1. Paroubková, Jarmila a kol. Lékařský slovník anglicko-český, česko-anglický. 2. vyd. Praha: Avicenum, 1991. 693 s. ISBN 80-201-0178-0. Topilová, Věra. Anglicko-český a česko-anglický lékařský slovník. 1. vyd. Praha: Gra-da, 1999. 878 s. ISBN 80-7169-284-0. Vedral, Jiří. Anglicko-český lékařský slovník. 1. vyd. Praha: JTP, 2008. 176 s. ISBN 978-80-7374-050-4. 2. Anglické výkladové slovníky se zdravotnickým zaměřením Anderson, Dougals M., ed. Mosby's medical, nursing, and allied health dictionary. 6. vyd. St. Louis: Mosby Company, 2002. 2134 s. ISBN 0-7234-3225-2. Babbush, Charles A., ed. et al. Mosby's dental dictionary. 2. vyd. St. Louis: Mosby, 2008. 805 s. ISBN 978-0-323-04963-4. Dorlanďs illustrated medical dictionary. 32. vyd. Philadelphia, PA: Saunders/Elsevier, 2012. 2147 s. ISBN 978-1-4160-6257-8. 11 Angličtina 1, Roman Adamczyk Martin, Elizabeth A., ed. A dictionary of nursing. 5. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2008. 589 s. Oxford paperback reference. ISBN 978-0-19-921177-7. Mosby Elsevier. Mosby's dictionary of medicine, nursing [and] health professions. 7. vyd. Elsevier Mosby, 2006. 2263 s. ISBN 0-7234-3393-3. Stedman, Thomas Lathrop. Stedman's medical dictionary. 28. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2006. 2169 s. ISBN 978-0-7817-3390-8. Stedman's medical dictionary for the health professions and nursing. Illustrované 6 .vyd. Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams & Wilkins, 2008. 589 p. ISBN 978-0-7817-7618-9. Venes, Donald, ed. Taber's cyclopedic medical dictionary. 21. vyd. Philadelphia: Davis Company, 2009. 2846 s. ISBN 978-0-8036-1560-1. Webster's new world medical dictionary [online]. 3. vyd., zcela přepracované a aktualizované. Hoboken, N.J.: Wiley Pub., 2008 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: . Weiler, Barbara F., ed. Bailliere's nurses' dictionary. 22. vyd. Londýn: Bailliere Tin-dall, 1997. 545 s. ISBN 0-7020-2022-2. Dnes již jen historický význam má slovník: Pearce, Evelyn C. Medical and nursing dictionary and encyclopaedia. 7. vyd. London: Faber, 1944. 723 s. ISBN N/A. 3. Výslovnostní slovníky Henderson, IF., Kenneth, John H., ed. a Henderson, W.D., ed. A Dictionary of Scientific Terms. Pronunciation, Derivation, and Definition of Terms in Biology, Botany, Zoology, Anatomy, Cytology, Genetics, Embryology, Physiology; Ed. John H. Kenneth. 5. vyd. New York: D. VanNostrand, 1953. 506 s. ISBN N/A. Upton, Clive. The Oxford dictionary of pronunciation for current English. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2001. 1208 s. ISBN 0-19-863156-1. Wells, John Christopher. Longman pronunciation dictionary. 3. vyd. Harlow: Pearson Education, 2008. 922 s. ISBN 978-1-4058-8118-0. 12 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH 4. Věcné a synonymické slovníky Edmonds, David. The Oxford reverse dictionary. New York : Oxford University Press, 2002. 403 s. ISBN 0192801139. Glazier, Stephen. Random House Webster's Word Menu. New York: Ballantine Books, 1997. Revidované aktualizované vydání. 832 s. ISBN 978-0345414410. McCutcheon, Marc. Rogeťs super thesaurus. 4. vyd. Cincinnati, Ohio: Writer's Digest Books, 2010. 681 s. ISBN 978-1-58297-999-1. 5. Morfologické a retrográdní slovníky White, Wallace Fletcher. Language of the health sciences: a lexical guide to word parts, word roots, and their meanings. New York: Wiley, 1977. 193 s. Wiley medical publication. ISBN 0-471-02159-8. Muthmann, Gustav. Reverse English dictionary: based on phonological and morphological principles. Berlin: Mouton de Gruyter, 1999. 482 s. Topics in English linguistics; 29. ISBN 3-11-016362-4. 6. Etymologické slovníky Haubrich, William S. Medical meanings: a glossary of word origins. 2. vyd. Philadelphia : American College of Physicians, 2003. 267 s. ISBN 1930513496. Klein, Ernest. A Comprehensive Etymological Dictionary of the English Language. 6. vyd. Amsterdam: Elsevier, 1986. 844 s. ISBN 0-444-40930-0. 7. Slangové slovníky Segen, Joseph C. Current med talk: a dictionary of medical terms, slang & jargon. Stanford: Appleton & Lange, 1995. 984 s. ISBN 0-8385-1464-2. 8. Zkratkové slovníky Adamczyk, Roman. Slovník zdravotnických zkratek: (lékařských, ošetřovatelských a příbuzných). Vyd. 1. Praha: Triton, 2005. 158 s. ISBN 80-7254-680-5. Heister, Rolf. Dictionary of abbreviations in medical sciences: with a list of the most important medical and scientific journals and their traditional abbreviations. 1. vyd. New York: Springer Verlag, 1989. 287 s. ISBN 0-387-50487-7. Jablonski, Stanley, ed. Dictionary of medical acronyms & abbreviations. 5. vyd. Philadelphia: Elsevier, 2005. 523 s. ISBN 1-56053-632-2. 13 Angličtina 1, Roman Adamczyk 9. Obrazové slovníky Bartolomucci Boyd, Linda R. Dental instruments: a pocket guide. 3. vyd. St. Louis: Saunders Elsevier, 2009. 688 s. ISBN 978-1-4160-4619-6. Pheby, John, ed. The Oxford-Duden pictorial English dictionary: science and medicine. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 1986. 213 s. ISBN 0-19-281981-X. 10. Všeobecné slovníky překladové Fronek, Josef. Velký anglicko-český, česko-anglický slovník = Comprehensive English-Czech, Czech-English dictionary. 1. vyd. Voznice: Leda, 2007. 1523 s. ISBN 978-80-7335-114-4. Hais, Karel a Hodek, Břetislav. Velký anglicko-český slovník. I, A-M = English-Czech dictionary. I, A-M. 3. přeprac. vyd., v nakl. LEDA dotisk 1. vyd. Voznice: Leda, 2003. 1504 s. ISBN 80-7335-022-X. Hais, Karel a Hodek, Břetislav. Velký anglicko-český slovník. II, N-Z = English-Czech dictionary. II, N-Z. 3. přeprac. vyd., V nakl. Leda dotisk 1. vyd. Voznice: Leda, 2003. s. 1511-2918. ISBN 80-7335-022-X. Poldauf, Ivan, Nicholas, Sinclair, ed. a Pynsent, Robert B., ed. Velký česko-anglický slovník = Comprehensive Czech-English Dictionary. 3. vyd. Čelákovice: WD Publications, 1997. 1188 s. ISBN 80-902180-3-2. 11. Všeobecné slovníky jednojazyčné Mayor, Michael, ed. Longman dictionary of contemporary English. 5. vyd. Harlow: Pearson/Longman, 2009. 2081 s. ISBN 978-1-4082-1533-3. The Oxford English Dictionary. 2. vyd. Ed. JA. Simpson a E.S.C. Weiner. Oxford: Clarendon Press; Oxford, New York: Oxford University Press, 1989 (reprint, 1991). 20 sv. ISBN 9-7801-9861-186-8. 12. Frekvenční slovníky Nováková, Věra. Anglicko-český slovník základní slovní zásoby: frekvenční slovník. 2. vyd. Praha: Bohemia, 1995. 311 s. ISBN 80-85803-14-3. Mezi nejčastější slova, která byla statisticky zjištěna z velkých vzorků anglických textů patří: 14 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH SLOVO SL.DRUH POMERNE ZASTOUPENÍ the determinátor 61847 of předložka 29391 and spojka 26817 a determinátor 21626 in předložka 18214 to infinit. částice 16284 it zájmeno 10875 IS sloveso 9982 to předložka 9343 was sloveso 9236 I zájmeno 8875 for předložka 8412 that spojka 7308 you záj měno 6954 he zájmeno 6810 be* sloveso 6644 with předložka 6575 on předložka 6475 by předložka 5096 at předložka 4790 have* sloveso 4735 are sloveso 4707 not záp. částice 4626 this ukaz. zájmeno 4623 's genitiv 4599 but spojka 4577 had sloveso 4452 they zájmeno 4332 his zájmeno 4285 from předložka 4134 TABULKA 2 - Nej frekventovanější slova v anglických textech Nej častějšími slovy jsou tedy zájmena, členy, předložky a elementární slovesa. Mezi nej-běžnější podstatná jména v obecných psaných a konverzačních textech patří: SLOVO POMĚRNÉ ZASTOUPENÍ time 1833 year 1639 people 1256 way 1108 man 1003 day 940 thing 776 child 710 Mr 673 TABULKA 3 - Nej frekventovanej ši podstatná jména v anglických textech 15 Angličtina 1, Roman Adamczyk K nej běžnějším slovesům patří: POMERNE SLOVO ZASTOUPENÍ be 42277 have 13655 do 5594 will 3357 say 3344 would 2904 can 2672 get 2210 make 2165 go 2078 see 1920 know 1882 take 1797 could 1683 think 1520 come 1512 give 1284 look 1151 may 1135 should 1112 use 1071 find 990 want 945 tell 775 must 723 put 700 mean 677 become 675 leave 647 work 646 need 627 feel 624 seem 624 might 614 ask 610 show 598 try 552 call 535 TABULKA 4 - Nej frekventovanej ši slovesa v anglických textech (Podle Leech, Rayson, Wilson, 2001) Znalost frekvencí slovních druhů a slov, která jsou v každém z nich ve slovní zásobě nejhojněji užívána nám pomáhá při učení se cizímu jazyku. Podle účelu, který sledujeme (konverzace v zahraničním pracovním týmu, psaní článků a příspěvků na konference, komunikace s pacientem), můžeme totiž vyhledat příslušný frekvenční slovník (pro psanou či mluvenou 16 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH angličtinu, pro různé obory) nebo korpus (obsáhlý soubor výtahů slovní zásoby z reálných textů se statistickým zpracováním) a postupovat při učení se slovíček od nejčastěji užívaných výrazů k těm méně běžným, tedy k těm, se kterými se méně pravděpodobně setkáme. Při této metodě však platí, že je třeba vzít v úvahu obor a specializaci, na který se osobně zaměřujeme a osvojit si i jeho terminologii s tím, že pro velmi specifické oblasti frekvenční slovníky ani neexistují a pomůže nám jedině praxe a zkušenost (sestra na sále se jistě mezi prvními naučí výrazy jako Torceps'='klíšťky', 'lanceť='incizní kopičko', 'suture'='šití' apod.) 13. On-line slovníky z oblasti medicíny, ošetřovatelství a příbuzných oborů http://dictionary.reference.com/medical/ (včetně zápisu výslovnosti) http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/ (včetně zápisu výslovnosti) http://www.emedicinehealth.com/medical-dictionary-definitions/article_em.htm http://www.medterms.com/script/main/hp.asp http://www.merriam-webster.com/medlineplus/ (včetně nahrávek výslovnosti) http ://www. mondofacto.com/ dictionary/ Slovníky obsahují řadu cenných informací nejen věcné povahy (jako je definice termínu), ale i jazykové povahy (výslovnost, způsob tvoření množného čísla a jiných tvarů, počita-telnost atd.) Strukturu slovníkového hesla je možné znázornit na následujícím příkladu: „ophthalmology (ophth) /of'thalmol'ajeV [Gk, ophthalmos, eye + logos, science], the branch of medicíne concerned with the study of the physiology, anatomy and pathology of the eye and the diagnosis and treatment of disorders of the eye. - ophthalmologic, ophthalmolo-gical, adj. " (Anderson, 2002, s. 1335) Využití vhodně volených slovníků má zásadní význam nejen pro pochopení odborného anglického textu, ale také pro rozvoj vlastní slovní zásoby, přípravu prezentací a celkovou jazykovou kompetenci uživatelů anglického jazyka ve sféře zdravotnictví. Kromě slovní zásoby však uživatel potřebuje znát některá gramatická pravidla, vlastnosti odborného textu jako celku, rysy odborného stylu a jeho zvyklosti, konverzační obraty a řadu dalších položek. Při osvojování zdravotnické terminologie mohou být proto užitečné různé zahraniční i domácí učebnice. Přehled dostupných učebních textů vydaných v ČR je uveden níže: BAUMRUKOVÁ, I. Medical English in Stomatology. Praha: Maxdorf, 2010. 202 s. ISBN 978-80-7345-232-2. 17 Angličtina 1, Roman Adamczyk BULDOV, S. V, MAXEROVÁ, M. Angličtina pro zdravotní sestry. Praha: Informatorium, 2003. 75 s. ISBN 80-7333-018-0. CITA, S. English for Nursing and Paramedical Professions. Part 1 - The Basic Course. Praha: Karolinum, 2002. 205 s. ISBN 80-7184-941-3. ČERMÁKOVÁ, I. Talking Medicine: Czech for Medical Students. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. 217 s. ISBN 80-86861-12-0. GRUNDOVÁ, D. Needs of Patients. Czech-English Phrasebook for Beginners. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-86-6. HAVLÍČKOVÁ, I. English for Pharmacy and Medical Bioanalytics. Praha: Karolinum, 2008. 295 s. ISBN 978-80-246-1428-1. HOLÁ, A., KOPŘIVOVÁ, T. Medical English.Volume 1, Anatomy of the Human Body. Praha: Karolinum, 2007. 112 s. ISBN 978-80-246-1326-0. HRUBANTOVÁ, L., WEBEROVÁ, B., HOŘKÁ, M. Jenom kostra Just a Skeleton. O zdraví a nemoci česky a anglicky. Praha: Karolinum, 1998. 162 s. ISBN N/A. LAHODOVÁ, E. Angličtina pro VOS a bakalářské obory s medicínským zaměřením. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 170 s. ISBN 80-86432-87-4. MURRAY, J. P. Angličtina pro lékařskou praxi. English In Medical Practice. Voznice: Leda, 2009. 511 s. ISBN 978-80-7335-178-6. PARKINSON, J. Angličtina pro lékaře - Manuálpro praxi. Praha: Grada Publishing, 2004. 416 s. ISBN 80-247-0289-4. PARKINSON, J., BROOKER, C. Angličtina pro sestry - Manuálpro praxi. Praha: Grada Publishing, 2005. 316 s. ISBN 80-247-1282-2. PŘIVRAŤ SKÁ, J. English In the Medical Profession. Praha: Karolinum, 2004. 248 s. ISBN 80-246-0151-6. TOPILOVÁ, V. Medical English. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2001. 273 s. ISBN 80-7311-001-6. 1.1.4 Historický vývoj anglického jazyka Zkoumání historie jazyka dovoluje pochopit, odkud pocházejí jednotlivé korpusy slovní zásoby (oblast výživy, apod.) a od kterých událostí se odvíjí dnešní tvář anglické výslovnosti a gramatických i logických pravidel. Zpravidla rozlišujeme čtyři etapy vývoje angličtiny: 1. Old English (stará angličtina): 5./6.-11. století (do roku 1066, kdy po Bitvě u Has-tingsu posílil normanský vliv na angličtinu) 2. Middle English (střední angličtina): 11.-15. století 3. Early Modern English (raná novodobá angličtina): 1500 - 1800 n.l. 18 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH 4. Modern English (novodobá angličtina): 1800 n.l. - současnost O anglickém jazyce jako samostatné jednotce, která se však jen málo podobá svému modernímu protějšku, hovoříme od 6. století našeho letopočtu. Jakožto západogermánský jazyk má své kořeny v mluvě dávných hornoněmeckých kmenů. Kolem roku 600 došlo k tzv. hornoněmeckému hláskovému posunutí, které vzdálilo fríské a anglické nářečí staré němčině (což vidíme na příkladu open x offen). (Kavka, 1993) Již v tomto raném období, a pak ve zvýšené míře v 10.-11. století se uplatňoval příliv latinských slov, a to i v oblasti zdravovědné (paralysis, unguentum). Dodnes anglická slovní zásoba téměř z poloviny vychází z latinských základů, což může studujícím zdravovědných oborů, kteří se učí i latině, být velkou pomůckou - a v odborné terminologii to platí dvojnásob. Dalším výrazným vlivem byl vliv normanský a francouzský, nabírající na síle po normanském záboru roku 1066. Rada slov v oblasti výživy a potravin (dinner, beef, veal) i v oblasti řemesel a lékařství přišla právě z tohoto zdroje. Tyto vlivy spadají do období takzvané střední angličtiny (1100-1500). Třetím a velmi starým zásadním zdrojem slov byly pro angličtinu jazyky keltské a skandinávské, jejichž vliv v oblasti medicíny není však natolik výrazný, jako vliv románský. Ze skandinávských jazyků pocházejí například slova 'akimbo' ('ruce v bok'), 'to bloať ('říhat'), 'freckle' ('piha'), 'gaiť ('chůze') , 'kidney' ('ledvina', z islandského 'nýra', srovnej výraz 'nyrki'='ledviny' v dnešních slezských nářečích, kam se dostal přes němčinu), 'leg' ('noha'), 'scrape' ('odřenina'). Od dob Shakespeara (16. stol.) angličtina prošla dalším vývojem, Shakespearova dramata jsou však dnešnímu divákovi s jistým úsilím srozumitelná i dnes. Čtvrtým hlavním zdrojem slovní zásoby angličtiny jsou původní germánská slova, která prošla během staletí různými grafickými a hláskovými změnami, ale zachovala si svůj nosný význam. Novodobá angličtina se vyznačuje úsilím o větší pravidelnost, například přechod sloves z kategorie nepravidelných k pravidelným (dream - dreamt - dreamt je dnes často užíváno v podobě dream - dreamed - dreamed). Zanikly, nebo se žánrově velmi omezily tvary jako 'hath' (dřívější varianta 'has'), dochází k neustálé expanzi slovní zásoby ruku v ruce s novými objevy, poznatky, teoriemi a technologiemi, zároveň se prosazují změny ovlivněné existencí internetu, například vznik nových zkratkových slov (ASAP = as soon as possible), změny pravopisu (výrazivo chatu a sms je často redukované na nosné souhlásky, užívají se názvučné zkratky - Y R U so rude 2 me = Proč j si na mě tak hrubý?). 