SOMATOLOGIE blok 4 Mgr. Markéta Skalná, Ph.D. marketa.skalna@fvp.slu.cz Speciální pedagogika Edukační péče o seniory kombi •Nervový systém I – periferní •Nervový systém II – centrální •Smyslové orgány •Kůže • Struktura přednášky Systema nervosum - obecná stavba •slouží k zachycení a zpracování podnětů působících na organismus a zajištění odpovídající reakce na ně •zajišťuje nervové řízení, je rychlejší než hormonální, tudíž vhodnější k přenosu informací, jež vyžadují rychlou koordinovanou reakci •tvořena sítí specializovaných nervových buněk – neuronů + podpůrnými buňkami - neuroglie (astroglie, oligodendroglie, mikroglie) •podněty přijímány receptory ve smysl. orgánech (exteroreceptory) nebo ve vnitřních orgánech a tkáních (proprioreceptory) •neurony zajistí přenos vzruchu do efektoru - výkonného orgánu (= sval nebo žláza) •průběh vzruchu: Receptor ⇒ Neuron ⇒ Efektor se nazývá reflex, je základem všech nervových činností •v nejjednodušším případě stačí jen 1 neuron – jeho výběžky přijímají podněty z receptoru, zároveň se jiné výběžky dotýkají efektoru • Neuron - nervová buňka •základní funkční a histologická jednotka nervové tkáně •vysoce specializované buňky, schopné přijmout, vést, zpracovat a odpovědět na specifické signály •přenáší a zpracovávají informace z vnitřního i vnějšího prostředí, tím podmiňují schopnost organismu na ně reagovat •popsán roku 1835 - Jan Evangelista Purkyně •skládá se z těla a 2 typů výběžků dle vedení vzruchů: • dendrity - krátké, vícečetné, vedou dostředivě do neuronu • axony (neurit) - dlouhý, pouze 1, vede odstředivě z neuronu, pochva • tělo (perikaryon) - obsahuje buněčné organely včetně jádra •rozmanitý tvar, velikost, počet a uspořádání výběžků •axon zakončen rozšířením (terminální buton) - vstupuje do kontaktu s dalším neuronem přes nervové spojení = synapse • http://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz/files/nervy/neuron.png Synapse •akční potenciál - elektrický signál, * na membráně neuronu depolarizací nebo hyperpolarizací membrány díky iontům •axon vedoucí elektrický vzruch nasedá na dendrity nebo těla dalších neuronů •vzruch se šíří po povrchu 1. neuronu, způsobí uvolnění specifických látek, mediátorů (neurotransmiterů - chemický přenos) do synaptické štěrbiny = prostoru mezi dvěma neurony •mediátor způsobí podráždění chemicky řízených iontových kanálů na membráně druhého neuronu, může tak dojít ke vzniku dalšího akčního potenciálu •dle typu mediátoru (exhibiční / inhibiční) dochází k utlumení nebo aktivování přenosu signálu (depolaziraze nebo hyperpolarizace membrány) •přenos signálu synapsí je možný pouze v jednom směru Neurotransmitery a receptory •neurotransmiter - označení pro mediátory = látky chemické povahy uložené na konci axonu, uvolňovány do synaptické štěrbiny - působí na postsynaptickou membránu, kde se váží na receptor • - de typu mediátoru (excitační a inhibiční) změny polarity na membráně • - nejčastější: acetylcholin, katecholaminy (dopamin, nor/adrenalin, serotonin) a aminokyseliny, někdy i peptidy •receptor - speciální zakončení nerv. vláken nebo speciál. recepční buňky, registrace podnětů z vnějšího a vnitřního prostředí - do CNS • 1) receptor je periferním zakončením dendritu (zakončení volné) • 2) receptor tvořen speciálními smysl. buňkami (sekundární) - chuťové, vláskové bb. uvnitř ucha, na ně napojena nerv. vlákna • 3) receptor je modifikovanou nerv. buňkou (primární) - sama přijímá podněty zvenčí, převede v potenciál a vede do CNS (čichové bb.) • http://onemocneni-mozku-a-nervu.zdrave.cz/ir/images/zdrave_ArticleModule-Articles/998-image-neuron- -ifresize-200x.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/30/Chemical_synapse_schema_cropped.jpg/300px- Chemical_synapse_schema_cropped.jpg http://scienceblogs.com/purepedantry/wp-content/blogs.dir/454/files/2012/04/i-43a5bc26d35649e7cc2ae aeb17f3938f-synapse.gif Typy nervových vláken (nervů) •ganglion = nahromadění nervových buněk •nervy = svazky vláken = výběžky neuronů •senzitivní vlákna - výběžky buněk míšních ganglií a buněk ganglií hlavových nervů, zprostředkovávají informace z periferie (spojují periferii s CNS) •motorická vlákna - axony neuronů, vystupují z míchy a mozkového kmene, vedou do periferie podněty pro motorické ploténky svalů •většina vláken obalena vrstvami myelinu - na periferních nervech tvořeno Schwanovými buňkami - myelinova pochva (izolátor), přerušena zářezy - šíření vzruchu skokem - rychlejší vedení než u nemyelizovaných vláken •vlákna sdružena do svazků, spojena řídkým vazivem, v něm krevní cévy (výživa pro nervy), prostor mezi jednotlivými svazky vyplňuje také vazivo http://img.mf.cz/775/679/621a.jpg Systema nervosum Nervová soustava 1.CNS - mozek (cerebrum) • - mícha (medulla spinalis) • 2.Periferní nervový systém •nervy a neurony, které se nalézají mimo CNS: • • mozkomíšní nervy- míšní nervy (plexy) • hlavové nervy (12x) • • autonomní nervy- sympaticus • parasympaticus • Cerebrum, encephalon - mozek