listopad / 2020 aktivizace Senzorická stimulace jako aktivizační program nejen u seniorů Pokud hovoříme o aktivizaci, a to nejen u seniorů, je jejím cílem poskytnout smysluplnou činnost, která napomáhá udržet seniora ve fyzické, psychické a mentální aktivitě, uvádí jej „do pohybu". Aktivizační programy vycházejí z individuálních potřeb, možností a potenciálu každého seniora. Programy mohou být zaměřeny preventivně, u zdravých seniorů, nebo léčebně, u seniorů s určitým deficitem (např. po cévní mozkové příhodě, u seniorů s různým stupněm syndromu demence apod.). Seniory můžeme aktivizovat individuálně, nebo ve skupině, v domácím prostředí i v instituci. Při vytváření aktivizačniho programuje vhodné zvážit aktuální možnosti a potřeby každého seniora. Text: Mgr. Renáta Nentviehová Novotná, lektorka institutu vzděláváníAPSS ČR éhem života mnoho získáváme, ale i ztrácíme. S přibývajícím věkem můžeme prožívat větší množství změn a ztrát. Velmi často vnímáme jako první omezení smyslová, v tomto důsledku si pořizujeme první brýle, zvyšujeme hlasitost rádia a televize apod. Senzorická neboli smyslová stimulace (aktivizace) nám může napomoci zmíněný průběh zpomalit. Cílem senzorické stimulace je stimulovat jeden nebo více smyslů - zrak, sluch, čich, chuť a hmat -a nabudit tím mozek k činnost i. Smysly nám napomáhají získávat informace o tom, co se děje uvnitř našeho organismu a v jeho okolí. Informaci nejprve zachytíme smyslovým orgánem a poté ji uložíme do paměti. Senzorická stimulace má úzký vztah k paměti, může být součástí kognitivní rehabilitace i reminiscenčních aktivit. Smyslová aktivizace může být pojímána jako samostatná aktivita, nebo celý koncept, jehož garantkou v ČR je Hana Vojtova, ředitelka Domova pro seniory Mistra Křišťana v Prachaticích. Při vytváření programu senzorické stimulace je vhodné zvážit mnoho okolnosti. Obecné si při sestavování aktivizačniho programu můžeme pokládat mnoho otázek, např.: pro jakou cílovou skupinu seniorů bude program určený, kdo jej povede, kde budou setkávání probíhat, v jakém čase, bude se jednat o setkání s jednotlivcem, nebo se skupinou, půjde o jednorázovou aktivitu, nebo pravidelnou, jak bude nastaven průběh setkání apod. Je nezbytné vycházet z individuálních možnosti seniorů, z jejich životních příběhů. Aktivity by měly nabídnout smysluplný program, který nebude zaměřený na výkon, ale na činnost, která bude zúčastněné bavit, podporovat jejich zájem a důstojnost. Prakticky je vhodné 2vážit, které aktivity jsou vhodnější dopoledne a které odpoledne, zde opět vycházíme z konkrétní znalos-I ti návyků a zvyklosti jednotlivých seniorů. Čas, kdy se setkáváme, by měl být zvolen tak, aby ponechal přiměřený čas po jídle, kdy mnoho seniorů odpočívá a není nastaveno na aktivní činnost. Pokud takový čas máme již jednou nastavený, měl by zůstat stabilní, aktivita tak získá na své pravidelnosti a stává se pro účastníky, ale i personál přehlednější (mohou podle toho plánovat další činnosti). Seniorům je aktivita nabídnuta, jedná se tedy o činnost dobrovolnou, nikoli povinnou. Během setkání je velmi cenná i účast těch seniorů, kteří nejsou výrazné aktivní, ale i jejich samotná přítomnost, sledování ostatních má svůj smysl. Činnosti by měly být uzpůsobeny tak, aby byly přiměřené náročné, tzn,, aby byl senior přirozené motivován k aktivitě, aby mohl zažívat pocit radosti a naplnění. Podnětné prostředí, kde