Kritická teorie a ty ostatní Fáze soc. práce •Sběr informací •Třídění informací •Sociální diagnóza •Provedení potřebných zásahů Kritická sociální práce – snaha o vyvážení práv a povinností •Jan Fook •Nástroj pro analýzu informací •Jedním z cílů je odstranění sociální nespravedlnosti bez vytvoření nové sociální nespravedlnosti – příkladem jsou dopady fašismu a komunismu – jedna nespravedlnost vytvořila novou nspravedlnost Proces dekonstrukce 1.Jaké je hlavní téma- témata? 2.Kdo jsou hlavní účastníci – jednotlivec, skupina, komunita? 3.Z jaké pohledu prezentují, co chybí? 4.Rozdílnost pohledu jednotlivých účastníků 5.Jaké mají znalosti a zkušenosti? (teorie, systémy, paradigmata, kulturu, pohlaví, mocenské hry) 6.Jaký používají jazyk, rozumění pojmům 7.Mezery, předsudky v popisu, co se očekává že získanou. • rekonstrukce •Pojmenováni skrytých a nových částí, nám umožňuje novou konstrukci. •Využít nových pojmenování, frází, •Tvorba nových kategorií •Nové praktické modely •Vytváření nové struktury nebo procesů, kultury nebo klimatu diskurzu rozvoje a akceptace • Analýza našeho myšlení a práce – analýza příběhu •Co je důležité v popisu příběhu pro mě? Jaké pojmy, fráze často používám? Je zde ně co jasně binárního? •Kdo jsou účastni v příběhu (jednotlivci, skupiny, minority) jak sebe vnímám ve vztahu k nim? •Jaké pohledy jsou zastoupeny, které chybí, jaký je můj pohled? •Jak příběh interpretuji, jak působí má interpretace na příběh? •Jaký jiný pohled můžu mít na situaci, jaký jiný pohled jsem udělal? •Jaké znalosti používám, jak je užívám v praxi •Jakým rolím napomáhám, jaké jsou mé postoje k moci? • Ekologická teorie •Mikro systém •Mezo systém •Makro systém •Exo systém •Chrono systém Reformní paradigma a reformní teorie SP •Teorie sociální práce akcentující rovnoprávnost •Vychází z Marxe, Fucoulda •Boj proti jakékoliv formě útlaku •Pracují především s právy a podporou utlačovaných •Ve svém důsledku mohou vést k anarchii nebo útlaku majority •Zkušenost s pozitivní diskriminací – zvýhodnění minority, má za následek novou diskriminaci – příklad černošských lékařů •Nástrojem je revoluce, ale „revoluce“ pojídá své děti, Antiopresivní teorie •Vychází z Marxe a Fucoulda •Teorie moci – třídní boj •Radikální feminismus •Základní filozofická doktrína – negace všeho, neboť všechno je maskulinní (filozofie, ekonomie atd.). Heterosexualita jako forma útlaku žen. Dle Matouška (2008) radikální feminismus zdůrazňuje nadřazenost žen, ženy jsou novodobým proletariátem. Teorie udržení rodiny i v domácím násilí – novo dobé sofistikované formy násilí – Polsko. • Post (moderní) feminismus • •Radikální feminismus požadoval novou teorii politiky, postmoderní feminismus zpochybnil projekt teoretizování. Jednalo se o rušení kořenů patriarchátu, ale rovněž i samotného feminismu. Podobně černé ženy zpochybnily feminismus bílých žen. •Současné směry feminismu působí často bez konceptu, ale rozvíjí genderovou spolupráci. •Základní oblasti feministické sociální práce: •Synergie mezi feminismem a sociální prací je založena na společných hodnotách. •Předpisy pro práci s muži a ženami. •Využití feministických perspektiv k pochopení genderové spolupráce. • •Synergie mezi feminismem a sociální prací je založena na socialistickém feminismu, který chápe dělení na mužské a ženské role jako formu třídního boje. Feminismus nemá měnit jen společenské struktury a kategorie, ale i individuální a subjektivní kategorie. Anti-opresivní modely •Diskriminace – je základní rys klientovy situace. Je zde nebezpečí, že sociální pracovník bude necitlivý na diskriminaci a opresi. •Opresi lze odstranit či posílit. •3 imperativy: •Spravedlnost •Rovnost – včetně specifických potřeb •Spoluúčast (participace) •Zmocňování (empowerment) klientů – zabránění vzniku závislosti na vztahu klient – pracovník. •Strukturální povaha řešení situace – brát ohled na maximální šíři makro i mikro rámce. •Jedinečnost pomoci i klienta. •Diskriminace je jedna, ale může mít mnoho podob. • Soc. práce s jednotlivcem – poradenské paradigma •Posouzení životní situace: příprava na setkání, setkání, reflexe, provedení zásahu •Proces: cíl spolupráce, plán intervence (využití nejbližší komunity), realizace plánu, hodnocení výsledku s.p. se skupinou •Dyáda •Malá skupina do 40 členů •Velká skupina •Příklady skupin: •- hospitalizovaní pacienti •- matky na mateřské dovolené •- rodiče dětí s podobnou diagnózou •- komunitní centra seniorů • Pravidla ve skupině •Mlčenlivost •STOP •Otevřenost a upřímnost •Odpovědnost k sobě a druhým • •Sociální