ASISTENT SOCIÁLNÍ PÉČE JAKO NÁSTROJ PODPORY SETRVÁNÍ LIDÍ V JEJICH PŘIROZENÉM PROSTŘEDÍ Assistant of the social care as a means to support people staying in their natural environment _Miroslav PILÁT_ Abstrakt Článek se zabývá institutem asistenta sociální péče jako nástrojem podpor}' setrváváni osob jejich přirozeném prostredí. Úvodní část příspěvku je věnována vybraným uspektintt Sociální reformy 2012 v České republice v oblasti poskytování sociálních služeb, jejíž je asistent sociálni péče produktem. Stěžejní část stali je věnována institutu asistenta sociální péče. jeho legislativním ukotvením v právním systému Cli a jeho možným zneužitím při poskytováni pobytových sociálnicli služeb bez oprávnění. Klíčová slova: Asistent sociální péče. Sociální reforma 2012. PobUové sociální služby bez opravném. Abstract The article deals svitli the insriture of social care assistant as a means 10 support keeping people in their natural environment. The opening is dedicared to chosen aspects of Social reform of 2012 in the Czech Republic in tlie area of social setvis provision, since it produced the institute of social care asistant. Main part of the article deals wilh the institute of social care assistant itself, its legislative grounds and ils possible abuse by providers of unlicenced social housing. Key words: Social care assistant. Social reform 2012 Unlicenced social housing._ Úvod V České republice dlouhodobě převládala paternalistická úprava sociální oblasti, jejíž kořeny sahaly hluboko do období komunismu. Byl zrušen institut domovského práva, fungující od 19 století a určující povinnost obce vůči svým příslušníkům. Tento institut byl nahrazen institutem československého občanství a starost o potřebné tak z místních zdrojů přešla na úroveň státu a došlo tak.k její výrazné centralizaci a redukci palety poskytovatelů péče — prakticky byl zrušen nestátní neziskový sektor, včetně církevních institucí, jež do té doby hrály v této oblasti významnou úlohu. Důraz byl kladen především na ústavní péči. pečovatelskou službu, která byla v podstatě jedinou poskytovanou terénní službou a poradenství (Koldinská. 2007). Zásadní zlom v transformaci sociálních služeb znamenal až rok 1989, kdy musel i systém sociální péče reagovat na nové podmínky měnícího se společenského uspořádání. 1 Legislativní východiska nového systému sociálních služeb v ČR Přestože poskytování sociálních služeb je Evropskou unií vnímáno především jako předmět národních politik členských států, stála Česká republika na začátku nového tisíciletí před úkolem vydefinovat pojmy kvalita a dostupnost v sociálních službách s ohledem na ochranu práv uživatelů sociálních služeb a připravit pro jejich aplikaci do praxe legislativní a formální prostředí. Z tohoto důvodu se MPSV ČR koncem devadesátých let minulého století rozhodlo uskutečnit rozsáhlou reformu sociálních služeb, kterou podporovala navázaná spolupráce s britským Ministerstvem pro mezinárodní rozvoj, která poskytovala možnost využít zahraničních zkušeností a dosáhnout souladu s požadavky na regulaci sociálních služeb a praxí v zemích EU. Tato spolupráce byla realizována formou česko-britského projektu s názvem Podpora MPSV při reformě sociálních služeb, který probíhal v naší republice v letech 2000-2003. Jedním z předpokládaných výstupů této reformy bylo rovněž vypracování a přijetí nové legislativní úpravy, týkající se poskytování sociálních služeb a souvisejících činností v České republice, která byla schválena Parlamentem České republiky usnesením č. 2263 ze dne 14 března 2006 a 31. března 2006 byla vyhlášena jako zákon f. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a to s účinností od 1. ledna 2007. Ústředním filozofickým prvkem zákona je snaha o aktivizaci uživatelů sociálních služeb s cílem převzít spoluodpovědnost za svůj osud a řešení svojí nepříznivé sociální situace a omezit závislost na poskytovaných sociálních službách. Jedním z hlavních cílů zákona o sociálních službách je podporovat proces sociálního začleňování a sociální soudržnost společnosti při respektování zásad, že poskytovaná pomoc a podpora lidem v nepříznivé sociální situaci musí být zejména dostupná, efektivní, kvalitní, bezpečná a v neposlední řadě hospodárná. 2 Vybrané aspekty Sociální reformy 2012 v České republice v oblasti poskytování sociálních služeb Významnou a velmi diskutovanou změnu do systému poskytování sociálních služeb v ČR přinesl v roce 2011 soubor níže uvedených právních úprav. Jedná se zejména o zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů a právní norma, kterou se mění níže zmíněné zákony v souvislosti s výplatou nepojistných dávek. Jedná se konkrétně o zákon č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č 111/2006 Sb.. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb.. o sociálních službách, ve zněni pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Za nepojistné sociální systémy jsou u nás považovány pasivní politika zaměstnanosti, státní sociální podpora, příspěvek na péči, dávky sociální péče z titulu zdravotního pojištění a pomoc v hmotné nouzi. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v roce 2011 zpracovalo návrhy změn, které zahájily legislativní proces sociální reformy. Z velké většiny změny nabyly účinnosti od 1. ledna 2012 (Janák a Pilát, 2012). Zmíněná opatření sledují naplnění vytknutých cílů, kterými jsou zejména zlepšení zacíleni a adresnosti sociálních dávek a dosažení maximální možné účelnosti těchto dávek, zefektivnění práce orgánů státní správy a sníženi administrativní zátěže pro uživatele služeb. Nástrojem k dosažení těchto vytčených cílů byly dle názoru MPSV ČR mechanismy, které zabezpečí převedení kompetencí rozhodování o dávkách najeden správní orgán, a to na Úřad práce ČR. snížení počtu vyplacených dávek jejich agregací do větších celků při zachování prostředků, které jsou nyní vypláceny osobám se zdravotním postižením a zavedení efektivního hodnocení příjmů žadatelů o sociální dávky (Sociální reforma. 2012). 2.1 Zákon č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Cílem tohoto zákona byla změna ve struktuře dávek pro osoby se zdravotním postižením tak. aby z nepřehledného spektra mnoha dílčích dávek, které byly posuzovány a poskytovány samostatně u několika orgánů veřejné správy, vznikly dvě nové agregované dávky. Opakovaný příspěvek na mobilitu, který sjednotil příspěvek na úhradu za užíváni garáže, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na zakoupeni nebo na celkovou opravu motorového vozidla, příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla a příspěvek na provoz motorového vozidla Jednorázový příspěvek na pomůcky, který agregoval příspěvek na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu a příspěvek na úpravu motorového vozidla. 15 16 2.2 Karta sociálních systému Stávající právní úprava tzv. karty sociálních systémů (dále jen sKarta) měla řadu nedostatků a přinášela závažné problémy, které Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR odmítalo ze začátku řešit. Zavedení výplaty dávek prostřednictvím karty sociálních systémů představoval zásadní změnu ve výplatě nepojistných sociálních dávekv České republice. V případě, že klient převzal od pracovníka úřadu práce sKartu fyzicky, nebylo mu možné ze zákona již vyplácet dávky poštovní poukázkou tak, jak tomu bylo doposud. Karta sloužila rovněž také jako průkaz osoby se zdravotním postižením, s jejíž pomoci mohly osoby se zdravotním postižením čerpat stejné výhody, jaké mohly čerpat při předložení průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P v papírové podobě. Na sKartě, která nelogicky spojovala platební kartu s veřejnou listinou, jejíž existence není upravena zákonem, ale pouze prováděcím předpisem, bylo navíc uvedeno rodné číslo držitele karty. SKarta plnila rovněž funkci autentizační. to znamená, že jejím prostřednictvím bylo možné realizovat činnosti spojené s veřejnou správou prostřednictvím internetu. Karta sociálních systémů byla zákonem č. 306/2013 Sb. ke dni 30. 4. 2014 zrušena. 2.3 Asistent sociální péče Zákon č. 366/2011 Sb.. kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony přinesl několik výrazných změn v oblasti poskytování sociálních služeb v ČR. Jednou z nich je bezesporu zcela nový institut asistenta sociální péče 3 Institut asistenta sociální péče Činnost asistenta sociální péče je upravena v § 83 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, kde je taxativně vymezeno, že asistentem sociální péče může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá (zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e) zákona o sociálních sužbách). Jedná se o jinou než blízkou osobu'(např. soused), která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb a která nemusí mít k této činnosti živnostenský list. Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít formální písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci, která musí ze zákonamít obligatorními náležitosti, kterými jsou označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci výše úhrady za pomoc. Asistent sociální péče nemůže tuto činnost vykonávat jako podnikatel. Budeme-li zjišťovat skutečné potřeby občanů, kteří jsou závislí na pomoci jiné fyzické osoby, můžeme, a určitě i dojdeme, k názoru, že některé jejich potřeby lze saturovat jinými činnostmi, než je poskytování registrovaných, a často pro uživatele i zbytečně drahých, sociálních služeb. Jedná se zejména o obstarávání nákupů, běžné pochůzky, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zjištění chodu domácnosti (běžný úklid a údržba domácnosti, údržba domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti, velký nákup, nákup ošacení a nezbytného vybavení domácnosti, praní a žehlení ložního prádla, popřípadě jeho drobné opravy), zprostředkování kontaktu se společenským prostředím (doprovázení dospělých do školy, školského zařízení, zaměstnání. k lékaři, na orgány veřejné mocí a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět). Tato nová forma podpory je směřována k lidem, kteří potřebují pomoc v péči o vlastní osobu z důvodu věku. nemoci či zdravotního postižení a chtějí zůstat ve svém přirozeném sociálním prostředí bez nutnosti využívat registrovaných sociálních služeb 'Za osoby blízké se pro účely zákona o sociálních službách považuji manželé, příbuzní v řadě přímé, děti. sourozenci, zeť. snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. Úhradu za poskytnutou pomoc hradí asistentu sociální péče osoba se zdravotním znevýhodněním ze svého příspěvku na péči. Zavedení institutu asistenta sociální péče umožňuje zajištění péče osobě, která z důvodu zdravotního znevýhodnění, chronického onemocnění nebo věku, v místě, kde služby neposkytuje žádný registrovaný poskytovatel sociálních služeb, který' by tak mohl péči zajistit anebo není žádná jiná možnost individuální péče ze strany rodinných příslušníků. Pokud asistent sociální péče odvádí řádnou péči, není omezen v počtu osob, kterým chce, poskytnou péči, pouze odvání daň z příjmu v případě, že jeho měsíční příjem je vyšší než 13 200 Kč. Přijatá částka z příspěvku na péči jako úhrada za poskytnutou péči je tedy v případě poskytováni péče asistentem sociálni péče osvobozena od povinnosti zdaňování, a to tak, že od daně z příjmů je měsíčně osvobozena v úhrnu částka do výše příspěvku na péči pro osobu ve IV. stupni závislosti na pomoci jiné fyzické osoby (úplná závislost) v souladu s ustanovením jj 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (tj. částka do výše 13 200 Kč měsíčně). Úhrada za péči se nepovažuje za součást příjmů ani pro účely dávek státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi ani v jiných případech, kdy se bere zřetel na výši příjmu. Úhrada za péči se nepripočíta k jiným příjmům a nemůže tedy být důvodem ke zvýšení daně. Nahlásili asistent sociální péče své zdravotní pojišťovně a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, že je hlavní pečující osobou, není povinen platit sociální a zdravotní pojištění (viz níže) (Sociální reforma, 2012). Podle stanoviska MPSV ČR asistent sociální péče musí být vždy uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péčí (na formuláři ..Oznámení o poskytovateli pomoci") pro účely rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce o přiznání příspěvku. Povinnost uzavření písemné smlouvy o poskytnutí pomoci je předmětem kontroly využívání příspěvku na péči v souladu s ustanovením ä; 29 zákona o sociálních službách. Kontrolu provádějí krajské pobočky Úřadu práce. Krajská pobočka kromě dalšího kontroluje také to, zdaje pomoc poskytována osobně tím. kdo byl uveden v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášen podle S 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c) zákona o sociálních službách. Kontroluje i to. zda způsob poskytované pomoci a její rozsah odpovídá stanovenému stupni závislosti a zdaje pomoc zaměřena na základní životní potřeby, které podle výsledku posouzení stupně závislostí okresní správou sociálního zabezpečení není osoba schopna zvládat (Asistent sociální péče, 2013). Pro účely zdravotního pojištění se z titulu takového příjmu nestává osoba, zaměstnancem (íj 5 písm. a) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen ..zákon o veřejném zdravotním pojištění") a nehradí z něj pojistné.2 Podle § 7 odst. 1 písm. g) výše zmíněného zákona je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) (Asistent sociální péče. 2012). Při posuzování účasti sociálního asistenta na důchodovém pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištěni se postupuje podle ustanoveni § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb.. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Důchodového pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let. která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká 2 Podle § 5 písm. a) bod 1. zákona c. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona upravujícího daně z příjmů, s výjimkou osoby, kterámá pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nejsou předmětem daně nebojsou od daně osvobozeny. 17 IX závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti. Podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. Asistent sociální péče není pro účely důchodového pojištění považován za osobu blízkou automaticky, ale pouze v případe, že půjde současně o osobu definovanou v § 24 zákona o důchodovém pojištění. Tyto pečující osoby jsou účastny důchodového pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění, za které není pojistné (ani jiné platby) na důchodové pojištění odváděny (nepřispěvkové doby). O době a rozsahu péče pro účely započtení náhradní doby pojištění vydává rozhodnutí příslušný orgán sociálního zabezpečení. Doba péče o osobu, které asistent poskytuje pomoc, je tedy započítávána jako doba odpracovaná při nárocích na starobní důchod (Asistent sociální péče. 2013). Asistent sociální péče může být za předpokladu splnění zákonných podmínek veden jako uchazeč o zaměstnáni na Úřadu práce ČR a pobírat podporu v nezaměstnanosti. V tom případě však musí dostát všem povinnostem, které jsou na uchazeče o práci kladeny - mít volnou kapacitu na práci, dostavovat se na schůzky apod. Pokud tak neučiní, budete z evidence vyřazen a dalších 6 měsíců nebude mít možnost se na Úřad práce ČR evidovat Uchazečům o zaměstnání je státem hrazeno sociální a zdravotní pojištění, nikoli však nemocenské pojištění (Pulščáková, 2016). Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v § 106, který se zabývá přestupky, uvádí, že asistent sociální péče se dopustí přestupku tím, že neohlásí úmrtí oprávněné osoby ve lhůtě do 8 dnů a rovněž tím, že neuzavře písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci s osobou, které poskytuje pomoc. Za tyto přestupky lze uložit pokutu až do výše 20 000 Kč, přičemž tyto správní delikty podle zákona o sociálních službách v prvním stupni projednávají krajské pobočky Úřadu práce ČR 4 Institut asistenta sociální péče a jeho zneužití při poskytování pobytových sociálních služeb bez oprávnění Člověku, který je nesoběstačný a potřebuje péči, se může pomoci dostávat docela neformálně buď od osoby blízké nebo asistenta sociální péče, nebo profesionálně formou sociální služby. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 78 odst. 1, že sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění, které vzniká rozhodnutím krajského úřadu o registraci. Ne všichni poskytovatelé tento zákonný požadavek však respektují. V důsledku toho se vyhýbají plnění zákonných požadavků na kvalitu sociálních služeb a státní kontrole. Poskytování sociálních služeb bez oprávněni tedy představuje správní delikt, za který může být uložena pokuta až do výše 2.000 000 Kč.3 Podle Veřejného ochránce práv (2014) se některá zařízení se pokoušela obejit povinnost registrace využitím institutu asistentů sociální péče. Formálně péči potřebným klientům pobírajícím příspěvek na péči poskytovali asistenti sociální péče zapsaní na Úřadu práce ČR v Oznámení o poskytovateli pomoci Asistenti měli sjednané smlouvy o poskytnutí pomoci a byli zároveň zaměstnanci společnosti, která provozovala neregistrované zařízeni. Podle názoru veřejné ochrankyne práv bylo zjevným cílem obejít podmínky registrace a působit skrze práci zaměstnanců deklarovaných jako asistenti mimo systém sociálních služeb. Asistenti 3 Systematické návštěvy veřejné ochrankyne práv ukazují, že v neregistrovaných zařízeních často dochází ke špatnému zacházení. Ochrankyne v roce 2014 vydala souhrnnou zprávu ze svých návštěv v těchto zařízeních. Od 1. 8. 2016 došlo ke zvýšení pokuty za poskytováni sociálních služeb bez oprávnění (jedná se o správní delikt podle jj 107 odst, 1 zákona č. 108/2006 Sb.. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč, krajské úřady mohou pokutu uložit opakovaně. sociální péče se starali o všechny klienty, nejen o ty, u nichž jsou uvedeni jako asistenti na Úřadu práce, přičemž ani nevěděli, s kolika klienty měli uzavřenou smlouvu Z popisu toho, jak asistenti sociální péče v zařízení fungovali, vyplývá, že využití asistenta sociální péče v tomto případě neodpovídá účelu a povaze tohoto institutu, tedy zajistit dostupnost potřebné pomoci v oblastech s málo dostupnými sociálními službami terénního charakteru a současně umožnit lidem, kteří vyžadují pomoc jiné fyzické osoby, aby mohli i nadále zůstat ve svém přirozeném domácím prostředí bez nutnosti využívat pobytových zařízení sociálních služeb (Veřejný ochránce práv, 2014). Závěr Institut asistenta sociální péče i přes vše zmíněné výhody, jak pro pečovanou osobu, tak pro pečující stranu, nemá v našich podmínkách takové uplatnění, jak by si zasloužil. Dle našeho názoru se na této skutečnosti podílí synergicky několik faktorů. Autorova empirie ukazuje na to, že osoby, které jsou závislé na pomocí jiné fyzické osoby, dávají přednost registrovaným sociálním službám, které jsou z jejich pohledu profesionálnější a lépe kontrolovatelné. Mediální kauzy okolo tzv. neregistrovaných sociálních služeb, které v nedávné době ve sdělovacích prostředcích proběhly, rovněž institutu asistenta sociální péče, který byl v některých případech zneužíván, na jeho popularitě nepřidaly. V tomto kontextu i někteří zástupci Ministerstva práce sociálních věcí ČR víceméně deklarovali možnost vypuštění tohoto institutu ze zákona o sociálních službách, čím by došlo dle našeho názoru klasického vylití dítěte s vaničkou. Skutečností však zůstává, že dlouho připravovaná a zároveň velmi diskutovaná tzv. velká novela zákona o sociálních službách s institutem asistenta sociální péče nadále počítá Seznam použité literatury Předkládaný text je původní autorský (není-li uvedeno jinak), který připadne rozpracovává témata či teze obsažené již v publikovaných pracích autora v níže uvedeném seznamu literatury. Výchozí autorovy práce JANÁK, Dušan, Miroslav PILÁT a Jan BEZDĚK. Rozdělováni sociálních nerovností pod patronaci státu. Situační analýza Osoblažská a možnosti jeho socioekonomického rozvoje. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2014. ISBN 078-80-7248-3. PILÁT. Miroslav. Komimitní plánování sociálních služeb v současné teorii a praxí. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0932-4. PILÁT, Miroslav. Sociální reforma 2012 v ČR - vybrané aspekty z oblasti poskytováni sociálních služeb. Revue sociálnych služieb. 2013, ročník 5. č. 1, s. 68-79. ISSN: 1338-1075. PILÁT, Miroslav Sociál refomi 2012 i the Czech Republic-chosen aspeets. In: ŽILOVÁ, Anna, Alena NOVOTNÁ. Venus M. JOSEPH & al, eds. European and globál contexts ofpoverty in the period of sociál and demographic transformations oj the society. Milano: EDUCatt, 2014, s. 179-188. ISBN 978-88-6780-072-S. Další použitá a doporučená literatura Asistent sociální péče [online]. Praha: MPSV, c2012 [cit. 2018-9-14], Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/13928 Cesko-britskj projekt Podpora MPSV při reformě sociálních služeb [online], Praha: MPSV, c2001 [cit. 2001-6-11], Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ mhtml: filé:// E:\Cesko britský projekt na podporu reformy sociálních služeb\Česko-britský projekt Podpora MPSV při reformě sociálních služeb.htm JANÁK, Dušan a Miroslav PILÁT. Vývoj právních norem k sociální péči a sociálním službám v Československu a v České republice od roku 1956. In: KRAJČÍK, Vladimír. 19 20 Dušan JANÁK ml. a kol. Mikropodnikáni v sociálních službách. Ostrava-Opava: Vysoká škola podnikání a. s a Slezská univerzita v Opavě. 2012. s. 13-64. ISBN 978-80-72-48-766-0. KOLDINSKÁ, Kristina. Legislatívni zakotveni sociálních služeb v ČR. In: MATOUŠEK, Oldřich a kol. Sociální služby. Praha: Portál, 2007, s. 35-51. ISBN 978-80-7367-310-9. PULŠČÁKOVÁ, Lenka. Může být asistent soc. péče současně v evidenci úřadu práce? [online]. Praha: Diakonie c2016 [cit. 2018-9-17]. Dostupné z: http://www.pecujdoma.cz/poradna/poradna-socialne-pravni/niiize-byt-asistent-soc-pece-soucasne-v-evidenci-uradu-prace/ Sociálni reforma 2012 [online]. MPSV: Praha, c2012 [cit. 2012-4-12]. Dostupné z: http://socialniiefonna.mpsv.cz/cs/23 VEREJNÝ OCHRANCE PRAV, Činnost veřejné ochrankyne práv při zjištění podezření ze spáchání trestného činu v průběhu systematické návštěvy ubytovacího zařízení pro seniory [online]. Praha: Veřejný ochránce práv. c2014 [cit. 2018-9-17]. Dostupné z:http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARlZENI/Socialni_sluzby/ Trestni-oznameni-VOP.pdf Kontakt na autora PaedDr. Miroslav Pilát. PhD.. Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik Ustav veřejné správy a regionální politiky Bezručovo nám. 14 746 01 Opava Mobil:+420 602 752 263 E-niail: miroslav.pilat@seznam.cz POSTAVENIE A KOMPETENCIE SOCIÁLNEHO PRACOVNÍKA V ZARIADENÍ SOCIÁLNYCH SLUŽIEB Construction and competence of social worker in social services Tímea LAŠŠÁKOVÁ Abstrakt Cieľom príspevku je poukázať na postavenie a pôsobenie sociálneho pracovníka v zariadení soeiálnvcli služieb Pozícia sociálneho pracovníka pracujúceho v zariadení sociálnych služieb je špecifickou pozíciou. Sociálny pracovník sa tri očitá v rôznych pozíciách a vykonáva rôznorodé činnosti. Ocilá sa v pozícii administrátora, konzultanta, poradcu. vychovávateľa, či terapeuta. Vzhľadom k rôznorodosti uvedených činností je potrebné, aby bol sociálny pracovník odborne erudovaný profesionál v oblasti sociálnej práce, oplývajúci všeobecnými poznatkami z rôznych vedných odborov. Aj napriek lomn. že na pozíciu sociálneho pracovníka sú požadované vysokoškolské kvalifikačné kritériá je pozícia sociálneho pracovníka stále nedocenenou pozíciou, či už z hľadiska finančného ohodnotenia, ale i z hľadiska jeho vnímania nielen laickou ale i odbornou verejnosťou. Významným a pozitívnym posunom v postavení sociálneho pracovníka boloprijaJiľ zákona o sociálnej práci Kľúčové slová: Inštitucionálna starostlivosť. Kompetencie. Prijímate! sociálnej služby. Sociálny pracovník. Vzdelávanie. Zariadenie sociálnych služieb. Abstract Tlie aim of die paper is la point oul the position and die work of a social worker in a social sen-ice facility. The position of a social worker working in a social se/vice facility is a specific position. A social worker finds himself in different positions and performs diverse activities. He finds himself in the position of administrator, consultant, counselor, educator or therapist. Given the diversity of these activities, it is necessary for a social worker to be a professionally educated professional in the field of social work, abounding ill general knowledge from various disciplines. Despite the fact that the stunts of a social worker is subject to higher education qualification criteria, die position of a social worker is still an undefined position, whether in terms of financial evaluation, hut also in terms of its perception not only of the lay profession but also of the professional public. An important and positive shift in the status of a social worker was the adoption of a law on social work. Key words: Institutional care. Competence of social workers. Recipients of social services. Social worker. Education. Social service institution.___ Úvod Po roku 1989 sa začali v spoločnosti vyskytovať rôzne sociálne problémy, do tej doby neznáme, ktoré bolo potrebné bezodkladne riešiť. Z uvedeného dôvodu sa v tomto období začala kreovat" nová profesia, profesia sociálnej práce. Sociálna práca je spoločensko-vedný odbor, ktorý má v súčasnosti svoj etický kódex, metodiku práce a vzhľadom k dynamike zmien v spoločnosti sa musí neustále meniť a prispôsobovať vývoju spoločnosti. Vykonávateľom praktickej sociálnej práce je sociálny pracovník. Profesia sociálneho pracovníka je náročnou profesiou z dôvodu spolupráce a pomoci ľuďom v krizových životných situáciách. Špecifickú pozíciu vykonáva sociálny pracovník pracujúci v zariadení sociálnych služieb. Sociálny pracovník sa tu ocitá v rôznych pozíciách a vykonáva rôznorodé úlohy. Ocitá sa v pozícii administrátora, konzultanta a poradcu, vychovávateľa, či terapeuta. Toto sú len niektoré z činnosti, ktoré sociálny pracovník v zariadení vykonáva. Vzhľadom k rôznorodosti vykonávaných činností je potrebné, aby bol sociálny pracovník odborne erudovaný profesionál v oblasti sociálnej práce, oplývajúci všeobecnými poznatkami z rôznych vedných odborov. 21 22