S i ez<kľ univerzita v Opavč
Fakulta vefejných politik
Seminárni práce
Akademický rok' 2020/2021
Zpsvi, c . di, Jan Sciaat,
Vyučující: Mgr. Silvie Quisová, Ph.D.
f
Teorie k problematice případu č. 2 závislost na drogách Definice
Dle Valíčka (2003) je droga upravená nebo neupravená surovina, která je využívána k výrobě léčiv a technicky důležitých farmaceutických surovin ane^ se používají přímo k léčebným technickým či potravinářským účelům. Dále Valíček (2003) uvádí, že dle jiné definice je drogou každá látka, která při vpravení do živého organismu, může změnit různé funkce tohoto organismu.
Pod pojmem návyková látka nebo droga si dle různých definic můžeme představit, že se jedná
o látky, které povzbuzuji návykové, či pravidelné užívám.
Dle trestního zákoníku § 130 „„se návykovou látkou rozumí alkohol, omamně látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chováni. "
Drogovou závislost nazýváme toxikománii. Valíček (2003) dále uvádí, že při toxikománii u jedince vzniká psychická a fyziologická závislost, kdy má jedinec potřebu zvyšovat dávku, aby dosáhl stejného účinku. Pokud jedinec dávku nezíská vzniká v těle abstinenční syndrom, který nutí jedince, aby drogu získal včas a za jakoukoliv cenu.
Dák můžeme dle MKN 10 určit klientovu diagnózu, kdy se jedná o F 19.2 -syndrom závislosti, jelikož klient užíval více typů omamných a psychotropních látek.
Dělení návykových látek
V dnešní době existuje velké spektrum produktu, ať syntetických nebo přírodních, se kterými lidé experimentují
Dle MKN 10 dělíme jednotlivé závislosti na 10 skupin:
1. HO Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu. 1. F111! Poruchy duševní a poruchy chováni způsobené užíváním opioidú.
3. F12 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů,
4. F13 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedali v nebo hypnotik.
5. F14 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu,
6. F15 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stímulaneíí, včetně kofeinu,
7. F16 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů.
8. F17 Poruchy duševrá a poruchy cto
9. F18 Poruchy diiševní a poruchy chováni způsobené užíváním prchavých rozpouštědel,
10. F19 Poruchy duševní a poruchy chováni způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
Dále můžeme drogy dělit na „měkké" a „tvrdé" drogy, kdy tímto myslíme rizika spojená s užwámm drogy- Mezi měkké drogy můžeme zařadit například mmUfamam, nikotin, alkohol. Mezi tvrdé drogy sadíme například kokain, pervitin, heroin, kde již není společensky akceptovatelné riziko. Další možností, jak dělit návykové látky, je rozdělení na halucínogeny, stimulanty. opioidy. kanaboidy, organická rozpouštědla, sedatíva. Jak uvádí Vágnerová (2003) každá látka působí na jedince jiným způsobem.
F r f'- cíiCť
Prevence je první věc, kterou využíváme k tomu abychom zabránili užívám drog a problémů.
které s tímto přicházejí. Vláda České republiky staví protidrogovou poistite na čtyřech pštmeh: primární prevenci, snižováním rizik, léčbě a sociálním začleňování a kontrole dostupnosti. Cílem této protidrogové politiky je zabezpečit ochranu jedince a společnosti před rizikem, které může užívání návykových látek přinášet. Každý pilíř má svou koncepcí, přístupy a cíle. Prevencí jako takovou dělíme na tři částí: primární, sekundární, terciální.
Primární prevence
Cílem primární prevence je co nejvíce snížit poptávku po drogách. Kdy důležitým faktorem
efektivního fungování je spolupráce specialistů a odborníků. Kdy základem je na problematiku drog upozorňovat jak ve školním, tak v rodinném prostředí. Díky tomuto se formuje postoj k drogám jak u jedince, tak u jeho vrstevníku. Primární prevence se dělí na dvě části, a to specifickou a nespecifickou primární prevenci.
