Logopedie Speciální pedagogika osob s narušenou komunikační schopností. Literatura - Logopedie •Bočková, B. (2017) Postupy při vzdělávání žáků se specificky narušeným vývojem řeči. Brno: MU. •Bytešníková, I. (2014) Koncepce rané logopedické intervence v České republice. Teorie, výzkum, terapie. Brno: Masarykova univerzita. •Klenková, J. et al. (2014) Inkluze žáků s narušenou komunikační schopností a žáků se sluchovým postižením. Brno: Masarykova univerzita. •Klenková, J., Bočková, B., Bytešníková, I. (2012) Kapitoly pro studenty logopedie. Brno: Paido. •Kopečný, P. (2014) Logopedická intervence u osob se zdravotním postižením ve věku mladé dospělosti. Brno: Masarykova univerzita. • • • • • • •Hinz, 2002 • Logopedie – vědní a studijní obor •Je mladým vědním a studijním oborem, formoval se až v první polovině 20. stolení, stále se dále rozvíjí a mění. •Termín logopedie je tvořen z řeckého slova logos – slovo a paideia – výchova, nově speciální pedagogika osob s narušenou komunikační schopností. •Prof. Miloš Sovák (lékař, foniatr) vymezil logopedii jako obor speciálněpedagogický. •V současnosti se používá definice prof. Viktora Lechty, slovenského logopeda. Definice •Logopedii definujeme jako vědní obor interdisciplinárního charakteru, jehož předmětem jsou zákonitosti vzniku, eliminování a prevence narušené komunikační schopnosti. Logopedie v moderním chápání je vědou zkoumající narušenou komunikační schopnost z hlediska: •příčin •projevů •následků •možností diagnostiky •terapie a prevence • Definice •Logopedii lze definovat jako speciálně pedagogickou disciplínu, která se zabývá výchovou, vzděláváním a dalším rozvojem jedinců s narušenou komunikační schopností, s dýchacími a polykacími problémy. Narušená komunikační schopnost •Narušená komunikační schopnost je jedním z termínů současné logopedie. •Komunikační schopnost a narušenou komunikační schopnost bereme v celé její šíři – nelze se zabývat jen zvukovou (foneticko-fonologickou) rovinou řeči. • •Je třeba hodnotit i další roviny jazykových projevů, tzn. rovinu aktivní a pasivní slovní zásoby (lexikálně-sémantická), gramatickou rovinu řeči (morfologicko-syntaktická), ale také pragmatickou rovinu – rovina sociálního uplatnění komunikačních schopností. • • • Postavení logopedie v soustavě věd •Logopedie se zabývá patologickou stránkou komunikačního procesu, to určuji její vztah k ostatním vědním oborům. •Medicínské obory – pediatrie, foniatrie ORL, stomatologie, plastická chirurgie, ortodoncie, neurologie, neurochirurgie, psychiatrie. •Psychologie – vývojová, patopsychologie •Lingvistika (věda zkoumající přirozený jazyk) – fonetika (zkoumá zvukovou stránku lidské řeči, fyziologický způsob artikulace těchto zvuků, jejich akustickou stránku a jejich vnímání), fonologie (nauka o způsobech využívání zvukového materiálu v jazyce). Postavení logopedie v soustavě věd •Logopedie je považována za průřezovou disciplínu mezi vybranými medicínskými obory a pedagogikou. • •Studijní obor logopedie je tradičně v ČR součástí oboru speciální pedagogika, má úzký vztah k ostatním oborům speciální pedagogiky – surdopedii, somatopedii, psychopedii, oftalmopedii. Příprava budoucích logopedů •Studium budoucích logopedů v ČR probíhá na katedrách speciální pedagogiky pedagogických fakult. •Francie – lékařské fakulty (nelékařské obory) •Švýcarsko – v rámci studia psychologie nebo lingvistiky Změna paradigmatu logopedie •Logopedie je vnímána laickou veřejností jako obor zabývající se „odstraňování vad řeči u dětí“. •Současná logopedie je chápána jako obor, jehož předmětem zájmu je narušená komunikační schopnost u osob všech věkových kategorií: •dětí raného věku •dětí předškolního věku •žáků mladšího a staršího školního věku •adolescentů •dospělých osob a osob v období stáří Příčiny (etiologie) narušené komunikační schopnosti •Příčiny vzniku narušené komunikační schopnosti: •Z časového hlediska může dojít k narušení v období prenatálním, perinatálním, postnatálním. •Z lokalizačního hlediska k nejčastějším příčinám patří genové mutace, aberace chromozomů, vývojové odchylky, orgánová poškození receptorů (poruchy rozumění řeči), poškození centrální části (poruchy fatické, jde o narušení nejvyšších řečových funkcí), poškození efektorů (poruchy řečové produkce). •Působení nepodnětného prostředí může být příčinnou opoždění ve vývoji řeči dítěte. •Narušená komunikační schopnost vzniká na podkladě orgánovém nebo má funkční příčinu. • Klasifikace narušení komunikační schopnosti •Od 90. let 20. století se používá klasifikace narušené komunikační schopnosti podle symptomu, klasifikace symptomatická: •Vývojová nemluvnost – vývojová dysfázie •Získaná orgánová nemluvnost - afázie •Získaná psychogenní nemluvnost - mutismus •Narušení zvuku řeči – rinolalie palatolalie •Narušení plynulosti (fluence) řeči – balbuties, tumultus sermonis •Narušení článkování řeči – dyslalie, dysartrie •Narušení grafické stránky řeči •Symptomatické poruchy řeči •Poruchy hlasu •Kombinované vady a poruchy řeči • • • • • • • • JEDNOTLIVÉ DRUHY NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI •Opožděný vývoj řeči: - •dítě nemluví ve 3 letech nebo mluví méně než ostatní. •Hledat příčiny - vyloučit sluchovou vadu, poruchu intelektu, mluvních orgánů, akustickou dysgnózii (neschopnost zapamatovat si slova, porozumět smyslu slov). •Etiologie: nepodnětné, nestimulující prostředí, citová deprivace, dědičnost, nevyzrálost CNS, nedonošenost, předčasné narození. •Vývojová dysfázie: specificky narušený vývoj řeči. Projevy: neschopnost či snížená schopnost dítěte verbálně komunikovat, i když jsou dobré podmínky pro vytvoření řeči. Zasahuje: receptivní i expresivní složku řeči, výslovnost, gramatickou strukturu i slovní zásobu. Dítě je lehce unavitelné, narušení emocionality, motivace, zájmů. JEDNOTLIVÉ DRUHY NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI •Afázie - centrální porucha řeči při orgánovém poškození CNS, na základě lokálních poškození mozku. •Ztráta již nabyté schopnosti komunikovat (poškození dominantní hemisféry: nádory, úrazy, krvácení do mozku, intoxikace). •Dětská afázie - postihuje vyvíjející se řeč. •Neurotické a psychotické poruchy řeči: Mutismus (oněmění) ztráta artikulované řeči na podkladě silného psychického traumatu (úlek, šok, stres, vyčerpání), není poškození CNS. Elektivní (selektivní) mutismus ztráta řeči - v určité situaci, určitém prostředí, na určitou osobu, trvání nejméně jeden měsíc (časté u dětí v období vstupu do školy). JEDNOTLIVÉ DRUHY NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI •Koktavost (balbuties): syndrom komplexního narušení koordinace orgánů participujících na mluvení, nedobrovolné přerušování mluvení. Příčiny (dosud nespolehlivě stanoveny), vždy několik, dědičné dispozice, orgánové poruchy. Terapie: pouze potlačování příznaků. •Brebtavost (tumultus sermonis): extrémně zrychlené tempo řeči - opakování, vynechávání slabik, narušeno dýchání, artikulace. Příčiny nález na EEG (orgánový podklad), dědičnost, vliv prostředí. •Huhňavost (rinolalie): porucha zvuku řeči, patologicky změněná nosovost Zavřená huhňavost - patologicky snížená nosní rezonance, otevřená huhňavost – patologicky zvýšená nosní rezonance. •Palatolalie: na základě rozštěpu v orofacialní oblasti (rozštěp rtu, měkkého a tvrdého patra). JEDNOTLIVÉ DRUHY NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI •Dyslalie (patlavost) - porucha artikulace, neschopnost používat některé hlásky (d. hlásková, d. slabiková, d. slovní). Příčiny: poruchy sluchu, CNS, motorická neobratnost, nesprávný řečový vzor. •Dysartrie - porucha artikulace jako celku při organickém poškození CNS. Narušen: proces respirace, fonace, zvuku řeči. •Dysprozódie – porucha v oblasti rytmu, melodie, tempa a přízvuku. • Anartrie - úplná neschopnost artikulovat. JEDNOTLIVÉ DRUHY NARUŠENÉ KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTI •Poruchy hlasu - organicky podmíněné (úrazy, obrny, nádory) funkční (nesprávně užívání hlasu) psychogenní (hlasové neurózy) Etiologie: dědičnost, porušení inervace svalstva hrtanu, nesprávně užívání hlasu, hlasová hygiena, operační zákroky, vady sluchu, neurotické poruchy. Po léčbě následují hlasová cvičení vedená logopedem. • Symptomatické poruchy řeči - symptomem jiného, dominantního postižení, onemocnění, poruchy. Mentální postižení: dyslalie, huhňavost, brebtavost, echolálie, dysartrie Zrakové postižení: opožděný vývoj řeči, dyslalie, verbalismus Tělesné postižení: dysartrie Sluchové postižení: dyslalie, dysfonie. SOUČASNÉ MOŽNOSTI LOGOPEDICKÉ INTERVENCE •V celosvětovém měřítku se setkáváme s různými odlišnostmi v poskytování logopedické intervence u osob s narušenou komunikační schopností. •V České republice poskytují logopedickou intervenci 3 rezorty: •Rezort školství, mládeže a tělovýchovy •Rezort zdravotnictví •Rezort ministerstva práce a sociálních věcí MOŽNOSTI LOGOPEDICKÉ INTERVENCE •Rezort školství, mládeže a tělovýchovy •Systém vzdělávání - logopedické třídy při běžných mateřských školách - mateřské školy logopedické - logopedické třídy při běžných ZŠ - základní školy logopedické - mateřské školy pro sluchově postižené - základní školy pro sluchově postižené - základní školy speciální. •Poradenský systém - speciálně pedagogická centra - pedagogicko-psychologické poradny. MOŽNOSTI LOGOPEDICKÉ INTERVENCE •Rezort zdravotnictví - logopedické poradny při poliklinikách, logopedická pracoviště při lůžkových odděleních (foniatrie, neurologie, rehabilitace, psychiatrie, geriatrie), •- privátní logopedické poradny, rehabilitační stacionáře - denní stacionáře při zdravotnických zařízeních (pro děti i dospělé jedince) - léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) - lázeňská zařízení. •Rezort práce a sociálních věcí – jednotlivé typy sociálních služeb