19 Angličtina 1, Roman Adamczyk 1.1.5 Varianty anglického jazyka Vedle svébytných variant anglického jazyka užívaných v Jižní Africe, Austrálii a Kanadě má pro evropské uživatele větší praktický význam srovnání americké a britské varianty. V USA kromě toho existují vnitrozemské rozdíly, například poměrně samostatný celek afroa-merické (černošské) angličtiny - Black English, kde se často setkáme s dvojitým záporem (I dont have no money.) a dalšími zvláštnostmi. Zcela specifický podtyp jazyka pak představují slangové mluvy uzavřených či vyhraněných komunit, například hiphopové, které však nejsou námětem tohoto pojednání - se členy těchto komunit se však lékaři i sestry při péči setkávají a s teenagery je potřeba mluvit ne-li jazykem teenagerů, pak aspoň takovým, který jim bude bližší než vysoce formální odborný jazyk. Rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou nacházíme ve výslovnosti, ve slovní zásobě a jejím užití, částečně i ve větné stavbě. Zmíníme se též o některých rozdílech typických pro zdravotnickou terminologii: A. rozdíly výslovnostní (pokud je potřeba, nahlédněte do kapitoly o výslovnosti) • britské dlouhé á [a:] je v americké výslovnosti často realizováno jako široké e [ae], například: BR can't [ka:nt] oproti AM can't [ka;:nt] • britské [o] je v americké výslovnosti často realizováno jako [a] ve slovech jako je 'noť (AM [nat] x BR [not]) nebo doctor' (AM [dakta] x BR [dokta]) • britské [a] je v americké výslovnosti často realizováno jako [a], například 'huny' (AM [hati] x BR [hari]) • americké samohlásky mohou být v blízkosti nosních souhlásek též nazalizovány (např. ve slově 'none'), jde o takzvaný 'nasal twang' • neznělé souhlásky 'p', 'ť, 'k' jsou na začátku neprízvučné slabiky v americké angličtině vyslovovány zněle, například 'water' (BR [wo:ta] x AM [wo:da], 'written' (BR [titan] x AM [tidan]) • americká angličtina má dtuhou hlásku dvojhlásky [ei], [ou] často oslabenou ('gate' [geH]) • něktetá slova se vyslovují zcela odlišně ('either': BR [aióa] x AM [i:ôa]) • některá americká slova mají jinak postavený přízvuk, případně přibírají vedlejší přízvuk, například 'dictionary' (BR ['dikšanri] x AM ['dikša,neri]), což se spolu s dalšími rysy US English projevuje v jejím odlišném rytmu (Hais, 1991) 20 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH B. rozdíly ve slovní zásobě (lexikální rozdíly) AMERICKÁ česky BRIT SKA anesthesiologist anesteziolog anaesthetist answering machine záznamník answerphone baby carriage dětský kočárek pram bandaid náplast Elastoplast can plechovka tin candy cukroví sweets comforter peřina duvet corn kukuřice maize diaper plena nappy elevator výtah lift engineer strojvedoucí engine-driver fall podzim autumn faucet vodovodní kohoutek, baterie tap flashlight svítilna, baterka torch gasoline benzín petrol pants kalhoty trousers parking lot parkoviště car park Q-Tips smotky vaty, štětičky do uší cotton buds railroad železnice railway sick nemocný ill sidewalk chodník pavement store obchod shop streetcar tramvaj tram subway metro underground trash can odpadkový koš bin 21 Angličtina 1, Roman Adamczyk two weeks čtrnáct dní fortnight vacation prázdniny holiday TABULKA 5 - Rozdíly mezi britskou a americkou slovní zásobou C. rozdíly tvaroslovné • v americké angličtině mají například některé tvary nepravidelných sloves jinou podobu než v britské (BR got x AM gotten, BR quit x AM quitted) D. rozdíly v užití časů a některé další • v americké angličtině se často užívá čas minulý prostý tam, kde v britské je čas předpřítomný • časté je vynechávání předložek v americké angličtině, např.: he is at home Sundays (o nedělích bývá doma, v BR by bylo 'he is at home on Sundays'), the patient was operated (pacient byl operován, v BR by bylo 'the patient was operated on'), atd. • přídavného jména se v americké angličtině často užívá ve funkci příslovce: He sings perfect. (Skvěle zpívá.) Specifickou výzvou je hovor s přistěhovalci či návštěvníky z Afriky. Péče o takového pacienta u nás (nebo v rámci humanitárních akcí přímo na černém kontinentu) je ztížena komunikačními bariérami i tehdy, když obě strany umí anglicky (jako např. řadaNigerijců). Africká angličtina má natolik odlišný prízvuk a výrazivo, že je obtížné jí s netrénovaným, neadap-tovaným 'uchem' porozumět. V africké pidgin angličtině se 'lepší' řekne 'more better' namísto 'better', správné anglické 'oxygen mask' [oksidžan ma:sk] uslyšíte spíše jako [oksi-džan maks]. A jako perličku jednu větu v afroanglickém pidginu: Na different different kain fish dey inside dat soup. (There are different kinds of fish in that soup. V té polévce jsou různé druhy ryb.) Mezinárodní povaha moderní ošetřovatelské péče staví sestry před výzvu, aby se vypořádaly nejen s rozmanitostí kultur, zvyků a potřeb lidí mnoha národů, ale také před potřebu přizpůsobit se jazykově, nevyjímaje řadu variant angličtiny, kterými se po světě a v různých sociálních skupinách a komunitách mluví. Poměrně snadný bývá tento úkol ve Skandinávii, kde většina (podle odhadů 70-80%) obyvatel angličtinu ovládá, a to v takové formě, která je při své mluvené prezentaci středoevropským mluvčím dobře srozumitelná. 22 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH 1.2 Odborný anglický jazyk a jeho specifika Vedle potřeby obecné komunikace je pro řadu mluvčích a autorů důležité osvojit si odbornou terminologii určitého oboru. Pro sestry a další zdravotnické pracovníky má smysl zaměřit se na jazyk odborných textů - klinických studií, dokumentace a lékařských zpráv, kvalitativních výzkumů a kazuistik, popřípadě jazyk konferencí a odbornou mluvu. Je zřejmé, že učební látku i metody musí každý uzpůsobit svým osobním cílům - sestry aspirující na práci v zahraničí budou pro účinné fungování ve své pozici potřebovat dobré konverzační dovednosti a schopnost rozumět dokumentaci, sestry či studentky píšící odborné články, bakalářské práce a jiné texty se naopak zaměří na terminologické a stylistické dovednosti psané formy jazyka. Pro toho, kdo chce čerpat z odborných knih, článků a sborníků je pak nejzá-sadnější schopnost porozumění anglickému textu a schopnost tyto texty vyhledávat, zpracovávat a interpretovat. Ať už se zaměříte na jakoukoliv složku zdravotnické angličtiny, je vhodné znát specifika odborného jazyka, jeho úskalí a výzvy. Odborný jazyk je v mnohém odlišný od běžně mluvené řeči, a to do té míry, že někdy porozumění dokonce není pro laika možné - je to, jako by četl článek psaný v cizím jazyce. Jestliže se průměrný pokrývač dočte o tom, že „v posledních letech se provádějí klinické studie s dalšími fotosenzibilizátory (II. a III. generace), kam patří mTHPC (meso-tetra-hydroxy-phenylchlorin), Sn Et2 (tin ethiopurpurin), BPDMA..., AISPc...DHE...ALA. ALAje velmi zajímavou látkou, která funguje jako prekurzor, jež je in vivo přeměněn na fotoaktivní protopor-fyrin IX (PPIX, poslední intermediární produkt v syntéze hernu)." (Novotný, Dítě, 2000, s. 281), pak se nedoví o mnoho více, než kdyby četl text v nějakém exotickém jazyce. V lékařské zprávě se mnohdy nevyzná ani vysokoškolsky vzdělaný člověk, někdy pak ani lékař jiné specializace. To platí ještě více, je-li zpráva psána v jiném než rodném jazyce. Na tomto příkladu je vidět, že u odborného jazyka nevystačíme s běžnými jazykovými poznatky, ale musíme jít dále svědomím, že odlišnosti jsou jak v oblasti obsahu (nové pojmové obsahy), tak v oblasti formy (složitější větná stavba, komplexní termíny.) Odborný jazyk, včetně medicínské a ošetřovatelské angličtiny, která zažívá kvůli expanzi technologií a poznání významový a formální boom, se vyznačuje přítomností terminologie. Terminologie je nástroj k vyjádření pojmového aparátu dané vědy, tedy soubor odborných výrazů (termínů), jež nejsou známy v obecném jazyce denního kontaktu. Příkladem termínuje slovo 'acrocyanosis' - v překladu 'promodrání okrajových částí těla'. Každý lékař ví, co znamená, a dokáže patřičně reagovat svým úsudkem - co to pro pacienta znamená, jakou je třeba v kontextu dalších příznaků zavést terapii apod. 23 Angličtina 1, Roman Adamczyk Požadavky na termíny jsou zejména: 1. jednoznačnost (v anglické jazykovede se požaduje, aby byl termín 'unambiguous' -tedy ne-nejednoznačný). Termín se nemá významově mísit s jinými. 2. přesnost a výstižnost (pojem vyjádřený termínem má mít přiměřený rozsah a obsah a zachycovat podstatu jevu) 3. citová neutrálnost, věcný význam převažuje nad emocionálním, respektive emocionální význam zcela chybí - jde o takzvanou nocionálnost termínu 4. nosnost - termín by měl být slovotvorné nosný, tedy umožňovat tvoření odvozenin (pleura - > pleural) 5. ustálenost a normalizovanost (usnadňuje třídění - taxonomii) (Hauser, 1980, s. 32-33) Poštolková, Roudný a Tejnor (1983, s. 67-83, upraveno) uvádějí následující charakteristiky termínů: 1. mezinárodní charakter 2. významová (sémantická) průhlednost 3. přesnost 4. nosnost 5. nocionálnost (pojmovost) a oslabení expresivity 6. jednoznačnost 7. jednojmennost (nepřítomnost duplicit a redundancí) 8. ústrojnost (termín vhodně zapadá do jazykového systému) 9. úkonnost (funkční zařazení) 10. logika 11. pravidelnost 12. stabilita. Požadavek na citovou neutrálnost přitom nemůže často být absolutní. Při vyslovení výrazu 'clinical death' (klinická smrt) přirozeně cítíme určité negativní souvislosti, takže nás nenechá zcela lhostejnými. Jinde však je požadavek na necitový charakter termínu naplněn velmi dobře - 'natrium chloride' (chlorid sodný). Chemické názvy jsou navíc dobrým příkladem absolutní jednoznačnosti - 'natrium chloride' je vždy látka s chemickou skladbou NaCl a žádná jiná. 24 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH Terminologie přispívá k jedinečnosti odborného vyjadřovacího stylu. Není však tím jediným, co je pro odborné texty (mluvené, ale zejména psané) typickým. Profesní text se obvykle vyznačuje větší složitostí a precizností na úrovni skladebné, tedy syntaktické. Odborné věty bývají rozsáhlejší, po stránce výstavby složitější (hlavní věty - main clauses, vedlejší věty - subordinate clauses), používají méně běžných spojek, košatější struktury, přesně formulovaných vztahů. Pro příklad si uveďme souvětí z odborného ošetřovatelského textu: „In the healthy person, blockade of the betal receptors in the heart causes only a modest decrease in heart rate at rest but limits the cardiac stimulation normally seen under conditions where the sympathetic nervous system is activated, such as exercise and emotional stress." (Gutierrez, Queener, 2003, s. 162) „U zdravého člověka vyvolává blokáda beta 1 receptoru v srdci pouze mírné snížení klidové tepové frekvence, ale omezuje srdeční stimulaci, která je za normálních okolností přítomna za podmínek, kdy je aktivován sympatický nervový systém, například při cvičení a emočním stresu." (Gutierrez, Queener, 2003, s. 162) „Nursing is a legitimate service when (1) care abilities are less than those required for meeting a known self-care demand (a deficit relationship); and (2) self-care or dependent-care abilities exceed or are equal to those required for meeting the current self-care demand, but a future deficit relationship can be foreseen because of predictable decreases in care abilities, qualitative or quantitative increases in the care demand, or both (Orem, 2001, p. 147)." (Faw-cett, 2005, s. 257) „Ošetřovatelská péče je oprávněná, když: (1) schopnost péče je menší, než je nezbytné pro uspokojení známé potřeby sebepéče (vzniká tedy deficit), a když (2) schopnost sebepéče nebo péče od okolí dosahuje úrovně nezbytné pro aktuální potřebu sebepéče, případněji přesahuje, ale dá se odůvodněně předpokládat pokles schopnosti pečovat, nárůst požadavků na péči z hlediska kvality či kvantity, případně obojí." (Fawcett, 2005, s. 257) Obě souvětí mají bohatou strukturu a přesné vztahy mezi jednotlivými částmi. Vztahy jsou vyjádřeny vhodně volenými spojkami, interpunkcí (čárkami, závorkami) a strukturou věty, respektive pořadním jednotlivých částí věty. Odborný ráz textu se projevuje také v oblasti tvaroslovné. Tak například řada termínů latinského či řeckého původu přibírá původní latinské/řecké zakončení množného čísla, na rozdíl od běžného anglického -s. Jedna bakterie se řekne 'bacterium', více bakterií pak neoznačuje-mejako 'bacteriums', alejako 'bacteria'. 25 Angličtina 1, Roman Adamczyk Neodmyslitelným rysem odborných anglických a samozřejmě i českých textů jsou víceslovné termíny, tedy odborná slovní spojení, která mají ustálený charakter a fixovaný význam. Reknu-li „health promotion", mám na mysli konkrétní jev ve zdravotní péči - podporu zdraví. Protože se toto spojení vyskytuje jako slovní dvojice často, a navíc má autonomní význam, hovoríme o víceslovném termínu nebo ustálené kolokační jednotce. Ty se mohou řetězit v rámci možností daného jazyka. Názorným příkladem víceslovného termínu je napríklad 'chronic obstructive pulmonary disease' (chronická obštrukční plieni nemoc - CHOPN). Odborný text mívá převážně referenční a informativní funkci, naopak postrádá funkci uměleckou. Nejde nám o krásu jazyka, přinejmenším ne o krásu samu pro sebe, ale spíše o přesnost, pravdivost, spolehlivost. Estetické vlastnosti odborného textu bývají vždy druhořadé. Styl odborných pojednání je však poměrně přesně dán. Klinické studie obsahují nadpis, shrnutí (Summary), klíčová slova (Key words), hlavní stať s uvedením metod (Methods), cílů (Objectives) a výsledků (Results), a na konci vyvozené závěry, diskuzi (Discussion) a bibliografické odkazy (Bibliography, References). Ke stylu zde počítáme samozřejmě i grafickou úpravu, členění na odstavce, popisky ilustrací a grafů apod. Výzkumy ukázaly, že různé kultury a jazyky inklinují k různé struktuře odstavce jako nad-větné jednotky. V anglické akademické textové kompozici bývá zvykem klást na začátek odstavce tematickou větu (The Topic Sentence), a za ní věty podpůrné (Supporting Sentences). Odstavec je pak uzavřen závěrečnou větou, která zpravidla shrnuje nové poznatky a logické důsledky předchozích. Důležitým rysem anglického odstavce je tak soudržnost, čili koheze. Objasní nám to příklad: „The portable home devices include the aneroid sphygmomanometer and electronic digital readout devices that do not require use of a stethoscope. The electronic devices inflate and deflate cuffs with the push of a button. The electronic devices may be easier to manipulate but can easily become inaccurate and require recalibration more than once a year. Because of their sensitivity, improper cuff placement or movement of the arm can cause electronic devices to give incorrect readings." (Potter, Perry, 2005, s. 665) Překlad: „K domácím zařízením pro měření krevního tlaku patří kromě aneroidního sfygmomano-metru též digitální elektronická zařízení s displejem. Při jejich užití se obejdeme bez stetoskopu. Elektronický měřič naplňuje po stisknutí tlačítka manžetu vzduchem, a následně vzduch vypouští. S elektronickým zařízením se snáze pracuje, ale je náchylnější k nepřesnostem a vyžaduje přinejmenším jednou ročně kalibraci. Vzhledem k citlivosti těchto zařízení může nesprávné umístění manžety či pouhý pohyb paží zkreslit výsledky." 