1
METODICKÝ POKYN UPŘESŇUJÍCÍ PODMÍNKY ČINNOSTI STŘEDISEK
VÝCHOVNÉ PÉČE
Čl. 1
PŘEDMĚT ÚPRAVY
Metodický pokyn upřesňuje podrobnosti týkající se obsahu výchovně vzdělávací péče1
) ve
střediscích výchovné péče (dále jen „středisko“), organizace péče a podmínek provozu
střediska. Vychází přitom ze zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ze
zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, z vyhlášky č. 458/2005 Sb., kterou
se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve střediscích výchovné péče
(dále jen „vyhláška“) a z Příkazu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy č. 21/2007,
k činnosti středisek výchovné péče.
Čl. 2
HLAVNÍ ZÁSADY ČINNOSTI STŘEDISKA
Hlavními zásadami, které se promítají do veškeré činnosti střediska, jsou aktivní přístup osob
využívajících služeb střediska ke spolupráci a vědomí jejich vlastní spoluzodpovědnosti za
očekávané výsledky ve výchově.
Čl. 3
ROZSAH A FORMY ČINNOSTÍ A ÚKONŮ
USKUTEČŇOVANÝCH VE STŘEDISKU
Odd. I.
Rozsah činností a úkonů
Pro účely výkladu ustanovení § 2 odst. 3 písm. c) vyhlášky se níže upřesňují pojmy:
jednorázové, krátkodobé a dlouhodobé vedení klienta.
(1) Jednorázové vedení klienta
Jednorázovým vedením klienta se rozumí odborná poradenská pomoc poskytnutá dítěti
v obtížné životní situaci nebo v životní krizi, kdy ze strany potenciálního klienta není zájem o
krátkodobé nebo dlouhodobé vedení ve středisku, popřípadě je mu doporučena péče jiného
zařízení. Tímto termínem se rovněž rozumí konzultace poskytnutá zákonnému zástupci
nezletilého klienta (nebo jiné osobě odpovědné za výchovu) v případě výchovných problémů,
které nedokáže samostatně vyřešit. Jednorázové vedení probíhá formou osobní nebo
telefonické konzultace. O dítěti žádajícím jednorázově konzultaci nebo psychologickou
pomoc není vedena samostatná dokumentace, pouze je o podnětu ke konzultaci, času, délce a
způsobu kontaktu proveden záznam v knize denní evidence činností. Jednorázové vedení
klienta zahrnuje také konzultace vyžádané klientem, který již ukončil pobyt ve středisku, ale
žádá o jednorázovou poradenskou pomoc či psychologickou podporu v náročné životní
situaci, při volbě další vzdělávací cesty, při výběru vhodné profesní přípravy apod.
1
) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 458/2005 Sb., kterou se upravují podrobnosti o organizaci výchovně vzdělávací péče ve
střediscích výchovné péče.
2
(2) Krátkodobé vedení klienta
Krátkodobým vedením klienta se rozumí odborná činnost s klientem probíhající v oddělení
ambulantním, která je ukončena do 2 měsíců od prvního kontaktu, přičemž bylo uskutečněno
nejméně 5 návštěv střediska.
(3) Dlouhodobé vedení klienta
Dlouhodobým vedením klienta se rozumí poskytování diagnostických, preventivně
výchovných a poradenských služeb v oddělení ambulantním, popřípadě celodenním nebo
internátním, které trvá celkem déle než 2 měsíce od první konzultace.
Odd. II.
Formy činností a úkonů
Diagnostické, preventivně výchovné a poradenské služby, které středisko poskytuje v rámci
péče o děti s rizikem poruch chování nebo s již rozvinutými projevy poruch chování a
negativních jevů v sociálním vývoji, u kterých není nařízena ústavní výchova nebo uložena
ochranná výchova, případně zletilým osobám do ukončení středního vzdělávání (dále jen
„klient“), se uskutečňují zejména formou:
(1) poskytování jednorázové poradenské intervence;
(2) individuální činnosti s klientem;
(3) skupinových činností s klienty;
(4) poskytování služeb zákonným zástupcům nezletilého klienta;
(5) spolupráce se školami;
(6) spolupráce se školskými poradenskými zařízeními;
(7) spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí;
(8) spolupráce se zdravotnickými zařízeními a dalšími orgány podílejícími se na prevenci a
řešení rizikového chování klientů.
(1) Poskytování jednorázové poradenské intervence
Poskytování služeb formou poradenské intervence a psychologické podpory v obtížné
životní situaci, kterou klient není schopen sám uspokojivě řešit, probíhá buď formou
osobního setkání nebo formou telefonického rozhovoru.
(2) Individuální činnost s klientem
Individuální činnost s klientem probíhá ve středisku především jako:
A. diagnostická činnost;
B. vzdělávací a reedukační činnost;
C. terapeutická činnost;
D. poradenská činnost.
A. Diagnostická činnost
a) Diagnostická činnost je ve středisku prováděna především jako služba zaměřená na
rozpoznání podstatných rysů osobnosti klienta, zjištění jeho potřeb a problémů. Je
uskutečňována v rámci komplexního vyšetření v oddělení ambulantním a dále formou
dílčích vyšetření, která doplňují předchozí zjištění.
b) V oddělení ambulantním jsou výsledky diagnostické činnosti jedním z důležitých
východisek při zpracování individuálního výchovného plánu, případně slouží jako jeden
z podkladů pro zařazení klienta do péče oddělení celodenního nebo internátního či pro
doporučení jiné odborné péče.
c) Komplexním vyšetřením se rozumí takové vyšetření klienta, které zahrnuje
psychologickou diagnostiku osobnosti, speciálně pedagogickou a pedagogicko-
3
psychologickou diagnostiku poruch chování a sociálního vývoje. Součástí komplexního
vyšetření je rovněž sociální diagnostika podmíněnosti příčin těchto poruch.
d) Diagnostická činnost se uskutečňuje rovněž v oddělení celodenním a internátním, je-li
třeba doplnit předchozí komplexní vyšetření.
B. Vzdělávací a reedukační činnost
a) Vzdělávací a reedukační činnost využívá především individuální přístup, kdy si klient pod
vedením speciálního pedagoga osvojuje nové znalosti a dovednosti, přičemž se učí
rozpoznávat svoje individuální vlohy. Spolupráce s klientem směřuje k podpoře jeho
autoregulace a rozvíjení zdravého sebevědomí.
b) Pokud z výsledků individuální diagnostické činnosti provedené u klienta s vývojovými
poruchami učení nebo chování vyplývá potřeba individuální nebo skupinové integrace či
přijetí ke vzdělávání ve škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (dále
„speciální škola“2
), informuje středisko o svých diagnostických zjištěních klienta a
zákonného zástupce nezletilého klienta. Se souhlasem zletilého klienta nebo zákonného
zástupce nezletilého klienta3
) informuje o diagnostických zjištěních rovněž školské
poradenské zařízení. Ve spolupráci s ním připraví podklady pro rozhodnutí o zařazení
klienta do systému vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále
„speciální vzdělávání“), respektive zpracování individuálního vzdělávacího plánu4
).
C. Terapeutická činnost
a) Terapeutická činnost probíhá v oddělení ambulantním především formou krátkodobého
terapeutického vedení klienta v náročných životních situacích nebo formou dlouhodobé
individuální terapeutické činnosti směřující k zásadnějším změnám klientova chování a
postojů.
b) Krátkodobé terapeutické vedení klienta v náročných životních situacích je zaměřeno na
řešení aktuálních obtíží, předcházení vzniku životní krize a osvojení si dovedností
usnadňujících překonávání stresu.
c) Dlouhodobá individuální terapeutická činnost s klientem představuje dlouhodobé
působení pedagogického pracovníka na osobnost klienta a na takové projevy v jeho
chování, které mu způsobují obtíže a problémy vyžadující odbornou terapeutickou
pomoc.
D. Poradenská činnost
Individuální poradenskou činnost s klientem představují zejména osobní konzultace v širokém
spektru poradenské problematiky a zvláště pak při volbě další vzdělávací cesty či při výběru
vhodné profesní přípravy.
(3) Skupinová činnost s klienty
Preventivně výchovná činnost probíhající ve skupině usnadňuje klientům přijetí korektivních
zkušeností a ulehčuje nácvik žádoucích sociálních rolí. Skupinové činnosti s klienty probíhají
jak v oddělení ambulantním, tak v oddělení celodenním a internátním.
V oddělení ambulantním jsou pedagogickými pracovníky sestavovány skupiny příležitostně podle
aktuálních potřeb klientů, cílů stanovených v jejich individuálních výchovných plánech
2
) § 3 a § 9 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a
dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.
3
) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 458/2005 Sb.
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
4
) § 18 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4
a forem činností, které směřují k naplnění cílů. V oddělení celodenním a internátním je
základní organizační jednotkou výchovná skupina tvořená 6 až 8 klienty. Výchovná skupina
může být podle rozhodnutí ředitele střediska organizována buď formou tzv. „otevřené
skupiny“ s různými termíny vstupu klienta do výchovného programu, nebo formou tzv.
„uzavřené skupiny“s pevným termínem zahájení a ukončení činnosti platným pro všechny
zařazené klienty.
A. Skupinová činnost s klienty oddělení ambulantního
Skupinová činnost s klienty v oddělení ambulantním probíhá především formou:
a) cíleného terapeutického programu pro skupinu klientů;
b) socioterapie;
c) sociální rehabilitace;
d) zážitkové pedagogiky;
e) psychosociálních her, psychogymnastiky, výchovné dramatiky, dramaterapie,
muzikoterapie, arteterapie, artefiletiky apod.
a) Cílený terapeutický program pro skupinu klientů
Terapeutický program pro skupinu klientů představuje obsahově a většinou též časově
vymezené odborné vedení skupiny zaměřené na zmírnění či odstranění určitých jasně
určených problémů, pro které byli klienti do programu zařazeni. Program je orientován na
pochopení příčin problému, reedukaci, sociální rehabilitaci a prevenci. K dosažení
stanoveného cíle se využívá zejména metod verbálně-kognitivního učení, sociálního učení
pomocí nápodoby žádoucích vzorců chování a terapeutických prvků skupinové práce
zaměřené na úspěšné zvládnutí nároků rodiny a školy. Program pro klienty s rodinnými
problémy se obvykle zaměřuje na řešení vztahových problémů dítěte uvnitř rodinného
systému nebo ve vrstevnických skupinách; program pro klienty, kteří před přijetím do
střediska zneužívali návykové látky je zaměřen na směřování k trvalé abstinenci.
b) Socioterapie
Pro účely tohoto metodického pokynu je socioterapie vymezena jako pedagogickopsychologická
pomoc a cíleně organizovaná sociální opora poskytovaná klientovi při
překonávání socializačních obtíží, při změně prožívání, myšlení, chování a sociálních
vztahů směrem, který pokládá on i pedagogický pracovník za žádoucí.
Pedagogický pracovník zajišťující ve středisku v rámci preventivně výchovných služeb
socioterapii pomáhá klientovi při zvládání zátěžových situací, s nimiž se nedokáže
vypořádat vlastními silami a aktivně jej podporuje při začlenění do společnosti.
c) Sociální rehabilitace
Sociální rehabilitace představuje souhrn podpůrných činností, kterými jsou upravovány
narušené společenské vztahy klientů. Jejím cílem je sociální integrace a pracovní zařazení
odpovídající schopnostem klienta. Pedagogický pracovník působí na osobnost klienta a
jeho okolí v celé šíři sociální problematiky. Působí zejména na nápravu v oblasti
interpersonálních vztahů (ve výchovné skupině, v rodině, s učiteli a spolužáky ve škole,
s ostatními vrstevníky), na úpravu společenského prostředí klienta (rodinné terapeutické
činnosti, spolupráce se školou, spolupráce s dalšími pomáhajícími institucemi), volbu
vzdělávací dráhy, profesní orientaci a případné pracovní začlenění klienta.
d) Zážitková pedagogika
Zážitková pedagogika využívá výchovně vzdělávací a preventivně výchovný přístup ke
klientům, který je založen na získávání dovedností, znalostí a hodnotových postojů,
jejichž osvojování je provázeno intenzivní emocí prožívanou ve skupině při společném
řešení zadaných úkolů. Činnost pedagogických pracovníků vychází z promýšlení
výchovných cílů a záměrného vytváření náročných situací, kdy si klienti na pozadí
atraktivních a zábavných činností osvojují vlastnosti, schopnosti, dovednosti a postoje
5
uplatnitelné v běžném životě (kooperace, komunikace, sebeprosazení, sebeúcta, ocenění
ostatních, odvaha, odpovědnost, sebekontrola atd.). Pedagogičtí pracovnicí spolupracují
s klienty při plánování času a místa konání, způsobu materiálního zajištění pobytového
výchovného programu5
). Pedagogičtí pracovníci vedou klienty k náhledu na vlastní
prožívání i v kontextu práce celé skupiny. Zážitková pedagogika pracuje se zážitkem,
prožitkem a vlastní zkušeností jako prostředkem k ovlivňování chování klienta
prostřednictvím pedagogického vedení v rámci sociálního učení. Zážitková pedagogika je
podmíněna atraktivitou činností a jejich pestrostí, s důrazem na promyšlenost programu a
bezpečnost klientů.
B. Skupinová činnost s klienty oddělení celodenního a oddělení internátního
Skupinová činnost s klienty v oddělení celodenním a oddělení internátním probíhá především
formou:
a) vzdělávací a reedukační;
b) preventivně výchovnou, výchovnou a sociálně rehabilitační;
c) volnočasovou a sportovní;
d) krátkodobého výjezdového terapeutického programu.
a) Vzdělávací a reedukační činnosti
Vzdělávací a reedukační činnosti jsou organizovány ve skupině klientů uspořádané obdobně
jako žákovský kolektiv v běžné školní třídě. Činnosti jsou diagnosticky, výukově a podle
potřeby též reedukačně zacíleny na rozpoznání a využití individuálního kognitivního stylu
každého klienta a osvojení si odpovídajícího stylu učení. Zejména v odpoledních hodinách
probíhá v rámci výchovně vzdělávací činnosti příprava na školní vyučování, osvojování si
správných metod učení, zdokonalování získaných dovedností a návyků.
b) Preventivně výchovné, výchovné a sociálně rehabilitační činnosti
Preventivně výchovné, výchovné a sociálně rehabilitační činnosti se skupinou (případně
se socioterapeutickou komunitou) jsou pedagogickými pracovníky organizovány s využitím
pedagogických metod s terapeutickým potenciálem (např. artefiletika, arteterapie,
muzikoterapie, výchovná dramatika, socioterapie, psychogymnastika, relaxační techniky,
psychologické metody podporující sebereflexi, režimové výchovné prvky). Činnosti jsou
zacíleny na žádoucí změny v prožívání a chování klientů.
c) Volnočasové a sportovní činnosti
Volnočasové a sportovní činnosti s výchovnou skupinou jsou plánovitě zacíleny na osvojení
různých relaxačních metod, zvýšení tělesné zdatnosti a odolnosti klientů vůči sociálnímu
stresu, adaptivní řešení problémových nebo potenciálně konfliktních situací včetně posilování
sociálně-komunikačních dovedností spolupráce ve skupině.
d) Krátkodobý výjezdový terapeutický program
Krátkodobý výjezdový terapeutický program je uskutečňován v rozsahu 3 až 5 dnů a vychází
ze zásad zážitkové pedagogiky, které jsou popsány výše.
(4) Poskytování služeb zákonným zástupcům nezletilého klienta nebo jiným osobám
odpovědným za výchovu
1) Zákonní zástupci nezletilého klienta jsou osoby, které jsou v souladu se zákonem č.
94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, nebo rozhodnutím soudu, oprávněny
jednat za dítě. Těmto osobám je vyhrazeno:
a) požádat o celodenní nebo internátní služby v rámci preventivně výchovné péče
v souladu s § 16 odst. 2 písm. b) a c) zákona;
5
) písm. d) § 5 vyhlášky.
6
b) uzavírat smlouvu o poskytování preventivně výchovné péče se střediskem v souladu s
§ 16 odst. 3 zákona;
c) právo na informace o dítěti (povinnost ředitele zařízení podávat informace na základě
žádosti podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. h) zákona);
d) právo na projednání opatření zásadní důležitosti předem se zákonným zástupcem
nezletilého klienta (nehrozí-li nebezpečí z prodlení) a bezodkladně informovat
zákonného zástupce o provedeném opatření; není-li dosažitelný, navrhnout soudu
ustanovení opatrovníka podle § 24 odst. 1 písm. i) zákona);
e) práva a povinnosti podle § 26 odst. 1 a 2 zákona (např. právo na informace o dítěti
nebo povinnost střediska předat dítěti umístěnému do zařízení na základě žádosti
zákonného zástupce dítěte finanční částku jako kapesné ve výši stanovené v § 31
zákona).
2) Jinou osobou odpovědnou za výchovu nezletilého klienta (viz § 2 odst. 2 zákona) je
například osoba příbuzná s dítětem (babička, teta apod.), které bylo rozhodnutím příslušného
orgánu svěřeno dítě do výchovy6
).
3) Poskytování různých služeb zákonným zástupcům nezletilého klienta
Poskytování služeb zákonným zástupcům nezletilého klienta nebo jiným osobám
odpovědným za výchovu (dále jen „zákonný zástupce nezletilého klienta“) probíhá především
jako preventivně výchovné poradenství, terapeutické činnosti a účast rodin na programech
střediska.
A. Preventivně výchovné poradenství:
a) individuální konzultace pro zákonného zástupce nezletilého klienta;
b) společné konzultace pro zákonné zástupce nezletilého klienta;
c) skupinové konzultace pro více rodin.
B. Terapeutické činnosti:
a) individuální terapeutická činnost s rodičem;
b) rodinná terapeutická činnost;
c) rodičovská skupina.
C. Účast rodin na programech střediska.
A. Preventivně výchovné poradenství
Preventivně výchovné poradenství je souhrnem odborných rad, podnětů a doporučení
zaměřených na ozdravení výchovného stylu a výchovných postupů zákonných zástupců
nezletilého klienta, odstranění nedostatků v oblasti výchovných nároků, kontroly a
uplatňovaných sankcí. Konkrétní obsah výchovně poradenských intervencí vychází ze
speciálně pedagogických a psychologických diagnostických závěrů, přičemž poradenství je
poskytováno především s ohledem na vývojové potřeby nezletilých klientů. Preventivně
výchovné poradenství může mít formu:
a) Individuální konzultace pro zákonného zástupce nezletilého klienta
Individuální konzultace představuje poradenskou službu zaměřenou zejména na řešení
aktuálních výchovných či vzdělávacích problémů, jež se týkají klienta a na odbornou podporu
poskytovanou střediskem zákonnému zástupci při sestavování a uskutečňování individuálního
výchovného plánu.
b) Společné konzultace pro zákonné zástupce nezletilého klienta
Společné konzultace představují poradenskou službu poskytovanou současně oběma rodičům
(nebo partnerům, kteří vychovávají dítě) zaměřenou na rozpoznání, pojmenování a společné
6
) Práva osob odpovědných za výchovu nezletilého klienta jsou vymezena v § 26 odst. 1 písm. c) až písm. e)
zákona, jejich povinnosti v § 26 odst. 2 písm. a) až písm. d) zákona.
7
řešení aktuálních výchovných problémů, případně odbornou podporu rodičů při volbě
vhodných výchovných postupů v průběhu uskutečňování individuálního výchovného plánu.
c) Skupinové konzultace pro více rodin
Skupinové konzultace pro více rodin představují poradenskou činnost zaměřenou na
optimalizaci výchovné strategie zákonných zástupců nezletilých klientů, jejichž děti byly
přijaty do péče střediska. Konzultace probíhají formou setkávání rodičů a výměny zkušeností
při řešení konkrétních výchovných problémů za podpory pedagogických pracovníků.
Konzultace může probíhat za účasti opatrovníků a dalších vztahově blízkých osob. Skupinová
konzultace pro více rodin může být součástí programů připravovaných střediskem pro potřeby
rodičovské skupiny.
B. Terapeutické činnosti
a) Individuální terapeutická činnost s rodičem klienta
Individuální terapeutická činnosti s rodičem klienta (směřující k vytváření a ovlivňování
podmínek pro zdravý vývoji jeho dítěte) představuje systematické a soustavné poskytování
psychologické podpory rodiči klienta při řešení výchovných obtíží. Součinnost je zaměřena na
cílené působení na nežádoucí chování klienta vyvolané zejména destabilizací v sociálním
prostředí dítěte, které působí obtíže a problémy. Rodič vytváří podle výsledků spolupráce
s odborníkem v prostředí rodiny podmínky přispívající k nápravě problémů, zdravému rozvoj
osobnosti dítěte a jeho řádnému zapojení do společnosti.
b) Rodinná terapeutická činnost
Rodinnou terapeutickou činností se pro účely tohoto metodického pokynu rozumí cílené a
soustavné působení na členy rodinného systému při řešení rodinných vztahových problémů
vyvolaných obtížemi klienta ve vztahu k sobě, k rodičům, ke škole nebo k referenční skupině
projevujících se napětím či konflikty s rodinou, vrstevníky, učiteli apod. Cílem rodinné
terapeutické činnosti je dospět společně s členy rodiny k poznání příčin obtíží a vymezení
možností řešení problémů, přičemž prostřednictvím doporučení pedagogických pracovníků
mají zúčastnění směřovat k žádoucím změnám interakcí v rodině a v transakčním prostředí
rodiny.
c) Rodičovská skupina
Rodičovská skupina představuje formu společné dlouhodobé terapeutické a poradenské
činnosti s rodiči více klientů. Rodičovská skupina může vzniknout podle potřeby při oddělení
ambulantním, celodenním nebo internátním. Skupinu tvoří rodiče, jejichž děti byly přijaty do
péče příslušného oddělení střediska a staly se jeho klienty. Skupina pracuje podle přijatého
programu, který byl vytvořen pracovníky střediska s přihlédnutím k aktuálnímu stavu poruch
chování klientů a rovněž s přihlédnutím k výchovným potřebám a možnostem rodičů. Schází
se zpravidla jednou za čtrnáct dnů. O činnosti skupiny, řešených problémech a výchovných
pokrocích vedou pracovníci střediska pravidelné záznamy. Cílem skupinové spolupráce je
podpora rodičovských kompetencí ze strany pedagogických pracovníků a kultivace vztahů
uvnitř rodin.
C. Účast rodin na programech střediska
Součástí preventivně výchovné činnosti střediska mohou být podle místních podmínek
víkendová setkání rodičů s dětmi a spolupráce rodičů s pedagogickými pracovníky na
přípravě a realizaci programů střediska.
(5) Spolupráce se školami a školskými zařízeními
A. Spolupráce na základě podnětu střediska
Spolupráce střediska se školou a školským zařízením (dále jen „škola“) týkající se klientů
střediska probíhá s přihlédnutím k ochraně osobních údajů klienta. Při přijetí žáka školy do
péče si středisko vyžádá od ředitele této školy zprávu o žákovi. V případě, že ve škole působí
8
školní psycholog či školní speciální pedagog, vyžádá si středisko při přijetí žáka do péče od
uvedených pedagogických pracovníků písemnou zprávu o prospěchu klienta, jeho zařazení do
žákovského kolektivu a diagnostických zjištěních učiněných ve škole podle zvláštního
právního předpisu7
). Bez písemného souhlasu zletilého klienta nebo zákonného zástupce
nezletilého klienta nelze od školy informace o klientovi (žáku školy) vyžadovat.
B. Spolupráce na základě podnětu školy
Na základě podnětu obdrženého ze školy poskytuje oddělení ambulantní pedagogickým
pracovníkům školy odborné informace z oblasti prevence sociálně patologických jevů,
diagnostické a poradenské služby i metodickou pomoc v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a
žáků s rizikem či projevy poruch chování. Dále středisko může8
) zabezpečovat pro školu
preventivně výchovné činnosti s třídními kolektivy (diagnostiku sociálního klimatu třídy a
vztahů mezi žáky v rámci řešení negativních jevů ve školních třídách, cílené speciálně
pedagogické programy pro třídní kolektivy při předcházení a řešení problémů šikany,
intolerance a diskriminace, zneužívání návykových látek apod.).
C. Zpracování speciálně pedagogického programu pro třídní kolektivy
Středisko může po dohodě se školou vypracovat a realizovat speciálně pedagogický program
pro třídní kolektivy při předcházení a při řešení sociálně patologických jevů (dále jen
„preventivní výchovný program“), který má splňovat náležitosti vymezené tímto pokynem.
Realizace preventivně výchovného programu má zpravidla tři fáze: diagnostickou, intervenční
a hodnotící.
1) Diagnostická fáze preventivního výchovného programu
Speciálně pedagogická diagnostika je zaměřena především na proces poznávání celkového
sociálního klimatu třídy, rozložení sociálních rolí jednotlivých žáků třídy, rozpoznání
výchovného stylu, jímž je třídní kolektiv veden a stanovení poruch v sociálních vztazích
včetně možných příčin. Jedním z hlavních cílů diagnostické činnosti je rozlišení, zda je dění
ve třídě možné ovlivňovat pedagogicko-psychologickými intervencemi, které podporují
ozdravný potenciál skupiny, nebo zda je nutné přijmout formální výchovný zásah9
).
2) Intervenční fáze preventivního výchovného programu
Cílem pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické intervence je především
neformální ovlivňování dosavadního způsobu fungování vztahů mezi žáky, jejich postojů a
životních hodnot. Důležitá je spolupráce s třídním učitelem (případně školním metodikem
prevence nebo výchovným poradcem), jenž zná třídní kolektiv a který by měl být také
účastníkem preventivního výchovného programu.
3) Hodnotící fáze preventivního výchovného programu
V závěrečné fázi provádí pracovníci střediska souhrnné vyhodnocení realizovaných činností a
formulují písemné doporučení pro pedagogické pracovníky školy. Vyhodnocení účinnosti
preventivního výchovného programu se ověřuje zpětnou vazbou. Doporučuje se provést
ověření působnosti jednoduchým dotazníkem pro žáky daného třídního kolektivu a následným
rozhovorem s třídním učitelem, se školním metodikem prevence, s ředitelem školy, případně
7
) § 7 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských
zařízeních.
8
) Běžné preventivně výchovné činnosti vykonává škola sama. Povinnosti vytvářet podmínky pro zdravý vývoj
dětí, žáků a studentů a předcházení vzniku sociálně patologických jevů vyplývají školám zejména z ustanovení
§ 29 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 7 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 72/2005 Sb. zajišťuje škola dětem, žákům, studentům a zákonným
zástupcům nezletilých žáků poradenské služby zaměřené na prevenci sociálně patologických jevů.
9
) Výchovná opatření vymezuje § 31 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů; druhy kázeňských
opatření a podmínky pro jejich udělování stanoví zvláštní právní předpis.
9
s dalšími pracovníky školy. Vyhodnocení dotazníků pro žáky je součástí dokumentace o
realizaci preventivního výchovného programu.
4) Formulář evidence činnosti s třídním kolektivem
Pro dokumentaci preventivně výchovné činnosti s každou třídou se zakládá samostatný spis,
který obsahuje především Formulář evidence činnosti s třídním kolektivem (dále jen
„formulář“), jehož vzor je navržen v příloze č. 1 tohoto pokynu.
Formulář obsahuje zejména:
a) jméno a adresu školy;
b) identifikační údaje třídy;
c) kontaktní spojení (zpravidla telefonní číslo a elektronická adresa školy);
d) počet žáků ve třídním kolektivu;
e) případný titul, jméno a příjmení třídního učitele;
f) případný titul, jméno a příjmení ředitele školy;
g) označení iniciátora spolupráce (např. třídní učitel, školní metodik prevence, výchovný
poradce);
h) stručný popis poruch chování žáků či sociálně patologických jevů, na jejichž řešení a
prevenci má být program zaměřen (tzv. zakázka);
i) případný titul, jméno a příjmení pracovníka střediska, který provedl diagnostická
šetření;
j) užité diagnostické metody a závěry;
k) případný titul, jméno a příjmení pracovníka střediska, který provedl intervenci;
l) užité intervenční metody a závěry.
5) Náležitosti dokumentace o realizovaném preventivním výchovném programu
Dokumentace obsahuje kromě vyplněného formuláře především:
a) žádost ředitele školy o spolupráci, v níž jsou charakterizovány poruchy chování žáků,
nebo označeny sociálně patologické jevy, na jejichž řešení a prevenci má být program
zaměřen;
b) dohodu mezi ředitelem střediska a ředitelem školy o spolupráci, v níž jsou stanoveny
cíle preventivního výchovného programu;
c) seznam žáků třídy;
d) souhlas rodičů nebo zákonných zástupců nezletilých žáků s prováděným šetřením,
v případě, že šetření mezi žáky není uskutečňováno jako anonymní;
e) případnou dokumentaci o sociometrickém nebo jiném šetření sociálního klimatu třídy;
f) záznamy o průběhu spolupráce při jednotlivých setkáních se žáky;
g) kopie doporučení pro pedagogické pracovníky školy;
h) vyhodnocení dotazníků, jestliže jich bylo užito k ověření působnosti programu na žáky;
i) hodnocení spolupráce se střediskem při realizaci preventivního výchovného programu
provedené ředitelem školy;
j) závěrečné vyhodnocení preventivního výchovného programu pracovníkem střediska,
který jej uskutečňoval včetně popisu spolupráce s třídním učitelem či spolupráce jiných
pedagogických pracovníků školy při realizaci programu.
(6) Spolupráce se školskými poradenskými zařízeními
Jsou-li u klienta zjištěny speciální vzdělávací potřeby, spolupracuje středisko při zajišťování
komplexní péče o klienta s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně
pedagogickým centrem. Sdělování údajů o klientovi školským poradenským zařízením je
vázáno souhlasem podle zvláštního právního předpisu10
).
10
) § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10
(7) Spolupráce s orgány sociálně právní ochrany dětí
1) Spolupráce střediska s orgány sociálně právní ochrany dětí (dále „OSPOD“) v sobě
zahrnuje poskytování informací, vypracovávání podkladových zpráv a přímou spoluúčast
při poradenské a preventivní činnosti11
).
2) Středisko předává12
) bez zbytečného odkladu OSPOD (obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností, v jejímž správním obvodu má klient trvalý pobyt) informace o skutečnostech,
které vyvolávají podezření, že:
a) zákonní zástupci nezletilého klienta nebo jiné osoby odpovědné za výchovu neplní
povinnosti, nebo zneužívají, či nevykonávají práva plynoucí z rodičovské
zodpovědnosti;
b) klient spáchal trestný čin, opakovaně se dopouští přestupků, živí se prostitucí,
zneužívá alkohol nebo jiné návykové látky;
c) na klientovi byl spáchán trestný čin, nebo je podezření na spáchání trestného činu,
který ohrožuje jeho život, zdraví, lidskou důstojnost nebo jmění.
3) Pedagogičtí pracovníci střediska jsou odpovědni za vyhodnocení závažnosti zjištěných
skutečností s ohledem na dobu jejich trvání a intenzitu. Středisko bez zbytečného odkladu
informuje OSPOD v případech týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte.
4) Za týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte se považuje jakékoliv nenáhodné, vědomé
(případně i nevědomé) jednání rodiče, pedagogického pracovníka nebo jiné osoby vůči
dítěti, které poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, popřípadě může
způsobit jeho smrt13
). Informace je střediskem poskytována OSPOD písemně s uvedením
všech relevantních údajů.
5) Na vyžádání OSPOD poskytuje středisko ústní informace, či podává písemné zprávy v
případech, kdy je OSPOD opatrovníkem, vykonává dohled nad výchovou, nebo jsou-li
údaje vyžádány pro účely soudního řízení.
6) k uvedeným účelům středisko poskytuje OSPOD:
a) diagnostické závěry učiněné z vyšetření klienta a doporučení ke stanovení vhodného
postupu při realizaci sociálně právní ochrany;
b) informace o délce, formě a druhu poskytovaných služeb klientovi a o spolupráci se
zákonnými zástupci nezletilého klienta;
c) závěrečné zprávy, jejich kopie či výňatky z těchto zpráv.
7) Ve výše vymezených případech není nutný souhlas zákonných zástupců nezletilého
klienta ani zletilého klienta. Středisko je povinno informovat při přijetí klienta do péče
zákonné zástupce nezletilého klienta o tom, že tyto informace mohou být OSPOD
poskytnuty.
(8) Spolupráce se zdravotnickými zařízeními a dalšími orgány
Spolupráce se zdravotnickými zařízeními a dalšími orgány podílejícími se na prevenci a
řešení rizikového chování klientů zahrnuje především vzájemnou informovanost o
kompetencích a poskytovaných službách. Středisko zprostředkovává zájemcům základní
informace o službách a kontakty na zařízení (dle povahy problému např. psychiatrická
léčebna v případě nutnosti symptomatické léčby závislosti klienta na užívání návykových
látek, informačně poradenské centrum při úřadu práce v situaci, kdy je třeba pro klienta najít
vhodné zaměstnání, občanská poradna v případech ochrany lidských práv sociálně
znevýhodněných skupin aj.).
11
) Oblasti spolupráce střediska s OSPOD jsou vymezeny příslušnými ustanovením zákona č. 359/1999 Sb., o
sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (zejména § 6, § 10, § 11, § 14 a § 53).
12
) § 29odst. 6 zákona č. 359/1999 Sb.
13
) Diagnostika syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte viz Mezinárodní klasifikace nemocí :
mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění desáté decennální
revize. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, 1999.
11
Čl. 4
ORGANIZACE ČINNOSTÍ VE STŘEDISKU
A PODMÍNKY PROVOZU STŘEDISKA
Odd. I.
Organizační uspořádání výchovně vzdělávací péče o klienta
(1) Individuální výchovný plán a lhůta pro jeho zpracování
1) Organizační uspořádání výchovně vzdělávací péče o klienta ve středisku vychází z cílů a
potřeb, které jsou vyjádřeny v individuálním výchovném plánu. Klient (zákonný
zástupce nezletilého klienta) dostává ve středisku nabídku diagnostických, preventivně
výchovných a poradenských služeb. Z nich si klient vybírá podle svých možností a
povahy problémů, pro které vyhledal služby střediska. Při vypracování individuálního
výchovného plánu vychází středisko vždy ze závěrů komplexního vyšetření klienta.
2) Obsah
Individuální výchovný plán obsahuje zejména:
a) osobní údaje klienta (jméno, příjmení, datum a místo narození, místo trvalého
pobytu, popřípadě bydliště, nebyl-li trvalý pobyt udělen);
b) důvod žádosti klienta (zákonného zástupce nezletilého klienta) o přijetí do péče
střediska;
c) vymezení cílů, kterých chce klient dosáhnout (tzv. zakázka klienta);
d) vymezení podmínek spolupráce mezi střediskem, klientem a zákonným zástupcem
nezletilého klienta (tzv. kontrakt) včetně volby postupů a metod, kterých chce klient
využít z nabízených služeb a z návrhu na zaměření péče střediska v oblastech:
- situace a soužití v rodině,
- vzdělávání ve škole, případně vhodné volby další vzdělávací dráhy a přípravy
na povolání,
- ostatních sociálních vztahů a vazeb;
e) plán osobního rozvoje klienta;
f) vyjádření souhlasu klienta a zákonného zástupce nezletilého klienta se spoluprací ve
smyslu ustanovení § 3 odst. 5 vyhlášky.
3) Časová lhůta
a) Dnem přijetí klienta do péče oddělení ambulantního se rozumí den předem
dohodnutého a uskutečněného kontaktu klienta s pedagogickým pracovníkem
střediska (speciální pedagog, psycholog), kdy je po vzájemné dohodě rozhodnuto o
navázání spolupráce mezi střediskem a klientem (u nezletilých klientů i s jeho
zákonným zástupcem), o spolupráci na nápravě poruch chování, prevenci
negativních jevů v sociálním vývoji a na podpoře zdravého rozvoje osobnosti
klienta.
b) Od tohoto dne plyne čtrnáctidenní lhůta na zpracování individuálního výchovného
plánu stanovená vyhláškou.
(2) Postup při přijímání klienta do péče střediska a při propouštění klienta z péče
oddělení celodenního nebo internátního
1) Ředitel střediska může do péče oddělení internátního nebo celodenního přijmout
pouze klienta, jemuž bylo na základě písemného vyhodnocení průběhu plnění
individuálního výchovného plánu v rámci ambulantních služeb doporučeno podle § 9
odst. 1 vyhlášky zintenzivnění dosavadní péče. Klienta, u něhož bylo v rámci
komplexního vyšetření v oddělení ambulantním shledáno podezření na zanedbávání,
týrání či zneužívání, lze po zpracování individuálního výchovného plánu na základě
12
smlouvy uzavřené podle ustanovení § 9 vyhlášky přijmout do péče oddělení
internátního bez zbytečného prodlení.
2) Ředitel střediska nebo jím pověřená osoba má povinnost informovat klienta, resp. jeho
zákonné zástupce o právech týkajících se ochrany osobních údajů o klientovi
v souladu se zvláštním právním předpisem14
). Jedná se o informaci týkající se
zacházení i s tzv. citlivými údaji, např. s údaji o zdravotním stavu klienta a jeho
rodinných příslušníků, údaji získanými o klientovi či o jeho rodinných příslušnících
prostřednictvím speciálních diagnostických metod, údaji o případném odsouzení
klienta a jeho rodinných příslušníků za trestný čin. Klientovi, resp. jeho zákonnému
zástupci je nutno vysvětlit účel, k němuž budou osobní a citlivé údaje užity, a
informovat ho o pravidlech zacházení s těmito údaji.
3) Před zahájením poskytování celodenních nebo internátních služeb musí být klientem,
případně zákonným zástupcem nezletilého klienta uhrazena úplata za stravování (před
přijetím do péče oddělení internátního také úplata za ubytování) klienta v souladu
s § 16 odst. 3 zákona a § 9 odst. 4 vyhlášky.
a) Úplata, její účel, metoda výpočtu její výše a možné způsoby úhrady jsou
srozumitelně popsány ve vnitřním řádu střediska. Postup ředitele střediska při
stanovení výše úplaty za stravování klienta a výše úplaty za ubytování klienta ve
středisku je vymezen dále v tomto metodickém pokynu.
b) Konkrétní výše úplaty a způsob úhrady mohou být zaznamenány buď přímo ve
smlouvě o přijetí klienta do střediska, nebo může být za tímto účelem uzavřena
zvláštní smlouva.
c) Při propouštění z péče dostane zletilý klient, resp. zákonný zástupce nezletilého
klienta vyúčtování úplaty.
4) Před nástupem nezletilého klienta do výchovné péče oddělení internátního je s jeho
zákonným zástupcem dohodnuta výše kapesného, které mu na dobu pobytu poskytne.
a) Pedagogický pracovník vždy konkrétně objasní, jaký může mít zacházení
s kapesným výchovný význam. Jasně vymezená pravidla pro zacházení
s kapesným mohou být součástí systému hodnocení chování klientů a přijímání
výchovných opatření popsaných ve vnitřním řádu střediska.
b) Po dohodě se zákonným zástupcem je stanoven postup uvolňování a způsob
vydávání peněz.
c) O přijetí kapesného střediskem od zákonného zástupce nezletilého klienta a
vydávání kapesného klientovi jsou vedeny písemné záznamy.
d) Při propouštění klienta z péče oddělení internátního obdrží jeho zákonný zástupce
vyúčtování kapesného a na vyžádání také kopii záznamů o výši a průběhu
vydávání kapesného.
5) Vnitřní řád může kromě náležitostí uvedených v příloze k vyhlášce obsahovat rovněž
výčet základních věcí osobní potřeby (oblečení doporučené podle ročního období,
hygienické potřeby atd.), které si má klient v den zahájení poskytování služeb přinést
do střediska s sebou, a pravidla pro zacházení s věcmi osobní potřeby klientů. Dále se
doporučuje, aby byly v řádu na vhodných místech uplatněny zásady dětské
spolusprávy, které povedou klienty k pocitu spoluzodpovědnosti za výsledky
preventivně výchovné činnosti. S těmito zásadami je klient seznámen pedagogickým
pracovníkem před začleněním do výchovné skupiny.
14
) § 11, 12 a § 21 zákona č. 101/2000 Sb.
13
(3) Zajištění vzdělávání klientů oddělení celodenního a internátního
1) V průběhu pobytu klienta v oddělení celodenním nebo internátním není přerušena jeho
školní docházka, neboť důležitou součástí preventivně výchovné činnosti střediska je
předcházení školní neúspěšnosti, její náprava, ale také diagnostika latentního nadání a
podpora funkčního sociálního začlenění prostřednictvím sebevzdělávání.
2) Není-li klient po dobu pobytu v oddělení internátním vzděláván ve škole, jejímž je
žákem, navrhne ředitel střediska zletilému klientovi nebo zákonnému zástupci
nezletilého klienta, aby požádal ředitele této školy o individuální vzdělávací plán
zpracovaný na dobu pobytu ve středisku. Cílem je zajistit, aby v průběhu pobytu klienta
ve středisku nedošlo k opoždění ve vzdělávání a k následnému školnímu selhávání.
3) Klient, který je žákem střední školy, navštěvuje obvykle tu školu, jejímiž je kmenovým
žákem, nebo je jeho vzdělávání řešeno po dohodě s klientem, zákonným zástupcem
nezletilého klienta a s ředitelem školy v rámci plnění individuálního vzdělávacího plánu
podle zvláštního právního předpisu15
) a s přihlédnutím k místním podmínkám.
4) Pro nezletilého klienta se splněnou povinnou školní docházkou, který nenavštěvuje
žádnou školu, je dopolední rozvrh činností ve středisku sestavován individuálně
se záměrem podpořit zájem o sebevzdělávání a získání kompetencí důležitých pro
odpovídající uplatnění na trhu práce.
5) Klient může pro svoji orientaci o aktuální vzdělávací nabídce škol (resp. učilišť) využít
například údajů, které lze mimo jiné získat z informačního a poradenského střediska při
úřadu práce, z Ústavu pro informace ve vzdělávání nebo Národního ústavu odborného
vzdělávání.
(4) Podmínky pro stravování klientů oddělení celodenního a oddělení internátního
1) Klientovi oddělení celodenního i oddělení internátního je poskytována celodenní strava.
a) Strava podle stanovených výživových norem je podávána pětkrát v průběhu dne.
b) Pracovníci střediska dbají na to, aby byl klienty dodržován celodenní pitný režim.
2) Klient se zpravidla stravuje ve školní jídelně zřízené při výchovném zařízení. Způsob
stravování klientů podléhá vnitřnímu řádu střediska, pokynům ředitele střediska, které
jsou vydávány v souladu s hygienickými a stravovacími normami a přepisy. Zařízení, u
kterých není zřízena školní jídelna, mohou využít služeb jiné osoby poskytující stravovací
služby podle zvláštního právního předpisu16
); např. jídelny v blízkosti střediska, jejíž
provoz odpovídá zásadám a normám určeným pro školní stravování.
3) Nákup potravin určených pro přípravu jednoduchých pokrmů v průběhu dnů pracovního
volna nebo při pobytových programech v přírodě se může provádět za pomoci klientů,
vždy ale za přítomnosti pracovníka střediska. Finanční částka určená na nákup potravin
vychází ze stravovací normy. Jídelníček i seznam surovin určených k přípravě jídel se
sestavuje předem, je schvalován ředitelem střediska (nebo jím pověřenou osobou) a
archivován. Finanční rozvaha o nákupu potravin, jejich správný výběr, uskladnění a
zpracování mají mít pro klienty vzdělávací, reedukační a sociálně rehabilitační význam.
4) Příprava jednoduchých pokrmů klienty probíhá přímo na oddělení střediska v místnosti
k tomu určené (čajová kuchyňka) za dozoru službu konajícího pedagogického pracovníka
se zdravotním průkazem, který dbá na dodržování zásad bezpečnosti práce a nutných
hygienických podmínek.
15
) § 18 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí,
žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.
16
) § 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.
14
a) Příprava jídel má odpovídat zásadám zdravé výživy a má být jednoduchá, tak aby ji
každý klient dobře zvládl.
b) Je žádoucí, aby činnost byla pedagogickými pracovníky předem promyšlena a vedena
tak, aby si klient osvojoval a prohluboval základy vaření, stolování a hospodárného
nakládání s potravinami.
c) Potraviny musí být uskladněny v místech k tomu určených. Skladování a úprava
potravin i likvidace zbytků probíhá podle platných hygienických norem a předpisů.
(5) Zajištění péče o klienty v průběhu večera a organizace noční služby pedagogických
pracovníků v oddělení internátním
Doporučuje se, aby ředitel střediska věnoval zvýšenou pozornost organizačnímu zajištění
péče o bezpečnost a zdraví klientů v průběhu večera a noci včetně stanovení pevných pravidel
výkonu noční služby již ve vnitřním řádu střediska.
Organizace noční služby má být zabezpečena tak, aby se předešlo chování, kterým by klienti
mohli poškodit svoje zdraví, případně zdraví a životy druhých osob (např. při intoxikaci
alkoholem nebo jinými návykovými látkami, pádem z výšky při pokusu o útěk). Zajištění
péče o klienty v průběhu noci osobou, která nesplňuje podmínku psychické způsobilosti podle
§ 18 zákona, je nepřípustné.
1) Počet pracovníků zajišťujících noční službu a jejich složení z hlediska počtu mužů a žen
(vychovatelů či asistentů pedagoga) upravuje ředitel střediska operativně s přihlédnutím k
provozním podmínkám střediska (např. ložnice klientů umístěné v různých patrech
budovy) a aktuální situaci týkající se počtu ubytovaných hochů, dívek, jejich věku,
zdravotního stavu a s přihlédnutím k převažujícím poruchám v chování, pro které byli
klienti přijati do péče střediska, např. zneužívání návykových látek, mentální retardace
spojená s poruchami nálad a poruchami chování, problémy se sníženou sebekontrolou a s
projevy agresivity, promiskuitní chování a mravnostní delikvence).
2) Péči o potřeby klientů v oddělení internátním zajišťuje v době od 20:00 do 8:00 hodin
zpravidla asistent pedagoga (případně vychovatel). Zajišťují-li vzhledem k počtu více než
osmi klientů přítomných v oddělení internátním péči dva pedagogičtí pracovníci současně,
pak se asistent pedagoga řídí pokyny vychovatele.
3) Před převzetím klientů do péče vyslechne vychovatel a asistent pedagoga, kteří mají konat
noční službu, od vychovatele, jenž pečoval o klienty v průběhu odpoledne, sdělení o
průběhu denních činností s klienty a o projevech jejich chování. Rovněž se seznámí s
informacemi obsaženými v knize denního hlášení a v záznamových arších klientů.
4) Při převzetí péče o klienty věnuje vychovatel či asistent pedagoga (dále jen „asistent
pedagoga“) pozornost zejména zdravotnímu stavu a náladě jednotlivých klientů.
5) Během služby vykonává asistent pedagoga zejména následující činnosti:
a) ve střediscích, kde je instalováno signalizační zařízení, zkontroluje při nástupu do služby
jeho funkčnost, aby je v případě nouze mohl okamžitě použít, a potvrdí podpisem převzetí
signalizačního zařízení, které má po celou dobu služby v dosahu;
b) jsou-li do péče střediska přijati klienti se zdravotním znevýhodněním, jejichž stav
vyžaduje podávání léků (mezi zdravotní obtíže, které vyžadují takovouto péči patří např.
bronchiální astma, cukrovka, záchvatovitá onemocnění, enuréza, pavor nocturnus či jiné
poruchy spánku), zajistí asistent pedagoga podle rozpisu podávání léků jejich vydání
příslušnému klientovi; užití zapíše bezodkladně do evidence podávání léků; léky musí být
zabezpečeny a evidovány, aby nemohlo dojít k jejich zneužití nebo záměně;
c) zaměstnání klientů v době od 20:00 do večerky se řídí vnitřním řádem střediska; zpravidla
se jedná o zklidňující a uvolňující aktivity a osobní volno;
d) před vyhlášením večerky asistent pedagoga důsledně zkontroluje, zda jsou všichni klienti
přítomni v příslušných ložnicích, zda mají zajištěna okna před nežádoucím otevřením;
15
e) po vyhlášení večerky zajistí rozsvícení orientačních světel na chodbě a v sociálním
zařízení a následně kontroluje, zda klienti dodržují pravidla chování po večerce, přičemž
odpovídá za to, že zachovávají noční klid a neopouštějí bezdůvodně ložnice;
f) podle rozpisu podávání léků budí ty klienty, kterým podává léky, případně zajišťuje jejich
buzení z jiných zdravotních důvodů (enuréza, enkopréza apod.);
g) v době od 0:30 hodin do 6:00 hodin provádí pravidelné kontroly ložnic cca
v třicetiminutových intervalech;
h) v případě náhlých zdravotních potíží klientů zajišťuje asistent pedagoga základní ošetření,
případně sjednává návštěvu pohotovostního lékaře; odbornou zdravotnickou péči sjednává
asistent pedagoga zejména při závažnějších úrazech, v případě intoxikace klientů
alkoholem či jinými omamnými látkami a v případě sebevražedných pokusů;
i) všechny mimořádné události, které se staly během výkonu noční služby, zapisuje do
příslušné dokumentace střediska včetně výrazných projevů klientů, nespavosti,
enuretických obtíží, nočního neklidu apod.;
j) v určenou hodinu zajišťuje budíček a další činnosti související s ranním režimem; dbá
přitom na dodržování všech hygienických, zdravotních a bezpečnostních zásad.
Odd. II.
Opatření zajištující péči o klienta a organizaci provozu
(1) Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví klientů střediska
1) Péče o fyziologické potřeby klientů
Péče o fyziologické potřeby a zdravý vývoj klientů v péči oddělení celodenního a internátního
zahrnuje nutnost zařazení pohybových aktivit do organizace dne, zpracování a dodržování
režimu stravování a pitného režimu klientů v souladu se zvláštními právními předpisy17
).
2) Ochrana zdraví klientů a epidemiologická opatření
Ředitel střediska je povinen organizačně zabezpečit splnění hygienických požadavků, aby se
cílenými preventivními opatřeními co nejúčinněji předcházelo vzniku nakažlivých nemocí a
epidemií. Pracovníci střediska jsou v rámci poskytované výchovně vzdělávací péče povinni
zabezpečovat ochranu zdraví klientů a podávat jim informace nezbytné k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví.
3) Postup při onemocnění klientů
V případě, že klient vykazuje známky akutního onemocnění, zajistí ředitel střediska nebo jím
pověřený pracovník izolaci klienta od ostatních a dohled nad tímto klientem (tzv.
„karanténa“).
a) Ředitel střediska nebo jím pověřený pracovník bez zbytečného odkladu vyrozumí
zákonného zástupce nezletilého klienta nebo jinou osobu zodpovědnou za výchovu (dále
„zákonný zástupce“) a zabezpečí příslušnou péči až do převzetí klienta do domácího nebo
do nemocničního ošetření.
b) Při zhoršení zdravotního stavu kontaktuje pracovník, který stav zjistil, lékaře nebo podle
závažnosti zdravotních problémů zdravotnickou záchranou službu.
c) Při výskytu infekčního onemocnění je ředitel střediska nebo jím pověřený pracovník
povinen bez zbytečného odkladu kontaktovat lékaře. V souladu se zvláštním právním
předpisem18
) je nutné vzniklou situaci bez zbytečného odkladu ohlásit příslušnému orgánu
17
) § 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 107/2005 Sb.
18
) § 7 zákona č. 258/2000 Sb.
16
ochrany veřejného zdraví. V součinnosti s tímto orgánem je zapotřebí odhalit zdroj
nákazy, způsob jejího šíření a přistoupit k zamezení dalšího rozšíření infekce.
d) O situaci a přijatých preventivních opatřeních provede ředitel střediska záznam.
4) Postup při úrazech klientů
Utrpí-li klient úraz, postupují pracovníci střediska tak, aby mu byla co nejrychleji a
nejefektivněji poskytnuta první pomoc a následná lékařská péče. Registrace školních a
pracovních úrazů (způsob evidence, hlášení a zasílání zpráv o úrazu) se řídí zvláštními
právními předpisy19
).
a) O drobných úrazech nezletilého klienta informuje ředitel střediska nebo jím pověřený
pracovník zákonné zástupce při nejbližší možné příležitosti.
b) Při závažnějších úrazech jsou zákonní zástupci kontaktováni a informováni bez
zbytečného odkladu po události.
c) V případě smrtelných úrazů podává ředitel střediska okamžitě zprávu zákonným
zástupcům, popř. osobám zodpovědným za výchovu, OSPOD, příslušnému inspektorátu
bezpečnosti práce, policii ČR, zřizovateli a příslušné zdravotní pojišťovně.
5) Postup při intoxikaci klienta
V případě odůvodněného podezření na intoxikaci klienta alkoholem nebo jinými návykovými
látkami požádá ředitel střediska (nebo jím pověřený vedoucí pedagogický pracovník) o
vyšetření tohoto klienta zdravotnické zařízení, které je v souladu se zákonem20
) a zvláštním
právním předpisem21
) povinno této žádosti vyhovět a podle závěru lékaře poskytnout ošetření
ve zdravotnickém zařízení po dobu nutnou k detoxikaci.
a) O intoxikaci klienta informuje ředitel střediska zákonného zástupce nezletilého klienta.
b) Pedagogický pracovník, který stav zjistil, provede podrobný záznam do dokumentace
klienta.
c) Případ je projednán a je stanoveno odpovídající výchovné opatření.
6) Postup při úmyslném sebepoškození klienta
Dojde-li k úmyslnému sebepoškození (např. při pořezání se ostrým předmětem v rámci
autoagrese v abstinenčním rozladu či požití léků při demonstrativním pokusu o sebevraždu)
nebo při sebevražedném pokusu klienta, poskytne pracovník střediska, který situaci zjistil,
bezodkladně první pomoc.
a) V případě sebevražedného pokusu vždy - v případě sebepoškození podle zdravotního
stavu a charakteru poranění klienta - přivolá pedagogický pracovník záchrannou službu.
b) O každém sebepoškození nebo pokusu o sebevraždu nezletilého klienta informuje ředitel
střediska bez zbytečného odkladu zákonného zástupce nezletilého klienta.
c) Pedagogický pracovník, který stav zjistil, provede podrobný záznam do dokumentace
klienta.
7) Postup při agresivitě klienta
V případě agresivních projevů klienta, kterými ohrožuje zdraví nebo život svůj či jiné osoby,
je klient izolován od ostatních klientů, aby byla zajištěna bezpečnost.
19
) Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor
záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.
Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů.
Metodický pokyn MŠMT k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a
školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 37 014/2005-25,
Věstník MŠMT, sešit č. 2/2006.
20
) § 38 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21
) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
17
a) Není-li možné zklidnit agresivní projevy klienta běžnými výchovnými postupy, např. při
vlivu omamných psychoaktivních látek nebo v důsledku duševního onemocnění, je
pedagogickým pracovníkem přivolána záchranná služba, případně Policie ČR.
b) O situaci je bez zbytečných odkladů informován zákonný zástupce nezletilého klienta.
c) O situaci provede ředitel nebo jím pověřený pedagogický pracovník podrobný záznam do
dokumentace klienta.
d) Případ je projednán a je stanoveno odpovídající výchovné opatření.
(2) Dokumentace vedená střediskem o klientovi a výchovně vzdělávací péči
1) Ředitel střediska má povinnost zabezpečit, aby dokumentace byla vedena v souladu s § 34
zákona.
2) Dokumentace o klientovi střediska (osobní dokumentace dětí) obsahuje zejména: osobní a
anamnestické údaje, individuální výchovný plán, výsledky psychologické a speciálně
pedagogické diagnostiky a další podklady, na základě kterých byl tento plán zpracován,
změny v individuálním výchovném plánu, ke kterým v průběhu poskytování péče došlo, a
důvody těchto změn, smlouvy s klientem a jeho zákonnými zástupci, záznamy o jednáních
(se školou, školským, zdravotnickým aj. zařízením, OSPOD, policií a soudy), která se
týkala klienta, závěrečnou zprávu a veškeré podklady, na základě kterých byla závěrečná
zpráva zpracována.
3) Při zpracování, zabezpečení a likvidaci dokumentace o klientovi má ředitel střediska a jím
pověření pracovníci v souladu se zvláštními právními předpisy22
) zejména povinnost:
a) Při zpracování osobních informací (včetně citlivých údajů) dbát, aby klient (zákonní
zástupci) neutrpěl újmu na svých právech a byl chráněn před neoprávněným
zasahováním do svého soukromého a osobního života.
b) Zabezpečit v průběhu a po dokončení zpracování osobních a citlivých údajů
dokumentaci o klientovi, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému
přístupu k osobním a citlivým údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, jakož i jinému
zneužití; zpracovat a dokumentovat přijatá a provedená technicko-organizační opatření
k zajištění ochrany osobních a citlivých údajů v dokumentaci o klientovi.
c) Řídit se skartačními lhůtami pro dokumentaci o klientovi v souladu se skartačním řádem
organizace; umožnit archivu příslušnému podle působnosti dohled na provádění
skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení23
).
4) Ředitel střediska přijme taková organizačně-technická opatření, která zajistí bezpečné
uložení dokumentace obsahující osobní údaje.
a) Za bezpečné lze považovat např. uložení dokumentace do uzamykatelné skříně, nejlépe
kartotéky, která je umístěna v uzamykatelné místnosti, do níž mají volný přístup pouze
zaměstnanci právnické osoby, která vykonává činnost střediska.
b) Uložení dokumentace v místnosti určené pro výchovné, terapeutické či poradenské
činnosti s klienty nebo v jiných místnostech, které jsou veřejně přístupné, není
přípustné.
(3) Závěrečná zpráva
1) Hodnocení klienta v závěrečné zprávě vychází z rekapitulace činností prováděných
s klientem v průběhu péče ve středisku. Pedagogický pracovník vychází při hodnocení
22
) Zákon č. 101/2000 Sb.
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 646/2004 Sb. o podrobnostech výkonu spisové služby.
23
) § 13 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb.
18
zejména z pozitivních stránek osobnosti konkrétního jedince, které je třeba srozumitelně
označit a dále rozvíjet. Zpráva je formulována jasně a srozumitelně, aby co nejlépe
sloužila potřebám klienta, zákonného zástupce nezletilého klienta, případně učitele a
dalších odborníků podílejících se na komplexní péči o děti a mládež s rizikem poruch
chování či s rozvinutými projevy poruch chování.
2) Závěrečná zpráva podle §10 vyhlášky je zpracována vždy:
a) při ukončení péče o klienta v oddělení ambulantním;
b) při předávání klienta ambulantního oddělení do péče jiného střediska či do péče
zdravotnického zařízení (např. v případě nutné psychiatrické léčby);
c) při ukončení péče o klienta v oddělení celodenním;
d) při ukončení pobytu klienta v oddělení internátním.
3) Příjemcem závěrečné zprávy je zletilý klient nebo zákonní zástupci nezletilého klienta;
závěrečná zpráva musí být tomuto příjemci předána, nebo doručena prokazatelným
způsobem.
4) Závěrečná zpráva může být zaslána i dalším orgánům a institucím, pokud s tím zákonný
zástupce nezletilého klienta nebo zletilý klient vyjádří písemně souhlas.
5) Doporučuje se, aby kromě náležitostí uvedených v §10 vyhlášky bylo součástí
závěrečné zprávy také upřesnění forem a zaměření následné péče o klienta, případně
navrženo zaměření a způsob další spolupráce klienta (resp. též zákonných zástupců
nezletilého klienta) se střediskem.
(4) Poskytování informací o klientovi střediska
1) Informace o klientovi nesmí být poskytnuty třetí osobě bez předchozího souhlasu klienta,
resp. jeho zákonného zástupce.
2) Bez souhlasu zákonného zástupce jsou podávány informace o nezletilém klientovi24
)
pouze zdravotnickým pracovníkům v případě nutnosti poskytnutí neodkladné zdravotní
péče, dále pak v případech stanovených zvláštními právními předpisy25
).
a) Ředitel střediska oznamuje OSPOD skutečnosti týkající se závažného ohrožení
tělesného či duševního zdraví klienta sociálně patologickými jevy v případě, že trvají
takovou dobu, nebo nabyly takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují, nebo mohou
ovlivnit vývoj klienta. Správné vyhodnocení doby trvání a intenzity negativního
působení na vývoj dítěte záleží na odborném posouzení pracovníků střediska, kteří
klientovi zajišťují výchovně vzdělávací péči podle § 3 odst. 3 vyhlášky. Při pochybnosti,
zda nejde o vážné duševní onemocnění nebo o následky týrání, zneužívání či
zanedbávání základní péče o dítě, je žádoucí, aby ředitel střediska požádal o konzultaci
registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, případně OSPOD.
b) V případě důvodného podezření z trestného činu týrání svěřené osoby podle § 215
trestního zákona páchaného na klientovi má ředitel střediska zákonnou povinnost věc
oznámit Policii ČR, případně místně příslušnému státnímu zastupitelství. Neoznámení je
podle § 168 trestního zákona trestným činem. V případě důvodného podezření
z trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 trestního zákona páchaného na
klientovi má pedagogický pracovník, který informaci vedoucí k podezření zjistil,
zákonnou povinnost věc překazit (zpravidla ve spolupráci s OSPOD), nebo oznámit
prostřednictvím ředitele střediska podezření Policii ČR, případně místně příslušnému
státnímu zastupitelství. Nepřekažení je podle § 167 trestního zákona trestným činem.
24
) Zákon č. 101/2000 Sb.
25
) Zákon č. 359/1999 Sb.
19
(5) Úplata za služby poskytované střediskem
1) Veškerou výchovně vzdělávací péči o klienty a s ní související diagnostické, preventivně
výchovné a poradenské služby pro zákonné zástupce nezletilých klientů nebo jiné osoby
odpovědné za výchovu a rovněž všechny služby pedagogickým pracovníkům, které jsou
vymezeny vyhláškou, poskytuje středisko bezúplatně.
2) V rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb
se klientům poskytuje stravování a ubytování, a to za úplatu na základě smlouvy mezi
střediskem a zákonným zástupcem klienta nebo zletilým klientem.
3) Stanovení výše nákladů na ubytování a úplata za ubytování:
a) Na základě § 16 odst. 4 zákona stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
výši nákladů na ubytování ve střediscích, jejichž je zřizovatelem, takto: výše úplaty za 1
lůžko na 1 kalendářní měsíc činí nejméně 120,- Kč a nejvíce 300,- Kč.
b) Ředitel střediska stanoví v rámci daného rozpětí podle vnitřního vybavení střediska a
s přihlédnutím ke znalosti místních podmínek pevnou výši úplaty za ubytování, která je
uvedena ve vnitřním řádu střediska.
c) Výše úplaty za ubytování se nemění, i když klient není ubytován po všechny dny v
kalendářním měsíci.
4) Stanovení výše nákladů na stravování a úplata za stravování:
Výše úplaty za stravování klienta ve středisku se rovná výši nákladů na potraviny,
které jsou určeny podle věku strávníka a dalších pravidel stanovených ve vyhlášce o
školním stravování26
).
5) Poskytování diagnostických a poradenských služeb za úplatu:
a) Středisko může poskytovat diagnostické a poradenské služby rovněž fyzickým a
právnickým osobám, které nejsou vyjmenovány ve vyhlášce, a to za úplatu.
b) Tato úplata je příjmem právnické osoby vykonávající činnost střediska a je o ní vedena
zvláštní evidence.
c) Výši úplaty stanovuje ředitel střediska na základě písemné žádosti objednavatele služby.
Postupuje při tom podle § 123 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
d) Výše úplaty za poskytování služeb se rovná nejvýše součtu všech nákladů prokazatelně
a nezbytně vynaložených střediskem na poskytnutou službu.
e) Ředitel střediska může ve správním řízení v jednotlivých případech rozhodnout o
snížení či prominutí úplaty.
(6) Vykazování činností střediska
1) Vzhledem k potřebě jednotného vyhodnocování informací o odborných aktivitách
střediska a jejich zajištění se pro účely souborného sběru statistických údajů o
střediscích prováděného podle zvláštního právního předpisu27
) uvádí v případech
vykazování přímé pedagogické činnost s klientem jednotka odborného výkonu.
2) Jednotka odborného výkonu představuje třicet minut přímé odborné činnosti s klientem
konané kvalifikovaným pedagogickým pracovníkem.
3) Takovýmto pracovníkem je speciální pedagog, psycholog nebo vychovatel, který
zajišťuje klientovi ve středisku ve smyslu § 3 odst. 3 vyhlášky odpovídající výchovně
vzdělávací péči.
26
) Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování.
27
) Výkaz o středisku výchovné péče Z 34-01 sestavují všechna střediska zapsaná v rejstříku škol a školských
zařízení podle § 28 odst. 5 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
20
(7) Dočasné omezení nebo přerušení péče
1) Středisko poskytuje klientům své služby v průběhu celého kalendářního roku.
K dočasnému omezení nebo přerušení péče může dojít jen za splnění podmínek
vymezených vyhláškou v § 3 odst. 6.
2) Žádost ředitele střediska o souhlas zřizovatele s navrhovanými úpravami obsahuje kromě
příčin a časového upřesnění dočasného omezení nebo přerušení péče rovněž informaci o
odpovídajícím zajištění náhradních služeb.
3) Za závažné organizační nebo technické příčiny znemožňující řádné poskytování služeb
střediska je možné považovat např. epidemické onemocnění a s ním související karanténní
opatření vyhlášené hygienickou službou, opravy a údržbu zařízení střediska, které nelze
provádět za plného provozu, havárie topného systému v zimních měsících, živelní
katastrofy a jejich následky.
4) O příčinách omezení nebo přerušení péče, předpokládaném zahájení plného provozu a
možnostech přechodného zajištění odpovídající náhradní péče informuje ředitel střediska,
pokud možno s dostatečným předstihem, ale vždy průkazným způsobem klienty a
zákonné zástupce nezletilých klientů. Poučení o možnostech využití jiných poradenských
služeb včetně kontaktních spojení na jejich poskytovatele v době omezení nebo přerušení
činnosti střediska zveřejní ředitel na viditelném místě, případně též na webových
stránkách střediska.
Odd. III.
Zajištění a prohlubování odborné úrovně výchovně vzdělávací péče ve středisku
1) Ředitel střediska odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň služeb poskytovaných
střediskem a vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků28
).
2) Kromě speciálního pedagoga, psychologa a vychovatele29
) se mohou podílet na
výchovně vzdělávací činnosti a zajišťování dalších služeb střediska na základě
rozhodnutí zřizovatele a podle pokynů ředitele střediska též asistent pedagoga a sociální
pracovník.
3) Vzhledem k osobnostním poruchám a problémům v chování, pro které mnozí klienti do
střediska přicházejí, je předpoklad zvýšené psychosociální zátěže u pedagogických
pracovníků, a proto je podle § 18 zákona požadována psychická způsobilost pro
preventivně výchovnou péči30
).
4) Předpokládá se, že alespoň část pedagogických pracovníků absolvovala v rámci dalšího
vzdělávání výcvik v některém z terapeutických směrů vhodných pro poskytování
preventivně výchovné péče formou individuální, skupinové a rodinné terapeutické
činnosti, která je součástí standardních služeb střediska podle ustanovení § 2 odst. 3
vyhlášky. U pracovníků střediska zabývajících se telefonickou intervencí se předpokládá
nejméně odborné proškolení pro tuto činnost v rámci speciálního vzdělávání pracovníků
Linek důvěry.
5) Pracovníkům střediska, kteří konají přímou pedagogickou činnost s dětmi s rizikem
poruch chování nebo s již rozvinutými projevy poruch chování a zletilými klienty
28
) § 164 školského zákona, ve znění pozdějších předpisů.
29
) Uvedení pedagogičtí pracovníci mají vzdělání vymezené v § 18, § 19 a § 16 zákona č. 563/2004 Sb.,
o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
30
) Postup při zjišťování psychické způsobilosti je stanoven vyhláškou č. 60/2006 Sb., vyhláška o psychické
způsobilosti pedagogických pracovníků. Podrobnosti vymezuje Příloha č. 1 k Příkazu ministryně školství
mládeže a tělovýchovy č. 3/2006 (Informace k zabezpečení realizace ustanovení § 18 a § 18a zákona
č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 60/2006 Sb.), Věstník MŠMT, sešit 5/2006.
21
střediska, je vhodné zajistit externí odbornou (profesionální) podporu zaměřenou na
zvýšení kvality péče, řešení obtížných situací a vztahů s klienty včetně prevence
pochybení v důsledku přepětí způsobeného psychosociálním stresem a vyčerpáním (tzv.
syndromu vyhoření).
6) Pro účely tohoto metodického pokynu se externí odbornou podporou pedagogických
pracovníků rozumí souhrn cílené opory vykonávané externím odborníkem za účelem
zvyšování kvality práce s klienty v rámci standardů odborné činnosti vymezených
příslušnými předpisy a podle etických principů. Tato opora může mít charakter:
a) metodického vedení zaměřeného na prohlubování znalostí a dovedností v oblasti
diagnostické, preventivně výchovné a poradenské činnosti, moderních metod a
postupů; metodické vedení je vykonáváno odborníkem profesně zaměřeným na
požadovanou oblast a může probíhat krátkodobě či situačně podle aktuální potřeby
pedagogických pracovníků střediska;
b) Balintovské skupiny zaměřené na kultivaci vztahů mezi pedagogickými pracovníky a
jejich klienty; Balintovská skupina je vedena odborníkem, který byl pro tuto činnost
příslušně vyškolen;
c) externí odborné podpory zaměřené na řešení obtížných situací a vztahů s klienty,
jejich rodiči a dalšími osobami zodpovědnými za výchovu, na prevenci
psychosociálního stresu, snižování rizik syndromu vyhasnutí (vyhoření) a na týmové
procesy probíhající ve středisku (supervizní podpora); supervizní podpora je
poskytována pedagogickým pracovníkem vyškoleným pro tuto činnost, je pravidelná a
zpravidla dlouhodobá; forma a druh supervizní podpory jsou voleny na základě
zhodnocení potřeb a účelu očekávaného pedagogickými pracovníky a ředitelem
střediska.
Čl. 5
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Zrušuje se Metodický pokyn k organizaci činnosti středisek výchovné péče pro děti a mládež
a stanovení výše úhrady za stravování a ubytování podle § 16 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb.
č. j. 24 049/2002-24, který byl zveřejněn ve Věstníku MŠMT, sešit 9/2002.
Čl. 6
ÚČINNOST
Tento pokyn nabývá účinnosti dnem 29.června 2007.
22
Příloha č. 1: Vzorový formulář evidence činnosti s třídním kolektivem
FORMULÁŘ EVIDENCE ČINNOSTI S TŘÍDNÍM KOLEKTIVEM
Adresa: Telefon:
e-mail:
Škola:
Třída: Počet žáků: Třídní učitel: Ředitel:
Iniciátor spolupráce: Zakázka:
Vstupní informace:
Další postup: Popis činnosti:
Datum
Výsledky sociometrie jsou
součástí dokumentace
ANO / NE
Diagnostika:
Metoda
Závěry
Provedl
Intervence:
Metoda
Závěry
Provedl