§Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph. D. Teorie a metodologie vědy Co nás čeká? §Způsob zakončení: zkouška §Kreditů: 5 §Rozsah: 13/13/0 h §Požadavky na studenta: úStudium doporučené literatury. úÚspěšně splnit test. Písemný test k ověření znalostí o základních metodologických problémech sociálních věd. úVypracování deskripce vybraného výzkumu z oblasti veřejné politiky nebo sociálních věd (min. cca 5 normo-stran na vybrané téma). ú ú Literatura § Literatura základní: §PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Metody a techniky výzkumu v sociálních vědách. Opava 2022. On-line / eLearning SU. §JANÁK, D. Vybrané metody výzkumu. Opava 2018. On-line / eLearning SU. §DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, 2005. §ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0644-6. §FAJKUS, B. Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1304-0 §KUHN, T. Samuel. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH, 1997. §GULOVÁ, L., ŠÍP, R. Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013. ISBN: 978-80-247-4368-4. §PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. §MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 332 s. Psyché. ISBN 80-247-1362-4. §CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2016. Literatura § Doporučená literatura: § HENDL, Jan. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Páté, rozšířené vydání. Praha: Portál, 2015. 734 stran. ISBN 978-80-262-0981-2. ISBN 978-80-247-5326-3. §REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. §https://www.bookport.cz/přehled § HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9. § §HARRINGTON, Austin a kol. Moderní sociální teorie. Praha: Portál, 2006. § §PAVLÁSEK, Michal, NOSKOVÁ, Jana Když výzkum, tak kvalitativní, Brno 2013. § §SOUKUP, Martin Terénní výzkum v sociální a kulturní antropologii, Praha 2014. § § Kapitola 1. Empirický výzkum §Empirický výzkum vychází z předpokladu, že přijmeme zkušenost za základ či zdroj znalostí o tomto světě. Na základě pozorování a smyslového vnímání vytváříme empirická, tedy zkušenostní, data o tomto světě, takto získané informace dále analyzujeme a třídíme, abychom je nově uspořádali v našem poznání. §V empirickém výzkumu pro pozorované informace o světě či pro přímou zkušenost se světem užíváme termínu „data“. „Základní ideou empirického výzkumu je používání dat pro zodpovídání otázek nebo navrhování a testování určitých představ“ §Tento přístup k poznání přivádí do moderní vědy pozitivismus 19. století. § Pozitivismus §Pozitivismus dělíme dle původu jeho primárních zastánců: §a) francouzský pozitivismus - Auguste Comte §b) anglický pozitivismus - John Stuart Mill, (Herbert Spencer) §Každá věda by se měla soustředit na to, co je pozitivně dáno – tedy na fakta. Fakta lze pořádat na základě následnosti a podobnosti. Způsob tohoto pořádání může být dvojí: buď empirické (prostřednictvím experimentálního pozorování), nebo logické (za pomoci kontrolovaného vyvozování souvislostí) Novopozitivismus §Novopozitivismus přichází s myšlenkou, že třídění, uchovávání a předávání poznatků o světě se děje jen prostřednictvím jazyka. Pravidla vědeckého myšlení jsou primárně vždy pravidly vědeckého vyjadřování. Logice myšlení tak musí odpovídat logika jazyka. Filosofie vědy tak má sloužit pouze k analýze vědeckého jazyka. § DVĚ ROVINY POZNÁNÍ §Smyslová zkušenost – vnímání §Počitek => vjem => představa § § § §Jazykové vyjádření § §Pojem => soud => úsudek § Abychom pochopili rozdíl mezi pozitivistickým a novopozitivistickým přístupem k poznání musíme si uvědomit, že každý přistupuje k poznání z jiné perspektivy. Pozitivismus vychází ze smyslové zkušenosti, kterou přijímáme prostřednictvím vnímání a formujeme do představ o tomto světě. Novopozitivismus vychází z jazykového vyjádření, jímž vyjadřujeme úsudky o tomto světě. Indukce a dedukce §Indukce §induktivní závěr může být pouze pravděpodobný §induktivní závěr platí podmíněně, protože musíme počítat s případy, kdy bude korigován novým jevem, členem posloupnosti, atd. §indukce se opírá o empirii, spoléhá na KAUZALITA = souvislost příčin a následků. § §Dedukce §dedukce je opačný opačný postup §dedukce je postup od obecného k jedinečnému §dedukce je postup od předem přijatého axiómu = předpokladu k jeho zvláštním projevům §dedukce není závislá na zkušenosti §deduktivní postup volí logika (všechny logické důkazy) a matematika. § Indukce a dedukce §V empirickém výzkumu užíváme oba myšlenkové – základní metodické postupy. §Dedukce vede myšlení tam, kde končí induktivní postup. Z induktivních závěrů se při deduktivních soudech stávají premisy, z nichž se deduktivně vyvozují další soudy. TEORIE PRAVDY §Poznání má hodnotu, pokud je možné jej považovat za pravdivé. §Ontologické pojetí pravdy => § Pravdivé bytí ukáže samo sebe, skrze nějaké zážitky... atd. §Rozvzpomínání se! (PLATONISMUS) §Návrat k věcem samým => fenomenologie § §Korespondenční pojetí pravdy => § „Být pravdivý“ označuje vztah našich poznávacích aktivit k realitě. §Tomáš Akvinský => „pravda je „shoda věci s rozumem“. ðproblémem korespondenční teorie pravdy je nalezení a potvrzení kritéria této korespondence. Jak může dojít ke shodě mezi dvěma odlišnými entitami? Myslí a věcí? ðProto se zavádí v novověku a XX. st. nový postoj: § TEORIE PRAVDY §Koherenční teorie pravdy ðsouvislost , spojitost (být v koherenci) ðbýt pravdivý vyhrazuje pouze výrokům, a to těm, které nejsou v logickém sporu s jinými výroky. (splňují jisté podmínky, tedy např. zásadu totožnosti, zásadu sporu, zásadu vyloučeného třetího, zásadu dostatečného důvodu (Aristotelés), atd. § §Konsensuální teorie pravdy §Pravdivý je takový poznatek, který je uznán za pravdivý společenstvím. § § §Pragmatická teorie pravdy §Pravdivé je to, co je uznáno jako prakticky užitečné a vedoucí k cíli. (kulturní konsensus) § § § Kritický racionalismus §K. R. Popper (1902–1994) §Na rozdíl od pozitivismu vychází z toho, že neexistují čistá fakta ve smyslu empirických daností. Základní informativní věty vědy jsou teoretické povahy, protože o jejich přijetí – kromě experimentálních výsledků – spolurozhodují uznávané teorie a s nimi spjaté předpoklady. §Empirie není oddělitelná od teorie, teorie a empirie tvoří nerozmotané a nerozmotatelné klubko. Všechny myšlenky je třeba vystavovat kritice, proto svůj racionalismus nazývá kritickým. §Opakující se experimenty fungují ve vědě pouze jako nástroj, který slouží k vyvracení hypotéz, k jejich falzifikaci. Experimentu přísluší úloha kritiky hypotéz – odtud charakteristika jeho přístupu jako kritického racionalismu. § FALZIFIKAČNÍ MODEL VĚD §Vývoj vědy probíhá podle Poppera tak, že jsou formulovány hypotézy (aniž uvádí jakým způsobem) a pak jsou falzifikovány. Jsou nahrazeny revidovanými hypotézami a ty jsou znovu falzifikovány. §Jestliže výsledky experimentů potvrzují hypotézy (teorie), přijímáme je tak dlouho, dokud nenalezneme lepší. Jestliže však fakta jsou s teorií ve sporu, odmítáme ji. §Popper se domnívá, že určité hypotézy lze charakterizovat jako nevědecké, protože jsou a priori imunní vůči falzifikaci. §Např. marxismus, darwinismus, freudismu. §Jejich nevědeckost je dána jejich apriorní nefalzifikovatelností. § §Absence empirického základu je u Poppera kompenzována posunem směrem ke konvencionalismu, založeném na přijetí metodologických pravidel, které představují normativní konvence. § §OTEVŘENÁ X UZAVŘENÁ SPOLEČNOST § § Co je věda a vědecké poznání? §Věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru. §Filosofie pro normální lidi X: Filosofie vědy §Filosofie pro normální lidi X: Filosofie vědy – YouTube §Paradigma je klíčovým pojmem Kuhnova pojetí vývoje vědy. Je představováno obecnou vědeckou teorií nebo systémem teorií, které v dané historické situaci určují způsob řešení vědeckých problémů. Obecně je paradigma „způsobem vidění světa“ pozorovatelem – vědcem, je to celek jeho poznatků a s nimi spjatých vědeckých postupů, které si vědec osvojil a které uplatňuje v praxi. Vývoj vědy je obecně paradigmatický. HISTORICKÁ A HOLISTICKÁ KONCEPCE VÝVOJE VĚDY §Thomas S. Kuhn (1922-1994) §V počátku vědy existovalo tzv. střetávání před-paradigmatických škol – konkurujících teorií – až pak vznikla první teorie, která se stala paradigmatem. Tato byla zjevně lepší než konkurenční teorie. §Přijetím paradigmatu zahajuje novou fázi historie vědy – období „normální“ vědy §Cílem normální vědy je rozpracování paradigmatu, konkretizace jevů a teorií, které umožňuje paradigma. Jedná se o -konzervativní, kumulativní proces vývoje v rámci paradigmatu. §Daleko významnější epochou do níž čas od času věda vejde je její tzv. „krizové období“. § Paradigma není totiž věčné! Čas od času se ve vědě vyskytnou tzv. anomálie, problémy, fakta, které v rámci paradigmatu normální vědy nelze vyřešit! § §ANOMÁLIE = > MĚNÍ PARADIGMA § §ANOMÁLIE = > MĚNÍ PARADIGMA § Nastává krizové období ve vývoji vědy. Zpravidla tehdy když množství a závažnost těchto anomálií vzrůstá. § Řešení anomálií si vyžaduje zásah z vnějšku mimo paradigma normální vědy. Vědci, kteří si anomální jevy uvědomují, začnou pozvolna hledat, po neúspěších racionalizace anomálie v daném paradigmatu, nové způsoby vidění světa. Rozhodnou se vzdát se daného paradigmatu. Ale toto rozhodnutí vždy znamená přijmout jiné paradigma – jiný výklad světa, vidění světa z jiné perspektivy. § Nastává „vědecká revoluce“! ðzměna vidění světa vyvolá změnu paradigmatu! § §Etapa vědecké krize se přibližuje před-paradigmatickému období vývoje vědy. V konkurenci paradigmat je hledáno to, které lépe vyloží realitu. (např. Einsteinova teorie relativity a kvantová fyzika) §Vyústění této krizové situace je přijetí nového paradigmatu, tedy radikální změnu „vidění světa“, optiky vědců příslušné disciplíny. Přijetí nového paradigmatu charakterizje Kuhn jako tzv. vědeckou revoluci, která je řešením krizové situace. § Po