26 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH Druhá věta a všechny další organicky rozvíjejí informaci první věty, doplňují další podrobnosti. Tak j e zaručeno, že odstavec není jen odsazeným grafickým celkem, ale kompaktní logicko-významovou jednotkou. Celková kompozice anglických odborných textů, medicínských zvláště, bývá velmi vytříbená, váží se každé slovo, struktura textu, odkazy. Samozřejmě, tato poznámka platí hlavně o renomovaných časopisech, z nichž mnohé jsou tzv. peer reviewed, tedy podléhají recenznímu hodnocení povolaných odborníků, kteří mohou jednotlivé články vrátit k přepracování a provádějí precizní kontrolu. Medicínský jazyk je hodně formální, dbá se však i na jazykový dojem a eleganci či invenci vět. Problematičtější kvalitu mají texty publikované na internetu, což vede k vybídce, aby každý čtenář on-line zdroje pečlivě vážil a projevil důvěru jen těm, které mají vysoký oborový kredit. Jelikož je angličtina dnes vedle archaické latiny společným jazykem (lingua franca) lékařského světa nehledě na zeměpisnou polohu, je účelné poznávat její zákonitosti. S dalšími kroky v tomto směru pomohou čtenáři následující pasáže. 1.3 Etymologie zdravotnických termínů Etymologie zkoumá původ slov, tedy z jakých základů slovo vzniklo, případně v jakém časovém období. Z poznatků etymologie vyplývá, že značná část anglické terminologie v medicíně, ošetřovatelství a příbuzných oborech pochází z řeckých a latinských kořenů, respektive řeckých a latinských přípon a předpon. Odhady výrazů, které v obecné angličtině pocházejí z klasických řecko-latinských základů, ovšem kolísají v závislosti na tom, jaká kritéria zvolíme a zda do této kategorie zařadíme i početnou skupinu výrazů, které do angličtiny putovaly z latiny přes francouzštinu či normanštinu - podíl řeckolatinské slovní zásoby tak může kolísat kdekoli mezi 35 a 60%, v medicínských textech pak dosahuje místy až 90% (Shan, 2000). Znalost etymologie není jen teoretickou záležitostí, neboť pomáhá rozčlenit a dešifrovat neznámé výrazy a pochopit jejich význam. Pokud se setkáme například se slovem 'resourcefulness' a víme, že re- je latinská předpona pro návratné nebo opakované děje, 'source' je 'zdroj', Tul' je odvozeno z anglického přídavného jména 'full', tedy plný něčeho' a -ness je zakončení podstatných jmen, jsme schopni odvodit, že jde o 'plnost zdrojů', jinak řečeno 'vynalézavost'. Podobně můžeme pracovat s neznámými medicínskými termíny, například 'encephalomyelitis' (výslovnost zde: http://www.merriam-webster.com/dictionary/ encephalomyelitis): 27 Angličtina 1, Roman Adamczyk en-řecky 'do, uvnitř' -cephal(o)-řecky 'kephalos' = hlava -myel-řecky 'myelos'= dřeň, mícha -itis původně řecké zakončeni s významem '(nemoc) čeho', později přípona pro záněty SCHÉMA 1 - výstavba anglického lékařského termínu Z uvedených částí slova lze vyvodit, že se jedná o zánět toho, co je v hlavě (tedy mozku) a zánět míchy. Českou obdobou anglického '-itis' je '-itida' (encefalomyelitida). O některých běžných předponách a příponách je možné se dovědět v kapitole o tvoření slov. S pomocí dalších příkladů je možné si osvojit tento způsob analýzy slov a dedukce významu ještě obecněji: con/scien/tious/ly con=spolu, s (latinská předpona), kterou známe ze slov konference, konzumace, kontakt scien=vědět, vědění (latinský kořen ze 'sciere'), který známe z anglického 'science' (věda) a například z názvu žánru sci-fť (t)ious=anglická přípona označující nositelství určité vlastnosti (srovnej 'malitious') ly=anglická přípona příslovcí (srovnej 'hardly', 'slowly' apod.) Slovo tedy, složeno dohromady, znamená 's-vědom-it-ě'. retro/peri/tone/al retro=zpět, vzadu (latinská předpona), kterou známe ze spojení 'retro móda' peri=okolo (řecká předpona), vyskytuje se ve slovech jako 'perimetť, 'peristaltika' tone(um)=z řeckého 'tonos, což je napětí, 'peritonaion'='obepínající'(břicho), 'peritoneum'je blána obepínající břicho, tedy 'pobřišnice' al=přípona přídavných jmen Slovo tedy, složeno dohromady, znamená 'týkající se prostoru zapobřišniď, 'nacházející se v prostoru za pobřišnicí' per/oral chol/angio/pancreato/scopy per=skrz (latinská předložka, předpona), známá ze slov jako 'perspektiva' oral=ústní, týkající se úst (latinsky 'os', 'oris'='ústa') chol=týkající se žluči (řecky 'cholé'='žluč'), známé ze slova 'cholerik' angio=týkající se vývodu (řecky 'angeion'='céva') pancreato=týkající se pankreatu (slinivky břišní), z řeckého 'pan'='všechno'a 'kreas'. 28 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH kreatos'='maso' (název zřejmě vznikl kvůli homogennímu vzhledu orgánu) scopy=skopie, prohlížení (z řeckého 'skopeo'='hledím') Slovní spojení tedy dohromady znamená skrze ústa prováděná prohlídka žlučových a slinivkových vývodů', jde o vyšetření se zavedením endoskopické trubice. Zdrojem slovní zásoby zdravotnické angličtiny jsou vedle latiny a řečtiny, které naprosto dominují, také francouzština ('tampon', 'pean', 'folie á deux'), původní germánské kořeny ('sheath'), skandinávské jazyky ('skuli'), občasně i exotické jazyky (japonské 'gingko' = 'jinan dvojlaločnatý' jako terapie zlepšující krevní oběh, 'karöshi' = 'smrt z přepracování'), výjimečně čeština ('olomoucine' = 'olomoucin' jako protinádorová látka). Vzhledem k intenzivním kontaktům mezi zdravotnickými odborníky v celosvětovém měřítku dochází k hojnému přejímání slov a termínů. Angličtina slova nejen absorbuje z různých jazyků, ale (a to zejména) je zdrojem výpůjček. Do češtiny přešly desítky výrazů v oblasti medicíny a příbuzných oborů, přičemž mnohé z nich nemají ani jednoslovné ekvivalenty. Přejímání je výhodné z hlediska ekonomičnosti jazyka, vypůjčené slovo je často výstižné, stručné (srovnej 'compliance' vedle českého opisu 'ochota pacienta spolupracovat na léčebném režimu') a mezinárodně srozumitelné. Angličtina je nejen významných zdrojem těchto výpůjček, ale nadále i mezinárodním jazykem zdravotnických profesí. Následující tabulka podává přehled vybraných anglicizmů (slov přejatých z angličtiny), které se staly běžnou součástí mluvených a psaných projevů lékařské i sesterské obce. Angli-cizmy tvoří praktické východisko při učení se tomuto cizímu jazyku, neboť představují překrytí anglické slovní zásoby s našim mateřským jazykem. Anglicizmus Český význam afterload dotížení, úhrnné napětí srdeční svaloviny během kontrakce, zbytkový objem krve nevypuzené z komory během systoly air-flow(čko) tryskové čištění zubů (pískování) attachment fixační kulička, druh implantologické zubní nástavby (zvláště 'kulový attachmenť) all-in-one metoda podávání parenterální výživy z jednoho vaku či láhve anti-aging medicína komplex oborů usilující o zpomalení procesu stárnutí beamer argonový/plazmový koagulátor bedside prováděný u lůžka (pacienta) biofeedback biologická zpětná vazba biomarker ukazatel (patologických) procesů v organizmu black stain tmavé zubní povlaky mléčného chrupu 29 Angličtina 1, Roman Adamczyk Anglicizmus Český význam blindsight podvědomé vidění při poškozené zrakové kůře mozku blue baby cyanotický novorozenec, např. v důsledku Fallotovy tetralogie blotting laboratorní metoda s fixací makromolekul na membránu blow-out fraktura zlomenina orbity s propadem do čelistní dutiny body contouring estetické tvarování postavy body terapie psychoterapie založená na práci s tělem body mass index index tělesné hmoty booster posilovači dávka očkovací látky bridging uzávěr defektu dřeňové dutiny obranným dentinem bypass přemostění uzavřené cévy či tělní trubice bypass efekt schopnost hemostatického přípravku mít účinek nezávislý na přítomnosti faktoru VIII/IX caries detector barevný chemický indikátor kazu carver ruční vyřezávač amalgámové výplně carving time doba opracovatelnosti amalgámu catgut vstřebatelný šicí materiál ze zvířecích střev chaperon bílkovina účastnící se transportu nově syntetizované bílkoviny na místo určení v buňce clave bezjehlová katétrová spojka s mikrobiální bariérou clearance množství krve, které je za danou časovou jednotku očištěno od určité látky collodion baby dítě/novorozenec s dermatózou typu kolodiového vaku compliance ochota pacienta spolupracovat na léčebném režimu a jeho reálná spolupráce craving bažení po droze crossing-over překřížení chromatid při meióze crosslink příčná vazba (mezi molekulami kolagenu) crush syndrom(e) syndrom ze zavalení cupping baňkování deep scaling kyretáž zubního kamene na povrchu kořene dipping fyziologický noční pokles krevního tlaku disablement postižení, neschopnost vykonávat určité přirozené činnosti a funkce down-regulace snížení produkce nebo aktivity určitého působku dribbling ukapávání moči po vymočení drift drobný antigenní posun u viru (chřipky) drive silná touha, pud 30 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH Anglicizmus Český význam drop attacks záchvatovité pády dumping syndrom soubor komplikací po resekci žaludku vyplývající z rychlého vyprazdňování obsahu do tenkého střeva emergency urgentní příjem end-diastolicky tlak krevní tlak ve fázi povolení srdečního svalu end-to-end (sešití trubicových orgánů) koncem ke konci end-to-side (sešití trubicových orgánů) koncem ke straně entrapment syndrom syndrom ze stlačení tkáně/struktury jinými strukturami excimer plynná směs jako aktivní méedium laseru eye tracker přístroj ke sledování očních pohybů při laserových operacích refrakčních vad face lift operace obličeje s cílem dosáhnout vypnutí kůže failed neck surgery syndrom komplikace po neúspěšné operaci krční páteře finishing jemné leštění zubní výplně fast track surgery chirurgie s minimalizací procedurálních stresorů firing výboje, aktivita neuronů first messenger první posel, vlastní hormon first-pass efekt účinek prvního průchodu játry, pre systémové metabolické zpracování podané látky first responder záchranný pracovník prvního kontaktu proškolený v poskytování přednemocniční péče flapless metoda operace sinus lift bez odklápění slizničního laloku floss(ing) dentální nit, zubní nit, čištění zubní nití flowmeter (srv. flowmetrie) přístroj k měření krevního průtoku flush prúplach, proplachovací dávka, zarudnutí obličeje a krku flutter arytmické srdeční kmitání forced use nucené užívání končetiny v rehabilitaci k zamezení fixace paréz freezing neuroafektivní zamrznutí jako reakce na stresor gallop srdeční cval, trojdobý rytmus, poslechový nález při zesílené III. ozvě srdeční gender pohlavně vázaná specifika spojená s (odlišnými) rolemi mužů a žen ve společnosti grading hodnocení zhoubnosti nádoru, stupeň buněčné diferenciace graft štěp, transplantát gymball velký gymnastický míč 31 Angličtina 1, Roman Adamczyk Anglicizmus Český význam handling inhibičně-facilitační technika celodenní péče o dítě s dětskou mozkovou obrnou hatching mikropmanipulace s embryem spočívající v narušení zona pellucida high risk injury zranění s vysokým stupněm potenciálního rizika holter přístroj pro dlouhodobý EKG záznam imprinting vtiskování, vštěpování inlay litá výplň zubu jet lag pásmová nemoc knock-out laboratorní zvíře s vyřazeným experimentálním genem kompartmentovy syndrom (compartment syndrome) útlakový syndrom svalů v důsledku nedokrvení při zesíleném interstici-álním tlaku leak únik chymu nebo tekutiny z anastomózy lifting zavedení kožní výplně k eliminaci vrásek locked-in syndrom zdánlivého bezvědomí (pacient vnímá, ale chybí reakce kromě pohybu víček, bývá kvadruplegie a neschopnost mluvit) marker ukazatel, indikátor mesh pletivo, síť mindfulness psychoterapeutická všímavost monitoring sledování multi-bottle způsob podávání parenterální výživy z několika lahví neck lift operace šíje s cílem dosáhnout vypnutí kůže neglect senzomotorické opomíjení poloprostoru v neurologii např. po CMP non-dipping chybění fyziologického nočního poklesu krevního tlaku nonsense kodon nesmyslný kodon, nekóduje žádnou aminokyselinu on-off efekt fluktuace účinku (levodopy) u léčby Parkinsonovy nemoci onlay litá výplň zubu s přesahem na žvýkací plochu orphan sirotčí lék (na vzácná onemocnění) outcome (klinický) výsledek overball rehabilitační míč malého průměru overfeeding předimenzování výživy u původně podvyživeného jedince overflow tvorba otoků při retenci tekutin s ledvinnou příčinou overtreatment nadúměrně indikovaná léčba pacemaker kardiostimulátor, "budík" (hovorově) peak flow maximální průtok v cévách 32 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH Anglicizmus Český význam plugger nástroj k zatlačování gutaperči v zubním kanálku polishing hrubé leštění zubní výplně pool, krevní pool pohotovostní zásoba pouch rekonstrukční zásobní vak pro stolici jako náhrada ampuly rekta pouchitis zánět zásobního vaku (pouche) prick test vpichový test alergenů primer komplementární úsek DNA pro iniciaci replikace polymerázou prodrug proléčivo, neúčinný předchůdce léčiva, měnící se v těle na účinnou látku pull metoda zavádění PEG sondy z vnitřní části břišní stěny směrem ven push metoda zavádění PEG sondy do břišní dutiny z vnějšku rash kožní "vyrážka" jako vedlejší účinek léčby některými preparáty rebound efekt zesílení příznaků po jejich potlačení léky či jinou terapií refresh rate rekuperace (glykogenu) replacement kompetitivní náhrada sérotypu resurfacing snesení povrchových vrstev kůže za účelem vyhlazení, nahrazování poškozených třecích ploch kyčelní kosti pokovením restrikce volumu omezení objemu obíhajících tělních tekutin retainer fixační drátek na zádi zubů po ortodontické úpravě retinální detachment odchlípnutí sítnice rolling technique převalování (jako způsob poloho vání k dekompresi) rooming-in kohospitalizace rodiče s dítětem rubberdam izolační dentální folie pro endodoncii scaler odstraňovač zubního plaku scaling odstraňování zubního plaku či kamene scan snímek za použití (digitálních) zobrazovacích metod scavenger působek odstraňující volné radikály scoring skórovací systém pro sekrety obarvené dle Grama screening depistážní (vyhledávací) diagnostika ve zdánlivě zdravé populaci second look chirurgická revize, opětovné přehlédnutí operační oblasti second messenger druhý posel, látka zajišťující účinek 'first messengeť v buňce self já, srovnej 'ego' selfmonitoring sledování či měření prováděné pacientem set sada pomůcek setting uspořádání psychoterapeutického vztahu 33 Angličtina 1, Roman Adamczyk Anglicizmus Český význam sheath zaváděcí pouzdro pro intraluminální cévní zákroky shift výrazný antigenní posun u viru (chřipky) shunt cévní zkratka, spojení dvou cév sick sinus syndrom porucha srdečního rytmu při postižení sinoatriálního uzlíku side-to-side (sešití trubicových orgánů) stranou ke straně sinus lift chirurgické nadzvednutí sliznice ústní dutiny sipping podávání perorálních přípravků tekuté výživy po doušcích sling závěsné chirurgické řešení inkontinence sniffing čichání těkavých látek jako druh toxikománie spacer obradový implantát 'košík', 'klícka'; nástavec inhalačního přístroje; nepřekládaná sekvence nukleotidů mRNA spray and stretch reflexní technika s aplikací anestetického spreje spreader nástroj k plnění zubního kanálku pěchováním na stranu sprouting axonální reorganizace jako jeden z mechanizmů neuroplasticity staging hodnocení pokročilosti nádoru stapler chirurgický svorkovač steal syndrom podklíčkové tepny nechtěný odklon toku krve z vertebrální tepny k podklíčkové stent rozšiřující výztuž/ endoprotéza v dutých orgánech stres(s) psychické napětí, tlak vnějších podmínek vynucující adaptaci stretching, strečink protahování svalů stripping typ operace křečových žil surveillance epidemiologický dozor taping, tejpování aplikace adhezních pásků v myoskeletální oblasti timing načasování operačního či pooperačního zákroku trigger points spoušťové body, citlivé body twist terapie rotační terapie kosterněsvalových dysbalancí a kontrakcí underfilling nedostatečné naplnění krevního řečiště (hypovolemická teorie) up-regulace zvýšení produkce nebo aktivity určitého působku veinviewer zařízení ke zobrazení podpovrchových žil washer umývač wear-off efekt slábnutí účinku léčiva před další dávkou (u antiparkinsonik) work-up přípravný postup ve vyšetření či terapii TABULKA 6- Anglické výrazy přejaté do českého jazyka v oblasti zdravotnictví 34 1 ANGLICKÝ JAZYK V OBECNÝCH SOUVISLOSTECH Anglického původu je rovněž řada zkratek, které se běžně v českém zdravotnickém prostředí používají: MR (magnetic resonance - magnetická rezonance (zobrazovací metoda)), PET (positron emission tomography - pozitronová emisní tomografie (zobrazovací metoda)), CT (computerized tomography - počítačová tomografie (zobrazovací metoda)), INR (international normalized ratio - mezinárodní normalizovaný poměr (ukazatel srážlivosti krve)), rTMS (repetitive transcranial magnetic stimulation - repetitivní transkraniální magnetická stimulace (léčebná metoda stimulace mozku silnými magnetickmi pulzy)), SSRI (selective se-rotonine re-uptake inhibitors - inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (druh antidepresiv)), HBsAg (hepatitis B surface antigen - povrchový antigen hepatitídy B), SARS (sudden acute respiratory syndrome - syndrom akutního respiračního selhání), HPV (human papilloma virus - lidský papilomavirus (patogen bradavic a karcinomu děložního čípku)) a mnoho dalších. OTÁZKY 1. Jaký význam má anglický jazyk coby komunikační nástroj v obecné komunikaci a v komunikaci odborné (zdravotnické)? Uveďte alespoň 10 větších zemí, kde je angličtina úředním jazykem. 