se aktivita odehrává, by mělo být pro zúčastněné příjemné, bezpečné, bez rušivých podnětů (např. rádio, televize, pohyb více pracovníků apod.). Aktivizační pracovník je hybnou silou celého setkání, zvažuje vhodnou skladbu a náročnost aktivit s ohledem na konkrétní účastníky, je kreativní, využívá vhodné pomůcky a v případné potřeby umí improvizovat (nékdy se může stát, že osvědčené cvičení nezaujme). Při skupinovém setkání je žádoucí zachovávat pevný zasedací pořádek. V úvodním setkání si senioři vybírají samostatně místa tak, aby se cítili příjemně, při každém dalším setkání již mají „své" místo, které jim dává pocit, že do skupiny patři, že se s nimi „počítá". V úvodu setkání je vhodné se společné přivítat, pokud je skupina menší a prostor to dovolí, osvědčilo se i podání ruky mezi účastníky. Zapojení rituálu napomáhá k větší soudržnosti skupiny, může jim být například zpěv písně, kterou si senioři sami zvolí. V hlavní části programu se věnujeme připravené aktivitě, při níž by měl být pracovník dostatečně flexibilní a měl by reagovat na jednotlivé účastníky, jejich podněty, podporovat je, motivovat a dávat jim dostatečný prostor pro jejich vstupy. V závěru je možné zhodnotit celý průběh setkání, ponechat prostor pro vyjádření zpětné vazby účastníků a rozloučení se. V následujícím textu jsou uvedeny některé aktivity, při kterých lze zapojit jednotlivé smysly. U většiny cvičení jde o propojení více smyslů zároveň se zaměřením se na práci se vzpomínkami seniorů. ►3 Zraková stimulace Jako pomůcku můžeme využít barevné karty, senioři v místnosti, na zahradě (podle toho, kde se setkání koná) hledají véci, které dané barvě odpovídají. Můžeme zvýšit náročnost tím, že zadáme počáteční písmeno daného předmětu nebo zúžíme skupinu předmětů pouze na ty, které můžeme vzít do ruky nebo si obléknout apod. Barvy mohou nahradit tvary - ve stejném scénáři účastníci podle zadáni vyjmenovávají předměty, které odpovídají danému geometrickému tvaru. Těžší varianta může obsahovat zadanou barvu i tvar zároveň. Oblíbená je Kimova hra (nékteří ji znají ze skautských táborů), kdy předložíme před účastníky předměty, které jsou jim známé, a necháme je, aby si je prohlédli a zapamatovali. Poté předměty překryjeme (např. šátkem, ubrusem) a dotazujeme se, jaké předměty si účastnici pamatuji. Můžeme opět změnit náročnost tím, že odstraníme nebo přidáme předmět tak. aby senioři neviděli tuto změnu, a dotazovat se, co bylo změněno. Kolik předmětů využijeme, závisí na schopnostech dané skupiny, jednotlivce. Zde může být aktivizační pracovník velmi kreativní - může změnit něco na svém oblečení, účesu, případné něco změnit v místnosti a podpořit tak zrakovou pozornost účastníků. Využíváme také obrazy, koláže, které si senioři po určitou dobu prohlížejí, následné tento podnět zakryjemea dotazujeme se na věci, které byly viditelné na objektu. Můžeme také využívat různé tištěné materiály, kterých je v současné době nepřeberné množství. Při zrakové stimulaci je vhodné zajistit seniorům dostatek času, aby předmět mohli vidět a zpracovat. Tento objekt by měl mít dostatečnou velikost, stejné jako písmo, a být přehledný (nezaměnitelný) pro všechny zúčastněné. Před aktivitou je vhodné připomenout, aby si senioři připravili aktivizace listopad / 2020 brýle, pokud je potřebují. V rámci zrakové stimulace je možné využívat i různé typy osvetlení pro vytvoření různých prožitků. ►3 Sluchová stimulace Při rozeznávání zvuků můžeme v současné dobé využívat možnosti internetu (případně jiných audionahrávek), můžeme pouštět účastníkům různé skupiny zvuků -zvuky přírody, města, hudebních nástrojů, znělek různých pořadů {z minulosti) apod. Zvuky můžeme produkovat i v přímém kontaktu s účastníky, kdy mají zavřené oči a aktivizační pracovník vytvoří zvuk (např. škrtne zápalkou), který se senioři pokoušejí identifikovat. V rámci sluchové stimulace v propojeni s reminiscencí je možné věnovat pozornost poslechu částí písní, které mohou účastníci doplňovat a společně zpívat. Osvědčilo se i sluchové pexeso, které je možné zakoupit jako specializovanou pomůcku nebo si je vyrobit samostatně (obsahem mohou být luštěniny, mouka, knoflíky apod.). Senioři také mohou poznávat pomocí sluchu jednotlivé materiály v neprůhledných obalech, např. skleničkách. ►3 Čichová stimulace Neprůhledné skleničky můžeme využít i pro stimulaci čichu. Obsahem mohou Bezdrátový tísňový systém pro sociální služby být různé druhy koření, vonné oleje, čisticí prostředky. Je nezbytné vytvořit takové podmínky, aby senioři obsah nemohli vdechnout, tzn. do víček udělat drobné otvory. Místo skleniček mohou v případě kořeni posloužit i látkové pytlíky, kde se vůně lépe uvolní poté, co senioři obsah prsty promnou. U seniorů na lůžku můžeme vyzkoušet aromalampu s vonnými oleji, které mohou stimulovat čichová centra, případně napomáhat celkové relaxaci. Využívat můžeme čichové stimuly i v kombinaci se zrakem a se zaměřením na dlouhodobou paměť, např. čerstvé upečený chléb, vůně posekané trávy, květiny ze zahrady, bylinky apod. U některých seniorů mohou být čichové receptory oslabené, proto je vhodné vyzkoušet více vůní, případně i ve spojitosti se zrakem (průhledné skleničky, průhledné pytlíky). ►3 Chuťová stimulace Ochutnávka různých potravin je velmi vítaným aktivizačním prvkem. Může jít o ochutnávku např. různých druhů sýrů, uzenin, ovoce, zeleniny a pochutin z nich vyrobených. Senioři mohou zkusit ochutnávat jak se zrakovou, tak i bez zrakové kontroly. Často se k chutím vážou různé vzpomínky, které je možné dále rozvíjet v rámci reminiscenčních aktivit. - INZERCE - ►3 Hmatová stimulace Při hmatové stimulaci můžeme využívat různé druhy látek, struktur, a to jak s využitím, tak i bez využití zraku. Je možné vytvořit hmatové pexeso (např. nalepením různých struktur látek na víčka od sklenic, vzorek by měl být výraznější, aby byl snadno rozpoznatelný rozdíl - např. manšestr a samet apod.). Zapojit hmat můžeme, když do pytlíku, krabice, košíku umístíme předměty, které nejsou viditelné, a senior se pomocí hmatu snaží identifikovat, o jaké předměty se jedná. Často je senzorická stimulace využívána v kombinaci, nikoliv izolovaně pro jeden smysl. Čím více smyslů je zapojeno v rámci jedné aktivity, tím výraznější může nastat propojení paměťových stop. Jedna z možností je multisenzorická stimulace neboli Snoezelen probíhající v místnosti, která nabízí motivující prostředí pomocí světelných a zvukových prvků, vůní, hudby. V některých domovech pro seniory mají upravené místnosti na základě znalosti životního příběhu seniora, např. s tapetou lesa, se zvukovým záznamem, který odpovídá zvukům v tese (štěbetání ptáků, vítr v korunách stromů apod.). PŘIVOLÁNÍ POMOCI EVIDENCE PRÁCE ZABEZPEČENÍ BUDOVY MONITOROVANÍ ODCHODU Chcete se dozvědět více? Podívejte se na www.helplivi.cz