http://pravdu.cz/sites/default/files/mozek.jpg Mozek - obecně •mohutně vyvinutým kraniálním oddílem CNS •orgán, slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy •řídí a kontroluje tělesné funkce: činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí •uložen uvnitř dutiny lebeční, vejčitým tvarem odpovídá tvaru dutiny •váha mozku novorozence =350-400g, po narození se zvětšuje •růst mozku ukončen ve věku kolem 30 let, po 50. roce se váha mozku začíná postupně zmenšovat •váha mozku u dospělého muže = cca 1375 g, u ženy 1245 g •složen především z nervových a gliových buněk •anatomicky existují dva druhy tkáně: • - v povrchových strukturách tzv. šedá hmota tvořená těly neuronů (vytváří kůru) a navíc také různá jádra šedé hmoty uvnitř (bazal.g) • - bílá hmota - tvořena nervovými vlákny, které se sdružují v různé nervové dráhy • Mozek – mikroskopická stavba •nervové buňky (neurony) - schopné aktivní nervové činnosti spojené se vznikem a přenosem nervových impulsů •typy neuronů: • - neurony mající svá těla v mozku, axony vysílají eferentně (odstředivě) do periferie • - neurony (převážná většina) umístěny celé v mozku, někdy mají velmi krátké a brzy se větvící axony, u jiných axon dlouhý •gliové buňky - vyživují, chrání a jinak podporují nervovou tkáň, mnohonásobně převyšují počet neuronů • •v rámci velikostí mozku (srovnání mezi lidmi navzájem) nebyl nalezen vztah mezi velikostí mozku a inteligencí, stejně tak tvar a velikost lebky nemá vliv na funkci a intelekt • Mozek – makroskopická stvaba •mozek se skládá z 6 oddílů: • 1) prodloužené míchy (medulla oblongata) 2) Varolova mostu (pons Varoli) 3) středního mozku (mesencephalon) - dohromady tvoří mozkový kmen (truncus encephalicus) • 4)mozečku (cerebellum) 5) mezimozku (diencephalon) 6) koncového mozku (telencephalon) •na mozku rozlišujeme 2 plochy: •- horní (facies superolateralis s. convexa encephali) – vypouklá •- spodní (facies basialis s. inferior) – oploštělá, na spodině lebeční •4 dutiny = mozkové komory (2x laterální. 3. a 4. komora) a a spojovacích kanálků •dutiny CNS vyplněny mozkomíšním mokem = liquor cerebrospinalis • http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/wp-content/uploads/2012/11/Obr12.jpg •přední mozek (prosencephalon) –koncový mozek (telencephalon) -mozková kůra (neocortex) -čichový mozek (allocortex) -bazální ganglia –mezimozek (diencephalon): epithalamus, thalamus, metathalamus, hypothalamus, subthalamus •střední mozek (mesencephalon) –tektum (tectum), tegmentum, pedunculi cerebri •zadní mozek (rhombencephalon) –mozkový kmen (truncus encephali): •- mozeček (cerebellum) •- Varolův most (pons Varoli) – - prodloužená mícha (medulla oblongata) Mozkový kmen – truncus encephali •pokračování míchy, kmen leží ventrální plochou na os occipitale v zadní jámě lební, dorzálně naléhá (je s ním spojen) mozeček •mozeček s kmenem odděleny od ostatních oddílů pomocí dura mater •typické uspořádání šedé hmoty (ve formě jader) a bílé hmoty (odpovídá spojům) • •Obsahuje: •centra nezbytná pro vitální funkce - reflexy krevní, dýchací, trávicí •jádra hlavových nervů, jejich výstupy ( mimika, žvýkaní, fonace, řeč, polykání, senzitivita, smysly) •sestupné a vzestupné dráhy •retikulární formaci - koordinační a spojovací aparát drah, ovlivňuje spánek, bdění, svalový tonus •kuželovitý tvar, přechod mezi míchou a mozkovým kmenem •proužky bílé hmoty, obsahují nervová vlákna pro spojení s mozečkem •šedé hmoty obsahují část jader hlavových nervů a úsek retikulární formace (odstup IX. – XII. hlavový nerv – hlavně motorika) •dorzální strana kmene tvoří spodinu 4. mozkové komory (strop tvoří mozeček) Medulla oblongata - prodloužená mícha •. •navazuje kaudálně na oblongatu, kraniálně pokrčuje mesencephalon (střední mozek) •obsahuje další jádra hlav. nervů a jádra sluchové dráhy • •pontinní jádra - přivádí informace do mozečku (ncl. pontis) •převod vzruchů z kůry mostu do mozečku • •při kaudálním okraji mostu odstupují hlavové nervy (VI, VII, VIII), hlavně motorika • •dorzální povrch mostu je uzavírá spodinu 4. mozkové komory, ta zde přechází do kanálku a spojuje ji s 3. komorou • • Pons Varoli – Varolův most Mesencefalon – střední mozek •poslední, kraniální úsek mozk. kmene, odstup n. III., IV.- dorsálně •kaudálně navazuje na Pons, kraniálně na diencefalon, telencef. • •čtverohrbolí - skupina 4 drobných hrbolků – do nich vedou odbočky ze zrakové a sluchové dráhy: zajišťují mimovolné odpovědi na zrakové a sluchové podněty • •funkčně významná substantia nigra (černá hmota) - místo, kde vzniká dopamin (nedostatek způsobuje parkinsonismus) • •bílá hmota – obsahuje descendentní dráhy z mozkové kůry Retikulární formace v mozk. kmeni •název dle síťovitého charakteru RF •soubor šedých hmot uložených v kmeni •tvoří systém jader a spojů „všeho se vším“ •formace ascendentně zapojena do systému senzitivity – převádí pomalou bolest, v aktivačním centru CNS pomáhá udržovat vědomí •descendentní zapojení do motorických systémů a do vegetativních spojů – přepojuje