SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ
Fakulta veřejných politik v Opavě
Ústav pedagogických a psychologických věd
ODBORNÁ PRAXE III
Obor Sociální patologie a prevence
Garant PhDr. Vladimíra Kocourková, Ph.D.; vladimira.kocourkova@fvp.slu.cz
Rozsah 200 hod./semestr
Termín prezenční studium: 1.9. – 7. 10. 2022
kombinované studium: v průběhu semestru 1.9.2022 – 18.12.2022
Praxe je realizována vždy na základě podepsané smlouvy se zařízením (bez ní
není možné na praxi nastoupit). Smlouvu je vždy nutno řešit předem dle
platné směrnice k praxím!
Záležitosti smlouvy řeší fakultní koordinátor praxí (p. Magrlová).
(V případě nemoci a jiných vážných důvodů pro nemožnost vykonávat praxi
v určeném termínu, je nutno individuálně řešit a požádat o prodloužení termínu.
Vždy musí být informován garant předmětu. V případě prezenčních studentů,
nelze omlouvat absenci na výuce z důvodu konání praxe nad rámec stanoveného
termínu 1.9. – 7.10.2022)
Rozpis praxe Po registraci předmětu je nutno, co nejdříve, do IS.SLu předmětu Odborná praxe
III vložit do příslušné složky rozpis praxe!!!! Garant má právo žádat úpravu
rozpisu praxe. Rozpis musí po celou dobu praxe odpovídat skutečnosti. (KS
může vkládat i po částech, tak, jak se postupně bude domlouvat se zařízením, ale
vždy min. týden předem.)
Jedná se o rozpis konkrétních dnů a hodin přítomnosti na praxi.
Změny jen ve vážných případech: KAŽDÁ ZMĚNA MUSÍ BÝT
OZNÁMENA PŘEDEM nejpozději daný den do 8.00 hod.!!!
Formulář – změna termínu praxe – vložení do systému IS.SLu do příslušné
složky.
Všechny materiály a formuláře na které manuál níže odkazuje, budou k dispozici v systému
IS.SLu na začátku semestru.
Základním předpokladem pro výkon Odborné praxe III je dodržování základních
etických norem a pravidel, především mlčenlivosti, která vychází ze zákona č. 110/2019
Sb., o zpracování osobních údajů. Dále také zásad BOZP a vnitřního řádu organizace.
Zaměření
Cílem předmětu Odborná praxe III je navázat a prohloubit zkušenosti získané v předchodzích
typech praxí a teoretické přípravě a rozšířit praktickou zkušenost v běžné práci s klientem a
prohloubit schopnost reflektovat své zkušenosti. Odborná praxe umožní studentovi získat
zkušenost s klientem v terénu v rámci jiného zařízení (nebo jiné cílové skupiny) než na OP I a
OP II, seznámit se s jeho životními podmínkami ,potřebami, ověřit si teoretická východiska a
získat základní profesní dovednosti. Ve vybraném zařízení se student bude orientovat v jeho
poslání, složení skupiny klientů, organizační struktuře, personálním zajištění, vazby na jiná
zařízení a místní komunitu, příslušnou legislativu. V průběhu praxe bude věnována pozornost
také týmové práci včetně spolupráce s dalšími organizacemi a institucemi, rodinami klientů,
lékaři, psychology.
Zařízení, kde může být Odborná praxe III jsou:
 Praxe bude realizována ve Vámi vybraném zařízení resortu Ministerstva práce a
sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva
zdravotnictví a Ministerstva spravedlnosti; tj. např. v odděleních péče o seniory a
občany zdravotně znevýhodněné, odborech a odděleních sociálně právní ochrany dětí,
zařízeních sociálních služeb se zaměřením na rodinu a dítě, v zařízeních pro osoby se
zdravotním znevýhodněním a dalších zařízeních (zdravotnických, školských, sociální
péče aj.).
 Praxe musí být realizována na pozici, která odpovídá profilu absolventa oboru (sociální
práce).
 Místo konání praxe schvaluje garant praxe.
Cíl praxe
Hlavním cílem praxe je propojit poznatky nejen z pedagogiky a psychologie, ale zvláště
z oblasti sociální patologie, sociální politiky a sociální práce. Využitím monitorování činností
školitelů a vlastními aktivitami proniknou studenti do náročné práce s vybranými skupinami
klientů, kteří se nacházejí v obtížené životní situaci. Student musí zvládnout specifickou
komunikaci, rozvíjet empatii, trpělivost, využívat osvojené poznatky, aplikovat specifické
metody a přístupy.
