SLEZSKÁ UNIVERZITA
Fakulta veřejných politik v Opavě
Ústav pedagogických a psychologických věd
ODBORNÁ PRAXE III
Obor Sociální patologie a prevence
Garant PhDr. Vladimíra Kocourková, Ph.D.; vladimira.kocourkova@fvp.slu.cz
Rozsah 200 hod./semestr (Pozn. pro prezenční formu studia: jedná se o souvislou
praxi, realizovanou od 1.9. daného roku. Kombinovaná forma může praxi
rozložit dle dohody se zařízením, ale smysluplně a reálně.)
Termín Praxe je realizována v průběhu ZS daného akademického roku; vždy na základě
podepsané smlouvy se zařízením (bez ní není možné na praxi nastoupit). Pokud
nestihnete praxi zrealizovat celou v termínu, který je uveden na smlouvě, je
nutno včas předem požádat o prodloužení smlouvy!!!
Rozpis praxe Před nástupem na praxi je nutno do IS.SLu předmětu Odborná praxe III vložit
do příslušné složky rozpis praxe. Garant má právo žádat úpravu rozpisu praxe.
Rozpis musí po celou dobu praxe odpovídat skutečnosti. (KS může vkládat i po
částech, tak, jak se postupně bude domlouvat se zařízením, ale vždy min. týden
předem.)
Prezenční studium: rozpis dnů v týdnu + časy (dle dohody se zařízením)
Kombinované studium: rozpis konkrétních dnů + časů
Změny jen ve vážných případech: KAŽDÁ ZMĚNA MUSÍ BÝT
OZNÁMENA PŘEDEM nejpozději daný den do 8.00 hod.!!!
Formulář – změna termínu praxe – vložení do systému IS.SLu do příslušné
složky.
Podpis smlouvy:
Je vždy nutno řešit předem dle platné směrnice!
Všechny materiály a formuláře na které manuál níže odkazuje, budou k dispozici v systému
IS.SLu na začátku semestru.
Základním předpokladem pro výkon Odborné praxe III je dodržování základních
etických norem a pravidel, především mlčenlivosti, která vychází ze zákona č. 110/2019
Sb., o zpracování osobních údajů. Dále také zásad BOZP a vnitřního řádu organizace.
Zaměření
Cílem předmětu Odborná praxe III je prohloubit praktickou zkušenost v běžné práci s klientem
(sociální práce, nikoli pedagogická činnost, nebo činnost pracovníka v sociálních službách!) a
zároveň naučit se reflektovat své zkušenosti. Odborná praxe umožní studentovi získat
zkušenost s klientem v terénu, seznámit se s jeho životními podmínkami,potřebami, ověřit si
teoretická východiska a získat základní profesní dovednosti. Ve vybraném zařízení se student
bude orientovat v jeho poslání, složení skupiny klientů, organizační struktuře, personálním
zajištění, vazby na jiná zařízení a místní komunitu, příslušnou legislativu. V průběhu praxe
bude věnována pozornost také týmové práci včetně spolupráce s dalšími organizacemi a
institucemi, rodinami klientů, lékaři, psychology.
Zařízení, kde může být Odborná praxe III vykonávána jsou:
 Praxe bude realizována ve Vámi vybraném zařízení resortu Ministerstva práce a
sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva
zdravotnictví a Ministerstva spravedlnosti; tj. např. v odděleních péče o seniory a
občany zdravotně znevýhodněné, odborech a odděleních sociálně právní ochrany dětí,
zařízeních sociálních služeb se zaměřením na rodinu a dítě, v zařízeních pro osoby se
zdravotním znevýhodněním a dalších zařízeních
 Praxe musí být realizována na pozici, která odpovídá profilu absolventa oboru (sociální
práce).
 Místo konání praxe schvaluje garant praxe.
Cíl
Hlavním cílem praxe je propojit poznatky nejen z pedagogiky a psychologie, ale zvláště
z oblasti sociální patologie, sociální politiky a sociální práce. Využitím monitorování činností
školitelů a vlastními aktivitami proniknou studenti do náročné práce s vybranými skupinami
klientů, kteří se nacházejí v obtížené životní situaci. Student musí zvládnout specifickou
komunikaci, rozvíjet empatii, trpělivost, využívat osvojené poznatky, aplikovat specifické
metody a přístupy.
Student má v průběhu povinné praxe ojedinělou možnost pochopit fungování institucí a
organizací, sledovat práci zkušených pracovníků (tzv. školitelů), pod jehož vedením se naučí
zhotovit přípravy na samostatnou práci, reflektovat vlastní činnost, využívat zpětné vazby pro
zlepšování vlastního výkonu v práci. Za klíčové informace přitom budou považovány ty, které
souvisejí s výkonem odborné činnosti studenta a dalšího personálu v přímé vazbě na práci s
klienty.