podněty z hypothalamu na para/sympaticus – díky propojení spojů centrem životně důležitých reflexu: obživných (polykací, sací, slinivý reflex), obraných (mrkací, slzivý, kašlací, dávivý), zvracení • •reguluje životně důležité funkce: dýchání, krevní oběh, srdeční akce Cerebellum - mozeček •leží nad dorzální stranou mozk. kmene (tvoří strop IV.komory) •od ostatního mozku oddělen tvrdou plenou •šedá a bílá hmota vytváří arbor vitae (strom života) •koordinační centrum motoriky: vzpřímená poloha, rovnováha, zacílení pohybu, koordinace pohybů •bílá hmota přivádí do mozečkové kůry informace: 1) z mozkové kůry (informace o zamýšleném pohybu a zraková či sluchová korekce z příslušných korových oblastí) 2) z vestibulárních jader a rovnovážného ústrojí (informace o poloze či pohybu těla) 3) z míchy (proprioceptivní informace z těla - pozice končetin, napětí svalů) •šedá hmota se dělí na kůru mozečku a na mozečková jádra •kůra mozečku informace zpracovává a prostřednictvím jader je vysílá skrze thalamus do kůry • http://ehumanbiofield.wikispaces.com/file/view/19236.jpg/31609125/19236.jpg Diencephalon - mezimozek •stojí mezi mozk. kmenem a koncovým mozkem, části: •1) epithalamus - obsahuje corpus pienale (epiphysis) •2) thalamus - největší část, sbíhají se sem senzitivní dráhy mířící do kůry mozkové (brána vědomí) - mezi thalami je 3.komora mozková •3) metathalamus - přepojení zrakové a sluchové dráhy •4) subthalamus •5) hypothalamus - tvoří spodinu 3.komory, hypofýza • •hlavní podkorové centrum autonomního nervstva •tvoří hormony (oxytocin, antidiuretin) a liberiny a statiny regulující sekreci hormonů v hypofýze http://people.rit.edu/%7Edtc7364/320/project2/brainmedia/dien_diag.png Diencephalon – thalamus •největší útvar v diencephalu, soubor šedých hmot • •přijímá sensitivní podněty z celého těla •přepojuje je dále do kůry - považuje se za "bránu do vědomí„ (podněty, které nedosáhnou thalamu si člověk neuvědomí) • •párový útvar •mezi oboustrannými thalami je napnut strop 3. komory •thalamus tvoří šedé hmoty, ty jsou rozděleny průběhem plotének bílé hmoty na řadu různých jader • •funkce: převod veškeré aference z periferie mozkovým kmenem do specifické korové oblasti a do důležitých center mozečku, zprostředkuje přenos do asociačních oblastí kůry • Diencephalon - subthalamus •soubor šedých hmot uložený těsně pod thalamem •účastní se na koordinaci pohybů, poškození může vyústit v různé poruchy, např. hemibalismus - prudké, házivé pohyby končetin, objevují se kontralaterálně k poškození (tedy na opačné straně, než je poškození) Diencephalon - hypothalamus •tvoří přední stěnu a dno 3. komory, jádra uspořádána ve 2 pruzích •podkorové visceromotorické centrum, mnoho funkcí: zapojen do endokrinního systému (hypothalamo-hypofysární systém), je zapojen do limbického systému –emoce vzbuzují somatické reakce (červenání se, zrychlení srdeční akce..) •je nadřazený autonomnímu nervstvu, pomocí napojení na zrakovou dráhu a epifýsu účasten na regulaci cirkadiánních rytmů •pod ním odstupuje hypofýza – hypothalamická (+ endokrynní část) Diencephalon - hypofýza •= podvěsek mozkový (hypophysis cerebri) •drobná žláza, uložená v os shenoidale •zavěšena na výběžku - infundibulum, odstup z hypothalamu • •lobus anterior – přední lalok (adenohypofýza) – endokrynní žláza tvořena pruhy epitelových buněk s krevními kapilárami, produkce hormonů (LH, FSH, TSH, STH, ACTH, MSH, prolaktin) • •lobus posterior – zadní lalok (neurohypofýza) – výběžek hypothalamu, obsahuje gliové buňky a axony z hypotal. jader, axony sem z jader přivádí oxytocin a adiuretin (vasopresin) •zadní lalok hormony nevytváří, pouze skladuje dovezené • • Telencephalon- koncový mozek •evolučně nejmladší část mozku •skládá se ze dvou hemisfér, ty navzájem spojuje corpus callosum (mohutný svazek bílé hmoty - vláken), •zbrázdění a členění: gyri (závity) et sulci (zářezy) cerebri •lobus frontalis, temporalis, parietalis, occipitalis, insula ris (pod spánkovým) •Lobus frontalis - na spodině žlábek - v něm leží útvary souhrnně označované jako čichový mozek (rhinencephalon) – vpředu bulbus do kterého vstupují vlákna čichových buněk •Lobus temporalis (spánkový) - uloženo sídlo korového sluchového pole • •šedá hmota vytváří kůru a bazální ganglia •obsahuje dvě postranní komory – ventriculi laterales • http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/wp-content/uploads/2013/08/Brodman.jpg 200px-TelenCortex Bazální ganglia •součást šedé hmoty koncového mozku, zřetelná nahromadění neuronů (těl) •zanořeny do hloubky bílé hmoty konc. mozku, patrná na řezu hemisférou •slouží ke zpracování iniciačních impulzů pro hybnost (podněty přichází hlavně z kůry) •předkládají zpracované podněty frontální kůře a motorickým centrům mozkového kmene a do periferie k vlastnímu provedení motorické akce •řídí tak složité vztahy mezi podrážděním a útlumem při úmyslných pohybech, řídí svalový tonus, automatické pohyby • http://us.123rf.com/400wm/400/400/hfsimaging/hfsimaging1205/hfsimaging120500025/13850257-kresba-moz ku-ukazuje-baza-lna-ganglia-abd-thalamu-ja-dra.jpg Bílá hmota hemisfér •tvořená hlavně myelinizovanými axony, vyplňuje prostor mezi šedou hmotou na povrchu a uvnitř hemisfér •v tvoří 3 skupiny: vlákna projekční, asociační, komisurální •projekční vlákna - spojují jednotlivé části i etáže CNS předávají informace z nižších etáží na vyšší a naopak •asociační vlákna - spojují různé místa na téže etáži v rámci jedné hemisféry, největší význam vlákna korová - integrují v asociačních oblastech informace a umožňují složité procesy jako poznávání, plánování či uvažování •komisurální vlákna - spojují navzájem hemisféry, největší je corpus calosum (na sagitálním řezu mozkem) •dutiny CNS vznikají z původní dutiny neurální trubice •vyplněny mozkomíšním mokem, povrch struktur obrácený do dutin CNS pokrytý ependymovými buňkami •v rozsahu míchy vytvořen canalis centralis (medullae spinalis) - u dospělého velmi úzký, často až obliterovaný, kaudálně slepě zakončen, kraniálně přechází v prodloužené míše do IV. komory mozkové • •IV. komora mozková - nepárová dutina, úzkým kanálkem aqaueductus - spojena IV. komora s III. •III. komora mozková – nepárová, sagitálně orientov. dutina v diencefalu, laterální stěnu tvoří mediální plocha thalamu a hypothalamu •laterální komory (I. a II.) – postranní komory, uloženy v obou hemisférách telencefala, podkovovitý tvar Dutiny CNS a komorový systém Mozkomíšní mok (liquor cerebrospinalis) •čirá, bezbarvá tekutina, obsahuje velmi malé množství buněk •normální složení přibližně složení krevního séra, pouze koncentrace proteinů, K+ a Ca2+ iontů vázaných na bílkoviny je nižší •změny ve složení likvoru mají značný diagnostický význam při některých onemocněních CNS •mozkomíšní mok je tvořen zejména z cévních pletení uložených v mozkových komorách •celkový objem moku v komorovém a subarachnoideovém prostoru se pohybuje od 80 do 150 ml, samotný objem komorového moku dosahuje pouze 15-40 ml •během 24 hodin se vytvoří cca 500-800 ml moku, množství moku se musí drénovat do venózní krve • Obaly mozku Detail otevřené lebky - mozek Obaly mozku •mozek i mícha mají velmi měkkou a křehkou konsistenci •jsou málo odolné proti mechanickému poškození •kromě lebky (páteře) je chrání před mechanickými vlivy vazivové obaly neboli meningy (pleny mozkomíšní) •3 meningeální listy: dura mater, arachnoidea a pia mater •Dura mater (tvrdá plena) encephali - tuhá vazivová vrstva z kolagenních fibril •vzniká spojením vlastního listu dura mater s periostem • • • • Arachnoidea – pavučnice: naléhá těsně na tvrdou plenu, vnitřní stranou přesně nekopíruje všechny nerovnosti povrchu CNS Pia mater – omozečnice: těsně naléhá na povrch CNS, vniká do všech záhybů a zářezů, drobné cévy se společně s pia mater zanořují do určité hloubky CNS • • • • Medulla spinalis – mícha hřbetní •je provazcovitý útvar, mírně oploštělý v předozadní ose •uložena v páteřním kanálu, pokryta míšními obaly •délka míchy - přibližně 42 - 45 cm, průměrná tloušťka je cca 2 cm s výraznějším rozšířením v krční a lumbální oblasti •u dospělého: od foramen magnum k hornímu okraji L2 •kraniálně plynule přechází v prodlouženou míchu (= rozšířený kaudální segment mozkového kmene) •horní hranici míchy lze určit dle odstupu 1. páru spinálních nervů •kaudální konec míchy konicky rozšířen, pokračuje vláknitý útvar bez nervové tkáně •po obvodu míchy jsou zářezy ze kterých odstupují přední a zadní kořeny míšních nervů • •šedá hmota (substantia grisea) – nahromaděná těla neuronů, na příčném řezu rozložena kolem středového kanálku ve tvaru písmene H (nebo motýl), tím se vytváří rohy: •Zadní cornu posterius (dorsale) - obsahuje neurony aferentního systému míchy •Přední cornu anterius (ventrale) – motoneurony • • •bílá hmota (substantia alba) - při povrchu míchy, tvořena axony neuronů, tj. nervovými vlákny, utvářejícími v prostoru provazce •ty se společným průběhem tvoří dráhová pole – lze vymezit organizaci dle kvalit čití (vjemů) • • •v jednotlivých úrovních míchy je rozdílný poměr bílé a šedé hmoty, která vykazuje na příčném řezu výrazné tvarové variace Funkce míchy •vodivá struktura, centrum míšních reflexů •šedá hmota: centrum segmentových míšních reflexů •bílá hmota: „výtah“, průchod ascendentní senzitivních a descendentních motorických míšních drah a jejich kolaterál •senzitivní dráhy, motorické dráhy • •při poškození míchy – v zóně pod bez volních pohybů, senz. Systema nervosum - nervový soustém 1.CNS - mozek (cerebrum) • - mícha (medulla spinalis) • 2.Periferní nervový systém •část nervové soustavy obsahující nervy a neurony, které se nalézají mimo centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), dělí se na nervy mozko-míšní a vegetativní (autonomní systém): • • mozkomíšní nervy - míšní nervy (plexy) • hlavové nervy (12x) • • autonomní nervy- sympaticus • parasympaticus • Periferní NS - stručný popis •nervy mozkomíšní (cerebrospinální) • - tvoří svazečky vláken s myelinem, jsou buď dostředivá (senzitivní - vedou cit a bolest) nebo odstředivá (motorická - zajišťují pohyb) • - další dělení: na nervy 1) míšní a 2) hlavové • 1) hlavové nervy: 12 párů, inervace hlavy a krku včetně smyslových orgánů: čichové nervy, zrakový nerv, 3 okohybné nervy, trojklaný nerv, lícní nerv, sluchově rovnovážný nerv, jazykohltanový nerv, bloudivý nerv, přídatný nerv, podjazykový nerv • 2) míšní nervy: vychází z míchy, z každého segmentu jeden, ven z páteře, zásobují zbytek těla, uvnitř míchy * 2 kořenů: 1.pro cit, 2.pro pohyb • - po odstupu z páteře se rozdělí na přední a zadní větev, přední inervuje většinu těla (skládají se do pletení - krční, pažní, bederní, křížová), nervy hrudních segmentů vedou každý jedním mezižebřím •nervy vegetativní (vegetativní, autonomní: sympaticus, parasympaticus) • funkce nepodléhá vůli, jsou v hladkém svalstvu TS, DS, močopohlavním ústrojí, srdeční svalovině, slinných a trávicích žlázách, oku, okolo všech cév a v nadledvině a dalších orgánech, působí antagonisticky Nervi craniales - nervy hlavové http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/21/Brain_human_normal_inferior_view.svg/290px -Brain_human_normal_inferior_view.svg.png Nervi craniales - nervy hlavové •vystupují z mozkového kmene (prodloužené míchy, Varolova mostu a středního mozku) •z mozkového kmene vystupuje 3.-12. nerv, 1. a 2. nerv jsou vývojově výchlipkami mozku • •I. čichový (n. olfactorius) - senzorický, vlákna začínají v čichové sliznici nosu, přenáší čichové informace do mozku •II. zrakový (n. opticus) - senzorický, vlákna začínají v oční sítnici, přenos vizuální informace do mozku •III. okohybný (n. oculomotorius) - motorický, inervuje 4 (ze 6) okohybných svalů, duhovku, pro zdvihač očního víčka •IV. kladkový (n. trochlearis) - motorický, inervuje horní šikmý oční sval I. n. olfactorius II. n. opticus III. n. oculomotorius, IV. n. trochlearis, VI. n. abducens Nervi craniales - nervy hlavové •V. trojklaný (n. trigeminus) - smíšený, nejsilnější z hlavových nervů, inervující obličejovou část hlavy, senzitivní inervace hlavy, včetně zubů, motorická inervace žvýkacích svalů • •- dělí se na 3 větve: V1 – 1. větev oftalmická (n. ophtalmicus) - oblast očnice, čela • V2 – 2. větev maxilární (n. maxillaris) - oblast horní čelisti,nosu • V3 – 3. větev mandibulární (n. mandibullaris) - k dolní čelisti • •VI. odtahovací (n. abducens) - motorický, inervuje zevní přímý oční sval V. n. trigeminus •VII. lícní (n. facialis) - smíšený, inervace mimického svalstva, slinných žláz a slzných žláz (uvnitř příušní žlázy se rozvětvuje na horní a dolní větev) •VIII. sluchově rovnovážný (n. vestibulocochlearis) - senzorický, přenos informací o zvuku, rotaci a gravitaci (důležité pro rovnováhu a pohyb), vlákna vychází ze sluchového a polohového ústrojí •IX. jazykohltanový (n. glossopharyngeus) - smíšený, inervuje měkké patro, sliznici hltanu, zadní třetinu jazyka a slinné žlázy, umožňuje polykání, přenáší chuť ze zadní třetiny jazyka •X. bloudivý (n. vagus) - smíšený, inervuje krční, břišní a hrudní dutiny (hltanu, hrtanu, orgány d. hrudní a břišní) •XI. přídatný (n. accessorius) - motorický, inervuje hltan, hrtan, měkké patro, m. trapezius, m. SCMastoideus •XII. podjazykový (n. hypoglossus) - motorický, inervuje svaly jazyka VII. n. facialis VIII. n. vestibulo cochlearis VIII. n. vestibulo cochlearis IX. n. glossopharyngeus X. n. vagus XI. n. accesorius XII. n. hypoglossus Nervi spinales - míšní nervy (31 párů) •vznik ze spinální míchy, prostup skrze otvory mezi sousedními obratli: 1. pár nervů prochází mezi bázi lební a atlasem, 1. pár lumbálních nervů vystupuje mezi obratlem L1 a L2, poslední pár (kostrční) vystupuje mezi Co1-Co2 •nerv vzniká spojením dorzálního (zadního) senzitivního kořene a ventrálního (předního) motorického kořene •přidávají se k nim autonomní vlákna, po odstupu z páteřního kanálu se dělí na přední a zadní větev – se smíšenými vlákny •na dorzálním kořeni je vřetenovité rozšíření - spinální ganglion - obsahuje těla neuronů •rozlišuje se: 8 párů krčních (cervikálních), 12 párů hrudních, 5 párů lumbálních, 5 párů sakrálních a 1 pár coccygeálních (kostrčních) nervů •přestože není povrch míchy zřetelně segmentován, lze dle odstupu nervů identifikovat jednotlivé míšní segmenty, jejich počet odpovídá počtu párů spinálních nervů • •rami dorsales -zadní větve: zachovávají si segmentovou stavbu, obsahují motorická, senzitivní a vegetativní vlákna, segmentárně inervují kůži a hluboké svalstvo zad • •rami ventrales - přední větve, sdružují se, vytvářejí pleteně ve kterých dochází ke složité výměně vláken, na periferii tak jsou v nervech vlákna z více míšních segmentů,pouze u hrudníku zachována segment. úprava (nn. intercostales) • plexus cervicalis (C1-C4), plexus brachialis (C4-Th1) • plexus lumbalis (Th12-L4), plexus sacralis (L4-Co) Nervi spinales - míšní nervy http://mmcneuro.files.wordpress.com/2013/03/real-anatomy-plexus.jpg http://img.sparknotes.com/figures/E/eb57ee3c0bbce61d887722fc5931002b/brachial_plexus.jpg