vědecké revoluci vzniká opět období normální vědy. § Metodologie vědeckých výzkumných programů §IMRE LAKATOS 1922-1974 § - Lakatos navazuje na Poppera i Kuhna §Hledá racionální pravidla pro hodnocení změny teorií a jejich nahrazení novými. §K tomu využívá vylepšený Popperův falzifikační model. §Za základní jednotku ve světě vědy Lakatos nepovažuje jednotlivé teorie, ale celý směr poznání charakterizovaný společným vědeckým výzkumným programem. §Podle Lakatose je nutné vzít v úvahu i sebeobranu falzifikované teorie a nová teorie musí být progresivnější, ale krom vytváření nových potvrditelných hypotéz, musí také podávat vysvětlení dříve dosažených výsledků původní teorie. §Vědecký výzkumný program se skládá z „tvrdého jádra“ a „obalu“, který většinou tvoří výklad a pomocné hypotézy. Tato teorie v podstatě zmenšuje počet vědeckých revolucí spjatých se změnou paradigmatické teorie. MEDODICKÝ ANARCHISMUS §P. K. FEYERABENDA 1924-1994 §Metodologická koncepce Feyerabenda představuje ve filosofii vědy stanovisko, které ve svých důsledcích popírá možnost jakékoli metodologie ve vědě vůbec. § §Ve svých pracích odmítá jakoukoli racionální rekonstrukci vývoje vědy, včetně hledání pravidel přechodu od jedné teorie k druhé. Jediným projevem tvořivosti ve vědě je bujení teorií, které nepodléhá žádným racionálně postižitelným kritériím, protože vše je dovoleno – anything goes! Každá metoda a metodologie je v podstatě sterilní a dogmatická, a proto i jeho souhrnná práce nese titul: Proti metodě (1975). § Proč tomu tak je? §Vědecký výzkum je nutno vřadit do kontextu poznání daného oboru. Výzkum hledá oporu v odborném kontextu a z něj čerpá často také výzkumné téma, výzkum je proces, který vzniká na základě teorie a zkušeností výzkumníka, proto také výsledky dílčího výzkumu, i toho, který je motivován tvorbou kvalifikační práce, mají sloužit oboru, z něhož vzešly. §Sociální vědy, a sociologie zvlášť, se často považují za multiparadigmatické vědy, to však neukazuje na jejich neparadigmatický přístup k poznání. § §Pravdivé poznání je relativizováno a nahrazováno oprávněnou tvrditelností nebo pravděpodobností… Jak napsat a obhájit diplomovou práci? §Jak napsat a obhájit kvalitní diplomovou práci (Iva Zadražilová) – YouTube § §Z absolventa fakulty se nemusí stát výzkumník a badatel. V závěrečné práci se má však pokusit postupovat vědecky (Mgr. Martin Sebera, Ph.D.). Diplomová práce §Závěrečná práce – bakalářská (BP), magisterská (diplomová - DP) je vyvrcholením příslušné formy studia na vysoké škole. Je syntézou předchozího studia, má zúročit (dokládat) znalosti ve studovaném oboru. §Na magisterskou práci jsou kladeny podstatně vyšší cíle a vědecké nároky než na práci bakalářskou – řešení samostatného vědeckého úkolu a další atributy, jako je práce s literaturou, zpracování dat na počítači, psaní odborného textu, náročnější obhajoba apod. DP ukazuje, že autor je schopen používat vhodné výzkumné procedury, organizovat informace do smysluplných celků a prezentovat výsledky přijatelným stylem. §Jedním z nejdůležitějších přínosů pro zdárný průběh realizace závěrečné práce je dostatečná znalost dosavadních poznatků o zvolené problematice. §Trutnov skončil tady. 5.11.2023 § Věda, empirický výzkum a jeho etapy §Vědecké poznání se odlišuje od každodenního poznání systematickým plánováním a systematickým uspořádáním znalostí. Každodenní poznání tvoří základ. Vědecké poznání ho překračuje snahou získat obecné, objektivní a verifikovatelné poznatky, které se týkají určité předmětné oblasti. Nosnými pilíři vědeckého poznání jsou teorie a empirický výzkum. Věda, empirický výzkum a jeho etapy §Věda představuje utříděné poznatky v dané předmětné oblasti. Proces, pomocí něhož systematicky a organizovaně (promyšlený plán) získáváme informace a vytváříme znalosti a to na základě fakt v souvislosti s jinými fakty, tedy jde o jejich popis a vysvětlení. Poznání je objektivní a verifikovatelné – lze ověřit správnost postupu jiným výzkumníkem. Věda a každodenní myšlení Rozdělení metod Jednotlivá vědní disciplína může používat svoji vlastní (specifickou) metodu zkoumání. V takovém případě užíváme pro tyto metody označení „specifické metody“, čímž vyjadřujeme, že daná metoda je jedinečná a používaná jen danou vědní disciplínou. Klasifikace vědeckých metod §KVANTITATIVNÍ – vyšel z pozitivismu, opírá se o dedukci (teorie - formulace hypotéz – pozorování - testování hypotéz - interpretace a zobecnění). Vychází z teorie a předpokládá projekt výzkumu. §KVALITATIVNÍ – vychází z fenomenologie, etnometodologie, symbolického interakcionalismu (interpretativní paradigma), opíra se o indukci (pozorování - zjištění pravidelností - závěry - teorie). Je to nenumerické šetření a interpretace. Cílem je odkrýt význam informací (narrativní sociologie). §Kvantitativní přístup testuje formulované hypotézy, kvalitativní je formuluje, vytváří nové, vytváří teorii. Kvantitativní a kvalitativní data §V empirickém výzkumu rozlišujeme dva hlavní typy dat: §kvantitativní data, často v číselné podobě §kvalitativní data, často v podobě textu, nemají číselné hodnoty. §Podle povahy zkoumaných dat tedy rozlišujeme mezi kvalitativním výzkumem a kvantitativním výzkumem, při výzkumu však můžeme oba dva výzkumné designy či strategie kombinovat, pak hovoříme o tzv. smíšeném výzkumu. § Odkazy: §Vybrané kapitoly z metodologie (muni.cz) § Použitá literatura (muni.cz) § §Psaní prací na zakázku: úDIPLOMKA NA ZAKÁZKU - PODVOD JMÉNEM GHOSTWRITING – YouTube § METODY VÝZKUMU §A) kvantitativní metoda výzkumu §hypotéza §výzkumné otázky §Metoda / technika sběru dat – dotazník, empirické šetření (měření, atd.) §pilotáž §sběr dat §statistické zpracování, analýza a interpretace dat §potvrzení či vyvrácení primární hypotézy (verifikace či falzifikace) §zobecnění výsledků výzkumu B) kvalitativní metoda výzkumu npředpoklad nvýzkumné otázky nmetoda / technika sběru dat – řízený rozhovor, zúčastněné pozorování, nezúčastněné pozorování, studium osobních dokumentů, bibliografií, aj. nanalýza a interpretace dat ninterpretace výsledků výzkumu Výzkum ve společenských vědách má řešit určitý problém na základě shromážděných faktů. Většina výzkumů proto pracuje s teoreticky podloženými výchozími předpoklady v podobě hypotéz, jež musí být formulovány tak, aby umožňovaly sběr dat a jejich analýzu. Opakování §https://www.youtube.com/watch?v=k4ewG_ELLyo (dotazník) § §Vybrané kapitoly z metodologie (muni.cz) § §https://www.youtube.com/watch?v=8SWBU_i6A2w (triangulace) § §Dopnění: Online First Articles (cas.cz) § § Druhy a funkce výzkumu v sociálních vědách §Základní výzkum je vymezován jako výzkumná činnost, která se orientuje na řešení klíčových problémů, jež vytyčuje teorie příslušné vědy. Je to podle Průchy nejčastěji výzkum teoretický. V jehož průběhu pomocí analýzy a syntézy získaných informací (dat) dospíváme k nějakým myšlenkovým konstrukcím. Nepředpokládá se, že výsledky teoretického výzkumu musí být využitelné v praxi, naopak slouží především k rozvíjení teorie o příslušné problematice. Příkladem může být např.: jaké kompetence představují profil dospělého jedince v současné době? §Aplikovaný výzkum je prováděn za účelem využití jeho výsledků přímo v praxi. Aplikovaný výzkum nemá charakter teoretického zkoumání, nýbrž jde vždy o výzkum empirický. Příkladem může být např. zjišťování specifických potřeb seniorů za účelem jejich animace v různých prostředích. §Empirický výzkum je takový způsob vědeckého zkoumání, jehož předmětem zájmu jsou konkrétní jevy sociální reality. Empirický výzkum dospívá ke konkrétním zjištěním, k jasně formulovaným poznatkům, které jsou vyjádřeny v kvantitativních nebo kvalitativních datech. Empirický výzkum pracuje s přesně kodifikovanými metodami (viz. níže), jejichž správná aplikace zaručuje věrohodnost dosažených výsledků. (Srovnej Průcha, 2014, 102-104) §Po vzoru Průchy, se v naší studijní opoře při vysvětlování metod a technik výzkumu v sociálních vědách bude vždy jednat o empirický a aplikovaný výzkum. 2 VÝZKUMNÝ PROBLÉM, OTÁZKY A HYPOTÉZY § Výběr výzkumného problému, formulace výzkumných otázek, formulace hypotéz §Výzkum začíná primárně tím, že na základě kontextu znalostí o dané problematice, ať již vzešlém z teorie nebo každodenní zkušenosti, si volíme předmět výzkumného zájmu. §Významným faktorem ve vymezení výzkumného problému je jeho zařazení do kontextu vědeckého poznání daného oboru. Toho nejspíše dosáhneme analýzou dostupné literatury. § § Explorativní a explanační §V naší studijní opoře / přednášce se při vysvětlování metod a technik výzkumu v sociálních vědách bude vždy jednat o empirický a aplikovaný výzkum. Jeho funkce jsou především explorativní a explanační. Explorativní funkce znamená, že je to výzkum zaměřený na prozkoumání určitého úseku reality. Explanační funkce znamená, že je to výzkum generující objasňování reality. § Mezi nejčastější nedostatky při formulaci výzkumného problému patří: ·příliš široké a obecné vymezení problému, ·výzkumný problém je triviální a očekává jen odpověď ano či ne, ·jeho zkoumání neprohlubuje poznání problematiky a nepřináší nic nového. § Formulace výzkumných otázek §Výzkumné otázky napomáhají „přeložit“ výzkumný problém do zkoumatelné podoby. §Nejčastější typy otázek: ·Popisné otázky směřují k popisu věcí, jevů či proměn zkoumané reality v časovém a prostorovém umístění, jsou tedy typické pro deskripce (např. otázky Co? Kolik? Do jaké míry?). ·Explanační otázky vedou k vysvětlení zkoumaného problému, zjištění vztahu mezi dvěma či více jevy/proměnnými (např. otázka Proč?). ·Explorační otázky jsou takové otázky, jimiž se snažíme identifikovat témata, o kterých toho není moc známo (např. otázka Jak? Jaké jsou příčiny?). § Formulace hypotéz §Zdůrazněme, že hypotézy se týkají pouze kvantitativního výzkumu. Disman (2008, 76) píše, že kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. Co si pod hypotézou