PORUCHY AUTISTICKÉHO
SPEKTRA
PaedDr. Irena Johanka Savková, MBA
OSNOVA
1. Základní teoretické informace, terminologie, vývoj a změny
přístupů k dětskému autismu, demografické charakteristiky.
2. Diagnostika poruch autistického spektra. Spolupráce
speciálního pedagoga a dalších odborníků.
3.Symptomy PAS, mýty, fakta.
4. Dílčí poruchy PAS, charakteristika jednotlivých poruch,
změny MKN-11.
5. Diferenciální diagnostika. Klíčové oblasti rozvoje.
OSNOVA
6. Intervence u osob s poruchou autistického spektra.
7. Edukace jedinců s PAS, současná legislativa.
8. Metody práce s dětmi s PAS, strukturovaného učení, Teacch
program, ABA, terapeutické přístupy.
9. Kompenzační a edukační pomůcky pro jedince s PAS.
10. Poradenství.
11. Sociální služby a další organizace pro osoby s autismem.
12. Komunikace lidí s PAS
Tvz. Diagnostická triáda
➢komunikace
➢sociální chování - interakce
➢představivost - imaginace (stereotypní chování, zvláštní zájmy,
hra)
Symptomy PAS
➢nevidí svět tak, jako zdraví lidé, jinak vyhodnocuje informace
➢jiným způsobem rozumí tomu, co slyší, vidí, prožívá – ne
standartní reakce na běžné podněty
➢jiný ne zcela běžný způsob komunikace
➢mohou mít potíže ve vývoji řeči, chápání druhých
➢podceňování se, nedůvěra ve své schopnosti
➢stereotyp, rituály, struktura dne
➢chování a schopnosti jednotlivých autistů se často liší.
Symptomy PAS
➢absence očního kontaktu při komunikaci, odbíhání pohledu,
střídání ulpívavého pohledu
➢absence schopnosti společenské interakce a komunikace
➢stereotyp a opakující se zájmy, přesný harmonogram
➢nesnáší změny, většinou jsou samotáři
➢náklonnost projevují odlišným způsobem
➢nízká schopnost vidět věci z pohledu druhých lidí
➢obtížně zvládají běžné mezilidské vztahy, běžnou společenskou
konverzaci
➢vítají názorovou vizualizaci – fotky, piktogramy…
➢nadměrná nebo nedostatečná citlivost na doteky, zvuky, pachy,
světlo a pohyby.
Symptomy PAS
V MKN-10 (ÚZIS, 2021) jsou mezi PAS zahrnuty dílčí poruchy:
➢F84.0 Dětský autismus
➢F84.1 Atypický autismus
➢F84.2 Rettův syndrom
➢F84.3 Jiná desintegrační porucha v dětství
➢F84.4 Hyperaktivní porucha s mentální retardací a stereotypními
pohyby
➢F84.5 Aspergerův syndrom
➢F84.8 Jiné pervazivní vývojové poruchy
➢F84.9 Pervazivní vývojová porucha nespecifikovaná.
Dílčí poruchy PAS
Jednou z nejvážnějších a nejčastějších poruch dětského mentálního
vývoje.
➢ vždy přítomno mentální postižení
➢ postiženy všechny oblasti triády
➢ komunikace – opožděná, narušeny všechny složky, někteří se nenaučí
mluvit vůbec, řeč, monotónní, bez emocí, bez gestikulace, s narušenou
větnou vazbou, echolálie
➢ sociální interakce – typické využívání periferního zrakového vnímání,
vyhýbá se očnímu kontaktu, stereotypní zájmy a pohyby,
hypersenzibilita, agrese, sebepoškozování,
➢ představivost – pevný režim dne, rituály, stálé uspořádání prostoru,
nezvládá změny, na změny reaguje pláčem, křikem, vztekem, úzkostí..
Dětský autismus
➢objevuje se až po dosažení 3. let nebo se neprojevuje plně
➢jedna ze součástí triády není narušena
➢TMP, HMP, ale i normální intelekt
➢ nevyskytují stereotypní zájmy, příznaky jsou netypické, trpí
poruchou emocí či těžší formou poruchy aktivity a pozornosti
➢ neprojevuje se stereotypní chování
➢ dítě je schopné sociální interakce, nezasahuje sociálního
chování ani komunikační dovednosti nebo představivost
➢ projevuje normální zájem o věci kolem sebe
➢ vývoj dílčích dovedností je u těchto dětí značně nerovnoměrný.
Atypický autismus
➢v nové klasifikaci není řazena mezi PAS
➢vzácné neurologické onemocnění postihuje téměř dívky
➢genová mutace, která je v drtivé většině případů de novo (tj.
nová, nově se objevující, nejedná se o dědičné získané
onemocnění).
➢typický je normální vývoj až do věku 6-18 měsíců, kdy se objeví
regres v oblasti motoriky, řeči, kognitivních schopnostech, ztrácí
nabyté schopnosti, projevy se stupňují, zhoršují
➢zpomalený růst (obvykle i menší hlava)
➢postižení motoriky (ztráta chůze, těžké poruchy rovnováhy,
hrubé i jemné motoriky).
Rettův syndrom
➢abnormální pohyby rukou (opakované nesmyslné pohyby rukou,
jako je mnutí, mačkání nebo tleskání)
➢problémy v komunikaci (ztráta řeči, velmi omezená verbální i
neverbální komunikace)
➢mentální postižení (obvykle těžké, ale vzhledem k dalším
obtížím nesnadné pro přesnou diagnostiku)
➢problémy v chování (podrážděnost, pláč, emoční nestabilita,
emoční záchvaty)
➢z oblasti fyzického zdraví se objevuje skolióza a / nebo
gastrointestinální (trávicí) obtíže.
(National Institutes of Health, 2019)
Rettův syndrom
Dříve byla označována jako Hellerův syndrom
➢porucha je specifická odlišným vývojem
➢dítě se vyvíjí normálně (nebo téměř normálně) až do věku cca 4
let (může být do 2 – 6 let, výjimečně až do 10 let)
➢nastává fáze regrese, (zejména řeči, kognitivních schopností,
sebeobsluhy)
➢symptomy bývají podobné Dětskému autismu
➢porucha poměrně vzácná. (Thorová, 2016)
Jiná desintegrační porucha v
dětství
➢typické je detailní vyjadřování a neobvyklé záliby
➢precizní pravdomluvnost, komunikace přímá, konkrétní…
➢znatelný rozdíl ve vyjadřování oproti jejich vrstevníkům.
➢řeč může být monotónní s velmi rozšířenou slovní zásobou proto
si rozumějí spíše se staršími
➢řeč bývá příliš formální, mluví jako dospělí
➢intelekt zachován, až nadprůměrný
➢naučí se samy číst, rozeznávají brzy číslice či písmena, umí
citovat z encyklopedií, hrají šachy, ovládají počítač, mají
vynikající mechanickou paměť
➢obtíže v chápání sociálních situací, obtížně se vžívají do myšlení
a pocitů druhých lidí.
Aspergerův syndrom
➢problémy navázat vztah, fixace na jednu osobu či objekt
➢emoční citlivost, snížená sociální inteligence, vytváření rituálů
➢problémy porozumět ironii a humoru
➢omezená či netypická gestikulace a mimika.
CO DĚLAT, PRO ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ
➢dodržovat denní rutinu a strukturu
➢plánování času a cílů spolu s jejich plněním
➢cvičit – procházky, dechové techniky, meditace
➢při práci ve skupině strukturovat aktivity.
Aspergerův syndrom
➢nedostatky v oblasti představivosti se mohou projevit v
upřednostňování aktivit a činností, které jsou typické pro nižší
věk, děti s PAS obvykle nezvládají příliš abstraktní zadání (např.
při VV)
➢časté výrazné zaujetí pro jednu nebo více činností, abnormální
svojí intenzitou nebo předmětem zájmu (např. astrologie,
meteorologie, statistika, dopravní prostředky)
➢činnosti mají většinou ulpívavý charakter na specifických,
nefunkčních rituálech a rutinní činnosti
➢řada lidí s PAS má problém se zvládáním změn, mladší děti
mohou mít i panické reakce na drobné změny
(Čadilová, Žampachová, 2002)
Způsoby chování, zájmy a aktivity
které nejsou součástí diagnostických kritérií:
➢nerovnoměrný profil kognitivních schopností
➢černobílé myšlení
➢perfekcionismus/potřeba mít události pod kontrolou
➢závěry skokem
➢vztahovačnost
➢nadměrné zobecňování.
Nespecifické rysy v chování a
kognitivních funkcí žáků a studentů
s PAS
➢ potíže s vytvořením myšlenkové osnovy (koncepce) při rozhodování v
práci i přes to, že schopnostmi na úkoly stačí.
➢ snížená schopnost imitace pohybů, nachýlená chůze či chůze po
špičkách, tleskání, luskání prsty
➢ fascinace pohybem (roztáčení hraček, otvírání a zavírání dveří, sledování
různých otáčejících se předmětů)
➢ většinou chybí spontaneita, iniciativa a tvořivost při organizování
volného času
➢ problémy s chováním (dyskoncentrace, agresivita, sebezraňování…)
➢ neobvyklé reakce na smyslové podněty (hypersenzitivita na zvuky,
světla nebo doteky, nepřiměřené reakce na vůně a pachy)
➢ nepřiměřené emocionální reakce (bezdůvodný pláč nebo smích, střídání
nálad, afekty, úzkost, absence strachu v nebezpečných situacích)
➢ problémy se spánkem, jídlem.
kvalitativně narušen sociální kontakt s okolím.
➢obtížně se zapojují do kolektivu vrstevníků, mají problém v
kontaktu s dospělými
Z hlediska navazování sociálních kontaktů důležité, zda jde o žáka
pasivního či aktivního, případně o žáka s formálním
vystupováním:
Deficity v oblasti sociálního
chování žáka s PAS
Pasivní typ:
➢o sociální kontakty s vrstevníky nestojí, nestojí ani o kontakt s
dospělými, často na podněty nereaguje nebo jen omezeně,
neprojeví radost
➢působí samotářským dojmem
➢většinou se neúčastní společných aktivit, zapojit se do kolektivu je
pro ně velký problém
Typ dítěte z hlediska sociálního
chování
Aktivní typ:
➢snaží se navázat kontakt s vrstevníky, ale způsob a
nepřiměřenost těchto kontaktů často způsobí, že se žáci stávají
neoblíbenými, neakceptovatelnými a nepřizpůsobivými
➢kolektiv vrstevníků je vyčleňuje a odmítá je
➢nadměrné kontakty s dospělými bez respektování společenských
norem, působí otravně, nevychovaně apod.
Typ dítěte z hlediska sociálního
chování
Formální typ:
➢sociálním kontaktem se do kolektivu obtížně zařazují
➢chování se více podobá dospělým než vrstevníkům
➢vrstevnická skupina může takové chování vnímat jako nadřazené,
poučující a neodpovídající požadavkům kolektivu
➢v kontaktu s dospělými zdvořilí, ctí pravidla, porušování
Typ dítěte z hlediska sociálního
chování
➢snížená schopnost porozumět smyslu přátelství a kamarádství,
navazování úzkých vztahů ve vrstevnické skupině a podřízení se
požadavkům této skupiny
➢v třídním kolektivu vstupují žáci a studenti do sociálních
kontaktů v rámci řízené i neřízené činnosti (přestávky, ŠD)
➢v řízené činnosti se zapojují do skupinové práce, ve které musí
uplatnit různé sociální dovednosti – kooperovat se členy
skupiny, podřídit se zadání, přijmout roli ve skupině, zapojení
těchto žáků do soutěží a her
Obtíže při začlenění do kolektivu
➢potíže v kontaktu s dospělými a vrstevníky
➢potíže v oblasti sociálně komunikační
➢deficity v chápání a verbalizování emocí, nízká míra empatie
Rozdíl mezi úrovní sociálního chování a intelektem je obtížně
pochopitelný a často vede k domněnce, že dítě si takto vynucuje
pozornost, schválně se chová nevhodně a moc dobře ví, jak by se
mělo chovat.
Obtíže při začlenění do kolektivu
➢ nedostatečné sociální dovednosti (zvládání stresu - změny, nadměrné
nároky/požadavky, chybné vyhodnocení sociálního kontextu, ventilace
emocí sociálně přijatelným způsobem)
➢ snaha vyhnout se/dosáhnout
➢ sociální pozornost.
Vždy je třeba hledat spouštěče chování, které vyhodnotíme jako
problémové. Je třeba zohledňovat:
➢ deficity v sociální oblasti a komunikaci, přidružené poruchy, omyly v
myšlení
➢ IMPULSIVITU.
Problémové chování u lidí s AS,
příčiny
Časově ohraničené snížení kontroly nad vlastním jednáním a v
některých případech i k její naprosté ztrátě ( záchvat hněvu, smutku,
radosti, strachu, úzkosti, vzteku atp.).
1.charakteristika prostředí – rušivé vlivy, přítomnost dalších lidí;
2.dispoziční charakteristika – osobnost, temperament, vzrušivost,
frustrační tolerance, schopnost emoční regulace;
3.psychický stav člověka – fyzické nabuzení, únava, frustrace, vliv
psychoaktivních látek.
Afekt
Tantrum - vztek či trucování
➢reakce na nějaké omezení doprovázeno křikem, projevy zlosti,
agrese či autoagrese nebo naopak lítostí, pláčem a někdy i
smlouváním nebo vyjadřováním nějakého požadavku
➢často objevuje u malých dětí a nejvýrazněji se obvykle projevuje
v období vzdoru okolo druhého roku života
➢příčinou je touha po dosažení nějakého cíle, něco si vydobýt
„vyvztekat“
➢ustupuje v momentě, kdy jedinec dostane to, co chce.
Druhy afektů dle příčiny
Meltdown (autistická krize, afektivní zhroucení)
➢příčinou je přehlcení nebo smyslové přetížení - smyslové,
sociální, kognitivní nebo emocionální
➢projevuje se souborem kompenzačních chování - křik, pláč,
agrese či sebepoškozování, neřízený pohyb, stimming
➢může se spustit během několika minut
➢přetížení se u člověka hromadí i několik dnů, než k propuknutí
meltdownu dojde
➢„poslední kapka“a dojde k přelití pomyslné nádoby
➢smyslem meltdownu je kompenzace přehlcení.
Druhy afektů dle příčiny
Shutdown neboli vypnutí
➢forma zvládání, snaha omezit veškeré smyslové vstupy
➢projevuje se stažením se do sebe, pasivní strnulá poloha, fixací
pohledu na jedno místo
➢člověk nevědomě přestává registrovat vnější podněty, nereaguje
na ně, na oslovení apod.
➢má různou délku – od několika minut po několik hodin
➢příčinou je zvýšená hladina úzkosti nebo smyslové přetížení
➢způsob, jak předejít meltdownu.
Druhy afektů dle příčiny
➢nejsou projevy mentálního onemocnění ani mentální retardace
➢jde o seberegulační mechanismy senzoricky přetíženého mozku
nebo člověka, který čelí kritické míře úzkosti
➢může mít různé formy a projevy, od velice fyzických, až po čistě
verbální
➢jedinec, který prochází meltdownem vám nenadává – snaží se
kompenzovat.
Shutdown, meltdown
➢vyventilování různých emocí a frustrací skrz vybití energie pro ně
příjemným způsobem
➢uklidňuje, pomáhá se zvládáním složitých situací, např. smyslové
přehlcení
➢různé podoby – mávání rukama, pleskání, točení, chůze po
špičkách, kývání, houpání, kousání, točení hraček, předmětů,
echolálie, někdy se neventiluje efektivně jako např. štípání druhé
osoby, sebepoškozování
➢nabídnout alternativní hračku, nástroj, způsob ke stimmování.
Rozhodně ve stimmování nebránit.
Stimming
Doporučení meltdownu nebo
shutdownu
➢ jedince netahat, nekřičet na něj, fyzicky neomezovat, nechat v klidu, možnost se
k němu přidat
➢ silné hlazení na zádech pokud dotek toleruje
➢ jak jedinec začíná reagovat pomozte mu se zvednout, pohyby pomalé, jisté a
přemístěte se na klidné místo s minimem smyslových podnětů
➢ možnost nabídnout schování pod zátěžovou deku
➢ nabídnout vodu, čaj, k prohloubení dechu, ke zklidnění
➢ nabídnout oblíbenou hudbu, film, umožnit pohupování, respektovat stereotypní
pohyby jedince
➢ nabídnout oblíbenou stimovací hračku – provázky, kroužky, plyšáky, polštářky,
balonky, kousátko
➢ masírování terapeutickým hřebenem, např. jako alternativa venku místo deky
➢ houpání na houpačce, křesle, vaku.
➢ individuální, citlivý přístup
➢ tolerance jinakosti, deficitů v komunikačních a sociálních
dovednostech, v představivosti
➢ dostatečná informovanost o dg. žáka, odborná kvalifikace,
sebevzdělávání
➢ spolupráce s rodiči, s SPC, školním psychologem – dodržování
doporučení
➢ vyhnout se nátlaku a uvědomovat si svou roli ve formování chování
kolektivu k dítěti s PAS
➢ zvážit ODMĚNU musí být vhodná, dosažitelná, atraktivní, motivující
„Vhodný“ přístup pedagoga
Mají zohledňovat individuální potřeby žáka, vycházet z
psychologického (psychiatrického) a speciálně pedagogického
vyšetření, náhledů ve výuce, spolupráce mezi školou a ŠPZ.
V Doporučení ŠPZ by neměl být jen prostý výčet doporučených
metod, ale také způsob jejich realizace.
Obecně je u žáků s PAS vhodné zaměřit na metody praktické a
názorně demonstrační, než na klasickou frontální výuku a slovní
metody vyučování
Tvorba individuálních vzdělávacích plánů: Pro žáky s poruchami autistického spektra – Čadilová, V., Žampachová, Z.
Vhodné metody práce
➢metoda přiměřenosti (prevence přetížení žáka, nezahlcovat žáka
nepřiměřeným množstvím požadavků, domácí přípravy, více testů
v jednom dni apod.)
➢metody respektující pedagogickou situaci – individuální výuka
(při nácviku nových dovedností), skupinová výuka (při
osvojování si a upevňování dovedností, např. při nácviku
kooperace s vrstevníky, vytvořit menší skupinu dětí, vytipovat
konkrétní děti, které budou schopné s žákem s PAS kooperovat)
➢metoda vizualizace (důraz na vizualizaci výuky, využití vizuální
podpory při orientaci v čase, prostoru, při komunikaci)
Vybrané vhodné metody práce
➢metoda strukturalizace (zajištění předvídatelného prostředí),
struktura úkolů, pracovního místa, jednotlivých činností)
➢metoda postupných kroků při osvojování si nových dovedností
(postupovat od jednoduššího k těžšímu, důraz na osvojení látky
před výkladem látky nové)
➢metoda přirozeného učení (učení novým dovednostem
v přirozených situacích, vycházet ze zájmů dítěte, vybírat
motivující činnosti)
➢metoda sociálních scénářů (k nácviku sociálních,
komunikačních a emočních dovedností využívat vizualizované
sociální scénáře)
Vybrané vhodné metody práce
➢metoda modelování (modelování sociálně přijatelného chování
žáka, podpora školního spec. ped. či psychologa)
➢metoda vytváření pravidel (sestavená písemná pravidla si žák
postupně osvojuje v různých situacích, které se v průběhu
vzdělávání opakují)
➢metoda zpevňování (upevňování již nabitých nebo získaných
dovedností s podporou zpevňujícího podnětu – motivace)
➢metoda povzbuzování (posilování pozitivní reakce) - využívat
v kombinaci s jinými metodami.
Vybrané vhodné metody práce
➢Metoda nápovědy a vedení - pedagog je aktivním účastníkem
intervence a napomáhá dítěti různými formami nápovědy
(fyzicky, gestem, očním kontaktem, slovem, obrázkem, nápisem,
zvukem apod.) k úspěšnému dokončení úkolu Přílišná a častá
nápověda výrazně omezuje samostatnost dítěte, na druhé straně
dítě bez nápovědy může být při plnění úkolů trvale neúspěšné, na
druhé straně nápověda nikdy nesmí omezovat iniciativu dítěte a
jeho aktivitu při práci.
➢Metoda vytváření pravidel - vede k větší samostatnosti dítěte a
lépe můžeme do již zvládnutých pravidel vsunout drobné změny a
narušit daný stereotyp.
Vybrané vhodné metody práce
1. Jaké jsou základní oblasti, ve kterých se PAS projevuje? Popište je.
2. Jaké další projevy se mohou u některých lidí s PAS objevit?
3. Vysvětlete, co je meltdown a shutdown.
4. Jaké chyby v přístupu k lidem s PAS mohou zvyšovat pravděpodobnost
problémů v chování?
5. Jaké jednotlivé poruchy jsou v MKN-10 řazeny mezi PAS?
6. Charakterizujte Dětský autismus, Aspergerův syndrom a Atypický autismus.
V čem se od sebe jednotlivé poruchy liší?
7. Co je Rettův syndrom?
8. Jaké metody práce se doporučuje aplikovat při práci se jedinci s PAS?
Kontrolní otázky