Dokumenty mezinárodního charakteru Ochrana lidských práv osob se zdravotním postižením Ženevská deklarace práv dítěte •Přijata v roce 1924. •Velmi stručně a jednoduše shrnula základní principy, chránící dítě před jakýmkoli nebezpečím a zajišťující mu optimální tělesný a mentální vývoj. •Tyto principy jsou státy povinny plnit, aby podporovaly všestranný rozvoj dětí pomocí vzdělání a také ochránily jejich správný vývoj před řadou ohrožujících faktorů např. před týráním, zanedbáváním, zneužíváním dětské práce atd. •Dokument sice postrádá mezinárodně právní závaznost, přesto jde o výrazný krok vpřed. Všeobecná deklarace lidských práv •Otřesné zkušenosti s porušováním základních lidských práv v průběhu 2. světové války se stávají podnětem ke vzniku Organizace spojených národů a také k přijímání řady dokumentů, týkajících se právě lidských práv. •Mezi ty nejvýznamnější patří Všeobecná deklarace lidských práv (1948) která se týká obecně práv lidských a tím samozřejmě i práv dítěte. Charta práv dítěte •Dne 20. listopadu 1959 přijímá XIV. Valné shromáždění OSN. •V preambuli se přímo odkazuje na Všeobecnou deklaraci lidských práv a ve svém celku požaduje zvláštní záruky o péči a ochraně dítěte již před narozením i po něm. •Stále však není závazným mezinárodním dokumentem, ale na druhou stranu opět důrazně vyjádřila jeden z hlavních cílů mezinárodního společenství, a to ochranu dítěte. •Právní závaznosti dosahuje až Úmluva o právech dítěte z roku 1989. Evropská sociální charta •1961 v Turinu přijata členskými státy Rady Evropy Evropská sociální charta (ESCh) (v ČR publikována pod č. 14/2000 Sb.m.s .). •Jménem České a Slovenské Federativní Republiky byla Evropská sociální charta podepsána ve Štrasburku dne 27. května 1992. •ESCh mj. vymezuje obsah jednotlivých práv a zdůrazňuje práva určitých kategorií osob, kterým má být poskytnuta zvláštní ochrana. •Ve vztahu ke zdravotně postiženým je významný zejména čl. 15 v části I: „Osoby zdravotně postižené mají právo na odborný výcvik,rehabilitaci a sociální readaptaci bez ohledu na původ a povahu jejich postižení.“ Deklarace práv mentálně postižených osob •Přijata v roce 1971 •Přiznává těmto osobám stejná práva jako ostatním občanům, včetně práva pracovat. •Deklarace obsahuje 7 základních článků, které deklarují, že mentálně postiženým osobám musí být zaručená "v maximální možné míře stejná práva" jako mají ostatní lidé. •Dále je jim přiznáno právo na odpovídající lékařskou péči a na léčení, jakož i na takové vzdělání, přípravu, rehabilitaci a výchovu, které jim umožní maximálně rozvinout své schopnosti a kapacitu. Zároveň mají tyto osoby právo na ekonomickou jistotu a přiměřenou životní úroveň. Deklarace práv zdravotně postižených osob •Přijata v roce 1975. •V níž opět dochází k potvrzení práva postižených osob na respektování lidské důstojnosti. •Valné shromáždění OSN v této deklaraci zdůraznilo, že zdravotně postižení mají naprosto stejná lidská práva, ale i povinnosti jako všichni ostatní občané. Charta práv tělesně postižených •Byla vydána v Paříži v roce 1975. •Každá osoba s TP má stejná práva a povinnosti jako kdokoli jiný. Je tedy potřebné podporovat každou ekonomickou a sociální politiku, která k právům a povinnostem postižených osob přihlíží. •TP vede k omezení pohybové aktivity a taková osoba se stává ve zvýšené míře závislou na okolním prostředí, na svých blízkých i na celé společnosti. Je proto povinností společnosti napomáhat při integraci těchto našich spoluobčanů do normálního života. •Postižení mají plné právo na samostatný a nezávislý způsob života, jaký si sami zvolí. Mají právo začlenit se do společenského života, mají právo na splnění všech svých přání a tužeb. Těm, kteří chtějí žít v domovech s pečovatelskou službou, má být umožněno vybrat si kvalitní domov, kde by byla plně respektována jejich osobnost. Tělesně postižené osoby mohou využívat i soukromé domy či byty a společnost jim musí dát možnost je přizpůsobit pro pohodlný, nezávislý a bezpečný život. Mezinárodní rok zdravotně postižených osob •Byl Valným shromážděním OSN vyhlášen rok 1981 •Zahájil dekádu (desetiletí) věnovanou osobám se zdravotním postižením (1983-1992). Světový akční program činnosti týkající se zdravotně postižených osob •Byl přijat Valným shromážděním OSN v roce 1982. •Byl nejvýznamnějším výsledkem Mezinárodního roku zdravotně postižených. •Tento program garantuje rovnost práv handicapovaných a je zde zdůrazněno právo těchto osob účastnit se na společenském životě. •Program formuloval nejdůležitější zásady v oblasti prevence a rehabilitace a potvrdil právo zdravotně postižených na stejné příležitosti, jaké mají ostatní občané. •Světový program obsahuje první ustanovení svého druhu ohledně vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením v rámci OSN. Stanoví, že "všeobecný společenský systém, jako jsou fyzické a kulturní prostředí, bydlení, doprava, sociální a zdravotní služby, vzdělávací a pracovní příležitosti, kulturní a sociální život, včetně sportovních a rekreačních aktivit, mají být přístupné pro všechny". •Nový způsob myšlení, který se utvářel během dekády zdravotně postižených, přiznává právo těchto osob na stejné příležitosti, jaké mají ostatní lidé, jakož i na rovnoprávný podíl na zlepšování životních podmínek. •Tento postoj vyústil v přijetí Standardních pravidel pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením který byl schválen Valným shromážděním OSN na jeho 48. zasedání dne 28. října 1993. •Standardní pravidla pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením byla vypracována na základě zkušeností, získaných během Dekády zdravotně postižených, vyhlášené OSN v letech 1983 - 1992. •Standardní pravidla zdůrazňují oblasti důležité pro zvýšení kvality života zdravotně postižených osob a dosažení plné integrace a zrovnoprávnění. Vytvářejí základ pro odbornou a technickou spolupráci mezi státy, OSN a ostatními mezinárodními organizacemi. Hlavním cílem Standardních pravidel je zajištění stejných (rovných) práv, jako mají ostatní, také pro zdravotně postižené. Apelují na jednotlivé státy, aby přijaly opatření vedoucí k prevenci postižení a zajistily rehabilitaci zdravotně postižených osob. •Standardní pravidla stanovila právo občanské spoluúčasti osob s postižením jako mezinárodně uznané lidské právo a zároveň deklarují, že osoby se zdravotním postižením mají stejná práva jako ostatní lidé a opouštějí přístup sociální dobročinnosti. •Vládám jednotlivých států je uložena povinnost zajistit, aby "se organizace postižených osob podílely na rozvoji vnitrostátní legislativy týkající se práv postižených osob a také na průběžném hodnocení této legislativy...„ • •Jakákoliv diskriminační ustanovení vůči osobám s postižením musí být odstraněna. • •Standardní pravidla vyzývají vlády k rozvinutí národního plánovacího procesu, ve kterém uvedou svojí legislativu a politiku do souladu s mezinárodními lidsko-právními standardy (Národní plán o vyrovnávání…) • Úmluva o právech dítěte •Rok 1979 byl OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok dítěte, •Polsko navrhlo zpracovat dokument, týkající se dětských práv, který by byl pro zúčastněné státy právně závazný. •Přípravné práce byly velmi složité a trvaly deset let. Úmluva o právech dítěte •Byla 20. listopadu 1989 v New Yorku jednomyslně přijata Valným shromážděním OSN. •V platnost vstoupila v září 1990, kdy jí náš stát, tehdy ještě jako Česká a Slovenská federativní republika, také jako mezi prvními podepsal a ratifikoval. •Česká republika je pak Úmluvou vázána od 1. ledna 1993. Úmluva je u nás platnou právní normou, která je stejně jako veškeré mezinárodní lidskoprávní dokumenty dokonce nadřazena zákonům. Principy Úmluvy •Úmluva o právech dítěte je založena na čtyřech základních principech: •Právo na život a přežití - zaručuje zachování života dítěte a uspokojování jeho základních potřeb (právo na přiměřenou životní úroveň, bydlení, výživu, zdravotní péči atd.). •Právo na rozvoj - dítě by mělo mít právo se rozvíjet, vzdělávat a mít volný čas na hru a zábavu, ale také zaručenou svobodu myšlení, vyznání a volný přístup k informacím. •Právo na ochranu - dítě má právo na ochranu před násilím, vykořisťováním, zanedbáváním a všemožným zneužíváním, ale i na ochranu proti poškozování v systému trestního práva. •Participační právo (právo na účast) – dítě se může vyjádřit ke všemu, co se ho týká, zveřejnit svůj názor na dění kolem sebe a mít slovo v záležitostech, které ovlivňují jeho osobu. • Listina základních práv a svobod •Usnesením předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 byla Listina vyhlášena jako součást ústavního pořádku České republiky. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením •Schválilo Valné shromáždění Organizace spojených národů v prosinci 2006 . •Úmluva navazuje na sedm již existujících lidskoprávních úmluv OSN. Nezakládá žádná nová práva, pouze ukládá důsledné naplňování existujících lidských práv a svobod z hlediska osob se zdravotním postižením. Uznává jejich důstojnost a rovné postavení, právo na samostatnost a nezávislost, na svobodné rozhodování, podporuje zapojení osob se zdravotním postižením do všech politik, které se jich dotýkají. •Za mimořádně důležité Úmluva pokládá zajištění přístupu zdravotně postižených k fyzickému, ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu prostředí, ke vzdělávání, k rehabilitaci, k informacím a komunikaci. •Úmluva je založena na principu rovnoprávnosti, jejím cílem je chránit a zajistit rovný přístup k právům a svobodám pro osoby se zdravotním postižením a zajistit respektování jejich důstojnosti. •Česká republika ratifikovala Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením v září 2009