§Mgr. Andrea Preissová Krejčí, Ph. D. Metody a techniky sociálního výzkumu Co nás čeká? §Způsob zakončení: zápočet §Kreditů: 5 §Rozsah: 1/1/0 h §Požadavky na studenta: úStudium doporučené literatury. úÚspěšně splnit test. úVypracovat vlastní odborný text mající formální náležitosti včetně bibliografické citace v rozsahu min. cca 5 stran formátu A4 na vybrané téma. (alternace neúspěchu při testu) ú ú Literatura § Literatura základní: §PREISSOVÁ KREJČÍ, A. Metodologie výzkumu v sociálních vědách. Opava 2022. On-line / eLearning SU. § §JANÁK, D. Vybrané metody výzkumu. Opava 2018. On-line / eLearning SU. § DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, 2005. § §ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0644-6. § GULOVÁ, L., ŠÍP, R. Výzkumné metody v pedagogické praxi. Praha: Grada, 2013. ISBN: 978-80-247-4368-4. § MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. 332 s. Psyché. ISBN 80-247-1362-4. § CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada, 2016. Literatura § Doporučená literatura: § HENDL, Jan. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Páté, rozšířené vydání. Praha: Portál, 2015. 734 stran. ISBN 978-80-262-0981-2. ISBN 978-80-247-5326-3. § HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9. § GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. § §PAVLÁSEK, Michal, NOSKOVÁ, Jana Když výzkum, tak kvalitativní, Brno 2013. §SOUKUP, Martin Terénní výzkum v sociální a kulturní antropologii, Praha 2014. Kvalitativní a kvantitativní výzkum §Empirický výzkum vychází z předpokladu, že přijmeme zkušenost za základ či zdroj znalostí o tomto světě. Na základě pozorování a smyslového vnímání vytváříme empirická, tedy zkušenostní, data o tomto světě, takto získané informace dále analyzujeme a třídíme, abychom je nově uspořádali v našem poznání. §Tento přístup k poznání přivádí do moderní vědy pozitivismus 19. století. § Pozitivismus §Pozitivismus dělíme dle původu jeho primárních zastánců: §a) francouzský pozitivismus - Auguste Comte §b) anglický pozitivismus - John Stuart Mill, (Herbert Spencer) §Fakta lze pořádat na základě následnosti a podobnosti. Způsob tohoto pořádání může být dvojí: buď empirické (prostřednictvím experimentálního pozorování), nebo logické (za pomoci kontrolovaného vyvozování souvislostí) Novopozitivismus §Novopozitivismus přichází s myšlenkou, že třídění, uchovávání a předávání poznatků o světě se děje jen prostřednictvím jazyka. Pravidla vědeckého myšlení jsou primárně vždy pravidly vědeckého vyjadřování. Logice myšlení tak musí odpovídat logika jazyka. Filosofie tak má sloužit pouze k analýze vědeckého jazyka. § Indukce a dedukce §Indukce §induktivní závěr může být pouze pravděpodobný §induktivní závěr platí podmíněně, protože musíme počítat s případy, kdy bude korigován novým jevem, členem posloupnosti, atd. §indukce se opírá o empirii, spoléhá na KAUZALITA = souvislost příčin a následků. § §Dedukce §dedukce je opačný opačný postup §dedukce je postup od obecného k jedinečnému §dedukce je postup od předem přijatého axiómu = předpokladu k jeho zvláštním projevům §dedukce není závislá na zkušenosti §deduktivní postup volí logika (všechny logické důkazy) a matematika. § Co je věda a vědecké poznání? §Věda je to, co za vědu považují vědci v daném oboru. §Paradigma je klíčovým pojmem Kuhnova pojetí vývoje vědy. Je představováno obecnou vědeckou teorií