dotazník – mapování sil ve skupině Práce s rodinou •Rodina •Domov •SPOD •Vyvážení: -Potřeby dětí -Práva rodičů a jejich potřeby -Potřeby společnosti – maximalizace obchodu a tržeb – přímý rozpor s potřebami dětí Komunitní práce • •1. Zjišťování a analýza potřeb. Sociální potřeba je v každé komunitě jiná, ale metody pro zjišťování potřeb komunity, a často i jedince, jsou velmi podobné. Ke zjišťování nejen sociálních potřeb se používá metoda SWOT analýza (soustřeďuje se na silné stránky, slabé stránky, na přednosti a na hrozby v komunitě, případně na širší vazby a souvislosti). Je vhodné udělat komparaci několika analytických metod. •2. Plánování. V procesu plánování vycházíme z cíle, dále v závislosti na cíli volíme prostředky vedoucí ke změně, odhad časové náročnosti, finanční, personální náročnost a vhodnou metodu implementace (realizace) – cíle SMART. •3. Realizace plánu. Zde jde o komunikaci jak uvnitř týmu, tak i navenek, o krátkodobé i střednědobé plánování aktivita o průběh vyhodnocování aktivit. •4. Evaluace (vyhodnocení). Jedná se o proces shrnující hodnocení různých zájmových skupin v rámci komunity. Často se na vyhodnocení zapomíná, ale bez dobrého vyhodnocení lze těžko pokračovat dále. Při hodnocení můžeme využít metody dotazníků, revize záznamů organizace, návštěvy na místě a pozorování. • Komunitní plán - makro rámec SP •Povinnosti – kdo, co •Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovat materiály rozvoje pro různé oblasti života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Základem komunitního plánování a vyjednávání o budoucí podobě služeb je spolupráce zadavatelů (obcí) s uživateli (klienti) a poskytovateli (jednotlivé organizace) sociálních služeb. •Cílem komunitního plánování sociálních služeb je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb, které vycházejí ze zjištěných potřeb uživatelů a specifik místní komunity, posilovat sociální soudržnost komunity, podporovat sociální začleňování jednotlivců i skupin. Proces • •fáze popisná – Zahrnuje popis charakteristiky lokality a současný způsob poskytování sociálních služeb, které jsou aktuálně k dispozici v dané lokalitě. •fáze analytická – Jde o analýzu získaných dat. •fáze – Příprava akčního plánu k dosažení rozvoje místních služeb. • Multikulturalismus v sociální práci •Multikulturalismus je ideologií, zabývající se vztahy mezi etnickou, kulturní a náboženskou rozmanitosti a ovlivňuje identitu a chování lidí. •V rámci sociální práce je důležitá sebereflexe sociálního pracovníka jak on sám rozumí multikulturní společnosti, sociálním záležitostem z ní plynoucí- sociální předsudky sociálního pracovníka •Multikulturalismusm představuje výzvy pro nové společnosti, které se potkávají s jinými kulturami a musí se zabývat těmito změnami. •Multikulturalismus z hora – na úrovni institucí a oficiálních postojů. Politické výzvy na základních principech – občanské povinnosti, kulturní respekt, sociální spravedlnost, rovnost. •Multikulturalismus z dola – USA a Velká Británie – důraz na individuální příležitosti a občanskou asimilaci. Zde rovněž patří pozitivní diskriminace a nový fenomén – férové vyrovnávání šancí. •Kritický multikulturalismus – je především orientován na porozumění a poznání historie vzniku skupin, jak se mění jejich postavení v určitém historicko-společenským kontextu. Zde rovněž patří i kulturní kompetence (paradigma vzdělávací) – znalosti vlastní kultury, cizích kultur a schopnost vést dialog na základě práv a povinností spojených s fungování společnosti. •V praxi jsme svědky multikulturalismu postaveném především na právech. Východiska multikulturalismu •Mísení kultur není novým fenoménem, který přišel po utečenecké krizi. V rámci sociální práce jsou nutné kulturní kompetence: •znalost vlastní kultury, jejich hodnot a historie, •uvědomění si práv a povinností jednotlivců i skupin a jejich vzájemných vazeb, •umění zpracovat dilemata spojená s multikulturní problematikou – asimilace/vlastní kulturní identita, práva/povinnosti menšin i majority, •hledání rozdílností/hledání podobností. Osoby bez přístřeší •Ubytovny •Podpora bezdomovců – především v zimě •Vytlačování mimo centra •Zapojení do společnosti •Housing first Osoby poskytující sexuální služby •Case management – zaměření na úspěch •Nezletilí •Muži, ženy •Rosa • Streetworker •Práce na ulici •Terénní sociální práce •Výměna stříkaček a jehel •Práce s osobami bez přístřeší •Práce s prostitucí Hořet a neshořet – mikro a mezo rámec SP •Supervize •Intervize •Kontrola • •Klient, pacient, kolega •