Petr Fabián Petr.fabian@fvp.slu.cz Úvod do sociální politiky. > •1.Úvod do sociální politiky. 2. Aktéři, funkce, principy a nástroje sociální politiky. 3. Vývoj a tradice sociální politiky v České republice. 4. Geneze sociální politiky. 5. Příčiny rozdílů a modely sociální politiky. 6. Tvorba programů sociální politiky. 7. Sociální zabezpečení jako základ sociální politiky. 8. Pojetí sociálního státu. 9. Krize a návraty sociálního státu. 10. Vznik a typy sociální událostí. 11. Postavení sociální politiky a její chápání v evropském prostoru. 12. Evropské sociální zákonodárství a základní dokumenty Evropské sociální politiky. 13. Nezaměstnanost jako sociální událost. zdroje 1.https://businesscenter.podnikatel.cz/slovnicek/socialni-udalost/ 2.TOMEŠ, Igor. Obory sociální politiky. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-868-5. 140-227 s. 3.KREBS, Vojtěch a Jaroslava DURDISOVÁ. Sociální politika. 3. preprac. vyd. Praha: ASPI Publishing. ISBN 80-86395-33-2 4.JUDr. Jaromír Richter. Právo sociálního zabezpečení-vybrané kapitoly. Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné 5.TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. 440 s. ISBN 978-80-7367-680-3. S. 189. 6. 6. 6. > Lidská práva •Právo na život •Právo na práci •Svobodu •Zdravotní péči • •Celkově se jedná o právo na osobní rozvoj – cíl sociální politiky, kde sociální práce je jejím nástrojem > Co je sociální politika > Užší pojetí •Cílem sociální politiky je reagovat na sociální události a jejich rizika resp. jejich možné negativní důsledky ( např. stáří, nemoc, invalidita) a eliminovat sociální tvrdosti, které doprovázejí fungování tržního mechanismu (např. nezaměstnanost, chudoba). • •Redukce na systém opatření především v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. • Názvosloví •Sociální politika jako celek všech politik – publick policy, politika społeczna •Sociální politika jako její část – social policy, politika socjalna Obsah – sociální politiky •Vzdělávací – školství – dostupnost, plurality systémů, všechny stupně • •Zdravotní – dostupnost a způsob poskytování zdravotních služeb • •Bytová – rozvoj bytového fondu, dostupnost, startovací byty atd. • •Zaměstnanost a politika zaměstnanosti – zaměstnanost, ale i podpora v nezaměstnanosti • •Rodinná politika – ochrana funkční rodiny, populační politika atd. • Sociální politika v ČR Marie Terezie, Josef II •Reakce na Francouzskou revoluci •Povinná školní docházka 1774 •zrušení nevolnictví v roce 1781 , změna struktury obyvatelstva •Ráábské reformy – vytváření střední třídy. Stát přebírá funkce široké rodiny. •Průmyslová revoluce 1848 •Bismarckův model • Rakousko-uhersko •1883 - Německo povinné nemocenské pojištění •1884 úrazové pojištění •1889 starobní a invalidní pojištění. •Rakousko 1888 zákon o úrazovém pojištění dělníků a zákon o nemocenském pojištění dělníků – jen pojištění, nikoliv rodinní příslušníci •1889 byl přijat zákon o bratrských pokladnách č.127/1889 – Bismarckova reforma •1907 zákon o penzijním pojištění zřízenců ve službách soukromých a některých zřízenců ve službách veřejných. •Státní zaměstnanci byli tzv. pod penzí – což vytvářelo sociální zvýhodnění těchto zaměstnanců. •Starobní a invalidní pojištění dělníků nebylo do roku 1918 zavedeno. • První republika • •Platí zákony Rakouska-uherska •1921 upraveno penzijní pojištění železničních zaměstnanců. •Zákon č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Pojištění všech pracovníků, včetně živnostníků •Státní zaměstnanci a soukromí úředníci byli z tohoto zákona vyňati, na ně vztahoval jiná státní opatření. •Zákon č.117/1927 osoby práce se štítící. •Zákon č. 99/1948, o národním pojištění, které vycházelo z modelu národního pojištění Sira Beverdge, který byl publikován v Anglii v roce 1942. • Komunismus •Zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení, převedl veškerou sociální péči na stát a státní orgány – v§1, kde se zároveň odvolává na změnu ústavy. Začala maximalizace kontroly obyvatelstva. •Zákony č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a zákon č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. Prudký nárůst pojištěných osob •Další reformy přichází až v roce 1964 díky přijetí zákonů č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení a č. 103/1964, o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. K dalším změnám dochází až v roce 1975 (zákon č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení). •V § 64 odst. 2 zákona č.55/1955Sb. jsou pak již přímo zmiňovány výhody pro osoby zdravotně postižené: „Osobám trvale těžce poškozeným na zdraví se poskytují výhody, zejména při osobní dopravě, a to za podmínek a v rozsahu, jež státní úřad sociálního zabezpečení po projednání s příslušnými ministerstvy stanoví vyhláškou v úředním listě.“ •Po roce 1990 – socialistická štědrost dávek. • Sociální stát > Kostra Socialistický •Všichni jsou si rovni a stejní •Lid potřebuje pevnou vládu •Několik bohatých musí zchudnou, aby mnoho chudých zbohatlo •Pokud jsou všichni chudí, pak mají všichni stejně. •Kdo nekrade, okrádá rodinu •Na každého je potřeba něco vědět •Úspěch se neodpouští •Člověk musí být veden, je neschopen samostatného života •Politicky potřebujeme, aby se nevyjadřoval Sociální •Podílet se na bohatství •Nést odpovědnost za svět •Nést odpovědnost za pomoc státu – vrátit mu to, rychle se začlenit zpět do společnosti •Vzdělaný a přemýšlející člověk je největší bohatství •Člověk je schopen samostatného života •Politicky potřebujeme, aby se vyjadřoval •Welbeing – můj blahobyt je závislý na blahobytu celku Sociální na naší cestě •Sociální práce je především vnímána jako pomoc znevýhodněným •Welbeing – můj blahobyt je jenom moje záležitost •Chudí, odkázaní na dávky jsou zdrojem politických hlasů •Politik je vládce •Člověk chce podvádět stát, tedy politici jej musí kontrolovat •Politiky má zvolit a dále se nevyjadřovat – v hospodě může •Fascinuje nás ten, kdo dokáže krást ve velkém •Fascinuje nás strach – adrenalin, nástroj k tomu být ovládaným • • > Liberální model •Británie – minimální zásahy státu •Zásluhový a starost o sebe •Stát vstupuj při ohrožení smrtí •Vymáhání povinností vůči sociální péči – ochrana dětí, lidských práv, Korporativní model •Občan a firmy •Stát předpokládá své aktivity •Minimalizace chudoby za pomocí státu • Sociálně demokratický model •Standardem je střední třída •Poskytnutou pomoc máš povinnost vracet •Čím více jsi samostatný, tím větší podporu máš Socialistický model •Ožebračení bohatých •Zbohatnutí chudých – teoretické •Zrušení sociální, kulturní, politické plurality •Uniformní myšlení •Předpokládaná nesvéprávnost občanů •Příkazové a zákazové řízení Sociální stát •koncept vlády zřizující dobré zavedení sociálních institucí a jejich klíčové role v ochraně a podpoře ekonomického a sociálního blahobytu obyvatelstva (Encyklopedia Britanica). •Základem je rovnost příležitostí, spravedlivé rozdělování bohatství (zdrojů) a veřejné účasti na pomoci pro znevýhodněné (funkce Nestátních neziskových organizací advokátního typu). •U definicí sociálního státu ve skandinávských modelech – sociálně demokratických – je vyvýšena rovnost a podpora občanů ze strany státu. • Cíle sociálního státu. •Evropský sociální model vychází z principu, že musí být rovnováha mezi ekonomickou prosperitou a sociální spravedlností (Dudová 2011). Sociální stát /socialistický Sociální stát – co není Cíle sociálního státu •Níže popsány cíle jsou cíle, na kterých panuje shoda mezi systémy, jejich obsah se však již mírně liší. Evropský sociální model vychází z principu, že musí být rovnováha mezi ekonomickou prosperitou a sociální spravedlností (Dudová 2011). My se budeme zabývat jen jejich všeobecným popisem – zajištění blahobytu: •Politika sociálního zabezpečení – sociální záchranná síť, sociální péče, sociální služby •Zdravotní politika – dostupnost a způsob poskytování zdravotních služeb – zdravotní pojištění •Vzdělávací politika – školství – dostupnost, plurality systémů, všechny stupně •Bytová politika– rozvoj bytového fondu, dostupnost, startovací byty, sociální bydlení atd. •Zaměstnanost a politika zaměstnanosti – zaměstnanost, ale i podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace •Rodinná politika – ochrana funkční rodiny, populační politika atd. Cíle sociálního státu •Realizace a naplňování těchto politik sleduje cíle, které mají přesah do lidských práv, zároveň však tyto cíle jsou nástroji do zasahování do života občanů – někdy je možno tento jev sledovat jako popis sociálního smíru. Sociální smír má své další podoblasti: •Uskutečnění sociální rovnosti – naplňování lidských práv a svobod •Snižování či omezování chudoby – právo na práci a spravedlivou mzdu, zamezit dědictví chudoby, rovné příležitosti •Zajištění sociální integrace – omezení sociálního vyloučení a její prevence, i integrace a dostupnost vzdělání •Vytváření sociální stability – sociální smír, vyrovnávání příležitostí •Posílení nezávislosti jednotlivců – omezení vlivu státu a jeho působení na životy jednotlivců Krize sociálního státu •Navazuje na Marshallův plán – ČSR je odmítlo na nátlak Stalinského Ruska – 1947 •70-tá léta – ropná krize •Vznik sociálně demokratických modelů •Pád berlínské zdi, sametová revoluce, konec RVHP – není se vůči komu vymezovat •Rozvoj a rozšíření EU Krize sociálního státu Řešení -Enviromentální modely života – neplést si to ochranou přírody -Vyrovnávání příležitosti: •Mezi pohlavími •Mezi skupinami – z vyloučených lokalit atd. •Podpora rodin s rodiči mající placené zaměstnání -Rozvoj růst a zaměstnanosti – Lisabonská smlouva 1998, rozvíjená zasedáním v Bruselu 2008 -Investice do nových technologií, legální migrace, snížení pracovního dumpingu – 2015? (srovnání platů řidičů z historické EU a nových členských států) - • Aktéři, funkce, principy, nástroje Kdo •Stát – jeho instituce, vláda, senát, ochranné složky •Kraje – realizují přenesenou působnost státu •Obce – vyhláškami a dalšími nástroji •NGO – občanská sdružení, neziskové organizace •Církve •Osobní zapojení občanů • Co •Právo •Dávkový systém: -Získává -Rozděluje - -Nároková (obligatorní) -Testovaná -Jednorázová -Průběžná -Nenávratná -Vratná Jaké funkce plníme •Ochranná funkce. •Preventivní funkce. •Stimulační funkce •Přerozdělovací funkce. •Homogenizační funkce. • Principy •Princip spravedlnosti •Princip participace •Princip solidarity Spravedlnost •každému stejně: za spravedlivé je považována rovnostářské rozdělení ekonomického bohatství v dané společnosti, bez ohledu na ekonomickou aktivitu jedince. Tento princip byl aplikován v socialistickém systému – ale bez kýženého výsledku. •každému podle jeho zásluh: je opak výše uvedeného. Za sociálně spravedlivé je bráno, když každý disponuje těmi statky a hodnotami, o které se sám zasloužil; Jedná se o liberální přístup, minimalizace zásahu státu do života jedinců. •každému dle jeho potřeb: jedná se jakýsi kompromis dvou výše zmiňovaných postojů státu. Jsou zde zohledněny individuální potřeby jednotlivce (ale co je potřeba a co nad rámec potřeby?) a na straně druhé je vzata do úvahy i zásluhovost, tedy ekonomická aktivita a přínos jedince pro společnost. Tento princip výrazně narušuje konzumní způsob společnosti (který roztáčí ekonomickou výkonnost státu) – kdy trh