Kontrola ve veřejné správě
Přednáška č. 2
Osnova přednášky:
➢ Prameny a principy kontroly
Kontrola a dozor z pohledu teorie veřejné správy
➢ Funkce kontroly
➢ Členění kontroly
Časový průběh
Obecnost a komplexnost
Zaměření
Metody
Systému VS
Právní úprava kontroly ve veřejné správě
➢ ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR
➢ zákon o NKÚ
➢ zákon o veřejném ochránci práv
➢ zákon o obcích (obecní zřízení), §§ 123-129 c)
➢ zákon o krajích (krajské zřízení) §§ 81-89
➢ zákon o státním rozpočtu
➢ zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
➢ zákon o finanční kontrole ve VS
➢ zákon o přezkoumávání hospodaření ÚSC
➢ zákon o účetnictví
Základní principy kontroly a dozoru
výkon státní správy (např. výkon přenesené
působnosti ÚSC)
dozor a kontrolu může provést vždy pouze jeden
zákonem stanovený správní orgán.
Zásada minim. zásahů do činnosti správních
orgánů pokud to vyžaduje ochrana zákona a jen zákonem
stanoveným způsobem
přednost preventivního působení před represí
předcházení nedostatkům spočívá v metodické pomoci ze
strany dozorujících a kontrolních orgánů
Základní principy kontroly a dozoru
Kontrola
je vyhledávací činnost zaměřená na plnění zákonných
povinnosti, (např. ÚSC v rámci výkonu přenesené a
samostatné působnosti)
je vykonávána předběžně, průběžně a následně
zjištěné nedostatky kontrolní orgány nenapravují, k
nápravě dávají podnět
hodnotí stav i z hlediska hospodárnosti, efektivnosti a
účelnosti
může být realizována také vůči úkonům učiněným
podle správního řádu a daňového řádu
Základní principy kontroly a dozoru
Dozor
činnost státu prováděná vůči správní úřadů, ÚCS, během
níž se zjišťuje, zda právní akty, vydaná rozhodnutí jsou v
souladu se zákonem, je vykonáván zásadně následně.
V případě zjištění nezákonnosti dozorující orgán je oprávněn
např. účinnost právního aktu pozastavit a podat návrh
soudu na jeho zrušení.
(nevztahuje na rozhodnutí a jiné úkony orgánů
realizované podle správního řádu a daňového řádu)
Některé z dozorujících orgánů
Český telekomunikační úřad
pověřen kontrolou dodržování kvality a prosazováním transparentnosti
cen poskytovaných služeb elektronických komunikací, poštovních
služeb včetně rovného přístup k nim
Finanční arbitr
např. pověřen řešit podání k vysokým poplatkům, úrokům z půjčené
finanční částky, nebo spor s poskytovatelem spotřebitelského úvěru
Veřejný ochránce práv
např.řeší nesouhlas s rozúčtováním nákladů spojených s bydlením,
neúměrné výše nákladů na tepelnou energii, vytápění
Energetický regulační úřad
Státní energetická inspekce
Stavební dozor
Autorský dozor
Kontrola
zjišťuje, zda správní orgány (včetně ÚSC):
při výkonu státní správy (samosprávy) dodržují zákony
a jiné právní předpisy
(usnesení vlády, směrnice ústředních správních úřadů a
opatření přijatá při kontrole)
při výkonu kontroly kontrolní orgán případné porušení
povinnosti uvádí v protokolu
nápravu zjednává vedoucí správního orgánu
Funkce kontroly
poznávací porovnávací nápravná
Funkce kontroly
Má společenskou úlohu a účel.
Kontrola má:
➢ aktivní, pozitivní a stimulační úlohu,
➢ účel ochranný,
➢ působí k všestrannému zdokonalování státní správy.
Nejde jen o zjišťování nedostatků a jejich nápravu.
Kontrola je prostředkem rady a pomoci,
zevšeobecňování
a přenášení kladných zkušeností a příkladů
Členění kontroly
Časový průběh
Obecnost a komplexnost
Zaměření
Metody
Systému VS
Členění kontroly
Podle časového průběhu lze kontrolu dělit:
➢ předběžnou,
➢ průběžnou,
➢ následnou.
Předběžná kontrola
➢ se vztahuje způsob přípravy určitých správních činností.
➢ hodnotí se připravenost správního orgánu přijetí
opatření, k výkonu určité kompetence,
➢ hodnotí se správní akty v procesu jejich vzniku,
(dříve než budou mír právní závaznost)
speciální případem předběžné kontroly je ten,
kde je zavedena předběžná kontrola normativních aktů,
ať už právních předpisů vydávaných orgány veřejné správy
nebo interních normativních aktů
Průběžná a následná kontrola
Průběžná kontrola se provádí v době vlastního
průběhu určité správní činnosti
až do jejího ukončení vydáním rozhodnutí
Následná kontrola se vztahuje k již ukončené
správní činnosti. Právní formy kontroly mívají
často povahu následné kontroly.
Obecnost kontroly
Z hlediska obecnosti dělíme kontrolu na:
➢ obecnou
➢ speciální.
Obecná kontrola může být prováděna v rámci poměru
nadřízenosti - podřízenosti,
nebo je prováděná zvláštními kontrolními orgány
obecné povahy ( Nejvyšší kontrolní úřad)
Speciální kontrola se zaměřuje na určitý aspekt činnosti
kontrolovaného objektu (je blízká pojmu dozor)
Komplexnost
Komplexní kontrola se týká všech stránek činnosti
kontrolovaného objektu a je součástí kontroly
spojené s řídícími vztahy
(např. při jednorázové kontrole úřadu se zjišťování
a hodnocení vztahuje na některé odbory správního
orgánu - školství, kultura, zdravotnictví).
Hledisko zaměření kontroly
kontrolu lze členit na
➢ kontrolu služebního charakteru (týká se
všech činnosti kontrolovaného),
➢ odbornou (vztahuje k věcnému obsahu
činnosti kontrolovaného objektu a zkoumá,
zda postup orgánů při zjišťování skutečného
stavu věci, je v souladu s právními předpisy)
➢ hospodářskou (účelnost vynakládaných
prostředků a hospodárnost jejich použití)
➢ politickou (souladnost výkonu veřejné správy
se záměrem a představami subjektu politické
Metody kontroly
lze rozeznávat kontrolu
právní, (postup při jejím provádění, oprávnění a
povinností kontrolujících subjektů i kontrolovaných objektů,
jakož i případných důsledků kontrolních zjištění.
formální (využívá se interních normativních i indiv. aktů).
neformální (představuje klíčovou složku zjišťování a
hodnocení skutečností důležitých pro kontrolu v rámci
běžného vedení záležitostí bez speciálního kontrolního účelu.
Kontrola z hlediska systému veřejné správy
Lze dělit na kontrolu:
➢ vnitřní (ve státní správě, v samosprávě)
➢ vnější uskutečněna občany, sdělovacími prostředky)
Základní instituce kontrolního
systému v ČR
Parlament ČR
Vláda ČR
ústřední orgány státní moci
Nejvyšší kontrolní úřad ČR
Česká národní banka
Veřejný ochránce práv
Parlamentní kontrola
vyjadřuje podstatu vztahů orgánů veřejné
správy a zákonodárného orgánu
Zákonodárný orgán je oprávněn v rámci
zákonodárné činností, kontrolovat
veřejnou správu v nejobecnějším slova smyslu
Zákonodárnému orgánu náleží kontrolovat
činnost vlády, jakož i činnost jejich jednotlivých
členů.
Parlamentní kontrola
Poslání a postavení veřejné správy vyžaduje,
aby právní úprava organizace i činnosti
veřejné správy garantovala zákonnou realizaci
jejich cílů a úkolů
Druhy parlamentních kontrol:
➢ předběžná (projednávání zákonů)
➢ následná (projednávání závěrečného účtu)
Parlamentní kontrola
Vykonávají ji :
PS, poslanci, výbory, komise (stálé, dočasné, včetně
vyšetřovací)
Sněmovna zřizuje mandátový a imunitní výbor,
petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní
výbor, organizační výbor, volební výbor, výbor
pro evropské záležitosti
Některé nástroje
➢ zvláštní parlamentní orgány pro kontrolu
zpravodajských služeb
➢ přímý vliv na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu
Parlamentní kontrola
Poslanecká sněmovna:
➢ Kontroluje činnost vlády (projednává plnění
programového prohlášení vlády, zprávu vlády
k plnění úkolů na určitém úseku výkonu
státní správy),
➢ Interpelace členů vlády
➢ Vydáním usnesení formuluje návrhy a
doporučení vládě
➢ Může vyslovit vládě nedůvěru
Parlamentní kontrola
Kontrola vykonávaná zastupitelskými orgány
realizována
zastupitelstvy obcí a krajů ve vztahu k jejich
dalším orgánům,
je součástí jejich
samosprávně mocenských oprávnění a vztahuje
se výlučně k činnosti orgánů obcí při výkonu tzv.
samostatné působnosti.
Kontrolní funkce výborů PS
výbory projednávají kontrolní zprávy příslušných
ministrů a kontrolují činnost ministerstev jim podřízených
jiných státních orgánů a organizací
Branný a bezpečností (zabývá se armádou a policií);
Mandátový a imunitní; Rozpočtový (zabývá se
problematikou státního rozpočtu);
Ústavně právní;
pro lidská práva a národnosti; pro sociální politiku a
zdravotnictví; zemědělský, aj.
Poslanci kontrolují vládu a ministry prostřednictvím
interpelace
Správní kontrola
kontrolní činnost k tomu určených subjektů, se
zaměřením na:
➢ hospodaření s finančními prostředky státu,
➢ na plnění povinností vyplývajících právních
předpisů,
nejde-li o kontrolní činnost prováděnou ve
vztazích nadřízenosti a podřízenosti.
Správní kontrola
činnost veřejné správy,
která je vykonávána vůči subjektům,
stojí vně systému orgánů veřejné správy.
Podstatou této činnosti je
sledování postupů a vyhodnocování,
zda tyto subjekty jednají v souladu s právními předpisy.
Etapy správních kontrol
• První - zjišťování a hodnocení rozhodných
skutečností, které spočívají ve sledování jednání
dozorovaných subjektů a hodnocení jednání
z hlediska jeho souladu s právními předpisy.
• Druhá - v případě zjištěných nedostatků, přijetí
nápravných opatření.
Nápravné prostředky jsou reakcí na nedostatky
zjištěné v první fázi (následná kontrola).
• Rozhodnutí v rámci kontroly je vydáváno v
ČR pro celou veřejnou správu podle zákona č.
500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů.
• Jestliže porušením ( zákonných nebo
uložených) povinností dozorovaných subjektů
byla naplněna skutková podstata správního
deliktu, oprávněný orgán uplatní sankce:
poučení, upozornění, pokuta,
exekuce:
odebrání věci, náhradní výkon
Činnost některých z orgánů ČR oprávněných ke
kontrole
• Česká obchodní inspekce
• Česká inspekce životního prostředí
• Státní úřad inspekce práce
• Česká školní inspekce
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce
• Stavební úřady
• Živnostenské úřady
Česká školní inspekce
je členěna na
• ústředí České školní inspekce se sídlem v Praze a
• inspektoráty České školní inspekce.
Inspekční činnost se
• vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní
rok (schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na
návrh ústředního školního inspektora).
• provádí na základě upozornění šetření
podnětů, stížností a petic.
Česká inspekce životního prostředí
dozírá:
• na dodržování právních norem EU, předpisů
ČR
• v oblasti týkajících se funkcí lesů, vod, půdy
jako složky životního prostředí,
1x ročně předkládá zprávu ministerstvu ŽP
(Parlamentu ČR a Evropské komisi)
Česká obchodní inspekce
• kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo
dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující
služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na
vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo
provozující tržiště.
• kontroluje dodržování podmínek stanovených k
zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně
zdravotní nezávadnosti (rovněž zda se při prodeji zboží
používají ověřená měřidla)
Ochrana spotřebitele ( právní předpisy ČR a EU!!!)
Státní úřad inspekce práce
kontroluje dodržování povinností mj.na úseku:
➢ pracovní dobu a dobu odpočinku,
➢ z právních předpisů k zajištění bezpečnosti
práce , ochrany zdraví při práci
Nově právo kontroly Evropského ochránce práv
(zaměstnanci VS)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
zjišťuje nedostatky při výrobě nebo uvádění
do oběhu:
• výrobků, potravin, surovin anebo tabákových
výrobků a jejich příčiny,
• kontroluje zda čerstvé ovoce, čerstvá zelenina
nebo konzumní brambory splňují požadavky
na jakost stanovenou zvláštním právním
předpisem
Stavební úřady
vykonávají soustavný dozor:
• nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů,
• ochrany práv a oprávněných zájmů
právnických a fyzických osob a
• nad plněním jejich povinností vyplývajících
ze stavebního zákona a právních předpisů
vydaných k jeho provedení.
Živnostenské úřady
Kontrolu vztahujícími se na
➢ živnostenské podnikání,
➢ podmínky provozování živnosti uložené v
koncesní listině
➢ další povinnosti související s podnikáním.
Dozor vykonávaný veřejnými ozbrojenými
sbory:
➢ Policií České republiky,
➢ obecní policí
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
státní kontrolu provádějí
➢ ministerstva a jiné USÚ v rozsahu
stanoveném zvláštními zákony,
➢ místní orgány státní správy a orgány územní
samosprávy (pokud vykonávají státní správu)
➢ ostatní orgány státní správy, tzv.
specializovanou kontrolu, odborný dozor nebo
inspekce
státní kontrolou je kontrolní činnost
pověřených správních orgánů zaměřená na:
➢ hospodaření s finančními a hmotnými
prostředky ČR,
➢ plnění povinností vyplývajících z obecně
závazných právních předpisů
➢ uložených na základě předpisů.
Oprávnění ke kontrolní jsou při provádění
kontroly oprávněni:
➢ vstupovat do objektů,
Požadovat:
➢ součinnost kontrolovaných osobách, aby ve
stanovených lhůtách předložily originální doklady a
další písemnosti,
➢ poskytnutí pravdivých a úplných informací
➢ aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě
písemnou zprávu
Povinnosti kontrolních pracovníků
➢ zjistit při kontrole skutečný stav věci ,
➢ oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly,
➢ pořizovat o výsledcích kontroly protokol,
➢ zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech
Výsledky kontroly
➢ o kontrolním zjištění se pořizuje protokol,
který obsahuje mj. popis zjištěných
skutečností s uvedením nedostatků
➢ proti výroku uvedeném v protokolu může
kontrolovaná osoba podat písemné a
zdůvodněné námitky, (ve lhůtě do 5 dnů ode
dne seznámení s protokolem)
Instituce kontroly v zemích EU
INTOSAI – mezinárodní instituce nejvyšších
kontrolních institucí
EUROSAI – evropská instituce nejvyšších kontrolních
institucí
Evropská komise
Evropský soudní dvůr
Evropský účetní dvůr
Evropský ombudsman
Parlamenty čl. států
Dozor nad výkonem samostatné
působnosti
Ministerstvo vnitra je ústředním správním
úřadem,
má právo dozoru nad vydáváním a
obsahem obecně závazných vyhlášek obcí a krajů,
usneseními,
rozhodnutími a jinými opatřeními
vydaných orgány obcemi a kraji v samostatné
působnosti
jaký bude postup?
odporuje-li obecně závazná vyhláška obce
nebo kraje zákonu, vyzve MV obec (kraj) ke
zjednání nápravy.
Nezjedná-li nápravu do 60 dnů od doručení
výzvy, MV pozastaví účinnost obecně
závazné vyhlášky.
Nezjedná-li zastupitelstvo obce nápravu ve
stanovené lhůtě, MV podá do 30 dnů od
uplynutí této lhůty Ústavnímu soudu návrh
na zrušení tohoto právního předpisu.
Postup při zjištění nedostatků v usnesení
zastupitelstva nebo rady územního
samosprávného celku
dozor sleduje soulad nejen se zákony ale
též s jinými právními předpisy.
V případě zjištěného nedostatku a
neuposlechnutí výzvy k nápravě, podá
MV návrh na jejich zrušení příslušnému
soudu.
Dozor nad výkonem přenesené
působnosti
při výkonu přenesené působnosti je orgán
územní samosprávy
součástí hierarchické struktury organizace
státní správy
dozorující orgán je v nadřízeném
postavení nad orgánem obce či kraje.
Dozor
nad vydáváním a
obsahem nařízení obcí, usnesení,
rozhodnutí a jiných opatření orgánů
obcí
v přenesené působnosti vykonávají
krajské úřady
Nařízení rady obce
Při dozoru nad vydávanými nařízeními
rady obce se zjišťuje jejich soulad se zákony
a jinými právními předpisy.
Odporuje-li zákonu nebo jinému právnímu
předpisu, vyzve krajský úřad obec ke
zjednání nápravy.
Nezjedná-li příslušný orgán obce nápravu,
pozastaví jeho účinnosti a podá Ústavnímu
soudu návrh na zrušení tohoto předpisu.
Kontrola veřejné správy
Definice:
kontrola prováděná vůči subjektům
veřejné správy
ze stran subjektů
stojících vně systému.
Kontrolu veřejné správy vykonávají:
• Parlament
• Vláda
• Soudy
• Nejvyšší kontrolní úřad
• Veřejný ochránce práv
• Veřejnost
Parlament České republiky vykonává
kontrolní činnost především ve vztahu
k výkonné moci,
prostřednictvím svých výborů jako svých
iniciativních a kontrolních orgánů.
kontrola prováděná:
• plenárním zasedáním,
• poslaneckými a senátními výbory
• interpelacemi poslanců
• vyslovení nedůvěry vládě
• vyšetřovacími komisemi
Kontrola veřejné správy soudy
je vykonávána ve správním soudnictví podle zákona č.
150/2002 Sb., soudní řád správní
• přezkoumávají zákonnost rozhodnutí správních orgánů,
• chrání účastníky řízení před jejich nečinností nebo
nezákonným zásahem.
Do kompetence správního soudnictví patří věci
volebního soudnictví, věci politických stran
a politických hnutí a tzv. kompetenční žaloby.
• Nejvyšší správní soud, který zajišťuje jednotu a
zákonnost rozhodování správních soudů.
Ústavní soud rozhoduje o:
• zrušení zákonů
• ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy
proti nezákonnému zásahu státu,
• spory o rozsah kompetencí státních orgánů a
orgánů územní samosprávy,
• ústavní stížnosti právnických nebo fyzických
osob proti pravomocnému rozhodnutí a jinému
zásahu orgánů veřejné moci do jím ústavně
zaručených základních práv a svobod.
Nejvyšší kontrolní úřad vykonává kontrolu
• hospodaření se státním majetkem a
finančními prostředky vybíranými na základě
zákona ve prospěch právnických osob s
výjimkou prostředků vybíraných obcemi nebo
kraji v jejich samostatné působnosti,
• státního závěrečného účtu ČR,
• plnění státního rozpočtu ČR,
• hospodaření s prostředky, poskytnutými ČR
ze zahraničí, a s prostředky, za něž převzal
stát záruky,
• vydávání a umořování státních cenných papírů,
• zadávání státních zakázek.
Nejvyšší kontrolní úřad sleduje,
• zda kontrolované činnosti jsou v
souladu s právními předpisy,
• přezkoumává jejich věcnou a formální
správnost a posuzuje,
• zda jsou účelné a hospodárné
Veřejný ochránce práv
• působnost upravuje zákon č. 349/1999
Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění
pozdějších předpisů.
• působí k ochraně osob před jednáním
správních úřadů a dalších institucí, pokud
je v rozporu s právem, nebo jednání
• neodpovídá principům demokratického
právního státu a dobré správy, nebo
• jsou nečinné tam, kde mají konat.
Při zjištění pochybení může požadovat od úřadu
či instituce, aby sjednal nápravu.
Působnost ochránce se nevztahuje:
• na soudy všech stupňů
• Parlament,
• prezidenta republiky a vládu,
• Nejvyšší kontrolní úřad,
• zpravodajské služby České republiky,
• orgány činné v trestním řízení a
• státní zastupitelství.
Veřejný ochránce práv:
• nemá k dispozici žádné přímé
donucovací prostředky
• je volen Poslaneckou sněmovnou
z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje
prezident republiky a Senát.
• funkční období veřejného ochránce je
šestileté a může být zvolen pouze na dvě
po sobě jdoucí funkční období.
• dosáhl věku 40 let.
Veřejnost a právo na informace
Občané se na kontrole veřejné správy
podílejí v několika směrech.
Mohou se účastnit veřejných zasedání
orgánů veřejné správy
Státní orgány a orgány územní
samosprávy jsou povinny přiměřeným
způsobem poskytovat informace o své
činnosti.
• Právní předpisy umožňující veřejnou
kontrolu
• zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím,
• zákon č. 123/1998 Sb., o právu na
informace o životním prostředí,
který upravuje oblast poskytování
informací ve vztahu k životnímu
prostředí
Povinnými subjekty, ke svobodném
přístupu k informacím, a k právu na
informace o životním prostředí jsou:
• státní orgány,
• územní samosprávné celky a jejich
orgány
• veřejné instituce.
Stížnosti a petice
v Listině základních práv a svobod, je
v ustanovení čl. 18 uvedeno, že právo
petiční právo je zaručeno
ve věcech veřejného nebo jiného
společného zájmu
má každý právo sám nebo s jinými se
obracet na státní orgány a orgány územní
samosprávy s žádostmi, návrhy
a stížnostmi.
K sestavení petice, opatření podpisů
občanů, doručení petice orgánu veřejné
moci a jednání s ním mohou občané
vytvořit petiční výbor.
Členové petičního výboru jsou povinni
určit osobu starší 18 let, která je bude
zastupovat ve styku se státními orgány,
obcemi.
Orgán veřejné moci,
jemuž je petice adresována, je povinen ji
přijmout.
Do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji
podal anebo tomu, kdo zastupuje členy
petičního výboru.
V obcích je tato pravomoc svěřena radě
obce, v krajích radě kraje.
Dotčené osoby mají podle zákona právo
obracet se na správní orgány se
stížnostmi proti nevhodnému chování
úředních osob nebo
proti postupu správního orgánu,
Stížnost lze podat písemně nebo ústně,
musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího
doručení správnímu orgánu příslušnému k
jejímu vyřízení.
O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v
této lhůtě vyrozuměn.
Právo na náhradu škody
S otázkou kontroly veřejné správy úzce
souvisí právo na náhradu škody způsobenou
výkonem veřejné správy.
čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a
svobod:
každý právo na náhradu škody způsobené
mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného
státního orgánu či orgánu veřejné správy
nebo nesprávným úředním postupem.
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za
škodu způsobenou při výkonu veřejné moci
rozhodnutím nebo nesprávným úředním
postupem, ve znění pozdějších předpisů.
Odpovědnými subjekty:
stát, který odpovídá za škodu způsobenou
při výkonu státní moci
územní samosprávné celky, které
odpovídají za škodu způsobenou při výkonu
veřejné moci svěřené jim zákonem v rámce
samostatné působnosti.
Stát odpovídá za škodu, která byla
způsobena:
• rozhodnutím, jež bylo vydáno v
občanském soudním řízení,
• ve správním řízení, v řízení podle
soudního řádu správního nebo
• v řízení trestním,
• nesprávným úředním postupem.
O náhradách škody způsobené
nezákonným rozhodnutím
v oblasti soudnictví rozhoduje
Ministerstvo spravedlnosti.
Právo na náhradu škody způsobené
nezákonným rozhodnutím mají účastníci
řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí,
z něhož jim vznikla škoda.
Právo na náhradu škody má i ten, s nímž
nebylo jednáno jako s účastníkem řízení.
Vznik nároku na náhradu škody způsobené
nezákonným rozhodnutím je podmíněn tím,
že bylo zrušeno nebo změněno pravomocné
rozhodnutí, z něhož škoda vznikla.
Stát
odpovídá za škodu způsobenou
nesprávným úředním postupem.
Nesprávným úředním postupem je
jednání, které odporuje právním
předpisům a nejde o rozhodnutí.
např. porušení povinnosti učinit úkon
nebo vydat rozhodnutí v zákonem
stanovené lhůtě. Právo na náhradu škody
má ten, jemuž byla nesprávným úředním
postupem způsobena škoda.
Nárok na náhradu škody se
• promlčí za tři roky ode dne, kdy se
poškozený dozvěděl o škodě
• Prekluzivní lhůta je deset let ode dne, kdy
poškozenému bylo doručeno nezákonné
rozhodnutí