Vznik a typy sociálních událostí Co je sociální událost Co je sociální událost? Znaky sociálních událostí Dělení sociálních událostí > Absurdní: Invalida musel k lékaři na prohlídku kol vozíku! | Ahaonline.cz Typy sociálních událostí Rozvod manželství v novém občanském zákoníku: jak je upraven? Sociální události Vznik Pomoc a podpora Systém sociálního zabezpečení v ČR Visací zámek na základní desce počítače Systém sociálního zabezpečení v ČR Základní informace Právní úprava •Problematiku sociálního zabezpečení v ČR upravují zákony: •Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení •Zákon č. 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění •Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění •Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře •Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti •Zákon č. 111/2006 Sb., o hmotné nouzi •Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Pojištění Nemocenské pojištění •Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. •Základním právním předpisem je zákon č. 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších změn a doplňků. 1. Nemocenské •Nemocenské se vyplácí od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti (během prvních 14 dnů se zaměstnanci vyplácí náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku za každou zameškanou směnu. OSVČ nedostává za prvních 14 dní náhradu žádnou). •Nemocenské se poskytuje nejvýše po dobu 380 dnů. Tzv. podpůrčí doba, následuje řízení o invalidním důchodu. •Nemocenské se počítá jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za prvních 30 dní pracovní neschopnosti. Od 31. dne pracovní neschopnosti se dávka počítá jako 66 % redukovaného DVZ a od 61. dne nemoci pak 72 % redukovaného DVZ. • 2. Peněžitá pomoc v mateřství 3. Ošetřovné •Na ošetřovné má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. •Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. • 4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství •Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství náleží zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. •Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. •Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí od data převedení na jinou práci do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. • 5. Otcovská poporodní péče •Nárok na dávku má otec dítěte, který o dítě pečuje a pojištěnec, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů. •Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. •Otcovská náleží jen jednou a to i v případech, kdy pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně. •Podpůrčí doba činí u otcovské maximálně 1 týden a začíná dnem nástupu na otcovskou. 6. Dlouhodobé ošetřovné Důchodové pojištění 1. Starobní důchod •Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku. •Výše základní výměry starobního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. Výše procentní výměry se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod. 1. 2. Invalidní důchod •Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo se stal invalidním následkem pracovního úrazu. •Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 2. • 3. Vdovský a vdovecký důchod 4. Sirotčí důchod •Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel) dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. •Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. •Výše základní výměry sirotčího důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. Výše procentní výměry činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. • Státní sociální podpora 1. Přídavek na dítě •Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. •Přídavek na dítě je vyplácen za každý kalendářní měsíc a je určen podle věku dítěte: Ødo 6 let – 630 Kč Øod 6 do 15 let – 770 Kč Øod 15 do 26 let – 880 Kč •Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku: Ødo 6 let 1130 Kč Øod 6 do 15 let 1270 Kč Øod 15 do 26 let 1380 Kč •Nárok na přídavek na dítě ve zvýšené míře má některá ze společně posuzovaných osob, pokud pobírá dávky z nemocenského pojištění, důchodového pojištění, podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. 2. Příspěvek na bydlení • •Je sociální dávka, která je poskytována rodinám s nízkými příjmy. •Má na to nárok pouze vlastník či nájemce pouze tehdy, který má v bytě trvalý pobyt, a pokud jeho náklady na bydlení jsou vyšší než rozhodný příjem rodiny vynásobený koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35. • 3. Porodné •Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. •Příspěvek se poskytuje pouze ženám, které mají trvalý pobyt v České republice. •Pokud by žena u porodu zemřela převádí se tyto práva na otce dítěte. •Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě. •Porodné se vyplácí jednorázově. • 4. Rodičovský příspěvek 5. Pohřebné Výsledek obrázku pro seniors Stáří jako sociální událost Definice stáří Aspekty stáří Proč je stáří sociální událost? qPotřeba zabezpečit osoby, které se již nepodílejí na pracovním trhu z důvodu věku. qPracovní příjmy musí být nahrazeny jinými zdroji, aby se zabránilo chudobě v této skupině obyvatelstva. • Cheerful seniors sitting on wooden swings and looking at the camera isolated on white background Důchodový systém qSkládá se ze 2 pilířů: •I. pilíř (povinné základní důchodové pojištění) - nejméně 35 let účasti na důchodovém pojištění k roku 2019. Věková hranice 65 let, spadá do systému sociálního pojištění tzn. zaměstnanci se odvádí 6,5% z hrubé mzdy a zaměstnavatel odvede 21,5% do státního rozpočtu. •II. pilíř (dobrovolné doplňkové penzijní připojištění) - platí jej každý sám, stát podle výše částky přispívá a finance se zhodnocují na účastnickém fondu. Na připojištění může přispívat i zaměstnavatel. • Nárok na starobní důchod Starobní důchod Sociální služby v rámci sociální pomoci qAsistent v sociálních službách qDenní stacionář qDomovy pro seniory qDomovy se zvláštním režimem qOdlehčovací služby qOsobní asistence qPečovatelská služba qPodpora samostatného bydlení qPrůvodcovské a předčitatelské služby qTýdenní stacionář Související obrázek Výsledek obrázku pro pečovatelská služba Chudoba jako sociální událost > Abstraktní mapa zeměkoule Pojem chudoba Chudoba X bída •Bída = dramatičtější forma chudoby, možný důsledek chudoby • •ČR má nejnižší podíl obyvatel ohrožených chudobou – přesto každý 10 občan se ocitne v chudobě •Máme jedno z nejvyšších, procento v EU osob blízko hranice chudoby > Free Poor Cliparts, Download Free Clip Art, Free Clip Art on Clipart Library •Další rozlišení chudoby: • •primární chudoba - v ní jsou zastoupeny rodiny, jejichž výdělky nestačí ani pro zajištění minimálních potřeb nutných k udržení jejich fyziologických kondice •důsledky: hlad a podvýživa, nemoci, negramotnost, proces sociálního vyloučení • •sekundární chudoba – zde jsou zastoupeny rodiny, kdy příjem rodiny je dostatečný, ale vynakládán nevhodně • • Typy chudoby •Absolutní chudoba – Jedinec není schopen zabezpečit své nejzákladnější potřeby (potrava, oblečení). •Relativní chudoba – Jedinec je sice schopen zabezpečit své základní potřeby, ale pouze na takové úrovni, aby přežil. • • • •Primární chudoba – Rodiny, jejichž výdělky nestačí ani pro zajištění minimálních potřeb k udržení fyziologické kondice. •Sekundární chudoba – Příjem rodiny je dostatečný, ale byl vynakládán nevhodně. Další rozlišení chudoby Formy chudoby •Stará – demografická, horizontální •Nezávislá na trhu práce •Může představovat trvalou existenci chudoby/fázi životního cyklu (založení rodiny, narození dítěte) • •Nová – vertikální •Spojena s pozici jedinců i celých soc. kategorií na trhu práce (nezaměstnaní, neúplné rodiny, osoby s nízkými výdělky) Příčiny chudoby Dlouhodobě nízký nebo nepřiměřený příjem Zdravotní postižení, špatný zdravotní stav, stáří Rozpad rodiny a výchova dětí v ohrožených rodinách Závislost na drogách nebo alkoholismu Rizika a příčiny chudoby se hromadí = negativní dopady na jedince a společnost Vlivy nejčastěji přenášeny mezi generacemi Měření hranice chudoby Životní minimum – zákon č.110/2006Sb. •Minimální společenská hranice příjmů, které slouží k zajištění potravy a ostatních nezbytných osobních potřeb. • • Existenční minimum Pro jednotlivce. 3860 Kč Pro první osobu v domácnosti. 3550 Kč Při druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem. 3200 Kč Pro nezaopatřené dítě ve věku: Do 6 let 1970 Kč Od 6 do 15 let 2420 Kč Od 15 do 26 let 2770 Kč Dávky hmotné nouze Sociální vyloučení > •Důsledek selhání jednoho nebo několika následujících systémů: •demokratického a legislativního systému, který zabezpečuje občanskou integraci •trhu práce (ten zajišťuje ekonomickou integraci) •sociálního státu (ten zajišťuje sociální integraci) •rodiny a pospolitého systému (ten zajišťuje osobní integraci) • •Nejzávažnějším problémem způsobující soc. vyloučení = přístup na trh práce, který může vyústit v dlouhodobou nezaměstnanost určitých soc. skupin • Otisky rukou obrys Mimořádná okamžitá pomoc •Újma na zdraví (kde jde o doplnění příjmů do výše existenčního minima) • •Vážná mimořádní událost (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár) • •Nezbytný jednorázový výdaj (Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků.) • •Nezbytné nebo odůvodněné náklady (např. na nedostatek předmětů dlouhodobé potřeby nebo jejich opravě, na vzdělání) • •Ohrožení osoby sociálním vyloučením (Jde např. o osoby vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí.) • Péče obrys Nezaměstnanost •Ztráta zaměstnání jako sociální událost •Práce: Účelná produkce předmětů a služeb, které mají hodnotu pro ostatní členy společnosti, pravidelné zajišťování statků a situací. •Činnost, sloužící k uspokojování potřeb a k obživě. •Společenská povaha práce - činnost vykonávaná s jinými a pro jiné. •Dále jako činnost, která je jedincem jako práce vnímána. •Práce jako nutná námaha X práce jako tvořivá činnost Právo na práci •Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb. O vyhlášení LSPZ součástí ústavního pořádku)Hlava 4. HOSPODÁŘSKÁ, SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ PRÁVA článek 26 •1. Každý má právo na svobodnou volbu povolání přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost •Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností •Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací •Občany, které toto právo nemohou bez své viny vykonávat stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. •Podmínky stanoví zákon •Zákon může stanovit nezbytnou odchylnou úpravu pro cizince •Mezinárodní organizace práce ILO a také právní úpravy v České republice definují nezaměstnaného jako osobu, která je momentálně bez zaměstnání a která je: •schopná pracovat na základě své osobní situace, věku, zdravotního stavu, projevuje vůli i ochotu pracovat, aktivně hledá nové zaměstnání. •1) Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. •2) Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Např. těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná. •3) Cyklická nezaměstnanost O cyklické nezaměstnanosti hovoříme, je-li celková poptávka po práci cyklicky snížená. Zemědělství, stavebnictví .. •4) Dobrovolná nezaměstnanost takto se někdy označuje frikční nezaměstnanost. Jde tedy jen o pohyb obyvatelstva mezi různými zaměstnáními. Jedná se o nezaměstnanost způsobenou dobrovolným ukončením jednoho zaměstnání a prodlevou nástupu do jiného. Tato nezaměstnanost je vyjádřena modelem pracovního trhu při pružných mzdách. Tento jev může být rovněž spojován s existencí sociální záchranné sítě. Ve státech s vyspělými sociálními systémy vzniká " nová zahálčivá třída" v důsledku možnosti žít ze sociálních podpor. •5) Nedobrovolná nezaměstnanost se definuje jako cyklická nezaměstnanost, která je podmíněna nepružností mezd směrem dolů, při této nezaměstnanosti neexistují volná pracovní místa. Vzniká důsledkem nepřizpůsobení mezd nové situaci na trhu práce. • •Rozlišujeme dále nezaměstnanost krátkodobou (6 měs.) a dlouhodobou (více než 6 měs.). •Existuje rovněž skrytá nezaměstnanost v podobě osob, které se neucházejí o práci, protože ztratily naději na možnost zaměstnání získat. Tyto osoby nejsou zahrnuty do statistiky nezaměstnanosti. • • Řešení nezaměstnanosti •Politika snižování nezaměstnanosti • Pasivní politika - zmírňuje dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti Aktivní politika - snaha snížit nezaměstnanost politikou vysoké zaměstnanosti – rekvalifikace, daňové úlevy, daňová zvýhodnění, příspěvek na mzdu, pobídky na částečné úvazky, .. • • Sociální vyloučení a začleňování Sociální vyloučení Druhy sociálního vyloučení Sociálně vyloučené lokality •Moravskoslezský a Ústecký kraj jsou nejvíce postižené a dále také Olomoucký, Liberecký, Karlovarský a některé části Středočeského kraje •Nejvýznamnějším problémem vyloučených lokalit je časté umisťování žáků ze sociálně vyloučených rodin mimo běžné základní školy hlavního vzdělávacího proudu, do segmentu škol pro mentálně hendikepované děti, vzhledem k jejich častějším problémům s učením pramenícím z jejich sociálního znevýhodnění •Pozitivní diskriminace selhala, mluvíme o vyrovnávání příležitostí – výchova nové generace, inkluzivní vzdělávání • Obsah obrázku