2. Kolik mluvčích podle odhadů užívá angličtinu jako svou mateřštinu a kolik jako druhý jazyk? 3. Do jaké skupiny jazyků angličtina patří? Dohledejte informaci, se kterými jazyky kromě němčiny j e blízce příbuzná. 4. Čím se vyznačuje anglický systém ohýbání slov? 5. Vyhledejte na internetu, například v Souborném katalogu ČR na www.nkp.cz. bližší údaje (zejména předmětová hesla a dostupnost v knihovnách ve Vašem kraji) o pěti vybraných slovnících obecné angličtiny a pěti slovnících zaměřených na zdravotnickou terminologii. Vypůjčte si 1 z těchto slovníků, prolistujte jej a seznamte se s jeho strukturou. 6. Vypůjčte si z knihovny 3 tituly doporučené v bodě 1.1.3 - 13 pro výuku odborné angličtiny. Porovnejte je, zamyslete se, který by Vám nejlépe vyhovoval a zkuste si zapsat důvod tohoto rozhodnutí. 7. Přepište seznam 10 nej častějších anglický slov. O jaké slovní druhy se jedná? Jde o slova plnovýznamová nebo pomocné (gramatické) výrazy? 35 Angličtina 1, Roman Adamczyk 8. Prostudujte si 5 nej častějších anglických podstatných jmen a pět nejčastějších sloves. Zkuste zdůvodnit, proč se jedná právě o tato slova. V jakých běžných komunikačních situacích se zřejmě používají? 9. Uveďte čtyři období vývoje anglického jazyka. Od kterého století lze hovořit o samostatné angličtině? Které čtyři hlavní zdroje (jazykové skupiny) se podílejí na současné slovní zásobě angličtiny? 10. Jaké hlavní varianty anglického jazyka znáte? Uveďte alespoň pět příkladů toho, v čem se liší britská a americká varianta tohoto jazyka. 11. Čím se liší odborný jazyk od obecného? Čím se liší jazyk medicíny od ostatních oblastí? 12. Co je to termín? Co je terminologie? Uveďte alespoň 5-7 typických rysů termínů. 13. Co zkoumá etymologie? Jak je možněji využít při rozpoznání významu složitých termínů? 14. Dešifrujte pomocí slovníku a případně dalších zdrojů (www.etymonline.com) význam následujících odborných výrazů a jejich jednotlivé součásti: interventricular, ophthalmoplegia, cholangiopancreatography, pseudoxanthoma. 15. Co je to anglicizmus? Používáte některé z nich ve své práci nebo běžném životě? Vysvětlete a zapište český význam následujících anglicizmů: stent, sheath, airflow, bypass, marker, flutter, pull metoda, roomin-in, stapler, staging, surveillance, taping, shunt, floss, drift, clearance. II SHRNUTÍ KAPITOLY Kapitola 1 uvádí čtenáře do obecného kontextu angličtiny, jejího geografického rozšíření a profesního využití, vymezuje charakteristické rysy termínů, odkazuje na latinsko-řecké pozadí medicínské terminologie, na původ slov (etymologii) jako nástroj porozumění neznámým slovům, nabízí přehled dostupné literatury k výuce zdravotnické angličtiny a obecných i oborových slovníků. Přehled je doplněn frekvenčním seznamem nejčastějších anglických slov, který naznačuje čtenáři priority při učení se slovní zásobě. Seznam běžných anglicizmů pomáhá uvědomit si význam jazykových kontaktů v současném světě (slovních výpůjček) a tvoří jakýsi most mezi českým a anglickým lékařsko-ošetřovatelským prostředím. Krátce je nastíněn vývoj anglického jazyka. II 36 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Kapitola 2 charakterizuje jednotlivé vrstvy anglického jazyka, počínaje fonetickou (hláskovou), přes grafickou, tvaroslovnou, slovotvornou, lexikálni, frazeologickou, větně skladebnou až po textovou a hypertextovou. Podrobněji se věnuje výslovnosti, různým způsobům tvoření nových pojmenování a vzniku eponym (názvů odvozených od osobních a místních jmen spjatých s původem předmětu) a zkratek, stejně jako typickým zakončením jednotlivých slovních druhů. II CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly budete umět: • jmenovat a popsat jednotlivé vrstvy anglického jazyka od fonetické po textovou • pochopit a definovat vztahy mezi hláskovým, grafickým, tvaroslovným, slovotvorným, lexikálním, frazeologickým, skladebným a celotextovým repertoárem jazyka s cílem porozumět odbornému textu • popsat způsoby obohacování slovní zásoby a využít této znalosti k dešifrování pojmenování vzniklých odvozováním, zkracováním, přesunutím významu a dalšími způsoby II KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY vrstvy jazyka, fonetika, morfologie, lexikológie, syntax, text, tvoření slov II 2.1 Vrstvy jazyka a popis jazyka Většina jazykovědců (lingvistů) i pedagogů vyučujících cizí jazyk rozlišuje několik vrstev, ze kterých se jazyk skládá, respektive několik přístupů ke zkoumání jazyka podle hlavních jednotek. Ačkoliv počet rozlišovaných vrstev se u různých autorů liší, je užitečné mít povědomí alespoň o základních složkách, které jazyk utvářejí, a využít jich nejen při učení se jazyku, ale také při analýze textu. Nejčastěji uváděné vrstvy jazyka jsou tyto: 37 Angličtina 1, Roman Adamczyk 1. zvuková (fonetická, fonologická) 2. grafická 3. tvaroslovná (morfologická) a slovotvorná 4. lexikálni (slovní zásoba) 5. frazeologická (ustálená slovní spojení) 6. syntaktická (větná skladba) 7. textová a hypertextová Zvukovou stránku jazyka, zejména hlásky a jejich tvoření, ale také prízvuk, intonaci apod. zkoumá fonetika, popřípadě funkční fonetika (fonologie). Specifickou součástí těchto disciplín je nauka o správné výslovnosti - ortoepie. Grafickou stránku jazyka zkoumá graf etika, která se zabývá způsobem psaní, vývojem psané podoby jazyka (dříve se v angličtině například psalo slovo 'otec' jako'faeder' místo dnešního 'father'), druhy písma a některými typografickými otázkami. Tvarosloví studuje zejména ohebné slovní druhy (ke kterým v českém jazyce patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, příslovce a slovesa, v anglickém jazyce je ohýbání slov velmi omezené, ale u stupňování přídavných jmen se například uplatňuje). Slovotvorba naproti tomu zkoumá tvoření nových slov (ne pouhých slovních tvarů), použití předpon a přípon a dalších prostředků produkce nových výrazů. Lexikální stránku jazyka zkoumá lexikológie (nauka o slovní zásobě). Její součástí je lexikografie, čili nauka o tvorbě a zpracování slovníků. V této studijní opoře je slovní zásobě věnován samostatný díl, neboť terminologie tvoří podstatný rys odborného jazyka. Frazeológii studuje stejnojmenný obor - jde o popis a analýzu slovních spojení, která dále dělíme do různých typů (idiomy, frázová slovesa aj.) Frazémy stojí na pomezí lexikológie a syntaxe, tvoří tedy přechod mezi slovy a větnými celky. Syntax je obor zkoumající větnou stavbu (skladbu vět). Anglické věty mají zpravidla pevnější pořádek slov než české, pro jejich úspěšné tvoření je proto výhodné znát některé zásady kladení větných členů v patřičném pořadí. Vztahy ve větě jsou nejen formální, ale i významové a určité větné členy mohou řídit jiné větné členy. Užitečná je také znalost tvorby a užití různých typů vedlejších vět v souvětí, neboť v odborném jazyce se tímto způsobem vyjadřuje řada důležitých vztahů (příčinný, účelový aj.) 38 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA Textovou stránku zkoumají jazykovědci zejména v posledních desetiletích. Text (nebo ústní promluva) obsahuje řadu zajímavých jevů, jako členění odstavců a jejich návaznost, kohezi (soudržnost textu), odkazování (deixi), významové řetězce a rozvoj myšlenek, citovanost a odkazy na jiné texty (intertextovost). Odborné zdravotnické texty, zvláště články v odborné literatuře, mají svá pevná pravidla co se týče struktury (název, anotace, klíčová slova atd.) Znalost těchto pravidel je potřebná pro publikaci výsledků vlastní práce. 2.2 Výslovnost Výslovnost anglických zdravotnických termínů je obtížná. Má však své zákonitosti, po jejichž odhalení a zautomatizování j sme schopni odhadnout zvukovou podobu i mnoha neznámých výrazů. Hlavní potíž pro našince spočívá v tom, že anglická slova se výrazně jinak čtou a jinak píší. Například termín 'psychology' se vyslovuje jako [sai'koladži], tedy 'p' se vůbec nerealizuje, 'g' se čte jako [dž] atd. Rozbíhavý vývoj psané a vyslovované podoby angličtiny se odehrál ve zvýšené míře okolo 15. století při takzvaném velkém hláskovém posunutí. Fonetický přepis v této publikaci se řídí následujícími pravidly: Výslovnost je uvedena v hranatých závorkách. Přízvuk je značen svislou čárkou nahoře před přizvukovanou slabikou. Je-li přízvuk na první slabice, označení je vynecháno. Případný vedlejší přízvuk je v nutných případech značen čárkou dole na řádku před přizvukovanou slabikou. Délka samohlásky je za ní značena dvojtečkou ([a:]= á) apod. Konvence značení hlásek se přidržuje zvyklostí Haisova a Hodkova Velkého anglicko-českého slovníku (Hais, Hodek, 1991). PŘEDNÍ STŘEDNÍ ZADNÍ Pro správnou výslovnost anglických vokálů (samohlásek) a konsonantů (souhlásek) je užitečné seznámit se s celkovým systémem hlásek v tomto jazyce. Následující schéma a tabulka 39 Angličtina 1, Roman Adamczyk zakreslují samohlásky a souhlásky z hlediska toho, kde a jak jsou v ústní dutině či jejím okolí tvořeny: SCHÉMA 2 - Samohláskový systém angličtiny Vysvětlení: • vysoké samohlásky se artikulují vysoko v ústní dutině, s jazykem blízko patra, otvor pro průchod vzduchového proudu je tedy menší a hovoříme o hláskách zavřených • středové samohlásky se artikulují uprostřed vertikály ústní dutiny, jsou polootevřené • nízké samohlásky se artikulují s jazykem na spodině ústní dutiny, jsou tedy otevřeněj ší • přední samohlásky se artikulují vpředu ústní dutiny, tedy blíže ke rtům a zubodásňovému přechodu • střední samohlásky se artikulují uprostřed v předozadním směru ústní dutiny • zadní samohlásky se artikulují v zadní části ústní dutiny, blíže hltanu Značka A označuje krátké zadní 'a', jaké se objevuje například ve slově 'buť, značka o: označuje dlouhé otevřené 'o'. Vedle jednotlivých samohlásek je v angličtině bohatě (daleko více než v češtině) zastoupen systém dvojhlásek: ai: price [prais] - ei: face [feis] - oi: choice [čois] - au: boat [baut] - au: mouth [mau9] -ia: near [nia] - ea: square [skwea] - ua: cure [kjua]. Angličtina navíc disponuje i trojhláskami (tzv triftongy): eia: layer [leia] - aia: fire [faia] - oia: soya [soia] - aua: shower [šaua] - aua: slower [slaua]. Souhláskový systém je mnohem početnější než samohláskový a opět jej můžeme členit podle místa a způsobu artikulace. Způsob vyslovování bývá buď třený (souhláska vzniká prouděním vzduchu přes hlasivkovou štěrbinu), závěrový (souhláska vzniká otevřením uzávěry hlasivkové štěrbiny, otevření překážky ve vzdušném proudu) nebo na přechodu mezi těmito dvěma způsoby. Z hlediska umístění klasifikujeme souhlásky odpředu artikulačního ústrojí (tedy od rtů) přes zuby, patro až k hrtanu. 40 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA ZPŮSOB AR-TIKULACE Mí f STO ARTIKULA CE obou-retné (bi-labi-ální) reto-zubné zubní (dentální) dásňové (alveolárni) post-dásňo-vé před-předo-patrové předo-patrové (pala-tální) zado-patrové (velární) hrtano-vé ústní ZÁVĚROVÉ nosní P b t d k m n í) POLO-ZAVE-ROVÉ č m dž m TŘENÉ bokové f V 0 5 s z h w j r 1 TABULKA 7 - Souhláskový systém angličtiny Většina anglických hlásek se blíží hláskám českým, přesto najdeme několik takových, které v českém systému chybí, a některé, jejichž kvalita je dosti výrazně odlišná. Hlásky, které čeština oproti angličtině zcela postrádá nebo se vyskytují výjimečně: SAMOHLÁSKY (vokály) a - takzvaná neutrální samohláska (mixed vowel, neutral vowel). Podobá se českému zvuku váhání (hezitačnímu zvuku), který užíváme, když si nedokážeme na něco vzpomenout. Zaznívá rovněž při vyslovování české abecedy: nevyslovujeme [p], nýbrž [ps]. ae - velmi široké (otevřené) 'e'. Připomíná částečně české [a]. Zaznívá například i ve variantách českého citoslovce 'béééé'. SOUHLÁSKY (konsonanty) 0 - neznělá zubní (zubodásňová, dentální) hláska třeného charakteru, špička jazyka se opírá o zadní stranu horních řezáků a vyslovíme jakoby šišlavé české V. ô - znělá zubodásňová hláska třeného charakteru. Znělý protějšek [0]. Špička jazyka se opírá opět o zadní stranu horních řezáků a vyslovíme jakoby české 'z'. Někdy se blíží spíše hlásce 'ď. q - nosové 'n'. V češtině je známo pouze ze spojení jako je venku [venku] nebo Kongo [korjgo]. Jde o zadopatrové n', na rozdíl od klasického n' dásňového. 41 Angličtina 1, Roman Adamczyk w - obouretné (bilabiální) 'v', velmi se podobá polskému T. Rty jsou zaokrouhlené a ar-tikulace se blíží samohlásce 'u'. w je třeba odlišovat od jednoduchého 'v'. Odlišně se ve srovnání s českým protějškem realizuje anglické 'r'. V mnoha případech (na konci slova) se psané 'r' nevysloví vůbec ('far'), nebo jen náznakově. Pokud se 'r' vyslovuje, je oproti českému kmitavému 'r' nekmitavé a vyslovuje se více vzadu. Existují případy, kdy se v proudu řeči vkládá 'r' i tam, kde není v psané podobě přítomné - jde o tzv instrusive V. Odlišnou realizaci má rovněž anglické T. Existuje ve dvou variantách - jasné (clear '1', v pozici před samohláskami a před j') a temné (dark 'ľ [1] před souhláskou a na konci slova). Specifickým rysem anglických neznělých ústních závěrových hlásek (p, t, k) je takzvaná aspirace čili přídech ('part' se vysloví jako [pha:t], kde po 'p' následuje zvuk připomínající dechnutí na zrcátko). Další odlišnosti anglických a českých samohlásek (vokálů) a souhlásek (kon-sonantů) nejsou tak výrazné. Při hláskování slov (hláskování = spelling) se uplatňují názvy písmen. Přehled hláskování podává následující tabulka: (TABULKA 8 - Anglická abeceda a hláskování) ABECEDA a [ei] f[ef] k [kei] P [Pi:] u [ju:] z [zed/zi b [bi:] 9 [dži:] l[el] q [kju:] v [vi:] :] c [si:] h [eič] m [em] r [a:] w [dablju:] 6 d [di:] i[ai] n [en] s [es] x [eks] e [i:] j [džei] O [8U] t [ti:] w [wai] : označuje délku Hlásky navíc: s ae Výrazné odlišnosti nacházíme mezi oběma jazyky - českým a anglickým - v oblasti slovního prízvuku (word stress, označuje se kolmičkou ' před přizvukovanou slabikou). Ve spisovné češtině je prízvuk na první slabice (kromě neprízvučných slov, například neslabičných předložek), zatímco v angličtině je pohyblivý a anglické slovo může mít i více prízvuku (hlavní -značený horní kolmičkou, a vedlejší - značený dolní kolmičkou). Rada dlouhých anglických 42 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA slov latinského/řeckého původu má více než jeden prízvuk - kupříkladu regurgitation [ri,g3:dži'teišn], což se projevuje výrazným způsobem v medicínské terminologii. Některá víceslovná spojení naopak mohou být zastřešena jen jedním přízvukem (wedding ring ['wedirj rir)]). V určitých případech je prízvuk tím hlavním, co odlišuje slovní druhy (record [rekad] = rekord, záznam x record [ri'ko:d] = zaznamenat, nahrát). Rada mezinárodních slov má v angličtině jinak kladený prízvuk než v češtině - je to patrné například u názvů oborů, končících na -logy (logie): neurologie ['neurologije] x neurology [njui'rolsdži]. Další atributy výslovnosti tvoří vedle rytmu především takzvané vyšší promluvové jednotky: 1. slabiky (v angličtině pozorujeme určitou tendenci vyslovovat otevřené slabiky, tedy ty končící na samohlásku, dlouze (výslovnost s dvojhláskou se považuje také za dlouhou), zatímco ty končící na souhlásku, tedy uzavřené, vyslovovat krátce - bit [bit] x bite [baiťj. 