je založen na nadspotřebě, ale spravedlnost by měla být postavena na rozumné spotřebě. •rovné příležitosti – je již modelem evropské sociální politiky, vychází z charty lidských práv. Sjednocení trhu, volný pohyb zboží a lidského potenciálu znamenají, že již nejsou národní hospodářské politiky, ale je evropská politika. Rovné příležitosti jsou především směřovány na rozvoj od útlého dětství – vzdělávání, osobnostní rozvoj, rovné příležitosti podle pohlaví a podobně. Cílem je zamezit sociálnímu jevu – dědění chudoby. • Solidarita •Diktatura proletariátu •Solidarita mezi sobě rovnými •V současné době se často hovoří o tak zvané mezigenerační solidaritě, kde zaměstnaní lidé musí věnovat část svých příjmů na platbu do systému sociálního pojištění, zdravotního atd. Nejedná se však o solidaritu v pravém slova smyslu, protože není vzájemná a vymáhá se na základě zákona, takže není dobrovolná - žijeme ze služeb. •Sociálně politické záměry lze realizovat: 1) regulací, tj. zákazem či příkazem, aby soc. objekt - něco konal - se zdržel činnosti 2) konáním - peněžním nebo věcným plněním - poskytnutím služby ve prospěch subjektu 3) kontraktací, tj. smlouvou zavázat jiný soc.objekt, aby něco konal či se zdržel činnosti 4) nátlakem fyzickým nebo politickým na soc.objekt, aby přijal a uskutečnil soc.zájmy jemu vnucované (např. petice, tisk, mítinky, demonstrace) •Volba nástrojů záleží na: - tom, čeho se má dosáhnout - kdo má být adresátem soc.péče • Vznik a typy sociálních událostí nikoliv na sociálních sítích > Co je sociální událost? •Okolnost s níž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, •S jejichž pomocí lze předejít, zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci, která je způsobena takovou událostí •Bývá označována také jako sociální riziko nebo sociální příhoda •Abychom o riziku mohli mluvit jako o sociálním riziku, musí státem uznané za objektivní, zasluhující pozornost některého z veřejných subjektů •Pak vzniká jedinci / rodině, která byla zasažena nárok na sociální ochranu, která je v ČR poskytována podle systému sociálního zabezpečení Co je sociální událost? •„událost, s níž zákon o nemocenském pojištění spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény, vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo“ •§ 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Znaky sociálních událostí 1.ekonomicky a sociálně ohrožují existenci člověka i společnosti 2.ohrožují člověka sociálním vyloučením 3.člověk není schopen odvrátit jejich důsledky vlastními silami Dělení sociálních událostí Základní typy sociálních událostí •nezaopatřené dítě •těhotenství a mateřství •dosažení určitého věku •smrt • •nemoc •pracovní neschopnost •nepříznivý zdravotní stav •invalidita •nedostatečný příjem • Přirozené SU Nepřirozené SU Cíl pomoci státu v sociálních událostech •Chránit občana před smrtí a bídou •Chránit jeho rodinu •Rozvinout potenciál občana Nezaměstnanost •Zákon č.435/2004Sb. Zákon o zaměstnanosti •Novela zákonem č.248/2021 Sb. • •Z úmluvy Mezinárodní organizace práce o minimálních standardech (normách) sociálního zabezpečení (č. 102, 1952) vyplývá, že nezaměstnaností se rozumí ztráta výdělku, vyplývající z nemožnosti získat vhodné zaměstnání osobou, která je schopna pracovat a zároveň je pro výkon práce k dispozici. Nezaměstnaní •jsou osoby: -které nemají placené zaměstnání ani sebezaměstnání, -přitom práci aktivně hledají, -jsou ochotné během krátké doby nastoupit do zaměstnání, -jde tedy o osoby schopné a ochotné pracovat, tím představují potenciální výrobní faktor. Druhy nezaměstnanosti • •Kromě funkční nezaměstnanosti (určitá míra nezaměstnanosti, nejčastěji udávaná 3 – 6 %, která je považována ve společnosti za sociálně i ekonomicky pozitivní, protože zvyšuje pracovní motivaci a pracovní mobilitu, a tím zvyšuje pružnost celé ekonomiky) •frikční nezaměstnaností (vznikající tehdy, když se zaměstnaná osoba vzdá dobrovolně svého pracovního místa, protože hledá jiné pracovní místo), •sezónní nezaměstnaností (způsobenou ročním obdobím či výkyvy počasí), •strukturální nezaměstnaností (vzniká tehdy, je-li nabídka určitého druhu práce vyšší než poptávka po této práci a dochází k pomalé adaptaci zájemců o zaměstnání na skutečnou nabídku pracovních míst). Nezaměstnanost •Právo na práci neznamená právo na určitou práci, ale jen právo na pomoc státu při získávání práce a podporu v nezaměstnanosti. Hlavním cílem sociální politiky v této oblasti proto zpravidla bývá tvorba nových pracovních příležitostí, podpora samostatné (nikoliv zaměstnanecké) ekonomické aktivity a přípravy lidí na zaměstnání nebo jinou ekonomickou činnost. Tato politika se označuje jako aktivní politika zaměstnanosti. Směřuje k rozvoji svobodného trhu práce. •Trh práce – reguluje nabídku a poptávku pracovních sil (v požadované struktuře – věkové, vzdělanostní, profesní), a také nabídku a poptávku pracovních míst (podle lokality, regionu). •Rekvalifikace – změna kvalifikace, získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace. Nezaměstnanost jako sociální událost •nedobrovolným charakterem (nemožnost získat zaměstnání), •pracovní schopností (způsobilost být zaměstnán), •připraveností (disponibilita) pro výkon zaměstnání, •aktivním hledáním zaměstnání (docházení na úřad práce) •nedobrovolná dovolená •Částečná nezaměstnanost - zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu proti vůli pracovníka. Zaměstnavatelům se tak naskýtá možnost udržet pracovní vztahy, zejména s kvalifikovanými zaměstnanci. Přímá •Tvorba pracovních míst •Podpora podnikání •Podpora vzniku pracovních míst •Podpora zaměstnavatelů při zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných •Podpora tvorby zkrácených úvazků Nepřímá •Rekvalifikace •Podpora vybraných studijních programů Podpora v nezaměstnanosti •Doba poskytování dávky ze zabezpečení v nezaměstnanosti je časově omezena. Dlouhodobá nezaměstnanost je jinou sociální událostí, neboť člověk po určité době ztrácí způsobilost být zaměstnán pro: – ztrátu kvalifikace (nemá možnost účastnit se velmi rychlého procesu získávání zkušeností a znalostí, což vede k jeho „rekvalifikaci“), – ztrátu pracovních návyků (sociální „zlevnění“), – získaný zvyk žít ze sociálních dávek (upadnutí do „sociální pasti“). Nárok má uchazeč •uchazeč o zaměstnání, který požádá pracoviště Úřadu práce České republiky, •Základní podmínkou na podporu v nezaměstnanosti je získání v rozhodném období (poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. •Podmínku předchozího zaměstnání lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání, za kterou se považuje doba: •přípravy osoby se zdravotním postižením k práci, •pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, •osobní péče o dítě ve věku do 4 let, •osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby min. ve stupni II (středně těžká závislost), •výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, - 20h/týden •osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zákona o sociálních službách považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), •trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona o nemocenském pojištění. • Délka podpůrčí doby Podpora v nezaměstnanosti První 2 měsíce 65 % průměrného měsíčního výdělku Třetí a čtvrtý měsíc 50 % průměrného měsíčního výdělku Zbývající doba 45 % průměrného měsíčního výdělku Zaměstnanost a současnost •COVID – 19 •Robotizace ohrožené skupiny – vzdělání, diskriminace, sociální původ •Blahobyt, práce ve službách •Migrace •