KOMUNIKACE SENIORY II.
Kontakt: Mgr. Silvie Quisová, Ph.D.
silvie.quisova@fvp.slu.cz
Požadavky:
⚫ Seminární práce – zpracování korespondenčních úkolů ze skript
dle pokynů vyučující
⚫ Ústní zkouška – znalost pojmů, kontextu a metod v rámci
zpracované seminární práce
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Optimalizace KP se seniorem:
⚫optimální podmínky pro komunikační kanál
⚫představení a oslovování
⚫vhodné kódování
⚫jasnost, srozumitelnost, jednoznačnost VK
⚫slovník
⚫načasování
⚫proxemika, haptika, oční kontakt
⚫vhodná míra gestiky a mimiky
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Optimalizace KP se seniorem:
⚫komunikace tváří v tvář
⚫pozitivní potenciál gestiky
⚫paralingvistika
⚫autentičnost a kongruence
⚫vzhled pracovníka
⚫mentální kapacita a kognitivní schopnosti
⚫informace
⚫kladení otázek
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Optimalizace KP se seniorem:
⚫jazyková správnost a kultura
⚫forma dorozumívání
⚫práce s časem
⚫předsudky, stereotypy, ageismus
⚫naslouchání, ne hodnocení
⚫být připraven
⚫říct si o zopakování
⚫vyjadřování pocitů a potřeb
⚫zpětná vazba
⚫pocit užitečnosti
⚫práce s tichem
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
SKUPINOVÁ KOMUNIKACE SE SENIORY
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
DĚLENÍ KOMUNIKACE:
záměrná x nezáměrná
vědomá x nevědomá
kognitivní x afektivní
pozitivní x negativní
shodná x neshodná
asertivní x agresivní x manipulativní x pasivní
intrapersonální x interpersonální (skupinová, masová)
jednosměrná x dvousměrná
bezprostřední x zprostředkovaná
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
ZNAKY MALÉ SKUPINY:
interakce a komunikace
blízké nebo shodné cíle či hodnoty
očekávání naplnění individuálních cílů
skupinová struktura (pozice, role)
normy
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
VLASTNOSTI MALÉ SKUPINY:
stabilita
kompaktnost (integrace)
koheze (soudržnost)
atraktivnost skupiny pro jedince
stálost (stabilita) v čase
autonomie
velikost
intimita vztahů
uzavřenost
složení skupiny
hodnotová orientace
míra uspokojení
stupeň libosti
míra kontroly
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
STRUKTURA MALÉ SKUPINY:
místo ve skupině – pozice
prestiž = sociální status
sociální role
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
NORMY X PRAVIDLA SKUPINY
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
SKUPINOVÁ DYNAMIKA
Cíle, normy, struktura, pozice a role ve skupině,
vůdcovství, koheze a tenze, projekce, podskupiny,
interakce, vývoj vztahů i celé skupiny v čase.
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Pozitivní vliv koheze byl zjištěn i na spokojenost členů
skupiny, koheze zvyšuje pocit bezpečí, redukuje úzkost,
přispívá k pozitivnímu individuálnímu sebehodnocení,
vzájemné akceptaci, důvěrnosti, porozumění a
poskytování vzájemné podpory.
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
JAK PODPOROVAT SKUPINOVOU KOHEZI:
⚫ uspokojování osobních potřeb
⚫ soulad skupinových cílů s individuálními cíli
⚫ výhody, přínos, užitek, sympatie, přitažlivost
⚫ motivace ke členství
⚫ přátelská atmosféra
⚫ prestiž skupiny, prestiž jedinců
⚫ atraktivnost skupinových aktivit, sdílení společných
zážitků, zpětná vazba, komunikace
⚫ osobitá identity skupiny
⚫ společná existenční otázky
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Tenze je hybnou silou skupiny, která podněcuje její členy
k úsilí k dosažení změny.
Příliš silná či dlouhodobá tenze, která není
kompenzována emoční podporou a kohezí, zvyšuje
odpor k aktivní účasti na skupinovém dění, a má za
následek snahu členů o únik ze skupiny.
Nízká hladina tenze ve skupině, která je soudržná a
ochraňující, dává členům skupiny pocit akceptace a
uspokojení, vede však k odbíhání od problémů a
ochuzuje tak skupinové dění.
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
JAK PRACOVAT S TENZÍ VE SKUPINĚ:
Zvyšování tenze: mlčení, projevování lhostejnosti,
odmítání odpovědí na otázky, nejasné výroky, kritika,
nepříjemné otázky, diskuse o konfliktních tématech.
Snižování tenze: přátelskost, vřelost, zájem, empatie,
humor, smích, vyjadřování pozitivních emocí, uvolňující
skupinové aktivity, podpora vzájemné kooperace.
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Skupiny seniorů bývají co se týče členů skupiny velmi
proměnlivé, nesourodé, s menší či větší mírou koheze
(skupiny často fungují jako „shromáždění“ jednotlivců na
daném místě), a zároveň s nízkou potřebou vytvářet ve
skupině tenzi (prioritou je potřeba bezpečí a ochrany).
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
KDE PROBÍHÁ SKUPINOVÁ KOMUNIKACE:
⚫ ambulantní služby, např. denní centra
⚫ pobytové služby, např. domovy s PS, domovy pro
seniory, domovy se ZR
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Podstatou přímé sociální práce se seniory je podpora
klienta a jeho rodiny při rozhodování v obtížné životní
situaci, vytvoření vhodných podmínek (prostředí, čas
apod.) k tomu, aby byla co nejdéle zachována možnost
seniora prosazovat a vyjadřovat svoji vůli a
spolurozhodovat o tom, jak s ním bude zacházeno.
Hlavním nástrojem při přímé práci s klienty je rozhovor.
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
CÍLE SKUPINOVÉ PRÁCE A KOMUNIKACE SE SENIORY:
⚫ vytváření smysluplného a pozitivního společného
zážitku
⚫ zachování moci a kontroly
⚫ nalézání spojence a vzájemné podpory
⚫ zpětná vazba, přijetí (odmítnutí)
⚫ spokojenost a potěšení všech zúčastněných
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
ZÁSADY SKUPINOVÉ PRÁCE A KOMUNIKACE SE
SENIORY:
⚫ pečlivá příprava
⚫ znalost skupinové dynamiky
⚫ schopnost improvizace a přizpůsobení aktuálním
potřebám klientů
⚫ respektovat princip zpomalení a unavitelnost
⚫ respektovat mlčení
⚫ zohlednění smyslových překážek
⚫ náhradní a alternativní formy komunikace
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ SENIORŮ
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Aktivizační programy jsou rozvíjeny úspěšně v úrovni
preventivní (např. trénink paměti pro zdravou stárnoucí
populaci), léčebné (např. kognitivní rehabilitace po cévní
mozkové příhodě) i sekundární prevence (např.
reminiscenční terapie u klientů s počínající demencí).
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
Cílem aktivit pro seniory je zlepšit kvalitu života seniorů,
posílit funkční schopnosti, podpořit fyzickou zdatnost,
pohybové a kognitivní schopnosti.
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
METODY PRÁCE SE SENIORY:
⚫ Psychoterapie
⚫ Speciálně pedagogické metody – ergoterapie,
psychomotorické terapie, expresivní terapie, terapie se
zvířaty
⚫ Reminiscence
⚫ Validační terapie
⚫ Rezoluční terapie
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
METODY PRÁCE SE SENIORY:
⚫ Preterapie
⚫ Sebeudržovací terapie
⚫ Videotrénink interakcí
⚫ Kognitivní aktivizace a trénink
⚫ Kineziologie
⚫ Orientace realitou
⚫ Terapeutické vaření
⚫ Terapie zahradničením
⚫ Bazální stimulace
⚫ Terapie pohybem
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
ZÁSADY PRO SESTAVOVÁNÍ PROGRAMU:
⚫ cíl aktivity
⚫ jaké funkce
⚫ adekvátní náročnost
⚫ orientační doba trvání
⚫ počet osob
⚫ seznam pomůcek
⚫ různé varianty dle individuální potřeb
⚫ báze dobrovolnosti
⚫ přátelská pozitivní atmosféra
⚫ klidné prostředí
⚫ propojení s běžným životem a realitou
⚫ motivace účastníků
⚫ ZACHOVÁNÍ DŮSTOJNOSTI
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
SPECIFIKA AKTIVIT PRO SENIORY:
⚫ různorodost aktivit a individuální přístup
⚫ společenská funkce aktivit
⚫ aktivity jako „mentální odbočka“
⚫ uspokojení vyšší potřeb seniora
⚫ strukturování dne
⚫ přizpůsobení zdravotnímu stavu
⚫ nové, pozitivní zkušenosti
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
KONFLIKTY SE SENIORY
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
BARIÉRY:
⚫ na straně klienta
⚫ bariéry na straně pracovníka
⚫ bariéry v prostředí
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
STÁDIA VÝVOJE KONFLIKTU:
⚫ předjímání, očekávání
⚫ nevyjádřená neshoda
⚫ diskuse
⚫ konfrontace
⚫ eskalace
⚫ deeskalace
„zákopová“ válka
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
DRUHY KONFLIKTŮ:
⚫ skrytý x otevřený
⚫ názorový x mocenský
⚫ vnitřní x vnější
⚫ intrapersonální
⚫ interpersonální
⚫ skupinové
⚫ meziskupinové
⚫ jedinec se skupinou
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
DRUHY KONFLIKTŮ DLE PSYCHOLOGICKÉ
CHARAKTERISTIKY:
⚫ konflikty představ
⚫ konflikty názorů
⚫ konflikty postojů
⚫ konflikty zájmů
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
KONFLIKTY MOTIVŮ:
⚫ APETENCE - APETENCE
⚫ AVERZE - AVERZE
⚫ APETENCE - AVERZE
⚫ dvojitý konflikt kladných a negativních motivů
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
EMOČNÍ
NÁSLEDKY – jedinec
si z konfliktu odnáší
emoční následky
v podobě výčitek,
pocitů selhání,
méněcennosti,
zklamání, frustrace,
strachu a obav.
POTVRZENÍ
PŘEDCHOZÍCH
ZKUŠENOSTÍ
.... kruh se uzavírá a
jedinec znovu a znovu
opakuje
sebedestruktivní nebo
destruktivní chování.
KONFLIKT – jedinec
vstupuje do konfliktu,
vybavuje si, co o
konfliktu ví, většinou
to, že je negativní a
tudíž, že je snadnější
útěk nebo útok.
CHOVÁNÍ
V KONFLIKTU –
jedinec používá takové
chování, které považuje
za účelné pro zvládnutí
konfliktu ... často je
pasivní nebo agresivní.
MYŠLENKOVÁ
MAPA – vše, co je o
konfliktu uloženo v
paměti, vlivem výchovy
v rodině, ve škole,
z okolního prostředí,
vlivem médií apod.
KOMUNIKACE SE SENIORY II.
JAK VYSTOUPIT ZE ZAČAROVANÉHO KRUHU:
⚫ UVĚDOMĚNÍ
⚫ OCHOTA
⚫ DOVEDNOSTI
SENIOŘI S PORUCHOU KOMUNIKACE, VĚDOMÍ A
RŮZNÝMI TYPY POSTIŽENÍ
⚫ PROSTOR BEZ BARIÉR A RUŠENÍ, VHODNÉ OSVĚTLENÍ
⚫ PŘEDSTAVIT SE JMÉNEM A FUNKCÍ, OSLOVOVAT SENIORA
JMÉNEM DLE JEHO PŘÁNÍ
⚫ PŘIMĚŘENÁ SLOVNÍ ZÁSOBA
⚫ POZORNÉ NASLOUCHÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ POROZUMĚNÍ
⚫ STEJNÁ KOMUNIKAČNÍ ÚROVEŇ, OČNÍ KONTAKT
⚫ ZŘETELNÁ VÝSLOVNOST A ARTIKULACE
⚫ POPISNÁ KOMUNIKACE
⚫ NEDOTÝKAT SE VOZÍKU, PSA
⚫ NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE
⚫ ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ TABULKY, PC
⚫ PIKTOGRAMY
⚫ ZNAKOVÁ ŘEČ, BRAILLOVO PÍSMO
⚫ REMINISCENCE, DOTYKOVÁ A USNADŇOVANÁ KOMUNIKACE
⚫ SLEDOVAT A REAGOVAT NA EMOCE SENIORA
⚫ TRPĚLIVOST, PŘÁTELSKOST, LASKAVOST
⚫ MOŽNOST ODDYCHU
Agresivní typ seniora
Zásady komunikace s agresivním typem klientem:
⚫ Naslouchejte klientovi, nechte ho mluvit, neskákejte mu do řeči.
⚫ Pokuste se zjistit důvod jeho agresivního jednání. Pokud senior
nemluví, zeptejte se ho: Co vás trápí? Co se vám přihodilo? Jak
vám mohu pomoci?
⚫ Udržujte bezpečnou vzdálenost od klienta tak, aby vám nemohl
ublížit. (Pozor na házené předměty, berle apod.)
⚫ Omluvte se klientovi, pokud je příčinou jeho hněvu chyba na
straně personálu.
⚫ V případě, že se klient neuklidní, zavolejte na pomoc lékaře
nebo policii.
Depresivní typ seniora
Zásady komunikace s depresivním typem klientem:
⚫ I přes odmítání péče zajistěte u klienta naplňování základních
potřeb, jako je hygiena, stravování a úměrné střídání aktivity a
odpočinku.
⚫ Projevte empatii, komunikujte a chovejte se evalvačně.
⚫ Pozorně naslouchejte.
⚫ Dejte klientovi dostatečný prostor k přemýšlení a komunikaci.
⚫ Pozor na vztahovačnost klientů, važte každé slovo.
⚫ Nevymlouvejte klientovi jeho smutek, věřte mu jeho trýzeň.
⚫ Projevte snahu o společné řešení problému.
⚫ Buďte otevření a vnímaví k jednání a chování klienta. V případě
sebevražedných sklonů uzavřete antisuicidální smlouvu.
⚫ Neodsuzujte klienta a jeho chování.
⚫ Doporučte klientovi pracoviště, kde se deprese léčí.
⚫ V případě zájmu klienta využijte muzikoterapii, aromaterapii,
jógu, zájmové činnosti, psychoterapii a arteterapii.
Úzkostný typ seniora
Zásady komunikace s úzkostným typem klientem:
⚫ S klientem hovořte klidně a trpělivě.
⚫ Vaše mimika a gestika je pozorně sledována klientem, používejte neverbální
komunikaci uvážlivě.
⚫ Mějte dostatek času na rozhovor s úzkostným typem seniorem.
⚫ Ke komunikaci zvolte klidné prostředí, úzkostný jedinec často vyžaduje
soukromí k rozhovoru.
⚫ Informace podávejte jasně a srozumitelně. Volte pomalejší tempo řeči.
⚫ Odpovídejte na všechny dotazy klienta, dle potřeby zopakujte sdělení.
⚫ Přípravě klienta na lékařské vyšetření nebo zákrok věnujte zvýšenou
pozornost.
⚫ Podporujte klienta při jeho rozhodování.
⚫ Podporujte klienta v kontaktech s jeho rodinou, blízkými nebo dalšími lidmi
v okolí.
⚫ Vyvarujte se nátlaku na rozhodnutí otázek typu „buď a nebo“.
⚫ Uvažujte za klienta nahlas, klaďte jím nevyslovené otázky a vyslovte za něho
pochyby. Odpovídejte pak na ně.
⚫ Nedělejte přímá rozhodnutí za klienta, ale přispějme rekapitulací otázek,
obecným shrnutím závěrů, alternativ, zkušeností u jiných apod.
Úzkostně agresivní typ seniora
Zásady komunikace s úzkostně agresivním typem klientem:
⚫ Vysílejte očním kontaktem ochotu k jednání, dodržujte
horizontální polohu pohledu z očí do očí.
⚫ Dívejte se zájem do obličeje klienta, když hovoří. Pokud
hovoříte, střídejte pohled do očí s odklonem pohledu stranou.
⚫ Hovořte klidně, věcně, srozumitelně. Podejte vstřícně
vyčerpávající informace.
⚫ Pokud vám klient skočí do řeči, vyčkejte a pak pokračujte ve
svém sdělení.
⚫ Nezvyšujte hlas a tempo řeči.
⚫ Co nejméně užívejte odpovědí: NE a nahraďte jej odpovědí:
ANO … A ….
⚫ Dejte najevo, že jakékoliv rozhodnutí klienta je pro ní důstojné a
pro vás do značné míry akceptovatelné.
Neurotický typ seniora
Zásady komunikace s neurotickým typem klientem:
⚫ Zvolte ke komunikaci s klientem klidné prostředí v
soukromí.
⚫ Zajistěte dostatek času pro rozhovor s klientem.
⚫ S klientem hovořte klidně, jasně a srozumitelně.
⚫ Vyjadřujte klid a trpělivost i v neverbální komunikaci.
⚫ Projevte empatii a zájem o problémy klienta.
⚫ Dejte klientovi možnost hovořit o svých problémech.
⚫ Povzbuďte jej při komunikaci a vzájemné interakci.
⚫ Neskákejte klientovi do řeči.
⚫ Nabídněte klientovi pomoc a možnost navštívit odborníky.
⚫ Buďte přiměřeně optimističtí a povzbuzující.
Narcistní typ seniora
Zásady komunikace s narcistním typem klientem:
⚫ Jednejte s klientem s úctou, důstojně, na úrovni. Dbejte na
evalvaci při komunikaci.
⚫ Udržujte při komunikaci vzdálenost od klienta asi 1,3 metru.
⚫ Vyhledávejte pohledy z očí do očí.
⚫ Jednejte s klientem jako s partnerem, navoďte ovzduší
spolupráce.
⚫ Podávejte vždy plné informace, vyvarujte se poučování a
mentorování..
⚫ Dejte klientovi najevo, že je středem zájmu.
⚫ Neodbývejte klienta, pokud se mu nemůžete hned věnovat,
dejte najevo, že o něm víte, signalizujte, že byl všimnut a
vyžádejte strpení.
⚫ Vznikne-li konflikt s narcistním klientem, nabídněte mu krátkou
profesionální omluvu.
Pedantérní typ seniora
Zásady komunikace s pedantérním typem klientem:
⚫ Jednejte uspořádaně, klidně, věcně a střízlivě. Vyvarujte se
překotnosti a zmatečného jednání.
⚫ Nezahlcujte klienta informacemi. Na dotazy odpovídejte logicky
a stručně.
⚫ Projevte pochopení, signalizujte názorovou příbuznost a
respekt k zásadám a tradicím.
⚫ Vyvarujte se striktně oponentních stanovisek, bagatelizaci
hodnot, negací tradic.
⚫ Při sporu apelujte na zkušenost, projevte úctu k osobě klienta a
respekt jeho svobodnému právu se rozhodovat, dovolávejte se
zákonitostí vývoje, chronologie postupů a kauzality.
Nepřístupný typ seniora
Zásady komunikace s nepřístupným typem klientem:
⚫ Nepřistupujte ke klientovi jako první, nechte klienta určit
komunikační vzdálenost.
⚫ Jednejte neosobně, klidně a důstojně.
⚫ Podávejte dostatečné množství informací, hovořte stručně
a věcně, neopakujte se.
⚫ Neudržujte hovor za každou cenu, nenechte se vyvést z
míry mlčením klienta.
⚫ Vyvarujte se emotivních projevů, nereagujte na to, co
nebylo otevřeně řečeno.
⚫ Užívejte nedokončených vět, pomlk, nadhozených a
nezodpovězených otázek.
⚫ Hrajte o čas.
Histrionský typ seniora
Zásady komunikace s histrionským typem klientem:
⚫ Snižte možnost pohybu a gestikulaci uvedením do
těsnějšího prostoru, jednejte s klientem v sedě.
⚫ Odveďte jednání mimo pozornost dalších osob.
⚫ Buďte vstřícní a chápající, vracejte ale stále jednání k
předmětu věci.
⚫ Odbočování od tématu neakceptujte.
⚫ Hovořte věcně, stručně, jednoznačně. Volte obraty a
tvrzení, která vylučují možnost polemiky a smlouvání.
⚫ Regulujte jednání tak, aby spělo k co nejrychlejšímu konci.
⚫ Buďte rozhodní, pevní, rázní, autoritativní. Vyvarujte se
však despektu a agresivity.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Umírání je součástí života, vztah člověka se vyvíjí
v čase, je ovlivněn věkem, výchovou, postojem
k umírání. Každý člověk – zdravý, nemocný – si
zaslouží, aby s ním druzí komunikovali jako
s partnerem.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Potřeby umírajících:
- mít pravdivé informace
- jistoty a bezpečí
- emoční podpory
- smíření
- rozloučit se
- rituály
- uzavřít svůj život
- vděčnosti
- odpuštění
- lásky
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Úkoly pracovníka v paliativní péči:
⚫ Zmapovat potřeby pacienta a jeho rodiny.
⚫ Posoudit schopnosti klienta a jeho rodiny situaci
zvládnout, případně taktně nabídnout způsoby pomoci.
⚫ Vytvářet optimální podmínky k vyjádření svých pocitů, jak
klientovi, tak jeho rodině i pečujícím, a to jak jednotlivě,
tak společně.
⚫ Respektovat etnické a náboženské vlivy na způsob
zvládání situace klientem a jeho rodinou.
⚫ Všímat zranitelnějších lidí v okruhu umírajícího klienta
(děti, adolescenti, závislí, senioři apod.), předvídat možné
negativní dopady náročné situace na jejich život. Taktně
nabídnout způsoby pomoci.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Úkoly pracovníka v paliativní péči:
⚫ Pomoci klientovi a rodině překonat komunikační překážky,
vyřešit konflikty a věnovat dobře čas, který umírajícímu
klientovi zbývá.
⚫ Pomoci všem zúčastněným se postupně přizpůsobovat
nové situaci.
⚫ Asistovat dle potřeby a zájmu klienta a jeho rodiny při
jednání s jinými organizacemi, zohledňovat potřeby klienta
i pečujících osob, pomoci s vyřizováním žádostí o dávky
aj.
⚫ Nabídnout pomoc pozůstalými s vyřízením pohřebného,
zprostředkovat pomoc okolí apod.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Zásady vedení nedirektivního rozhovoru:
⚫ Iniciativu nechejte na seniorovi.
⚫ Dejte najevo své sympatie a pochopení pro
situaci seniora.
⚫ Reflektujte sdělení seniora.
⚫ Zajímejte se o pocity seniora.
⚫ Nepokládejte přímé otázky.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Kübler-Rossová (1994) rozdělila fáze umírání na
5 fází:
negace, agrese, smlouvání,
deprese a smíření.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Zásady komunikace s umírajícím klientem:
⚫ Respektujte právo umírajícího klienta na pravdivé
informace.
⚫ Mějte na paměti, že informace o zdravotním stavu klientovi
podává lékař. Po dohodě pracovního týmu i jiný pracovník
např. zdravotní sestra, psycholog, duchovní apod.
⚫ Dávejte klientovi realistickou naději na zlepšení nebo
pozastavení postupu nemoci.
⚫ Neurčujte konkrétní čas, který klientovi zbývá do konce
života.
⚫ Respektujte vyhýbání se klienta mluvit o své smrti.
⚫ Respektujte zvýšenou potřebu klienta vyhledávat
pomáhajícího pracovníka k rozhovorům o pocitech.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Zásady komunikace s umírajícím klientem:
⚫ Zajistěte léčbu a tlumení bolesti.
⚫ Buďte klientovi k dispozici ve všech fázích umírání.
Věnujte klientovi tolik času, kolik potřebuje.
⚫ Naslouchejte klientovi i jeho rodině. Umožněte klientovi i
příbuzným hovořit o všech pocitech, potřebách a přáních
a zajistěte dle možnosti jejich splnění.
⚫ Využívejte i neverbální komunikaci – haptiku.
⚫ Komunikujte s rodinou klienta i po jeho úmrtí.
KOMUNIKACE V PALIATIVNÍ PÉČI
Zásady komunikace s pozůstalými:
⚫ Pomoc v přijetí ztráty blízkého člověka.
⚫ Pomoc odhalit a vyjádřit své emoce.
⚫ Pomoc žít dál bez zemřelého.
⚫ Pomoc s emočním odpoutáváním od zemřelého.
⚫ Poskytnutí času a prostoru pro truchlení.
⚫ Vysvětlit přirozenost a normálnost chování pozůstalých.
⚫ Počítat s rozdíly mezi jednotlivými pozůstalými.
⚫ Nabízet pomoc a podporu.
⚫ Zkoumat obranné mechanismy a způsoby překonávání krize u
pozůstalých.
⚫ Zajistit adekvátní péči u patologických projevů.