nebo systémem teorií, které v dané historické situaci určují způsob řešení vědeckých problémů. Obecně je paradigma „způsobem vidění světa“ pozorovatelem – vědcem, je to celek jeho poznatků a s nimi spjatých vědeckých postupů, které si vědec osvojil a které uplatňuje v praxi. Vývoj vědy je obecně paradigmatický. Jak napsat a obhájit diplomovou práci? §Jak napsat a obhájit kvalitní diplomovou práci (Iva Zadražilová) – YouTube Kvantitativní a kvalitativní data §V empirickém výzkumu rozlišujeme dva hlavní typy dat: §kvantitativní data, často v číselné podobě §kvalitativní data, často v podobě textu, nemají číselné hodnoty. §Podle povahy zkoumaných dat tedy rozlišujeme mezi kvalitativním výzkumem a kvantitativním výzkumem, při výzkumu však můžeme oba dva výzkumné designy či strategie kombinovat, pak hovoříme o tzv. smíšeném výzkumu. § METODY VÝZKUMU §A) kvantitativní metoda výzkumu §hypotéza §výzkumné otázky §Metoda / technika sběru dat – dotazník, empirické šetření (měření, atd.) §pilotáž §sběr dat §statistické zpracování, analýza a interpretace dat §potvrzení či vyvrácení primární hypotézy (verifikace či falzifikace) §zobecnění výsledků výzkumu B) kvalitativní metoda výzkumu npředpoklad nvýzkumné otázky nmetoda / technika sběru dat – řízený rozhovor, zúčastněné pozorování, nezúčastněné pozorování, studium osobních dokumentů, bibliografií, aj. nanalýza a interpretace dat ninterpretace výsledků výzkumu Výzkum ve společenských vědách má řešit určitý problém na základě shromážděných faktů. Většina výzkumů proto pracuje s teoreticky podloženými výchozími předpoklady v podobě hypotéz, jež musí být formulovány tak, aby umožňovaly sběr dat a jejich analýzu. Opakování §https://www.youtube.com/watch?v=k4ewG_ELLyo § §https://www.youtube.com/watch?v=8SWBU_i6A2w § § Výběr výzkumného problému, formulace výzkumných otázek, formulace hypotéz §Výzkum začíná primárně tím, že na základě kontextu znalostí o dané problematice, ať již vzešlém z teorie nebo každodenní zkušenosti, si volíme předmět výzkumného zájmu. §Významným faktorem ve vymezení výzkumného problému je jeho zařazení do kontextu vědeckého poznání daného oboru. Toho nejspíše dosáhneme analýzou dostupné literatury. § § Explorativní a explanační §V naší studijní opoře / přednášce se při vysvětlování metod a technik výzkumu v sociálních vědách bude vždy jednat o empirický a aplikovaný výzkum. Jeho funkce jsou především explorativní a explanační. Explorativní funkce znamená, že je to výzkum zaměřený na prozkoumání určitého úseku reality. Explanační funkce znamená, že je to výzkum generující objasňování reality. § Mezi nejčastější nedostatky při formulaci výzkumného problému patří: ·příliš široké a obecné vymezení problému, ·výzkumný problém je triviální a očekává jen odpověď ano či ne, ·jeho zkoumání neprohlubuje poznání problematiky a nepřináší nic nového. § Formulace výzkumných otázek §Výzkumné otázky napomáhají „přeložit“ výzkumný problém do zkoumatelné podoby. §Nejčastější typy otázek: ·Popisné otázky směřují k popisu věcí, jevů či proměn zkoumané reality v časovém a prostorovém umístění, jsou tedy typické pro deskripce (např. otázky Co? Kolik? Do jaké míry?). ·Explanační otázky vedou k vysvětlení zkoumaného problému, zjištění vztahu mezi dvěma či více jevy/proměnnými (např. otázka Proč?). ·Explorační otázky jsou takové otázky, jimiž se snažíme identifikovat témata, o kterých toho není moc známo (např. otázka Jak? Jaké jsou příčiny?). § Formulace hypotéz §Zdůrazněme, že hypotézy se týkají pouze kvantitativního výzkumu. Disman (2008, 76) píše, že kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. Co si pod hypotézou vůbec představit? § §Hypotéza je očekávání o charakteru věcí vyvozené z teorie (Disman, 2008, 78). § §Hypotézy nám umožňují přeformulovat výzkumný problém do jazyka výzkumu. §může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů a souvislostí mezi pozorovatelnými proměnnými, což odpovídá popisu explanační výzkumné otázky. Kvantitativní výzkum Proměnné §představují logicky uspořádané charakteristiky/vlastnosti zkoumaných jednotek (např. pohlaví, postavení na trhu práce, nejvyšší dosažené vzdělání aj.). Složité vlastnosti lidí jsou pomocí nich převáděny na relativně jednoduchý soubor informací. Člověk se pak jeví jako statistická jednotka (nositel statistické informace), jako nositel těchto proměnných, lépe řečeno jako nositel určitých vlastností uvnitř daných proměnných (Mareš, Rabušic, Soukup, 2015, 34). §Úkol: seznamte se s druhy proměnných. Viz text opor s. 25 §Při hledání souvislosti mezi jevy/proměnnými začínáme určením jejich vztahu, tj. rozhodujeme, co je příčinou a co následkem. Proměnná reprezentující v naší hypotéze příčinu je nezávisle proměnná, zatímco proměnná reprezentující uvažovaný následek je závisle proměnná. Operacionalizace §„Operacionalizace znamená přesný návrh procesu měření jednotlivých teoretických konstruktů použitých v teoretických úvahách a při formulaci výzkumných cílů a výzkumných otázek“ (Hendl, Remr, 2017, 57). §V operační definici je koncept vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen. V sociálních vědách si navíc musíme často vypomáhat tzv. indikátory (ukazateli) vlastností, neboť nejsme s to je měřit přímo. §Cíle výzkumu mohou být diagnostické, deskriptivní, explanační, explorační či sociotechnické. Jak se vyrábí sociologická znalost? § (autor: Miroslav Disman, Karolinum 2008, 5.vydání) § §„Absolutní znalost neexistuje. Každá informace je neúplná. Musíme k ní přistupovat pokorně.“ úJacob Bronowski: Vzestup člověka ú ú § Technické aspekty sběru informací Opory odborného textu §Odborný text vytváříme na základě: §Odborné literatury – kontextualita / konceptualizace §Metody a techniky sociálního výzkumu - Konceptualizace - YouTube §Vlastního výzkumu úDotazníkové šetření, standardizovaný rozhovor (kvantitativní výzkum) úRozhovory, diskuse na téma (kvalitativní výzkum) úPozorování (zúčastněné – kvalitativní) úAnalýza dokumentů (novin, časopisů) Standardizovaný rozhovor – odpovědi v dotazníku vyplňuje tazatel, Analýza dokumentů – jak se psalo o Romech vloni a letos. Výzkum je proces § §Formuluji cíl §Zvolím způsob výzkumného šetření §Vytvořím výzkumný nástroj (dotazník) §Realizuji sběr dat §Výzkum vyhodnotím §Interpretuji výsledky výzkumu Cíl formulujeme jako výzkumnou otázku, problém. Jde o malý výsek reality. Požadavky kvality §Nezaujatost – nechci prokázat své přesvědčení §Objektivita – objektivitu určuje nástroj výzkumu §Kontrolovatelnost - prokazuji, jak jsem § postupoval §Exaktnost - přesně formuluji pojmy, které užívám §Diferencovanost -uvádím, za jakých okolností § moje výsledky platí Základní a výběrový soubor §Pojmem základní soubor rozumíme všechny prvky (osoby, situace) patřící do skupiny, kterou zkoumáme. §Výběrovým souborem (výběrem, vzorkem) rozumíme určitou část prvků vybranou ze základního souboru, která základní soubor zastupuje (reprezentuje). Základní a výběrový soubor §Typickým příkladem studia celé populace je pravidelné sčítání lidu. § §Ideálem je získat takový výběrový soubor, který věrně odráží charakteristiky populace. Jinými slovy, jde o to, aby vlastnosti námi vybraného vzorku byly, pokud možno, stejné jako vlastnosti celé skupiny (lidí nebo situací), kterou zkoumáme. Reprezentativnost ·Výběrový soubor má strukturu analogickou struktuře cílové populace – z hlediska známých i neznámých charakteristik jeho prvků, což ovšem zajistí jen jejich pravděpodobnostní (náhodný) výběr. §Výsledky v něm zjištěné proto mohou být zobecněny na cílovou populaci. Co platí ve výběrovém souboru, platí i v cílové populaci. Tím si ale nikdy nemůžeme být zcela jisti. § §Jak velký by tedy měl být výběrový soubor? V podmínkách našeho výzkumu se můžeme řídit pravidlem, že čím větší, tím lepší. S rostoucí velikostí vzorku se totiž snižuje velikost výběrové chyby, čímž získáváme přesnější výsledky ve vztahu k populačním parametrům. § §„Praxe ukazuje, že počet 1000–2000 jednotek je obvykle dost velký na to, aby přinesl adekvátní informaci o jakékoliv populaci. […] A jaká je minimální velikost výběrového souboru? Na tuto otázku neexistuje jasná odpověď. Naše zkušenost říká (a je podepřena jinými), že 300 jednotek by mohlo bývá adekvátní, ovšem 500 je lepší a 1000 je ještě lepší“ Saturace vzorku §Prostudujte si kap. 3.2 Velikost výběru ve vaší studijní opoře a seznamte se také s 3.3 Druhy výběru. §Odpovězte na kontrolní otázky, abyste si ověřili, že studované problematice rozumíte. METODY KVANTITATIVNÍHO VÝZKUMU: DOTAZNÍK A STANDARDIZOVANÝ ROZHOVOR Dotazník, nebo rozhovor? Srovnání vlastností standardizovaného rozhovoru a dotazníku §Tabulka 1 Dotazník §Kvalifikovaný pokus na malém vzorku zpracovat mínění většinové populace. § §Při přípravě dotazníku musí být jasno: úJaký je cíl práce a cíl dotazníkového šetření. úJaké informace chceme získat - které otázky jsou základní. úJaká hlediska jsou důležitá při volbě respondentů -(pohlaví, věk, profese, bydliště, vzdělání atd.) úJak se budou získané údaje vyhodnocovat. Reálné dotazníkové šetření na Jaboku by se mělo týkat osob, které jsou někde sdruženy a organizovány. Otázky směřují k jádru problému. Vyhodnocení každé otázky by mělo mít vlastní tabulku – absolutní četnost, relativní četnost (v procentech). Stanovíme průměr, porovnáme jej s předpokládanými výsledky (hypotézou). Stanovíme, jak se výsledky vztahují k pohlaví, věku, místu bydliště či k jiné proměnné. Dotazník §Rozhodující pro kvalitu dotazníku je: úZda otázky směřují k cíli úZda jsou otázky jasné a konkrétní úVelikost vzorku úVhodně zvolená cílová skupina/struktura – pohlaví, věk, pracovní aktivita, místo bydliště – počty odpovídající počtům v celé populaci úZda jsou odpovědi anonymní či identifikovatelné úJaký je způsob výzkumu – osobní, telefonický, e-mailem § Pro zjišťování veřejného mínění je důležitý kvótní výběr podle rozložení dané skutečnosti v populaci. Lze zjistit ve statistickému úřadu. V dotazníku stejné množství žen/mužů, starých/mladých atd. Čím menší je vzorek, tím větší statistická chyba. Do 200 respondentů upozornit v práci na omezený výběr resp. Náhodný výběr, výběr losem. Forma dotazníku §Důvěryhodný dotazník obsahuje: § úTitulní stranu – název, zastřešující organizace úÚvod – s jakým výzkumem je spojen úČíslované otázky – včetně otázek identifikačních úOtázky obsahují instrukce k vyplnění úOtázky seřazené v logickém sledu Otázky o otázkách §Je tato otázka opravdu nezbytná? §Měří tato otázka opravdu to, co chceme měřit? §Bude tato otázka srozumitelná všem respondentům? §Je respondent vůbec sto poskytnout žádanou informaci? §Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? §Otázka 1) Máte rád mléko a mléčné výrobky? § - ano § - ani rád, ani nerad § - ne §Mám rád jogurt a sýr, nesnáším mléko, co odpovím? § § §Otázka 2) Bijete někdy své děti? § Vyvolá málo pozitivních odpovědí. Ale kdo neodpoví „ano“ na následující formulaci? § „Někdy se zdá opravdu nezbytné použít při výchově dětí místo domluvy mírný tělesný trest. Řekl byste, že souhlasíte, nebo spíše nesouhlasíte s tímto názorem?“ Jak se ptát na to, o čem se nemluví? §Otázka 3) Když přemýšlíte o svém zaměstnání, řekl byste, že jste většinou: velice šťastný spíše šťastný ani nešťastný, ani šťastný spíše nešťastný velice nešťastný § § Přetlumočme si tuto otázku do otázky hodnotící manželství, pro kolik lidí může být nepříjemné vyslovit, přiznat si, že jsou ve svém manželství velice nešťastní? §Obrázek 1 nOtázka 4) Která z těchto tváří odpovídá nejlépe tomu, co pociťujete o svém zaměstnání? Je to tvář A, B, C, D nebo E? nOtázka 5) A která tomu, co cítíte o svém manželství? §Obdobně si můžeme pomoci tzv. sémantickým diferenciálem. § § Tabulka 2 §Tento sémantický diferenciál byl použit pro výzkum stereotypů o starých lidech. § §Otázka 6) k tabulce 2 by mohla znít: Popište svou představu o panu XY (učitelka, 50 let, svobodná) ? § §Obdobně se můžeme ptát na celou sociální skupinu (důchodci, studenti) nebo etnickou skupinu (Romové, Vietnamci), atd. § §Sémantický diferenciál je velice účinným nástrojem pro zjištění toho, jaké stereotypní představy mají lidé o příslušnících jiných sociálních skupin, nástrojem k měření dimenzí předsudků, které máme. § Dotazník §Typy otázek ú úuzavřené otázky úKdyž přemýšlíte o svém zaměstnání, řekl byste, že jste většinou 1.velice šťastný 2.spíše šťastný 3.ani šťastný, ani nešťastný 4.spíše nešťastný 5.velice nešťastný úotázky s odpovědí ano – ne úChtěl byste v nejbližší době tří měsíců změnit své zaměstnání? úotevřené otázky (výjimečně) úJak se cítíte ve svém současném zaměstnání? Ne: Znáte služby, které se v tomto zařízení poskytují? – odpověď je ano-ne, mnoho se nedozvíme Ano: Které z uvedených služeb vám byly doporučeny, které jste vyzkoušel, s kterými jste byl spokojen. Dotazník §Typy otázek úProjekční otázky úPro nepříjemné, znepokojující otázky, kdy se může respondent cítit ohrožen pravdivou odpovědí. ú úProjekční otázku formulujeme nepřímo - ptáme se na mínění fiktivních postav, do kterých se dotazovaný projektuje. ú Doplňte větu: Když si vedle Tomáše sedne v autobusu Vietnamec, tak Tomáš vždycky… (Jinou technikou je otázka ve tvaru obrázku) ú úProjekční otázky je třeba užívat střídmě, jejich validita (vypovídající hodnota) je sporná, ale rozhodně dotazník oživí a učiní jej přitažlivější Dotazník §Projekční otázky § §Komu byste dal za pravdu vy? Panu A, nebo panu B? Zaškrtněte A nebo B. § > > Měl by být zákon, který by trestal pornografii. Rozhodně ne, to by byla cenzura. A B Dotazník – validita otázek §Má respondet návod, jak na otázku odpovídat? §Směřuje otázka k tomu, co chci zkoumat? §Není sugestivní? („Mnoho lidí je pro, jste také pro?“) §Budou otázce všichni rozumět stejným způsobem? (Neurčité otázky typu: Vstáváte ráno brzy?) §Je respondent vůbec s to poskytnout mi žádanou informaci? §Není moje otázka pro respondenta příliš náročná? (Náročné bývají otázky začínající Proč… ) §Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? (Chodíš rád do školy a připravuješ se na vyučování?) § Sugesce: I vy si myslíte, že… Náročná: Jste introvert či extrovert? Dotazník – validita otázek §Neobsahuje otázka skryté obvinění? (Bijete někdy své děti? Raději: Někdy se zdá nezbytné použít při výchově dětí místo domluvy mírný tělesný trest. Souhlasíte, nebo spíše nesouhlasíte s tímto názorem? ) § §Je výčet odpovědí na uzavřenou otázku úplný? Dávám respondentovi možnost odpovědět nevím? § §Není výčet odpovědí na uzavřenou otázku vícehlavý, kdy je každá možnost samostatnou otázkou? § (Co si myslíte o Romech: § a) nemám je rád c) jsou to zloději § b) jsou diskriminováni d) jsou mi lhostejní) § §Nevyžaduje otázka nějaké příliš zobecněné údaje? (Ne: Kolik knih v průměru přečtete za měsíc? § §Jsou otázky sestaveny v dobrém logickém sledu? Od obecnějších ke konkrétnějším? § Dotazník – validita otázek §Na některé sociální jevy se nelze v dotazníku zeptat přímo, ale prostřednictvím indikátorů daného jevu. § úNe: Jste extrovert nebo introvert? úAno: Kolik večerů v týdnu věnujete svým přátelům? ú úNe: Jaký je váš názor na zdražení MHD? úAno: Přimělo vás zdražení MHD změnit způsob dopravy do zaměstnání? ú úNe: Je ve vaší třídě šikana? úAno: Vyhrožoval ti někdo ze spolužáků? § Já ti to spočítám, aneb statistika věda je! §ZÁKLADNÍ POJMOSLOVÍ § §SOUVISTOST ČILI KORELACE (regrese, konstanta, variace) §MĚŘENÍ (pořadové, intervalové, nominální) §STŘEDNÍ HODNOTY § - aritmetický průměr § - medián § - modus §SMĚRODATNÁ ODCHYLKA §REDUKCE OMYLU § §Nominální proměnné – jména (barva vlasů, rodiště, pohlaví) §Pořadové proměnné – vlastnosti (vyšší, nižší, lepší), které můžeme uspořádat hierarchicky §Intervalové proměnné – vlastnosti (vyšší, nižší a o kolik), u nich můžeme porovnat o kolik se liší od jiných proměnných: příjem, věk, počet dětí, atd. §STŘEDNÍ HODNOTY PRO TYTO PROMĚNNÉ JSOU RŮZNĚ VALIDNÍ § § intervalová data – aritmetický průměr § pořadová data – medián § nominální data – modus § §Aritmetický průměr, sečteme pozorované hodnoty a vydělíme je počtem sledovaných jedinců. (např. studenti této třídy čtou průměrně 3 knihy za měsíc) § §Medián je ta hodnota, která je právě v prostředku všech pozorování, která jsme seřadili podle jejich velikosti. (např. děti ve třídě o 29 žácích v řadě za sebou, je to dítě č. 15) § §Modus je prostě kategorie s nejvyšší četností. (např. studenti v této třídě mají nejčastěji modré oči) § §Užitím nevhodné střední hodnoty k objasnění problému znehodnotíme celý výzkum. §Rozptyl poskytuje informaci, jak se pozorování v průměru liší od průměru. § §Směrodatná odchylka určuje 68% až 98% hodnot pozorování, čili měří homogennost souboru na základě rozptylu dat od středových hodnot (aritmetického průměru např. ) Díky ní např. vytváříme tvrzení typu: „průměrný příjem populace v ČR je 14.100 až 15.600 Kč“, atd. § §Směrodatná odchylka hraje významnou roli pro definování statistické významnosti našich výsledků!! Nejčastějším vyšším typem statistické operace je u intervalových proměnných tzv. ROZPTYL čili VARIABILITA a SMĚRODATNÁ ODCHYLKA. §Jsou odpovědi na otázky jedinou informací, kterou má tazatel zaznamenat? § § (meze kvantitativního výzkumu) § Když se sociolog nevtírá… §akt pozorování: § úskryté pozorování (etika), ú úzúčastněné pozorování § § § § další techniky kvalitativního výzkumu… Záznam pozorování - protokol §Číslo záznamu: §Datum: §Objekt pozorování: §Pozorování při činnosti: §Zvláštní okolnosti: §Časový snímek: ú1 – 15 min ú15 – 30 min ú20 – 45 min §Popis pozorování: §Pozorovatel ú § Ten druhý výzkum aneb ten, který hledá porozumění nejen důkazy! §Reliabilita a validita (ověřitelnost a hodnota) § §Techniky kvalitativního výzkumu: úterénní výzkum aneb zúčastněné pozorování únestandardizovaný rozhovor úosobní dokumenty úmentální mapy úpolní poznámky úa další § METODY VÝZKUMU §A) kvantitativní metoda výzkumu §hypotéza §výzkumné otázky §Metoda / technika sběru dat – dotazník, empirické šetření (měření, atd.) §pilotáž §sběr dat §statistické zpracování, analýza a interpretace dat §potvrzení či vyvrácení primární hypotézy (verifikace či falzifikace) §zobecnění výsledků výzkumu B) kvalitativní metoda výzkumu npředpoklad nvýzkumné otázky nmetoda / technika sběru dat – řízený rozhovor, zúčastněné pozorování, nezúčastněné pozorování, studium osobních dokumentů, bibliografií, aj. nanalýza a interpretace dat ninterpretace výsledků výzkumu Výzkum ve společenských vědách má řešit určitý problém na základě shromážděných faktů. Většina výzkumů proto pracuje s teoreticky podloženými výchozími předpoklady v podobě hypotéz, jež musí být formulovány tak, aby umožňovaly sběr dat a jejich analýzu. §Menšiny a jejich sociální začlenění: §Segregace (vyčlenění) §Asimilace (vstřebání, splynutí minority s majoritou) §Integrace (začlenění, přijetí majoritní kultury) §Inkluze (tolerance, souvztažnost, dvojí kulturní identita) § §Aplikace sociologie / antropologie do multikulturní společnosti. Cíle výzkumu mohou být diagnostické (co?), deskriptivní (jak?), explanační (proč?) či sociotechnické (aplikace výsledků sociologických výzkumů v praxi, doporučení k zásahům do reality, např. sociální inkluze menšin). FÁZE VÝZKUMU §PROBLÉM §Teorie a data §Předpoklady §Volba metody §Určení souboru zkoumaných osob §Sběr dat v terénu §Analýza dat §Interpretace a závěry §Praktická doporučení § Terénní výzkum a jeho interpretace §V sociálních vědách je užívána kvalitativní výzkumná metoda především v sociální a kulturní antropologii, ta tzv. etnografickou práci v terénu považuje za nejdůležitější zdroj nových znalostí o společnosti a kultuře. §Terénní výzkum může trvat řadu měsíců, ale i let… §Jeho cílem je získat co nejpodrobnější znalosti o zkoumaném jevu. §Mnozí antropologové se opakovaně vrací do míst svých výzkumů po celou svou vědeckou kariéru, aby prohlubovali získané znalosti nebo aby zaznamenávali změny. 197921_big.jpg Zúčastněné pozorování §V terénu se práce dělí na část přesně stanovenou formálními metodami, např. strukturované rozhovory, statistické vzorkování apod. §A zúčastněné pozorování, které je neformální metodou, která je však základem terénní práce. §Cílem je proniknout co nejhlouběji do sociálního a kulturního prostředí, jež je předmětem výzkumu. (skryté versus otevřené pozorování) §Jednoduchý návod na terénní práci neexistuje. Interpretace a analýza §Antropologické studie přispívají k našim srovnávacím znalostem o formách lidského života. §Prohlubují naše chápání obecného stavu lidstva. §Hodnota zúčastněného pozorování spočívá v kvalitě empirických dat, která badatel shromáždí, nikoli v počtu lidí s nimiž se v terénu spřátelí. §Časová náročnost – badatel by měl být v terénu tak dlouho až bude vnímat svět jako místní. §Porozumění – interpretace – překlad. § § Emický a etický přístup §Antropolog (ani jiný sociální vědec) se nikdy nemůže stát domorodcem. §Emický přístup, je ten etnografický popis, který se snaží zachytit život tak, jak jej vnímají a popisují příslušníci zkoumané společnosti. §Etický přístup, je ten, který do etnografického popisu vnáší analýzu pozorovaných jevů a jejich vysvětlení badatelem. (Jako zvuk/slovo a jeho význam.) §Nativní hledisko je emické. Analytický pohled antropologa / sociálního vědce je etický. §Nikdy nedosáhne emického popisu, protože obvykle musíme překládat z jednoho jazyka do druhého, za druhé ústní vyprávění zaznamenáváme písemně a při písemném záznamu se smysl výroků mění a za třetí, nikdy se nemůžeme zcela ztotožnit s lidmi, o nichž píšeme. §Např. v antropologii je možný pouze jediný skutečně emický popis, a to popis psaný domorodci v jejich vlastním jazyce. § Politika a sociální vědy § §Avšak má-li být sociálně vědný výzkum vůbec smysluplný, musí badatel vědět něco podstatného, co domorodci neznají. Musí operovat komparativním pojmovým aparátem k pozorované sociální realitě, přispívat svou analýzou a interpretací k rozvoji celkové sumy znalostí o sociální a kulturní rozmanitosti. § §Za analýzu získaných poznatků odpovídají chybující lidé z masa a kostí. § §Velkým problémem je také např. v antropologii či etnografii, a to včera jako dnes, politika, případně etnopolitika. „VĚDĚNÍ JE MOC!“ §Francis Bacon (16.století) § aneb „Všechno je jinak…“ §Je dobré, uvědomit si, jak moc nám lidé pracující ve veřejné správě nesdělují „relevantní fakta“. Jak moc může být „všechno jinak“, jen proto, že uvádí fakta, která jim vyhovují, přináší prospěch, atd. § §Sir Winston Leonard Spencer-Churchill kdysi zadal svému týmu úkol: Zjistěte, jak se zvýšila úmrtnost dětí a chci, aby byla samozřejmě vyšší v době, kdy jsem nebyl premiérem! §Tak se dělá politika! Ale ne sociologie / antropologie § … ale ne věda! Sociální konstrukce reality §Sociologie vědění přistupuje k lidské realitě jako k realitě vytvořené sociálně. „Předmětem jejího zájmu je společnost jako součást lidského světa, vytvořeného lidmi, obývaného lidmi a zpětně na lidi působícího v neustálém historickém procesu.“ Avšak „všechny společenské reality jsou nejisté. Všechny společnosti jsou jen konstrukty čelící chaosu“. §BERGER, P. L. – LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality. Praha: Centrum pro studium demokracie, 2001. §Petr Ludwig: Kritické myšlení: Jak být o trochu menší kretén? | ZOOM (rba.cz) § § §Pilotáž §Vzorek či výběrový soubor §Kvótní výběr – náhodný výběr na základě kvót odvozených ze statistik §Případové studie §Klasifikace / Třídění §Znak a hodnota §Škálování (soubor speciálních technik měření sociologických dat) §Indikátor (položka transformovatelná do jiného kvantitativního údaje) §Validita (platnost a hodnota výsledků vůči realitě) §Reliabilita (odolnost výzkumného nástroje vůči chybám) ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE – dohledejte v učebnici a snažte si zapamatovat.