2. takt 3. vyšší promluvové úseky, věta (věta se vyznačuje intonací, zpravidla založenou na stoupavé tendenci, klesavé tendenci, nebo jejich kombinaci. Oznamovací věty a doplňovací otázky obvykle intonačně klesají, zatímco zjišťovací otázky (s odpověďmi ano/ne) stoupají. Zatímco české věty častěji začínají na prízvučný prvek, u anglických mnohdy stojí na začátku věty neprízvučný prvek, čímž je ovlivněna celá melodie věty. Obecně j a angličtina silně melodickým jazykem, což napomáhá jejímu uplatnění v hudebních textech. Pro výslovnost zdravotnických termínuje potřebné znát některé zásady výslovnosti týkající se konkrétních kombinací hlásek. Úvodní seskupení souhlásek a samohlásek se chovají následovně: bi-, tri-jako číselné předpony (dvoj-, troj-) vyslovujeme s dvojhláskou [bai], [trai] ca-, cr-, cu- vyslovujeme s [k] na začátku, např. carcinoma [kaxsi'nauma], v seskupení ce-, cy- se c vysloví jako [s], např. cerebral [seribral], cytology [sai'toladži] de- vyslovujeme jako [di:-], např. detoxicate [di:'toksikeit] dia- vyslovujeme s trojhláskou, tedy [daia], např. diarrhoea [daia'ria] ps- vyslovujeme jako [s], např. pseudotumor [su:d3u'tju:ma] re- vyslovujeme jako [ri:], například rehabilitation [ri:3,bili'teiŠ3n] 43 Angličtina 1, Roman Adamczyk rh- vyslovujeme jako [r], např. rhinitis [rai'naitis] sh- vyslovujeme jako [š], například shin [šín] th- vyslovujeme v některých výrazech nezněle jako [0], např. thumb [0am], v jiných zněle jako [5], např. though [5au]. Výslovnost zakončení je následující: -ae jako koncovku nepravidelného množného čísla u původem latinských výrazů (v protikladu ke většině anglických podstatných jmen - ta tvoří množné číslo pomocí -s) vyslovujeme jako [i:], např. vertebrae [vsiti'bri:], formulae [fo:mjuli:] -algia (slovní komponenta vyjadřující význam 'bolest') se vyslovuje jako [aeldžs], např. myalgia [mai'aeldžs] -ation, což je poměrně častá přípona podstatných jmen, označující děje, činnosti, výsledky děje, vyslovujeme jako [eišsn], např. pronation [pro'neišan] -gina jako zakončení některých ženských substantiv (podstatných jmen) vyslovujeme jako [džains], např. vagina [vs'džains], angina [sn'džains] -ices jako další koncovku nepravidelného množného čísla vyslovujeme jako [isi:z], např. varices (množné číslo od 'varix') [vearisi:z] -ition, což je přípona mnoha podstatných jmen označujících vlastnosti, procesy a děje, vyslovujeme jako [išsn], např. inhibition [inhi'bišan] -itis, což je přípona téměř všech výrazů označujících zánětlivá onemocnění, vyslovujeme jako [ai(a)tis], např. cystitis [sis'tai(9)tis] -osis u názvů onemocnění se vyslovuje jako [susis], např. halitosis [hali'tausis] -ous jako zakončení adjektiv (přídavných jmen) vyslovujeme jako [as], např. infectious [in'fekšss] -pathy, což je přípona nezánětlivých chorob, vyslovujeme jako [ps0i], např. cardio-myopathy [kardio,mai'op90i]. K učení se výslovnosti konkrétních slov lze přistupovat v zásadě dvěma způsoby - buď si opakovaným nácvikem zažijeme výslovnost konkrétních, třeba i složitých termínů, nebo se 44 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA pokusíme pochopit obecné zákonitosti a tendence, kterých je omezené množství, a které nám pomohou odhadnout správnou výslovnost neznámých výrazů. Je však nutné připustit, že zvláště v oblasti bohaté a morfologicky složité medicínsko-ošetřovatelské teorie je to náročný úkol. 2.3 Grafická stránka jazyka S ohledem na podobnost anglického a českého grafického systému je potřeba uvést spíše jen několik technických poznámek. S odlišnostmi se můžeme setkat při psaní číselných výrazů, neboť anglosaský a například také japonský úzus používá jiné tvary číslic a mohlo by dojít k záměně za jiné číslice, případně písmena. (TABULKA 9 - Anglické číslice) ČESKÁ VARIANTA ANGLICKÁ VARIANTA / ! 4 7 7 0 Ačkoliv styl písma užívaný jednotlivými autory kolísá, znalost základních tvarů ručně psaného textu pomůže vyhnout se nedorozuměním a desinterpretacím. - Srv. Hladký, 1991. Poměrně zásadním rozdílem je využití čárky a tečky v číselných výrazech v anglickém textu. Zatímco českou zvyklostí je používat desetinnou čárku (3,14), v angličtině se používá de- 45 Angličtina 1, Roman Adamczyk setinná tečka (3.14). Čárka je pak vyhrazena pro oddělování řádů u vysokých čísel (1,235 odpovídá českému 1 235, 1,000,000 je jeden milion apod.) Pro anglickou grafiku je typické také odlišování spojovníku (hyphen, v řadě složených slov, například 'sodium-free' = 'bez obsahu sodíku/soli') od pomlčky (dash, která je delší a není uvnitř slov, například 'Antidepressants - nothing to be ashamed of.' = 'Antidepresiva -nic, za co byste se měli stydět.') 2.4 Tvoření slov a nových pojmenování - slovotvorba 2.4.1 Motivace Anglická slovní zásoba je obohacována mnoha způsoby, a to zevnitř (využitím vlastních prostředků), i z vnějšku (prostřednictvím výpůjček). Potřeba vzniku nových pojmenování vychází z několika skutečností, mezi které patří: 1. nové objevy, vynálezy, teorie, technologické postupy a produkty (v oblasti medicíny například nové způsoby léčby, nové přístroje a léky), 2. změny ve společnosti a jejích institucích (mění a vyvíjejí se například pojmenování zdravotnických profesí a funkcí, mění se systémy zdravotního pojištění - v ČR byl například před časem zaveden nový víceslovný termín 'regulační poplatek'), 3. intelektualizace jazyka a snaha o zpřesňování či eufemizaci existujících termínů (často žel na úkor jednoduchosti, průhlednosti a nosnosti - například termín 'zdravotně postižený' byl inovován na 'osoba se zdravotním postižením'), 4. snaha o novost, atraktivnost výrazu (například v rámci marketingových strategií při prodeji léčiv), 5. tendence k úspornosti vyjádření (kvůli tomuto vlivu dochází ke zkracování existujících slov, vzniku zkratek apod. - například 'doctor' —► 'doc' (odkazovaný objekt se ale nemění, stále jde o lékaře, mění se jen forma). Znalost tvoření slov je užitečná ze dvou důvodů - jednak pomáhá pochopit strukturu a význam existujících výrazů, jednak nám dovoluje tvořit výrazy zcela nové, popřípadě si odvozovat výrazy, které v jazyce již existují, ale my sami je zatím neznáme. Následující přehled podává základní informace o způsobech obohacování slovní zásoby v angličtině a uvádí některé typické příklady. 2.4.2 Přejímání Přejímání je proces obohacování slovní zásoby založený na použití výpůjček (loans, lo-anwords, borrowings) z jiného jazyka. Při přejímání odpadá potřeba tvořit nové slovo a zároveň je zachována určitá mezinárodní srozumitelnost výrazu. Problémem ovšem může být menší srozumitelnost výpůjčky pro starší generaci nebo jinou část společnosti, která se danému jazyku neučila - lékaři a sestry by proto v kontaktu s lidmi, kteří neovládají anglický jazyk, neměli používat při edukaci bez vysvětlení termíny, které by zůstaly adresátovi nepru- 46 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA hledné (např. flossovat, second look). Podrobný výčet anglicizmů (přejatých anglických slov) v medicínské oblasti je eveden v kapitole 1.3. Zdrojem terminologie jsou však i další jazyky, zejména řečtina a latina, z nichž i v nové době vznikají takzvané pseudovýpůjčky (nově dotvořené výrazy jako 'electrocauter'). 2.4.3 Skládání Skládání (composition, compunding) spočívá v kombinaci nejméně dvou slovních základů. Významy obou (nebo všech) tak vytvářejí novou významovou jednotku. Pravopis složenin kolísá, některé jsou psány dohromady (chickenpox, brainstem), jiné se spojovníkem (oral-a-ntral, flu-like, Epstein-Barr, blood-tinged, Hemoccult-positive, Swan-Ganz), další pak oddělené mezerou, ale ve výslovnosti realizované s jedním přízvukem (ward round). Posledně jmenovaný typ plynule přechází do víceslovných termínů, o kterých pojednáváme dále. Skládáním vznikají zejména nová podstatná jména, přídavná jména, slovesa a číslovky. Vztah mezi částmi složeniny může být rovnocenný/koordinační (deaf-mute) nebo podřízený (airtight). Podstatná jména vznikají zejména skládáním dvou podstatných jmen (tapeworm), přídavného jména s podstatným (smallpox), případně slovesa s podstatným jménem (searchlight), předložky/částice s podstatným jménem (in-patient, aftercare). Složená přídavná jména bývají nejčastěji tvořena ze dvou přídavných jmen (grey-green), z přídavného jména a slovesného tvaru (far-reaching, ill-defined), podstatného jména a přídavného jména (colourblind), podstatného jména a slovesného tvaru (bed-ridden), případně příslovečné částice a přídavného jména nebo slovesného tvaru (overanxious, incoming). Číslovky vznikají skládáním nižších číslovek (seventy-eight), od číslovek se též snadno odvozují přídavná jména (12-hour = dvanáctihodinový). Slovesa se pak tvoří složením předložky (out, over nebo under) s tvaroslovně jednodušším slovesem (underexercise). V některých případech je obtížné identifikovat výchozí slovní druh a slovo je propojeno spojovací samohláskou (nejčastěji -o-, -i-), například ve složeninách typu 'elastoplasť (náplast) nebo 'vermiform' (červovitý). 2.4.4 Zdvojování Zdvojování je poměrně málo produktivní typ tvoření slov v odborné oblasti, přesto se tvořivě uplatňuje v hovorové angličtině, v dětské mluvě apod. Zdvojení je buď prosté (goody-go-ody = hodňoučký, wee-wee = čůrat), nebo provázené změnou samohlásky (tick-tack), nebo rýmované (willy-nilly = volky nevolky). 47 Angličtina 1, Roman Adamczyk 2.4.5 Křížení Křížením (blending) vznikají takzvané zkříženiny či kufříková slova (blendings, port-monteau words). Opět nejde o typ tvoření, který by byl pro zdravotnickou terminologii typický, ale jednotlivé případy v ní najdeme (vacutainer = vacuum + container = vakueta, breathalyser = breath + analyser = analyzátor dechu, Medicare = medical + care = systém zdravotního pojištění pro seniory a osoby se zdravotním postižením, diskhaler = disk + inhaler = diskový inhalátor). 2.4.6 Zpětné tvoření Zpětné tvoření (back-formation) se zakládá obvykle na odebrání určité části slova a v tom smyslu je opakem odvozování. Příkladem je sloveso 'to baby-siť (hlídat děti), které zřejmě vzniklo zkrácením původního podstatného jména 'baby-sitter' (slečna na hlídání), nebo sloveso 'to televise', založené na původním 'television'. Zpětným tvořením vznikají téměř výhradně slovesa (jednoduchá i složená) z podstatných jmen a přídavných jmen. 2.4.7 Konverze Konverze znamená přechod slova od jednoho slovního druhu k jinému bez formální změny. V angličtině jde o poměrně produktivní typ tvoření, který je možné také považovat za odvozování s nulovou příponou (viz bod I.) Jako příklady konverze v obecné mluvě a ve zdravotnické terminologii můžeme uvést: původní slovo význam konverze slova význam disabled (příd. jm.) zdravotně postižený the disabled (podst. jm.) osoby se zdravotním postižením doctor (podst. jm.) lékař to doctor (sloveso) provozovat lékařskou praxi go (sloveso) jít, jet a go (podst. jm.) pokus man (podst. jm.) muž, člověk to man (sloveso) opatřit posádkou remedy (podst. jm.) léčebný prostředek to remedy (sloveso) napravit shoulder (podst. jm.) rameno to shoulder (sloveso) nést na svých bedrech star (podst. jm.) hvězda to star (sloveso) hrát hlavní roli wealthy (příd. jm.) bohatý the wealthy (podst. jm.) bohatí lidé TABULKA 10 - Konverze (přechod) slovních druhů 48 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA U konverzí se členem určitým (the) jde většinou o kolektivní pojmenování (the disabled = osoby se zdravotním postižením jako celek). 2.4.8 Změny významu Významem slov, slovních spojení i větších jazykových celků se zabývá sémantika. Pro historický náhled na konkrétní slovo je důležitá informace, jak se vyvíjel jeho význam, zda se měnil, rozšiřoval, zužoval, nabaloval na sebe různé emoční odstíny čije naopak ztrácel. Podle toho rozlišujeme následující typy významových změn: • rozšíření významu, generalizace: anglické 'pláce' původně označovalo 'širokou ulici' (z latinského 'platea'), postupně však začalo znamenat 'město', 'plocha vyhrazená určitému účelu' a nakonec 'místo' obecně. Rada zobecnění vznikla rozšířením významu obchodních značek. Například výraz 'Bandaid' byl původně vyhrazen pro konkrétní výrobek (náplast) konkrétní firmy, v současné angličtině však běžněoznačuje náplast bez ohledu na výrobce. Podobně 'Velcro' bylo zprvu označení pro konkrétní výrobek, nyní se píše s malým počátečním písmenem a označuje jakýkoli suchý zip. Fotokopírovaní suchou cestou (xeroxování) získalo svůj název rovněž od konkrétního produktu. • zúžení významu, specializace: anglické slovo 'doctor' původně znamenalo 'učitel', později 'odborník, expert'. Stalo se součástí slovního spojení 'medical doctor', tedy 'odborník na medicínu, lékař'. Přídavné jméno 'medical' postupně začalo být pociťováno jako nadbytečné a bylo vypuštěno. Dnes nese výraz 'doctor' hlavní význam 'lékař'. Došlo tedy ke specializaci. (Pozn.: Nynější slovo 'docent' pochází, stejně jako 'doctor', z latinského 'docere' = 'učit'.) Typičtějším příkladem zúžení významu jsou však jiná slova, například 'undertaker', které dříve znamenalo 'podnikatel', ale nyní označuje jen podnikatele v oblasti pohřebnictví (pracovník pohřebního ústavu). Ke zúžení došlo i u slova girľ, které původně (ještě kolem roku 1300) označovalo mladého člověka, zato v současném jazyce se omezuje na 'děvče'. • metafory a další typy posunu významu: sloveso 'to surf' (surfovat) zprvu označovalo pobřeží Indického oceánu, od počátku 20. století pak jízdu na prkně na hřbetech vln a nyní se běžně užívá obrazně pro procházení internetových stránek. Výraz 'hearťnejprve označoval pouze doslovné srdce (orgán), popřípadě odvahu, mysl, pocity, později se začal užívat i ve smyslu 'střed', 'jádro' ('the heart of the matter' = 'jádro věci'). Jako metaforu označujeme přenesení významu na základě vnější podobnosti (například české 'ohryzek' jako označení výčnělku štítné 49 Angličtina 1, Roman Adamczyk chrupavky - cartilago thyroidea), jako metonymii přenesení významu na základě vnitřní souvislosti (například 'to read Shakespeare' = 'číst Shakespeara', ve skutečnosti jeho literární díla), jako synekdochu pak použití označení pro část k označení celku a naopak (slovo 'transistor' například svého času označovalo celé 'rádio/radio', nikoliv jen konkrétní elektronickou součástku v něm). • změny emočního zabarvení: tento typ změny bývá buď směrem ke zhrubění významu nebo jeho zjemnění. Příkladem zhrubění (augmentace, pejorace) je přídavné jméno 'cunning', které dříve znamenalo 'chytrý, znalý' a v současné angličtině znamená 'vychytralý'. Příkladem zjemnění (ameliorace) je slovo 'knighť, které původně označovalo sluhu, ale nyní má význam 'rytíř', tedy označuje daleko vyšší sociální pozici. Podobně 'nice', původně znamenající 'hloupý, stupidní', dnes nese význam 'pěkný, milý'. Je těžké rozhodnout, zda významovou změnou vzniká nové slovo. Forma zde totiž (na rozdíl od většiny jiných způsobů tvoření slov) zůstává stejná, ale mění se obsah, a to často jen v některé své složce. Posun významu však může být tak zásadní, že slovní forma začne označovat zcela jinou skutečnost, a pak již můžeme hovořit o tvoření slov poměrně spolehlivě. 2.4.9 Krácení V angličtině má krácení dvojí podobu. Buď vede ke vzniku zkrácených slov, v tom případě jde o takzvaný clipping, nebo vede ke vzniku zkratek (nejčastěji iniciálových, tedy složených z počátečních písmen výchozích slov, jindy skeletových, tedy složených z nosných souhlásek výchozího slova, případně lineárních, tedy složených z prvních několika písmen výchozího výrazu). Příklad clippingu: laboratory>lab, doctor>doc Příklad iniciálové zkratky čtené jako slovo (akronym): Acquired Immune Deficiency Syndrome>AIDS Příklad iniciálové zkratky čtené po jednotlivých hláskách: Computerized Tomography>CT Příklad skeletové zkratky (staví na nosných souhláskách): tablet>tbl, drainage>drng Příklad lineární zkratky (úvodní úsek slova): infusion>inf. Příklad rámcové zkratky (první a poslední písmeno nebo shluk písmen): doctor>dr. 50 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA V odborných textech mají zkratky pomerne vysokou frekvenci, ať už jde o zkratky obecně zavedené, nebo příležitostné (pro daný text). Vybrané obecné zkratky (prvních pět zkratek a 'p.m.' jsou latinského původu): Anglická zkratka Česká zkratka Plné znění a.m. ráno, dopoledne eg- např. například etc. atd. a tak dále i.e. tj. to jest ibid. ibid. tamtéž no. č. číslo P- s., str. strana p.m. odpoledne, večer vol. sv. svazek y.o. r. roků (věk) TABULKA 11 - Vybrané obecné zkratky Vybrané zdravotnické zkratky: Anglická zkratka Plné znění Český překlad A/O alert and oriented lucidní, orientovaný A&D admission and discharge přijetí a propuštění ADL activities of daily living aktivity denního života amb ambulation, able to walk chůze, schopen chůze BM bowel movement stolice, vyprázdnění BP blood pressure krevní tlak BR bed rest klid na lůžku brp bathroom privileges svolení užívat toaletu Bx biopsy biopsie c/o complains of stěžuje si na..., stesky pacienta CBC complete blood count kompletní krevní obraz, krevní obraz a diferenciál cc chief complaint hlavní potíže (pacienta), důvod návštěvy CNS central nervous systém centrální nervová soustava 51 Angličtina 1, Roman Adamczyk Anglická zkratka Plné znění Český překlad CPR cardipulmonary resuscitation kardiopulmonální resuscitace CS cesarean section císařský řez CST continue same treatment pokračovat v dosavadní léčbě CT computed tomography počítačová tomografie DC discontinue vysadit, ex DOB date of birth datum narození DVT deep vein thrombosis hluboká žilní trombóza ECG electrocardiogram elektrokardiogram ED emergency department urgent, urgentní příjem ENT ear, nose and throat ORL, ušní, nosní, krční F/U follow-up kontrola, objednán FBS fasting blood sugar glykémie nalačno Fx fracture zlomenina GI gastrointestinal gastrointestinální h/o history of ...v anamnéze H&P history and physical anamnéza a fyzikální vyšetření Hx history anamnéza I&O intake and output příjem a výdej (tekutin) M.D. medical doctor MUDr., lékař NED no evidence of disease bez patologického nálezu, bpn NPO nothing per os nic per os, nic ústy NS normal saline fyziologický roztok OR operating room operační sál OV office visit kontrola, návštěva u lékaře PI present illness současné onemocnění prep prepare for připravit na pt patient pacient RRR regular rate and rhythm pravidelná srdeční akce Rx prescription recept (na léky) S/S signs and symptoms znaky a příznaky, objektivní a subjektivní potíže SH social history sociální anamnéza SOAP subjective, objective, assessment, planning subjektivní údaje (od pacienta), objektivní údaje (vyšetření, laboratorní výsledky), posouzení/ diagnóza, plán péče a léčby 52 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA Anglická zkratka Plné znění Český překlad SOB shortness of breath dusnost SR sedimentation rate sedimentace (erytrocytu) Sx signs, symptoms znaky a příznaky tab tablet tableta tpr temperature, pulse, respiration teplota, tepová a dechová frekvence TX treatment léčba, terapie URI upper respiratory infection infekce horních cest dýchacích UTI urinary tract infection infekce močových cest vs vital signs základní životní funkce, vitální funkce w/c wheelchair invalidní vozík wd wound rána TABULKA 12 - Vybrané zdravotnické zkratky Specifickou oblast tvoří zkratky vztahující se k dávkování a užívání léčiv. Přehled hlavních zkratek tohoto okruhu uvádí následující tabulka: Anglická zkratka (zpravidla latinského původu) Plné znění Český překlad a.c. ante cibum před jídlem ad lib. ad libitum dle libosti alt. h. alternis horis co druhou hodinu b.i.d., bid bis id die dvakrát denně cc, wf cum cibo, with food s jídlem (ale 'cc' může znamenat i kubický cm) h.s. hora somni před spaním i.m. instramuscular intramuskulární, do svalu i.v., IV intravenous intravenózni, do žíly inj injection injekce, injekčné od, qd omne in die, quaque die jedenkrát denně p.c. post cibum po jídle p.o. per os per os, ústy p.r. per rectum per rectum, konečníkem prn pro re nata dle potřeby q.i.d. quattuor in die čtyřikrát denně q.l. quantum libet dle libosti 53 Angličtina 1, Roman Adamczyk Anglická zkratka (zpravidla latinského původu) Plné znění Český překlad sc., SQ subcutaneous subkutánní, do podkoží supp suppository čípek t.i.d. ter in die třikrát denně ung. unguentum, ointment mast TABULKA 13 - Vybrané zkratky v oblasti léčiv Znalost zkratek je důležitou součástí zdravotnické profese - jejich nepochopení v dokumentaci či odborné literatuře by totiž mohlo vést k pochybení či záměně, a tím ohrozit zdraví pacientů. 2.4.10 Odvozování Odvozování (derivace) patří spolu se skládáním a zkracováním k nej produktivnějším způsobům tvoření nových pojmenování. Jde o tvoření, které se zakládá zejména na použití předpon (tzv prefixace) a přípon (sufixace), výjimečně i složek vkládaných doprostřed slova. Předpony a přípony v anglickém jazyce jsou jak domácího, tak latinsko-řeckého původu, výjimečně se v nich odrážejí i jiné jazyky, například francouzština. Vybrané typy běžných předpon shrnuje následující tabulka (TABULKA 14 - Běžné předpony při tvoření slov): Typ předpony Příklady záporné aprotipostojové un-, non-, a-, dis-, in-/im- (varianta im- je před p' -např. impartial'), anti-, counter- odlučovací, zbavovací de-, dis-, un-, re- vyjadřující stupeň super-, hyper-, mini- lokativní (vyjadřují umístění, pohyb) supra-, intra-, inter-, sub-, trans- vyjadřující čas a pořadí pre-, post-, ex- pejorativní (znehodnocující, záporně hodnotí-cí) mal-, mis-, pseudo- opakovači re- číselné uni-, bi-, mono-, di-, tri-, tetra-, multi-, poly- konverzní (vyjadřující změnu stavu) be-, en- ('enslave' apod.) jiné neo- (novo-), pan- (vše-), proto- (předstupeň), semi (polo-), auto- (samo-) atd. (Volně podle Peprník,1992, s. 9) Příponové odvozování probíhá přičleněním koncové skupiny písmen s určitým obecným významem nebo významem gramatickým k základové části slova. Znalost typických přípon 54 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA pomáhá vytvářet slova tehdy, když si nevíme rady, ale známe slovo příbuzné, a pomáhá také porozumět složitějším výrazům tím, že si oddělíme jejich základ od přičleněných částí. Typické přípony pro jednotlivé slovní druhy uvádí následující tabulka. Výčet samozřejmě není vyčerpávající: Slovní druh Typické přípony Podstatná jména -acy: stav kvality (accuracy=přesnost) -age: označení místa, stavu, činnosti (storage=skladování) -dom: stav, hodnost (boredom=nuda) -ee: osoba zasažená činností (interviewee=osoba, s níž je veden rozhovor) -er: činitelská přípona, aktér činnosti (porter=vrátný), variantou je -or (zakončení '-oť ve slově doctoť je ale původní latinské, v latině 'doctoť znamenalo 'učenec, učitel, rádce' a v angličtině je tento výraz poprvé doložen roku 1303) -(e)ry: vyrobené předměty (machinery=stroj e) -ess: žena v určité roli (managaress=manažerka) -hood: vlastnost, stav (statehood=státnost) -ing: výsledek činnosti nebo činnost sama (caring=pečování, filling=plomba) -ism: označení hnutí (freudism=freudizmus) -ist: označení stoupence nebo osoby vyko- návající určitou činnost (radiologist=rentgenolog) -ity, -ty: stav, vlastnost (ambiguity=více- značnost) -let: zdrobňovací přípona (droplet=kapénka) -ment: stav, proces (retirement=odchod do důchodu) -ness: vlastnost (short-sightedness=krátko- zrakost) 55 Angličtina 1, Roman Adamczyk -ship: kolektiv, stav (hardship=těžkost) -th: vlastnost, kvalita (warmth=teplo) -ure: proces, výsledek činnosti (incisure=zá- řez, incize) Prídavná jména -able/-ible: schopnost provést s objektem určitou činnost (reparable=napravitelný) -al, -ical, -ial: abstraktní vlastnost (technical=technický, odborný) -ed: nesoucí určitou vlastnost (bald- headed=holohlavý) -en: jsoucí z určitého materiálu (wooden=dřevěný) -ese: označení některých národních prí- slušností (Japanese=japonský) -ful: plný určité vlastnosti (respectful=uctivý) -ic: charakteristický pro, mající určitou vlastnost (homeopathic=homeopatický) -ish: vyjadřuje vlastnost, podobnost něčemu, kvalitu (bluish=namodralý) -less: postrádající něco (bloodless=bez- krevný) -like: podobný něčemu (flu-like=podobný chřipce) -ous/-ious: vyznačující se čím (envious=zá- vistivý) -some: působící něco (tiresome=únavný) -ward: směřující k něčemu (backward=zpětný) -y: nesoucí určitou vlastnost (bony=kostnatý) Příslovce -ly: nejčastější přípona k odvozování příslov- cí (daily=denně, carefuly=opatrně) -wise: určitým směrem (clockwise=po směru hodinových ručiček) Slovesa -ate: opatřit něčím, učinit jakým (activate=aktivovat) 56 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA -en: stát se nějakým, učinit nějakým (strengthen=posílit, whiten=vybělit) -(i)fy: učinit nějakým (simplify=zjednodušit) -ize: uvést do nějakého stavu, zpracovat, vy- konávat něco (rationalize=racionalizovat, pasteurize=pasterizovat) TABULKA 15 - Běžné přípony při tvoření slov 2.4.11 Novotvoření Jako novotvoření (neologismy, coinages) označujeme vznik zcela nových, originálních pojmenování pro mimojazykové skutečnosti, které se vynořují prostřednictvím objevů, vynálezů a změn ve společnosti, popřípadě jako produkty fantazie umělců. Rekordmanem ve tvorbě neologismů byl spisovatel James Joyce, některé najdeme i v sérii o Harry Porterovi, stranou nezůstává ani oblast zdravovědná. Příkladem čistého neologismů je výraz Houy-hnhnms, což je pojmenování pro inteligentní koně v románu Jonathana Swifta Gulliverovy cesty. Rada neologismů ovšem spadá do kategorie odvozených slov, která jsou ovšem příznačná svou neobvyklostí, novostí (např. 'nanobe', vytvořeno analogicky k 'microbe', což je kreativní označení organizmů menších než mikroby.) 2.4.12 Tvoření víceslovných pojmenování Vedle tvoření jednotlivých slov je pro terminologii neméně podstatný vznik víceslovných pojmenování, která sice formálně mají více členů, ale označují jeden pojem. Některá taková pojmenování řetězí i více než dva prvky a mohou tak velmi přesně a specificky vymezovat danou označovanou skutečnost - například 'persistent somatoform pain disorder' (přetrvávající somatoformní bolestivá porucha) je zavedené označení pro diagnostickou jednotku F45.4 dle MKN-10. (Mezinárodní klasifikace nemocí, 1993) Nej častějším typem víceslovných termínů v angličtině jsou takové, kde je závěrečnou část tvoří podstatné jméno a před ním jsou kladena různá přídavná jména (popřípadě podstatná jména, neboť ta se před jiným podstatným jménem v anglickém jazyce automaticky mění na funkční přídavné jméno). Na příkladu z předchozího odstavce je možné strukturu víceslovných pojmenování znázornit následovně: 57 Angličtina 1, Roman Adamczyk přídavné jméno přídavné jméno podstatné podstatné jméno ve jméno funkci příd. persistent + somatoform + pain + disorder SCHEMA 3 - Stavba víceslovného termínu 2.4.13 Onomatopoeia (zvukomalba) Zvukomalebná slova patří především do kategorie citoslovcí, občasně i do kategorie sloves. Jsou to jediné výrazy, které mají přímý vztah k pojmenovávané skutečnosti - napodobují reálný zvuk „tak jak je". Naprostá většina slov v jazyce má naproti tomu vůči skutečnosti a pojmům, pomocí kterých skutečnost myšlenkově uchopujeme, vztah 'libovolnosti' - tzv ar-bitrárnosti: to, čemu my říkáme 'nachlazení' v Anglii říkají 'cold', na Slovensku 'nachladnutie' a v Polsku 'przeziebienie', přesto jde o odkaz na jednu a tutéž skutečnost. Vztah mezi jazykovým znakem a skutečností (respektive pojmem, který kognitivně odráží určitou její část) je tedy založen na přiřazení „libovolné" psané či mluvené formy k pojmenovávanému prvku. Tato libovolnost se však řídí možnostmi a pravidly jazyka, a také je záhy ve společnosti ustálená - nemůžeme si pak dovolit nazývat ledvinu jinak než ledvina, protože by to znemožňovalo komunikaci. Onomatopoická slova se téměř nevyskytují v psaném zdravotnickém projevu, zato v každodenním kontaktu s pacientem a mezi členy zdravotnického týmu mohou být zcela běžná (hiss, whirr, click, thump, crash, bang, hiccup, bubble). Blízko k onomatopoickým slovům mají primární citoslovce, která spíše než nápodobě slouží vyjádření emocí a hnutí mysli (oh = och, huh = jé, cha, aha = vyjadřuje překvapení, posměch, uh-huh = vyjadřuje nesouhlas, phew = fuj, hurrah = hurá). 2.4.14 Další změny ve slovní zásobě Někdy dochází ke změnám ve slovní zásobě z toho důvodu, že je jisté slovo pociťováno jako neuctivé, pejorativní, a je pociťována společenská potřeba jej zaměnit za jiné. To se týká zejména citlivých oblastí jako je vylučování a věci s ním spojené, intimita, tloušťka postavy, popřípadě oblast nemoci, postižení a umírání. Tak například byla postupně užívána celá škála slov pro označení postiženého člověka: crippled —► handicapped —► disabled —► physically challenged Pokud je snaha o korektnost výrazná, hovoříme o takzvané zdvořilostní angličtině (politi-cally correct English), kde je neslušné říkat 'blind' (slepý), ale volí se „citlivější" výraz 'vi- 58 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA sually impaireď (zrakově znevýhodněný) apod. Někdy tato snaha o slušnost (jakkoli motivovaná) může nabývat až komických rozměrů (Tolically challenged' = 'folikulárně znevýhodněný' místo 'bald-headed' = 'holohlavý', 'chronologically gifteď = 'chronologicky nadaný' místo 'olď = 'starý'). Z uvedeného přehledu změn, ke kterým ve formě i významu jazykových jednotek dochází, je patrné, že jazyk je neustále se měnící systém, který je živý', ale má také svou historii. Historii jednotlivých slov a spojení osvětluje etymologie, tedy nauka o původu slov. Zatímco slovotvorba vychází z existujících komponent a směřuje k formování nových pojmenování, etymologie pátrá po historii a původu již existujících výrazů. Pochopení etymologie a znalost klasických základů (latina, řečtina) je dobrou pomůckou pro odhadování významu slov i mapování širších kulturních, jazykových i historicko-společenských souvislostí slova. Kupříkladu anglické 'nurse' (zdravotní sestra) je odvozeno od latinského 'nutrix' (zdravotní sestra), a to zase od latinského slovesa nútríre, které znamenalo 'živit, vyživovat'. Dodnes existuje v angličtině sloveso 'to nurse' (opečovávat, dělat někomu kojnou), které naznačuje zajímavé souvislosti této profese s humánním přístupem k pacientům a poukazuje na její pečující náplň. Několik dalších příkladů etymologie (původu) slov užívaných ve zdravotnictví uvádí následující vzorek: • Patient (= pacient) pochází z latinského příčestí slovesa 'pati" = 'trpět, snášet'. Z latiny tento výraz přešel do staré francouzštiny a od cca. 14. století z francouzštiny do angličtiny. • Hospital (= nemocnice) pochází z latinského 'hospes' = 'hostiteľ a nese myšlenku pohostinnosti. Výraz přešel do angličtiny opět přes francouzštinu. Okolo 13. století se začal užívat ve významu 'přístřešek pro potřebné', okolo roku 1540 je poprvé doložen ve významu 'instituce pro nemocné'. Srovnej české 'špitál'. • Therapy (= terapie, léčba) pochází z řeckého 'therapeia' = 'léčení, uzdravování'. Výchozí sloveso 'therapeuein' doslova znamená 'pečovat o, starat se o'. Příbuzné 'therapon' znamená 'služebník, sluha'. Etymologie je i zde inspirující - vztah lékaře a sestry k pacientovi (=trpícímu) by měl být pečující a úslužný. 2.4.15 Vznik eponym Pro zdravotnickou terminologii je typický hojný výskyt takzvaných eponym, tedy termínů odvozených od jmen objevitelů, vynálezců, osob úzce spojených s původem určitého předmětu (nástroje) či spojených s popisem konkrétního jevu (anatomické struktury, nemoci). Ob- 59 Angličtina 1, Roman Adamczyk vykle se takto označují léčebné metody, chirurgické postupy, škály a dotazníky, nástroje a prístroje, anatomické části, některé nemoci (např. Alzheimer's disease = Alzheimerova choroba). Přehled některých běžných medicínských eponym uvádí následující tabulka: Anglické eponymum Český překlad/popis Addison's disease Addisonova choroba (insuficience nadledvi-nek) Apgar score skóre dle Apgarové (ukazatel novorozenecké vitality) Babinski sign Babinského příznak (indikuje dysfunkci pyramidového systému) Barrett's esophagus Barrettův jícen (zúžení a metaplázie jícnu) Beck's triad Beckova triáda (trojice příznaků u perikardi-ální tamponády) Billroth I operace - antrektomie s gastroduodenostomií Biot's breathing Biotovo dýchání (sled hyperventilací a apnoe) Carnett's test Carnettův test (diagnostika břicha) Chagas's disease Chagasova nemoc (zoonóza) Charcot's triad Charcotova triáda (u roztroušené sklerózy či cholangitidy) Chvostek's sign Chvostekův příznak (u latentní tetanie) Crohn's disease Crohnova choroba (zánětlivé střevní onemocnění) Daltonism daltonizmus (barvoslepost) Down syndrome Downův syndrom (trisomie 21) Ebstein-Barr virus virus Epsteina-Barrové (EBV) tetralogy of Fallot Fallotova tetralogie (defekt septa, pulmonální stenóza...) Foley catheter Foleyho katétr Gardner's syndrome Gardenerův syndrom (familiální adenomatóz-ní polypóza) Gilbert's syndrome Gilbertův syndrom (při hypebilirubinémii) Guillain-Barré syndrome syndrom GB. (akutní polyneuropatie) Hansen's disease Hansenova choroba (lepra) Hanzalova virus virus Hanzalové (jedno z českých eponym v angličtině, virus encefalitidy popsaný poprvé v Berouně) Heimlich maneuver Heimlichův manévr (při dušení) 60 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA Anglické eponymum Český překlad/popis Hippocratic fingers Hippokratovy prsty (paličkovité) Holter Holterův EKG monitor Jolly test Jollyho test (k odlišení myasthenia gravis) Kaposis 's sarcome Kaposiho sarkom (druh nádoru) Kegel exercises Kegelovy cviky (k posílení pánevních svalů) Koch's postulates Kochovy postuláty (v mikrobiologii) Kocher Kocherovy klíšťky Korotkoff sounds Korotkovovy ozvy (mezi systolickým a diastolickým tlakem) Leopold's maneuver Leopoldův manévr (k určení polohy plodu) Lewy bodies Lewyho tělíska (u Parkinsonovy choroby) Mantoux test Mantouxova zkouška (na tuberkulózu) Meckel's diverticulum Meckelův divertikl (vrozená výchlipka na tenkém střevě) Méniér disease Méniěrova nemoc (se závratěmi a sluchovými šelesty) Münchhausen syndrome Munchhausenův syndrom (předstírání symptomů, podle barona Munchhausena, který živě líčil smyšlené historky) Occam's razor Occamova břitva (teze o ekonomii myšlení, např. v diagnostice: entity a diagnózy se nemají zmnožovat více, než je nutné) Paget's disease (of breast) Pagetova choroba (porucha kostní přestavby) Pap smear Papanicolaouův test (cytodiagnostický stěr děložního hrdla) Parkinson's disease Parkinsonova nemoc Pickwickian syndrome Pickwickův syndrom (podle postavy z knihy Charlese Dickense): hypoventilační syndrom u obezity Purkinje cells Purkyňovy buňky (neurony v oblasti mozečku) Raynaud's phenomenon Raynaudův fenomén (modrání a bolest prstů v chladu) veins of Retzius Retziovy žíly (v retroperitoneu) Romberg test Rombergův test (postojový test na léze míchy a mozečku) duct of Santorini Santoriniho vývod (přídatný pankreatický vývod) Schwann's sheath Schwannova pochva (neuronový obal) 61 Angličtina 1, Roman Adamczyk Anglické eponymum Český překlad/popis Tourette's syndrome Touretteův syndrom (tiková nemoc) Trendelenburg's position Trendelenburgova poloha (pánev ležícího pacienta uložena výše než hlava) Usher's syndrome Usherův syndrom (forma hluchoty se slepotou) Valsalva maneuver Valsalvův manévr (vagový manévr ke zrušení některých tachyarytmií a v diagnostice) Virchow's triad Virchowova triáda (predispozice k trombóze) Wernicke's area Wernickova oblast mozku (centrum rozpoznání řeči) lines of Zahn Zahnovy linie (červené a bílé pásy v trombu) TABULKA 16 - Některá anglická eponyma Za povšimnutí stojí výskyt některých českých jmen (Hanzalová, Purkyně). 2.5 Tvarosloví (morfologie) Anglické tvarosloví je v současnosti mnohem chudší než bylo v historických dobách, kdy angličtina disponovala bohatým skloňováním a časováním. To zjednodušuje situaci pro ty, kdo si angličtinu chtějí osvojit, neboť u řady slov stačí zapamatovat si jeden jediný tvar. Na druhou stranu je potřebné naučit se systému tvoření pádů pomocí předložek a pochopit další dílčí oblasti fungování jazyka. V češtině je nutné zvládnout množství typů skloňování a časování, v angličtině jsou tyto podsystémy jazyka daleko jednodušší - ovšem složitost a bohatost jazyka včetně jeho nepravidelností se projevuje v jiných podsystémech. Současný anglický jazyk disponuje v podstatě jen osmi různými zakončeními pro ohebné slovní druhy (předpony a přípony pro tvoření nových slov patří do jiné kategorie, u ohýbání se totiž na rozdíl od tvoření slov nemění význam ani slovní druh). Přehled těchto osmi zakončení je uveden v tabulce, další podrobnosti nalezne čtenář(ka) v dalším díle této studijní opory, kde jsou pojednány jednotlivé slovní druhy a jejich funkce. ZAKONČENÍ (morfém) GRAMATICKÁ FUNKCE PŘÍKLAD PODSTATNÁ JMÉNA -s množné číslo (více než jeden) doctors = lékaři 's přivlastňovací pád (patřící komu) doctor's = lékařův PŘÍDAVNÁ JMÉNA, vzácně PŘÍSLOVCE -er 2. stupeň (větší míra vlastnosti) bigger = větší -est 3. stupeň (nej větší míra biggest = největší 62 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA vlastnosti) SLOVESA -s 3. osoba jednotného čísla přítomného času prostého (on, ona, ono) treats = léčí -ed minulý čas pravidelných sloves treated = léčil -en, -ed příče stí minulé chosen = vybrán -ing příče stí prítomné treating = léčící TABULKA 17 - Tvaroslovná zakončení v angličtině (Volně podle Harris, 2012) Podrobné vysvětlení jednotlivých tvarů přináší většina na trhu běžně dostupných gramatických příruček a učebnic. Ctenář(ka) může využít například následující tituly: Brough, Sonia, Docherty, Vincent J. Anglická gramatika: stručně a bezbolestně. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 188 s. ISBN 978-80-247-3425-5. Crabbe, Gary, Guilds, Christopher, Soják, Stanislav. Školní anglická gramatika: [základní gramatika pro žáky a studenty, s moderním přístupem k výuce, se stovkami příkladů]. 2. vyd. Dubicko: INF O A, 2011. 159 s. ISBN 978-80-7240-475-9. Činka, Libor. Anglicka gramatika bezbolestně i pro blondýnky. 1. vyd. Praha: CETROS, 2009. 143 s. ISBN 978-80-904353-0-8. Hais, Karel. Anglická mluvnice. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 363 s. ISBN 80-04-24717-2. Hoffmann, Hans G., Hoffmann, Marion. Anglická gramatika: stručně a přehledně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 176 s. ISBN 978-80-247-2288-7. Hovorková, Martina. Přehledná anglická gramatika. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2004. 174 s. ISBN 80-7238-310-8. Hozlárová, Vanda, Molnár, Eugen. Minilexikon anglické gramatiky. 1. vyd. Praha: Infos, 1991. 160 s. ISBN 80-900526-1-4. Malíř, František. Anglicky za tři měsíce. 1. vyd. Opava: Optys, 1991. 191 s. ISBNN/A. Stevens, John. Anglická gramatika jednoduše. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 175 s. ISBN 978-80-247-2289-4. 63 Angličtina 1, Roman Adamczyk 2.6 Slovní zásoba. Význam slov Nauka o slovní zásobě (lexikológie) se zabývá tím, jak fungují slova jako celek se svým významem, jak se slovní zásoba vyvíjí, jaké existují vztahy mezi slovními jednotkami. I když 'slovo' je na první pohled všeobecně známý pojem, není snadné jej definovat. Obecně můžeme říci, že jde o jednotku slovní zásoby, která má svou formu a význam, skládá se z jednodušších jednotek (hlásky, slovotvorné a tvaroslovné jednotky - morfémy) a je schopna tvořit vyšší jednotky (vazby, věty). Slovo je zpravidla odděleno v písmu mezerami od okolních slov. Někdy je obtížné v českém i anglickém jazyce říci, zda se jedná o jedno slovo či více - například je možné psát 'ob den' i 'obden', v angličtině 'flower poť i 'flowerpoť (=květináč). Slovní zásoba angličtiny je velmi bohatá (řádově statisíce až milion slov a pevných sousloví). Průměrný uživatel pochopitelně používá jen zlomek tohoto repertoáru. Odhaduje se, že pro běžnou denní mluvu stačí asi 3-5 tisíc různých slov, podobný počet jich lze najít v jedněch průměrných novinách. U mluvčích rozlišujeme pasivní a aktivní slovní zásobu. Pasivní slovní zásoba je soubor slov a spojení, která uživatel jazyka dokáže pochopit, když je čte nebo slyší. Aktivní slovní zásoba je soubor slov a spojení, která mluvčí sám dokáže aktivně používat. Odhaduje se, že pasivní slovní zásoba je několikrát rozsáhlejší než ta aktivní (cca. 3-6x). Rozsah aktivní slovní zásoby osvojené běžným vysokoškolsky vzdělaným rodilým mluvčím, respektive čerstvým absolventem univerzity se odhaduje minimálně na 15 000 - 30 000 slov. Známý lingvista David Crystal však odhady posouvá až k 60 000 slov aktivní znalosti u vzdělaného vysokoškoláka. Shakespeare například užil ve všech svých dílech celkem asi 24000 různých slov (Crystal, 2003; Crystal, 2007) Pro studující cizího jazyka mohou být tato čísla na první pohled poměrně vysoká, podle odhadů jazykovědce Ogdena (Černý, 1983) je však možné při účasti na odborné mezinárodní konferenci vystačit s pouhými 1000 slov. Ogden doporučuje, aby se člověk naučil cca. 850 obecných slov a 150 termínů daného oboru (například zdravotnického). Doporučuje přitom následující strukturu podle slovních druhů: 1. 600 obecných podstatných jmen (podstatná jména označují zpravidla čisté pojmy, které odkazují na různé předměty, osoby a jevy) 2. 150 obecných přídavných jmen (přídavná jména pomáhají upřesnit pojmy, uvést jejich vlastnosti) 3. 100 obecných sloves (slovesa potřebujeme k vyjádření činností, stavů, dějů) 64 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA 4. 150 termínů (termíny jsou jedno- nebo víceslovná odborná pojmenování pro specifické skutečnosti v určitém oboru). Medicínská a zdravotnická slovní zásoba v anglickém jazyce čítá desítky tisíc položek, kupříkladu nová vydání Dorlanďs Medical Dictionary obsahují definice více než 124 000 zdravovědných termínů. Přitom nejsou započteny výrazy slangové, hovorové, tak jak je užívají sestry a lékaři v běžné denní praxi. Jen anatomická nomenklatura samotná čítá asi 8000 položek (Doležal, 2007, s. 18) Slovní zásoba lékaře v jeho odborném okruhu se dá odhadovat v řádu několika tisíců slov. Důležitým rysem slovní zásoby je to, že jednotlivá slova jsou nadána určitým významem, který zpravidla mluvčí znají a který také definují slovníky. Význam slova se sice dotváří i kontextem (například věta „Ty jsi tak hodný." může v situaci, kdy se uplatňuje ironie, zcela obrátit význam slova 'hodný'), přesto má slovo určité významové jádro. Význam slova se různě vztahuje k významu jiných slov - podle toho rozlišujeme několik typů významových vztahů. Jejich znalost není jen teoretickou nebo jazykovednou záležitostí - tyto vztahy totiž zcela zásadně ovlivňují naše myšlení (zároveň jsou ale jeho produkty) a náš kontakt s ostatními lidmi i uchopování skutečnosti. Je například známo, že různé jazyky různě nahlížejí na barvy a barevné spektrum - mají různé členění barev, obrazné užití jejich názvů apod. (Např. anglicky Tm feeling blue.' - doslova 'Cítím se modře.' - znamená ve skutečnosti 'Cítím se smutně.', 'Je mi smutno.') Před pojednáním o významových vztazích je třeba si ujasnit, co vlastně je význam, popřípadě jaké druhy významu rozlišujeme. Na úrovni slov hovoříme o slovním významu. Ten se dá definovat jako taková charakteristika slovní formy, která jí propůjčuje schopnost odkazovat k určitým výsekům skutečnosti (Trask, 2007, s. 165) Vztah slova j e spoluurčován postavením slova v celém systému jazyka a kombinováním slov v textu. Základní významové vztahy: 1. stejnost významu (synonymie) - slova stejného významu (synonyma) jsou v jazyce běžná, i když obvykle jde o synonyma částečná (liší se určitou částí významu nebo emočním a stylovým příznakem, například - physician x doctor, čili 'lékar'x 'doktor'). V terminologické oblasti je snaha synonyma omezovat a projeden pojem užívat jeden termín, ne vždy je však tento požadavek splněn. 2. protichůdnost významu (antonymie) - slova opačného významu (antonyma) se buď vzájemně zcela vylučují (alive x dead = 'živý' x 'mrtvý') nebo označují dva póly (krajnosti) určité spojité veličiny (slow x fast = 'pomalý' x 'rychlý'). 65 Angličtina 1, Roman Adamczyk 3. nadřazenost (hyperonymie) - slovo, které označuje obecnější pojem nadřazený jiným, užším pojmům, se označuje jako hyperonymum. Vztah nadřazených a podřazených slov má význam pro logické myšlení i úsudek v medicíně a ošetřovatelství, je rovněž významný pro budování terminologií a klasifikací. Příklad: termín 'health care worker' = 'zdravotník' je nadřazené slovům 'doctor', 'nurse' (= zdravotní sestra), 'nursing aide' (= ošetřovatelka) a dalším. 4. podřazenost (hyponymie) - slovo, které označuje užší pojem podřízený jinému pojmu, se označuje jako hyponymum. V příkladu v bodě 3. jsou 'doctor', 'nurse' a 'nursing aide' hyponyma k termínu 'health care worker'. Synonyma, antonyma a podřazená a nadřazená slova se zpravidla liší svou formou (skladbou písmen a hlásek). Pokud však vyjdeme z jedné formy, můžeme rovněž najít významové alternativy - jde jednak o mnohovýznamová slova (například anglické sloveso 'set' má ve slovníku až 200 různých významů, české 'oko' například znamená nejen orgán zraku, ale také tvarem podobnou díru na punčoše, paví oko a další objekty), jednak o homonyma (slova, která se víceméně náhodou shodují ve své podobě (anglické 'tire' = 'unavit' ale také 'pneumatika', v češtině 'klik' může označovat tělocvičný úkon, nebo cvaknutí tlačítkem myši, přičemž význam spojený s počítačovou myší pochází z jiného zdroje než tělocvičný význam - má jinou etymologii). Slova, která nemají úplně stejnou formu, ale jsou si podobná, přičemž nesou různý význam, označujeme jako paronyma. Protože paronyma se snadno stávají zdrojem omylů a záměny, je užitečné poučit se o jejich existenci ve zdravotnické terminologii i terminologii jiných oborů: Anglické výrazy - paronyma České ekvivalenty (často také paronyma) Význam meiosis meióza haploidní buněčné dělení miosis mióza zúžení zornice mitosis mitóza buněčné dělení nepohlavních buněk ilium ilium kyčelní kost (os ilium) ileum ileum kyčelník (tenkého střeva) ileus ileus střevní neprůchodnost pupil pupila zornička, oční zřítelnice papilla papilla bradavčitý výběžek papula papula kožní pupínek papilloma papilom druh nezhoubného nádoru 66 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA perioperative perioperační probíhající při operaci preoperative predoperační probíhající před operací TABULKA 18 - Anglická paronyma v oblasti zdravotní péče Slova poměrně často tvoří významové řetězce, například: prst (finger) - dlaň (palm) - zápěstí (wrist) - předloktí (forearm) - loket (elbow) - paže (upper arm) - rameno (shoulder, postup od distální části končetiny k proximální) a cykly: pondělí (Monday) - úterý (Tuesday) -středa (Wednesday) - čtvrtek (Thursday) - pátek (Friday) - sobota (Saturday) - neděle (Sunday). Z uvedených vztahů vyplývá, že znalost významu je zásadní pro správné užívání terminologie, porozumění textů a sdělení, i tvorbu a stylizaci vlastních textů a promluv. O slovním významu se uživatel jazyka může poučit ve slovníku (pokud se s významem neseznámil v komunikaci, neodhadl jej z kontextu apod.) Slovníky zpravidla podávají význam ve formě různých definic, někdy kromě věcného významu komentují i význam gramatický (např., že 'and' = 'a' je souřadicí spojka). Běžné typy definování významu jsou následující: • definování pomocí klasické definice (uvede se nejbližší vyšší pojem čili rod, a odlišující znaky: například Influenza = infectious illness caused by an orthomyxovirus and manifested by fever, headache, fatigue and cough. Chřipka = infekční onemocnění vyvolané orthomyxovirem a projevující se horečkou, bolestmi hlavy, únavou a kašlem.) • definování pomocí výčtu (trilogy of Fallot = pulmonary valve stenosis, right ventricular hypertrophy, atrial septal defect, Fallotova trilogie = stenóza plieni chlopně, hypertrofie pravé komory, defekt sinového septa) • definování pomocí synonym nebo antonym (ill = the opposite of healthy, nemocný = opak zdravého) • definování opisem (St. John's wort = a well-known herb used to treat mild depression, třezalka = známá bylina užívaná k léčbě mírné deprese) • definování původem (v etymologických slovnících). 