PŘIPRAVENNOST PRO ŠKOLU
Diagnostika předškoláka
Vstup dítěte do školy znamená významnou změnu nejen v životě dítěte,
ale v celé rodině. U nás je školní zralosti věnována poměrně velká
pozornost. Nástup dítěte do školy ve správný čas, zralé a připravené je
velmi důležité pro jeho další bio-psycho-sociální vývoj a také pro
budoucí školní úspěšnost. Do škol přicházejí děti, které jsou na různé
úrovni zralé pro školu z hlediska zrakového, sluchového vnímání,
úrovně komunikace, motoriky, motivace, volních vlastností,
rozumových schopností a jsou z odlišného rodinného prostředí.
V prvních třídách začínají všichni stejným způsobem, stejnými
metodami. Je třeba si to uvědomit, umět orientačně zhodnotit vývoj
dítěte a diagnostikované problémy popř. nezralé složky rozvíjet
vhodným způsobem a tím jim ulehčit zvládání nároků školy.
Základní diagnostikou předškoláka je hlavně zjistit školní zralost.
Přehled dovedností předškolního dítěte dle Thorové (2015, s. 390):
Motorika a související činnosti
Rozvinula se zručnost, vykonává činnosti vyžadující jemnou koordinaci obou rukou
(vystřihování, zapínání zipů a knoflíků, jedení příborem, zavázání uzle a na konci období i
kličky).
Rozvoj dětské tvořivosti (kreslení, modelování, lepení), rozvoj konstrukční hry.
Rozvoj sebeobslužných dovedností (naučí se čistit si zuby, rozlišovat přední a zadní díl
oblečení, zapínat si knoflíky, na konci období vázat tkaničky).
Vyhranila se dominance ruky.
Dítě si osvojilo výhodný tříbodový úchop tužky.
Dítě se učí zvládat komplexní motorické činnosti (různé sportovní aktivity, chůzi po
schodech se střídáním nohou, kotoul), zlepšuje se cit pro rovnováhu (skákání po jedné
noze).
Zrakové vnímání
Na počátku období děti rozeznávají tvary a základní barvy. Rozvíjí se zraková
paměť (hrají pexeso), zraková analýza a syntéza, skládají puzzle, rozstříhané
obrázky a doplňují chybějící detaily).
Okolo 4. roku poznají tvary, které jsou vzhůru nohama, ale do 5 – 5 ½ roku ještě
standardně zaměňují pravý a levý směr, např. písmena píšou zrcadlově.
V 5 le-tech vnímají i jemné odstíny barev.
Mezi 5. a 7. rokem vyspívá schopnost vnímání směru na ploše, která umožňuje
rozlišovat reverzní figury v horizontálním směru (např. u symbolů 6 a 9) a ve
vertikálním směru (např. b/d, p/q).
V 8 letech reverzní chyby děti již standardně nedělají.
K výraznějšímu pokroku v kvalitě zrakového vnímání (systematičnost,
soustředěnost, smysl pro detail) dochází mezi 6. a 7. rokem.
Sluchové vnímání
Mezi 4. a 5. rokem dítě rozdělí větu na slova,
okolo 5. roku děti začínají ve slově detekovat dílčí hlásky.
Nejdříve poznají první hlásku ve slově, později označí poslední, nakonec
slovo rozdělí na jednotlivé hlásky.
Mezi 6. a 7. rokem rozliší krátkou a dlouhou samohlásku (kul-kůl), tvrdou
a měkkou slabiku (di-dy).
Chuťové vnímání
Chuťové návyky jsou stabilizované, dítě je ve výběru jídla
konzervativní.
Čichové vnímání
Přecitlivělost na čichové vjemy.
Tělesné vnímání
Děti po hmatu identifikují tvary (od 4 let).
Sociální dovednosti
Ústup sobeckého chování, zřetelnější uplatnění prosociálního
chování (útěcha, půjčování hraček). Přetrvává agresivity jako řešení
situace. Mizí vizuální egocentrismus (ve 3 letech).
Schopnost reprezentační změny (dítě je schopné si uvědomovat
svoje domněnky a chápat, že mohou být správné i nesprávné).
Od 3 a 1/2 roku schopnost uvědomovat si myšlení, přání, záměry,
nesprávné domněnky a pocity druhých lidí (teorie mysli). První
etické postoje, vědomí, co je dobré a co špatné.
Dítě ještě neumí bezpečně rozlišit záměrné lhaní od nesprávné
domněnky.
Rozvoj sociodramatické a kooperativní hry.
Emoční dovednosti
Sebereflexivní emoce (hrdost, pocity viny).
Nástup svědomí jak nástroje seberegulace.
Obliba humoru, obtíže odhadnout vhodnou formu a míru.
Vnímavost úspěchu a neúspěchu, přecitlivělé reakce.
Negativní afektivní stavy při výkonové frustraci.
Slabší, ale zlepšující se kontrola emocí a chování (střídání
nálad, tvrdohlavost, negativismus, rozdováděnost).
Komunikace
Dětská patlavost (dyslalie) se v průběhu předškolního věku
mění na správnou výslovnost všech hlásek.
Dítě rozumí předložkám, tázacím zájmenům („čí“, „kdo“,
„kam“). Hovoří v rozvitých souvětích.
Dokáže vyprávět jednoduché události a příběhy.
Zajímá se o čtené pohádky, rozumí dialogům v pohádkových
příbězích a filmech pro děti, má rádo básničky a písničky.
Kognitivní dovednosti
Názorné (intuitivní) myšlení: schopnost kategorizovat (podle
velikosti, barvy, počtu, tvaru), vystihnout podstatné vlastnosti
předmětů, tvořit a užívat pojmy (rozeznat co patří do kategorie
„zvíře“, „květina“).
Nedokáže se často odpoutat od subjektivního vnímání (názoru) a
vyvodit správný závěr na základě myšlenkové operace.
V myšlení se projevují specifické chyby v úsudku (egocentrismus,
centrace, neschopnost deduktivní logiky atd.).
V případě, že dítě splní požadovaná kritéria a dosáhne výše popsané
vývojové úrovně, je připraveno úspěšně přejít do další vývojové
etapy, a tou je období mladšího školního věku.
Toto dítě je pak označováno jako zralé nebo připravené pro zahájení
povinné školní docházky.
Školní zralost podle Vágnerové (2005)
zahrnuje takové kompetence, které jsou závislé na zrání organismu dítěte,
a to především jeho centrální nervové soustavy (CNS). Toto zrání se
projevuje změnou celkové reaktivity, zvýšením emoční stability a odolnosti
vůči zátěži přitom nezralost nervového systému funguje jako blokáda
přijatelného uplatnění jeho rozumových schopností.
Zrání CNS dále podle Vágnerové (2005) pozitivně působí na: koncentraci
pozornosti, lateralizaci rukou, rozvoj motorické i senzorické koordinace a
manuální zručnosti, sluchového vnímání, zrakového vnímání, myšlení i na
úroveň regulujících kompetencí.
Školní zralost dále zahrnuje i fyzické a zdravotní aspekty, jimiž jsou výška,
váha, započetí růstu dlouhých kostí, počátky výměny zubů, osifikace
zápěstních kůstek, celkový zdravotní stav. K těmto aspektům se vyjadřuje
pediatr nebo dle zdravotních obtíží dítěte příslušný specialista.
Připravený předškolák z knihy Jak žít a
nezbláznit se – Dr. Pekařová
5 P - autorka nového kurikula pro MŠ
Pozdravit
Počkat
Poděkovat
Pomoc ostatním
Postarat se o sebe
Zrakové vnímání
Děti, které mají problémy v předškolním věku ve zrakovém vnímání (
reverzní obtíže), ještě nemusí mít problémy ve čtení. Dítě ve škole má
výbornou učitelku, která začne ještě v předslabikařovém období dělat
rozlišování - rozvoj zrakového vnímání a nebo má výbornou inteligenci a
dobré řečové schopnosti tak to vykompenzuje.)
Rodičům i lékařům uniknou děti s lehčími očními vadami jako je
krátkozrakost, dalekozrakost. Ty děti se většinou projevují tím, že když děti
sedí vzadu u stolečku a vy něco děláte na tabuli, nedávají pozor. Když dítě
nedává pozor může to být z různých příčin např. je unavené,.. Ale také
nedává pozor, protože nevidí. Jdete-li na procházku, a ptáte se co tam vidí
v dálce, ono neví. Už můžete vyloučit, že to není z nepozornosti, ale
opravdu asi nevidí.
Z pedagogického hlediska máme na mysli
rozlišovat barvy
rozlišovat a porovnávat určité tvary
rozlišovat co je figura a pozadí
rozlišovat detaily
porovnávání rozdílu v detailech
tvary lišící se postavením v prostoru (reverzní tvary)
Dítě nastoupí do 1. třídy a měl by rozlišovat rozdíly v detailech a-e, m-n, b-d - jsou to
písmena tvarově stejné pouze prvky lišící se v detailu a v prostoru.
Rozlišovat a pojmenovat barvy jsou dva momenty. Jestli rozliší - přiřadí barvy správně a
pojmenuje špatně, tak to není otázka zraku, ale řeči. Název mu buď vypadl nebo je nemá
dostatečně upevněny. Jsou to dvě rozličné věci - zrakové vnímání a pojmenovávání..
Nesmíme zapomenou i na barvoslepost.)
Pravolevá orientace
Ukazuje se , že děti, které mají problémy v pravolevé orientaci zaměňují
b-d, a-e. Ne vždycky, ale je-li tam výrazná porucha pravolevé orientace,
bývají tam záměny. Problémy dále v - opisování čísel - 38 -83 , 31 třináct,
61 - šestnáct.
Prostorová orientace je záležitost předškolního věku. Nutně by mělo
dítě vědět než nastoupí do školy:
první - poslední
před - za
nahoře - dole
hned před - hned za
Vývoj orientace v prostoru
nejdříve dítě pozná nahoře - dole - je to jednoznačné
 vpředu - vzadu, závisí na poznání a motorice - lezením
 nad - pod
 před nástupem do školy by mělo znát - první, poslední, předposlední
 zhruba ve stejné době nebo později - vpravo-vlevo
 určení na protější osobě - to je otázka 3. a vyšší třídy.
 Nejobtížnější je orientace na mapkách, pláncích to je schopnost,
která se vyvíjí ještě později - nedá se naučit.
SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ
Sluchové rozlišování
paměť
figura a pozadí (rozliší
hlas, který na něj
mluví při šumu ve
třídě)
vnímání a reprodukce
rytmu
1. stupeň rozlišování - analýza věty na slova
• Pepík kreslí .
• Pepík kreslí auto.
• Pepík kreslí veliké auto. Rozlišování počtu slov ve větě.
• Když to dítě zvládne, tak je na nejlepší cestě k tomu, aby zvládalo:
• Pepík kreslí na čtvrtku. Je tam předložka.
• Pepík nakreslil na čtvrtku auto. Rozlišování předložek a předpon..
2. další stupeň. Poznávání předložky - předpony., zájmena, pomocná slovesa.
Tato etapa rozkladu vět na slova většinou elementaristky vypustí a hned
rozkládají slova na hlásky.
1. etapa - analýza slov ve větě
2. etapa - dělení slov na slabiky je také otázka předškolního věku - říkadla,
písničky - vytleskávání tu-li-pán
3. etapa - rozlišování první hlásky ve slově , také úkol předškolního věku
4. etapa - poslední hláska ve slově je těžší, tu už nemusí předškolák zvládnout
5. etapa - a obtížně zvládne prostřední hlásku
6. etapa - rozklad a skládaní hlásek - syntéza a analýza slov
Sluchové hádanky - nejprve cvičíme - se zrakovou kontrolou - na hlavě mám v l a
s y - co mám na hlavě
na obrázku je d ů m - co je na obrázku
bez zrakové kontroly - k o l o
SS a SA by mělo zvládnout v průběhu 1. třídy. Rozklad slov na hlásky - skládání
slov z hlásek. Které hlásky slyšíš ve slově myš .
Na zvláštní škole je věkový posun - první hlásku ve slově zvládají v 1. , 2. třídě
SS,SA 3.,4. třída
Vnímání a reprodukce rytmu
Nácvik sluchové diferenciace délek
Sluchová paměť - předříkáváme slova a dítě opakuje, říkanky,
apod. Básničky mají ohromný význam jednak - je tam rytmus krátkých
, dlouhých samohlásek, jsou tam rýmy, je to cvičení
paměti. Jde také o způsob učení se (proces).
Rozlišování figura a pozadí
Budu vyprávět příběh - Tleskni, když uslyšíš slovo - auto. Na
výlet pojedeme autem,......... Dítě není schopno se soustředit
a vybrat, rozlišit z toho, co učitel říká - podstatné věci.
KOMUNIKACE
V nejširším smyslu znamená předávání, přijímání a předávání informací. Takže informaci přijmu,
zpracují a pak jí nějakým zpracovaným způsobem vydám. Je důležité, aby byly dva - jeden vydává a
druhý přijímá.
Ať už člověk přijímá nebo vydává informaci, tak se může projevovat - verbálním či neverbálním
způsobem.
Neverbální- neslovní - komunikace ve které se nepoužívá slov. Řeč neslyšících, pantonima, tanec.
Posuzuje se - poloha těla, poloha nohou, hlava, ramena, gestikulace a pohyb , který může dítě
provádět. Držení těla výrazně souvisí s tělesným schématem - vnímání sebe sama, vnímání polohy
těla, vnímání končetin.
U dětí - hlava dolů, sklopené oči, uhýbání pohledem - znamená zoufalství, neštěstí, strach, špatnou
náladu, nebo obavy z něčeho. Někdy může jít o návyk. Návyk vypadat zkroušeně. Pokud si toho u
dětí všimneme je třeba s tím něco dělat.
Je důležité všímat si dětí, jejich pohledů, reakcí. Někdy tyto neverbální projevy ukáží více než
verbální.
Verbální komunikace - řeč.
dýchání
artikulace
slovní zásoba
Desatero pro rodiče dětí předškolního věku
1) Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo,
být samostatné v sebeobsluze.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• se pohybuje koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč,
udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje
bezpečně)
• se svlékne, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky,
oblékne si čepici, rukavice)
• je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, používá
ubrousek)
• zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a
osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
• zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené
místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)
• se postará o své věci (udržuje v nich pořádek)
2) Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• zvládá odloučení od rodičů
• vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas
• projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách
• se ovládá a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede
odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či
situaci)
• je si vědomé zodpovědnosti za své chování
• dodržuje dohodnutá pravidla
3) Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
má přiměřenou slovní zásobu,
umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla
se pokouší napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)
spolupracuje ve skupině
4) Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
 je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi,
modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)
 zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)
 tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím
 vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření
pohybu)
 umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř.
písmena)
 rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)
 řadí zpravidla prvky zleva doprava
 používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla
zřejmé, zda je dítě pravák či levák)
5) Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál,
figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky
složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů
rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)
rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)
sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)
najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily
rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní
podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)
postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)
reaguje správně na světelné a akustické signály
6) Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v
elementárních matematických pojmech
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
 má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné,
chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
 orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu
do pěti (deseti)
 porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je
jeden větší či menší)
 rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)
 rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů
 třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
 přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
 chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky,
rébusy, labyrinty
 rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes),
pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)
7) Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost zá-měrně
si zapamatovat a vědomě se učit.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)
se „nechá“ získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které
nejsou pro něj aktuálně zajímavé)
záměrně zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené
době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit
si pamatuje říkadla, básničky, písničky
přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k
jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je
postupuje podle pokynů
pracuje samostatně
8) Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé,
schopné soužití s vrstevníky ve skupině.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
 uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)
 navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým
pociťuje náklonnost, se kamarádí
 nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých
 je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)
 zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a
rozhodnutí skupiny
 vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor
 ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi
řídit
 se k ostatním dětem chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, po-můcky, pamlsky, rozdělí si
úlohy, všímá si, co si druhý přeje)
 je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)
9) Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení
ho zaujme výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické za-hrady, statku,
farmy apod.
je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí
svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co
bylo správné, co ne
se zajímá o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny
zná celou řadu písní, básní a říkadel
zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)
vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí
hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát
krátkou divadelní roli
10) Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém
životě.
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
 se vyzná ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody,
hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)
 zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. do-vede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě,
říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné
úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)
 ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v diva-dle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a
neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat
 má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném
schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá
povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních
prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnos-tem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně
setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní pro-středí a jeho ochrana, nakládání
s odpady)
 se přiměřeným způsobem zapojí do péče o potřebné
 má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a
útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)
 se chová přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná
nebezpečí (odhadne ne-bezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při
přecházení, rozumí světelné signalizaci)
 zná faktory poškozující zdraví (kouření)
 si uvědomuje rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí.