Vyšetření v PPP, SPC Základní diagnostické nástroje Z čeho vycházíme Na školský zákon dále navazují dvě vyhlášky, které upravují vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, vyhláška č. 197/2016 Sb., novela vyhlášky č.72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, vymezuje pravidla poskytování poradenských služeb, účel poradenských služeb, typy školských poradenských zařízení. Vyhláška č. 27/2016 Sb., v pozdějších zněních (poslední 1.1.2021) o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve znění pozdějších předpisů je vymezena funkce asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící. Vyhláška č. 27/2016 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, v platném znění Stanovení podpůrných opatření (PO), poskytování Individuální vzdělávací plán - žáci se SVP - mimořádně nadaný žák Zpráva a Doporučení ŠPZ Organizace vzdělávání Personální podpora Vzdělávání žáků uvedených v § 16, odst. 9 Vzdělávání nadaných žáků Vyhláška č.72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb na školách § 1, Poskytování poradenských služeb 2) školská poradenská zařízení a školy poskytují bezplatně standardní poradenské služby uvedené v přílohách č. 1 až 3 této vyhlášky, a to na žádost žáků, jejich zákonných zástupců, škol nebo školských zařízení. Podmínkou poskytnutí poradenské služby je písemný souhlas žáka, v případě nezletilého žáka písemný souhlas jeho zákonného zástupce. Souhlasu není třeba v případech stanovených zvláštními právními předpisy. 3) Žák, v případě nezletilého žáka jeho zákonný zástupce, je předem informován o povaze, rozsahu, trvání, cílech a postupech nabízených poradenských služeb, o všech předvídatelných rizicích a nevýhodách, které mohou vyplynout z poskytované poradenské služby, prospěchu, který je možné očekávat, i možných následcích toho, když poradenská služba nebude poskytnuta. Speciálně pedagogická diagnostika je východisko pro výchovně-vzdělávací proces a hlavně pro následnou reedukaci. Jde o složitý proces poznávání daného jedince, jeho osobnosti, úrovně vědomostí, dovedností, sociálních vztahů, poznávacích procesů. Odhalení nesnází jedince je předpokladem účinného speciálně pedagogického působení. V podmínkách školy je nutné sledovat žáka dlouhodobě. Sledování je ovlivněno atmosférou školy, třídy, osobností učitele. Zahrnuje srovnání se žáky téže třídy či školy, stupeň zvládnutí požadavků daných osnovami. Diagnostika zůstává podstatnou součástí rozhodovacího procesu. Probíhá v pedagogicko psychologické poradně. Diagnostika může sloužit též jako nástroj prognózy za účelem získání informací, které mohou pomoci učiteli posoudit, jak žák zvládne určité oblasti kurikula. Otázka, jak by měla být diagnostika prováděna je důležitá. Je nezbytné, abychom měli přístup k více strategiím diagnostiky a nespoléhali se na jeden konkrétní test nebo měření. Proto by měla brát v úvahu učební a kognitivní styly, stejně jako učební a vyučovací prostředí. To může pomoci s propojením diagnostiky a efektivní výuky. Úvodní vyšetření v sobě zahrnuje: rozhovor s rodiči, rozhovor s učitelem nebo jeho písemné sdělení, rozhovor s dítětem, na jejichž základech dochází ke zpracování osobní anamnézy, rodinné anamnézy a anamnézy prostředí. ZÁKLADNÍ DIAGNOSTICKÉ NÁSTROJE Mezi základní diagnostické prostředky zařazujeme speciální zkoušky, jejichž výsledky vypovídají o intelektové úrovni dítěte a jeho výkonech v jednotlivých percepčních oblastech. Stanovení diagnostických kritérií je velice obtížné (srov. Mertin, 1995, Zelinková, 1993) a odpovídá dané legislativě. Vyšetření inteligence je nezbytnou zkouškou celého diagnostického vyšetření. Podává významnou informaci o úrovni rozumových schopností. Součástí vyšetření je stanovení intelektové úrovně dítěte, které provádějí psychologové standartními testy inteligence. Testy inteligence Stanfordský Binet inteligenční test (Terman – Merril) pro děti od 2 let WISC III – Wechslerova inteligenční škála – pro děti od 6 let Woodcock – Jonson Edition II IDS – Inteligenční a vývojová škála pro děti IDS P – Inteligenční a vývojová škála pro předškolní děti SON-R Neverbální inteligenční test (2,5 – 7 let) Využívané testy Vyšetření výkonu ve čtení Při vyšetření výkonu ve čtení sledujeme rychlost čtení, techniku čtení, porozumění čtenému textu, analyzujeme chyby ve čtení, sledujeme, chování dítěte při čtení. K posouzení používáme normované texty vypracované v roce 1987 Z. Matějčkem a kol. Rychlost čtení je vyjádřena čtenářským kvocientem (ČQ). Za sociálně únosné čtení se považuje hranice 60-70 slov za minutu. Je nutné posoudit, zda čtenářský výkon dítěte odpovídá jeho intelektovým možnostem. Je-li rozdíl mezi IQ a ČQ vyšší než 20 bodů je to jedno z prvních kritérií přiznání diagnózy dyslexie. Analýzu specifických chyb hodnotíme s přihlédnutím k několika problémům, které sledujeme i při čtení (srov. práce Zelinkové, Matějčka, Pokorné): komolí slova, přehazuje písmena, zaměňuje písmena tvarově podobná nebo zvukově podobné hlásky; podobné záměny najdeme i v matematických sešitech vynechává háčky, čárky, tečky nebo je nesprávně umístí nerozlišuje měkčení (di, ti, ni – dy, ty, ny); při diagnostice diktují dětem vybrané věty, které mohou obtíže ověřit, v matematických sešitech sledujeme, zda dítě nepíše číslice zrcadlově, nezaměňuje některé číslice, dodržuje sloupce při písemném sčítání a odčítání. 60 – 70 slov /minuta je schopno dítě na konci 3. ročníku 70 – 80 sov /minutu je hranice pro čtení s porozuměním Čtení slov kolem 100/ minutu stačí pro odborné školy Alespoň 120 slov/ minutu pro gymnázia Čtení na prvním stupni je čtení cílem výuky na druhém stupni je prostředkem učení k osvojování dalších vědomostí a dovedností. Bývají příčinou neúspěchu ve většině předmětů. V oblíbených předmětech se obtíže mohou méně manifestovat. Porozumění textu je vyvrcholením čtenářské dovednosti a patří mezi základní znaky čtení. Zpravidla je sledujeme tak, že žádáme jedince, aby vypravoval, co četl. Při zkoušce se zaměřujeme na chování dítěte při čtení, stejně jako při dalších zkouškách. Mohou se projevit známky neklidu, úzkostné chování, špatné dechové návyky, tzv. dvojí čtení, které je příznačné pro dyslektické děti. Zkouška čtení patří mezi základní diagnostické zkoušky. Zkouška čtení instrukcí Úroveň písemného projevu Úroveň písemného projevu dítěte máme možnost posoudit z rozboru jeho školních sešitů, z diktátu, opisu a přepisu při vyšetření. Hodnotí se kvalitativní i kvantitativní znaky písemného projevu: tvar písma dodržování liniatury chování při psaní Zachycení myšlenky a pokračování příběhu používám u starších žáků. Poruchy sluchového vnímání Sluchová analýza a syntéza řeči je významným předpokladem pro zvládnutí psaní. U školních dětí se k vyšetření její úrovně používá Matějčkova Zkouška sluchové analýzy a syntézy (Matějček 1993). Při vyšetření vnímání měkkých a tvrdých slabik předříkáváme dítěti střídavě slova (např. dudy, schody, hadi) a dítě má odpovědět, zda slyšelo tvrdé y nebo měkké i. Pro vyšetření schopnosti sluchového rozlišování - sluchové diferenciace užíváme zkoušku autorů Wepman (1960), Matějček (1993). Podstatou testu je, že dítě určuje rozdílnost mezi dvojicemi nesmyslných slov (flaš – klaš). Poruchy zrakového vnímání Poruchy zrakového vnímání, zrakovou percepci tvarů zjišťujeme nejčastěji Edfeldtovu Reverzní zkoušku (Pokorná 1997), která nám pomůže zjistit příčiny záměny písmen a číslic. Test obsahuje figury, které se od sebe odlišují především v horizontální a vertikální rovině. Dítě má určovat odlišnost či shodnost jednotlivých obrazců. Další užívanou zkouškou k zjištění vizuo-motorické koordinace je zkouška M. Frostigové. Slouží k hodnocení vizuální percepce, senzomotorické koordinace a jemné motoriky. Vnímání časové posloupnosti Vnímání časové posloupnosti se vyšetřuje v oblasti vizuální percepce. V oblasti sluchového vnímání se používá Žlabova zkouška reprodukce rytmu, kdy dítě vytleskává nebo opakuje na bzučáku předložený rytmus sestávající z krátkých a dlouhých intervalů. Zpočátku zadáváme jednodušší úkoly, postupně složitější. Děti, které v této zkoušce selhávají, mají potíže v rozlišování délky samohlásky. K vyšetření laterality K vyšetření laterality (Matějček 1993) se používá Žlabova a Matějčkova Zkouška laterality. Zajímá nás vztah mezi lateralitou ruky a oka. Zkouška je upravena tak, že se použít u dětí i dospělých. Testový materiál tvoří záznamový arch a krabice pomůcek. Test obsahuje jednotlivé zkouškové situace (zasouvání kolíčků, klíč do zámku, jakou máš sílu, tleskání…), které se zaznamenávají do záznamového archu, a vypočítává se kvocient pravorukosti. Úroveň matematických schopností Matematickou schopnost lze chápat jako specifickou součást inteligence (Vágnerová 2005). Diagnostika matematických schopností je složitou činností a naši odborníci se jí snaží stále více propracovat. Pro diagnostiku dyskalkulie vydala Psychodiagnostika Brno baterii testů zpracovanou Novákem. Tato baterie v sobě zahrnuje několik testů – Barevná kalkulie, Kalkulie IV, Číselný trojúhelník, Rey- Ostheriethova komplexní figura (Novák, 2002, 2010, Košč, 1997). Pomocí této zpracované baterie testů sledujeme obtíže v matematické paměti, problémy se zaměňováním pořadí číslic, orientaci v prostoru, problémy ve čtení čísel a psaní čísel, poruchu v oblasti matematických operací, poruchu matematického porozumění (Psychodiagnostika Brno 2002). Vyšetření matematiky Obsahuje úkoly pro analýzu, a testové subtesty Analogie, Vizuální diferenciaci, Číselný trojúhlelník, Kalkuie III, Barevná kalkulie starší školní věk 7-11 letKalkulie III Číselný trojúhelník Reyova figura Patří mezi testy neverbální paměti, hodnotí vizuální percepci, senzomotorické dovednosti, pozornost, paměť. Posuzuje úroveň vnímání a zapamatování různých detailů i jejich prostorových vztahů. Poruchy vnímání prostorové orientace Poruchy vnímání prostorové orientace jsou závislé především na zrakové, sluchové a kinestetické percepci. Kinestetické vnímání se vyšetřuje Žlabovým testem Orientace vpravo – vlevo z jeho Souboru specifických zkoušek (Žlab 1990 In Matějček, 1993). Vyšetření řeči Artikulační neobratnost První pražská paroplavba Sykavkové asimilace Slečna nese v tašce sušené švestky Heidelbergský test vývoje řeči – SPC logo Umožňuje hlubší analýzu vývoje řeči v jednotlivých rovinách. Test dynamické praxe Screeningový test zaměřený na opoždění vývoje. Z Etického kodexu poradenských pracovníků ve školství (Asociace poradenských pracovníků ve školství, Praha) Cílem poradenské služby je vytvořit klientovi takové podmínky, aby byl schopen řešit své problémy uspokojivým způsobem. Nejdůležitější zásady a práva klienta: umožnění klientovi náhled nepřipouští zneužívání klienta jakýmkoliv způsobem právo kdykoliv během péče další spolupráci odmítnout možnost přehledu o účelu a významu užitých metod a postupů musí být garantována klientova bezpečnost, naprostá diskrétnost, zachování profesionálního tajemství a práva na soukromí Etické zásady - pokračování Poradenský pracovník: by měl používat pouze metod a postupů, které je schopen průběžně sledovat a kontrolovat poskytuje služby na stejné úrovni postupuje v rámci své odborné kompetence Vytváří a zajišťuje optimální prostředí a podmínky poradenské péče je zodpovědný za úroveň komunikace Je oprávněn konzultovat daný případ s kolegy a poskytovat pouze v případě výslovného svolení klienta měl by působit pouze v mezích kvalifikace Zásady a fáze poradenského procesu  jedna z oblastí tzv. pomáhajících profesí, vztah poradce a klienta  Základní podmínky: empatie – porozumění klientovi kongluentnost – autentičnost poradce akceptace – pozitivní přijetí klienta  Zásady (dle Drapely): svoboda klienta respekt ke klientovi (bez výhrad, pocit bezpečí) důvěrnost  Principy přístupu (dle Matějčka): důstojnosti ochrany soukromí klienta zplnomocnění (rozhodovat o sobě) nezávislosti (využít vlastní zdroje) týmový přístup a komplexnost přirozenost prostředí právo volby kontinuita péče informovaný souhlas osobního rozvoje Fáze poradenského procesu (dle Drapely): - navázání vztahu, vytvoření terapeut.atmosféry, zjištění důvodu klientova příchodu, vysvětlení práce - mapování klientova problému (shrnutí úvodního rozhovoru, diagnostický proces) - řešení problému (zásadní cíl i možné alternativy) - konečné rozhodnutí, závěr (rozhodnutí klienta stimulovat, ukončení při dosažení určité psychické pohody) (dle Úlehly): - příprava na jednání (poradce) - otevření (začátek práce s klientem) - dojednávání (ujasnění co klient žádá, co mu může poradce nabídnout) - průběh – spolupráce s klientem na dosažení cíle - ukončení – zhodnocení spolupráce • Děkuji za pozornost.