Plexus cervcalis (C1-C4) •vystupuje mezi C1-C4 •smíšená pleteň – obsahuje senzitivní i motorické nervy •senzitivní větve pro inervací podkoží a kůže na krku až pod klíční kost: •motorické větve pro hluboké svaly krční a bránicí • • Plexus brachialis (C5 – Th1) •spojením ventrálních větví míšních kořenů vznikájí kmeny truncus superior (C5-C6), medius (C7) a inferior (C8-Th1) •prochází do axily •inervace svalů pletence HK i volné HK Nervi thoracici (intercostales): Th1-Th12 •jsou to přední větve hrudních nervů •zachovaly si původní segmentární úpravu •prochází spolu s cévami v každém mezižebří •motoricky inervují mezižeberní svaly, svaly hrudníku a přední a laterální svaly břišní • senzitivní inervace: kůže hrudníku a břišní stěny • •Pozn.: dorzální větve hrudní oblasti inervují senzitivně kůži zad a motoricky zádové svalstvo Plexus lumbalis (L1-L4) •leží po stranách bederní páteře uvnitř m. psoas major •vznik spojením ventrálních kořenů L1-4 a Th12, hlavně L1-L3 •z pleteně odstupují přímé větve pro m. psoas major et minor a m. quadratus lumborum •dále vystupují četné nervy - inervují některé svaly a kůži břicha, svaly a kůži na přední a mediální straně stehna, pouze senzitivně oblast zevních pohlavních orgánů • • http://podologie.us/publicac/Wissen/images/nervios/orPlexLumSac1.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Gray823.png http://library.infodoctor.ru/handbooks/images/nervy_nizhnih_konechnostej3.jpg http://www.likar.info/pictures/wiki/1034.jpg Plexus lumbalis/sacralis - dělení Plexus sacralis (L4 – S4) http://meduniver.com/Medical/Anatom/Img/581.jpg Plexus sacralis (S4-S4) •největší nerovová pleteň, laterálně od os sacrum •vznik z ventrálních větví sakrálních nervů (S1-S5) vystupujících z otvorů kosti křížové •k pleteni přistuují i větve z L4-L5 •ve vláknech S2-S4 obsažena i parasympatická vlákna •odstupují krátké přímé větve pro pelvitrochanterické svaly •motorické větve pro hýžďové svaly •smíšené větve pro svaly a kůži zadní strany stehna a dále na dolní končetinu •větve pro pánevní orgány včetně genitálu • • Systema nervosum - nervový soustém 1.CNS - mozek (cerebrum) • - mícha (medulla spinalis) • 2.Periferní nervový systém •část nervové soustavy obsahující nervy a neurony, které se nalézají mimo centrální nervovou soustavu (mozek a míchu), dělí se na nervy mozko-míšní a vegetativní (autonomní systém): • • mozkomíšní nervy - míšní nervy (plexy) • hlavové nervy (12x) • • autonomní nervy - sympaticus • parasympaticus • Autonomní nervový systém Systema nervosum autonomicum •= vegetativní - inervace hladké svaloviny orgánů, cévní stěny, kůže, srdce a žláz •podíl na udržování činnosti vnitřních orgánů, aby odpovídala momentálním potřebám organismu •systém má do jisté míry funkční samostatnost, nepodléhá volní kontrole, automat. reakce na situace •je rovněž téměř nezávislý na vyšších etážích CNS (ale se promítá vliv emocí) •nervy jsou přerušovány ganglii •dle účinku dělení na 2 systémy – pars sympatica (thorakolumbální oblast) a parasympatikus (cerebrosakrální oblast) - většina orgánů inervována oběma složkami autonom. systému • • •část centrální - tvořena jádry v mozkovém kmeni a míše •periferní část - tvořena sympatickým a parasympatickým oddílem nervů •obě složky systému navzájem úzce spolupracují, i když se zdá, že v řadě případů působí protichůdně, zajišťují normální fci vnitřních orgánů •u vnitřních orgánů působí na hladkou svalovinou, buňky myokardu a žlázové buňky •mají také dostředivá a odstředivá vlákna, ale přenos informace do výkonné buňky se děje nejméně přes 2 vsunuté neurony, k poslednímu přepojení zpravidla pak dochází až ve stěně inervovaného orgánu •těla vsunutých neuronů tvoří ganglia •k výkonným orgánům se nervy dostávají 3 způsobem - jako součást cerebrospinálních nervů, po stěně cév, či jako samostatné nervy - nn.splanchnici • Autonomní nervový systém - stavba http://leccos.com/pics/pic/vegetativni_nervovy_system.jpg Sympaticus •rozsáhlejší, podél páteře, inervuje všechny orgány a tkáně •neurony uloženy ve spinální míše v segmentech C8 - L2-3 • •stimuluje aktivity spojené s výdejem energie(fight or run) •mobilizace organismu, vyplavení adrenalinu •zvýšená tepová frekvence, rozšíření zornic, prokrvení svalů, zvýšení tlaku, odkrvení útrob • •stres, strach, boj, útěk, sebezáchova • • http://img.ahaonline.cz/img/18/new_article/712780-img-import-z-takovych-celisti-se-ericovi-podarilo -vyprostit.jpg Parasympaticus •je součásti některých hlavových nervů a sakrálních míšních pletení – hlavový a sakrální parasympaticus •hlavové nervy s parasymatickou složkou: n. III, VII, IX, X •n. vagus má parasympatická vlákna pro orgány dutiny břišní •po přepojení se podílí na inervaci velkých slinných žláz a některých hladkých svalů • •sakrální parasympaticus - uložen v jádru spinální míchy v segmentech S2-5, odtud vystupují vlákna, která se přepojují v pánevních pleteních a inervuji pánevní orgány • •hlavní fce v organismu - řídit metabolické funkce, které mají