Léčiva používaná u
onemocnění dýchací soustavy


Léčiva používaná u onemocnění dýchací
soustavy
•antitusika
•expektorancia
•léčba AB
•bronchodilatancia
•protizánětlivé látky
•antihistaminika
•léčba CHOPN
•bronchodilatancia
•protizánětlivé látky
•ostatní LP

Kašel
•reflexní obranný mechanismus, který vzniká (mechanickým/chemickým) podrážděním receptorů na
sliznici DC
•provází spoustu onemocnění, udržuje DC průchodné/čisté
•základní rozdělení:
•suchý kašel
•produktivní kašel
•
•léky navozený…

Léčba kašle
•při léčbě kašle je nutno znát o jaký typ se jedná - produktivní kašel je spojený s odchodem hlenů,
je pro pacienta užitečný a není žádoucí jej tlumit
•
•neproduktivní kašel je pro nemocného zátěž a riziko poškození respiračního traktu, je třeba jej
tlumit

Antitusika
•léčba suchého a dráždivého kašle
•dělení:
•látky kodeinového typu (kodein, dextrometorfan)
•nekodeinová antitusika (butamirát, dropropizin)
•kodein, dextrometorfan – tlumí centrum pro kašel (prodloužená mícha)
•ve vysokých dávkách - útlum dechového centra
•malý analgetický účinek
•butamirát – centrální antitusikum
•dropropizin – periferní úč.- tlumí lokální dráždění v laryngotracheální oblasti
+ mírný antihistaminový úč. (léčba alergic.kašle)
•levodropropizin (Levopront®) – levotočivý izomer racemického dropropizinu

Expektorancia
•látky k léčbě produktivního kašle – usnadňují vykašlávání
•dělení na:
•mukolytika – snižují hustotu hlenu (acetylcystein, erdostein, ambroxol,
bromhexin)
•sekretomotorika – zvyšují aktivitu řasinek v DC
•ambroxol je aktivní metabolit bromhexinu (MÚ – rozpad mukopolysacharidů hlenu)
•acetylcystein (ACC®), erdostein (Erdomed®) – obsahují SH skupiny,
které ruší disulfidické vazby v glykoproteinch = snížení viskozity hlenu
•acetylcystein – užití také jako antidotum při otravách paracetamolem, prevence
hepatotoxického působení rtg kontrastních látek

Látky přírodního původu



ASTMA BRONCHIALE



Astma bronchiale (AB)
•chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest
•zvýšení průduškové reaktivity → pískoty při dýchání, tlaky na hrudi,
dušnost, kašel (hlavně v noci a časně nad ránem)
•genetická predispozice, faktory prostředí (prašné ovzduší, kuřáctví)
•léčba:
bronchodilatancia
protizánětlivé látky

AB = chronický zánět průdušek s následnou remodelací, hyperreaktivitou a zároveň variabilní a často
reverzibilní obstrukcí; hl. roli zánětu hrají eozinofily
Vs
CHOPN  = onemocnění malých dýchacích cest kombinované s destrukcí alveolárního parenchymu
(emfyzém), projevuje se neúplně reverzibilní progredující bronchiální obstrukcí s abnormální
zánětlivou reakcí na polutanty, za rozvoj zánětu zodpovědné hl. neutrofily; řada mimoplicních
komplikací (anemie, kachexie, osteoporóza, HTN…)

Léčba AB
•nejčastěji inhalační podání (práškový inhalátor, tlakový aerosolový dávkovač)
•méně perorální podání
•v akutním stavu – i.v. aplikace
•úlevová léčba  vs  preventivní
     protizánětlivá terapie

Bronchodilatancia
1. β2-agonisté (BA)
-navození bronchodilatace, potlačení uvolňování mediátorů zánětu z     mastocytů,  cévní
permeability
-NÚ: paradoxní bronchospasmus, tachykardie, arytmie, hypokalémie

a) SABA (RABA) – krátkodobě působící látky s rychlým nástupem účinku
(maximum do 30 min)
-„úlevová antiastmatika“ – na akutní potíže (účinek cca 3-5 hod)
-podání inhalační, perorálně (sirup, tbl.), i.v. a s.c. (terbutalin)
→ salbutamol, terbutalin, fenoterol

Bronchodilatancia
b) LABA – dlouhodobě působící (cca 12 hod)
-vhodná při nočních projevech, doplněk při perzistujícím astmatu
-podání inhalační, perorální – běžná i retardovaná forma
→ salmeterol, formoterol
c) ULABA – ultradlouhodobě působící (24h)
→ olodaterol, indakaterol

Bronchodilatancia
2. parasympatolytika (antimuskarinika) (MA)
-    blokují muskarinové receptory
-inhalační užívání
-při perzistujícím astmatu, při akutním stavu, i v terapii CHOPN
-málo NÚ (sucho v ústech, bolest hlavy, zácpa)
-opatrnost při glaukomu, hyperplazii prostaty (pouze riziko systémového vstřebávání)

Brnochodilatancia
→ ipratropium (Berodual®), tzv. SAMA – kompetitivní inhibitor na M2- a M3- receptorech, menší
účinek než β2-mimetika – účinek za 30-60min, trvá 4-6 hod
→ aklidinium (Duaklir®), tzv. LAMA
→ tiotropium (Spiriva®), tzv. ULAMA
    – především u CHOPN, účinek přetrvává
     až 24 hod

Bronchodilatancia
3. teofylin (Afonilum®, Euphyllin®)
-patří mezi methylxantiny
-inhibuje fosfodiesterázu 1-4, antagonista adenosinového receptoru (A1)
-působí bronchodilatačně, stimuluje dechové centrum, CNS; imunomodulační a protizánětlivé účinky; 
TF a sílu stahu; působí vazodilatačně v plicích, ledvinách, koron. tepnách;  sekreci HCl , slabý
diuretický efekt atd.
-léčba perzistujícího AB, vhodný hlavně při noční dušnosti
-slabší bronchodilatační účinek než β2-mimetika
-má úzké terapeutické rozmezí/okno - časté NÚ až toxicita → monitoring hladin (TDM)
-LI: metabolizmus přes CYP1A2 – vliv kouření!

Protizánětlivé léky
1. kortikosteroidy
-tlumí zánětlivou složku ( tvorbu cytokinů)
-dlouhodobé užívání, zejména u perzistujícího astmatu
-měly by být užívány pravidelně, ne dle potřeby !
a) inhalační kortikoidy
-nízké riziko celkových NÚ, hrozí lokální NÚ (kandidóza úst)
-paradoxní bronchospasmus !
→ beklometazon, budesonid, fluticason, flunisolid, mometason, ciclesonid

Protizánětlivé léky
b) systémově podávané kortikoidy -   u těžkých astmatických stavů
→ p.o. – prednison, methylprednisolon 3-10 dnů, 40-60mg
     (ne u akutního záchvatu)
→ i.v. – přednostně methylprednisolon; výjimečně u těžkých forem
dexametason

Protizánětlivé léky
2. imunoprofylaktika
-preventivní, udržovací léčba lehkého a středně  těžkého
      perzistujícího astmatu
→  nedocromil – plný účinek po několikatýdenní inhalaci, potlačuje
   brochokonstrikci po zátěži
       - KI – 1. trimestr gravidity
       - NÚ – podráždění DC, nauzea, bolest hlavy
→  ketotifen – cps., sir., plný účinek za 8-12 týdnů, slabší než nedocromil,
      také H1 antihistaminikum
      - nevhodné užívat v těhotenství, při laktaci a užívání p.o. antidiabetik

Ostatní látky
1. antileukotrieny
(leukotrieny – mediátory zánětu, produkovány leukocyty)
-doplňková léčba pacientů s lehkým až středně těžkým perzistujícím astmatem, kteří jsou
nedostatečně kontrolováni inhalačními kortikosteroidy a u nichž krátkodobě působící beta-agonisté
….
-podaní „podle potřeby“ neposkytují dostatečnou klinickou kontrolu astmatu
-profylaxe astmatu, pokud je rozhodující složkou bronchokonstrikce
  indukovaná tělesnou námahou
→ montelukast (Castispir®)
-MÚ - antgonisté leukotrienových rec.
-efekt - snižují eosinofily v perif.krvi, dýchacích cestách, zlepšení respiračních fcí, snížení
podávaných kortikosteroidů

Ostatní látky
2. omalizumab (Xolair®)
-anti-IgE protilátka
-pro pacienty s těžkým perzistujícím alergickým astmatem s exacerbacemi astmatu navzdory vysokým
dávkám inhalačních kortikosteroidů a dlouhodobě působících inhalačních β2-mimetik
-jen u pacientů s prokazatelně IgE vyvolaným astmatem (alergická
   forma)
-aplikace s.c., vhodná dávka a četnost dávkování se určí podle
   výchozích hodnot IgE a hmotnosti pacienta (75-600 mg co
2-4
  týdny)

Klasifikace astmatu + strategie léčby



Chronická obstrukční plícní nemoc



CHOPN
•CHOPN = chronická obstrukční plicní nemoc
•velmi často příčina invalidity a předčasné smrti
•zahrnuje chronickou bronchitidu a plicní emfyzém
•hlavním mechanismem je chronický zánět, nejdůležitější činitel - kouření
•obstrukce je u AB oproti CHOPN více reverzibilní
•důležitá je prevence a přestat kouřit
•progresivní onemocnění

AB = chronický zánět průdušek s následnou remodelací, hyperreaktivitou a zároveň variabilní a často
reverzibilní obstrukcí; hl. roli zánětu hrají eozinofily
Vs
CHOPN  = onemocnění malých dýchacích cest kombinované s destrukcí alveolárního parenchymu
(emfyzém), projevuje se neúplně reverzibilní progredující bronchiální obstrukcí s abnormální
zánětlivou reakcí na polutanty, za rozvoj zánětu zodpovědné hl. neutrofily; řada mimoplicních
komplikací (anemie, kachexie, osteoporóza, HTN…)

CHOPN léčba
1. dlouhodobě působící bronchodilatancia
•β2-mimetika
→ formoterol, salmeterol – účinek cca 12h
→ indakaterol – účinek za 5min, trvá až 24h
•anticholinergika
→ tiotropium (Spiriva®) – antagonista M1 a M3 receptorů; účinek 24hod
→ aklidinium (Bretaris®)– selektivní antagonista M2 a M3 receptorů; nástup za 30 min, délka cca
12hod
→ glykopyrronium (Seebri Breezhaler®)– ULAMA – 1x denně
•teofylin

CHOPN léčba
2.krátkodobě působící bronchodilatancia
-pouze jako úlevová medikace
-β2-mimetika → salbutamol, fenoterol, terbutalin
-SAMA → ipratropium
3.protizánětlivé léky
-     inhalační kortikoidy – hlavně u nemocných ve 3. a 4. stádiu s častými
   exacerbacemi
-v kombinaci s LABA
→  flutikason, budesonid

CHOPN léčba
4.  roflumilast (Daxas®)
-inhibitor PDE4, je nesteroidní protizánětlivá látka působící na systémový a plicní zánět spojený s
CHOPN
-účinek se obvykle objeví na počátku léčby a časem vymizí
5.další léky
-mukolytika, expektorancia – acetylcystein, erdostein
-vakcinace proti chřipce
-ATB preventivně

Rozdíly mezi AB x CHOPN
ASTMA BRONCHIALE
CHOPN
VĚK
mladší pacienti
nad 40 let
KOUŘENÍ
není přímá souvislost
kuřáci, ex-kuřáci
DUŠNOST
po expozici/ po námaze
během námahy
KAŠEL
večer
typicky ráno
EXPEKTORACE
není nebo málo
častá
VLIV GLUKOKORTIKOIDŮ
velký účinek
u méně než 20% pacientů
RTG
hyperinflace během záchvatu
hyperinflace
BUNĚČNÍ INFILTRACE
eosinofily
neutrofily

zapamatovat
•rozdíl mezi suchým/neproduktivním a produktivním kašlem a jak je vhodné je léčit (suchý tlumit
/produktivní netlumit)
•znát příklady antitusik x expektorancií
•léčba AB – úlevová (bronchodilatační) vs preventivní dlouhodobá protizánětlivá terapie (především
kortikoidy)
•léčba CHOPN, CHOPN a kouření
•rozdíly AB vs CHOPN
•