vůbec představit? § §Hypotéza je očekávání o charakteru věcí vyvozené z teorie (Disman, 2008, 78). § §Hypotézy nám umožňují přeformulovat výzkumný problém do jazyka výzkumu. §může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů a souvislostí mezi pozorovatelnými proměnnými, což odpovídá popisu explanační výzkumné otázky. §Jestliže => Pak Kvantitativní výzkum Proměnné §představují logicky uspořádané charakteristiky/vlastnosti zkoumaných jednotek (např. pohlaví, postavení na trhu práce, nejvyšší dosažené vzdělání aj.). Složité vlastnosti lidí jsou pomocí nich převáděny na relativně jednoduchý soubor informací. Člověk se pak jeví jako statistická jednotka (nositel statistické informace), jako nositel těchto proměnných, lépe řečeno jako nositel určitých vlastností uvnitř daných proměnných (Mareš, Rabušic, Soukup, 2015, 34). §Úkol: seznamte se s druhy proměnných. Viz text opor s. 25 §Při hledání souvislosti mezi jevy/proměnnými začínáme určením jejich vztahu, tj. rozhodujeme, co je příčinou a co následkem. Proměnná reprezentující v naší hypotéze příčinu je nezávisle proměnná, zatímco proměnná reprezentující uvažovaný následek je závisle proměnná. Operacionalizace §„Operacionalizace znamená přesný návrh procesu měření jednotlivých teoretických konstruktů použitých v teoretických úvahách a při formulaci výzkumných cílů a výzkumných otázek“ (Hendl, Remr, 2017, 57). §V operační definici je koncept vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen. V sociálních vědách si navíc musíme často vypomáhat tzv. indikátory (ukazateli) vlastností, neboť nejsme s to je měřit přímo. §Cíle výzkumu mohou být diagnostické, deskriptivní, explanační, explorační či sociotechnické. úJinými slovy… §Cíle vědy jsou: deskripce (popis) explanace (vysvětlení) predikace (předpověď) pochopení událostí řízení Jak se vyrábí sociologická znalost? § (autor: Miroslav Disman, Karolinum 2008, 5.vydání) § §„Absolutní znalost neexistuje. Každá informace je neúplná. Musíme k ní přistupovat pokorně.“ úJacob Bronowski: Vzestup člověka ú ú § Technické aspekty sběru informací Opory odborného textu §Odborný text vytváříme na základě: §Odborné literatury – kontextualita / konceptualizace §Metody a techniky sociálního výzkumu - Konceptualizace - YouTube §Vlastního výzkumu úDotazníkové šetření, standardizovaný rozhovor (kvantitativní výzkum) úRozhovory, diskuse na téma (kvalitativní výzkum) úPozorování (zúčastněné – kvalitativní) úAnalýza dokumentů (novin, časopisů) Standardizovaný rozhovor – odpovědi v dotazníku vyplňuje tazatel, Analýza dokumentů – jak se psalo o Romech vloni a letos. Kritické myšlení §Petr Ludwig: Kritické myšlení - Jak lépe posuzovat informace a své myšlenky? [záznam webináře] – YouTube §Od 13:08 … Výzkum je proces § §Formuluji cíl §Zvolím způsob výzkumného šetření §Vytvořím výzkumný nástroj (dotazník) §Realizuji sběr dat §Výzkum vyhodnotím §Interpretuji výsledky výzkumu Cíl formulujeme jako výzkumnou otázku, problém. Jde o malý výsek reality. Požadavky kvality §Nezaujatost – nechci prokázat své přesvědčení §Objektivita – objektivitu určuje nástroj výzkumu §Kontrolovatelnost - prokazuji, jak jsem § postupoval §Exaktnost - přesně formuluji pojmy, které užívám §Diferencovanost -uvádím, za jakých okolností § moje výsledky platí Základní a výběrový soubor §Pojmem základní soubor rozumíme všechny prvky (osoby, situace) patřící do skupiny, kterou zkoumáme. §Výběrovým souborem (výběrem, vzorkem) rozumíme určitou část prvků vybranou ze základního souboru, která základní soubor zastupuje (reprezentuje). Základní a výběrový soubor §Typickým příkladem studia celé populace je pravidelné sčítání lidu. § §Ideálem je získat takový výběrový soubor, který věrně odráží charakteristiky populace. Jinými slovy, jde o to, aby vlastnosti námi vybraného vzorku byly, pokud možno, stejné jako vlastnosti celé skupiny (lidí nebo situací), kterou zkoumáme. Reprezentativnost ·Výběrový soubor má strukturu analogickou struktuře cílové populace – z hlediska známých i neznámých charakteristik jeho prvků, což ovšem zajistí jen jejich pravděpodobnostní (náhodný) výběr. §Výsledky v něm zjištěné proto mohou být zobecněny na cílovou populaci. Co platí ve výběrovém souboru, platí i v cílové populaci. Tím si ale nikdy nemůžeme být zcela jisti. § §Jak velký by tedy měl být výběrový soubor? V podmínkách našeho výzkumu se můžeme řídit pravidlem, že čím větší, tím lepší. S rostoucí velikostí vzorku se totiž snižuje velikost výběrové chyby, čímž získáváme přesnější výsledky ve vztahu k populačním parametrům. § §„Praxe ukazuje, že počet 1000–2000 jednotek je obvykle dost velký na to, aby přinesl adekvátní informaci o jakékoliv populaci. […] A jaká je minimální velikost výběrového souboru? Na tuto otázku neexistuje jasná odpověď. Naše zkušenost říká (a je podepřena jinými), že 300 jednotek by mohlo bývá adekvátní, ovšem 500 je lepší a 1000 je ještě lepší“ Saturace vzorku §Prostudujte si kap. 3.2 Velikost výběru ve vaší studijní opoře a seznamte se také s 3.3 Druhy výběru. §Odpovězte na kontrolní otázky, abyste si ověřili, že studované problematice rozumíte. METODY KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU: DOTAZNÍK A STANDARDIZOVANÝ ROZHOVOR Dotazník, nebo rozhovor? Srovnání vlastností standardizovaného rozhovoru a dotazníku §Tabulka 1 Dotazník §Kvalifikovaný pokus na malém vzorku zpracovat mínění většinové populace. § §Při přípravě dotazníku musí být jasno: úJaký je cíl práce a cíl dotazníkového šetření. úJaké informace chceme získat - které otázky jsou základní. úJaká hlediska jsou důležitá při volbě respondentů -(pohlaví, věk, profese, bydliště, vzdělání atd.) úJak se budou získané údaje vyhodnocovat. Reálné dotazníkové šetření na Jaboku by se mělo týkat osob, které jsou někde sdruženy a organizovány. Otázky směřují k jádru problému. Vyhodnocení každé otázky by mělo mít vlastní tabulku – absolutní četnost, relativní četnost (v procentech). Stanovíme průměr, porovnáme jej s předpokládanými výsledky (hypotézou). Stanovíme, jak se výsledky vztahují k pohlaví, věku, místu bydliště či k jiné proměnné. Dotazník §Rozhodující pro kvalitu dotazníku je: úZda otázky směřují k cíli úZda jsou otázky jasné a konkrétní úVelikost vzorku úVhodně zvolená cílová skupina/struktura – pohlaví, věk, pracovní aktivita, místo bydliště – počty odpovídající počtům v celé populaci úZda jsou odpovědi anonymní či identifikovatelné úJaký je způsob výzkumu – osobní, telefonický, e-mailem § Pro zjišťování veřejného mínění je důležitý kvótní výběr podle rozložení dané skutečnosti v populaci. Lze zjistit ve statistickému úřadu. V dotazníku stejné množství žen/mužů, starých/mladých atd. Čím menší je vzorek, tím větší statistická chyba. Do 200 respondentů upozornit v práci na omezený výběr resp. Náhodný výběr, výběr losem. Forma dotazníku §Důvěryhodný dotazník obsahuje: § úTitulní stranu – název, zastřešující organizace úÚvod – s jakým výzkumem je spojen úČíslované otázky – včetně otázek identifikačních úOtázky obsahují instrukce k vyplnění úOtázky seřazené v logickém sledu Otázky o otázkách §Je tato otázka opravdu nezbytná? §Měří tato otázka opravdu to, co chceme měřit? §Bude tato otázka srozumitelná všem respondentům? §Je respondent vůbec sto poskytnout žádanou informaci? §Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? §Otázka 1) Máte rád mléko a mléčné výrobky? § - ano § - ani rád, ani nerad § - ne §Mám rád jogurt a sýr, nesnáším mléko, co odpovím? § § §Otázka 2) Bijete někdy své děti? § Vyvolá málo pozitivních odpovědí. Ale kdo neodpoví „ano“ na následující formulaci? § „Někdy se zdá opravdu nezbytné použít při výchově dětí místo domluvy mírný tělesný trest. Řekl byste, že souhlasíte, nebo spíše nesouhlasíte s tímto názorem?“ Jak se ptát na to, o čem se nemluví? §Otázka 3) Když přemýšlíte o svém zaměstnání, řekl byste, že jste většinou: velice šťastný spíše šťastný ani nešťastný, ani šťastný spíše nešťastný velice nešťastný § § Přetlumočme si tuto otázku do otázky hodnotící manželství, pro kolik lidí může být nepříjemné vyslovit, přiznat si, že jsou ve svém manželství velice nešťastní? §Obrázek 1 nOtázka 4) Která z těchto tváří odpovídá nejlépe tomu, co pociťujete o svém zaměstnání? Je to tvář A, B, C, D nebo E? nOtázka 5) A která tomu, co cítíte o svém manželství? §Obdobně si můžeme pomoci tzv. sémantickým diferenciálem. § § Tabulka 2 §Tento sémantický diferenciál byl použit pro výzkum stereotypů o starých lidech. § §Otázka 6) k tabulce 2 by mohla znít: Popište svou představu o panu XY (učitelka, 50 let, svobodná) ? § §Obdobně se můžeme ptát na celou sociální skupinu (důchodci, studenti) nebo etnickou skupinu (Romové, Vietnamci), atd. § §Sémantický diferenciál je velice účinným nástrojem pro zjištění toho, jaké stereotypní představy mají lidé o příslušnících jiných sociálních skupin, nástrojem k měření dimenzí předsudků, které máme. § Dotazník §Typy otázek ú úuzavřené otázky úKdyž přemýšlíte o svém zaměstnání, řekl byste, že jste většinou 1.velice šťastný 2.spíše šťastný 3.ani šťastný, ani nešťastný 4.spíše nešťastný 5.velice nešťastný úotázky s odpovědí ano – ne úChtěl byste v nejbližší době tří měsíců změnit své zaměstnání? úotevřené otázky (výjimečně) úJak se cítíte ve svém současném zaměstnání? Ne: Znáte služby, které se v tomto zařízení poskytují? – odpověď je ano-ne, mnoho se nedozvíme Ano: Které z uvedených služeb vám byly doporučeny, které jste vyzkoušel, s kterými jste byl spokojen. Dotazník §Typy otázek úProjekční otázky úPro nepříjemné, znepokojující otázky, kdy se může respondent cítit ohrožen pravdivou odpovědí. ú úProjekční otázku formulujeme nepřímo - ptáme se na mínění fiktivních postav, do kterých se dotazovaný projektuje. ú Doplňte větu: Když si vedle Tomáše sedne v autobusu Vietnamec, tak Tomáš vždycky… (Jinou technikou je otázka ve tvaru obrázku) ú úProjekční otázky je třeba užívat střídmě, jejich validita (vypovídající hodnota) je sporná, ale rozhodně dotazník oživí a učiní jej přitažlivější Dotazník §Projekční otázky § §Komu byste dal za pravdu vy? Panu A, nebo panu B? Zaškrtněte A nebo B. § > > Měl by být zákon, který by trestal pornografii. Rozhodně ne, to by byla cenzura. A B Dotazník – validita otázek §Má respondet návod, jak na otázku odpovídat? §Směřuje otázka k tomu, co chci zkoumat? §Není sugestivní? („Mnoho lidí je pro, jste také pro?