Pří typografická ∫ Od objevu knihtisku se postupně ustálila pravidla sazby; zásady např. určující, jaké volit písmo, jak umístit text na stránce, kde vysadit mezery. Počítačová sazba dala uživatelům obrovské možnosti, které – bez znalostí typografických zásad – mohou vést k hrůzným výsledkům. Efektivní výroba školní publikace (ročenky, sborníku) i tvorba seminární práce předpokládají dobrou přípravu na úrovni rukopisu. V tomto textu uvádíme základní pravidla pro úpravu rukopisu psaného textovým editorem počítače; nevěnujeme se grafické úpravě a typografické osnově textu (např. volbě písma, úpravě nadpisů i základního textu). Pravidla uvedená v tomto přehledu platí obecně pro všechny typy dokumentů; grafickou úpravu vyžadovanou navíc pro seminární práci či pro příspěvek do sborníku popisujeme v jiných pokynech. § Základní ravidla a & Σ Y φ Ω mд f ∫%Σ A ů Ж w ň ϑτ Honsoft Jan Voženílek typografická 2015 Příprava některých textů použitých v této publikaci byla podpořena projektem ŠABLONY GYMNÁZIA F. X. ŠALDY CZ.1.07/1.5.00/34.0160 © Jan Voženílek, 2015 Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 3 Příprava textu a interpunkce Obecné zásady ■ Odstavec představuje blok textu ukončený „neviditelným“ znakem konec odstavce (¶), tento znak vkládáme stisknutím klávesy Enter. Zásadně nemačkáme Enter na konci každé řádky. ■ Pro odsazení začátku odstavce nepoužíváme tabulátor ani několik mezer. Je-li odsazení požadováno, nastavíme je ve volbách stylu odstavce. Pokud chceme vidět, na kterém místě odstavec končí (kam jsme znak konce odstavce vložili), můžeme toto místo zviditelnit volbou Nástroje > Možnosti > Zobrazení > Konce odstavců, popř. ikonou se symbolem ¶. ■ Text nikdy neformátujeme vložením skupiny více mezer! ■ Slova na konci řádku nedělíme ručně (vložením spojovníku a stiskem Enter). Je-li dělení slov požadováno, zapneme automatické dělení slov; při přípravě rukopisu ponecháváme dělení slov raději vypnuté. ■ Nadpisy (popř. další pojmy, hesla), které mají být ve výsledné publikaci psány verzálkami (velkými písmeny), píšeme obvyklým způsobem; verzálky později zvolíme ve stylu odstavce. V opačném případě by se text psaný verzálkami objevil i v obsahu, rejstříku apod. ■ Používáme správné znaky. Často se chybně zaměňuje číslice 0 za písmeno O, číslice 1 za písmeno l, řecké β za německé ß, malé písmeno x za znak × (krát; vložíme kombinací ALT 0215). Interpunkční znaménka ■ Znaménka . , ; : ? ! píšeme v souvislém textu v obvyklém významu interpunkčních znamének bez mezery k předchozímu slovu, za znaménky píšeme jednu mezeru. ■ Pokud se vedle sebe sejdou dvě interpunkční znaménka, neklade se mezi ně mezera. ■ Poloha znamének vzhledem k uvozovkám a závorkám zaleží na tom, zda je jimi ohraničena celá věta, nebo pouze její část. ■ Tečka označuje řadové číslovky. Tečka se píše za některými zkratkami. Pokud končí věta zkratkou nebo řadovou číslovkou, píše se tečka pouze jedna. ■ Tečka se nesází za nadpisy, a to ani v případě, že jsou složeny z více vět. ■ V názvech počítačových souborů, ve webových a e-mailových adresách, v označení verzí programů a v desetinném číslování kapitol se píší tečky bez mezer. ■ Za slovem „viz“ se tečka nepíše – není to zkratka, nýbrž (archaický) imperativ. Další pravidla o použití tečky uvádíme v části Čísla. A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY4 Typografická pravidla PŘÍKLADY První věta končí tečkou. Za ní je mezera a další věta. Ten nápad byl vskutku„geniální“.„Celá věta je v uvozovkách.“ „Je to zvláštní,“ řekl kapitán,„jak jen to vysvětlit?“ Můžeme použít tento program (nebo jeho část). jinak, také správně: Můžeme použít tento program. (Také lze použít jeho libovolnou část.) chybně: 80-tá léta — správně: 80. léta chybně: 2-hý muž — lépe: 2. muž — ještě lépe: druhý muž InDesign CS5 (verze 7.0) lze stáhnout na www.adobe.com.V kapitole 2.3.1 rozvádíme myšlenky z kapitoly 1.7, viz pozn. 3. Literatura [1] BERAN, Vladimír a kol.: Aktualizovaný typografický manuál. 3. vyd. Praha: Kafka design, 2003. [2] KOČIČKA, Pavel – BLAŽEK, Filip: Praktická typografie. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. [3] BŘEZINA, Petr: Cizojazyčná sazba. 1. vyd. Plzeň: 2005. Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 5 Další interpunkční znaménka ■ Dvojtečka ve smyslu poměru (v matematice, chemii, kuchyni) se píše s mezerou z obou stran; ve smyslu skóre zápasu nebo vyjádření času používáme dvojtečku bez mezer. ■ Výpustka („trojtečka“) … nahrazuje nevyslovený text (podobně jako pomlčka), vypuštěný text (např. z delšího citovaného textu) nebo část výčtu. Při náhradě části výčtu se výpustka od předchozího textu, který musí končit čárkou, odděluje mezerou, jinak se přisazuje těsně. (Další) tečku za „trojtečkou“ na konci věty nepíšeme. Výpustka je speciální znak odlišný od tří za sebou vložených teček. (Ve Wordu jej vložíme kombinací CTRL ., popř. ALT 0133.) PŘÍKLADY Zásluhou fotbalisty Poláka skončilo utkání stavem 2:1. Maryša mu naředila nápoj v poměru 1 : 12. Ty jsi ale… Lásko, ach lásko… Používáme pouze standardní výpustku. Jiný počet teček (čtyři, pět, osm, dvacet, …) se zásadně nepoužívá. ■ Závorky a uvozovky se píší bez oddělení mezerou od slova, výrazů či věty, které obklopují. Mezery se píší před počátečními a za koncovými uvozovkami, resp. závorkami. Je-li v uvozovkách, resp. závorkách celá věta, sází se tečka (vykřičník, otazník) uvnitř uvozovek, resp. závorek. Pokud je v uvozovkách, resp. závorkách pouze část věty, sází se tečka (vykřičník, otazník) až za ně. ■ V běžném textu užíváme kulaté (), popř. hranaté závorky []; užití lomítka / ve smyslu závorek je anachronismem z dob psacích strojů (dnes má význam jen v akcidenční sazbě – oznámení, plakáty, výtvarná typografie –, nikoliv v odborném textu či beletrii). ■ V českém jazyce lze užít tři varianty uvozovek. Klasické uvozovky mají tvar „“ (pomůcka: 99 66, tedy: první uvozovky jsou dole a mají tvar devítek, druhé jsou nahoře a mají tvar šestek). Jiný typ dvojitých uvozovek “ ” (symbolicky: 66 99 ) patří do anglického jazyka a v češtině je nepřípustný. Pokud je v textu třeba užít uvozovky vnořené do uvo- A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY6 Typografická pravidla zovek (např. pro citát v přímé řeči), užíváme další přípustné typy uvozovek: jednoduché uvozovky ‚‘ (tvar: 9 6) či špičaté uvozovky » « (v češtině se zásadně užívají „šipkami dovnitř“, tj. opačně než ve francouzštině). ■ Znak " označuje jednotku palec nebo úhel vyjádřený ve vteřinách. ■ Odsuvník (apostrof) je znám především z cizích jazyků; má tvar „devítky nahoře“, tedy ’. V akcidenční tiskovině se může použít ke zkrácení letopočtu. PŘÍKLADY Ladislav Kozoroh řekl: „Vy jste zdařile pojednal o obratníku Raka.“ To byl opravdu „skvělý“ příklad. Ano, ten příklad je vskutku „skvělý“. Štěpán Rak poznamenal: „Mě ‚nějaký Kozoroh‘ opravdu nezajímá!“ Kritik Kozoroh uvedl: „Myslím, že d’Artagnan je dobře napsaná postava »Tří muške- týrů«.“ Literatura [1] BERAN, Vladimír a kol.: Aktualizovaný typografický manuál. 3. vyd. Praha: Kafka design, 2003. [2] KOČIČKA, Pavel – BLAŽEK, Filip: Praktická typografie. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 7 Spojovníky a pomlčky Je třeba důsledně rozlišovat psaní pomlčky a spojovníku; základní zásady jsou obsaženy v Pravidlech českého pravopisu, další zásady plynou ze zvyklostí typografických. Spojovník - je kratší a silnější, píšeme jej přímo z klávesnice; pomlčka – je delší a tenčí, ve Windows ji obecně vkládáme kombinací ALT 0150, ve Wordu CTRL -, často automaticky nahradí spojovník při vhodném nastavení tzv. automatických oprav. Spojovník ■ Spojovník (divis) se píše vždy bez mezer a používá se jako spojovací znaménko ve složených výrazech a slovních tvarech s částicí -li. Další funkcí spojovníku je označení dělení slov (proto se mu také někdy říká rozdělovník). ■ Složeniny číslic a slov se píší bez spojovníku! PŘÍKLADY je-li, bude-li, není-li slovník česko-německý, Karel Matěj Čapek-Chod, Belá-Durice, Frýdek-Místek Ostrava-Poruba, propan-butan n-tice, k-tice, ISBN 80-901373-6-9 Zeleno-modrý svetr má motiv střídajících se zelených a modrých pruhů, zatímco zelenomodrý svetr má celý namodrale zelenou barvu. chybně: 8-mi bitový — správně: 8bitový Pomlčka ■ Pomlčka s mezerou po obou stranách se píše k oddělení částí textu (vsuvky, heslovitá označení). ■ Pomlčka s mezerou za pomlčkou se užívá k vyjádření přímé řeči místo uvozovek, dále při sazbě výčtů (ve funkci odrážky) a při označení celých měnových hodnot. ■ Pomlčka s mezerou před pomlčkou se používá k vyjádření nedokončené výpovědi. V tomto případě nenásleduje tečka. ■ Pomlčka ve významu „až“, „od do“, „proti“ není oddělena mezerami. A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY8 Typografická pravidla PŘÍKLADY Lidé celého světa – žádný národ neopomíjíme – touží po míru. Kniha – přítel člověka. – Čeho jste ředitelem? Koho řídíte? 350,– Kč včetně DPH Už toho mám opravdu dost, ty – Už toho mám opravdu dost, ty trou– doporučená teplota 25–28 °C, žil v  letech 1921–2008, zápas Česko–Německo, utkání Sparta–Slavia Literatura [1] BERAN, Vladimír a kol.: Aktualizovaný typografický manuál. 3. vyd. Praha: Kafka design, 2003. [2] KOČIČKA, Pavel – BLAŽEK, Filip: Praktická typografie. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 9 Čísla a značky Značky ■ Paragraf § a ampersand &, tedy značky zastupující slova, se také – podobně jako slova, která zastupují – píší s mezerou po obou stranách. ■ Stupně a procenta se ve významu podstatného jména píší s mezerou; ve významu přídavného jména bez mezery. Spojení „stupeň Celsia“ se chápe jako jeden výraz, takže značka stupně se od písmene mezerou neodděluje. Jednotkou termodynamické teploty je kelvin (nikoliv neexistující „stupeň Kelvina“). PŘÍKLADY … a proto se odsuzuje podle § 26, odst. 2 trestního zákona… Laurin & Klement, Otec & syn Tato část tvoří 15 % celku. Je to 15% roztok kyseliny sírové. 0 °C ~ 32 °F ~ 273,15 K Čísla ■ Nižší hodnoty (obvykle do tuctu) je vhodné v běžných (nikoliv matematických) textech psát raději slovy než číslicí. ■ Spojení čísla se slovem se sází bez mezer a bez spojovníku. ■ Znak × (krát; vložíme kombinací ALT 0215) nelze nahrazovat malým písmenem x. V matematických textech jej používáme jen tehdy, pokud nehrozí záměna s vektorovým součinem. Podobně při psaní vykřičníku dbáme, aby nedošlo k záměně interpunkce za symbol faktoriálu. ■ Za řadovou číslovkou píšeme za tečku mezeru. ■ V českém textu používáme jako oddělovač desetinné části čísla zásadně čárku. Kvůli přehlednosti za každou trojicí cifer v obou směrech od desetinné čárky ven z čísla píšeme mezeru, desetinnou čárku mezerami neoddělujeme. (Tuto zásadu nedodržujeme ve výpisech zdrojových kódů, v zápisu syntaxe funkcí apod.) ■ Data píšeme s mezerami za označením dne i měsíce. Čtyřciferné letopočty se píší bez mezer. A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY10 Typografická pravidla ■ Časové údaje – hodiny se od minut oddělují tečkou bez mezery, minuty od sekund dvojtečkou bez mezery. Minuty i sekundy vyjadřujeme dvojciferným číslem. Neužíváme obskurní zkratku hod., ale správnou značku fysikální jednotky h; v beletristickém textu vypíšeme celým slovem (hodina). ■ Telefonní čísla v ČR se člení mezerami po třech cifrách; v PSČ se odděluje mezerou první trojice od následující dvojice. PŘÍKLADY první řešitel, pět mrtvých psů, 25. kniha 5krát, 5×, 8bitový, 50násobně 25. výročí, 18. místo Stanovená číselná hodnota je 25 376,918 407. Má 1 789 kusů této publikace. 10. 5. 2007 nebo 10. května 2007 Od roku 1990 je ředitelkou školy RNDr. Irena Přádná. Vyučovací hodina začíná ve 12.10 a končí ve 12.55. Učitel přišel ve 12.10:38. t1  = 12 h Gymnasium F. X. Šaldy má telefon 482 710 077 a PSČ 460 01. Literatura [1] BERAN, Vladimír a kol.: Aktualizovaný typografický manuál. 3. vyd. Praha: Kafka design, 2003. [2] KOČIČKA, Pavel – BLAŽEK, Filip: Praktická typografie. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 11 Technická sazba Sousloví „technická sazba“ používáme obvykle k označení nejnáročnějších typografických disciplín: sazby matematické a fysikální, sazby chemické a sazby not. Ukažme jen zcela základní pravidla. Elementární pravidla matematické a fysikální sazby Matematická sazba se řídí pravidly, která (většinou) respektují matematický význam symbolů a jejich logickou souvislost a splňují estetické požadavky. ■ Volíme vhodné písmo tak, abychom eliminovali možnou záměnu znaků (např. malé l a číslici 1 – v bezpatkovém písmu jsou často téměř shodné: l — 1). ■ Znaménka se od čísel nebo jiných symbolů oddělují čtvrtinovými mezerami s neproměnnou velikostí. ■ Znaménko minus má stejnou šířku jako plus a je ve stejné výšce. Není shodné se spo- jovníkem. Základním (stojatým) řezem písma se sázejí: ■ běžné číslice a indexy, ■ elementární funkce, popř. operace (sin, cos, tg, ln, div, mod, …), ■ speciální zkratky (min, max, lim), ■ závorky, operátory, ■ fysikální jednotky (pravidlo umožňuje dobře odlišit veličiny od jednotek, např. W je watt, zatímco W práce). Kurzivou se sázejí: ■ názvy konstant a proměnných, ■ funkcí, ■ fysikálních veličin. Tučným bezpatkovým písmem se označují číselné obory. Fysikální jednotky se od číselných hodnot svých veličin oddělují mezerou. A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY12 Typografická pravidla PŘÍKLADY Planckova konstanta h =     6,62606896 ∙ 10–34 J∙s x =   5 m, W =   5 J, P =   3 W Identita sin 2x =   2 sin x cos x platí všude v R. Řešte v oboru R. Omezte se na Z+. Literatura [1] BERAN, Vladimír a kol.: Aktualizovaný typografický manuál. 3. vyd. Praha: Kafka design, 2003. [2] KOČIČKA, Pavel – BLAŽEK, Filip: Praktická typografie. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 13 Německá typografická pravidla Česká typografie se vyvíjela v prostředí značně ovlivněném typografií německou. Pokud vyjdeme od nám již známých typografických pravidel českých, lze říci, že pravidla německá jsou jim velmi podobná. V následujícím přehledu jsou proto uvedeny jen odlišnosti od pravidel českých, a to pouze v oblasti typografických pravidel, nikoliv např. v pravidlech pro dělení německých slov a psaní velkých písmen, která je také nutno respektovat. Podrobnější soupis všech pravidel lze najít např. v publikaci [1]. Písmena ■ Německá abeceda obsahuje tři přehlasované samohlásky ä, ö, ü, které se sázejí v podobě s dvěma tečkami; podoba s čárkami se užívá jen výjimečně v graficky alternativně upravených materiálech. ■ Německé písmeno ß (ostré es, Eszett) se vyvinulo z ligatury (slitku) písmen s a z; proto k minuskulnímu ß neexistuje majuskulní varianta. Ve verzálkové a kapitálkové sazbě se znak ß nahrazuje zdvojeným SS. ■ Ligatury se sázejí, jen když příslušná písmena náležejí témuž kmeni. Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů, resp. předpony/přípony a kmene setkají písmena, která by mohla tvořit ligaturu, ligatury se neužije. PŘÍKLADY První český vlastenecký spolek založili v České Vsi národní buditelé Jaromír Müller, Jaroslav Dräger a Jarmil Körner. Das Projekt„Weiße Flecken“ wurde von der Initiative Step21 organisiert. — Projekt Weisse Flecken — PROJEKT WEISSE FLECKEN s ligaturou: schaffen, erfinden, fliegen bez ligatury: höflich, ich kaufte, auflegen Zkratky ■ Bez tečky se píší zkratky, které označují metrické a na desítkové soustavě založené míry a váhy, chemické prvky, světové strany, měnové jednotky, normované časové jednotky a dále zkratky, které se vyslovují tak, že se hláskují po jednotlivých písmenech. fl fl A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY14 Typografická pravidla ■ S tečkou se píší zkratky označující nemetrické a na desítkové soustavě nezaložené míry a dále zkratky, které se při čtení nahrazují celým slovem, jež bylo zkráceno. ■ Je-li třeba zdůraznit skloňování, pak v případě, že poslední písmeno zkratky je shodné s posledním písmenem zkracovaného slova, připojí se skloňovací koncovka před tečku, v opačném případě se připojuje až za tečku. ■ U zkratek bez tečky lze v genitivu singuláru mužského a středního rodu a v plurálu všech tří rodů připojit koncovku -s. Koncovku však nikdy nepřibírají zkratky chemických prvků, světových stran, měnových a měrných jednotek. PŘÍKLADY m = Meter, g = Gramm, N = Norden, BRD = Bundesrepublik Deutschland, Pkw (PKW) = Personenkraftwagen S. = Seite, Bd. = Band, Nr. = Nummer, Anm. = Anmerkung, Dtzd. = Dutzend, In. = Inch, Mon. = Monat die Bde. = die Bände, dem Hrn. = dem Herrn des Jh.s = des Jahrhunderts, die Jh.e = die Jahrhunderte des Pkws, die Pkws, die AGs, des EKGs, die EKGs Číslice a čísla, značky; uvozovky ■ Rozsah u letopočtů se vyznačuje lomítkem. ■ Teplotní stupně se sázejí tak, že se mezi číslici a značku pro stupeň klade mezera, písmeno označující stupnici následuje bez mezery. V ostatních případech se značka pro stupeň sází bez mezery těsně za číslici. ■ Před značkami % a ‰ se sází mezera; v odvozeninách a složeninách mezera odpadá. ■ Značky § se užívá jen ve spojení s následující číslicí; plurál se značí zdvojeným §§. ■ Němčina obvykle užívá stejné typy uvozovek jako čeština (viz předchozí kapitoly). Ve Švýcarsku se však často užívá i v německém textu francouzská podoba « ». ■ Je-li uvozovací věta za přímou řečí, jsou koncové uvozovky vždy před čárkou, ale za otazníkem a vykřičníkem (patří-li tato znaménka k větě). PŘÍKLADY 2001/02, 1914/18 8 °C, 50°nördlicher Breite 100 %, 8%ig, 5%-Klausel § 9, der § 17, §§ 10 bis 15, §§ 10–15 „Ich warte schon lange“, sagte sie. — „Warum ich? Warum bin ich gerade dazu auserkoren?“„Wie?“ fragten K. und die Wirtin gleichzeitig. Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 15 Spojovník a pomlčka ■ Když se za sebou setká více složených slov, jimž je některá součást společná, píše se tato součást jen u jedné ze složenin a u ostatních se nahrazuje spojovníkem; toto pravidlo nelze použít u neodlučitelných předpon. ■ Spojovník se užívá ve složeninách, jejichž součástí je víceslovné jméno. ■ Ve složeninách s číslicí se dle nových německých pravopisných pravidel píše vždy spojovník; toto pravidlo se nevztahuje na přípony. ■ Pravidla pro psaní pomlčky jsou téměř stejná jako v českém jazyce, avšak pomlčka ve smyslu „gegen“ (proti) se sází s mezerou po obou stranách. PŘÍKLADY Ost- und Westeuropa, Ein- und Ausgang, Bäckerei- und Konditoreimaschinen chybně: Ge- und Verbot, Be- und Entwässerung — správně: Gebot und Verbot, ­Bewässerung und Entwässerung Karl-Marx-Platz, Franz-Josef-Straße 9-jährig, der 68er Brasilien – Chile: Elfmeter-Drama im Video Literatura [1] BŘEZINA, Petr: Cizojazyčná sazba. 1. vyd. Plzeň: 2005. [2] KOČIČKA, Pavel – BLAŽEK, Filip: Praktická typografie. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY16 Typografická pravidla Citace pramenů a literatury Všechny zdroje informací, které používáme v seminární, maturitní či jakékoliv jiné práci, je třeba řádně citovat. Existuje několik zavedených způsobů, jak zdroje citovat; za standard bývá považována norma ČSN ISO 690. V Gymnáziu F. X. Šaldy se uvádějí citace podle této normy; více autorů se však – na rozdíl od posledního vydání této normy – uvádí tradičním způsobem. Webovou stránku nestačí označit jen její adresou; je třeba také uvést autora a název (pokud jsou tyto údaje uvedeny) a datum citace. Vzory citací základních typů dokumentů Kniha jednoho autora MACHÁČEK, Martin: Fyzika pro gymnázia: Astrofyzika. 1. vyd. Praha: Prometheus, 1998. ISBN 80-7196-091-8. Kniha více autorů MÁDR, Vilém – KNEJZLÍK, Jaromír – KOPEČNÝ, Jan – NOVOTNÝ, Ivo: Fyzikální měření. 1. vyd. Praha: SNTL, 1991. ISBN 80-1278-013-7. Článek v časopisu KOZOROH, Ladislav: Obratník Raka v inuitské mythologii. Lidé a země, 2009, roč. 13, č. 7, s. 74–79. ISSN 0024-2896. Webová stránka PIŠÚT, Ján – ZAJAC, Rudolf – HANČ, Jozef – ŠEBESTA, Juraj: O atómoch a kvantovaní pre učiteľa fyziky [online]. [citováno 3. 8. 2011]. Seminární, maturitní či kvalifikační práce MATOUŠOVÁ, Jana: Měření rychlosti výtahů v libereckých mrakodrapech. [Maturitní práce.] Liberec: Gymnázium F. X. Šaldy, 2012. Vedoucí práce: Vítězslav Pěnička. Generátory citací Citace.com (www.citace.com) – vytvoří citaci dle zadaných údajů, popř. dohledá dle zadaného identifikátoru (ISBN). Národní knihovna České republiky (www.nkp.cz) – hledání v databázi NKČR, automatické vytvoření citace. Typografická pravidla A∫ % Σ ů wň Ж GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY | 2015 17 Soupis literatury ■ Soupis použité literatury a dalších pramenů uvádíme na konci celé práce (před případnými přílohami). ■ Soupis řadíme abecedně dle příjmení autora. Pokud uvádíme více publikací téhož autora, řadíme je chronologicky podle roku vydání. ■ Jednotlivé publikace a další prameny označujeme čísly či zkratkami podle toho, jaký systém odkazů v práci používáme (viz dále). Odkazy na literaturu a další zdroje Existují čtyři základní způsoby, jak v textu zapisovat k citacím odkazy na zdroje: ■ „metoda prvku a data“, tzv. harvardský systém – k označení zpravidla využívá jméno autora a rok vydání; ■ metoda zkratek – pro každé dílo je dle určitého systému zavedena jednoznačná zkratka; ■ metoda číselných odkazů – odkazy jsou postupně číslovány; ■ metoda poznámek – citovaný zdroj je uveden na téže stránce v poznámce pod čarou nebo v poznámkách na konci dané kapitoly. V Gymnáziu F. X. Šaldy je dovoleno užít všech těchto metod; v jedné práci je však nutno jednotně citovat pouze jedním z uvedených principů. Podrobnější zásady může stanovit vedoucí práce či předmětová komise v zadání. Harvardský systém Jméno tvůrce a rok vydání citovaného zdroje jsou uvedeny v textu v kulatých závorkách. Pokud se jméno tvůrce vyskytuje přirozeně v textu, následuje pouze rok v kulatých závorkách. Místo citace ve zdroji (obvykle číslo strany) se uvádí do kulatých závorek za rok. Pokud mají dva nebo více zdrojů stejného tvůrce i rok vydání, odlišují se dalšími znaky, např. malými písmeny abecedy přiřazenými k roku vydání. Takovéto znaky je třeba zřetelně uvést i v soupisu literatury, aby bylo možno citovaný pramen identifikovat. A∫ % Σ ů wň Ж 2015 | GYMNÁZIUM F. X. ŠALDY18 Typografická pravidla PŘÍKLAD Pěstování lilií v prostředí školy výborně popisuje Pěnička (2012, s. 8). Ukazuje se však, že jím popsané metody narážejí na některá úskalí, jež byla rovněž experimentálně prozkoumána (Buchalová, 2014, s. 3). K dějinnému rozměru této problematiky se vyjadřuje opět Pěnička (2012a, s. 378). Zkratky pro prameny Pro každé dílo je dle určitého systému zavedena jednoznačná zkratka; systém je buď předepsán, nebo si jej autor vytvoří sám. Jeden z možných systémů vypadá takto: Citovaná literatura je označena zkratkou typu [Xxxn] v případě jednoho autora (Xxx jsou první tři písmena příjmení, n je rok vydání publikace), či typu [X1 X2 X3 n] v případě více autorů; Xi  je první písmeno příjmení i-tého autora. Za dvojtečkou může být připojeno číslo strany, z níž se cituje. PŘÍKLAD Výklad v kapitole Chyby přímých měření se drží klasické učebnice [Mád91] a novějšího skripta [ČMB94]; úvahy obvykle prováděné na základě diferenciálního a integrálního počtu jsou nahrazeny zjednodušeným vysvětlením postaveným na diagramech. Další užité zjednodušení výpočtů v kapitole Chyby veličin určených výpočtem vychází z knihy [ŽL77:22]. Číslované odkazy Soupis literatury uvedený v závěru publikace číslujeme pomocí rostoucí posloupnosti přirozených čísel s diferencí 1. Pomocí těchto čísel umístěných do hranatých závorek na zdroj odkazujeme. PŘÍKLADY Pěstování lilií v prostředí školy výborně popisuje Pěnička v publikaci [3]. Ukazuje se však, že jím popsané metody narážejí na některá úskalí, jež byla rovněž experimentálně prozkoumána (viz podrobněji [1]). K dějinnému rozměru této problematiky se vyjadřuje [4]. Poznámky pod čarou Zdroj citace se uvádí přímo na dané stránce v poznámce pod čarou. Při prvním výskytu publikace uvádíme úplnou citaci dle vzoru výše, při dalších výskytech citaci zkrácenou (obsahuje jméno autora, název díla, číslo strany, odkud se cituje). Pokud je citace z téhož pramene jako citace bezprostředně předcházející, uvede se pouze slovo „Tamtéž“ a číslo strany.