charakter uchování energie (anabolické funkce), chybí v kůži •pohoda, klid, trávení - opak sympatiku pohoda_medvedu Kůže (a její deriváty) http://presse-inserm.fr/wp-content/uploads/2012/12/mail-vieille-jeune.jpg Kůže (cutis, derma) •ochranný kryt těla - chrání vnitřní prostředí organismu •produkuje vit. D3, svou pigmentací chrání pře UV zářením, podílí se na termoregulaci, dýchání, exkrece látek, metabolických dějích •povrch je 1,5 - 2m2 , tloušťka variabilní 0,5 - 4 mm •znalost rozsahu procentuálního zastoupení na jednotlivých částech těla důležitá při hodnocení rozsahu popálenin: hlava + krk 11%, trup 30%, HK 23%, DK 36% •v kůži uloženy různé mechanoreceptory a žlázy •složení ze 3 vrstev: pokožka (epidermis), škára (corium) a podkožní vazivo (tela subcutanea) •z kůže odvozeny deriváty: vlasy, chlupy, řasy, nehty, mazové a potní žlázy, mléčná žláza •dělení na tenkou ochlupenou (většina) a silnou neochlupenou (dlaně, plosky, flexorová strana prstů - dermatoglyfy (papil.linie) Stavba kůže - epidermis (pokožka) •tvořena mnohovrstevným rohovějícím dlaždicovým epitelem, obsahuje, tvoří ho keratinocyty - uspořádané do 5 vrstev (stratum basale, spinosum, granulosum, lucidum, corneum) •ve stratum basale kmenové buňky - udržují si schopnost dělení po celý život - trvalá sebeobnova kůže •postup buněk k povrchu, ztráta jader, oploštění = rohovění (keratinizace) - 1 celý cyklus trvá 3-4 týdny •další buňky epidermis: melanocyty, Langerhasovy, merkelovy bb. •melanocyty - ve stratum basale, organely s tmavým pigmentem melaninem, citlivé na UV záření jež stimuluje chemické změny pigmentu - ochrana před zářením (hrozba melanomu) •Langerhansovy (dendritické) bb. - původ z krevní dřeně, jdou do dermis a pak do epidermis, vazba na antigen, lymfat.s. •Merkelovy bb. - na bazální lamině, kontakt s nervovým zakončením - fce mechanoreceptorů, při folikulech chlupů Stavba kůže - corium (škára) •vazivová část kůže, podmiňuje její pevnost a pružnost •obsahuje cévy, nervy, kožní adnexa a hladké sval •tlustá 1-3mm, skládá ze dvou vrstev: •pars papillaris - povrchová, pod epidermis vyvýšenými dermálními papilami, řídké kolagenní vazivo + fibrocyty •pars reticularis - hluboká, převaha pruhů hustého kolag. vaziva, vlákna tvoří svazky spletené v síť (dle převahy směru vláken určena štěpnost kůže - hojení paralelních jizev) •nadměrné roztažení škáry - * ruptury (striae) - bílé jizvy •přítomna tělíska Vater-Paciniho a Meissnerova a kožní adnexa - žlázy mazové, apokrinní a potní, vlasy a nehty •obsahuje i hladkou svalovinu, ve formě sv. vláken - mm. arrectores pilorum (vzpřimovače chlupů) i souvislé vrstvy • http://apbrwww5.apsu.edu/thompsonj/Anatomy%20&%20Physiology/2010/2010%20Exam%20Reviews/Exam%202%20R eview/diagram%20dermis.jpg Stavba kůže - tela subcutanea •podkožní vazivo, řídké a posunlivé •spojuje dermis s fascií nebo periostem - jeho charakter určuje pohyblivost kůže vůči podkladu •tloušťka kolísá mezi 0,5 -10cm •obsahuje mimo vazivo i krevní a lymfatické cévy, nervy, Vater-Paciniho tělíska a žlázy potní •šířka podkoží se mění dle různých míst povrchu těla •tukový polštář - panniculus adiposus - tvořen lalůčky tukového vaziva v charakteristických oblastech (břicho , hýždě, stehna) •kožní reliéf vykazuje různé rýhy: ohybové rýhy (nad klouby prstů, v místě úponu svalů), dlaňové rýhy vznikají již v době fetální • Smyslové orgány – organa sensuum •zachycují podněty ze zevního prostředí – exteroreceptory - vnímáme je jako chuť, čich, hmat, bolest, zrak a sluch •interoreceptory - přijímají podněty z tkáňových struktur pohybového systému a rovnovážného zařízení vnitřního ucha – (proprioreceptory), dále ze smyslových zakončení, která se nachází ve vnitřních orgánech (visceroreceptory) • http://www.bilgizenginleri.com/attachments/4474d1329514096/duyu-organlarimiz-nelerdir.jpg Zrakové ústrojí - organum visus •vlastním orgánem oko - bulbus oculi - uloženo v tukovém vazivu •oko ventrálně chráněno víčky – palpebrae a slzným aparátem, který ho zvlhčuje •mezi bulbem (okem) a víčky je spojivka - tunica conjunctiva •musculi bulbi - okohybné svaly, zajišťují pohyby bulbu •stěna oční koule tvořena 3 vrstvami: • tunica fibrosa bulbi - zevní, vazivová • tunica vasculosa bulbi - střední • tunica sensoria bulbi - vnitřní, nervová •uvnitř bulbu se nachází sklivec - corpus vitreum (rosolovitá hmota vyplňující objemný prostor za čočkou, dokonale průhledný a bezbarvý), před ním uložena čočka - lens 1 tunica fibrosa bulbi 2 tunica vasculosa bulbi 3 tunica sensoria bulbi Zrakové ústrojí - organum visus •Tunica fibrosa bulbi – zevní, vazivová •vpředu tvořena rohovkou - cornea, dorzálně bělimou – sclera •rohovka je průhledná, velmi bohatě inervována •z dorzálního pólu bulbu odstupují vlákna zrakového nervu, ventrálně se upínají okohybné svaly •Tunica vasculosa bulbi – střední •tvořena cévnatkou - chorioidea, řasnatým tělískem - corpus cilliare a duhovkou - iris •cévnatka - obsahuje velké množství cév a pigmentové buňky •řasnaté tělísko - pokračováním cévnatky, kruhovitého tvaru, jeho hladká tělesa zajišťuje akomodaci čočky •duhovka - pokračováním ř. tělíska, v centru otvor vytvářející zornici – pupilla (tou vstupují paprsky světla do oční koule), svalovina duhovky způsobuje zúžení či rozšíření zornice •barva duhovky závisí na množství pigmentu Zrakové ústrojí - organum visus •Tunica sensoria bulbi - vnitřní, nervová •tvořena sítnicí – retina, v dorzální části umístěny tyčinky a čípky •v optické zadní části (místo, kde se sbíhají nervová vlákna) vzniká slepá skvrna (nejsou zde tyčinky ani čípky) •místo nejostřejšího vidění - žlutá skvrna (obsahuje pouze čípky) •Lens (čočka) - bikonvexní útvar, pružná •uložena za duhovkou, před sklivcem, může měnit své zakřivení •na povrchu čočky uzavírající pouzdro - capsula lentis •Oční komory - dutina oční koule se člení do 3 komor •přední komora oční - úzký prostou mezi rohovkou a přední stěnou duhovky •zadní - prostor mezi zadní stěnou duhovky a přední stěnou čočky •třetí komora oční - objemný prostor za zadní stěnou čočky •Humor aquosus - komorový mok, čirá tekutina vyplňuje přední a zadní oční komoru scan0001 Ústrojí rovnovážné a sluchové organum vestibulocochleare •sluchové ústrojí zajišťuje vnímání zvuku •ústrojí rovnovážné umožňuje vnímání polohy • •ucho - auris se dělí na: • zevní ucho - auris externa • střední ucho - auris media • vnitřní ucho - auris interna • •oboje receptory uloženy ve vnitřním uchu • Ústrojí rovnovážné a sluchové organum vestibulocochleare •Auris externa •skládá se z ušního boltce - auricula, zevního zvukovodu - meatus acusticus externus - na jeho konci se nachází bubínek - membrana tympani •odkladem boltce elastická chrupavka pokrytá kůží •dolní konec boltce tvoří lalůček ušní - lobulus auriculae •v kůži zevního zvukovodu jsou uloženy mazové žlázy produkující ušní maz Ústrojí rovnovážné a sluchové organum vestibulocochleare •Auris media •dutina v kosti spánkové •od zevního zvukovodu odděleno bubínkem •tlak na bubínek vyrovnává Eustachova trubice (spojuje střední ucho s nosohltanem) •obsahuje 3 sluchové kůstky (kladívko - malleus, kovadlinka - incus a třmínek – stapes) - jejich vzájemné spojení zabezpečuje přenos zvuku: •kladívko naléhá na bubínek, baze třmínku vložena do oválného okénka - fenestra vestibuli, která je spojkou středního ucha s uchem vnitřním • scan0005 Ústrojí rovnovážné a sluchové organum vestibulocochleare •Auris interna •uloženo v dutinách kosti skalní - kostěný labyrint - tvořen předsíní - vestibulum, 3 polokruhovitými kanálky a kostěným hlemýžděm - cochlea •uvnitř kostěného je labyrint blanitý s kapalinou – perilympha, labyrint se skládá z váčků navazující na 3 polokruhové kanálky •ve váčcích uloženy vláskové buňky, jejich výběžky se nachází v rosolovité hmotě s krystalky – ty při pohybech dráždí vláskové buňky, z kterých vznikající vzruchy, které jsou převáděny do vestibulárního nervu a do mozku •blanitý hlemýžď obsahuje i sluchový Cortiho orgán - vyplněn endolymfou a perilymfou, která dráždí vlastní smyslové buňky, podráždění přechází cestou sluchového nervu do korového sluchového analyzátoru mozku Ústrojí čichové - organum olfactus •periferní část uložena v horní části nosní sliznice •funkci zastává specializovaný smyslový epitel v regio olfactoria = sliznice stropu nosní dutiny - oblast obsahuje čichové receptorové buňky •čichové buňky - uložené ve sliznici, jsou to bipolární neurony • - dosahují až na povrch sliznice, kde z rozšíření odstupují vláskové výběžky (receptorová část), na opačném pólu buňky vystupují směrem k lamina cribrosa neurity buněk, spojují se a vytváří vlákna čichového nervu - ty vedou vzruchy do čichového centra mozku •na povrchu čichové sliznice je hlen - pravděpodobně rozpouští vdechované látky ze vzduchu pro detekci jejich čichové stopy •člověk může vnímat až 3 000 čichových kvalit, každá látka má jiný čichový práh, se stoupajícím věkem snížení počtu vnímatelných kvalit Ústrojí chuťové - organum gustus •orgánem chuťové pohárky (calliculi gustatorii) - receptory rozsety na povrchu sliznice v ústní dutině, nejvíce na jazyku - zde nejvíce ve velkých papilách (papillae vallatae) •počet pohárků člověka asi 9 000, uloženy v epithelu sliznice •receptory fungují jako volná nervová zakončení •na vrcholku pohárků je jamka, pod ní je vkleslina do pohárku, vyplněná hlenem (kontakt s povrchem smyslové buňky s vnímanou látkou) •podnětem pro dráždění chuťového receptoru rozpustné látky •výsledný vjem vzniká kombinací 4 základních chuťových pocitů: vnímání sladkého (na špičce jazyka), slaného a kyselého (po stranách), hořkého (na kořeni jazyka), jednotl. okrsky se překrývají •střední část jazyka citlivá na dotyk teplo a bolest •vzruchy z chuťových receptorů jdou aferentními nervovými vlákny cestou X., IX. a VII. hlavového nervu do chuťového analyzátoru mozku Přeji příjemné samo/studium a úspěšné absolvování zkoušky http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTS385JmP_Zq-lf4eb8TqnbFDEaZP3H2gw5v8Xl1DPgpnawNxwpSg