“) §Budou otázce všichni rozumět stejným způsobem? (Neurčité otázky typu: Vstáváte ráno brzy?) §Je respondent vůbec s to poskytnout mi žádanou informaci? §Není moje otázka pro respondenta příliš náročná? (Náročné bývají otázky začínající Proč… ) §Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? (Chodíš rád do školy a připravuješ se na vyučování?) § Sugesce: I vy si myslíte, že… Náročná: Jste introvert či extrovert? Dotazník – validita otázek §Neobsahuje otázka skryté obvinění? (Bijete někdy své děti? Raději: Někdy se zdá nezbytné použít při výchově dětí místo domluvy mírný tělesný trest. Souhlasíte, nebo spíše nesouhlasíte s tímto názorem? ) § §Je výčet odpovědí na uzavřenou otázku úplný? Dávám respondentovi možnost odpovědět nevím? § §Není výčet odpovědí na uzavřenou otázku vícehlavý, kdy je každá možnost samostatnou otázkou? § (Co si myslíte o Romech: § a) nemám je rád c) jsou to zloději § b) jsou diskriminováni d) jsou mi lhostejní) § §Nevyžaduje otázka nějaké příliš zobecněné údaje? (Ne: Kolik knih v průměru přečtete za měsíc? § §Jsou otázky sestaveny v dobrém logickém sledu? Od obecnějších ke konkrétnějším? § Dotazník – validita otázek §Na některé sociální jevy se nelze v dotazníku zeptat přímo, ale prostřednictvím indikátorů daného jevu. § úNe: Jste extrovert nebo introvert? úAno: Kolik večerů v týdnu věnujete svým přátelům? ú úNe: Jaký je váš názor na zdražení MHD? úAno: Přimělo vás zdražení MHD změnit způsob dopravy do zaměstnání? ú úNe: Je ve vaší třídě šikana? úAno: Vyhrožoval ti někdo ze spolužáků? § Já ti to spočítám, aneb statistika věda je! §ZÁKLADNÍ POJMOSLOVÍ § §SOUVISTOST ČILI KORELACE (regrese, konstanta, variace) §MĚŘENÍ (pořadové, intervalové, nominální) §STŘEDNÍ HODNOTY § - aritmetický průměr § - medián § - modus §SMĚRODATNÁ ODCHYLKA §REDUKCE OMYLU § §Nominální proměnné – jména (barva vlasů, rodiště, pohlaví) §Pořadové proměnné – vlastnosti (vyšší, nižší, lepší), které můžeme uspořádat hierarchicky §Intervalové proměnné – vlastnosti (vyšší, nižší a o kolik), u nich můžeme porovnat o kolik se liší od jiných proměnných: příjem, věk, počet dětí, atd. §STŘEDNÍ HODNOTY PRO TYTO PROMĚNNÉ JSOU RŮZNĚ VALIDNÍ § § intervalová data – aritmetický průměr § pořadová data – medián § nominální data – modus § §Aritmetický průměr, sečteme pozorované hodnoty a vydělíme je počtem sledovaných jedinců. (např. studenti této třídy čtou průměrně 3 knihy za měsíc) § §Medián je ta hodnota, která je právě v prostředku všech pozorování, která jsme seřadili podle jejich velikosti. (např. děti ve třídě o 29 žácích v řadě za sebou, je to dítě č. 15) § §Modus je prostě kategorie s nejvyšší četností. (např. studenti v této třídě mají nejčastěji modré oči) § §Užitím nevhodné střední hodnoty k objasnění problému znehodnotíme celý výzkum. §Rozptyl poskytuje informaci, jak se pozorování v průměru liší od průměru. § §Směrodatná odchylka určuje 68% až 98% hodnot pozorování, čili měří homogennost souboru na základě rozptylu dat od středových hodnot (aritmetického průměru např. ) Díky ní např. vytváříme tvrzení typu: „průměrný příjem populace v ČR je 14.100 až 15.600 Kč“, atd. § §Směrodatná odchylka hraje významnou roli pro definování statistické významnosti našich výsledků!! Nejčastějším vyšším typem statistické operace je u intervalových proměnných tzv. ROZPTYL čili VARIABILITA a SMĚRODATNÁ ODCHYLKA. §Jsou odpovědi na otázky jedinou informací, kterou má tazatel zaznamenat? § § (meze kvantitativního výzkumu) § Když se sociolog nevtírá… §akt pozorování: § úskryté pozorování (etika), ú úzúčastněné pozorování § § § § další techniky kvalitativního výzkumu… Záznam pozorování - protokol §Číslo záznamu: §Datum: §Objekt pozorování: §Pozorování při činnosti: §Zvláštní okolnosti: §Časový snímek: ú1 – 15 min ú15 – 30 min ú20 – 45 min §Popis pozorování: §Pozorovatel ú § Ten druhý výzkum aneb ten, který hledá porozumění nejen důkazy! §Reliabilita a validita (ověřitelnost a hodnota) § §Techniky kvalitativního výzkumu: úterénní výzkum aneb zúčastněné pozorování únestandardizovaný rozhovor úosobní dokumenty úmentální mapy úpolní poznámky úa další § METODY VÝZKUMU §A) kvantitativní metoda výzkumu §hypotéza §výzkumné otázky §Metoda / technika sběru dat – dotazník, empirické šetření (měření, atd.) §pilotáž §sběr dat §statistické zpracování, analýza a interpretace dat §potvrzení či vyvrácení primární hypotézy (verifikace či falzifikace) §zobecnění výsledků výzkumu B) kvalitativní metoda výzkumu npředpoklad nvýzkumné otázky nmetoda / technika sběru dat – řízený rozhovor, zúčastněné pozorování, nezúčastněné pozorování, studium osobních dokumentů, bibliografií, aj. nanalýza a interpretace dat ninterpretace výsledků výzkumu Výzkum ve společenských vědách má řešit určitý problém na základě shromážděných faktů. Většina výzkumů proto pracuje s teoreticky podloženými výchozími předpoklady v podobě hypotéz, jež musí být formulovány tak, aby umožňovaly sběr dat a jejich analýzu. §Menšiny a jejich sociální začlenění: §Segregace (vyčlenění) §Asimilace (vstřebání, splynutí minority s majoritou) §Integrace (začlenění, přijetí majoritní kultury) §Inkluze (tolerance, souvztažnost, dvojí kulturní identita) § §Aplikace sociologie / antropologie do multikulturní společnosti. Cíle výzkumu mohou být diagnostické (co?), deskriptivní (jak?), explanační (proč?) či sociotechnické (aplikace výsledků sociologických výzkumů v praxi, doporučení k zásahům do reality, např. sociální inkluze menšin). FÁZE VÝZKUMU §PROBLÉM §Teorie a data §Předpoklady §Volba metody §Určení souboru zkoumaných osob §Sběr dat v terénu §Analýza dat §Interpretace a závěry §Praktická doporučení § Terénní výzkum a jeho interpretace §V sociálních vědách je užívána kvalitativní výzkumná metoda především v sociální a kulturní antropologii, ta etnografickou práci v terénu a považuje za nejdůležitější zdroj nových znalostí o společnosti a kultuře. §Terénní výzkum může trvat řadu měsíců, ale i let… §Jeho cílem je získat co nejpodrobnější znalosti o zkoumaném jevu. §Mnozí antropologové se opakovaně vrací do míst svých výzkumů po celou svou vědeckou kariéru, aby prohlubovali získané znalosti nebo aby zaznamenávali změny. 197921_big.jpg Zúčastněné pozorování §V terénu se práce dělí na část přesně stanovenou formálními metodami, např. strukturované rozhovory, statistické vzorkování apod. §A zúčastněné pozorování, které je neformální metodou, která je však základem terénní práce. §Cílem je proniknout co nejhlouběji do sociálního a kulturního prostředí, jež je předmětem výzkumu. (skryté versus otevřené pozorování) §Jednoduchý návod na terénní práci neexistuje. Interpretace a analýza §Antropologické studie přispívají k našim srovnávacím znalostem o formách lidského života. §Prohlubují naše chápání obecného stavu lidstva. §Hodnota zúčastněného pozorování spočívá v kvalitě empirických dat, která badatel shromáždí, nikoli v počtu lidí s nimiž se v terénu spřátelí. §Časová náročnost – badatel by měl být v terénu tak dlouho až bude vnímat svět jako místní. §Porozumění – interpretace – překlad. § § Emický a etický přístup §Antropolog se nikdy nemůže stát domorodcem. §Emický přístup, je ten etnografický popis, který se snaží zachytit život tak, jak jej vnímají a popisují příslušníci zkoumané společnosti. §Etický přístup, je ten, který do etnografického popisu vnáší analýzu pozorovaných jevů a jejich vysvětlení badatelem. (Jako zvuk/slovo a jeho význam.) §Nativní hledisko je emické. Analytický pohled antropologa je etický. §Antropolog nikdy nedosáhne emického popisu, protože obvykle musí překládat z jednoho jazyka do druhého, za druhé ústní vyprávění zaznamenává písemně a při písemném záznamu se smysl výroků mění a za třetí, antropolog se nikdy nemůže zcela ztotožnit s lidmi, o nichž píše. §V antropologii je tedy možný pouze jediný skutečně emický popis, a to popis psaný domorodci v jejich vlastním jazyce. § Politika a antropologie §Avšak má-li být antropologický výzkum vůbec smysluplný, musí badatel vědět něco podstatného, co domorodci neznají. Musí operovat komparativním pojmovým aparátem k pozorované sociální realitě, přispívat svou analýzou a interpretací k rozvoji celkové sumy znalostí o sociální a kulturní rozmanitosti. § §Jeli antropologie sociálním a kulturním oborem, jako všechny sociální jevy, nese sebou mocenskou nerovnost. §Za analýzu získaných poznatků odpovídají chybující lidé z masa a kostí. §Velkým problémem je také v antropologie, a to včera jako dnes, politika, případně etnopolitika. „VĚDĚNÍ JE MOC!“ §Francis Bacon (16.století) § aneb „Všechno je jinak…“ §Je dobré, uvědomit si, jak moc nám lidé pracující ve veřejné správě nesdělují „relevantní fakta“. Jak moc může být „všechno jinak“, jen proto, že uvádí fakta, která jim vyhovují, přináší prospěch, atd. § §Sir Winston Leonard Spencer-Churchill kdysi zadal svému týmu úkol: Zjistěte, jak se zvýšila úmrtnost dětí a chci, aby byla samozřejmě vyšší v době, kdy jsem nebyl premiérem! §Tak se dělá politika! Ale ne sociologie / antropologie § … ale ne věda! § §Pilotáž §Vzorek či výběrový soubor §Kvótní výběr – náhodný výběr na základě kvót odvozených ze statistik §Případové studie §Klasifikace / Třídění §Znak a hodnota §Škálování (soubor speciálních technik měření sociologických dat) §Indikátor (položka transformovatelná do jiného kvantitativního údaje) §Validita (platnost a hodnota výsledků vůči realitě) §Reliabilita (odolnost výzkumného nástroje vůči chybám) ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE