Co je výzkum?

BRAINSTORMING: Co vás napadne, když se řekne výzkum?  Doplňte si sami pro sebe několik bodů, které podle Vás charakterizují či jinak vysvětlují pojem výzkum.

1.

2.

3.

4.

5.

Co je empirický výzkum?

Je to výzkum založený na naší EMPIRII (zkušenosti), je tedy opakem teoretického výzkumu.

Sociologická encyklopedie definuje empirický výzkum jako záměrnou a systematickou poznávací činnost postavenou na technikách sběru informací, resp. na řízeném pozorování sociálních jevů, událostí, procesů a na zpracování a interpretaci jeho výsledků.

Jaká jsou specifika výzkumu v sociálních vědách?

Zamyslete se nad rozdílem mezi sociálními a přírodními vědami? V čem podle Vás spočívají specifika výzkumu?

Podrobnou odpověď najdete v kapitole Příroda a kultura z učebnice Myslet sociologicky (2004) od polského sociologa Zygmunta Baumana.

Jak číst odborný text s porozuměním?

Který z níže uvedených textů je odborným textem? Na základě jakých znaků je možné jej identifikovat?

ÚRYVEK 1:

"Penitenciární sociologie se posléze rozvíjela jako polemika výše uvedených děl [Haynes 1949; Irwin, Cressey 1962]. Dominoval zejména spor o příčiny vzniku vězeňských (sub)kultur. Na pozadí této diskuse se vyprofilovaly dva základní přístupy označované jako deprivační a importační modely. Deprivační vychází z předpokladu, že základem je adaptace na vězeňské prostředí a s tím související deprivace. Importační model naopak zdůrazňuje kulturní aspekty a zvyklosti, které do vězeňského prostředí vnáší nově příchozí odsouzení. Vězeňská (sub)kultura je tak vnímána jako institucionalizovaná vězeňská verze kriminálních subkultur z mimovězeňského prostředí. Přibližně od sedmdesátých let [Lambropoulou 1999] převažuje v odborných diskusích model integrovaný, který předchozí dva modely propojuje [Liebling, Arnold 2004; Crewe 2010]. Rozsah svého zájmu sociologie, jak je jejím dobrým zvykem, v průběhu let dále rozšiřovala na další aspekty života za mřížemi. Příkladem mohou být studie popisující specifika ženských věznic, vyvažující Goffmanovu „genderovou slepotu“ [Ward, Kassebaum 1965; Giallombardo 1966], či výzkumy zaměřené na skladbu vězeňské populace dle etnicity a socioekonomického statusu [Wacquant 2001]."

ÚRYVEK 2:

"Vysoký počet vězňů na počet obyvatel není v Česku normální. Myslí si to šéf Vězeňské služby Simon Michailidis. Na dnešním setkání s novináři uvedl, že na mnoho vězňů by podle něj šlo účinně působit mimo věznice, a to například domácím vězením. V Česku připadá na 100 tisíc obyvatel 180 vězňů, což je třetí až čtvrtý nejhorší výsledek v EU. Na jednoho vězně stát v průměru vynaloží 1 900 korun denně. „Není normální, aby v bezpečné, vyspělé zemi bylo 180 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Rakousko a Německo je bezpečné přibližně stejně jako Česká republika a počet vězněných je tam pod polovinou našich počtů,“ upozornil Michailidis. Například v Německu přitom podstatnou část vězněných tvoří cizinci z jiného kulturního prostředí, oproti tomu v Česku je mezi vězni cizinců zhruba jen osm procent a převládají mezi nimi kulturně blízcí Slováci."

Jistě jste odpověděli správně. První úryvek pochází z článku Externí spojení sociologie a vězeňství, jehož autorem je Lukáš Dirga a byl uveřejněn v Sociologickém časopise (2021, 57(4): 411-432). Druhý úryvek je převzat z internetového zpravodajství https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vezeni-vezni-vezenska-sluzba-nedostatek-pracovniku-i-mista.A230421_133333_domaci_esed.