Organizace zdravotní péče a sociálních služeb; základní odlišnosti oblastí primární, sekundární a terciální péče o MUDr.seniory Ivana Drastichová Geriatrické a doléčovací oddělení Slezské nemocnice Opava •Třeba důsledná individualizace a respekt k heterogenitě seniorské populace •Pravidla: -maximální účelnost -pružné přizpůsobování služeb proměnlivým potřebám jednotlivých seniorů, nikoliv vtěsnáním křehkých seniorů do rigidních schémat služeb 5 zásad: -Bezpečnost -Důstojnost -Nezávislost -Seberealizace -Participace Cíle: -Společenská integrace s odmítnutím projevů věkové segregace -Mezigenerační solidarita -Kvalita života ve stáří Potřeba komplexní geriatrické péče -zde je potřeba návaznosti se sociálními službami •Akutní •Postakutní (rekonvalescentně rehabilitační, návratná) •Dlouhodobá (ošetřovatelská, ošetřovatelsko-sociální) •Paliativní (hospicová) Poznámka: Paliativní péče je přístup, který usiluje o zlepšení kvality života pacientů a rodin, kteří čelí problémům spojeným s život ohrožujícím onemocněním, a to prostřednictvím prevence a zmírňování utrpení včasnou identifikací a dokonalým zhodnocením a léčbou bolesti a dalších problémů, fyzických, psychosociálních i duchovních. Hospicová péče se zabývá člověkem v jeho celistvosti a klade si za cíl naplnit všechny jeho potřeby – fyzické, emocionální, sociální i duchovní. Doma či v hospici se pečuje o osobu, která se nachází na konci svého života, stejně jako o ty, kdo tuto osobu milují. Zaměstnanci a dobrovolníci pracují v rámci multiprofesního týmu, který poskytuje péči na základě individuálních potřeb pacienta a jeho osobního přání. Hospic se snaží nabídnout úlevu od bolesti, důstojnost, klid a pokoj. Principy zdravotně sociální péče •Demedicinace – zlepšení kvality života, zdomáčtění péče •Desinstitucionalizace – poskytování péče mimo ústavy •Desektorializace – prolomení bariér mezi zdravotními a sociálními službami •Deprofesionalizace – zlaičtění péče Možnosti sociální péče •Hmotné zabezpečení – důchodové pojištění (důchody starobní, vdovský/vdovecký, plný a částečný invalidní, sirotčí) -státní sociální podpora -sociální pomoc - jednorázová peněžitá pomoc, věcné dávky (příspěvky na úpravu bytu, na zakoupení a provoz motorového vozidla, na dopravu, rekreaci a lázeňskou péči, topnou naftu a jiné spotřebiče), opakující se peněžité dávky (dietní, náklady na byt, na kompenzační pomůcky, na telefon- hlavně u osamělých, na bezbariérový byt a garáž, na péči o blízkou osobu, na společné stravování) -bezmocnost – částečná, převážně bezmocná, úplně bezmocná Sociální služby •Pečovatelská služba •Denní a týdenní stacionáře •Domovy pro seniory – plně ústavní zařízení •Penzióny •Domy s pečovatelskou službou – neústavní zařízení Zdravotní péče – základní odlišnosti oblastí primární, sekundární a terciální péče o seniory PRIMÁRNÍ péče – praktický lékař pro dospělé – spolupracuje s rodinou, domácí ošetřovatelskou péčí, pečovatelskou službou, pracovníky komunity, charitou a jinými neziskovými organizacemi - domácí ošetřovatelská péče – na doporučení lékaře SEKUNDÁRNÍ péče - odborná ambulantní péče, např. interní, plicní apod. - ústavní péče – dlouhodobá ústavní péče je charakterizována chronicitou a pokročilým stupněm zdravotního postižení, nesoběstačností a závislostí na péči druhé osoby, multidisciplinárním přístupem, zapojením dalších sektorů, spoluprácí zdravotníků se sociálními pracovníky i s laiky, cílem je stabilizovat zdravotní stav, např. respitní péče, hospice, léčebny dlouhodobě nemocných Geriatrická nemocniční oddělení •Pro křehké, ohrožené pacienty v závažném labilním stavu, kde o jejich prognóze funkční i životní rozhoduje včasnost, přiměřenost a poučenost poskytovaných služeb diagnostickoterapeutických, ošetřovatelských i rehabilitačních •AKUTNÍ – většinou nahrazují interní oddělení, pro hraniční pacienty s nejasnou geriatrickou syndromologií včetně „chátrání a neprospívání“, věnována pozornost nutričnímu stavu, pacienti obvykle nepřicházejí na oddělení pro urgentní zhoršení zdravotního stavu, ale pro dlouhodobě trvající obtíže či pro postupné zhoršení stavu Úkoly akutních geriatrických oddělení •Včasná diagnostika a léčba dekompenzujících onemocnění s dobrou znalostí atypické symptomatologie, geriatrické syndromologie (např. instabilita, pády) a interdisciplinární geriatrické problematiky •Komplexní geriatrické hodnocení křehkých geriatrických pacientů s objasněním jejich limitací, rizik, potřeb i priorit a se zhodnocením zbytkového funkčního potenciálu či předpokladů pro rekonvalescenčně rehabilitační aktivity •Prevence geriatrického hospitalismu, zabránění sekundárnímu a iatrogenně podmíněnému zhoršení zdravotnímu stavu během hospitalizace (dekondice, imobilizační syndrom, dekubity, delirantní stavy, ztráta soběstačnosti, deprivace, deprese, narušení osobní intergrity, dlouhodobá institucionalizace) •Důsledná a intenzivní fyzioterapie a ergoterapie •Prevence nadměrného přemísťování křehkých a často maladaptivních pacientů mezi různými odděleními v důsledku multimorbidity • Geriatrická nemocniční oddělení A) akutní B) rehabilitační geriatrická oddělení C) ošetřovatelská geriatrická oddělení D) úzce specializovaná nemocniční oddělení (TERCIÁLNÍ péče) – např. gerontopsychiatrie, iktová jednotka, hospic Co je to geriatrický hospitalismus? = souhrn nespecifických negativních důsledků hospitalizace geriatrického pacienta nad rámec komplikací nezávislých na věku, jakou je např. ranná infekce •projevy a důsledky hospitalismu zvyšují nejen nebezpečnost hospitalizace, ale také její nákladovost Projevy •Maldaptace na změnu prostředí •Zvýraznění či nástup úzkosti a deprese •Delirantní stavy •Otřesení důstojnosti, sebedůvěry a sebehodnocení s projevy rezignace •Významná negativní změna sociální role •Významný pokles funkční zdatnosti ve smyslu dekondice •Významný pokles ve smyslu denních aktivit •Odvratitelná ztráta soběstačnosti s odesláním do zařízení dlouhodobé péče •Vznik imobilizačního syndromu s dekubity, flekčními kontrakturami •Rozvoj malnutrice •Pády a úrazy v důsledku medikace •Iatrogenně a režimově navozená porucha vyměšování (vznik a zhoršení inkontinence, nadměrné zavádění permanentních močových katetrů) •Necitlivé až hrubě nevhodné zacházení, ponižování, šikanování a zlé nakládání Co k němu přispívá? •Senzorická a sociální, komunikační deprivace včetně omezování kontaktů s rodinou •Obtížná dostupnost či znemožňování činností uspokojujících spirituální potřeby •Nerespektování osobnosti, autonomie a partnerského práva podílet se na rozhodování o sobě, ponižování a podceňování křehkých nemocných, zvláště s demencí, se zmateností či s afázií •Paternalistické manipulování s neznalostí či nerespektováním pacientových priorit a rozhodnutí •Otřesení důstojnosti včetně anonymity, nepřiměřené familiárnosti personálu či nedůstojného oblečení („anděly“) •Zanedbání podpory orientace v čase, v prostoru i dění kolem něho zvláště u dementních nemocných •Neznalost, podcenění a nerespektování pacientových limitací a rizik pohybových, smyslových, mentálních, stravovacích s nepoužíváním či odepřením kompenzačních pomůcek (naslouchadla, brýle, opěrné pomůcky, zubní protézy) •Nepřiměřené pohybové omezení, např. nadměrné používání postranic u lůžka •Hyperprotektivní paralyzování, nadměrné krmení, mytí, s potlačení aktivity nemocného •Nadměrné používání močových katetrů či nabádání k močení do plen místo dopomoci při standardním vyměšování •Zanedbání prevence imobilizačního syndromu včetně antidekubitárního režimu či vysazování do křesla •Neznalost nároků domácího prostředí s podceněním cílené rehabilitace a rekondice •Neznalost domácího zázemí s podceněním spolupráce s rodinou či s přáteli při ošetřování a rehabilitaci jak v nemocnici, tak po propuštění v domácím prostředí •Podceňování smyslu a kvality života, možnosti úzdravy a plasticity starých lidí •Apriorní a nadměrné směřování pacienta do následné či dlouhodobé péče •Nadměrné používání psychofarmak a léků ovlivňujících stabilitu •Podcenění nutriční problematiky včetně nerespektování pacientových omezení v příjmu potravy či jeho dietních preferencí