Respekt - ročník XXX, 31,12,2018- 6,1,2019 FOKUS
I
AGENDA
BRNO NA SPRÁVNÉ CESTĚ
Akademici dokončili hodnocení experimentálního projektu Housing First. Zájem o něj má i Praha.
HANA ČÁPOVA, FOTO: MATĚJ STRÁNSKÝ
Přesně 31 477 korun ročně ušetří veřejné rozpočty, když se jedna rodina v nouzi přesune z ubytovny či azylového domu do běžného městského bytu. Došla k tomu evaluační zpráva Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity, která hodnotila brněnský projekt Housing First (Bydlení především), vytahující lidi z pádu na sociální dno rychlým přidělením vlastní střechy nad hlavou.
Brno se do průlomového projektu pustilo v minulém volebním období díky vytrvalé snaze politiků z hnutí Žít Brno a pochopem tehdejšího primátora Petra Vokřála (ANO). A protože Platforma pro sociální bydlení, jejíž odborníci na projektu spolupracovali, měla ambici nový přístup prosazovat v dalších městech, Brno se stalo „pilotem". Cílem bylo vědecky zhodnotit, jak se přijatelné a jisté bydlení promítne do situace rodiny.
Z více než 400 rodin v bytové nouzi jich v Brně vylosovali 50, které dostaly byt, a dalších 100, na jejichž bytové situaci se nic nezměnilo a sloužily jako kontrolní skupina. Před pár dny byla dokončena téměř stostránková zpráva, jež hodnotí brněnský projekt po roce jeho trvání a zmíněné skupiny srovnává.
Většina vylosovaných rodin (48 z 50) si byt udržela, i díky masivní podpoře sociálních pracovníků dokázala platit nájem a vycházet se sousedy. A vědci zjistili, že kvalita jejich života se podstatně zlepšila. Například riziko, že pečující osoba (nejčastěji matka) bude v takovém stresu, jaký odpovídá vážnému duševnímu onemocnění, kleslo u rodin v bytě 4,5krát. Děti také méně stonaly než ty z kontrolní skupiny (měly zhruba dvakrát méně nemocí dýchacích cest a méně často braly antibiotika). Riziko pobytu v nemocnici kleslo u dětí i dospělých zhruba třikrát. Na slušném bydlení tak jistě ušetří zdravotní pojišťovny, sociologové si to však netroufli vyčíslit.
„ Z analýzy vyplývá, že myšlenka PROJEKTUfunguje. "
Do propočtů ekonomické výhodnosti či nevýhodnosti přístupu Housing First zahrnuli snáze kvantifikovatelné věci. V průměru rodina se šťastným losem, tedy v městském bytě, vyšla městskou a státní kasu za rok na 304 401 korun - především za sociální pracovníky, koordinaci a podporu ze strany města, nižší než tržní nájem, započtené jsou i sociální dávky. Kontrolní rodina stála veřejné rozpočty o zmíněných 31 477 korun za rok víc, započteny jsou dávky rodiny, státem poskytované azylové bydlení a především drahá ústavní či jiná náhradní péče o děti. Během roku sledování totiž skončila mimo rodinu pětina dětí z kontrolní skupiny, oproti sedmi procentům dětí z bytů.
Navzdory celkem přesvědčivým výsledkům projektu Housing First se nová brněnská koalice (ODS, ČSSD, lidovci a Piráti) ještě nerozhodla, zda v něm bude pokračovat. „Z analýzy vyplývá, že myšlenka projektu funguje," říká sice radní pro sociální oblast Robert Kerndl (ODS), hned však dodává, že město by na něj muselo uvolnit peníze a zabydlování se neobešlo bez „provozních komplikací a problémů", proto se teprve uvidí. Zájem však projevila Praha. „Zavázali jsme se, že dostaneme všechny pražské děti z ubytoven," říká radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). „Jde asi o 70 rodin, a jediné rozumné řešení je to, které už vyzkoušeli v Brně - zajistit jim byt a sociální služby."