Cílem praxe je tedy nejen se smysluplně zapojit do práce s cílovou skupinou pod vedením
školitele, ale také zmapovat administrativní náročnost této práce, uvědomit si nutnost znalosti
aktuální legislativy, respektování hierarchie organizace a další činnosti a vazby, které mohou
být v pedagogickém procesu skryté.
Cílem praxe je podrobně poznat běžnou práci s klientem v terénu, získat zkušenosti s životními
podmínkami klientů, ověřit si teoretická východiska a získat základní profesní dovednosti.
Úkolem zde bude získat základní informace dotýkající se poslání instituce, složení skupiny
klientů, organizační struktury, personálního zajištění, vazby na jiná zařízení a místní komunitu,
příslušné legislativy ad. Za klíčové informace přitom budou považovány ty, které souvisejí s
výkonem odborné činnosti studenta a dalšího personálu v přímé vazbě na práci s klienty.
Cílem této praxe je osvojení dovedností v práci s cílovou skupinou, která má jistá specifika.
Dále je cílem praxe zvládnutí přípravy vlastních aktivit, tak jejich realizace ve vybraném
zařízení a následná reflexe.
Student:
 je schopen aplikovat znalosti z pedagogiky v praxi, používá pedagogické metody v práci –
znalost základních metod, forem a technik (výchovy a vzdělávání)
 dovede přemýšlet o aktuálních problémech, analyzovat probíhající proces práce s klientem,
sledovat vývoj jeho problému nebo potíží, promýšlet možnosti zlepšení situace s ohledem
na kvalitu života tohoto jedince
 dokáže v praxi uplatnit znalosti nejen z pedagogických disciplín, ale také z psychologie,
sociální patologie a speciální pedagogiky
 při práci s klientem respektuje věk, tělesný stav a dispozice jedinců včetně specifik
komunikace
 dokáže rozpoznat problémové situace nejen při práci školitele, ale při vlastních
supervidovaných vstupech,
 dokáže zpracovat aktivitu a vypracovat přípravu na den,
 je zodpovědný v přístupu ke klientovi, spolehlivý v docházce a plnění zadaných úkolů,
spolupracující s pracovníky zařízení,
 má znalosti z oblasti sebepoznání a sebeuvědomění, je si vědom svých silných a slabých
stránek a umí je reflektovat, rozpozná své silné a slabé stránky ve své pedagogické praxi
 má schopnost poskytnout a přijmout zpětnou vazbu v týmu.
Průběh praxe
Nejpozději při nástupu na praxi (první den praxe) jsou studenti povinni představit se vedení
příslušné organizace a ve spolupráci pracovníkem zařízení (mentorem), který je praxí v zařízení
provází, zpracují základní plán činnosti v souladu s požadavky na Odbornou praxi I v rámci
svého studia. Tak, aby obě strany věděly, co od sebe mohou vzájemně očekávat.
Nejpozději v prvním týdnu praxe studenti prostudují legislativní a další dokumenty, které se
pojí s činností daného zařízení.
V rámci praxe se studenti aktivně zapojují do reálného života instituce formou spolupráce
s mentorem, pomocí a plněním potřebných úkolů, účastí na veškerých aktivitách zařízení
probíhajících v období praxe.
Zapojení probíhá především na základě vlastní aktivity ze strany studentů. Studenti tedy
nečekají na vyzvání a pokyny pracovníka zařízení – mentora!!!
Studenti jsou povinni svou činnost plánovat a připravovat. Vždy se s pracovníkem
dohodnou předem na aktivitách, které by rádi realizovali následující den/dny praxe!!!
Struktura realizace praxe
 Vyjasnění postavení studenta v průběhu praxe.
 Vymezení poslání a cílů pracoviště, cílové skupiny klientů. Identifikace zřizovatele
zařízení. Zařazení do sítě sociálních služeb, školství atd., typologie poskytovaných
služeb dle zákona.
 Seznámení se s organizační a personální strukturou zařízení. Náplně práce jednotlivých
pracovníků, identifikace možnosti práce v týmu, možnosti supervize (vnitřní, vnější).
 Seznámení se s legislativou a pracovními předpisy, kterými se řídí pracovníci v
organizaci.
 Seznámení se specifiky cílové skupiny a vymezení typologie problémů klientů daného
zařízení.
 Způsob vedení dat o klientech, ochrana osobnosti klienta proti možnému zneužití
osobních informací.
 Používané metody a přístupy ke klientům na pracovišti.
 Studenti pozorují práci s klientem na pracovišti.