Specifická primární prevence: „soubor aktivit a služeb, které se zabývají prací s osobami, u mĚ hrozí negativní vývoj. V této skupiny osob je třeba pomád specifických preventivních programů předcházet nebo zmírňovat výskyt společensky nežádoucího chování.
Nespecifická primární prevence: Systém aktivit a služeb, jejichž obsahem hott všechny
metody a přístupy umožňující „zdravý" rozvoj osobnosti, včetně možnosti rozvoje nadáni, zajmu, pohybových a sportovních aktivit Zaměřuje se na posíleni osobnosti nebo schopnosti člověka zvládat a řešit problémy. (Marodova, 2006, s.22).
Sekundární prevence
Sekundární prevence pokračuje v primární prevenci, ale je také samostatnou částí, která je tvořena různými programy a službami, které mají za úkol eliminovat problémové situace, ke kterým již došlo. Sekundární prevence se soustředí hlavně na snižovaní rizik a na práci s uživateli drog. Tento systém je zaměřen tak, že dokáže reagovat na určité podněty ze strany drogově závislých např. lize závislosti, motivace, ochote. Do sekundární prevence řadíme různé ambulantní a terénní programy, ambulantaí péči, substituční léčbu.
Ambulantní a terénní programy na snižování rizik
Programy respektují anonymitu a možnost volby pro život s užíváním drog, nebo bez nich. Ambulantní a teiénm programy, jsou nízkoprahové, sice problém přímo neřeší, ale brání uživateli v jeho prohlubování. Tyto programy zpravidla stoji na počátku sociální práce a zprostředkovávají uživateli kontakt s ostatními institucemi, které se na procesu změny účastní. Cílem těchto služeb je motivovat uživatele ke změně.
Dále můžeme drogy dělit na „měkké" a „tvrdé" drogy, kdy tímto myslíme rizika spojená $ užíváním drogy. Mezi měkké drogy můžeme zařadit například marihuanu, nikotin, alkohol. Mezi tvrdé drogy radíme npfíkJlad kokain, pervitin, heroin, kde již není společensky akceptovatelné riziko. Další možností, jak dělit návykové látky, je rozdělení na halucinogeny, stimulanty, opioidy, kanaboidy. organická rozpouštědla, sedatíva. Jak uvádí Vágnerová (2003) každá, látka působí na jedince jiným způsobem.
P n en c e
Prevence je první věc, kterou využíváme k tomu abychom zabránili užívání drog a problémů,
které $ tímto pHeMzej i Vláda České republiky staví protidrogovou politiku na čtyřech pilířích: primární prevenci, snižováním rizik, léčbě a sociálním začleňování a kontrole dostupnosti Cílem této protidrogové politiky je zabezpečit ochranu jedince a společnosti před rizikem, které může užívání návykových látek přinášet. Každý pilíř má svou koncepci, přístupy a cíle. Prevenci jako takovou dělíme na tří části: primární, sekundárni, terciami.
Primární prevence
Cílem primární prevence je co nejvíce snížit poptávku po drogách. Kdy důležitým faktorem
efektivního fungování je spolupráce specialistů a odborníků. Kdy základem je na problematiku drog upozorňovat jak ve školním, tak v rodinném prostredí- Díky tomuto se formuje postoj k drogám jak u jedince, tak u jeho vrstevníku. Primární prevence se dělí na dvě častí, a to specifickou a nespecifickou primární prevenci.
Specifická primární prevence: „soubor aktivit a služeb, které se zabývají prací s osobami, u niž hrozí negativní vývoj. U této skupiny osob je třeba pomocí specifických preventivních pi ogramit přeůinazet nebo zmirňovat , isk\-i společensky nežádoucího chovaní.
Nespecifická primární prevence: Systém aktivit a služeb, jejichž obsahem jsou všechny
metody a přístupy umožňující „zdravý"" rozvoj osobnosti, včetně m&žmmti rozvoje nadáni zájmů, pohybových a sportovních aktivit Zaměřuje se na posíleni osobnosti nebo schopností člověka zvládat a řešit problémy. (Marodova, 2006, s.22).
