Evropské správní právo Evropská charta místní samosprávy (dále jen Charta) Evropská charta regionální samosprávy Osnova  Charakteristika Charty místní samosprávy  Sledovaný cíl  Možnosti výhrady pro státy  Principy Charty  Postavení ČR k Chartě  Vzdělávání úředníků  Evropská charta regionální správy  Vztah státu a samosprávy Správní právo 2 Rok 1985 - významný počin Rady Evropy z oblasti místní demokracie otevření „Charty“ k podpisu sjednocování místní samosprávy na principech- vyjádřeno přijetím Charty, Důležité - obsahuje pravidla, na nichž je postavena činnost místní samosprávy Správní právo 3 Základní téze uznávané v EU • místní společenství patří do demokratického systému správního řízení • právo občanů podílet se řízení věcí veřejných Správní právo 4 Členské státy jsou si vědomy, že • na místní úrovni může být právo nejlépe vykonáváno, • místní orgány, s pohledu působností a odpovědností, mohou zajistit správu efektivn (blízkou) občanům Ochrana a posilování místní samosprávy v evropských zemích je podpora k formování Evropy, založené na principech demokracie, dekoncentrace a decentralizace moci Správní právo 5 Cíl stav, kdy se subjekty budou podílet na chodu věcí veřejných tzn. že na místní úrovni budou spravovat veřejné věci volení zástupci občanů (decentralizace státní moci) Správní právo 6 Evropská charta místní samosprávy z r. 1985, vstoupila v platnost 1. září 1988 vytváří společný evropský standard: - pro zajištění a ochranu práv místní samosprávy, - zavazuje smluvní strany, k aplikaci základních pravidel zaručujících politickou, správní a finanční nezávislost územní samosprávy. Správní právo 8 Přijetím Charty vyvrcholilo dlouholeté úsilí formulovat a právně zakotvit základní principy, na nichž spočívá místní samospráva v demokratických státech. Preambule Charty vyzvedává postavení místního společenství mj. právo občanů podílet se na řízení veřejných záležitostí správu demokratizovat, decentralizovat a dekoncentrovat Správní právo 9 Právní úprava Charty místní samosprávy publikována sdělením MZVč. 181/1999 Sb.. Preambule Část I. Ústavní a zákonné základy místní samosprávy (pojem a rozsah místní samosprávy, ochrana hranic ÚSC, struktura, odpovědnost, finanční prostředky, kontrola i dozor) Část II. Ustanovení k závazkům, poskytování informací, Část III. Závěrečné ustanovení, platnost Možnost výhrady pro zúčastněné státy  dovoleno je neakceptovat některá ustanovení, kterými se necítí být státy vázány .  umožňuje kdykoliv závazky stran Rozšířit (dojde-li k odstranění překážek).  možnost vypovědět další ustanovení (jestliže počet závazných ustanovení klesne pod stanovenou hranici, je to považováno za vypovězení Charty jako celku). Správní právo 11 Plnění povinnosti státu přistupujících k Chartě zavázat se k dodržování nejméně 20 ustanovení, 10 z nich musí být vybráno ze 14 nejdůležitějších odstavců.  informovat generálního tajemníka Rady Evropy o legislativních a jiných opatřeních ke splnění podmínek Charty. Správní právo 12 Významné principy zákonné a též ústavní uznání principu místní samosprávy (čl. 2), vymezení místní samosprávy jako práva a schopnosti místních společenství, daných zákonem, v rámci své odpovědnosti, v zájmu místních obyvatel regulovat a řídit podstatnou část správy veřejných záležitostí (čl. 3 odst. 1) Správní právo 13 Významné principy  právo má být vykonáváno volenými zástupci tajným hlasováním na základě přímého, rovného a všeobecného volebního práva, které si mohou zřizovat jim odpovědné výkonné orgány  není přípustné omezit možnost shromáždění občanů, referenda nebo jakékoli jiné formy přímé účasti občanů tam, kde to dovoluje zákon (čl. 3 odst. 2) Správní právo 14 Významné principy  v mezích zákona řešit záležitostmi, které nejsou vyňaty z jejich působnosti ani svěřeny jinému orgánu (čl. 4 odst. 2)  poskytnuté pravomoci jsou výlučné a nelze je omezovat  změny hranic místních územních jednotek nesmí být uskutečňovány bez předchozího projednání s dotčenými jednotkami (čl.5) Správní právo 15 Souhlas s přijetím Charty v ČR Vláda ČR dne 11.5.1998 přijala usnesením souhlas s podpisem a ratifikací Charty s tím, že se necítí být vázána ustanoveními 6 odst. závazky, které nebylo možné plnit z důvodů neodpovídající vnitrostátní právní úpravy a nereálnosti provedení potřebných legislativních změn ( rok 1998) Správní právo 16 Souhlas s přijetím Charty v ČR zavázala se k 24 odst. I. části Charty (požadavek alespoň 20 odst.), k 13 odst. z jmenovitě vymezených 14 odst. článku 12 (požadavek alespoň 10 odst.). Ustanovení Charty před její platností pro ČR byly zařazeny do návrhů zákonů upravujících postavení a působnost obcí, krajů (I. a II. fáze reformy územní veřejné správy) . Správní právo 17 Některé z právních norem reformy Zákon o obcích Zákon o krajích Zákon o hlavním městě Praha Zákon o rozpočtových pravidlech místních rozpočtů Zákon o právu na informace Zákon o petičním právu Zákon o místním referendu Zákon o vzdělávání úředníků ( jedna z nejdůležitějších právních norem reformy VS) Správní právo Vzdělávání úředníků, postavení volených zástupců ÚSC čl. 6 odst. 2 předpokládá kvalitní personál, zajišťování zvyšování kvalifikace, přiměřeného odměňování a karierní postup, čl. 7 odst. 2 vyžaduje vytvoření podmínek pro volené zástupce s možnosti přiměřené náhrady výdajů (náhrada ušlých příjmů, odměna za vykonanou práci a odpovídající sociální zabezpečení) Správní právo 19 Vztah státu a ÚSC V rámci reformy správy věcí veřejných přetrvávají nedostatky v uplatňování:  demokratizace, (dozor státu nad výkonem decentralizované a dekoncentrované moci)  decentralizace (přenesení veřejné moci ze státu na subjekty od státu odlišné tj. ÚSC)  dekoncentrace (delegace působnosti a pravomoci po liniích nadřízenosti a podřízenosti) Správní právo Demokratizace je důležitým aspektem veřejné správy dozor státu nad decentralizované a dekoncentrované moci „ odlišovat dozor nad působností samosprávnou od dozoru služebního“. Dozor státu nad samosprávou představuje hlavní strukturní prvek, opora – Ústava ČR (čl.101) Správní právo Dozor je činnost oprávněných správních orgánů spočívající v následném ověřování zákonnosti aktů ÚSC V podmínkách ČR je ze strany Rady Evropy negativně hodnocená zbytečná odlišnost dozoru státu na úrovni obcí a na úrovni krajů Správní právo Rada Evropy usiluje o rozvoj spolupráce svých členů zejména v oblasti práva, od padesátých let 20. století se zaměřuje na problematiku místní samosprávy, v roce 1957 byla u Rady Evropy zřízena Stálá konference místních samospráv Evropy, hlavním posláním je ochrana práv občanů a právo podílet se na správě věcí veřejných. Správní právo Evropská charta regionální samosprávy Kongres regionálních a lokálních územních jednotek při Radě Evropy dle doporučení č. 34/1997, v r.1996 vypracoval návrh evropské charty regionální samosprávy Někteří z 41 čl. států EU měli k dokumentu výhrady, bylo nemožné dosáhnout potřebného konsensu následek – nepřijetí návrhu. Správní právo 24 Některé z konkrétních negativních stanovisek : Česká republika: zmínila obtížnost vytvořit standardy a aktuální právní postavení krajské samosprávy, nesoulad s návrhem s právní úpravou, kde je požadovaná "naprostá volnost" regionů při výkonu samostatné působnosti. Polsko: vyžaduje, aby regiony mohly výkon státní správy "přizpůsobit regionálním podmínkám„. Rakousko: počítá s tím, že na kraje mohou být delegovány kompetence též "jinými orgány“. Správní právo 25 Získali jsme informace o Chartě, cíli, principech a vztazích státu a samosprávy a Evropské chartě regionální správy Správní právo Shrnutí  Charakteristika Charty místní samosprávy  cíl a zásady  naše postavení ČR k Chartě  vzdělávání úředníků Správní právo