SOCIÁLNI PATOLOGIE ZS 2023/204 Přednášky dr. Brzobohatý Cílem předmětu je objasnění úlohy a postavení disciplíny Sociální patologie, resp. Sociální deviace v systému sociologických a dalších společenských věd, seznámení s obsahem a podstatou sociální patologie, s kritérii pro kategorizaci lidského chování; vytvoření základní terminologické orientace, seznámení s tradičními a moderními teoriemi sociální patologie/deviace (jejich vývoj a současné pojetí). Uvedená problematika bude rovněž ilustrována na příkladu děl českých a zahraničních sociologů. Schopnost rozlišit mezi základními pojmy (sociální deviace, sociální patologie, rizikové chování, prosociální chování, altruismus atp.) Schopnost definovat a aplikovat v praxi základní pojmy (sociální norma, sociální kontrola, prevence, toleranční limit a aj.) Schopnost vysvětlit příčiny deviantního chování na základě vybraných teorií (biologické, sociální, psychologické) a vysvětlit na reálných příkladech. Schopnost teoreticky uchopit koncept primární prevence rizikového chování. Základní tematické okruhy Vymezení základních pojmů - sociální patologie, sociální deviace, rizikové chování, problémové chování, prosociální chování, altruismus atd. Chování disociální, asociální, antisociální. Sociální patologie z pohledu vědních disciplín Normalita a abnormalita (norma, konformita, pojetí normality; společenská smlouva, řád) Sociální normy, toleranční limit Sociální sankce, sociální kontrola Zdroje a příčina sociálně patologických jevů a deviace (teorie sociálních deviací, biologické, psychologické a sociologické teorie) Teorie anomie, Chicagská škola Teorie dezintegrované společnosti, Teorie diferencované asociace, Teorie delikventního prostředí, Teorie subkultur Etiketizační teorie, teorie rozbitých oken, Teorie rozeného zločince, Oligrofrenie jako příčina delikvence, Genetické a adopční studie, Teorie odlišného kognitivního stylu, psychologie morálního vývoje, psychoanalytičke teorie, teorie frustrace - agrese, teorie temperamentu a charakteru. Prevence - typy, cílové skupiny, klíčové pojmy. Rizikové a protektivní faktory Základní literatura ke studiu SKOPALOVÁ, J. Sociální patologie I. Opava: FVP SLU v Opavě, 2018. (skripta) ^_j FISCHER, S., ŠKODA, J. Sociální patologie - Závažné sociálně patologické jevy, příčiny, prevence, možnosti řešení. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5046-0. URBAN, L, DUBSKÝ, J., BAJURA, J. Sociální deviace. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012. ISBN 978-80-7380-397-1. HRČKA, M. Sociální deviace. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001. ISBN 80-85850-68-0. •JEDINECV SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI SPOLEČENSKY A KULTURNÍ KONTEXT? vliv... ? Negativní vliv... ? Preferování výchovy k ctižádostivosti a bezohlednosti na úkor tolerance, ohleduplnosti, pomoci, solidarity a kázně_ úpadek autority, všeobecná krize hodnot Preference materiálních zájmů Ztráta životních jistot Působení masmédií a všudypřítomnost nereálných představ o životě Nesprávný, resp. negativní výklad svobody Hypertrofiie práv (zdůrazňování práv na úkor povinností) Legislativní nezřetelnost a nedokonalost Uspěchanost dnešní doby HOLISTICKÝ MODEL • pro pochopení patologického chování člověka je třeba pochopit právě jeho bio-psycho-sociální podstatu, tedy vztah tří složek lidské osobnosti, které se trvale vzájemně ovlivňují • cokoli se stane s naší biologickou podstatou (tedy s geny, buňkami, orgány včetně mozku), se může projevit v našem duševním životě • a cokoli se stane s naším duševním životem, může se projevit v našem chování, • proměny v sociálním prostředí pak působí na náš duševní život, což se zpětně projevuje na stavu našeho organismu • poslední dimenzi tvoří dimenze spirituální „Chceš-li zhojit tělo, musíš předně hojit duši." Platón nergie Spirit Prostředí FUNKCIONÁLNÍ VNEJSI í Prostředí • Přírodní • Kulturní • Společenské Celoživotní vzdělávání a výchova • Péče • Učení • Vzdělávání • Výchova Vývojové předpoklady člověka • Dědičné a vrozené dispozice • Zvláštnosti věku • Získané vlastnosti a zkušenosti • Sociální pozice člověka VNITRNÍ INTENCIONÁLNI PRÍČINNÉ FAKTORY VZNIKU SOCIÁLNÍCH DEVIACÍ Endogenní •Biologické faktory •Psychické faktory Exogénni •Sociální faktory •Kulturní faktory DETERMINANTY SOCIÁLNE DEVIANTNIHO CHOVAN -ZJINÉHO POHLEDU Nedobrovolné zapojení pod tlakem skupiny Nevědomé podcenění situace vr r PROSTREDÍ Osobnost Rodina, vrstevníci, škola, partv Lokální prostředí Regionální prostředí Společnost (jej\ instituce1), masmédia Vnější prostředí Geografické Prostředí přírody upravené člověkem Přirozené prostředí výchovy Společenské organizace a instituce Prostředí vytvářené masovou kulturou Využívané k bydlení Využívané pracovně Mezitypy Zájmová sdružení a hnutí Pracovní prostředí Z hlediska KVANTITY Z hlediska KVALITY Prostředí podnětově chudé Prostredí podnětově přesycené Prostředí podnětově vadné j Prostředí podnětově ednostranné •Základní pojmy J jacr chování antisociální ■ x x -xi x RICHO chovaní disocialni prosociální chování SOCiaini DfDOGPOfEfDi) chování asociální altruismus Zájem o studium sociálních deviací je velmi starý K systematickému studiu deviantních jevu došlo až v souvislosti s pracemi anglických a francouzských sociologů z přelomu 18. a 19. století. Za zakladatele studia deviantního chování je považován E. Durkheim a jeho výklad sebevražednosti v díle Pravidla sociologické metody. w x Klasifikace odchylného jednání f Chování disociální v _J f Chování asociální Chování antisociální Chování delikventní v J r Chování kriminální v ~\ _J r Chování rizikové \ J f Chování problémové "N g SOCIÁLNÍ NORMA O = O ■ >2 Pozitivní deviace Negativní deviace (prosociální chování, altruismus apod.) (disociální, asociální, antisociální) SOCIÁLNÍ DEVIACE = odchylka od sociální normy; NEGATAVNÍ i POZITIVNÍ! SOCIÁLNÍ PATOLOGIE = nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí sociální jevy ve společnosti; výrazně negativní odchylka od sociální normy ve společnosti < u O LT) \ •SOCIÁLNÍ PATOLOGIE Sociální patologie jako vědní disciplína (aplikovaný, multidisciplinární) • věda zabývající se projevy chování, které společnost vnímá jako výrazně nežádoucí (sociálně patologické), protože porušují sociální, morální či právní normy společnosti (kriminalita, extremismus, diskriminace aj.) jako jeden z předmětů studia sociologie • zabývá se rozborem příčin a faktorů, které vedou ke vzniku sociálně patologických jevů, stanovuje preventivní a korektivní postupy. Zabývá se tedy zákonitostmi takových projevů chování, jež společnost hodnotí jako nežádoucí a snaží se o jejich eliminaci. jako konkrétní projev chování RIZIKOVÉ CHOVÁN Rizikové chování vzorce chování, v jejichž důsledku může docházet k prokazatelnému nárůstu výchovně vzdělávacích, zdravotních, sociálních a dalších rizik pro jedince nebo společnost Extrémní adrenalinové sporty bungee-jumping . rafting, divoká voda . sjezdy na kolech . bojové sporty . horolezectví. alpinismus Adrenalinové a „hazardní" zábavy sprejerství. lezení na budovy . darkeři . závodění na silnici. přebíhání přes silnici před kamionem Experimentování a riskování dopravní nehody . výbušniny, třaskavíny . chůze po kolejích . přecházení mimo přejezdy . lezení na vagóny, sloupy elektrického vedení. přebíhání silnic a dálnic . jízda na neosvětleném kole . stopování. schůzky na slepo . pozdní návraty . brigády v zahraničí. castingy . chat, internet Zneužívání návykových látek a další závislosti alkohol. kouření tabáku a marihuany . taneční drogy . tvrdé drogy . gambling, počítačové hry . lékové závislosti Vztahy, sex, promiskuita, prostituce, sexuální zneužívání rizikové sexuální chování. nezvládnuté vztahy, rozchody . předčasný sex . nechtěné těhotenství dětí, mladistvých . pohlavní choroby Šikana, agrese, násilí ublížení oběti agresory . psychické týrání. sebevražda oběti. útok proti agresorovi . rvačky Protiprávní jednání a kriminalita krádeže . vandalismus . padělání bankovek . softwarové pirátství. nelegální kopírování videa a hudby Další rizikové jevy a problémy poruchy příjmu potravy . sekty • agrese a šikana, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extrémismusrasismus a xenofóbie, homofobie • záškoláctví, • závislostní chování, užívání všech návykových látek, gambling • rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, • negativní působení sekt, • sexuální rizikové chování aj. •NÁSLEDKY RICHO _/ Pro riskujícího Pro jeho okolí Pro jeho nejbhzsi Celospol., ekonomické zdraví psychika, svědomí společenské (image, pověst...), psychosociální sociálně právní, trestně právní hmotné Zdravotní následky • běžné úrazy ošetřené doma nebo vyřešené jednou návštěvou lékaře (odřeniny, zlomeniny, řezné rány, atd.), • následky na zdraví vyžadující složité lékařské zákroky, hospitalizaci, příp. dlouhodobou léčbu a rekonvalescenci (otravy, popálení, opaření, otřesy mozku, anorexie, bulimie, závislosti, atd.) • trvalé následky (oslepnutí, ochrnutí končetin, metabolické poruchy, poškození jater či jiných vnitřních orgánů) Psychické následky • nízké sebehodnocení, úzkost, deprese • smutek, beznaděj, kolísání nálad • ztráta životního smyslu a cíle • narušení mravního vývoje • psychosomatické poruchy - bolesti hlavy, břicha, poruchy spánku, příjmu potravy, snížení imunity • sebevražedné myšlenky či pokusy, sebepoškozování • závislosti Psychosociální následky • osamělost • získání negativní společenské nálepky ("feťák", "kriminálník", "problémový", "podivín", "handicapovaný", „šikanovaný" aj.) • vyloučení z vrstevnické skupiny, narušení image, dobré pověsti • snížená schopnost navazovat a udržet vztahy, nedůvěra v lidi, svět • zhoršení školních výsledků XV X • X | | V X I V I Z X V V X I V | X X • sníženi aspiraci na dalsi vzdelaní, prerušení vzdelaní xv x i v \ r f • snizene uplatnení společenské, pracovni Ekonomické, hmotné následky • hmotné škody (havarovaná auta, pomalované historické budovy, ukradené věci v obchodech) • výdaje na léčbu úrazů, závislostí, onemocnění • výdaje na ústavní péči • ekonomická zátěž rodiny starající se o handicapovaného či nemocného člena rodiny • celospolečenské finanční ztráty-úrazy/závislosti/trvalá onemocnění zkracují produktivní období člověka Sociálně-právní a trestně-právní následky • umístění na pobyt do diagnostického ústavu • nařízení ústavní či ochranné výchovy • trestní stíhání, příp. odsouzení (pokuta, náhrada škody, mimosoudní vyrovnání, obecně prospěšné práce, dohled kurátora, odnětí svobody, atd.) • vyšetřování, výslechy, vliv na pachatele, oběti i svědky •PROSOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ Prosociální chování • Chování přinášející užitek jiné osobě, skupině lidí, nebo sociálnímu cíli, bez toho, že by autor očekával nějakou věcnou nebo morální odměnu • Chování motivované vnitřní potřebou činit to, co prospěje druhému. • Předpokládá odpoutání se od vlastních potřeb a službu druhému člověku. Sledovat prospěch jednotlivce nebo skupiny Autor neplní činnosti jako povinnost plynoucí z jeho role Musí se jednat o pomoc nezištnou a nevyžadovanou ze strany jiného jedince Důvody PCH • Pomoc jako důsledek internalizace norem a hodnot • Pomáhání jako výsledek analýzy nákladů a zisku • Pomáhání jako projev empaticko-altruistického motivu • Pomáhání jako proces řešení problému Typy prosociálního chování • Pomoc • Fyzická, verbální • Darování něčeho • Podělení se o něco • Spolupráce • Přátelství • Zodpovědnost a péče o jiné Typologie podle G. Carla a B.A. Randallové Altruistické prosociální chování postoje a jednání sledující prospěch druhého člověka často na úkor prospěchu altruisty (nezištnost, nesobeckost; protikladem egoismus); dobrovolné pomáhání; motivem zájem o člověka; přijímání perspektivy druhého; internalizované normy; roli zde hraje i soucit Kompliance Pomoc na základě žádosti druhého; může být motivována i snahou o získání sociálního uznání Emocionální prosociální chování pomoc v emocionálně vypjatých situacích, které mohou vyvolávat soucit; motivace kognitivní i afektivní empatií, morálním usuzováním a připisováním odpovědnosti Veřejné (nepravé) prosociální chování za účasti publika; motivace často přáním získat uznání druhých, respekt; hlavním zájmem uspokojení egoistických potřeb, pomoc druhému se stává vedlejší Anonymní prosociální chování Pomáhající neví, komu přesně pomáhá; motivace - dobrý skutek, prožívání pozitivních pocitů Prosociální chování v náročných situacích • Pomoc osobám v krizových nebo nouzových situacích, vyžadujících často okamžitý zásah; impulzivní, nezištný altruisums Charakteristika pros, osobnosti • Projevuje soucit s druhými lidmi, kteří mají těžkosti • Těší je obdarovávat někoho, nebo se podělit s někým • Namáhá se ve prospěch jiných lidí • Prožívá s jinými lidmi jejich starosti a radosti. Rámcové cíle prosoc.chování >Co se jedinec učí? >S jakou hodnotou se setkává? >Jaký má jedinec prostor pro samostatnost a možnost ovlivnit situaci, ve které se nachází Výchovný styl k PCH • Přijetí jedince takového jaký je, vyjádření sympatie • Atribuce (přisuzování) prosociálnosti • Nabádání k prosociálnosti • Podporování prosociálnosti Altruismus x prosociální chování • Altruismus přispívá k přežití jedinců i sociálních skupin • Rozhodující období pro osvojení prosociálního chování - batolecí vek - tendence ke sdílení pozornosti, která je spojena se snahou o spoluprožívání emocí a sdílení pozitivních pocitů • velkou roli hraje sociální učení (batole se učí pozorováním opakujících se situací) • Pojem altruismus poprvé použil A. Comte (1853) -označuje nesobecký charakter mezilidských vztahů, lásku pro blaho druhých Co podporuje prosociální chování? Co podporuje prosociální chování • pozitivní emoce - při pozitivních emocích (náladě) pomůže člověk s větší pravděpodobností • efekt přihlížejících - ochota pomoci je vyšší, pokud je jedinec v situaci sám • vliv koheze skupiny - vyšší pravděpodobnost pomoci u osob, které se znají (v rámci skupiny) • vnímaná podobnost a blízkost - blízkost vztahu zintenzívňuje prožitek empatie a sjednocenosti • Jaké hračky, předměty materiály se v MŠ vyskytují (Hračky a předměty rozvíjející slovní zásobu. Hračky podporující sociální hry. Různé materiály, apod.) • Materiály pro rozvoj jemné motoriky • Materiály pro rozvoj hrubé motoriky • Uspořádání prostoru - klidné a aktivní zóny • Harmonické členění prostoru • Barvy (příjemné, sladěné) • Osvětlení (přirozené, umělé) • Nábytek rozestavěn logickým, uspořádaným způsoben • Věci uspořádány v polici, kde na ně děti dosáhnou • Snadný přístup k věcem • Průchody přes třídu (volné, bez překážek) • Oblasti činností by se měly sdružovat logickým způsoben (oddělovat tiché a hlučné aktivity; sdružování činností s podobnými prvky - stavění bloků a hraní divadla) • Prostor pro činnost velké skupiny i malých skupin, i jednotlivců • Respektování potřeby soukromí a pohodlí • Každé dítě má své místo (nestřídá se) • Pohodlná místa k odpočinku (měkké polštáře apod.) • Bezpečnost prostředí (předměty, uspořádání) • Přehledné uspořádání místnosti s jasně vymezenými hranicemi spolupráce oční kontakt vztahy mezi žáky a vychovatelem autorita vychovatele zajištění kázně ze strany vychovatele •NORMY A NORMALITA Konformita x nonkonformita • KONFORMITA - přizpůsobivost něčemu (společenským pravidlům a normám) -podporováno společenskými reakcemi • NONKONFORMITA - nepřizpůsobivost, chování odlišné od cílů, norem dané společnosti • POZITIVNÍ NONKONFORMITA - úmyslné odklonění se od norem ve společnosti s cílem dosažení pozitivního vlivu nebo změny (aktivisté, umělecká kreativita, inovace a podnikání, dobrovolnictví aj.) • ABNORMALITA - Stav, nebo hodnota odchylující se od normy, mohou, ale nemusí být deviantní (v rámci tolerančního limitu, neobvyklost která nenarušuje sociální normy) • ABERACE - Označuje patologičnost, chorobnost a vyvolává negativní hodnocení (termín je zastaralý, k označování negativních jevů se nyní nepoužívá) Reakce na konformitu x nekonformitu • POZITIVNÍ - odměny, pochvaly, ocenění atp. • NEGATIVNÍ-pokárání, TOS Společenská smlouva • Koncepce popisuje dohodu nebo implicitní smlouvu mezi jednotlivci a společností, ve které jednotlivci souhlasíš omezením svých osobních svobod a práv ve prospěch společnosti nebo státu. • Toto omezení může zahrnovat dohodu o dodržování zákonů, pravidel a veřejného pořádku výměnou za ochranu a společenské výhody, které společnost nebo stát poskytuje Společenský řád • Odkazuje na organizaci, strukturu a pravidla, která upravují chování jednotlivců a skupin ve společnosti. Jedná se o komplexní soubor konvencí, norem, pravidel a institucí, které pomáhají udržovat stabilitu, harmonii a řád ve společnosti. • Společenský řád je základním stavebním kamenem fungujícího společenství a hraje důležitou roli v tom, jak jednotlivci interagují, řeší konflikty a spolupracují v rámci společnosti. Hlavní prvky společenského řádu Normy a hodnoty • Očekávání ohledně správného chování, a společenské hodnoty, což jsou přesvědčení o tom, co je důležité a cenné. Normy a hodnoty jsou klíčové pro určení toho, co je považováno za vhodné a nepřijatelné chování ve společnosti. Zákony a pravidla • Např. vláda, právní systém, školství, rodina, náboženské organizace a další. Tyto instituce hrají klíčovou roli v organizaci společnosti a udržování pořádku. Instituce a struktury • Mechanismy a procesy pro řešení konfliktů a sporů. To může zahrnovat soudní systém, dohodu, mediace a další metody. Procesy řešení konfliktů • Mechanismy udržení stability a harmonie ve společnosti (právní systém, mediace, prevence konfliktů, kulturní a náboženské mechanismy atp.) Organizovaný systém hodnocení a odměňování • Mechanismy ovlivňující motivaci jedinců (pozitivní i negativní). NORMA • Standard • Nástroj umožňující srovnání • Pravidlo chování (často verbalizováné) • Vzor, návod • Absolutní (descendentní) x relativní (ascendentní) Normy mohou být uplatňovány na: > individuální úrovni > skupinové úrovni > na úrovni celé společnosti NORMA-RAD • NORMA - Norma je pravidlo nebo směrnice, která určuje přijatelné chování, standardy nebo očekávání v daném kontextu. Normy mohou být psané nebo neformální a mohou platit pro různé aspekty života, jako jsou etika, právo, kultura nebo technické specifikace. - Normy slouží k usměrňování chování jednotlivců a skupin, aby se dosáhlo určených cílů nebo zachovala společenská harmonie. • ŘÁD - Řád může označovat organizaci, strukturu a disciplínu. Řád může být spojen s tím, jak jsou normy uplatňovány a dodržovány v určitém kontextu - Řád může také znamenat systém nebo organizaci, který udržuje stabilitu a kontrolu ve společnosti, organizaci nebo jiném prostředí. • Normy jsou pravidla a směrnice, která určují chování, zatímco řád je organizace a struktura, která může být založena na těchto normách, aby udržovala kontrolu a stabilitu. Normy mohou být součástí řádu. Kde je společnost, tam je norma (řád). Kde je norma (řád), tam je i její (jeho) narušitel. Kde je společnost, tam je narušitel jejích pořádků. Kde je norma, tam je deviace.'9 A kde norma není, tam není ani deviace. Závěr 1: Norma deviaci předpokládá, a proto je v ní zpravidla obsažena i sociální sankce.20 Závěr 2: Žádná norma není ve společnosti dodržována úplně přesně. Jinak řečeno, žádná norma není dodržována absolutně a bez výjimek. TYPY NOREM • STATISTICKÁ • PRÁVNÍ (LEGISLATIVNÍ) • MORÁLNÍ • SOCIÁLNÍ • SOCIOKULTURNÍ • NORMA SKUPINY • MEDIÁLNÍ • EKONOMICKÉ Základní dělení norem • Ekonomické (daně, pracovní podmínky, finanční služby) • Estetické (kompozice, architektura, módní design) • Morální (princip spravedlnosti, respekt a tolerance, solidarita s chudými aj.) • Náboženské • Politické (svobodné volby, lidská práva, svoboda tisku aj.) • Zvykové (výběr oblečení, stravovací zvyky, zvyklosti v oblasti komunikace, pohřební rituály, svatební rituály aj.) Statistická norma • Statistická norma se týká průměrných hodnot, odchylek a rozložení dat v určitém souboru nebo pooulaci Právní normy jsou pravidla a pravomoci stanovené státem v zájmu udržení právního řádu a upravují chování jednotlivců a organizací. Patří sem trestní právo, občanské právo, správní právo a další. Morální norma • Morální norma reguluje chování na základě morálních a etických hodnot. • Tyto normy jsou často spojeny s vědomím správnosti a nesprávnosti a mohou se lišit mezi jednotlivci a kulturami. Sociální (společenská) norma • Společenské normy jsou pravidla a očekávání, která regulují chování v rámci společnosti nebo určité skupiny lidí. • Patří sem pravidla týkající se vzdělání, rodiny, komunikace a společenské interakce. Kulturní norma • Kulturní normy jsou pravidla a očekávání spojená s konkrétní kulturou, včetně jazyka, umění, náboženství a tradic. • Tyto normy mohou mít vliv na způsob, jakým se lidé chovají a vyjadřují svou identitu. A Zvyková norma • Zvykové normy jsou pravidla, která se vyvinula na základě zvyků a tradičního chování v dané kultuře nebo komunitě. • Zahrnují pravidla týkající se oblékání, jídla, svatebních rituálů a dalších tradičních praktik. Etiketa • Etiketa je soubor pravidel a konvencí, které upravují chování v určitých situacích, jako jsou večeře, oficiální události, a další společenské příležitosti. • Jedná se o formu společenských a kulturních norem. Ekonomická norma • Ekonomické normy regulují hospodářské chovania obchodní transakce. • Tato pravidla zahrnují daňové předpisy, pravidla hospodářské soutěže a obchodní dohody. normativní systémy • Komplexní soubory ustálených pravidel, norem a předpisů, které slouží k slouží k usměrňování chování jednotlivců, skupin nebo organizací v různých kontextech. • Tyto systémy mají za cíl zajistit řád, stabilitu a dodržování určitých standardů v dané oblasti. • Normativní systémy mohou být vytvořeny a uplatňovány v různých sférách lidské činnosti • Příklady: - Právo - Morálka - Etiketa normativní systémy • Právní systém: Právní systém je komplexní soubor zákonů, předpisů, smluv a soudních rozhodnutí, které regulují chování jednotlivců a institucí v určité jurisdikci. Jeho cílem je zajistit spravedlnost, řád a ochranu práv a povinností občanů. normativní systémy • Etický systém: Etický systém zahrnuje soubor etických pravidel a principů, které určují, co je považováno za morálně správné a nesprávné chování. Etické systémy jsou často uplatňovány v profesním prostředí a v oblasti filozofie. normativní systémy • Obchodní normativní systém: V obchodním kontextu existují pravidla a standardy, které upravují obchodní transakce, konkurenci a práva spotřebitelů. To zahrnuje smlouvy, regulační rámce a pravidla týkající se záruk, reklamy a konkurence. normativní systémy • Normativní systémy ve vědě: Ve vědeckém prostředí existují normy a pravidla pro výzkum a publikaci. To zahrnuje etické normy ve výzkumu, standardy pro citace a publikaci, a další pravidla týkající se vědeckého postupu. normativní systémy • Náboženský systém: Náboženské normativní systémy zahrnují víru, učenia předpisy, které určují náboženskou praxi a morální chování v rámci určité víry. normativní systémy • Normativní systémy mají různé účely, ale všechny mají společné, že vytvářejí rámce pro chování a rozhodování v různých oblastech lidské činnosti. • Tyto systémy mohou být formulovány v právních dokumentech, etických kodexech nebo jiných pravidlech • Mohou být prosazovány prostřednictvím sankcí, trestů nebo povinností, a to v závislosti na konkrétním normativním systému. NORMALITA • Normalita se týká stavu nebo stavů, které jsou považovány za standardní, průměrné nebo běžné v daném kontextu nebo v rámci určité populace. • Normalita je často relativní a může se lišit v závislosti na kultuře, společnosti nebo kontextu. To, co je považováno za normální v jedné kultuře, může být považováno za neobvyklé nebo odlišné v jiné kultuře. • Normalita může také být používána v kontextu psychologie a zdravotnictví, kde se zkoumají normální nebo abnormální chování a stavy. Funkce sociálních norem Základní funkcí sociálních norem je zajišťovat a udržovat sociální soudržnost a dosahovat konfromity ve společnosti (sociální skupině) Při nedostatku norem by se sociální interakce stala problematickou - účastníci by nevěděli, nebo nedokázali předvídat, co udělají druzí, proto jsou normy: • Vynutitelné • Mají sankční doložku Obsah sociální normy říká Co je obvyklé, zvyklé a osvědčené (např. módní trendy) Co je přípustné (např. právní předpis) Co je správné a žádoucí (např. etický kodex) Znaky sociální normy Obecnost (platí pro většinu jedinců ve skupině, společnosti, komunitě) Realizovatelnost (uskutečnitelné a dosažitelné pro většinu jedinců, kteří jsou jimi ovlivněni Užitečnost a prospěšnost pro společnost Závaznost pro jedince a sociální skupiny Implicitnost (nejsou často výslovně formulovány - např. zásada zdvořilosti) Variabilita (kultura, společnosti, kontexty - př. matky) Proměnlivost v čase (např. přístup k rovnoprávnosti žen) Podle oblasti sociálních vztahů • PRÁVNÍ •NEPRÁVNÍ Podle formální stránky • FORMÁLNÍ (EXPLICITNÍ) • NEFORMÁLNÍ (IMPLICITNÍ) Podle způsobilosti reglementace • PROSKRIBUJÍCÍ • PRESKRIBUJÍCÍ • OPRAVŇUJÍCÍ Podle rozsahu sociálních subjektů • OBECNÉ • PARTIKULÁRNÍ Základní dělení norem Právní ► 4 PRÁVNI NORMY Hmotněprávní pravidla, která regulují vlastnictví, užívania převod hmotných statků, jako jsou nemovitosti, pohyblivé věci, auta, peníze a další majetek. Jedná se o normy, které upravují práva a povinnosti týkající se věcí a majetku (např. koupě nemovitosti, způsob zápisu do katastru nemovitostí atp.) Procesněprávní pravidla a procedury, která regulují procesy např. soudního systému a řízení související s právem. Tyto normy určují, jak jsou případy řešeny a jak jsou dodržována práva stran zapojených do dané věci (např. postup odvolání proti rozhodnutí o výsledcích přijímacího řízení) Základní dělení norem Formální t 4 r i Neformálni Formální normy Zákony: Zákony jsou typickým příkladem formálních norm. Jsou psány, schváleny vládou nebo legislativním orgánem a mají právní závaznost. Například rychlostní limity na silnicích jsou zákonem, a pokud je překročíte, můžete být pokutováni. Pracovní smlouva: Pracovní smlouvy jsou právní dokumenty, které formálně stanovují pracovní podmínky mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Obsahují pravidla ohledně platy, pracovní doby a dalších pracovních aspektů. Patenty: Patenty jsou formální normy v oblasti duševního vlastnictví. Udělují právo vynálezci na výlučné použití svého vynálezu po určitou dobu. Školní pravidla: Školy mají formální pravidla, která stanovují chování a očekávání studentů, učitelů a personálu ve školním prostředí. Neformální normy • Sociální etiketa: Neformální normy mohou zahrnovat sociální etiketu, jako například pozdravy, způsob jednání v různých situacích a očekávání v rámci komunikace. • Kulturní tradice: Každá kultura má své neformální normy a tradice, které určují způsob, jakým lidé jednají, oslavují svátky a zachovávají kulturní dědictví. • Podniková kultura: V pracovním prostředí existují neformální normy, které se týkají chování, komunikace a pracovních vztahů. Ty mohou variabilně existovat mezi různými společnostmi a odvětvími. • Rodinné tradice a očekávání: Každá rodina může mít své vlastní neformální normy a očekávání ohledně chování a hodnot v rámci rodiny. • Společenské konvence: Neformální normy mohou zahrnovat společenské konvence, jako je například výběr oblečení na určité události, zvyky během stolovania další sociální interakce. Proskribující normy Preskribující normy Opravňující normy r Proskribující normy Trestní zákony. Tyto zákony stanovují, co je trestné a zakazují různé nelegální aktivity jako je krádež, vražda, podvod nebo například drogová trestná činnost. Dopravní předpisy. Tyto normy zakazují určité chování, jako je překročení povolené rychlosti, jízda pod vlivem alkoholu nebo neoprávněné parkování. • Ochrana spotřebitelů. Například zakazují klamavou reklamu nebo nepoctivé obchodní praktiky. • Ochrana životního prostředí. Environmentálni předpisy zakazují činnosti, které by mohly poškodit životní prostředí, a stanovují pravidla pro ochranu přírody a zdrojů. • Duševním vlastnictví. Tyto zákony zakazují nelegální kopírování nebo používání chráněných děl, jako jsou patenty, autorská práva nebo ochranné známky, bez povolení vlastníka. Potravinová bezpečnost. Tyto zákony zakazují prodej nebo distribuci potravin, které nesplňují stanovené normy pro bezpečnost a kvalitu. • Zbraně. Regulace zbraní zakazuje nelegální vlastnictví, prodej nebo nošení zbraní a stanovuje pravidla pro získání licence nebo povolení. • Pracovní právo. Pracovněprávní normy zakazují diskriminaci na pracovišti, porušování pracovních práv zaměstnanců a stanovují minimální pracovní podmínky, jako jsou mzdy, pracovní doba a bezpečnost na pracovišti. Preskribující normy • Právní systém ochrany lidských práv. Právní systémy, které chrání lidská práva, obsahují preskribující normy, které stanovují, že všichni lidé mají právo na svobodu projevu, náboženskou svobodu a další základní práva. • Pracovní právo. Pracovní právo může obsahovat preskribující normy týkající se minimální mzdy, pracovní doby, dovolené a dalších pracovních práv zaměstnanců. • Svoboda podnikání. Tyto zákony mohou obsahovat preskribující normy, které stanovují podmínky pro zahájení a provozování podnikání, jako jsou registrace, licence a regulace. • Vzdělávání Právo na povinnou školní docházku a kvalitní vzdělání. • Ochrana spotřebitelů: Povinnost poskytovat zákazníkům přesné informace o produktech a službách a chránit jejich práva. • Veřejné zdraví. Doporučení týkající se zdravého stravování, prevence nemocí a dalšího prospěšného zdravotního chování. • Kodexy etiky. Mnoho profesionálních organizací má své kodexy etiky, které preskribují normy chování pro své členy v různých oborech, jako jsou lékaři, právníci nebo novináři. Opravňující normy • Právo na svobodu projevu. Právo občanů vyjadřovat své názory a myšlenky veřejně a bez obav z cenzury nebo represí. • Ústavní práva. V ústavách mnoha zemí jsou obsažena opravňující ustanovení, která garantují občanům určitá základní práva, jako je právo na soukromí, svobodu projevu, právo na spravedlivý soudní proces a právo na vzdělání. • Právo na volební účast. Zákony týkající se voleb opravňují občany k účasti ve volbách a výborech a tím k vyjádření svého hlasu v politickém rozhodování. • Vzdělávání. Tyto zákony stanovují povinnost státu zajistit, že každé dítě má právo na základní vzdělání, a rovněž opravňují rodiče k výběru vzdělávacího zařízení pro své děti. • Ochrana práv menšin. Zákony chrání práva etnických a náboženských menšin, čímž jim opravňují zachovávat svou kulturu a praktikovat svou víru. • Ochrana práv osob s postižením: Tyto zákony opravňují osoby s postižením k přístupu ke vzdělání, zamestnania veřejným službám a zajišťují, že jim budou poskytovány služby, které jim umožní plnohodnotný život. • Zákon o rovnosti: Tyto zákony opravňují občany k ochraně před diskriminací na základě pohlaví, věku, rasy, sexuální orientace a dalších faktorů. Základní dělení norem Obecné t 4 r i Partikulární Obecné normy • Principy lidských práv. Obecné normy lidských práv jsou platné pro všechny lidi bez ohledu na jejich národnost, rasu, pohlaví nebo věk. Příkladem je právo na život, svobodu projevu a náboženskou svobodu. • Zásady etiky. Etické normy mohou být obecné a platit pro všechny lidi bez ohledu na jejich profesní oblast. Například principy jako upřímnost, spravedlnost a respekt k druhým jsou obecné etické normy. • Právo na spravedlivý soudní proces. Toto právo je základním právem v mnoha právních systémech a platí pro všechny občany. Zahrnuje právo na obhajobu a právo na soudní posouzení. • Principy environmentálni ochrany. Principy ochrany životního prostředí, jako udržitelnost a ochrana biodiverzity, jsou obecné normy, které mají globální význam. Partikulární normy • Pravidla a postupy v rámci určité profese. Mohou být stanoveny pro konkrétní profese, jako jsou lékaři, právníci, inženýři nebo novináři. Například lékaři musí dodržovat etický kodex specifický pro lékařskou praxi. • Pravidla domácnosti: Pravidla v rámci rodiny nebo domácnosti jsou partikulární normy, které se vztahují k fungování konkrétní rodiny nebo domácnosti. Mohou zahrnovat pravidla o tom, jaké úkoly mají členové rodiny plnit nebo jak se má chovat. • Interní pravidla a postupy firem: Firmy mohou mít svá vlastní interní pravidla a postupy, která jsou specifická pro jejich obchodní operace a praxi. • Právní předpisy na místní úrovni: Města a obce mohou mít partikulární normy, které se týkají místních otázek, jako jsou stavební předpisy nebo pravidla pro parkování. • Pravidla sportovních asociací: Sportovní asociace mají specifická pravidla a normy, které regulují sportovní události a soutěže. SOCIALN DEVIACE Deviace • V obecné rovině - jakákoli odchylka od normální struktury či funkce - Deviace jako kvalita (odchylka od normální struktury nebo funkce) - Deviace jako kvantita (počet případů v určitém souboru a míra odchylky od normality) • POZITIVNÍ a NEGATIVNÍ deviace • Deviace má často univerzální charakter (množství jevů, které se vyznačují určitou společenskou vlastností, kterou se odlišuje, (zneužívání návykových látek, kriminalita, sexuální deviace, násilí a agrese atp.) TOLERANCN LIMIT OBJEKTIVNÍ DEVIACE (např. strukturní funkcionalismus, pozitivismus) OPAKOVATELNOST HROMADNOST SOCIÁLNÍ ZÁVAŽNOST PODOBNOST NEBO DENTITA PRICIN Aby byl jedinec pokládán za devianta, musí být za něj nejprve označen (Edwin M. Lemert) Deviace primární • Porušení pravidla nebo normy na základě původního podnětu Deviace sekundární • Důsledkem reakce individua na označení, etiketizaci (labeling) -alternace vlastní identity Primární deviace • Primární deviace popisuje počáteční odchýlení od společenských norem a pravidel. • Tato fáze deviace zahrnuje jedince, kteří začnou jednat odlišně od normálního chování, ale zatím se nepovažují za "devianty" ve společnosti. • Jedinci v této fázi se mohou dostat do konfliktu se společenskými normami, ale jejich chování nemusí být ještě viděno jako závažné nebo trvalé odchýlení. • Primární deviace je často spojena s dočasnými situacemi nebo experimentováním s odchýleným chováním. Sekundární deviace • OZNAČENÍ!!! NÁLEPKA • Sekundární deviace nastává, když jedinec, který byl původně v primární fázi deviace, přijme identitu devianta a začne se identifikovat s odchýleným chováním. • V této fázi se jedinec začne řadit do skupiny deviantů a přijímá jejich hodnoty a normy. • Sekundární deviace může zahrnovat závažnější a trvalé formy odchýleného chování, které jsou významnější a více stigmatizovaný ve společnosti. • Je spojena s trvalým opakovaným porušováním společenských norem a pravidel. Deviace sociální • Význam v sociálních interakcích a vztazích (M. Hrčka) • Zjevné (rozpoznané a označkované) • deviantní chování (vnímání, myšlení, emoce, paměť atp.) - nejsou většinou samostatně • poruchy psychických funkcí • deviantní fyzické charakteristiky (např. tělesné nemoci, fyzické malformace) • deviantní sociální charakteristiky (např. rozvedená žena, svobodná matka, sirotek, nemanželské dítě atp.) Deviace nesociální • Deviace objektů mezi nimiž neexistuje interakce a vztahy • Skryté deviace (nerozpoznané, nebo rozpoznané ale neoznačkované) -neovlivňují sociální interakce • Teprve identifikace a interpretace provedená okolím přesouvá projev z kategorie nesociálních do sociálních Struktura sociální deviace SUBJEKT OBSAH Objekt sociální deviace Sociální objekty (jedinec, sociální skupina, národ, společnost) Fyzické objekty (majetek atp.) Oblasti společenského života (kultura, ekonomika, politika, životní prostředí) Společenské hodnoty (zdraví, spravedlnost, čest) Obsah sociální deviace • Fyzické, psychické nebo sociální charakteristiky nebo vzorce chování subjektů, které jsou považovány za deviantní ve vztahu k určité sociální normě Důsledky • Dosažení, či nedosažení cíle; uspokojení či neuspokojení potřeby • Na úrovni jedince - Negativní pocity - Snaha o racionalizaci • Na úrovni okolí - Normalizace deviantního chování - Nebo naopak stigmatizace - Aplikace sankcí Reakce společnosti na deviantní chování Směřování k: • Ochraně společnosti • Nápravě devianta • K varování ostatních Rysy sociální deviace • Závažnost - konkrétní vztah k příslušné sociální normě (význam, který daná společnost deviaci přisuzuje); posuzování závažnosti se může lišit u různých skupin subkultur • Identifikovatelnost - Pravděpodobnost s jakou bude konkrétní jev v populaci rozpoznán • Normálnost - Vyskytuje se ve všech kulturách a společnostech je jejich nedílnou součástí • Relativnost (v čase, v kulturách, skupinách...) • Dynamika (vývojový proces - komponenty sociálních deviací: motiv, projev, interpreatace, regulační opatření ze strany okolí, vliv regulačního opatření) Základní koncepce sociální deviace KONCEPCE STATISTICKÁ Sociální deviace je definována odchylkou od statistického průměru KONCEPCE NORMATIVNÍ Sociální deviace je definována odchylkou od sociální normy KONCEPCE REAKTIVNÍ Sociální deviace je definována značkovací reakcí okolí KONCEPCE KONTROLNÍ Sociální deviace je definována aplikací negativní sankce - trestu Deviace pozitivní Deviace negativní • Disociální • Asociální • Antisociální Deviace konvenční Deviace opoziční • Deviace reformní • Deviace nihilistické Deviace neformální At Prevalence - incidence • Prevalence -Celkový počet deviantních případů (aktů) v dané společnosti k určitému datu • Incidence -Celkový počet nově registrovaných případů •SANKCE _J SOCIÁLNI SANKCE • Odvíjí se od druhu sociální normy a závažnosti jejího porušení • sanctio - potvrzení, schválení • Preventivní (předcházení neg.jevům) a represivní dimenze (potrestání deviantů) • V sociolog. = societální reakce jedince nebo skupiny, jejímž cílem je posílení platnosti norem • X ochranné opatření (nemá represivní charakter -pouze preventivní účel A B C D POZITÍVNI FORMÁLNI REPRESÍVNI NEGATÍVNI VERBÁLNI NEVERBÁLNÍ FYZICKÉ EKONOMICKÉ POLITICKÉ NEFORMÁLNI Pozitivní • odměna, pochvala... Negativní • Omezující; trest Formální Podle předem daných pravidel (porušení zákona -TOS, pokuta apt.) Neformální Spontánní; slovní ocenění, úsměv, výsměch atp. Represivní Nutící k podřízen se platným normám (trestní právo) Restituční Nutí k náhradě škody (uvedení do původního stavu) - vyšší preventivní charakter Vnitřní Stud, výčitky, svědomí atp. Vnejsi • Uložené např. soudem, tlak veřejnosti, skupiny atp. r NEGATIVNÍ SANKCE Verbálni • Napomenutí, výsměch atp. Neverbálni • ignorování Fyzické • Fyzické tresty, i omezení pohybu Ekonomické • Hospodářské formy nátlaku Politické • Mocenské formy nátlaku K diskuzi • Přiměřenost sankce • Účinnost sankce • Systematičnost a rychlost realizace sankcí \ •Sociální kontrola _J Sociální kontrola V 19. století pojem zavedl amer.sociolog Edward Ross V širokém slova smyslu • Soubor mechanismů, které společnosti umožňují, aby si zachovala relativně vysokou míru soudržnosti • Nezbytný proces, kterým společnost dosahuje konformity-přizpůsobení jedinců sociálním normám V úzkém slova smyslu • Všechny mechanismy, kterými se společnost chrání proti svým narušitelům Am ^ Funkce sociální kontroly mw Preventivní Odstrašující Resocializační (strážce pořádku) Stabilizační • Zajišťování zdravého chodu společnosti • Posilování soudržnosti společnosti (skupiny) • Dosažení konformity jedinců • Uspokojování individuálních i skupinových potřeb co největšího počtu jedinců • Ověřování platnosti hodnot a norem Subjekty a mechanismy sociální kontroly Subjekty a mechanismy sociální kontroly Armáda Školy Policie Soudy Orgány státní správy aj. Rodiny Sousedé Přátelé Masmédia Veřejné mínění aj. Policie Soudy Masmédia aj. >LU Seberegulace s_ Svědomí ^ DL Víra, |— náboženství ^ atp. ^