Teorie a metody sociální práce Úvod – vymezení SP a historie Zákon 108/2006Sb. O sociálních službách —§ 1 —(1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen "osoba") prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. —§ 3 —Pro účely tohoto zákona se rozumí —a) sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení, —b) nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením, — Nenà k dispozici žádný popis fotky. Etické zásady —Demokratické principy —Respekt jedinečnosti klienta —Využití svých znalostí a dovedností k rozvoji klienta —Dává přednost profesionální odpovědnosti před svým soukromým životem Místo sociální práce v sociální politice —Sociální politika — —Sociální práce — —Sociální ochrana – rodinná politika — —Sociální služby - sociální péče — —sociální záchranná síť – sociální dávky — Sociální práce – co to je? —Společensko vědní disciplína i praktická činnost —Snaží se odhalovat, vysvětlovat, zmírňovat a řešit sociální problémy (chudoba, zanedbávání dětí, delikvence mládeže, nezaměstnanost aj.) —SPk pomáhají jednotlivcům, rodinám, skupinám i komunitám dosáhnout způsobilosti k sociálnímu uplatnění nebo ji získat zpět —Pomáhají vytvářet příznivé společenské podmínky —U klientů, kteří se již společensky uplatnit nemohou, podporuje SP co nejdůstojnější způsob života Sociální pracovník – kdo to je? — —SP pracuje s: —s klienty, případně s jejich rodinami —s přirozenými skupinami – např. skupiny mládeže na městském sídlišti —s uměle vytvořenými skupinami – např. školní třídy, lidi v ústavech či ve vězení aj. —s organizacemi, buď řídí činnost organizací poskytující sociální služby, nebo poskytuje supervizi —s místními komunitami, tj. s lidmi žijícími na jednom místě — Teorie sociální práce — —Teorie usnadňují praxi, protože specifikují, co se má dělat, jak a proč. —Teoretické zázemí je jedním ze zdrojů profesionální identity soc. pracovníků i jednou z podmínek jejich práce a vzájemné komunikace. —Je nutné, aby praktik z nějaké teoretické představy vycházel, reflektoval možnosti teorie i meze těchto možností, pracovník je odpovědný za způsob, jakým intervenuje u každého klienta sociálních služeb. Má-li takto jednat, měl by mít jasno ve svých východiscích. Metody sociální práce — —postupy vázané: —na cílový subjekt (práce s jednotlivcem, skupinou, rodinou, komunitou) —na jeho aktuální situaci (sociální znevýhodnění na začátku života, předvídatelné a nepředvídatelné sociální události) —na relevantní vztahový kontext (vrstevnická skupina, rodina, organizace) —někdy i na systémové vazby (regionální, národní či nadnárodní politika) Historický úvod — —Forma i rozsah SP – velmi rozmanité – poskytovaly různé subjekty —Do 19 st. Poskytuje SP: rodina, sousedé, obce, církev —Koncem 19.st. – modernizace, industrializace, stěhování = zásadní změny (průmyslová revoluce, zrušení poddanství, Ráábské reformy) —Nutno budovat nové instituce pro problémové skupiny (azylové domy, špitály, sirotčince aj.) Okruhy činnosti — —Sociálně-právní činnost —Sociálně právní poradenství —Sociální diagnostika —Sociální intervence —Supervize —Sociální management —Výzkum v sociální práci —Vědecká činnost —Vzdělávání Nemůžete nikoho nic naučit. Můžete mu nanejvýš pomoci, aby to sám v sobě nalezl. ~ Galileo Galilei Na obrázku může být: 1 osoba, sedÃcÃ, bradka a uvnitÅ™ —Sociální práce se seniory. —Cíle sociální práce se seniory, —terénní a pobytové sociální služby pro seniory, —senior ohrožený chudobou a sociálním vyloučením. — Terénní a pobytové —Oddělení sociální práce a sociální služby —Terénní – ambulantní a v domácím prostředí —Pobytové domovy Paradigmata sociální práce —Paradigma = předpoklad, pojetí —Ve 20.st vykrystalizovaly 3 odlišné přístupy – „malá paradigmata“ (Payne, 1997) —Odlišují se svými filozofickými východisky i praktickými důsledky —Jedná se o : —– Terapeutické paradigma (terapeutická pomoc) —– Reformní paradigma (reforma společenského prostředí) —– Poradenské paradigma (sociálně právní pomoc) —Paradigmata a jejich dopad pro sociální fungování a životní situace klientů – viz dále 1) Terapeutické paradigma —hl. faktor soc. fungování – duševní zdraví a pohoda člověka —SP je chápána jako pomoc prováděná zejména formou psychoterapie (individuální, skupinové) —Cíl SP je spatřován ve snaze pomoci zabezpečit lidem psychickou a následně i sociální pohodu —Předpokládáme, že sociální problémy jsou dány životní zkušeností člověka a tuto zkušenost můžeme terapeuticky měnit 1) Terapeutické paradigma — —Prostředkem k obnově duševního zdraví nebo vnitřní rovnováhy osobnosti je podpora rozvoje osobnosti klienta – „problém“ je na straně klienta —Důraz je kladen na komunikaci a vztah —Předpoklad – vzájemná interakce je tvůrčí proces, který ovlivňuje všechny zúčastněné strany —Při SP se tedy nemění pouze klient, ale také SPk – tento proces vzájemného ovlivňování je chápán jako žádoucí a obohacující —Profesní výbava SP – psychologické znalosti a terapeutický výcvik 2) Reformní paradigma — —Vize společenské rovnosti v různých dimenzích společenského života (s ohledem na společenské třídy, gender, věkové skupiny) X existence elit, které kumulují společenskou moc ve svůj prospěch – vznik nadřazenosti —Představa, že podpora spolupráce a solidarity v rámci určité společenské skupiny pomohou utlačeným získat vliv na vlastní životy —SP se proto zaměřuje na zmocňování (empowerment) klientů sociálních služeb, aby se mohli podílet na společenském životě 2) Reformní paradigma —Cílem SP je budovat společnost na rovnostářských principech, neboť za nerovných společenských podmínek nelze dosáhnout osobního ani sociálního rozvoje – je třeba společenská změna —V rámci „životní situace klienta“ je třeba reflektovat, jak jsou jeho osobní problémy zakořeněny v omezených možnostech znevýhodněné skupiny, které je členem – důvodem problému klienta není klient sám, ale jeho okolí (nerovné podmínky) —Vzdělanostní výbava SP – politologie, sociologie —I nástup socialismu a fašismu bylo pojetí reformního paradigmatu, které přerostlo v totalitu – vytvoření nové sociální nespravedlnosti 3) Poradenské paradigma —Sociální fungování závisí na schopnosti zvládat problémy a na přístupu k odpovídajícím informacím a službám —Sociální práce = jeden z aspektů systému sociálních služeb —Je třeba vycházet vstříc individuálním potřebám a současně zlepšovat systém nabízených soc. služeb —Toto paradigma pracuje s předpokladem, že jsme všichni uvědomělí občané a chápeme práva a povinnosti 3) Poradenské paradigma —Životní situace = neuspokojené potřeby, individuální omezení, jež klientovi brání využít existující možnosti uspokojení těchto potřeb a nedostatečná schopnost institucí na potřeby klienta reagovat - problém je na straně klienta (nemádostatek informací), ale i na straně prostředí, protože na potřeby klienta nedostatečně reaguje. 3) Poradenské paradigma —Potřeba klientům poskytovat především informace, kvalifikované poradenství, zpřístupňovat zdroje a další pomoc —Snaha o změnu společnosti, aby lépe odpovídala potřebám klientů Vzdělávací paradigma —Utváření sociálních dovedností a prosociálních výchovy —Předcházení sociálním problémům, výchova k mepatii, výchova k prosociálnímu chování —Kurativní – předcházení sociálním problémům —Stimulační – harmonizace vztahu mezi jedincem a společnosti —Sociální pracovník neřeší krizové situace, ale má roli edukátora — Podpora a rozvoj funkčních prvků sociální komunity —Rozvoj funkčních části komunity —Proces zapojení do společenského života – volby nejsou právem, ale svým způsobem povinností – v konečném důsledku se jedná o odstranění nerovnosti —Pracující mají mít stálou práci a svou důstojnost Kazuistika —– Terapeutické paradigma (terapeutická pomoc) —– Reformní paradigma (reforma společenského prostředí) —– Poradenské paradigma (sociálně právní pomoc) -Vzdělávací -Rozvoj funkční společnosti — Úrovně sociální práce — —Mikropraxe = práce s jednotlivcem (poradenství) —Mezopraxe = práce s rodinou či skupinou (do 10 až 12 lidí) – komunitou - terapeutickou —Makropraxe = práce s komunitou – více než 12 osob, části měst, komunitní plánování, práce s vyloučenou lokalitou a podobně. Centrální pojmy sociální práce — —– Cíl sociální práce —– Sociální fungování —– Životní situace —– Paradigmata SP —– Aktivity sociální práce Cíl SP coby koncept „sociálního fungování“ —• Cílem sociální práce je pomáhat jednotlivcům a sociálním systémům zlepšovat své sociální fungování a měnit sociální podmínky tak, aby chránily tyto jednotlivce a systémy před potížemi ve fungování. „Sheafor“ —Cílem sociální práce je podpora sociálního fungování klienta v situaci, kde je taková potřeba buď skupinově, nebo individuálně vyjádřena. —Sociální práce se profesionálně zabývá lidskými vztahy v souvislosti s výkonem sociálních rolí (sociální fungování) „Navrátil“ Sociální fungování - Barlettová — Jádrem konceptu je představa, že lidé a prostředí jsou v permanentní interakci, přičemž prostředí klade na člověka určité požadavky a člověk je nucen na ně reagovat. —Mezi požadavky prostředí a člověkem musí být navozena určitá rovnováha – když není – role sociální práce. —Přičemž není důležité, zda je nedostatek na straně klienta, či zda jde o problém na straně sociálního prostředí, které vytváří nezvládnutelné požadavky. —Příklad – požadavkem ekonomiky je maximální zaměstnanost, požadavkem občana je minimalizovat zaměstnání a maximalizovat volný čas Životní situace – sociální události — —Osudy klientů jsou často velmi specifické —Sociální prostředí se mění a je také v každé situaci různé —= nutnost individuálního přístupu – reflexe životní situace klienta —Cesta k volbě takových cílů a metod práce, které mohou: —– Přispět ke změně životní situace —– Posílit jeho schopnost zvládat požadavky prostředí —– Obnovit či udržet jeho sociální fungování Aktivity sociální práce —SP usiluje o zlepšení sociálního fungování – používá 3 různé aktivity: —Zaměřené na problém —Podporující rozvoj potenciálu klienta —Preventivního charakteru 1) Aktivity zaměřené na problém —Tyto aktivity zaměřené na odstranění problému mohou probíhat na úrovni kurativní či rehabilitační —Kurativní = přímá snaha o odstranění faktoru, který problém způsobil. Pokud jej nelze zcela odstranit, snaha alespoň o minimalizaci rizik —Rehabilitační = pomoc, která usnadní klientovu adaptaci v nové situaci 2) Aktivity podporující rozvoj klienta —Jedná se o rozvojové nebo vzdělávací aktivity —Rozvojové aktivity = namířeny na individuální nebo skupinové schopnosti vstupovat do soc. interakcí —Vzdělávací aktivity = snaha o zajištění veřejné informovanosti o specificích určitého problému a jeho řešení. —Př. Přednášky o možnostech služeb rodinného poradenství 3) Aktivity preventivního charakteru —Zaměřeny na včasné objevení, kontrolu a eliminaci faktorů, které mohou potencionálně narušovat sociální fungování —Charakter individuální (předmanželské poradny – naučit zvládat případné problémy), skupinové či komunitní práce s klientem – např. „Centrum prevence kriminality“ – usiluje o snížení kriminality tím, že propojuje činnost jiných org., využití eko. Zdrojů, předávání info. Kontrola vs. podpora —Umění pomáhat – Ivan Úlehla —Pro Úlehlu je dilema sociální pomoci a kontroly, záležitostí dynamické změny, která je svým způsobem kontinuální. Toto dilema je ovlivňováno třemi okruhy: —Klientovy způsoby —Pracovníkova odbornost —Normy společnosti — Kontrola vs. podpora —Sociální pomoc, sociální kontrola a rozvoj zdraví v partnerských vztazích – Kieran T. Sullivan and col. —Tento autor se svým týmem se zabýval sociální pomocí a sociální kontrolu u osob dlouhodobě nemocných v souvislosti s jejich partnerskými vztahy. —V tomto kontextu rozlišují pozitivní a negativní sociální kontrolu. —Negativní sociální kontrola je nám všem nějak jasná – kontrolujeme dodržování léčebného režimu všemi dostupnými nástroji – laboratoř, magnetická rezonance – jen v souvislosti s pacientem jako jednotlivcem. —Pozitivní sociální kontrola – je využití partnera pro motivaci k léčbě. Zapojení partnera do systému pomoci se nám jeví spíše jako podpora. Motivující a motivovaný partner pro léčbu je kontrolním mechanizmem. — Kontrola vs. podpora —Problém nebo řešení – Dalet —Dalet je česká společnost zabývající se koučováním, terapii, supervizi a vzdělávání. — —Řešení je jedno, kde problém vznikl. Zaměření na zdroje pomáhající ke změně. Klientova situace z hlediska času Zaměření na problém Zaměření na řešení Minulost Minulá selhání Minulé úspěchy Současnost Přítomné nedostatky Přítomné zdroje Budoucnost Budoucí omezení Budoucí možnosti Pacient vs. klient —Maximální míra kontroly —Pacient = diagnóza evidence base medicine (na důkazech založené medicíně). Léčíme diagnózu. —Pojem pacient používáme i u zdravých lidí – těhotné ženy, LDN – kde selhaly soc. služby, nedostatečnost rodiny… —Lingvisticky – odborný jazyk – známka moci —Architektura – sterilní neosobní prostředí, —Sociální pozadí – sociální pracovníci, pracovníci lidskoprávních organizací, zástupci ombudsmana, občané minoritního etnika a podobně. —Pacientské pozadí – jsme v roli pasívního příjemce pomoci, jdu do opravny, personál dělá maximum věcí za nás — Návrat —Freud, Adler, Frankl —Návrat k celkovým systémům —„Patrně neexistuje choroba, která by svým smyslem nezapadala do příběhu člověka“ – stejně i tak sociální siatuce Anarchie – demokracie - totalita —Pro výkon sociální práce – obrana práv: -Klienta -Pracovníka -Společnosti —Problém povinností: -Klienta -Pracovníka -Společnosti —Demokratizace sociální práce – vyvážení práv a povinností. Akcentace práv končí jako anarchie, akcentace povinností končí jako totalita a kontrola. Nosné dilema SP —Podporovat / kontrolovat —Kontrola : -Příjemce podpory -Funkční části společnosti – OSVĆ, zaměstnavatelé -Kontrola pomáhajících —Podpora: -Znevýhodněných -Pracujících a společensky fungujících podle zaběhlé normy - - Dilemata —Klient – uživatel —Kvalita – kvantita života —Formalizace (patriarchální) – deformalizace (svoboda výkonu s.p.) —Množství klientů – kvantita - kvalita Fáze soc. práce —Sběr informací —Třídění informací —Sociální diagnóza —Provedení potřebných zásahů Kritická sociální práce – snaha o vyvážení práv a povinností —Jan Fook —Nástroj pro analýzu informací —Jedním z cílů je odstranění sociální nespravedlnosti bez vytvoření nové sociální nespravedlnosti – příkladem jsou dopady fašismu a komunismu – jedna nespravedlnost vytvořila novou nspravedlnost Proces dekonstrukce 1.Jaké je hlavní téma- témata? 2.Kdo jsou hlavní účastníci – jednotlivec, skupina, komunita? 3.Z jaké pohledu prezentují, co chybí? 4.Rozdílnost pohledu jednotlivých účastníků 5.Jaké mají znalosti a zkušenosti? (teorie, systémy, paradigmata, kulturu, pohlaví, mocenské hry) 6.Jaký používají jazyk, rozumění pojmům 7.Mezery, předsudky v popisu, co se očekává že získanou. rekonstrukce —Pojmenováni skrytých a nových částí, nám umožňuje novou konstrukci. —Využít nových pojmenování, frází, —Tvorba nových kategorií —Nové praktické modely —Vytváření nové struktury nebo procesů, kultury nebo klimatu diskurzu rozvoje a akceptace Analýza našeho myšlení a práce – analýza příběhu —Co je důležité v popisu příběhu pro mě? Jaké pojmy, fráze často používám? Je zde ně co jasně binárního? —Kdo jsou účastni v příběhu (jednotlivci, skupiny, minority) jak sebe vnímám ve vztahu k nim? —Jaké pohledy jsou zastoupeny, které chybí, jaký je můj pohled? —Jak příběh interpretuji, jak působí má interpretace na příběh? —Jaký jiný pohled můžu mít na situaci, jaký jiný pohled jsem udělal? —Jaké znalosti používám, jak je užívám v praxi —Jakým rolím napomáhám, jaké jsou mé postoje k moci? Reformní paradigma a reformní teorie SP —Teorie sociální práce akcentující rovnoprávnost —Vychází z Marxe, Fucoulda —Boj proti jakékoliv formě útlaku —Pracují především s právy a podporou utlačovaných —Ve svém důsledku mohou vést k anarchii nebo útlaku majority —Zkušenost s pozitivní diskriminací – zvýhodnění minority, má za následek novou diskriminaci – příklad černošských lékařů —Nástrojem je revoluce, ale „revoluce“ pojídá své děti, Psychodynamické – terapeutické paradigma —Psychoanalýza -Nevědomé udělat vědomým -Uzavřít dosud neuzavřená stádia -Posílit schopnost vyrovnat se s požadavky společnosti - -Obranné mechanizmy: -Vytěsnění, potlačení, projekce, přesunutí, racionalizace - Humanistické – Frankl, Maslow —Člověk je jedinečná svobodná bytost —Vnímat člověka v celostním přístupu —Důraz kladen na přítomnost Transakční analýza - Hry —Každá hra se rozvíjí ve čtyřech fázích: —začíná fintou neboli léčkou, která polapí druhého na nějakou slabost, poté následuje —přepnutí, když "vybalíme karty" a odhalíme, oč nám vlastně jde, —na což reagujeme zmatkem, —po němž inkasujeme výhru (která může mít obsah pocitů nadřazenosti, převahy, pýchy nebo zmaru, méněcennosti, beznaděje - podle toho, jakou hru hrajeme). — Řešení - Dalet —Umím —Dělám rád —Charakterizuje mne to — —Můj sen, znaky snu, výjimky, co mohu udělat teď, jak poznám, že se věci mění Soc. práce s jednotlivcem – poradenské paradigma —Posouzení životní situace: příprava na setkání, setkání, reflexe, provedení zásahu —Proces: cíl spolupráce, plán intervence (využití nejbližší komunity), realizace plánu, hodnocení výsledku s.p. se skupinou —Dyáda —Malá skupina do 40 členů —Velká skupina —Příklady skupin: —- hospitalizovaní pacienti —- matky na mateřské dovolené —- rodiče dětí s podobnou diagnózou —- komunitní centra seniorů — Hořet a neshořet – mikro a mezo rámec SP —Supervize —Intervize —Kontrola — —Klient, pacient, kolega —