Student má v průběhu povinné praxe ojedinělou možnost pochopit fungování institucí a
organizací, sledovat práci zkušených pracovníků (tzv. školitelů), pod jehož vedením se naučí
zhotovit přípravy na samostatnou práci, reflektovat vlastní činnost, využívat zpětné vazby pro
zlepšování vlastního výkonu v práci. Za klíčové informace přitom budou považovány ty, které
souvisejí s výkonem odborné činnosti studenta a dalšího personálu v přímé vazbě na práci s
klienty.
Cílem praxe je tedy nejen se smysluplně zapojit do práce s cílovou skupinou pod vedením
školitele, ale také zmapovat administrativní náročnost této práce, uvědomit si nutnost znalosti
aktuální legislativy, respektování hierarchie organizace a další činnosti a vazby, které mohou
být v pedagogickém procesu skryté.
Cílem praxe je podrobně poznat běžnou práci s klientem v terénu, získat zkušenosti s životními
podmínkami klientů, ověřit si teoretická východiska a získat základní profesní dovednosti.
Úkolem zde bude získat základní informace dotýkající se poslání instituce, složení skupiny
klientů, organizační struktury, personálního zajištění, vazby na jiná zařízení a místní komunitu,
příslušné legislativy ad. Za klíčové informace přitom budou považovány ty, které souvisejí s
výkonem odborné činnosti studenta a dalšího personálu v přímé vazbě na práci s klienty.
Cílem této praxe je osvojení dovedností v práci s cílovou skupinou, která má jistá specifika.
Dále je cílem praxe zvládnutí přípravy vlastních aktivit, tak jejich realizace ve vybraném
zařízení a následná reflexe.
Student:
 je schopen aplikovat znalosti z pedagogiky v praxi, používá pedagogické metody v práci –
znalost základních metod, forem a technik (výchovy a vzdělávání)
 dovede přemýšlet o aktuálních problémech, analyzovat probíhající proces práce s klientem,
sledovat vývoj jeho problému nebo potíží, promýšlet možnosti zlepšení situace s ohledem
na kvalitu života tohoto jedince
 dokáže v praxi uplatnit znalosti nejen z pedagogických disciplín, ale také z psychologie,
sociální patologie a speciální pedagogiky
 při práci s klientem respektuje věk, tělesný stav a dispozice jedinců včetně specifik
komunikace
 dokáže rozpoznat problémové situace nejen při práci školitele, ale při vlastních
supervidovaných vstupech,
 dokáže zpracovat aktivitu a vypracovat přípravu na den,
 je zodpovědný v přístupu ke klientovi, spolehlivý v docházce a plnění zadaných úkolů,
spolupracující s pracovníky zařízení,
 má znalosti z oblasti sebepoznání a sebeuvědomění, je si vědom svých silných a slabých
stránek a umí je reflektovat, rozpozná své silné a slabé stránky ve své pedagogické praxi
 má schopnost poskytnout a přijmout zpětnou vazbu v týmu.
Průběh praxe
Nejpozději při nástupu na praxi (první den praxe) jsou studenti povinni představit se vedení
příslušné organizace a ve spolupráci pracovníkem zařízení (mentorem), který je praxí v zařízení
provází, zpracují základní plán činnosti v souladu s požadavky na Odbornou praxi III v rámci
svého studia. Tak, aby obě strany věděly, co od sebe mohou vzájemně očekávat.
Nejpozději v prvním týdnu praxe studenti prostudují legislativní a další dokumenty, které se
pojí s činností daného zařízení.
V rámci praxe se studenti aktivně zapojují do reálného života instituce formou spolupráce
s mentorem, pomocí a plněním potřebných úkolů, účastí na veškerých aktivitách zařízení
probíhajících v období praxe.
Zapojení probíhá především na základě vlastní aktivity ze strany studentů. Studenti tedy
nečekají na vyzvání a pokyny pracovníka zařízení – mentora!!!
Studenti jsou povinni svou činnost plánovat a připravovat. Vždy se s pracovníkem
dohodnou předem na aktivitách, které by rádi realizovali následující den/dny praxe!!!
Struktura realizace praxe
 Vyjasnění postavení studenta v průběhu praxe.
 Vymezení poslání a cílů pracoviště, cílové skupiny klientů. Identifikace zřizovatele
zařízení. Zařazení do sítě sociálních služeb, školství atd., typologie poskytovaných
služeb dle zákona.
 Seznámení se s organizační a personální strukturou zařízení. Náplně práce jednotlivých
pracovníků, identifikace možnosti práce v týmu, možnosti supervize (vnitřní, vnější).
 Seznámení se s legislativou a pracovními předpisy, kterými se řídí pracovníci v
organizaci.
 Seznámení se specifiky cílové skupiny a vymezení typologie problémů klientů daného
zařízení.
 Způsob vedení dat o klientech, ochrana osobnosti klienta proti možnému zneužití
osobních informací.
 Používané metody a přístupy ke klientům na pracovišti.
 Studenti pozorují práci s klientem na pracovišti. (Monitoring zvolené činnosti
sociálního pracovníka.)
 Samostatná práce s klientem pod odborným vedením školitele.
 Celkové hodnocení praxe z hlediska využití teoretických znalostí a jejich použitelnosti
v praxi.
Struktura deníku praxe pro OP III
Deník praxe vyplňuje student do specifického formuláře a hotový předkládá prostřednictvím
IS.SLu garantovi praxe ke kontrole/zápočtu. K deníku praxe patří přílohy, které rovněž
nahraje současně s deníkem praxe do příslušné části IS.SLU u předmětu.
1. Charakteristika zařízení – základní informace o zařízení viz. formulář.
2. Popis cílové skupiny/skupin v zařízení (viz formulář), např.:
a. Specifika cílové skupiny ve vztahu k realizované činnosti.
b. Vlastní předchozí zkušenost s cílovou skupinou.
c. Student si v rámci praxe všímá klientů, kteří se v zařízení vyskytují, pozoruje
jejich chování při různých aktivitách, sleduje jejich posun, problémy, zapojení
do aktivit s ostatními apod. Zvolí si jednoho z klientů, kterého bude pozorovat a
stručně popíše výsledek pozorování v průběhu praxe. Zaměří se na prevenci
rizikového chování - jak je u klienta realizována, jak reaguje klient, jaká je
prognóza dalšího vývoje. (Nejedná se o kazuistiku, pouze o výsledky
pozorování.) (Nutno je dodržet anonymitu, neuvádět žádné údaje, které by
mohly klienta identifikovat. V souladu s prohlášením o mlčenlivosti.)
d. Existence problémového nebo rizikového chování a jeho prevence a řešení.
e. Popis silných a slabých stránek ve vztahu k cílové skupině.
• Co si myslíte, že je vaší silnou stránkou při práci s cílovou skupinou a
naopak?
• Kde cítíte své limity, kam byste se rádi posunuli? (Nesmí být jen výpis
vlastností. Spíše zamyšlení. Být konkrétní.)
• Plus – zhodnocení svých momentálních kompetencí pro práci s touto cílovou
skupinou na škále od 0–10, kdy 0 je žádné kompetence, 10 maximální
kompetence. A také jak bude stav podle vás vypadat úspěšném absolvování
studia (Vaše představa).
Vše zachycuje v této části deníku praxe.
3. Popis prostředí, kde student realizuje praxi – materiální i sociální! (viz formulář)
4. Obsahová náplň jednotlivých dnů tak, aby bylo zcela zřejmé, co jste v jednotlivé dny
dělali (viz formulář).
5. Monitorovací pozorování činnosti sociálního pracovníka
Každotýdenní pobyt v zařízení umožňuje studentovi získat reálnou představu o
fungování vybraného zařízení, spolupráce se školitelem jej může profesně velmi
obohatit zvláště možností sledovat jej při práci s cílovou skupinou. Mentor by měl
v úvodních hodinách studentovi představit podstatu své práce, upozornit na stanovené
cíle, důvody pro volbu konkrétních metod a forem práce, zdůvodnit volbu stanovených
cílů a kroků vedoucích k jejich naplnění, specifičnost komunikace s klienty obecně nebo
s konkrétními jedinci (důležité zvláště při práci s jedinci s těžším mentálním postižením
nebo autismem). Na základě těchto vstupních informací bude student lépe sledovat
výchovně vzdělávací práci či jednání s klienty a uvědomí si nutnost koncepčního
přístupu, není to „jen u toho být“.
Monitorovací pozorování činnosti sociálního pracovníka je aktivita, která je vždy cílená
a zaměřená konkrétně na určitou oblast (vždy jen jednu konkrétní), záleží na zařízení a
dané činnosti, co bude nejvhodnějším cílem pozorování, např. to může být:
 komunikativní dovednosti pracovníka (ve vztahu ke klientům),
 časové a obsahové rozvržení činnosti,
 charakteristiku forem a metod práce,
 způsob hodnocení klientů,
 užití odměn a trestů,
 řešení konfliktů a nestandardních situací,
 atmosféru při činnostech,
 využití pomůcek,
 individuální přístup k jednotlivcům,
 respektování potřeb klientů aj.
V průběhu praxe student absolvuje a písemně zpracuje 4 monitorovací pozorování.