budova, exteriér, silnice, tráva Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku text, telefon Popis vygenerovaný s velmi vysokou mírou spolehlivosti Bytová politika •Bydlení patří k základním lidským potřebám, které jedinci garantují pocit bezpečí a jistoty. •Je řazeno k tzv. sociálním právům,tj. právům na sdílení minimálního blahobytu (minimální životní úrovně). •Právo na bydlení jako zákonné právo na zajištění obydlí. •V právním kontextu je však jeho obsahem ochrana obydlí jakožto soukromého prostoru, ochrana před nezákonným vystěhováním a ochrana před diskriminací jakéhokoliv typu. •Bytová politika musí být vždy zaměřená na lidi, nikoli na byty. •Hl. cílovou skupinou jsou domácnosti, které nemají dostatek vlastních prostředků na to, aby si zabezpečily adekvátní bydlení. •Jedná se hlavně o: •Seniory, •neúplné rodiny, •nezaměstnané, •drogově závislé a soc. nepřizpůsobivé osoby •cizince, •příslušníky minorit. Cíle Z hlediska aktérů na trhu s byty jsou cíle bytové politiky tyto: •Zajistit fungování trhu s byty a odstranit cenové a právní nesrovnalosti v segmentu nájemního bydlení, •zvyšování finanční dostupnosti bydlení pro domácnosti, včetně sociálních dávek v oblasti bydlení kompenzujících celkové výdaje na bydlení domácností s nižšími příjmy, •zvyšování nabídky bydlení prostřednictvím podpory nové výstavby včetně výstavby bytů se sociálním určením, •zvyšování kvality bydlení, •průběžné monitorování trhu s byty, •aplikace nediskriminačních pravidel společného trhu Evropské unie. •Víděň – maximum městských bytů, podpora nájemního bydlení • •Bydlení zajišťuje řadu základních lidských potřeb, zejména přístřeší, uložení osobního majetku, bezpečí a soukromí. Stálé bydlení (bydliště) je také podmínkou pro plné zapojení člověka do společnosti, proto je různě podporováno státem. Bydlením se zabývá stavebnictví a architektura, urbanismus a sociologie bydlení. • •Byt je podle § 3, vyhlášky č. 137/1998 Sb. soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny. • 3 základní funkce bydlení •1. BIOSOCIÁLNÍ FUNKCE BYDLENÍ POSKYTUJE: •ochranu člověka před nepříznivými vlivy přírody i nežádoucími vlivy civilizace; •zajišťování výživy (prostor pro skladování, přípravu a spotřebu jídla); •prostor pro rodinný život a výchovu dětí v rodině; •prostor pro odpočinek •prostor pro osobní hygienu, péči o čistotu a zdraví. 3 základní funkce bydlení •2. SOCIOEKONOMICKÁ FUNKCE BYDLENÍ UMOŽŇUJE: •navazovat sousedské vztahy a společenské kontakty; •přípravu na práci, studium, zvyšování kvalifikace; •intelektuální pracovní aktivity, drobné podnikání realizované v obytném prostředí aj. •3. SOCIOKULTURNÍ, ZÁJMOVÁ A REKREAČNÍ FUNKCE BYDLENÍ UMOŽŇUJE: •zájmové aktivity, sportovně rehabilitační činnost, kulturní rozvoj, aj. • • • • • Sociální bydlení •Bydlení poskytované osobám v bytové nouzi nebo bytovou nouzí bezprostředně ohroženým, včetně lidí, kteří vynakládají na bydlení nepřiměřenou výši svých příjmů. •Sociální byt je standardní zkolaudovaný byt nacházející se mimo sociálně vyloučené lokality, který je přidělován na základě posouzení bytové nouze. •Poskytování bydlení v sociálním bytě je doprovázeno sociální prací. •Součástí je krizové bydlení, které představuje rychlou pomoc v krizové situaci (azylový dům, speciálně vyčleněné byty). • Sociální bydlení je určeno především pro osoby bez domova: •Osoby přežívající venku nebo v noclehárně, •osoby bydlící v ubytovnách nebo institucích (sociální ubytovny, ubytovny pro bezdomovce, azylové domy, věznice, zdravotnická zařízení, zařízení pro děti nebo podporované bydlení), •osoby žijící v přechodném bydlení u rodiny nebo přátel, bydlení bez právního nároku, osoby ohrožené vystěhováním nebo osoby ohrožené násilím, •osoby žijící v provizorních nebo neobvyklých obydlích, v neobyvatelném bydlení nebo přelidněných bytech, •osoby, které vynakládají na bydlení významnou část svých příjmů a nejsou schopny tuto svoji obtížnou situaci řešit samy. • Principy soc. bydlení •Princip solidarity, •princip potřebnosti, •princip bydlení v bytě, •princip nediskriminace, •individuální a diferenciovaný přístup, •princip nesegregace, •princip posilování kompetencí, •princip prevence, •princip subsidiarity. Housing First •= Bydlení především •Úspěšná formy boje proti bezdomovectví. •Vyvinul Dr. Sam Tsemberis na počátku 90. let v New Yorku. •První aktivita – poskytnutí bydlení. •Zaměření na zlepšení zdravotního stavu, životní spokojenosti a soc. podpory. •Cílová skupina: •Lidé bez domova, kteří potřebují intenzivní sociální podporu, •osoby s dlouhodobým či opakovaným bezdomovectvím. •Podpora na 1-1 a půl roku. • Principy Housing First: •Bydlení jako lidské právo, •možnost volby a kontroly na straně klientů, •oddělení bydlení a podpory, •zaměření na zotavení, •harm reduction (minimalizace rizik), •aktivní zapojení bez donucení , •individuální plánování, •flexibilní podpora na potřebnou dobu. Rapid Re-Housing •Součást Housing First. •Cílová skupina – osoby se středními nebo nízkými potřebami. •Podpora na 3-6 měsíců. •Projekt v Brně: •50 rodin, •mezi zářím 2016 a červnem 2017, •výsledky: •48 rodin schopno udržet si bydlení, •31 477 korun ročně ušetřeno z veřejného rozpočtu za rodinu. Legislativa •Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník •Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím •Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty • •Zákon o sociálním bydlení •Není • Příspěvek na bydlení •Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže náklady na bydlení přesahují 30% (v Praze 35%) rozhodného příjmu rodiny a zároveň, těchto 30% (v Praze 35%) rozhodného příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na byt. •Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně. •Žádost se podává 1x ročně a následně se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za předcházející kalendářní čtvrtletí. •Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (v Praze0,35). Doplatek na bydlení •Dávka pomoci v hmotné nouzi. •Nárok má vlastník bytu, stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jiného než obytného prostoru nebo jiná osoba, která užívá byt, pobytovou sociální službu, ubytovnu nebo jiný než obytný prostor. •Nárok a výše doplatku se stanoví tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení, které se snižují o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc, odečte částka, o kterou příjem navýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. •Podmínkou nároku je získání nároku na příspěvek na živobytí. Obchod s chudobou a dávkami •Vydělávání na chudobě lidí. • •Zneužívání doplatku na bydlení – nájmy byly vysoké a nepřiměřené stavu ubytovny. •Zneužívání příspěvku na bydlení. • •Řešení – bezdoplatkové zóny. Bydlení ve Vídni •Unikátní tím, že drží ceny bydlení pod kontrolou a únosné pro všechny skupiny obyvatel. •Stoletá nepřetržitá výstavba obecních bytů. •Vídeň má ve vlastnictví 220 000 obecních bytů. •62% Vídeňanů bydlí v soc. bytech (nájem nepřevyšuje 7 eur za metr čtvereční). •Sociální byty jsou rozmístěné rovnoměrně po celé Vídni. Nemá ghetta a podobná místa. Sociální začleňování Cíle sociálního začleňování •zajištění účasti v zaměstnání a rovného přístupu ke všem zdrojům, právům, zboží a službám •prevence rizika sociálního vyloučení •pomoc nejvíce zranitelným •mobilizace všech relevantních aktérů • Nemoc jako sociální událost •Zdraví: •Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) je zdraví chápáno jako stav úplného tělesného, duševního, duchovního a sociálního blaha nebo také stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody; nejedná se tedy jen o absenci nemoci nebo vady. •Právo na zdravotní péči: •Podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu zdraví a občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. •1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění ... převzetím a držením v ústavu zdravotní péče či práva na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči ... Ochrana v nemoci •Probíráno již dříve: •Nemocenská •Právo na lůžkovou péči – zákon č. 372/2011Sb. •Ambulantní péče •Zdravotní služby v domácím prostředí pacienta •Sociální služby zákonč. 108/2006Sb. Související obrázek Rodinná politika Rodina oRodinou chápeme skupinu osob včetně dětí, které jsou navzájem spojené vztahem manželským, příbuzenským, popřípadě adopcí. oŽijí spolu v jedné domácnosti, kde může bydlet i více generací. Má vlastní biologický, ekonomický a kulturní základ. Výsledek obrázku pro family png Struktura rodiny oRodinu můžeme rozčlenit do několika skupin oÚplná rodina: tvoří ji otec, matka a dítě/děti oNeúplná rodina: chybí v ní jeden z rodičů oRozšířená rodina: více rodin v jedné domácnosti (např. manželka žijící s manželem u jeho rodičů) oPolygamní rodina: více rodičů než dva, jeden z rodičů je všem dětem společný (v ČR trestná) Dělení moci v rodině oPatriarchální: otec má dominantní funkci v rodině oMatriarchální: dominantní funkci má v rodině matka oRovnostářská: oba rodiče na stejné úrovni dominance Výsledek obrázku pro parents png Funkce rodiny oEkonomická: finanční možnosti rodiny ovlivňují celkový sociální status rodiny oVýchovná funkce: předávání zvyků, tradic a zkušeností svým dětem oBiologicko-reprodukční funkce: základní biologické potřeby členů rodiny (spánek, bydlení, jídlo atd.) oSocializace: schopnost žít a umět se postarat se sám o sebe Výsledek obrázku pro parents png Etapy rodiny oBezdětné manželství: první fáze manželství oRodiny s malými dětmi: nová etapa života pro rodiče, péče o dítě, často v prvních týdnech nezvládání situace oRodina s dětmi školního věku: rodiče musí naučit dítě novým návykům, přimět ho se učit novým věcem oRodina s dospívajícími dětmi: časté mezigenerační konflikty v rodině, puberta dítěte, mění se oRodina po odchodu dětí: rodiče se začínají více věnovat profesi a svým zájmům, nová role prarodičů Rodičovství oJe to vztah mezi rodiči a dítětem/dětmi. oDělíme ho na dva druhy biologické a psychologické oBiologické: je na celý život a nezaniká ani v případě adopce oPsychologické: v případě, že si manželé nebo partneři adoptují dítě, jsou ve vztahu k dítěti psychologickými rodiči. oRodiče, kteří mají své dítě a starají se o něho zastávají oba druhy rodičovství a to jak biologické, tak psychologické. Výsledek obrázku pro family house png Rodinná politika oJe souhrnem aktivit podporujících rodinu. oJedná se o politiku zahrnující mnohé společenské oblasti. oMůžeme mezi ně zařadit např. bydlení, školství, zdravotnictví, trh práce či infrastrukturu. oJe však potřeba mít na paměti, že rodina je vysoce soukromou záležitostí a nikdo by jí neměl upírat právo na vlastní rozhodování. oRodinná politika se proto zaměřuje na podporu přirozených funkcí rodiny. • Cíle rodinné politiky o Vytvořit společensky přátelské prostředí pro rodiny. o Otevřít lidem cestu při plnění svých partnerských a rodičovských plánů. o Respektovat zájmy členů rodiny. o Posilovat ekonomickou a sociální suverenitu rodin a jejich členů na trhu práce. o Posilovat funkčnost a stabilitu, zejména u mladé generace, podpora výchovy k partnerství, manželství a rodičovství. o Povzbudit je, aby to, co stát a společnost od nich očekává, neustále a udržitelně naplňovali. Rodinná politika usiluje o: o Odstranění bariér bránících rodinám v rozvoji, vytváří společnost, která je vstřícná k rodinám. o Vhodné socioekonomické podmínky, které mají podporovat dobré fungování rodin a výchovu dětí. o Podporu rodin se specifickými potřebami – má být věnována pozornost zejména podpoře neúplných rodin, rodin se členem se zdravotním postižením, rodin se třemi a více dětmi a dalším rodinám nejvíce ohroženým relativní i absolutní chudobou. o Podporu vyšší porodnosti a sňatečnosti obyvatelstva vzhledem k demografickým změnám v české společnosti. o Vytváření podmínek pro přirozené fungování rodin. o Posilování vědomí rodinných hodnot celé společnosti. o Posilování zodpovědnosti rodičů i dalších členů rodiny. • Výsledek obrázku pro money png Co rodinná politika ošetřuje a čím přispívá k rodinnému životu oPříspěvky v rodičovství - V současnosti tento příspěvek činí 3000 000 kč oPorodné - Výše porodného je 13000 korun při narození prvního dítěte a 10000 korun při narození druhého. oMateřská dovolená a peněžitá pomoc v mateřství - je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá žena od počátku 8. - 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Předpokládaný termín porodu určuje lékař. Vyplácená částka peněžité pomoci v mateřství činí 70 procent z denního vyměřovacího základu. oRodičovská dovolená a rodičovský příspěvek oVyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství oLegislativní ochrana v těhotenství • Očekávání státu a společnosti oManželství a rodina dává novým občanům život a uvádí je do života, socializuje je, začleňuje do společnosti, kultury a pracovního života a dává jim domov, což jim umožní vyrovnat se s problémy a dává jim dobrý start pro odpovědný a solidární život. o oInstituce manželství a rodiny jsou jako obchodní a životní společenství v každé životní situaci – tak říkajíc, v radosti i ve smutku, v dobrých i špatných časech – partneři, resp. rodinní příslušníci, se provází životem, vzájemně si pomáhají a podporují, dodávají si odvahu a vytrvalost, žijí spolu a pro sebe. o oA konečně, měli by blízkým příbuzným ve stáří (někdy také v mladém věku) poskytnout blízkost a doprovod, aby mohli důstojně zemřít a dát jim uklidňující jistotu, že nebudou po smrti, zvláště v tomto rodinném společenství, zapomenuti. • Aktéři rodinné politiky oNestátní neziskové organizace a odbory, tedy občanský sektor oZaměstnavatelé oJiní poskytovatelé veřejných služeb oOdborníci v podobě akademické, vědecké a výzkumné sféry oVzdělávací instituce oMédia oObčanská sféra reprezentovaná širokou skupinou rodin a všech jejich členů • Vnitropodniková politika •Slaďování rodinného a profesního života •Částečné úvazky •Dětské skupiny •Firemní školky •FKSP Vnitropodniková sociální politika Sociální politika podniku • = soubor aktivit podniku, které promyšleně směřují ke zlepšení životních a pracovních podmínek zaměstnanců •Podnik = Soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání •Sociální politika podniku se zabývá osobou pracovníka, člena pracovního kolektivu podniku v širším kontextu společenských, ekonomických a jiných vlivů, které na něho působí v pracovním i mimopracovním prostředí. Nositelem sociální politiky je vedení podniku. Sociální politika podniku se týká dvou oblastí a to oblasti pracovní a mimopracovní. Představuje soustavnou a cílevědomou péči o odborný růst zaměstnance a uspokojení jeho oprávněných sociálních potřeb a tím i jeho životní úrovně •- Strategickým cÌlem sociální politiky firmy musí být takové ovlivnění vlastností práce a pracovních procesů ve firmě, aby se většina stresujících a demotivujících faktorů postupně transformovala do polohy satisfaktorů a došlo tak k postupnému posílení pozitivně orientovaných, stabilizačnÌch psychosociálních tendencÌ uvnitř zaměstnaneckého kolektivu firmy •- Hlavním cílem firemní sociální politiky je regulovat chování zaměstnanců v souladu se zájmy firmy, přičemž uspokojování sociálních potřeb by mělo být pouze prostředkem této regulace •- Do oblastí firemní sociální politiky patří zaměstnanecké výhody, sociální výhody, investiční náklady sociálního charakteru vynaložené na modernizaci a rozvoj základny firemní sociální politiky nebo například pracovněprávní nároky zaměstnanců v sociální oblasti • Nástroje sociální politiky firmy •= jedná se o způsoby ovlivňování chování zaměstnanců cíleným regulováním jednotlivých faktorů práce a pracovního prostředí 1.Sociální výhody (např. penzijní pojištění) 2.Sociální služby (např. zvýhodněné stravování, ubytovací služby atd.) •V organizacích se při poskytování zaměstnaneckých výhod rozšiřuje tzv. cafeteria systém. Cafeteria systém spočívá v tom, že zaměstnancům je přidělen určitý počet bodů a zároveň existuje databáze zaměstnaneckých výhod s bodovým oceněním. Zaměstnanci pak čerpají výhody, které jim vyhovují, do výše přiděleného bodového limitu. Bodový limit zaměstnance však může být vázán i na pracovní výkon, takže péče o zaměstnance se pak prolíná se systémem odměňování. •Specifické uchopení určité sociální výhody (např. penzijního připojištění) nebo sociální služby (např. zvýhodněného stravování v cizím stravovacím zařízení) a její realizace odpovídající konkrétním podmínkám firmy činí ze sociální výhody nástroj, resp. prostředek sociální politiky firmy • Sociální program podniku • Zaměstnavatel může zřídit ve svém podniku tzv. osobní účty pro své zaměstnance. Vkládá do nich určité finanční prostředky na dané období a zaměstnanci z něj mohou prostředky vyčerpat. Oblasti, na které je možné finanční prostředky využít, mohou být různorodé např: -Zdravotní péče – zdravotní a lázeňská péče, která nespadá pod úhradu zákonného zdravotního pojištění -Rekreace – ozdravné, léčebné pobyty včetně dětí zaměstnanců podniku -Školné – náklady v předškolních zařízeních, úhrada školného -Pojištění a připojištění – zaměstnanec si individuálně sjednává pojištění či připojištění (životní, úrazové, penzijní a jiné osobní) -Příspěvek na dopravu – náklady spojené s dojížděním zaměstnanců do a ze zaměstnání -Příspěvek na sportovní činnosti – nákup permanentek, pronájem prostoru pro výkon činnosti Pojmy •Sociální činnosti = pracovní postupy v projektové a realizační fázi, které vytvářejí praktický obsah firemní sociální politiky •Sociální produkty = realizované a ucelené výsledky personální projekce v oblasti sociální. Iniciátory a správci bývají personalisté •Sociální zisk = posun určitého negativního faktoru práce do polohy satisfaktoru (např. zlepšení BOZP, odstraňování závad v oblasti pracovního prostředí) •Sociální riziko = jsou spojena se změnami např. zavedení nového sociálního produktu, dále i dlouhodobá absence sociálních produktů nebo i úplná absence sociální politiky Strategie firemní sociální politiky •= konkrétní a dlouhodobé cíle v oblasti stabilizace zaměstnanců -tato strategie reflektuje regionální a celospolečenské trendy jako např. zavedení penzijního pojištění na zaměstnaneckém principu jako forma podpory ve stáří -obecným cílem je předcházení sociálním konfliktům uvnitř firmy, dosažení vyrovnaného průběhu firemních sociálních procesů a zabezpečení dlouhodobého dobrého sociálního klimatu Materiální instituty sociální politiky podniku •Jedná se například o: -Rekreační a školící zařízení -Podniková předškolní zařízení -Vlastní stravovací zařízení -Sportovní zařízení -Byty ve vlastnictví podniku Legislativní rámec •- Legislativní rámec podnikové sociální politiky je vymezen především zákoníkem práce včetně prováděcího předpisu, zákonem o kolektivním vyjednávání, obchodním zákoníkem, zákonem o účetnictví a jednotlivými ustanoveními zákonů o daních z příjmu a DPH, v platném znění, přičemž rozhodující je úprava v oblasti financování jednotlivých plnění. •- Nejvíce závazným právním předpisem je zákon o daních z příjmu a to jak z pohledu právnické osoby, tak z pohledu poplatníka (zaměstnance) Kolektivní smlouva -jedna z nejdůležitějších věcí v podnikové sociální politice -jsou v ní uvedena veškerá práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, která však nevyplývají pouze ze zákona -kolektivní smlouva obsahuje především individuální práva a povinnosti smluvních stran, které přímo vymezuje daný podnik -kolektivní smlouva provádí úpravu např. mzdových nebo platových práv a ostatních práv zaměstnance Pracovní doba •Podle § 79 zákoníku práce je stanovena pracovní doba na 40 hodin týdně. Výjimku můžeme nalézt u zaměstnanců pracujících v podzemí, v důlní vestavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu (37,5 hodin týdně), s třísměnným a nepřetrţitým pracovním režimem (37,5 hodin týdně) a s dvousměnným pracovním režimem (38,75 hodin týdně). U zaměstnance, kterému je méně neţ 18 let nesmí délka pracovní doby překročit 40 hodin za týden a v jednotlivých dnech 8 hodin •Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel většinou do pětidenního pracovního týdne a určí začátek a konec směny. Směna nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnanec je povinen přijít včas na začátek jeho směny, být připraven na pracovišti a odcházet po konci směny. Doba přípravy a převlékání se do pracovní doby nezapočítává •Zaměstnavatel musí poskytnout přestávku zaměstnanci po 6 hodinách nepřetrţité práce v trvání nejméně 30 minut. Přestávka můţe být rozdělena, ale musí trvat nejméně 15 minut. Legislativa rodinné politiky oV čl. 10 a 32 Listiny základních práv a svobod, a mezinárodní závazky ČR plynoucí zejména z Úmluvy o právech dítěte, oÚmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen, z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech oÚmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích dodatkových protokolů (zejm. čl. 10 – ochrana soukromého a rodinného života, čl. 12 – právo uzavřít manželství, čl. 14 – zákaz diskriminace, čl. 5 jejího dodatkového protokolu čl. 7 (rovnost mezi manžely) Listinou základních práv EU). oPodmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) stanoví zákon o nemocenském pojištění (z. č. 187/2006 Sb.). • Zdroje: Zdroje •https://www.mpsv.cz/web/cz/socialni-zaclenovani?fbclid=IwAR1lbYuz8buboBLfK4oZWLHm5CaQWf4KDnPMz2Efr 7XyN14_688lIKDXydk •https://www.mmr.cz/cs/Microsites/Uzemni-dimenze/UD-typy/Uzemni-dimenze-pro-reseni-socialniho-zacle novani-%E2%80%93-socialne-vyloucene?fbclid=IwAR11GJOsMlTlcFziGYiOzX35qC0UDqX1GX6o5Ziqp78saOCrt1Xogi BXqew •KACZOR, P. Sociální politika a sociální systém ČR. Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica, 2015. 978-80-245-2096-4. •KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 978-80-7357-585-4. •Podnikatel.czu: Definici chudoby splňuje v Česku 8 % populace. Dostupný z: http://www.podnikatel.cz/clanky/definici-chudoby-splnuje-v-cesku-8-populace •MAREŠ, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. 1. vydání. Sociologické nakladatelství, 1999. 248 s. ISBN 80- 85850-61-3. s. •