2.7 Frazeológie Frazeológie tvoří přechod mezi úrovní jednotlivých slov a úrovní vět. Frazeologické celky jsou ustálená spojení slov s osobitým významem a obvykle se mezi ně počítají sousloví (např. 67 Angličtina 1, Roman Adamczyk české 'dát si šlofíka'), idiomy (ustálená spojení, jejichž celkový význam nelze odvodit z významu jednotlivých složek - např. 'vzít nohy na ramena'), rčení ('spravedlivého nepálí'), přirovnání ('chytrý jako liška'), přísloví apod. Ve zdravotnické angličtině najdeme ve spisovném textu spíše víceslovné termíny než skutečné frazeologizmy, nicméně mluvený projev zdravotnických profesionálů či rozhovor s pacienty může frazeologizmy obsahovat častěji. Zajímavou skupinu idiomů tvoří takzvané 'body idioms', tedy idiomy vztahující se k částem těla a tělesným funkcím, neboť v jejich pozadí je často lidová moudrost a pozorování, které naznačují různé psychosomatické souvislosti (Ležet někomu v žaludku. = To be difficult to stomach. Cítit něco v kostech. = Feel something in one's bones. Zachránit si kůži. = Save one 's neck/skin.) 2.8 Větná skladba - syntax Anglická věta má zpravidla pevnější pořádek slov než česká. Je to dáno tím, že anglický jazyk nedisponuje téměř žádnými koncovkami skloňování a časování, a proto musí vztahy ve větě vyjadřovat jinak - například postavením větného členu mezi jinými. Anglické věty také mívají, obecně řečeno, menší množství čárek, neboť se mnohdy nepíše čárka před spojkami (but = ale, because = protože) apod. Přímá řeč a citace se dávají do uvozovek, podobně jako v češtině, ale tyto uvozovky bývají „horní" i na začátku přímé řeči: "How old are you?", the doctor asked. = „Kolik vám je let?", zeptal se lékař. Obvyklé pořadí větných členů v anglické oznamovací větě je následující: PODMET PRISUDEK PŘÍSUDEK PODMĚT PŘEDMĚT(Y) PŘÍSLOVEČNÉ PODMĚT PŘÍSUDEK URČENÍ (místa, času, způsobu) PODMĚT PŘÍSUDEK PŘEDMĚT(Y) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (místa, času, způsobu) PODMĚT PŘÍSUDEK DOPLNĚK (komplement) 68 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA SCHÉMA 4 - Obvyklá skladba anglické oznamovací věty Na rozdíl od české věty je podmet v anglické spisovné větě povinný: českému (Já) jsem sestra.odpovídá anglické Jaw a nurse. (Já -jsem - člen - sestra.) Některé anglické časy tvoří otázky změnou slovosledu oproti oznamovací větě. (You have treated me. = Léčil jste mě. Have you treated me? Léčil jste mě?) - Bližší pojednání o časech je obsaženo v jiném díle této série studijních opor. 2.9 Textová a hypertextová vrstva Anglické psané texty v oblasti zdravotních věd mají ustálenou formu, strukturu a styl - to platí zejména pro odborné články v lékařských, ošetřovatelských a příbuzných časopisech, ale i pro příspěvky na konferenci, příbalové informace léků a další žánry. Styl odborných zdravotnických textů můžeme charakterizovat pomocí některých typických vlastností, i když jejich míra bude záviset na konkrétním žánru: • ustálená struktura (například Název článku/Title, Autoři/Authors, Shrnutí/Summary, Klíčová slova/Keywords, Uvod/Introduction, Cíle a metody/Goals and methods, Vzorek populace/Cohort, sampling, Průběh studie/Study, Výsledky/Results, Diskuze/Discussion, Závěr/Conclusion, Bibliografie/Bibliography) • bohatý výskyt termínů (například 'cholelithiasis', 'cystic fibrosis' a tisíce dalších). Většina termínů se rekrutuje z podstatných jmen, případně spojení přídavného jména s podstatným. Menšinu termínů tvoří samostatná terminologická přídavná jména (např. asthenic = astenický) a slovesa (to ligate = podvázat (žíly)). • logická větná stavba a návaznost (věty mají nejen pečlivě formulovanou vnitřní logiku, ale i tematickou vázanost s okolními větami) • soudržnost a konzistence (text je kompaktní a používá se v celém jeho průběhu jednotná terminologie) • právní obezřetnost (respektují se chráněné značky, citační normy, ohled k různým skupinám pacientů, přesnost informací, důkazová základna - evidence-base) • pečlivá volba spojek, volba neutrálních spíše než hodnotících přídavných jmen • vyhýbání se slangu, nespisovným termínům • časté použití zkratek, přičemž zkratky, které nejsou obecně známé, jsou při prvním použití vysvětleny (např. PND = paroxysmal nocturnal dyspnoea = paroxysmální noční dyspnoe) 69 Angličtina 1, Roman Adamczyk • použití tabulek, grafů, statistik • typografická úprava respektující pravidla daného časopisu či nakladatele. Kromě klasických tištěných textů se dnes běžně publikují odborné články a knihy v elektronické podobě. K jejich zvláštnostem patří takzvaná hypertextovost - tedy možnost propojení s jinými texty pomocí odkazů (linku) na www stránky, případně navázání na databáze, ilustrace a poznámky mimo hlavní stránku. Existuje řada elektronických zdrojů, které jsou dostupné zdarma (viz níže), většina renomovaných odborných publikací je však placená, a to přes společenský požadavek široké dostupnosti nejnovějších odborných dat pro léčbu pacientů. K předním elektronickým databázím, kde jsou zveřejňovány plné texty (fulltext) článků a knih zejména v anglickém jazyce, patří: MEDLINE (okolo 1450 zdravotnických časopisů, přístup přes placené brány, např. http://www.proquest.com/en-US/catalogs/databases/detail/medline_ft.shtmn. Science Direct (Elsevier Science, http://www.sciencedirect.comA). Medscape (průřezová databáze klinicky relevantních publikací, http://www.medscape.com) a SpringerLink (http://www.springerlink.-com/). Přístup k části těchto zdrojů mívají zpravidla předplacen jak vysoké školy na svých počítačích, tak větší knihovny. Studenti se znalostí anglického jazyka mohou využít bohatství těchto zdrojů při psaní závěrečných prací i vlastním odborném rozvoji. Bezplatné zdroje: 1. PubMed (abstrakty a starší plnotextové články z oblasti medicíny, čerpá zejména z databáze MEDLINE, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedA 2. http://www.racgp.org.au/library/freejournals (výběr bezplatných zdravotnických časopisů) 3. http://www.thelancet.eom/j ournal s/l ancet/issue/current?tab=past (výběr archivních čísel renomovaného lékařského časopisu The Lancet s audionahrávkami článků, vyžaduje registraci) 4. http://www.freemedicaljournals.com/ (výběr časopisů, které jsou zcela bezplatné, nebo nabízejí bezplatné starší články po uplynutí 6-36 měsíců od publikace - back issues) 5. http://www.biomedcentral.com/bmcnurs/ (ošetřovatelský časopis s volným přístupem) 6. http://www.benthamscience.com/open/tonursj/openaccess2.htm (ošetřovatelský časopis s volným přístupem). 70 2 VRSTVY ANGLICKÉHO JAZYKA Využití uvedených anglických textových databází a řady dalších, které jsou k dispozici na internetu či CD ROM, patří dnes k běžným dovednostem lékařů a sester, které se podílejí na výzkumu, může však rovněž obohatit osobní erudici a potažmo praxi běžných sester pracujících u lůžka, neboť zodpovědná a kvalitní péče o člověka, který je jim svěřen, vyžaduje dostatečné množství dostatečně kvalitních informací. OTÁZKY 1. Uveďte, kterých sedm vrstev můžeme u anglického jazyka a řady dalších rozlišit. 2. Co je náplní fonetické a grafické roviny? Jaké jsou hlavní jednotky fonetické (zvukové) roviny? 3. Co j e náplní morfologické roviny? 4. Čím se liší tvarosloví od slovotvorby? Uveďte všech osm zakončení, která užívá anglické tvarosloví a vysvětlete jejich gramatický význam. 5. Co je náplní lexikální roviny? 6. Co je náplní frazeologické a syntaktické roviny? 7. Co j e to hypertext? 8. Jmenujte všechny způsoby tvoření slov uvedené v této studijní opoře. Vysvětlete podstatu každého z nich a uveďte příklad. 9. Definujte, co jsou to eponyma. Vysvětlete český význam následujících eponym a dohledejte základní biografické údaje o osobě, jejíž jméno je v nich použito: Apgar sco-re, Bioťs breathing, Crohns disease, Heimlich maneuver, Pap smear, Parkinsons di-sease, Val salva maneuver. 10. Jaký je rozsah pasivní a aktivní slovní zásoby běžného mluvčího? Kolik položek má anatomická nomenklatura? 11. Co je to význam slova? Jaké významové (a logické) vztahy mezi významy slov rozlišujeme? (Ke každému vztahu uveďte příklad.) 12. Jak se označují slova, která mají stejnou formu, ale odlišné významy? Jak slova, která mají podobnou formu a odlišné významy? 13. Uveďte pět způsobů definování významu. Jaké složky obsahuje klasická definice? Najděte příklad ve slovníku. 14. Vypůjčte si v knihovně tři gramatiky uvedené v oddíle 2.5 a porovnejte je. Která vám nejvíce vyhovuje a proč? 71 Angličtina 1, Roman Adamczyk 15. Uveďte alespoň čtyři obvyklá pořadí větných členů v anglické oznamovací větě. Čím se liší od české věty? 16. Zadejte on-line v časopise BMC Nursing (Biomedcentral) vyhledávání klíčových slov 'nursing student' (student/ka ošetřovatelství). Kolik výsledků jste našli? Který z nich se týká motivace ke studiu? II SHRNUTÍ KAPITOLY Kapitola 2 představuje průřez rovinami anglického jazyka a pomáhá lépe pochopit vztahy mezi částmi slov, slovy a větnými celky. Podrobněji se zabývá výslovností, slovní zásobou, jednotlivými způsoby tvoření slov a v neposlední řadě výstavbou slov s cílem pomoci čtenáři pochopit anglické termíny a výpovědi a jejich komponenty. Kapitola postupuje od nej menších jednotek (hlásky) k jednotkám vyšším (věty, texty) a představuje východisko pro další gramatické přehledy a praktické stati v dílech 2, 3 a 4 této série opor. II 72 SHRNUTÍ STUDIJNÍ OPORY Studijní opora Anglický jazyk 1 představuje obecný úvod k pochopení pozice anglického jazyka v obecné i zdravotnické komunikaci a pomáhá získat náhled na fungování jednotlivých složek jazyka. Seznamuje s vybranými jevy typickými pro zdravotnickou terminologii (epo-nyma, použití latinsko-řeckých kořenů, předpon a přípon, bohatý repertoár zkratek a další) s cílem poskytnout základ pro dešifrování dostupných odborných textů i produkci textů vlastních. Další předpoklady pro tyto komunikační dovednosti budou rozvíjeny v dílech 2, 3 a 4 této série opor. POZNÁMKA: Následující glosář podává vysvětlení některých základních termínů vyskytujících se v této učební opoře. bibliografie - seznam literatury (použité nebo doporučené) dedukce - odvození, postup od obecného ke konkrétnímu eponymum - pojmenování vzniklé podle osob nebo míst, které mají s daným předmětem úzký vztah (vynálezce, objevitel, autor prvního popisu, místo výskytu apod.) etymologie - nauka o původu slov fonetika - nauka o hláskách frazém - víceslovná vazba s těsným propojením složek gramatika - v užším smyslu tvarosloví a slovotvorba, v širším smyslu soubor pravidel fungování daného jazyka idiom - ustálené slovní spojení, které nemá doslovný význam (např. 'mít srdce v kalhotách') konverze - převod, přechod slova od jednoho slovního druhu k jinému lexikální - týkající se slovní zásoby lingua franca - společný jazyk lingvistika - jazykověda morfologie - tvarosloví (nauka o tvarech slov, jejich ohýbání - skloňování a časování, jejich výstavbě) neologizmus - nový slovní tvar (uměle nebo spontánně vytvořený) sémantika - nauka o významu syntax - nauka o větné skladbě, větná skladba 73 POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE [1] ANDERSON, D. M., ed. Mosby's medical, nursing, and allied health dictionary. 6th ed. St. Louis: Mosby Company, 2002. 2134 p. ISBN 0-7234-3225-2. [2] CRYSTAL, D. English as a Global Language. 2nd ed. Cambridge: CUP, 2003. 212 p. ISBN 0-521-53032-6. [3] CRYSTAL, D. Words, Words, Words. 1st ed. Cary: Oxford University Press, 2007. 224 p. ISBN 0-1992-1077-2. [4] ČERNÝ, J. Stručně dějiny lingvistiky III. 1. vyd. Praha: SPN, 1983. 162 s. BN 17-276-83. [5] DOLEŽAL, A. Lékařský slang a úsloví. 2. vyd. Praha: Galén, 2007. 162 s. ISBN 978-80-7262-487-4. [6] HARRIS, R. A. English Inflectional Affixes. [online]. 2012 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: . [7]FAWCETT, J. Contemporary Nursing Knowledge. Philadelphia: F.A.Davis Company, 2005, 2nd ed., 623 p. ISBN 0-8036-1194-3. [8] GUTIERREZ, K., QUEENER, S. F. Pharmacology for Nursing Practice. St.Loius: Mosby, 2003, 1st ed. 1222 p. ISBN 0-323-01911-0. [9]HAIS, K. Anglická mluvnice. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 363 s. ISBN 80-04-24717-2. [10]HAIS, K., HODEK, B. Velký anglicko-český slovník I, A-E. 2. vyd. Praha: Academia, 1991. 755 s. ISBN 80-200-0065-8. [11]HAUSER, J. Nauka o slovní zásobě. 1. vyd. Praha: SPN, 1980. 192 s., s. 32-33. BN 14-475-80. [12] HLADKÝ, J. Nebojme se angličtiny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1991. 114 s. ISBN 80-210-0360-X. [13] KAVKA, S. Nástin dějin anglického jazyka. 1. vyd. Ostrava: OU, 1993. 81 s. ISBN 80-7042-389-7. [14] LEECH, G, RAYSON, P., WILSON, A. Word Frequencies in Written and Spoken English: based on the British National Corpus. 1st ed. Harlow: Longman/Pearson, 2001. 320 p. ISBN 0582-32007-0. [15] Mezinárodní klasifikace nemocí: mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decenální revize MKN-10. 2. vyd. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 1993. 779 s. ISBN N/A. [16] NOVOTNÝ, I., DÍTĚ, P. Fotodynamická léčba nádorů trávicího ústrojí. In: Zavoral, M. a kol.: Nové trendy v digestivní endoskopické diagnostice a léčbě, s. 281-284. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. 316 s. ISBN 80-7169-999-3. [17] PEPRNÍK, J. Anglická lexikologie. 1. vyd. Olomouc: UP, 1992. 192 s. ISBN nepřiděleno. [18] POŠTOLKOVÁ, B., ROUDNÝ, M., TEJNOR, A. O české terminologii. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 93 s. ISBN nepřiděleno. [19] POTTER, P. A., PERRY, A. G. Fundamentals of Nursing. St. Loius: Mosby, 2005, 6th ed., 1728 p. ISBN 0-323-02586-2. [20] SHAN, Y. M. Medical English Terminology Tutorial. Shanghai: Shanghai University of TCM Press, 2000. ISBN nepřiděleno. [21] TRASK, R. L. Language and Linguistics. The Key Concepts. 2nd ed. Abingdon: Rout-ledge, 2007. 367 p. ISBN 978-0-415-41359-6. 75 PŘEHLED DOSTUPNÝCH IKON A POUŽITÝCH ZKRATEK Čas potřebný ke studiu Klíčová slova Průvodce studiem <3> I Rychlý náhled Tutoriály K zapamatování Řešená úloha Kontrolní otázka [7[ Odpovědi Samostatný úkol Pro zájemce Cíle kapitoly Nezapomeňte na odpočinek 1 Průvodce textem 2 Shrnutí |Df| Definice Případová studie | V| Věta l^^J Korespondenční úkol | y | Otázky Další zdroje Úkol k zamyšlení ZKRATKA Popis zkratky aj- a jiné apod. a podobně atd. a tak dále ed. edition (vydání) ISBN International Standard Book Number - Mezinárodní standardní číslo knižní publikace P- page (strana) s. strana vyd. vydání 76 Název: Anglický jazyk 1 Autoři: Mgr. Bc. Roman Adamczyk Vydavatel: Slezská univerzita v Opavě Určeno: Určeno posluchačům bakalářského oboru Ošetřovatelství Povoleno: Počet stran: 75 AA-VA: Vydání: 1. vydání Náklad: Tiskárna: Číslo publikace: Tato publikace neprošla jazykovou úpravou