Popis průběhu monitoringu musí vycházet z vašich načerpaných teoretických poznatků,
jedná se o odborný popis zvolené pozorované činnosti, nikoli jen obecný popis toho, co
se dělo. Např. u verbální komunikace nevypíšete jen fáze rozhovoru, ale budete
popisovat pouze verbální složku komunikace – jak ze strany pracovníka, tak ze strany
klienta.
6. Příprava na aktivitu s klientem
Po absolvování monitorování si student pod vedením mentora vyzkouší samostatné vstupy.
Důležité je promyšlení vstupu, v počátcích pomáhá písemná příprava. Důležité je uvědomit
si, pro jakou věkovou skupinu a jaké zařízení budou aktivity určeny.
Písemná příprava by měla zahrnovat:
 stanovený cíl/cíle (každá aktivita musí mít vždy cíl; alenekaždá aktivita má všechny
kategorie cílů – kognitivní, afektivní, psychomotorický),
 výběr činností,
 časové rozvržení
 pomůcky a případná úprava prostředí
 konkrétní obsah, konkrétní metody a formy práce
 individuální přípravy pro jednotlivé klienty, pokud je nutný individuální přístup
 hodnocení splnění cíle, reflexe (vlastní, klientů, školitele – následně).
V rámci činnosti se student zapojí do reálného života instituce, a to formou spolupráce se
školitelem plněním potřebných úkolů, účastí na veškerých aktivitách zařízení probíhajících
v období praxe. Student si důkladně připraví min. 5 aktivních vstupů za praxi, na které si
ve spolupráci se školitelem předem vždy připraví písemnou přípravu, tento vstup bude
v rámci praxe realizovat a následně rozebere se školitelem. Tento vstup má být primárně
zaměřen na prevenci rizikového chování v dané cílové skupině, podle možností a specifik
činnosti zařízení a cílové skupiny (nemusí se však jednat o preventivní edukační aktivitu
jako v OP I !!!!!). Jedná se o aktivitu, kterou by dané instituci realizovala osoba na pozici
sociálního pracovníka! V deníku praxe bude prezentovat pouze 2 z těchto výstupů. Ve
sporných případech má garant právo žádat všechny přípravy k nahlédnutí!!!) Realizace
všech těchto výstupů, ale musí být patrná z obsahové náplně praxe.
Dále se student zapojí do dalších aktivit, které jsou běžnou součástí práce v zařízení. Může
se např. jednat o tyto činnosti:
− účast na všech akcích pořádaných institucí v době konání praxe,
− aktivizace klientů,
− seznámení se s dokumentací klientů pro získání jasnější představy o osobnostních
charakteristikách, životních zkušenostech a problémech či cílech klienta (dle možnosti
zařízení a cílové skupiny),
− vyhledávání a studium interních materiálů, knižních publikací, časopisů, internetových
zdrojů atd. pro přípravu vlastní samostatné práce,
− příprava prostor pro aktivity v zařízení, pomůcek, techniky,
− aktivní účast na administrativní práci zařízení,
− evaluace.
7. Evaluace a autoevaluace (zhodnocení praxe a zhodnocení svého působení na praxi).
• Co vás na praxi zaujalo, co se vám líbilo, co vás obohatilo, zvýšilo vaše kompetence?
• Co vás na praxi překvapilo, s čím jste měli problém, co se vám nelíbilo.
• Celkové zhodnocení praxe, přínosu atp.
8. Přílohy:
 Povinné přílohy:
o potvrzení o praxi (počet hodin)
o hodnocení praxe mentorem
 Nepovinné přílohy:
o pracovní listy k aktivitě,
o fotodokumentace aj.
Výstup praxe
 Potvrzení o praxi - zařízení (statutární zástupce, nebo mentor) potvrdí studentovi
absolvování praxe (počet hodin praxe) (razítko, popis).
 Mentor dále zpracuje stručné hodnocení studenta na příslušném formuláři a doporučí
nebo nedoporučí udělení zápočtu. Hodnocení studenta zasílá mentor garantovi
elektronicky (vladimira.kocourkova@fvp.slu.cz), nebo předává studentovi.
 Deník praxe (struktura viz výše).
Hodnocení praxe
V rámci udělování zápočtu bude zohledněno:
 hodnocení studenta příslušným mentorem praxe,
 soulad požadované obsahové náplně praxe s obsahem realizovaným
(prezentovaným v deníku praxe),
1. kvalita zpracování konkrétních úkolů v deníku praxe,
2. nebude-li některý z uvedených požadavků řádně splněn, nebude zápočet udělen.
Zpracované Deníky praxe student odevzdává do příslušné části IS.SLU společně s přílohami.
Musí být vloženy vždy nejpozději v termínu, který je stanoven u konkrétního termínu zápočtu!