Seku ndární p re ven ce
Sekundární prevence pokračuje v primární prevenci, ale je také samostatnou částí, která je tvořena různými programy a službami, které mají za úkol eliminovat problémové situace, ke kterým již došlo. Sekundární prevence se soustředí hlavně na snižovaní rizik a na práci s uživateli drog. Tento systém je zaměřen tak, že dokáže reagovat na určité podněty ze strany drogově závislých např. fáze závislosti, motivace, ochota. Do sekundární prevence řadíme různé ambulantní a terénní programy, ambulantní péči, setetitaění léčbu.
Ambulantní a terénní programy na snižování rizik
Programy respektují anonymitu a možnost volby pro život s užíváním drog, nebo bez nich. Ambulantní a terénní programy, jsou mzkoprahové, sice problém přímo neřeší, ale brání uživateli v jeho prohlubováni. Tyto program} zpravidla stoji na počátku sociálni prace
Qkm těchto služeb je motivovat uživatele ke změně.
Ambulantní péče
Zahrnuje zdravotnická zařízení, jež zpravidla navazují na činnost kontaktních center a tefénMch programů. Amtelantsm oddělení poskytují zdravotní péči. ktera nabízí uživateláni návykových látek poradenství a léčbu.
^ubitíruíní léčba
Další možností sekundární prevence je substituční léčba prostřednictvím psychoaktívních substancí v čisté podobě. Používá se nejčastěji pří závislosti na opiátech a spočívá v podávání chemicky příbuzných látek, které se stejným úspěchem zabraňují vzniku odvykacího
Terciární prevence
Poslední části prevence je tercíální prevence. Cílem terciární prevence je co nejvíce snížit
důsledky, které způsobilo užívání drog
Patří sem resocializace, sociální rehabilitace osob, které prošly léčebným programem a nadále se snaží od drog abstinovat.
Dále do tohoto okruhu služeb spadá práce s uživateli, kteří prozatím nemíní na svém životním stylu cokoliv měnit. Velký význam v této oblasti má i výměnný program použitých injekčních stříkaček, jehož smysluplnost spočívá ve zmírnění rizika nákazy nebezpečnými infekcemi (HIV a žloutenek) a eliminuje se riziko nakažení zdravé populace. Terciární prevence se prolíná se sekundární s ohledem na fázi problému, v níž se jedinec nachází
ľ-?tet:'''kadni _esr cr.xa szizí    \ ::• ; ; ,iz.    e -iOC~ :.:"=.-:  1:1- --■ :.-
oavykacích stavů a intoxikace drogou (Kalina a koí. 2003).
Střednědobá ústavní léčba je nabízena závislým uživatelům návykových látek prostřednictvím
psychíaniekýeh léčeben. Léčebný proces trvá zpravidla 3-6 měsíců. Tyto léčebné jednotky mají formu léčebné komunity. (Kalina a kol. 2003).
Terapeutická komunita
Terapeutickou komunitou neboli rezidenční léčbou jsou nazývána specializovaná pobytová zařízení, zaměřená na léčbu směrem k abstinenci a sociální rehabilitaci. Poskytují krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý typ léčby. Cílovou skupinu tvoří osoby závislé na návykových látkách ve středním až těžkém stupni závislosti. (Kalina a kol. 2003).
Doléčovací program: zahrnuje následnou péčí v procesu udržení změn navozených v předchozí léčbě. Zařízení jsou určena absolventům ambulantní nebo rezidenční léčby s celkovou dobou aostmence min. j měsíce. (Kalina a kol. 2uu5i.
Zdroje:
KALINA. Kamil. Drogy a drogové závislosti: mezioborový přistup. Praha: Úřad vlády České republiky, c20©3. Monografie (ÍJrad vlády České republiky). ISBN 80-867344)5-6.
Maradová, E. (2006). Prevence závislostí. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 25 s. ISBN
VÁGNEROVÁ, Marie. Psyehopatologíe pro pracovníky policie a vězeňské služby. Liberec: Technická univerzita. 2003. ISBN 80-7083-703-9.
VALÍČEK, Pavel. Léčivé rosdiny a omamné drogy. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. ISBN 80-7157-725-1.
Česká protidrogová politika a její koordinace. Vlada.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 2020-12-17J. "ľ"'" :-   "'-■ •:- z: https://mwT.vlada.czr^sets/p|MJ¥/prQticÍr<>gova-
poEitik&lnfonnaaii leták RVKPP,pdf
MKN-10 10. revize Mezinárodni klasifikace nemocí. MKN-10 [online]. 2020 [cit 2021-01-03]. Dostupné z: https: /mknlO.uzis.cz/prohlizec/F 10-F19
Úplné změní zákona č. 40/2009 Sb.. trestní zákoník. Vydání: desáté. Praha: Aimex Publsliiieg, 2019. Edice kapesních zákonů. ISBN 978-80-87451-64-9.
KAZUISTIKA Č,2
Zpracoval: Jan Schicl 14.12.2020
ťoužite metod) a zuroje aat: rozhovor) í Kuentcm. r».>zno\ uj = matkou kiienia Délka zoraeovám: 3 x 30 minul rozhovory
1. Osobní údaje klienta: Jméno: Honza
''• m.." .:  : _
Narozen: rex ľ. ičtroc. r^rozem i^5, nuat ciés;c Stav:svobodný
Aktuální bydliště: byt v malém městě Aktuální stav/problém: neschopnost získat prácí Diagnózv: -
2. Rodinná anamnéza:
Matka: narozena 1975, zaměstnaná jako zdravotní sestra
Otec: narozen 1973, zaměstnán jako dělník na montážích Sourozenci: sestro, narozena luóó
Rodinné zázemí: Po rozvodu rodičů, vyrůstal u matky, s otcem neměl téměř žádny vztah. Jeho
mladší sestra máiád, ale záviděl jí její privilegia, kletými seji dostávalo.
3. Osobní anamnéza:
Raný vývoj: -Zdravotní anamnéza: -
Abú/us drog: nikotin (cca 20 cigaret denně), pervitin, marihuana
Krimi: prodej drog, následná podmínka na 3 roky, P t c i: -
Současná rodina: přítelkyně ročník 1994. která ví o problému s drogami.
Bytová situace: bydlí v bytě s přítelkyní
Finanční situace: nyní na úřadu práce, případně brigády s výdělkem do 15 000 Kč/měsíčně. Zájmy: volný čas: filmy, seriály, oočítačové hry
Sociální zázemí: v místě bydliště se stýkal s několika staršími problémovými jedinci, nyní žije s přítelkyní a snaží se o změna životního stylu
Škorní anamnéza: Vystndowal Základní školu, kdy se na škole výrazně neprojevme známky měl průměrné. Následně vystudována SŠ strojírenská.
Profesní anamnéza: tři roky zaměstnán jako obsluha CNC stroje, následně práce v další strojírenské firmě po dobu 3 let Poté práce na dráze jako strojvůdce, ale neudělal závěrečné ;. . :::: _v±^. ■ d,:; r.,
4,     Historie problému a status praesens:
Klient pochází z dysfunkční rodiny, kdy po rozvodu rodičů byl světel matce do péče. Marka jej zvládala do jeho 18 roku života, kdy i on sám ji nechtěl přidělávat problémy. Po rozvodu rodičů, kdy by! společně se sestrou svěřen matce, cítil, že má sestra jako mladší sourozenec určité výhody.
Klient vystudoval základní školu bez vážnějších problémů, kdy jeho známky na základní škole byly průměrné. Přesto se dostal na střední průmyslovou školu, tam se poprvé dostal k marihuaně. V této době peníze, které mu matka dávala na obědy a svačinu začal utrácet za
marihuanu. Po dovršení věku II let začal často ve škole absentovat, kdy si omluvenky psal sám. aby neměl neomluvené hodiny. S většími obtížemi dostudoval střední školu, kdy po získáni maturitního vysvědčení získává prácí ve strojírenské firmě jako obsluha CMC stroje. Během této doby se dostává do kontaktu dle jeho slov se špatnými lidmi a také s pervitinem
Zážitek po první dávce pervitinu byl u něj tak silný, že v užívání této látky pokračoval. Během doby, nóy pracoval jako obsiuha CNC síruje, žil stale u maucy. Jeno pŕymy cmu> 20.000, - Kč a za drogy byl schopen utratit 15.000, - Kč zbylých 5.000, - Kč dával matce na
chod domácnosti. Následně byl z práce za častou absenci v docházce propuštěn. ¥ této době se klient odstčhovává od matky ke svému kamarádovi, který vlastní byt. Nachází si novou práci, s výdělkem přibližně 30.000, - KčVrněsíc. V této práci klient vydrží také 3 roky, kdy opakovaně nezvládá docházku do práce a je propuštěn. Klient se následně nahlásí na pracovní úřad. který jej posílá na rekvalifikační kurz na strojvedoucího. Stále bydlí u svého kamaráda. Za drogy utrácí přibližně 75 % vydělaných peněz. Rekvalifikační kurz trvající jeden rok klient nedokončí, jelikož se nedostaví na závěrečné zkoušky. Opět zapsán na úřad práce. Během této doby, klient není již pouze uživatelem pervitinu, ale začíná jej také prodávat. Jelikož je klient uživatel pervitinu, kdy tento užívá každý den za pomoci kouření, nebo šoupání, je zastaven hlídkou PCR, která u něj dělá test na přítomnost drog, kdy po tomto testu přichází o řidičské oprávněni Přešlo dál prodává drogy, aby si vydělal na pokutu, kterou dostal od správního orgánu. Během této doby zjistí PCR, že klient drogy pouze neužívá, ale také je prodává. Klient se dostává k soudu, který mu uděluje za prodej drog podmínku na tří roky.
V současné době se klient snaží změnit život, kdy si našel přítelkyni a přestěhoval se za
ní, aby změní prostředí a zbavil se kontaktu. Stále je na úřadu páce, v současné době chodi aa brigády. Příieikyně je o jeho problému s drogami obeznámena a snaží se mu pomoci V současné době klient uvádí, že užívá pervitin lx týdně. S rodinou se stýká minimálně. Matka se mu snaží pomáhat. Kontakt s otcem nevyhledává. Emocionálně se neprojevuje, udržuje kontakt pouze s pár kamarády a matkou.
5. Přijatá opatření;
:    -  i;r.i   ...    st . ;  : : ...
3. Podpora přítelkyně,
-   Osamostatněn' se. f   Zntšr; j t ' :
.S    s.    ' -"i.  Priznaní problému matce,
6. Navržená řešení:
1. Vyhledat odbornou lékařskou pomoc,
I ts-t ' t/;
3, Navštěvovat terapeutickou komunitu a doléčovací program,
-i \.b<tmos-a«
5. Chodit na konzultace s lékařem, případně probačním a mediačním úředníkem,
7. Přerušit veškeré vazby na závadové osoby.
Prognóza klienta je nejistá, jelikož je stále uživatelem drog není jisté, jak se jeho život dál bude vyvíjet Důležité je, aby klient začal abstinovat a odtrhl se od současných přátel, tím by se jeho vyhlídky na získání práce výrazně zlepšili. Díky tomu by se mohl vrátit, do běžného života a mohl by fungovat bez větších potíží. Pokud klient naváže lepší kontakt s matkou získá šanci, že ho matka podrží, pokud by přišel o práci nebo o byt. Pokud se klient ocitne na ulici, jako bezdomovec, je možné že začne opět užívat drogy, následně krást, aby získal prostředky k nákupu drog. Čímž by se mohl dostat, až do vězení.
8. Kaťamné/a: případ probíhá
9. Vlastní hodnocení:
S klientem se spolupracovalo dobře, jelikož nemá problém mluvit o své závislosti, nebo o problémech, které si způsobil. Během rozhovoru odpovídal na všechny dotazy, které mu bySy kladeny. O matce a sestře neměl problém mluvit, o otci neměl co říct, jelikož k němu nemá žádný vztah. Klient dále uvedl, že do problému se dostal sám a také se sám chce z těchto
problému dostat Z mé strany nebyl s klientem problém vést rozhovor, ale stále si myslím, že mám na čem pracovat Kazuistíka se mi zpracovávala dobře, kdy si myslím, že téma OPL je velmi rozsáhlé.
Příloha: Vztahová mapa