Úvod do rodinné politiky Harmonizace rodiny a chudoba •Makroúroveň: •nerovnost v sociálních dávkách – zvýhodňování mnohočetných rodin v nájemním bydlení (oficiálně chudých) •Vztah státu k rodinám •Mikroúroveň: •ekonomická aktivita rodičů •věk rodičů (první porod) •vzdělání rodičů •zdravotní stav •vztah k bydlení – vlastní, nájemní městské, nájemní tržní, obchod s chudobou • Stávají stav – senioři a pečující osoby počty uživatelů Domovy seniorů imobilní mobilní s pomocí mobilní 2015 37200 9086 18835 9279 2019 36688 9687 19348 7653 2021 35842 9444 17683 8715 domovy se zvláštním režimem imobilní mobilní s pomocí mobilní 2015 15494 3546 6265 5683 2019 20904 4973 8490 7441 2021 23062 5454 8769 8839 neformální pečující – sendvičové rodiny 2 stupeň 3 stupeň 4 stupeň u seniorů 2015 62870 37554 15049 2019 68251 43738 17327 2021 56538 45717 17269 Potřeby a …. •Změny potřeb: -Péče o děti -Péče o nemocné dítě -Péče o staršího člena rodiny -Kdo převezme tyto úkoly, které tradičně patří k rodině? -Státní (ekonomická) potřeba – zaměstnanost -Politická potřeba rovnoprávnost, kariéra (nebo změna hodnot?) • Jak rozumět sociálnímu státu a sociální práci •Marie Terezie •Josef II •Blahobyt řízený státem, •Charitativní organizace •Sociální není charitativní Sociální •Společenský, společný •Zaměňovaný za pomoc, charitativní činnost atd. •Sociální dnes: • E-Government Sociální politika •Má několik politik: •Zdravotní •Vzdělávací •Bytovou •Rodinnou •Úkol sociální politiky: •Zajistit důstojné podmínky života pro všechny občany Místo sociální práce v sociální politice •Sociální politika (Zdravotní, Vzdělávací, Rodinou, Bytovou) • •Sociální práce • •Sociální ochrana • • •Sociální služby - sociální péče sociální záchranná síť – sociální dávky • Stát a sociální pracovník •Liberální •Korporativní •Sociálně demokratický • • •Demokracie •Bezmezná tolerance (anarchie) •Uniformita (totalita) Sociální práce – co to je? •Společensko vědní disciplína i praktická činnost •Věda: - popisuje společnost a sociálně-společenské jevy •Praxe: - rozvoj potenciálů občanů • - osobám znevýhodněným pomáhá k důstojnému životu • •Sociální pracovníci jsou očima a rukama sociálního státu Sociální pracovník – kdo to je? • •SP pracuje s: •s klienty, případně s jejich rodinami •s přirozenými skupinami – např. skupiny mládeže na městském sídlišti •s uměle vytvořenými skupinami – např. školní třídy, lidi v ústavech či ve vězení aj. •s organizacemi, buď řídí činnost organizací poskytující sociální služby, nebo poskytuje supervizi •s místními komunitami, tj. s lidmi žijícími na jednom místě • Právní rámec •Listina základních práv a svobod – pomoci rozvinout potenciál občana, chránit ohrožené skupiny •Antidiskriminační zákon – pozitivní diskriminace, vyrovnávací akce •Zákon o sociálních službách: kdo/co/za jakých podmínek -Sociální poradenství -Služby sociální péče -Služby sociální prevence •Způsob poskytování: - pobytové, ambulantní, terénní Metody sociální práce • •Postupy vázané: •na cílový subjekt (práce s jednotlivcem, skupinou, rodinou, komunitou) •na jeho aktuální situaci (sociální znevýhodnění na začátku života, předvídatelné a nepředvídatelné sociální události) •na relevantní vztahový kontext (vrstevnická skupina, rodina, organizace) •někdy i na systémové vazby (regionální, národní či nadnárodní politika) Paradigma •Aktuální stav vědeckého poznání spjatý s danou problematikou • • •Vědecký – vím jak sociální práce popisuje sociální realitu •Praktický – rozumím, jak se danou teorií pracuje v rámci systému > Astronomie, Kosmický Prostor, Abstraktní Reflexivně - terapeutické •Práce s traumaty, sebepojetím, převzetí odpovědnosti za svůj život •Výbava pracovníka: znalost psychologie, dovednost vést rozhovor, •Role pracovníka: terapeut, manažer, koordinátor •Oblíbené nástroje: Eriksonovský přístup, KBT, MLM, •Potřeby: čas, soukromí pro rozhovor Sociálně - právní pomoc •Toto paradigma je spjato s sociálně záchrannou sítí – práce s životní události klienta/občana. •Výbava pracovníka: znalost sociálního a dávkového systému (sociální záchranné sítě), dovednost vést rozhovor, znalost legislativy, principy krizové komunikace •Role pracovníka: poradce, projekční manažer •Oblíbené nástroje: případová sociální práce (case management), práce s komunitou, práce se systémem •Potřeby: čas, rozhodovací a schvalovací pravomoci, > Reforma společenského prostředí •Je založeno na principu, že jedinec získává vliv nad svým životem podporou společenské kooperace. Patří k antiopresivním, feministickým a marxisticky inspirovaným modelům sociální práce. Jejich krajní formy známe z fašistických a komunistických modelů. •Výbava pracovníka: znalost politologie, sociálních systémů různých zemí, analytické myšlení •Role pracovníka: motivátor k občanské angažovanosti, projektový management, dovednost publikace myšlenek •Oblíbené nástroje: analytické postupy, komunitní plánování, sociální psychologie •Potřeby: čas, možnost aktivní angažovanosti v rámci širší komunity Vzdělávací •Patří do sféry sociální pedagogiky, jako model prosociální výchovy, rozvoj sociálních dovedností. V některých znacích se překrývá s sociálně terapeutickým paradigmatem. •Výbava pracovníka: znalost pedagogických přístupů, práce s osobami různých věkových skupin, práce se sociální patologií, znalost práce s rodinným systémem •Role pracovníka: vychovatel, terapeut, týmová spolupráce •Oblíbené nástroje: přístupy orientované na rodinné systémy, alternativní pedagogické směry, zážitková pedagogika •Potřeby: čas, specializované prostory, speciální pomůcky, multidisciplinární tým Podpora funkční komunity •Jedná se o často opomíjené paradigma – podpora komunity jako celku, vytváření pozitivního vzoru. Utváří se mezi občanskou společnosti, politickou mocí, zaměstnavateli, NGO •Výbava pracovníka: znalost výzkumných metod, •Role pracovníka: mediátor mezi komunitou a politickou mocí, zapojení občanů do řízení a utváření místní komunity •Oblíbené nástroje: tvorba rozvojových projektů, rozvoj občanské společnosti •Potřeby: multidisciplinární tým, politickou podporu, Kořeny rodinné politiky •V rámci sjednocené Evropy je prvním protokolem – Římská smlouva – z roku 1986, která popisuje a orientuje se na hospodářskou a sociální soudržnost státu tvořících EHS. Tato smlouva se stává startovacím bodem pro oblast zdravotní politiky, ochrany zdraví při práci a ekonomické koheze. •Následuje Maastrichtská dohoda – 1992 – již se píše o evropském sociálním protokolu, který má za úkol udržet stabilní hospodářský rozvoj – jeden z principů rodinné politiky. Bez něj nemůže rodinná politika fungovat ve své vlastní podstatě. •Dalším významným prvkem je Amsterdamská smlouva – 1997, která významně posiluje oblast zaměstnanosti, sociální oblast, životní prostředí a veřejné zdraví. Cíle rodinné politiky EU •Podpora zrovnoprávnění mužů a žen •Boj s diskriminací kvůli pohlaví •Stejná možnost uplatnění na trhu práce pro muže i ženy a rovné zacházení na pracovišti •Stejné odměny pro muže a ženy •Dále koordinace sociálních dávek (týká se i dávek pro rodinu) •Justiční spolupráce (přeshraniční právní otázky ohledně rodiny) •slaďování pracovních a rodičovských rolí – podpora v mateřství a rodičovství, institucionální péče o velmi malé děti, zkrácené úvazky, nové typy pracovních smluv, home-office •boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě rodin s dětmi •podpora mezigenerační solidarity a rozvoj pečovatelské kapacity v rodinách – snižování počtu dětí, stěhovaní za prací, snižuje pečovatelské kapacity v rodinách • Aktivity EU •Shromažďování informací (Evropská aliance pro rodiny 2007) •Impulzy pro harmonizaci národních právních systémů a pro koordinaci národních legislativ (Doporučení Rady ohledně péče o dítě 1992) •Finanční podpora konkrétních projektů rodinné politiky (členské státy plánují, že v průběžném období podpory 2007-2013 vydají na opatření k podpoře zaměstnanosti žen a lepší slučitelnosti profesního a rodinného života celkem více než 2,6 miliardy eur. A více než 555 milionů eur má být použito na zlepšení péče o děti •Vypracování závazných norem týkajících se rodinné politiky nebo s účinkem na rodinnou politiku (Směrnice o rovném zacházení 1975, Směrnice o lidských právech 1992, Směrnice o rodičovské dovolené 1996) • Rodinná politika v ČR •Historie – 1918 – 1948 – rozvoj spolkové činnosti, •1938 – 1945 – sběrné tábory •1948 – 1989 – ideologizovaná péče, zákon č.55/1956 převedl sociální pomoc a sociální péči na stát. •Teprve 1994 začínají konference o rovné postavení osob s postižením, Cíle rodinné politiky •„V zásadě je hlavním cílem rodinné politiky v moderních státech zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé generace realizací principů především sociální solidarity, principu sociální spravedlnosti a principu sociální garance“ Modely rodinné politiky -model, který se na rodinu dívá jako na celek a jeho hlavním cílem je podporovat rodinu tak, aby byly zajištěny její základní funkce a aby byla stabilní, -model, který se dívá na každého člena rodiny zvlášť a cílem je uspokojovat jeho práva a potřeby, protože to se pak odráží v kvalitě a stabilitě rodiny jako takové. MPSV 2008 •snahu o odstranění překážek a zajištění vhodného prostředí pro její rozvoj a zdárné fungování: -odstraňování překážek pro podporu stability rodin -vytváření vhodných podmínek pro rodiny a jejich globální podpora -zajišťuje, aby s celá společnost uvědomovala, že rodina je největší hodnotou -snaží se zajistit vzájemnou odpovědnost všech členů rodiny •Vést mladé lidi k uzavírání manželství a podpora ohrožených rodin. • MPSV 2017 •pracuje v rámci rodinné politiky s rodinami, kde rodiče mají stálou práci. •rodiny v ohrožení - pro tyto rodiny máme několik další politik, které jsou zaměřeny přímo na podporu ohrožených rodin. • Subjekty rodinné politiky •Stát a jeho orgány – je hlavním realizátorem rodinné politiky a vytváří její základní právní rámec a koncepci. Nynější koncepce se snaží vytvořit příznivější podmínky pro rodinu a zároveň respektující jednotlivé zájmy a potřeby jejich členů. •Kraj, obec – regionální rodinná politika – tyto korporace podporují vznik rodin, jejich zachování, funkčnost, kvalitu a příznivé podmínky. Umožňují občanům svobodně realizovat životní strategie v naplňování profesních a rodičovských plánů. Cílem rodičovství je vychovávat mladé lidi k partnerství, manželství a rodičovství. •Zaměstnavatelé – ručí za opatření stanovené státem a jeho orgány, kterými jsou bezpečnost práce, pracovní doba, odměňování a smluvní vztahy k zaměstnancům. •Odborové organizace – chrání zájmy svých členů v zaměstnání i v sociální oblasti při kolektivním vyjednávání a odměňování zaměstnanců. •Občanské iniciativy, dobročinné organizace, charitativní instituce – jejich posláním je uspokojení veřejného zájmu. Sociální politika je zde založena na nenucené solidaritě a plní funkci tam, kde stát nemůže zasahovat. •Církve – činnost duchovní služby je spojena s charitativní péčí. Jejich role je také významná v oblasti mravní, v péči o zdraví, o handicapované obyvatelstvo, v oblasti výchovné a vzdělávací. Stát a rodina •Ochrana státem – rodinu vymezuje stát jen v zákoně o státní sociální podpoře. Ochrana státem je především orientovaná na právo svobodné volby partnera při založení rodiny. • •Podpora státem – od těhotenství – školství – diskriminační příplatek k důchodu. Trendy k řešení •Nízká porodnost •Stárnutí populace •Změna struktury rodin •Ženy jsou vzdělanější •Různá zaměstnanost dle pohlaví a věku •Ohrožení rodin s malými dětmi chudobou Rodina a její proměny •Vztahy •Moderní technologie •Vzdělanost dětí • Co je tedy rodina? •Čím je definovaná? Rodinný cyklus Sendvičová generace §Potřebují být zastupitelní a mít větší mobilitu. §Potřebují mít prostor a sílu na vytváření a udržování kvalitních vztahů s partnerem a dětmi. §Potřebují vědět, kam se obrátit na pomoc. • Potřeby a sendvičová generace •Změny potřeb: -Péče o děti -Péče o nemocné dítě -Péče o staršího člena rodiny -Kdo převezme tyto úkoly, které tradičně patří k rodině? -Státní (ekonomická) potřeba – zaměstnanost -Politická potřeba rovnoprávnost, kariéra (nebo změna hodnot?) • Harmonizace práce a rodiny •- Proměny výdělečné činnosti: •Flexibilní pracovní smlouvy •Dělené úvazky •Sdílená pracovní místa •Home-office •- Proměny přístupu k institucionalizované péči o děti: •Opětovný rozvoj jeslí •Dětské skupiny •Povinné předškolní vzdělávání •Firemní školky • Harmonizace práce a rodiny •- Rozvoj sociálních služeb v domácím prostředí klienta a jejich preference: •Domácí péče •Home-care •Mobilní hospice •- Bytová politika: •Startovací byty •Obecní byty s regulovaným nájemným •Podpora mladých rodin •Výstavba bytů – podpora občanů nebo developerů Harmonizace rodiny a chudoba •Makroúroveň: •nerovnost v sociálních dávkách – zvýhodňování mnohočetných rodin v nájemním bydlení (oficiálně chudých) •Mikroúroveň: •ekonomická aktivita rodičů •věk rodičů (první porod) •vzdělání rodičů •zdravotní stav •vztah k bydlení – vlastní, nájemní městské, nájemní tržní, obchod s chudobou • Prvky rodinné politiky Prvky přátelské rodině Prvky nepřátelské rodině Vnitřní části velkých měst rozvinutá dopravní infrastruktura, široká nabídka pracovních míst, rozsáhlá nabídka vzdělávacích, kulturních a sportovních zařízení vysoké náklady na bydlení, vysoké ceny nemovitostí, chybějící volná prostranství pro děti, nízká kvalita sítě příbuzenských a sousedských vztahů Okrajové části (předměstí) velkých měst a aglomerační sídla příznivější podmínky pro stavbu rodinných domů, dostatek velkých prostranství pro děti, nižší nájmy, pevnější sociální vazby dlouhá cesta do práce, nižší dosažitelnost center kultury a volného času Venkovské oblasti a malá města vysoká dostupnost vlastnického bydlení, nízké ceny nemovitostí a nízké nájmy, velmi pevné sítě příbuzenských a sousedských vztahů, dostatek volného prostoru pro vyžití dětí a mládeže nízká dostupnost školek, škol a středisek pro využití volného času, malá nabídka pracovních míst v blízkosti bydliště, slabá dostupnost sociálních služeb, nízká dostupnost veřejných dopravních prostředků