Rozvoj multikulturních kompetencí 29. 9. 2023 J a k u s p ě t v t o m t o p ř e d m ě t u ? • Ukončení: Zkouška - formou písemného testu ověřující znalosti. Literatura • PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Za hranice multikulturalismu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016. • PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Multikulturalismus - ztracené paradigma? Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. • PREISSOVÁ KREJČÍ, A. - ČICHÁ, M. - GUĽOVÁ, L. Jinakost, předsudky, multikulturalismus. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. • HIRT, T. Svět podle multikulturalismu. In HIRT, T. JAKOUBEK, M. a kol. Soudobé spory o multikulturalismus a politiku identit. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005. • MOREE, D. Základy interkulturního soužití. Praha: Portál, 2015. Dostupnost • https://www.vydavatelstviupol.cz/cz/results, 1 - 20?keyword=Preissov%C3%A1+&limitstart=0&option= com_virtuemart&view=category&virtuemart_category_i d=0 Dále: Otevřené časopisy (open access časopisy), což jsou vědecké a odborné časopisy volně dostupné na základě tzv "otevřeného přístupu" (Open Access): • Menšiny - jednotlivé etnické a národnostní menšiny v ČR • https://www.vlada.cz/cz/pracovni- a-poradni-orqanv- vladv/rnm/mensinv/narodnostni- mensinv-15935/ • Menšiny a marginalizované skupiny • Klíčová slova: menšina, etnická menšina, národnostní menšina, sociálni exkluze, marginalizace Rozvoj multikulturních kompetencí Distanční studijní text Andrea Preissová Krejčí Druhé doplněné vydání Opava 20 23 V současnosti jsou uznanýrm národnostními menšinami v ČR tyto: • Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Ukrajinci, Vietnamci, Bělorusové. • Status národnostní menšiny komunitám umožňuje více rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky: jejich komunity musí v českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená), a mít dostatečný počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn). Zařazení národnostní menšiny mezi uznané navrhuje Rada vlády pro národnostní menšiny a schvaluje vláda ČR (Jiřička, Žilková, 2013). • Rada vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada") je stálým poradním a iniciativním orgánem vlády České republiky pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků (Vláda ČR, 2009-2020a). • Mimo tuto Radu se menšinovou problematikou zaobírá také Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, tato je také stálým poradním a iniciačním orgánem vlády v oblasti romské integrace (Vláda ČR, 2009-2020b). „Co si představujete pod pojmem menšina?" • Pod pojmem menšina si můžeme představit nejenom komunity Vietnamců, Romů, Řeků, Slováků, ale také osoby handicapové, sociálně slabé, seniory, drogově závislé, bezdomovce, náboženské skupiny a mnohé další. • Etnické menšiny jsou obecně složeny z jednotlivců spojených dohromady různými vazbami - původem, národností, kulturou, náboženstvím ad. • Národnostní menšinou označuje takové menšiny, jejichž příslušníci se začnou považovat za součást národa, který žije za hranicí státu, v němž tvoří menšinu. Jejich jazyk byl kodifikován na půdě onoho „mateřského národa", jehož kulturu přijímají a sdílejí... Národnostní menšiny • Vymezení pojmu národnostní menšina a príslušník národnostní menšiny stanoví zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní: • Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo. • Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti. Cizinci • Jinou skupinou (také termínově vymezenou) jsou cizí státní příslušníci, tj. cizinci. K 30. červnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 036 798 osob cizí státní příslušnosti, z toho 344 398 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 342 186 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 350 214 na základě (aktivní) registrace dočasné ochrany. V tomto počtu mírně převažují ti, kteří v ČR mají trvalý pobyt, nad těmi, kteří zde žijí přechodně. Před únorem 2022 platilo: Nejvíce cizinců žije v Praze a to zhruba 206 tisíc, na druhém místě je pak okres Brno-město s téměř 32 tisíci cizinci, třetí místo zaujímá Plzeň-město s 18 tisíci cizinci. Podle aktuálních údajů Ministerstva vnitra je u nás nejvíce Ukrajinců (téměř 135 tisíc), Slováků (117 tisíc), Vietnamců (61 tisíc), Rusů (38 tisíc). Následují Poláci a Němci, kterých u nás žije shodně po 21 tisících (srov. Český statistický úřad, 2020). • Pozor, nezaměňujme tedy příslušníky národnostních menšin a cizí státní příslušníky, byť se mohou hlásit ke stejné národnosti. • Čtvrtletní zpráva o migraci za II. čtvrtletí 2023: Čtvrtletní zpráva o migraci za II. čtvrtletí 2023 - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz), cit. 30. 8. 2023). • Běloruská menšina Bulharská menšina Chorvatská menšina Maďarská menšina Německá menšina Polská menšina Romská menšina Rusínska menšina Ruská menšina Řecká menšina Slovenská menšina Srbská menšina Ukrajinská menšina Vietnamská menšina Národnostní menšiny zastoupené v Radě vlády pro národnostní menšiny Tabulka č. 1 - Obyvatelstvo Česka podle vybraných národnosti (sCftáni lidur domů a bytů v roce 2021) národnostní menšina jedna národnost v kombinaci s druhou národností celkem běloruská 4 030 1 099 5 123 bulharská 6 073 1 606 7 679 chorvatská 1 167 1 247 2 414 maďarská 5 969 5 284 11 253 nemecká 9 128 15 504 24 632 polská 26 302 11 416 33 213 romská 4 453 17 233 21 691 RJ sinská 603 1 296 1 904 ruská 25 296 9210 34 506 řecká 2 069 2 003 4 077 slovenská 96 041 66 537 162 573 srbská 2 014 1 137 4 101 ukrajinská 73 063 14 B24 92 692 vietnamská 31 469 7 254 33 723 • Jmenujte další národnostní menšiny, které můžeme v České republice potkávat. Setkali jste se s příslušníky těchto menšin? • Je podle vás v ČR národnostní menšina, která nemá zastoupení v Radě vlády pro národnostní menšiny a přitom je významně početně zastoupená mezi našimi spoluobčany? • Dohledejte si aktuální informace k národnostním menšinám v ČR a jejich spolkovému životu v roce 2022. Můžete vyjít z výše citované Zprávy o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2021 (Vláda ČR, 2021). Marginalizace a sociální vyloučení... V České republice je pojetí národnostní menšiny vyjádřeno v tzv. menšinovém zákoně (zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů). Základní práva příslušníků národnostních menšin plynou z Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod, mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána a zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů. Důležitý právní nástroj k ochraně národnostních menšin představuje také zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). S menšinou a jejím nejčastěji neprivilegovaným postavením ve společnosti souvisí pojem marginalizace či sociální vyloučení (exkluze). Jedním z největších rizik a důsledků vyloučení je odcizení hodnotám majoritní společnosti a v krajním případě i ghettoizace. Dle expertních odhadů z roku 2006 existovalo v České republice na 300 sociálně vyloučených lokalit s více než 80 tisíci obyvateli, přičemž tento jev má narůstající tendence. (Dnes se předpokládá o 1/3 více.) Migrace • Pod pojmem migrace rozumíme přesun člověka z jednoho • místa (prostoru) do druhého místa pro život. S migrací je spojena změna bydlení, obživy (či zaměstnání), sociálních • vztahů, ale také nabývání nových hodnot pro jedince i skupiny, které nemusí být vždy ziskové, ale také ztrátové, • přesto se jedná o proces lidem, respektive lidstvu přirozený. • Migrace je proces, který ovlivňuje skrze své příčiny a následky nejen životy účastníků přesídlení, ale také sociální prostředí původního i nového prostoru. „Migrace se výrazně podílejí na proměnách způsobu života nejen v jeho praktických formách, ale také v myšlení lidí." (Brouček, 2018, s. 3) • Migrací se zabývá řada sociálních věd, především etnológie, antropologie, sociologie, sociální geografie, demografie, historie, politologie. Slovníková definice (rozšiřující učivo): Migrace (z latiny: migrätiô - stěhování) přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je spolu s porodností a *úmrtností klíčovým prvkem v procesu populačního vývoje a výrazně ovlivňuje společenské a *kulturní změny obyvatel na všech úrovních. Podstatné jsou otázky zda migrace byla vědomá a záměrná, zda nové teritorium bylo již osídleno jinou populací do jaké míry probíhala migrace násilně aj. z evolučního hlediska jde o jednorázovou událost; je to vlastně přemístění se populace nebo její části z jedné lokality na jinou, přičemž lokality se nemusí lišit ve smyslu definice ekologické niky. Migrace může mít dlouhotrvající účinek, ale nemusí být spojena s následnou *kolonizací. Příčiny migrací mohou být různé, pozitivní i negativní. S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace neustále zvyšuje (Malina, 2009). Menšinové obyvatelstvo • Podle Listiny základních práv a svobod ČR: Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. • Menšiny můžeme členit na: - ETNICKÉ - jsou obvykle vymezeny jazykem a kulturou; - NÁRODNOSTNÍ - jsou to úředně uznané etnické menšiny většinou spojeny s národním státem té které menšinové komunity státem za hranicemi země v níž menšina žije; - JAZYKOVÉ - pokud nejsou zároveň i menšinami etnickými, např. německy hovořící obyvatelé Švýcarska aj. Etnikum • Nejvýznamnější etnikum v ČR jsou Romové, podle odhadů 160-180 tisíc. Romové v minulosti žili po staletí na okraji nebo vedle většinové populace. První zmínky o Romech pochází již ze 14. století. ® Etnická menšina je skupina obyvatel státu, která se svými tradicemi, kulturními zvyklostmi, jazykem, případně i tělesnými znaky svých příslušníků liší od většinové společnosti tohoto státu. ® Má obvykle menší reprezentaci ve významných společenských pozicích a nižší společenské postavení. ® Příslušníci menšin se ve vyspělých společnostech snadněji než příslušníci většiny dostávají na okraj společnosti - mají horší přístup ke vzdělání, na trh práce, častěji propadají návyku na alkohol.... ® Práce s etnickou menšinou vyžaduje senzitivitu k jejich zvyklostem a kultuře, neboť více než jiné druhy sociální práce zvyšuje riziko direktivního přístupu. Majorita ® Skupina, která má dominantní postavení ve společnosti ® Má moc kontrolovat veřejný život ® Má moc definovat standardy krásy a ošklivosti ® Mimo státem uznané menšiny na našem území žije již více než milión příslušníků slovanských, asijských a severoafrických národů s právem pobytu - cizinců. • Uspořádání vztahů mezi majoritou a minoritou uprostřed státu může mít různou podobu: - GENOCIDA - SEGREGACE - ASIMILACE - INTEGRACE Globální civilizace • V rámci globalizace ve společnosti dochází k řadě proměn, které jsou způsobeny řadou procesů podporujících změnu kultury, proměnu národů, států a jejich obyvatel, které činí stále více na sobě vzájemně závislými a propojenými (Kottak, C. Ph. 2011, s. 42-43). Tak v procesu globalizace dochází stále více k nárůstu vzájemných vazeb a závislostí mezi státy, národy i lidmi. Kulturní difúze, migrace a kolonialismus vnesly do různých oblastí světa totožné kulturní znaky, symboly a ideje. SOCIÁLNI PRACE S MIGRANTY, UPRCHLÍKY, S ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU • Sociálni práci s žadateli o mezinárodní ochranu můžeme definovat jako široký souhrn cílených aktivit, zaměřený na hledání řešení situace jednotlivců, rodin, či komunity. • Jedná se převážně o jejich adaptaci, úspěšnou integraci do české společnosti. • Sociální pracovník pomáhá žadateli řešit problémy v oblastech ubytování, zaměstnání, zdravotní péče, sociálního zabezpečení, vzdělání a výchovy. • Předmětem pozornosti sociální práce je celková situace člověka, kterého se snaží přispět k tomu, aby zvládnul širší škálu bariér. • Žadatelé přichází do České republiky z odlišného sociálního a kulturního prostředí. Migrace je situace velmi stresová, která přináší dlouhodobou zátěž jedinci v souvislosti se složitým procesem přizpůsobování. Mnoho žadatelů trpí vědomým, či podvědomým strachem. SOCIÁLNI PRACE S MIGRANTY, S ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ Q@^]^p^Qg[^r j^e 7^^^Vn ^u zátěž i pro děti žadatelů, proces identifikace u nich bývá složitější a'jejicn citlivost na sociální situace je zvýšená. Některé děti mohou mít pocity méněcennosti, mají silnou potřebu být přijaty sociální skupinou a objevuje se u nich přecitlivělost vůči diskriminaci. • Nejčastější bariérou, na kterou při práci s žadateli o mezinárodní ochranu narazíme, je jazyková bariéra. Další významnou bariéru tvoří specifika sociokulturní (ta souvisí se specifiky psychologickými a sociálně psychologickými). • Žadatelé se mohou setkat s negativním přijetím české společnosti, protože mají odlišné hodnoty, normy, kulturu, tradice a zvyky. Tento konflikt může u žadatele vyústit až do kulturního šoku. • Často se hovoří o stresu až traumatu žadatelů, protože někteří z nich prošli mučením, nebo jiným nelidským zacházením ve své bývalé zemi. Velmi často se žadatelé mohou potýkat s posttraumatickou stresovou poruchou jako reakcí na závažný stres spojený s traumatickou událostí v jejich životě. • Dalším jevem, který provází migraci, je změna sociálního statusu a rolí. Najednou se z nich stávají lidé nejnižšího společenského statusu. Cesta uprchlíků českým azylovým systémem • Problematiku migrační politiky v České republice má na starosti Ministerstvo vnitra. V rámci Ministerstva vnitra za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a migrační politiky (OAMP). • https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1557909-prehledne-cesta-uprchliku- ceskym-azylovym-systemem • Prosím přečtěte si článek, cca 10 min. Následně si jej převyprávíme. Mezinárodní ochrana • V roce 2021 (k 30. červnu) podalo žádost o mezinárodní ochranu v České republice celkem 577 osob, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 o 33 % více. • Správa zařízení MV: https://\AAAAA/.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=22111977&docType=ART&chnum=4 • Zopakujeme si dílčí cestu uprchlíků a žadatelů o azyl naším integračním systémem. Vládní a nevládní organizace v České republice: • Otázky azylu a migrace jsou plně v kompetenci tří složek Ministerstva vnitra. • Mezi tyto složky řadíme: • - Správu uprchlických zařízení (SUZ), - Odbor azylové a migrační politiky (OAMP) - Policii České republiky (PČR). m Do azylové procedury vstupují i nevládní organizace, které se snaží většinou bezplatně pomoci žadatelům o azyl a zlepšit jejich podmínky v průběhu čekání na rozhodnutí o udělení azylu. • Jedná se např. o Konsorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky, Organizaci pro pomoc uprchlíkům (OPU), Poradnu pro integraci, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE), Sdružení pro integraci a migraci (SIMI). • https://www.migrace.com/cs/delame/projektv • https://bezvrasek.migrace.com/cs/clanky/00090/po-25-letech-vzpominame-na-valecne- oblehani-bosenskeho-saraieva • Ženy od vedle - Ženy od vedle - Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra „Staráme se. To je náš úkol." • http://www.suz.cz/ • Kdo je to migrant? • https://www.youtube.com/watch ?v=5AEMbj9KaEI • Kdo je to uprchlík? • Kdo je to uprchlík? - YouTube Sociální práce a sociální služby v prostředí azylových zařízení Správy uprchlických zařízení MV • Česká republika je povinna na základě Ženevské konvence a ostatních mezinárodních smluv zajistit základní životní potřeby, důstojnou existenci a zabezpečit těmto osobám sociální služby od zahájení řízení o mezinárodní ochranu až po jeho ukončení. • Tyto sociální služby poskytuje v pobytových, přijímacích a integračních střediscích, odborně vzdělaným personálem. Podílí se na nich různé pomáhající profese (psycholog, pečovatel, lékař aj). • Žadatelé o mezinárodní ochranu stráví velmi dlouhou dobu v pobytových střediscích, protože vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu je zdlouhavý proces. Kromě poskytnutí ubytování, stravy a hygienických prostředků se jedná o zajištění zdravotní péče, předškolní výchovy, poskytnutí sociálního nebo psychologického poradenství a nabídku volnočasových aktivit. SOCIÁLNI P R A C E S MIGRANTY, S ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU, AZYL • Pokud žadatel tráví v azylovém středisku dlouhou dobu, může se u něj vyskytnout tzv. táborový syndrom. Tento syndrom se vyznačuje pasivitou, apatií až depresí, v ojedinělých případech až agresivitou. Toto jednání je důsledkem toho, že dospělý člověk nemůže plnit svou obvyklou roli. • Při práci s žadateli o mezinárodní ochranu je důležitá sociální opora, kterou mohou žadatele nalézt ve své rodině. Samozřejmě by ji měl poskytovat i sociální pracovník, který zajistí základní podmínky jejich existence. Také je důležitá psychoterapeutická pomoc, která jim pomůže, aby své problémy zvládli. Sociální práce a sociální služby v prostředí azylových zařízení • Sociální pracovníci pomáhají klientům v procesu adaptace na nové životní podmínky a jejich činnost směřuje k průběžnému informování klientů, s cílem umožnit jim základní orientaci v prostorách střediska, základní orientaci v prostorách střediska. • Ohroženým skupinám žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, jako jsou například matky s dětmi, samostatné ženy, nezletilí bez doprovodu zákonného zástupce a fyzicky či psychicky handicapovaní jedinci, je poskytnut specifický přístup. • V případě potřeby je klientům zprostředkováváno psychologické poradenství. Dále sociální pracovníci těchto středisek dohlížejí na povinnou docházku dětí do základní školy. V rámci státního integračního programu jsou žadatelům nabízeny kurzy českého jazyka a blok socio- kulturních dovedností, který by žadatelům měl pomoci se lépe integrovat do společnosti. • Významnou úlohu v procesu adaptace hraje vyplnění volného času. O smysluplné využití volna klientů se starají zaměstnanci střediska a nevládní organizace, jejichž zaměstnanci s žadateli například navštěvují kulturní akce v okolí středisek a připravují výlety, letní tábory, karnevaly pro děti apod. ŽADATELÉ O MEZINÁRODNÍ • Každý, kdo je v zemi původu pronásledován, může po příchodu do České republiky požádat o mezinárodní ochranu, která je udělena buď formou azylu, nebo doplňkové ochrany. Během řízení o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo vnitra zkoumá, zda byl žadatel v zemi původu pronásledován z důvodu: - uplatňování politických práv a svobod • rasy • pohlaví • náboženství • národností • příslušnosti k určité sociální skupině • pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště AZYL • Tomu, kdo prokáže, že byl ve své zemi pronásledován z níže uvedených důvodů, bude v České republice udělen azyl. • Důvody k udělení azylu jsou: - pronásledování za uplatňování politických práv a svobod z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině - zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. • Dalším důvodem udělení mezinárodní ochrany je sloučení s rodinným příslušníkem (manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s rodičem), kterému již byl azyl udělen. • Posledním důvodem k udělení azylu jsou takzvané humanitární důvody. Na humanitární azyl není právní nárok a je čistě na uvážení ministerstva vnitra, komu jej udělí a z jakých důvodů Doplňková ochrana • U koho ministerstvo nezjistí v dostatečné míře azylové důvody, ale žadatel prokáže, že by mu v případě návratu do vlasti hrozilo nebezpečí uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, dále, kdyby se návratem do vlasti ocitl ve vážném ohrožení života nebo lidské důstojnosti v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, může mu být udělena doplňková ochrana. • Ta může být rovněž udělena z důvodu sloučení s rodinným příslušníkem (manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s rodičem), kterému již byla doplňková ochrana udělena. • Doplňková ochrana je na rozdíl od azylu udělována na dobu určitou a po této době je přezkoumáváno, zda trvají důvody, pro které byla udělena. V případě, že důvody trvají, je její platnost prodloužena. • O její prodloužení je třeba požádat nejpozději 30 dnů před uplynutím doby, na niž je doplňková ochrana udělena. se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti; se dopustil vážného kriminálního trestného činu; je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN. • V ČR je milión cizinců. Azylanti tvoří méně než jedno procento z nich - Revue pro sociální politiku a výzkum e> (socialnipolitika.eu) https://wwwvoutube.com/watch?v=oyzE vaanbXU Co všechno musí překonat uprchlíci na cestě do bezpečné země a jak by měla vypadat jejich správná integrace? O šancích i těžkostech uprchlíků si se svými hosty povídá Adéla Elbel. Tentokrát přijaly pozvání Lucie Kellnerová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty a Sagar Rakin, jejíž rodina před lety uprchla z Afghánistánu před válkou. https://www.zeny.cz/vztahy-a-rodina/o- cem-se-mlci-iak-se-zije-v-cesku-kdyz- mate-nalepku-uprchlik-8397.html A K T U Á L N I P R Á V Y O M I G R A C I V RÁMCI Č R Legální migrace • K 30. červnu 2023 bylo na území ČR registrováno celkem 1 036 798 osob cizí státní příslušnosti, z toho 344 398 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 342 186 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 350 214 na základě registrace dočasné ochrany. Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi. Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (808 474 osob, tj. 78 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (228 324 osob, tj. 22 %). MEZINÁRODNÍ OCHRANA • V období od 1. ledna do 30. června 2023 bylo v České republice evidováno celkem 708 žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu v tomto období podali státní příslušníci Turecka, a to konkrétně 78 žádostí. Dalšími v pořadí byli žadatelé z následujících států: Uzbekistánu (74), Vietnamu (74) a Ukrajiny (73). DOČASNÁ OCHRANA • Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany těm, kteří prchají z důvodu ruské vojenské agrese na Ukrajině. K 30. 6. 2023 bylo v České republice evidováno celkem 349 140 aktivních registrací dočasných ochran. Celkově vydaných dočasných ochran bylo za období od začátku konfliktu (24. 2. 2022) do 2. 7. 2023 celkem 537 350. Státní příslušnost Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Rumunsko Polsko Bulharsko Německo Mongolsko Maďarsko 17 802 17 769 13 183 12 395 10 880 Podle státní příslušnosti zdroj: OAMP, MV PROBLÉM IGRAČNÍ KRIZE VE VZTAHU K PŘÍLIVU UPRCHLÍKŮ Z UKRAJINY DO KRAJIN EU 2022- 2023 Migrační krize • Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko vojenskou agresi vůči Ukrajině. Od té doby uprchly před válkou miliony lidí, kteří hledají útočiště v zemích EU a v Moldavské republice. • • 4,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny se v EU zaregistrovalo k dočasné ochraně nebo v • podobném režimu (zdroj: UNHCR, 6. prosince 2022) • • EU vyjadřuje plnou solidaritu Ukrajině i jejím obyvatelům. V reakci na agresi Ruska prokázala EU jednotu a sílu a poskytla Ukrajině • koordinovanou humanitární, politickou, finanční a materiální podporu. EU přijala na pomoc uprchlíkům konkrétní opatření, mezi něž patří: mechanismus dočasné ochrany osob prchajících před válkou, uvolnění částky 523 milionů eur na humanitární pomoc, poskytnutí podpory v oblasti civilní ochrany pro Ukrajinu, Česko, Moldavsko, Polsko, Slovensko a Úřad OSN pro uprchlíky (UNHCR), finanční a technická podpora pro členské státy poskytující útočiště uprchlíkům, podpora správy hranic pro země EU a Moldavsko. Od začátku válečné agrese Ruska poskytly EU a její členské státy Ukrajině a jejímu lidu podporu ve výši přesahující 77 miliard eur: • 38,3 miliardy eur na hospodářskou pomoc, • 17 miliard eur na podporu uprchlíků v E U , • 21,16 miliardy eur na voj enskou podporu, • 670 milionů eur v rámci mechanismu civilní ochrany E U . • T e d y více než 77 m i l i a r d eur, to je celková výše pomoci E U a členských států Ukrajině (Reakce E U na invazi Ruska na Ukrajinu Consilium (europa.eu), cit. 30.8.2023). Přijímání uprchlíků - Mechanismus dočasné ochrany • EU dne 4. března 2022 aktivovala směrnici o dočasné ochraně. Cílem je zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy a umožnit vysídleným osobám požívat harmonizovaných práv v celé EU. Tato práva se týkají: pobytu, přístupu na trh práce a bydlení, lékařské pomoci, sociální pomoci, přístupu dětí ke vzdělávání. • Dočasná ochrana je krizový mechanismus, který lze aktivovat v případě hromadného přílivu vysídlených osob a který má poskytnout okamžitou kolektivní ochranu vysídleným osobám, jež se nemohou vrátit do své země původu. Přijímání uprchlíků - Mechanismus dočasné ochrany • Mechanismus dočasné ochrany byl původně zaveden na jeden rok, ale byl již prodloužen do 4. března 2024. V závislosti na vývoji situace na Ukrajině může být prodloužen o další rok, tedy do března 2025. (Viz: Reakce EU na invazi Ruska na Ukrajinu - Consilium (europa.eu), cit. 30.8. 2023) • Do škol v 26 členských státech EU a zemích přidružených k Schengenu se zapsalo téměř 775 000 žáků. Podíl zemí EU na počtu aktivních držitelů dočasné ochrany * Španělsko 4 % * Ostatní • Némecko 25% Bulharsko • Polsko 25 % • Itálie Česká republika 11 % Nizozemsko 21 % 4 % 4 % 3 % Zdroj: EujsisLat data k 31.12. 2022 DOČASNÁ OCHRANA V CESKE REPUBLICE Dne 31. bře?na 2023 skončila elektronická registrace 7a účelem prodloužení dočasné ochrany, která je udělována osobám prchajícím z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. AKTUÁLNÍ STAV K 1. DUBNU 2023 ZASTOUPENÍ PODLE P O H L A V Í A V Ě K U 1 ZASTOUPENÍ POHLAVÍ U EKONOMICKY ZASTOUPENÍ DĚTÍ A SENIORŮ MEZI VŠEMI AKTIVNÍCH DRŽITELŮ DOČASNÉ OCHRANY DRŽITELI DOČASNĚ OCHRANY 2 celkem 5W \07 vydaných dočasných ochran došlo k Zániku vi« n*ř jedné třetiny z nich. ve vt-iviiť případů Jlo O osoby které Se vrátily ipěl na U kraji rtu V 5 % případů byla dočasná ochrana ukončena na vlastni žádost a v 1,5 % případů z důvodu odchodu dané osoby do jiného státu EU. SROVNÁNÍ VĚKOVĚ STRUKTURY S O B Y V A T E L S T V E M ČR MUŽ) ŽENY MUŽI ŽENY L>R í I T t L L DOCASHÉ OCHRANY OBYVATELSTVO ČR IMjvovil (J.llJ MV CR k I A £0ii ÍSUľQľl P O D Í L DRŽITELŮ D O Č A S N É O C H R A N Y N A POČTU OBYVATEL V K R A J Í C H 2 měně než 2 % 2-3 % 3-4 t 4-5 % vice než 5 % TOP S OKRESU S N i IVVSSI M PODÍLEM DRŽITELŮ DOČASNÉ • CHHANY NA POČTU OBYVATEL O s 8 2 % Tachov 7.2 % Plzeň-mésto 6,71* Cheb 6,1 % Praha S,5 % Karlovy Vary Obec PÍSTINA na jindíichohradecku byla obci , s rvejvyíširn pod Mem držitelů doŕasné ochrany v cel* CX V 1 Dalších 125 Obci má vytíi než 10% podíl držitelů dočasné ochrany na počtu obyvatel. POČET DRŽITELŮ D O Č A S N É O C H R A N Y V K R A J Í C H 9 • M HLAVNÍ MÍITO PI*H A 79 060 124 X) 44 44S (14 %) J2 »12 (10%) PLIIHIRŤ H M U Z7 Í i 9 (S -) MlIMlUMIJMlJS^ b H A J 18 K 3 (S K) 17 041 (5 S) Ji na: HKt M A J 16 301 (S*) PARODIÍM t i KUJ 15 201 Í i j KÚlDtiHUaiCHť KUJ 14 2S1 (4 tt) L i m k i < KI I M J n fii-i (4 *) K»H LOV*.SX t • J ,-i • j K u l V>v:c n; Oi "Mi lír KV i v l i 10 443 (3 %) 2lir*f* ŕ KRAJ (HIUVlOtMO) 1 1 » CO JE DOČASNÁ OCHRANA? Dočasná ochrana je nástroj Evropské unie a je upraven směrnicí Rady o dočasné ochraně 2001/55/E5. Jedná se o krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolnosti v prípade hromadného přílivu osob s cílem poskytnout jim kolektívni ochranu a zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy zemí EU, Rada EU jej aktivovala zatim pouze jednou, a to právě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu 24_ února 2022. kdy došlo k velké migrační vlné osob prchajících pred válkou. Jednou z hlavních cílových destinací válečných uprchlíků se stala Česká republika. Osoby s udělenou dočasnou ochranou v ČR maji přistup k veřejnému zdravotnímu pojištění po dobu 150 dnů. přistup ke vzděláváni, volný přístup na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. PRODLUŽOVÁNÍ DOČASNÉ OCHRANY Všichni držitelé dočasné ochrany, kteří měli zájem nadále pobývat v ČR. se museli do 31. března 2023 elektronicky zaregistrovat Tato registrace garantuje prodlouženi dočasné ochrany do 30. září 2023. Elektronickou registarci byl přidělen termín k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, při níž dojde k vylepení tzv. vízového štítku. Pokud se uprchlíci nezaregistrovali do 31. března, dočasná ochrana jim zanikla. V takovém případě zůstává možnost se opětovné registrovat pakliže daná osoba nadále splňuje všechny náležitosti k uděleni dočasné ochrany. © CLÄNCK 1 SMĚRNICE RADY 200V S S/ES Médem této směrnice je stanovit minimálni normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob ze třetích zemi, které se nemohou vrátit do země původu, a přispět k rovnováze mezi členskými státy při vynakládáni úsilí v souvislosti s přyetim těchto osob «7 j následky T toho plynoucími' Rada EU v reakci na hromadný přiliv vysídlených osob z Ukrajiny aktivovala smernici o dočasné ochrane. Vláda ČR i důvodu zvládnuti migrační vlny vyhlásila nouzový stav. smernice Rady EU přijal Parlament ČR zákon t 65/2022 st».. o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na gzemí Ukrajiny vyvolaným invazi vojsk Ruské federace. Došlo k první novelizaci, kdy vesel v platnost zákon č. 175/2022 Sta., jenž rozšířil důvody pro nepřijatelnost žádostí o dočasnou ochranu. Druhá novelizace řešila Systém ubytováni uprchlíků prostřednictvím krajských a státních ubytovacích kapacit. Zákon č. 198/2022 Sb. tak definitivně umožnil ukončení nouzového stavu. Vstoupila v platnost dalši novelizace v podobě zákona i. 20/2023 Sb. Jejím účelem bylo řešení otázky prodlouženi dočasné ochrany o rok do 31. března 2024, Zatím poslední novelizace řeší nastaveni sociálních dávek a nouzového ubytováni. Dosavadní krajská asistenční střediska KACPU přechází pod správu Ministerstva vnitra. Změna v systému sociálních dávek vejde v účinnost 1. července. Zdroj: Eurostat, data k 31.12. 2022 Ukrajinské děti na českých školách Školy podle nových informací vykázaly k 31. březnu 2023 celkem 51 281 dětí a žáků uprchlíků z Ukrajiny. Při srovnání s jejich počty k 30. září 2022 tedy došlo k nárůstu o 996 dětí a žáků z Ukrajiny. Zaměstnanců z řad Ukrajinců s vízem dočasné ochrany je ve školách aktuálně 2090, z toho zhruba polovina vykonává práci učitelek a učitelů či ostatních pedagogických pracovníků. Tabulka - Děti/žáci celkem a ukrajinské děti/žáci-azylanti/uprchlíci vzdělávající se v MŠ. ZŠ, S Š a konzervatořích k 30.9.2022 a k 31. 3.2023 Počet dětí/žáků celkem ík 30 9 20221 Počet ukrajinských dětí/žáků- azylantů/uprchlíků Podíl ukrajinských dětí/žáků- azylantú/uprchlikú z dětí/žáků cekem k 30.9,2022 k 31. 3. 2023 k 30. 9. 2022 k 31. 3. 2023 Mateřské škdy 369 205 6 904 7 668 1,9% 2,1% Přípravné třídy a stupně 6 731 35S 473 5,3 % 7,0 % Základní školy 1007778 39 47S 39 680 3,9% 3,9% Střední školy 463 200 3 457 3 368 0,7% 0,7% Konzervatoř* 3 337 88 92 2,3% 2,4% Pozn Vpřípadě SŠa konzervatoříje v tabulce weden počet studií, neboť někteřížáci se vzdělávají ve více nežjednom oboru studia Počet v Česku pracujících cizinců • Ke konci roku 2022 dosáhl počet cizinců zaměstnaných v České republice hodnoty 903 983 osob. Cizinci se tak na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství podíleli více než 17%. Nejvíce jich působilo ve zpracovatelském průmyslu. • Podle ČSÚ ke konci roku 2022 lehce převažovali co do počtu zaměstnaných cizinců ti z třetích zemí nad občany z EU, a sice z tzv. ostatních zemí bylo celkem zaměstnáno 461 335 cizinců a ze zemí EU bylo zaměstnáno 443 648 cizinců. Nejvíce cizinců bylo zaměstnáno z Ukrajiny a sice 300889, následovali je Slováci v počtu 236430, pak Poláci 52072, Rumuni 49269, Bulhaři 39438, Vietnamci 38029 a Maďaři 25438 a Rusové 24923; ostatní cizinci pak byli s odstupem řádu. Dočasná ochrana - shrnutí • Dočasnou ochranu nyní dokládá takzvaný vízový štítek v dokladech uprchlíků s dobou platnosti do 31. března 2024. Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíků z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k ochraně 344.800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v ČR není známý. Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je ČR třetí za Polskem a Německem. • V současnosti je v Česku zaměstnáno 903 983 cizinců, tvoří tak více než 17% našich pracujících obyvatel. Z tohoto počtu je zaměstnáno z Ukrajiny 300889 osob, jedná se o oficiální statistické údaje z ČSÚ k závěru roku 2022. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uskutečňuje pravidelné šetření o počtu žáků uprchlíků z Ukrajiny, aktuálně k 31. březnu 2023 je evidováno na školách všech typů celkem 51 281 dětí a žáků - uprchlíků z Ukrajiny. OTÁZKY A ODPOVĚDI • Co je dočasná ochrana? • Kdo může dočasné ochrany požívat? • Jaký postup se uplatní v případě osob, které do těchto kategorií nespadají? • Jaká práva mají osoby požívající dočasné ochrany? • Jak dlouho lze dočasné ochrany požívat? • Uděluje se dočasná ochrana automaticky? • Lze dočasné ochrany požívat jen v jedné zemi EU? • Mohou osoby požívající ochrany požádat o status uprchlíka? • Odpovědi na tyto otázky najdete ve studijní opoře k tomuto předmětu. Kam uprchlíci směřují? • https://www.youtube.com/watch ?v=Eilds5treCo • Jeden příběh za všechny: https://www.voutube.com/watch?v=oyzEvaanbXU • Vzpomeňme: Jak se žije v Česku, když máte nálepku uprchlík? Viz https://www.zeny.cz/vztahv-a-rodina/o-cem-se-mlci-iak-se-ziie-v-cesku-kdvz- mate-nalepku-uprchlik-8397.html SLOVNÍK POJMŮ Azyl - ochranný status, který stát poskytuje státnímu příslušníku třetí země nebo osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s rizikem jejího pronásledování z důvodů přesně vyjmenovaných v mezinárodních i národních právních nástrojích (v ČR jsou důvody udělení azylu specifikovány v zákoně o azylu) Azylová zařízení - zařízení zřizovaná Ministerstvem vnitra, která slouží k ubytování žadatelů o udělení mezinárodní ochrany či držitelů mezinárodní ochrany; podle účelu se rozlišují tři druhy: přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko Azylant- cizinec, kterému byl udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu Cizinec - osoba, která není státním občanem České republiky Dlouhodobé vízum - vízum opravňující k pobytu nad 90 dnů, uděluje se obvykle s maximální platností 1 roku Dlouhodobý pobyt - druh dočasného povolení k pobytu, uděluje se cizinci, který hodlá na území pobývat po dobu delší než 1 rok Dobrovolný návrat - dobrovolné vycestování cizince z území České republiky do země původu nebo jiného státu ochotného cizince přijmout; při dobrovolných návratech z ČR asistuje Ministerstvo vnitra, Správa uprchlických zařízení a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Dočasná ochrana - je nástroj Evropské unie a jje upraven směrnicí Rady o dočasné ochraně 2001/55/ES. Jedná se o krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob s cílem poskytnout jim kolektivní ochranu a zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy zemí EU. Rada EU jej aktivovala zatím pouze jednou, a to právě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022, kdy došlo k velké migrační vlně osob prchající před válkou. Doplňková ochrana - vedle azylu další forma mezinárodní ochrany, která se uděluje cizincům, kteří nesplňují důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jejich případě jsou důvodné obavy, že pokud by byli tito cizinci vráceni do státu, jehož jsou státními občany (v případě osob bez státního občanství do státu jejich posledního trvalého bydliště), by jim hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy Držitel mezinárodní ochrany - osoba, které byl udělen azyl či doplňková ochrana Integrace - proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb společnosti domácího obyvatelstva. Jedná se o komplexní, obousměrný jev, který je přirozeným důsledkem migrace a který má své politické, právní, ekonomické, sociální, kulturní, psychologické a náboženské aspekty. Krátkodobé (schengenské) vízum - opravňuje cizince k pobytu na území států schengenskeho prostoru po dobu v nem vyznačenou, nejdéle 90 dnů (ve 180 dnech, viz krátkodobý pobyty; uděluje se projeden vstup (jednorázové), pro dva vstupy nebo pro více vstupů (muliiplé) ci jako letištní průjezdní Krátkodobý pobyt - pobyt v maximální délce 90 dní v jakémkoli 180denním období, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu (pozn. délka pobytu je určována podle vstupních a výstupních razítek vyznačených na hraničním přechodu do příslušného cestovního dokladu). Evropská legislativa pak pro účely těchto krátkodobých pobytů rozlišuje třetí země na ty, jejichž občané pro vstup a krátkodobý pobytu na území států uplatňujících společnou vízovou politiku musejí disponovat vízem a na ty, kteří jsou od tohoto požadavku osvobozeni. Legální migrace - proces řízeného, státem kontrolovaného přistěhovalectví; ČR může imigraci regulovat prostřednictvím vízové praxe (udělení víza) a prostřednictvím pobytových oprávnění (vydáním povolení k pobytu). Mezinárodní ochrana - ochrana poskytnutá v České republice cizinci formou azylu nebo doplňkové ochrany Migrace - přesun jednotlivců i skupin v prostoru; může být krátkodobá, dlouhodobá, trvalá i opakovaná (cirkulární) Migrant - v obecném smyslu slova je to osoba, která se nachází mimo teritorium státu, jehož je občanem či státním příslušníkem, a která pobývá v cizí zemí více než jeden rok, bez ohledu na důvody, dobrovolně či nedobrovolně, legálně či ilegálně Nelegální migrace - migrace, která probíhá bez kontroly a řízení ze strany cílových zemí. Cizinci vstupují do cílových zemí, či v nich pobývají, bez řádného oprávnění (vízum, pobytové oprávnění) Nucený návrat - nucené vycestování cizince z území České republiky do země původu; nucené návraty provádí Policie ČR • Občan třetí země - občan státu, který není členem Evropské unie a není zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnská, Norska či Švýcarska (EU+) • Přechodný pobyt - v obecné rovině jakýkoli povolený pobyt cizince na území ČR, který není pobytem trvalým; jedná se rovněž o typ pobytu, který je určen pro cizince, kteří jsou občany některého ze států EU nebo pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů EU, a plánují pobývat na území ČR přechodně déle než 3 měsíce • Trvalý pobyt - jeden z druhů povolení k pobytu pro cizince na území ČR; nejčastěji je udělován po splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území ČR, dále může být udělen bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR či po řízení o mezinárodní ochraně Shrnutí • Sociální práci s migranty můžeme definovat jako široký souhrn cílených aktivit, zaměřený na hledání řešení situace jednotlivců, rodin, či komunity. Jedná se převážně o jejich adaptaci, úspěšnou integraci do české společnosti, nebo přípravu na případnou repatriaci. Sociální pracovník pomáhá žadateli řešit problémy v oblastech ubytování, zaměstnání, zdravotní péče, sociálního zabezpečení, vzdělání a výchovy. D o d a t k y - rozšírení učiva Rasa a dějiny • Rasismus je pak nutno brát v potaz jakožto sociální konstrukt. • Posuneme-li lidskou různorodost do středu našeho zájmu, pak můžeme nastolit takové společenské klima, v němž budou tolerováni ti, kteří se v naší společnosti liší od většiny, můžeme přispět k odstranění různých forem diskriminace a tím přispějeme k rozvoji společnosti do té míry, že již navždy přestane záležet na tom, jakého jsme původu, postavení, barvy pleti, zda-li jsme Chorvat nebo Srb, uděláme pro budoucnost našich dětí víc než dosud. UNHCR, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky • https://www.unhcr.org/cz/12613-op-ed-vvsokeho-komisare-70-vvroci-umluvv-o- uprchlicich-z-roku-1951.html • Přečtěte si prosím článek, (cca 5 min.) • Shrneme si: • Kdo je autorem článku? Proč byl článek napsán? O jakém výročí pojednává? • Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) spustil kampaň s názvem "Sami jsme byli uprchlíci", uvedl to na svých českých internetových stránkách. V debatě okolo migrační krize chce skrze příběhy lidí utíkajících z Československa v období komunismu upozornit na skutečnost, že jakmile jsou lidé nuceni opustit domovy, aby zachránili své životy a své blízké, nemají na vybranou. • https://www.youtube.com/results?search querv=Sami+isme+byli+uprchl%C3%ADci Shrnutí od George Sorose, zakladatele a předsedy nadace Open Society Foundations. • Vidíme markantní rozdíl mezi evropským odkazem poskytování ochrany obětem konfliktů v minulosti a zacházením s žadateli o azyl, kteří přijíždějí ke břehům Evropy dnes. • Můj vlastní příběh je příběhem o přežití nacistické okupace a útěku z komunistického Maďarska v roce 1947, kdy jsem byl přijat v Anglii. Dostal jsem příležitost začít nový život. Všichni se mnou zacházeli s respektem a vlídností, za což jsem vděčný. • Byl jsem jeden z milionů lidí v Evropě, kteří po druhé světové válce opustili svůj domov. V důsledku tehdejší humanitární krize Evropa přijala Úmluvu o právním postavení uprchlíků v roce 1951. Tato koncepce se na desetiletí stala morální a funkční základnou, a byla otestována brzy po přijetí, když po sovětské invazi v roce 1956 z Maďarska uprchlo více než 200 000 lidí. To samé se stalo o dvanáct let později, když sovětské jednotky napadly Československo v roce 1968. Během občanské války v Jugoslávii v 90. letech minulého století přišly o svůj domov téměř čtyři miliony lidí. V každém z těchto případů přišly na pomoc evropské státy. Dnes se obětem prchajícím před občanskou válkou v Sýrii a brutálním státním útlakem v zemích jako Eritrea nedostáva stejných ohledů. Evropská unie byla vytvořena jako nástroj solidarity a spolupráce. Situace dnešních azylantů ukazuje, jak tyto hodnoty erodují. Neposkytnutím pomoci uprchlíkům tato politická unie, která pro mě vždy byla ztělesněním otevřené společnosti, selhává přímo před našima očima. Chybějící společná evropská koncepce azylové a migrační politiky umožnila členským státům, aby se chovaly sobecky a nezodpovědně. Země v první linii, např. Řecko a Itálie, neposkytují odpovídající přijetí a vyřizovaní žádostí o azyl a jiné země, jako například Maďarsko, uzavírají své hranice a zabraňují vstupu potřebným. Kvůli chaosu způsobenému nedostatkem koordinace vypadá příliv uprchlíků jako nezvladatelný problém. Ten vyvolaljDaniku a nasměroval veřejné mínění proti uprchlíkům - a to až do té míry, že skoro zapomínáme, ze uprchlíci jsou v tomto konfliktu obětmi. EU musí přijmout odpovědnost za politickou krizi způsobenou neexistencí společné strategie a vize. Současná mozaika 28 samostatných azylových systémů nefunguje - vytváří nesourodé výsledky při určování, kdo splňuje podmínky pro azyl a kdo ne. Aby mohla Evropa na tuto krizi reagovat, potřebuje nestranný a komplexní plán. Je načase, aby EU znovu zaktivizovala svého šlechetného a kolektivního ducha, na jehož základě byla založena - a který odráží evropské hodnoty vyhlášené před více než půlstoletím. Místo závěru... https://www.opensocietvfoundations.Org/v oices/why-europe-must-embrace-its- refugees/cs DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST