1 Jak správně citovat Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011 Citace nCitace — doslovné uvedení cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu doprovázené obvykle přesnou identifikací pramene, ze kterého daný výrok nebo text pochází, tedy bibliografickou citací; v textu je obvykle uvedena uvozovkami a jiným typem písma!!! nBibliografická citace — zdroj informací pro čtenáře, recenzenta, oponenta dokumentu; umožňuje identifikaci a zpětné vyhledání dokumentu příp. zdroj odkazu na další literaturu. nSeznam bibliografických citací — seznam použitých pramenů literatury. Citace nZákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). nPředevším v kapitole Teoretická část BP/DP. nDefinice vybraných pojmů, různé názory a úvahy renomovaných odborníků nebo praktické příklady. nZpůsobů odkazování v textu na literaturu je několik; v celé práci musí být použit vždy jen jeden zvolený způsob citace. Autocitace nLiteratura nPředkládaný text je původní autorský (není-li uvedeno jinak), který případně rozpracovává témata či teze obsažené již v publikovaných pracích autora v níže uvedeném seznamu literatury. n Výchozí autorovy práce nJANÁK, Dušan a Miroslav PILÁT. Vývoj právních norem k sociální péči a sociálním službám v Československu a v České republice od roku 1956. In: KRAJČÍK, Vladimír, Dušan JANÁK ml. a kol. Mikropodnikání v sociálních službách. Ostrava-Opava: Vysoká škola podnikání a. s. a Slezská univerzita v Opavě, 2012, s. 13-64. ISBN 978-80-72-48-766-0. n n 4 Autocitace nPILÁT, Miroslav. Metoda komunitního plánování jako nástroj k zajištění dostupnosti sociálních služeb prostřednictvím komunitní sociální práce. Speciální pedagogika. 2014, ročník 24, č. 2, s. 104-124, ISSN 121-2720. nPILÁT, Miroslav. Komunitní plánování sociálních služeb v současné teorii a praxi. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0932-4. n 5 6 Citační normy nOd 1. 4. 2011 je platná aktualizovaná norma ČSN ISO 690 (01 0197), která je českou verzí mezinárodní normy ISO 690:2010. Touto normou se ruší a nahrazují ČSN ISO 690 (01 0197) z prosince 1996 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) z ledna 2000. nPro naše potřeby je jako bibliografická citace označován formalizovaný údaj o dokumentu, ze kterého autor čerpá při psaní textu jako citace uvedení cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu, který odkazuje formou bibliografické citace na zdrojový dokument. n 7 Základní pravidla nBibliografická citace by měla jednoznačně identifikovat citovaný dokument. nÚdaje pro bibliografickou citaci přebíráme z citovaného zdroje (= z dokumentu, se kterým jsme pracovali). Citujeme konkrétní vydání nebo verzi!!! nPředně přebíráme údaje z titulního listu (úvodní obrazovky, webové stránky, etikety na disku apod.). nDalším zdrojem informací je pak v následujícím pořadí rub titulní strany, hlavička stránky, obálka, obal, doprovodná dokumentace (např. leták, manuál). nPokud se některý údaj objevuje v dokumentu v různých formách, použije se forma objevující se na význačném místě. n 8 Základní pravidla nPořadí údajů je přesně stanoveno normou. nBibliografická citace by měla být co nejpřesnější. Nelze vynechávat povinné údaje, pokud jsou v dokumentu dostupné. Doporučujeme také uvádět nepovinné údaje, jsou-li pro identifikaci citovaného dokumentu důležité. nPokud některý údaj chybí, vynechává se a pokračuje se následujícím. V některých případech lze údaj dohledat v jiných zdrojích nebo nahradit zástupnou formulací. n 9 Základní pravidla nV případě, že některý z údajů přebíráme z jiného zdroje, uvádíme jej v hranaté závorce. Jestliže přebíráme nebo odhadujeme více údajů za sebou, sloučíme je do jedné závorky. nDo hranaté závorky se umísťují také opravy. nNeznáme místo vydání (ale jsme schopni ho zjistit): nZapíšeme [Praha]: Computer Press, 2008. nV dokumentu uveden rok 1959 (zjevně chybný). Zapíšeme 1959 [1995]. n 10 Základní pravidla 11 Základní pravidla nPřehlednost a jednotnost údajů, nPodoba bibliografických citací musí být jednotná v celém dokumentu (jednotný citační styl, formát a interpunkce). nPoužití primárních pramenů (z publikací, které jsme měli v ruce). nNezkracujte slova obsažená v údajích o publikaci. nKaždý myšlenkový celek (odstavec), který není označen jako citace, je buďto vaším autorským dílem nebo plagiátem!!! n Chyby při citování nCitování díla, které autor nepoužil (text vs. seznam bibliografických citací) nnecitování díla, které autor použil (větší prohřešek necitovat třeba kvůli antipatiím k autorovi), ncitování vlastních děl bez souvislosti s daným tématem (tzv. autocitace - autor, který již něco napsal, chce své dílo propagovat a uvede jej v citaci, i když nesouvisí s tématem práce), nnepřesné citování znemožňující identifikaci díla (citujeme tak, aby se dal dokument zpětně nalézt; pokud citaci přejímáme, je zde zvýšené riziko chyby nebo záměr, aby nešel dokument vyhledat). n Prameny informací nPrameny informací můžeme rozdělit na primární, sekundární a terciální. nPrimární prameny představují nejdůležitější zdroj informací pro zpracování odborného textu, protože obsahují původní informace (např. odborné monografie, vědecké a odborné časopisy, sborníky z konferencí, výzkumné a kvalifikační práce na dané téma). 13 Prameny informací nSekundární prameny informují o existenci primárních pramenů a usnadňují v nich čtenáři orientaci (např. encyklopedie, slovníky, lexikony, knihovní katalogy, články typu review shrnující obsah dříve publikovaných studií). Právě tyto sekundární prameny by měly být základním východiskem v přípravné fázi výzkumu či odborného publikování, tedy základní orientací pro autora v daném tématu. n Terciálním pramenem je pak seznam sekundárních pramenů (např. webová stránka s přehledem online databází). 14 15 Struktura bibliografické citace Kniha nModře vyznačené položky jsou povinné, stejně jako psaní kurzivou. nJméno tvůrce. Název: podnázev. Vedlejší název. Vydání. Další tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování. Název edice a číslování. Standardní identifikátor. Poznámky. nISBN (International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy) je číselný kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání. V českých knihách bývá ISBN zpravidla uvedeno na rubu titulního listu a v čárovém kódu na obálce. Struktura bibliografické citace Kniha nStruktura bibliografické citace (monografie) vypadá následovně: nAutorské údaje (PŘÍJMENÍ, Jméno). Názvové údaje (Název : podnázev). Pořadí vydání. Nakladatelské údaje (Místo vydání : nakladatelství), rok vydání. Rozsah (počet stran). ISBN (mezinárodní číslo knihy). nPrvní vydání lze vynechat, ale jakékoliv další se musí uvést. 16 Struktura bibliografické citace Kniha n nKOSEK, Jiří. Html - tvorba dokonalých stránek: podrobný průvodce. 1. vyd. Praha: Grada, 1998, 291 s. ISBN 80-7169-608-0. nHANUŠ, Jiří, ed. Dějiny kultury a civilizace Západu v 19. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2002. Dějiny a kultura, sv. 5. ISBN 80-7325-006-3. [248 s.]. nPozn.: Vydání je povinné pouze v případě, že se nejedná o první vydání. Počet stran je nepovinný údaj, pokud se rozhodneme jej uvádět musíme tak činit v celém dokumentu. 17 18 Struktura bibliografické citace 19 Struktura bibliografické citace Kniha nPodnázev je v normě uveden jako nepovinný, ale doporučujeme ho uvést pro snadnější identifikaci citovaného zdroje. Před dvojtečku se nevkládá mezera. nMATOUŠEK, Oldřich, Jana KOLÁČKOVÁ a Jana KODÝMOVÁ (eds.) . Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-818-0. nPozn.: Digitalizovaná kniha se cituje stejně jako tištěná kniha. Navíc se uvádí informace o přístupu k digitalizované formě knihy uvedená formulací „Dostupné také z:“ (např. URL adresa, místo uložení CD apod.) n Struktura bibliografické citace Kniha – COVID-19 20 Struktura bibliografické citace Kniha – část díla 21 Struktura bibliografické citace- Kapitola v monografii 22 23 Periodikum-seriálová publikace nNázev periodika. Vedlejší název [Typ nosiče]. Vydání. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování, Číslování [Datum citování]. Standardní identifikátor (ISSN). Dostupnost a přístup. Lokace. Poznámky. nPozn. Typ nosiče, datum citování a dostupnost se uvádí pouze u elektronických periodik. 24 Příspěvek (článek) v periodiku nJméno tvůrce příspěvku. Název příspěvku. Název periodika. Vedlejší název [Typ nosiče]. Vydání. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování, Číslování, Rozsah stránek příspěvku [Datum citování]. Standardní identifikátor (ISSN). Dostupnost a přístup. Lokace. Poznámky. nPozn. Norma uvádí nakladatelské údaje jako povinné, pro identifikaci dokumentu však nejsou důležité a můžete je vynechat. Typ nosiče, datum citování a dostupnost se uvádí pouze u článků v elektronických periodikách. 25 Příspěvek (článek) v periodiku Příspěvek (článek) v periodiku - zahraniční 26 Struktura bibliografické citace- Kapitola v monografii 27 28 Kapitola v monografii – gramatické chyby nPILÁT, Miroslav. Social reform 2012 in the Czech republic - chosen aspects. In: ŽILOVÁ, Anna, NOVOTNÁ, Alena, JOSEPH, Mary Venus & al., eds. European and global contexts of poverty in the period of social and demographic transformations of the society. Milano: EDUCatt, 2014, s. 179-188. ISBN 978-88-6780-072-8. nPozn.: Gramatické chyby neopravujeme. n 29 Příspěvek ve sborníku 30 Webové sídlo, internetový portál, webová stránka nWebové sídlo, inernetový portál nJméno tvůrce. Název: podnázev. Vedlejší název [Typ nosiče]. Další tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování, Datum aktualizace/revize [Datum citování]. Název edice a číslování. Standardní identifikátor. Dostupnost a přístup. Lokace. Poznámky. nWebová stránka nJméno tvůrce webového sídla. Název webové stránky. Název webového sídla: podnázev. Vedlejší název [Typ nosiče]. Další tvůrce. Místo publikování: Nakladatel, Datum publikování, Datum aktualizace/revize [Datum citování]. Standardní identifikátor. Dostupnost a přístup webové stránky. Lokace. Poznámky. 31 Internetové zdroje Internetové zdroje 32 33 Internetové zdroje nMPSV. Česko-britský projekt Podpora MPSV při reformě sociálních služeb [online]. Praha: MPSV, c2001 [cit. 2001-6-11]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ mhtml: file:// E:\Česko britský projekt na podporu reformy sociálních služeb\Česko-britský projekt Podpora MPSV při reformě sociálních služeb.htm n 34 Kvalifikační práce nPILÁT, Miroslav. Metoda komunitního plánování v novém systému sociálních služeb. Olomouc, 2008, 286 s., 156 s. příloh. Disertační práce. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí disertační práce Jan Michalík. n 35 Dílo není veřejně dostupné nPRACHNIAROVÁ, Dagmar, Jana TOMÁŠKOVÁ a Miroslav PILÁT. Metodický pokyn pro posuzovatele projektů (oblast sociálních služeb, souvisejících služeb a aktivit a humanitární pomoci) k Pravidlům pro poskytování podpor statutárním městem Olomouc. Olomouc, 2007. Archiv autora. n Archivní dokumenty a rukopisy nKonzervatoř Plzeň, 2001. Výroční zpráva. Konzervatoř, Plzeň. nHABULKA, Ondřej, 1981. Dopis Janu Novákovi z 25.8. Soukromý archiv Jana Nováka, Plzeň. nČeská reálka v Plzni, 1900. Hlavní katalog třídy I.A 1899/1900. Česká reálka v Plzni. i. nč . 9255, sign. 12d101. Archiv města Plzně. 36 E-mail nOdesílatel zprávy. Předmět zprávy [e-mailová komunikace]. Datum přijetí zprávy [datum citování]. Poznámky. nPINC, Václav. Re: K obhajobám na katedře [e-mailová komunikace]. 22. prosince 2011 12:52 [ cit. 2012-10-10]. Poznámky. n 37 Zaznamenaný rozhovor n nPrimární odpovědnost. Název rozhovoru [nosič]. Datum. Dostupnost. Poznámky. nNOVÁK, Jan. Zvýšená míra agresivity ve společnosti [zvukový záznam]. 5. 3. 2016. Archiv autora. nNOVÁK, Jan. [Zvýšená míra agresivity ve společnosti] [zvukový záznam]. 5. 3. 2016. Archiv autora. n n n 38 Citace přednášky nPOSPÍŠIL, David. Dostat šanci žít doma (přednáška). Hradec Králové: MPSV ČR a Ústav sociální práce, Univerzita Hradec Králové, 23. 9. 2016. n 39 40 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data nIdentifikační část = první údaj (příjmení autora nebo první slova jména korporace, popř. první slova názvu dokumentu, nemá-li dokument autora). nU dokumentů s více autory (4 a více) lze v citaci v textu uvádět příjmení pouze prvního autora s následným výrazem et al. (nebo česky aj., a kol.), pokud to nezpůsobí nějakou nejednoznačnou identifikaci. n 41 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data nPokud se první údaj přirozeně v textu již vyskytuje, v závorce se uvádí jen rok vydání citovaného dokumentu popř. strana, výjimkou je situace, kdy je v českém textu jméno cizí autorky počeštěno (s –ová), pak se v závorce musí uvést příjmení v originálním tvaru. nCitace v závorce může být umístěna kdekoliv ve větě, za jakýmkoli slovem, pokud je uvedena zcela na konci věty, pak je vždy před závěrečnou tečkou, která ukončuje větu. n 42 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data Harvardský styl-metoda prvního prvku a data nPodle Šiklové (2012) se už v sedmdesátých letech rozvíjely různé formy územní sociální péče o staré lidi (pečovatelská služba, tzv. domovinky, geriatrické ambulance i denní stacionáře) a o děti. nPodle Šiklové se už v sedmdesátých letech rozvíjely různé formy územní sociální péče o staré lidi (pečovatelská služba, tzv. domovinky, geriatrické ambulance i denní stacionáře) a o děti (2012). n Už v sedmdesátých letech rozvíjely různé formy územní sociální péče o staré lidi (pečovatelská služba, tzv. domovinky, geriatrické ambulance i denní stacionáře) a o děti (Šiklová, 2012). n n n 43 44 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data 45 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data nAnalogicky postupujeme v soupisu literatury: nÚLEHLA, Ivan. Předpoklady komunitního plánování. Sociální politika. 2002a, roč. 28, č. 3, s. 8-9. ISSN 0049-0962. nÚLEHLA, Ivan. Sociálně psychologické aspekty komunitního plánování obcí. Sociální politika. 2002b, roč. 28, č. 12, s. 6 - 8. ISSN 0049-0962. n 46 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data nPokud citujeme více děl od stejného autora z různých let, pořadí je chronologické n (více bibliografických citací děl jednoho tvůrce se řadí od nejstaršího dokumentu). nPokud citujeme sami sebe, tyto citace uvádíme zpravidla jako první a můžeme uvést: nPředkládaný text je původní autorský (není-li uvedeno jinak), který případně rozpracovává témata či teze obsažené již v publikovaných pracích autora v níže uvedeném seznamu literatury. n n n Harvardský styl-metoda prvního prvku a data nTam, kde je autorem korporace, platí zásada, že se řadí abecedně dle prvního významového slova v jejím názvu nPokud citovaný informační zdroj nemá autora (není známa ani fyzická osoba, ani korporace), využívá se u Harvardského stylu citování zkratka „Anon“ (anonym)– např. (Anon, 2000, s. 77) popř. pole autora lze nahradit názvem dokumentu, časté např. u encyklopedií – např. (Lumen gentium, 1992, s. 45) nPokud není znám rok vydání/publikování, lze napsat „nedatováno“ (používá se ale výjimečně). n 47 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data - příklady nCOLEBATCH, Hal K., (.) 2005. Úvod do policy. Brno: Barrister and principal. ISBN 978-80-8659-879-6. nCOLEBATCH, Hal K. Úvod do policy. Brno: Barrister and principal, 2005. ISBN 978-80-8659-879-6. nČERMÁKOVÁ, Kristýna a Milena JOHNOVÁ, eds. Zavádění standardů kvality sociálních služeb do praxe. Průvodce poskytovatele. 1. vydání. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. ISBN 80-86552-45-4. nJANÁK, Dušan, Miroslav PILÁT a Jan BEZDĚK. Rozdělování sociálních nerovností pod patronací státu. Situační analýza Osoblažska a možnosti jeho socioekonomického rozvoje. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2014, 133 s. ISBN 078-80-7248-3. n 48 Harvardský styl-metoda prvního prvku a data - příklady 49 Parafráze n nKomunitní plán by měl rovněž obsahovat kritéria, podle nichž by měla být hodnocena kvalita, efektivita, dostupnost a náklady sociálních služeb v obci, které budou v konkrétním plánovacím období realizovány. V komunitním plánu by měl být rovněž uveden způsob hodnocení účinnosti a dopadu komunitního plánu do života obce (Oriniaková a Rosecký, 2003). 50 Parafráze- sekundární citace nPro komunitní práci je charakteristické, že spojuje lidi v komunitě v úsilí o zjištění jejich potřeb a v realizaci nějaké akce či akcí, které by měly vést k jejich naplnění. Tím komunitní práce přispívá ke kvalitě života lidí a umocňuje jejich vliv na procesy, které je ovlivňují (Mayo, in Zatloukal, 2008). n(Mayo,1998, in Zatloukal, 2008). nCitujeme-li více jak tři slova po sobě-citace. nParafráze – převyprávění a doplnění textu tak, že nehledíme na původní text. nV zahraničí se u parafrází uvádí i strana (děkan). n n 51 Citace 52 Sekundární citace - Směrnice děkana č.4/2018 k ZP nPodle Younghusbandové (1992, s. 53, in Hartl, 1997, s. 27) je „… komunitní práce jednou ze tří metod sociální práce, která se zaměřuje zejména na pomoc lidem v rámci místní komunity, snaží se určit jejich sociální potřeby, zvážit nejúčinnější způsoby jejich naplnění a začít na nich pracovat do té míry, jak to umožňují zdroje, které jsou k dispozici.“ nPozn. Sekundární citace citační norma neupravuje a měly by se používat co nejméně (nedostupné zahraniční zdroje). n n n 53 Citace tečka nPokud citujeme jen jednu větu, dáme citaci ještě před tečku (tento případ je vidět i v normě v příkladech), npokud citujeme delší pasáž (více vět), pak dáváme citaci až za celou pasáž a tedy za tečku. n Můžete to použít i podle sebe, nicméně je důležité, aby to bylo v celé práci použito jednotně. Výše uvedený postup lze použít pro citáty (přímé citace) i parafráze. n n n n n 54 Citace tečka nMezi nejčastěji užívané patří následující, jež vymezuje KPSS jako „…metodu, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje“ (Oriniaková a Rosecký, 2003, s. 1). n 55 Citace tečka nTermín komunitní plánování bývá rovněž často v podmínkách ČR definován jako: •„Metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů; • Otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb“. (Vasková a Žežula, 2002, s. 4) n 56 Citace – chybí datum vydání 57 Citace právních předpisů nCitační norma citace právních předpisů neupravuje. nZákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. nDne 1. 1. 2009 nabyl účinnosti zákon NR SR č. 448/2008 Sb., o sociálních službách a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), který novým způsobem upravuje podmínky poskytování sociálních služeb. n n n n 58 Citace právních předpisů 59 Zákon č. 254/2014 Sb., z 22. října 2014, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Poznámky pod čarou nPoměrně častý způsob citování v našem prostředí. nZa převzatý text se vloží číslo poznámky, pokud je odkaz za odstavcem, dáváme jej ještě před tečku. nLze uvádět zkrácenou formu, např. v seznamu bibliografických citacích uvedeme bibliografickou citaci dle normy a v textu po čarou zkrácenou formu. 60 Poznámky pod čarou nNapř.: n11) PILÁT, Miroslav. Komunitní plánování sociálních služeb v současné teorii a praxi, s.95. nU stejných odkazu jdoucích po sobě za sebou můžeme uvádět: n11) PILÁT, Miroslav. Komunitní plánování sociálních služeb v současné teorii a praxi, s.95. n12) tamtéž, s.98. n n n 61 Číslování odkazů (Vancouver style) nChceme-li použít tento způsob, pak očíslujeme jednotlivé bibliografické citace v soupisu literatury a jejich čísla pak používáme v textu, pokud možno i s uvedením strany. Např.: n44) PILÁT, Miroslav. Komunitní plánování sociálních služeb v současné teorii a praxi. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0932-4. nV textu se pak při využití toho zdroje uvádí (44, s. 123). n n 62 Doporučená literatura nKRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat. Blansko: Citace.com, 2014. ISBN 978-80-260-6074-1. n 63