 Samostatná práce s klientem pod odborným vedením školitele.
 Celkové hodnocení praxe z hlediska využití teoretických znalostí a jejich použitelnosti
v praxi.
Struktura deníku praxe
Deník praxe vyplňuje student do specifického formuláře a hotový předkládá prostřednictvím
IS.SLu garantovi praxe ke kontrole/zápočtu. K deníku praxe patří přílohy, které rovněž
nahraje současně s deníkem praxe do příslušné části IS.SLU u předmětu.
1. Charakteristika zařízení – základní informace o zařízení viz. formulář.
2. Popis cílové skupiny/skupin v zařízení (viz formulář), např.:
a. Specifika cílové skupiny ve vztahu k realizované činnost.
b. Vlastní předchozí zkušenost s cílovou skupinou.
c. Student si v rámci praxe všímá klientů, kteří se v zařízení vyskytují, pozoruje
jejich chování při různých aktivitách, sleduje jejich posun, problémy, zapojení
do aktivit s ostatními apod. Zvolí si jednoho z klientů, kterého bude pozorovat a
stručně popíše výsledek pozorování v průběhu praxe. Zaměří se na prevenci
rizikového chování - jak je u klienta realizována, jak reaguje klient, jaká je
prognóza dalšího vývoje. (Nejedná se o kazuistiku, pouze o výsledky
pozorování.) (Nutno je dodržet anonymitu, neuvádět žádné údaje, které by
mohly klienta identifikovat.)
d. Existence problémového nebo rizikového chování a jeho prevence a řešení.
e. Popis silných a slabých stránek ve vztahu k cílové skupině.
• Co si myslíte, že je vaší silnou stránkou při práci s cílovou skupinou a
naopak?
• Kde cítíte své limity, kam byste se rádi posunuli? (Nesmí být jen výpis
vlastností. Spíše zamyšlení. Být konkrétní.)
• Plus – zhodnocení svých momentálních kompetencí pro práci s touto cílovou
skupinou na škále od 0–10, kdy 0 je žádné kompetence, 10 maximální
kompetence. A také jak bude stav podle vás vypadat úspěšném absolvování
studia (Vaše představa).
Vše zachycuje v této části deníku praxe.
3. Popis prostředí, kde student realizuje praxi – materiální i sociální! (viz formulář)
4. Obsahová náplň jednotlivých dnů tak, aby bylo zcela zřejmé, co jste v jednotlivé dny
dělali (viz formulář) – musí souviset s náplní práce sociálního pracovníka. Musí
odpovídat náplň s ohledem na vykazovaný počet hodin.
5. Aktivity s klientem/klienty – dle formuláře (min. 10 aktivit). Aktivita musí
charakterem odpovídat činnosti sociálního pracovníka.
6. Potřeby klientů – dle formuláře. Studenti vnímají po celou dobu praxe potřeby klientů
a zapisují je do formuláře. Popisují zda prostředí, v němž dochází ke kontaktu s klientem
podporuje uspokojení této potřeby či nikoli. Popíše, jak je potřeba saturována, nebo zda
není a z jakého důvodu.
7. Monitorovací pozorování
Souvislý pobyt v zařízení umožňuje studentovi získat reálnou představu o fungování
vybraného zařízení, spolupráce se školitelem jej může profesně velmi obohatit zvláště
možností sledovat jej při práci s cílovou skupinou. Mentor by měl v úvodních hodinách
studentovi představit podstatu své práce, upozornit na stanovené cíle, důvody pro volbu
konkrétních metod a forem práce, zdůvodnit volbu stanovených cílů a kroků vedoucích
k jejich naplnění, specifičnost komunikace s klienty obecně nebo s konkrétními jedinci
(důležité zvláště při práci s jedinci s těžším mentálním postižením nebo autismem). Na
základě těchto vstupních informací bude student lépe sledovat výchovně vzdělávací
práci či jednání s klienty a uvědomí si nutnost koncepčního přístupu, není to „jen u toho
být“.
Monitoring je zaměřen VŽDY na sociálního pracovníka. Smyslem je vnímat
v konkrétní činnosti drobné nuance a momenty, které by jinak mohly být přehlédnuty.
Tyto momenty mohou být pak pro studenta obohacující, inspirující.
Monitorovací pozorování je aktivita, která je vždy cílená a zaměřená konkrétně na
určitou oblast (vždy jen jednu konkrétní), záleží na zařízení a dané činnosti, co bude
nejvhodnějším cílem pozorování, např. to může být:
 komunikativní dovednosti pracovníka (ve vztahu ke klientům),
 časové a obsahové rozvržení činnosti,
 charakteristiku forem a metod práce,
 způsob hodnocení klientů,
 užití odměn a trestů,
 řešení konfliktů a nestandardních situací,
 atmosféru při činnostech,
 využití pomůcek,
 individuální přístup k jednotlivcům,
 respektování potřeb klientů aj.
V průběhu praxe student absolvuje a písemně zpracuje 4 monitorovací pozorování.
Monitorovací pozorování trvá cca do 30 min. a student po tuto dobu pozoruje a zapisuje
v 3min. intervalech co se v dané oblasti, kterou pozoruje děje.
Dále vyhodnocuje a pracuje dle formuláře.
8. Příprava na aktivitu s klientem
Po absolvování monitorování si student pod vedením mentora vyzkouší samostatné vstupy.
Důležité je promyšlení vstupu, v počátcích pomáhá písemná příprava. Důležité je uvědomit
si, pro jakou věkovou skupinu a jaké zařízení budou aktivity určeny.
Písemná příprava by měla zahrnovat:
 stanovený cíl/cíle
 výběr činností,
 časové rozvržení
 pomůcky a případná úprava prostředí
 konkrétní obsah, konkrétní metody a formy práce
 individuální přípravy pro jednotlivé klienty, pokud je nutný individuální přístup
 hodnocení splnění cíle, reflexe (vlastní, klientů, školitele – následně).
V rámci činnosti se student zapojí do reálného života instituce, a to formou spolupráce se
školitelem plněním potřebných úkolů, účastí na veškerých aktivitách zařízení probíhajících
v období praxe. Student si důkladně připraví min. 5 aktivních vstupů za praxi, na které si
ve spolupráci se školitelem předem vždy připraví písemnou přípravu, tento vstup bude
v rámci praxe realizovat a následně rozebere se školitelem. Tento vstup má být primárně
zaměřen na prevenci rizikového chování v dané cílové skupině, podle možností a specifik
činnosti zařízení a cílové skupiny (nejedná se však o preventivní edukační aktivitu jako
v OP I) V deníku praxe bude prezentovat pouze 2 z těchto výstupů. Ve sporných
případech má garant právo žádat všechny přípravy k nahlédnutí!!!) Realizace všech těchto
výstupů, ale musí být patrná z obsahové náplně praxe.
Dále se student zapojí do dalších aktivit, které jsou běžnou součástí práce v zařízení. Může
se např. jednat o tyto činnosti:
− účast na všech akcích pořádaných institucí v době konání praxe,
− aktivizace klientů,
− seznámení se s dokumentací klientů pro získání jasnější představy o osobnostních
charakteristikách, životních zkušenostech a problémech či cílech klienta (dle možnosti
zařízení a cílové skupiny),
− vyhledávání a studium interních materiálů, knižních publikací, časopisů, internetových
zdrojů atd. pro přípravu vlastní samostatné práce,
− příprava prostor pro aktivity v zařízení, pomůcek, techniky,
− aktivní účast na administrativní práci zařízení,
− evaluace.
9. Evaluace a autoevaluace (zhodnocení praxe a zhodnocení svého působení na praxi).
• Co vás na praxi zaujalo, co se vám líbilo, co vás obohatilo, zvýšilo vaše kompetence?
• Co vás na praxi překvapilo, s čím jste měli problém, co se vám nelíbilo.
• Celkové zhodnocení praxe, přínosu atp.
10. Přílohy:
 Povinné přílohy:
o potvrzení o praxi (počet hodin)
o hodnocení praxe mentorem
 Nepovinné přílohy:
o pracovní listy k aktivitě,
o fotodokumentace aj.
Výstup
 Potvrzení o praxi – zařízení (statutární zástupce, nebo mentor) potvrdí studentovi
absolvování praxe (počet hodin praxe) (razítko, popis).
 Mentor dále zpracuje stručné hodnocení studenta na příslušném formuláři a doporučí
nebo nedoporučí udělení zápočtu. Hodnocení studenta zasílá mentor garantovi
elektronicky (vladimira.kocourkova@fvp.slu.cz), nebo předává studentovi.
 Deník praxe (struktura viz výše).
Hodnocení praxe
V rámci udělování zápočtu bude zohledněno:
 hodnocení studenta příslušným mentorem praxe v obou částech praxe,
 soulad požadované obsahové náplně praxe s obsahem realizovaným
(prezentovaným v deníku praxe),
 kvalita zpracování konkrétních úkolů v deníku praxe,
 nebude-li některý z uvedených požadavků řádně splněn, nebude zápočet udělen.
Zpracovaný Deník praxe a přílohy student odevzdává do příslušné části IS.SLU společně
s přílohami (dlaždice PRAXE).
Musí být vloženy vždy nejpozději v termínu, který je stanoven u konkrétního termínu zápočtu!