Reflexy,
které ovlivňují lateralitu proces
učení
2021
Zuzana Pavelová
777 560 861
z.pavelova@email.cz
Knihy
Pohyb je nezbytným prvkem pro vývoj nervového systému.
Novorozenecké a kojenecké pohyby jsou prostředkem, kterým započínáme
zpracování a integraci informací přijímaných smyslovými orgány a
formulujeme chápání světa.
Malé děti vykonávají řadu pohybů a aktivit – kopání, mávání, protahování,
houpání, které zajišťují přechod od nekoordinovaných nahodilých pohybů
na koordinované rytmické motorické schopnosti.
Aby toto období proběhlo správně, musejí děti dostat příležitost, místo a
čas, aby začaly ovládat držení svého těla.
Jak dítě získává kontrolu, začíná vyvíjet pohyby hrubé motoriky jako je
kolébání, plazení a lezení, které přechází v sed, chůzi, běhání, skákání,
poskakování, což je základ pro dovednosti jemné motoriky – krmení sama
sebe, psaní, hra na hudební nástroj, …
Psychomotorický vývoj
Termín „psychomotorický vývoj dítěte“ znamená vývoj z hlediska psychického a motorického
zároveň.
Tento proces zahrnuje hrubou motoriku, jemnou motoriku, ale také dovednosti sociální,
kognitivní, vývoj v oblasti orální atd. Je to komplex mnoha souvislostí a zákonitostí, které se
navzájem různě prolínají a především se ovlivňují (Večeřová, 2010).
Koordinace dítěte se rozvíjí přes 3 základní stupně:
1. reflexní motorika (primární reflexy),
2. hrubá motorika a
3. jemná motorika
grafomotoriku
oromotoriku
motoriku očních pohybů,
bilaterlální spolupráci – koordinaci – spolupráci hemisfér
Hrubá motorika
Výraz hrubá motorika se vztahuje k pohybům velkých svalových skupin a celého
těla - lezení, chůze, běh, házení míčkem, šplhání atd.
Novorozenci mají nad svými tělesnými pohyby jen nepatrnou volní kontrolu,
každý pohyb hlavy je spojen s reflexní odpovědí.
Během několika prvních týdnů života začínají děti ovládat svaly krku a hlavy.
K tomu jim pomáhá primární reflex zvaný Tonický labyrinthový reflex (při ohnutí
hlavy dopředu se krčí ruce i nohy, pří záklonu se ruce i nohy natahují).
Proto dítě než se naučí ovládat tělo a získá kontrolu nad tělem, musí se naučit
ovládat hlavu.
Později se vyvíjí nezávislé pohyby hlavy a končetin a možnost překročit „střed
těla“ končetinami, což je nezbytné pro křížové pohyby.
Dítě se také musí naučit pohybovat hlavou dopředu a dozadu bez toho, aby to
vyvolalo reflexní pohyb končetin.
Primární reflexy vyvolávají pohyby a tyto opakované pohyby pomáhají posilovat
nervová spojení mezi tělem a mozkem, dítě postupně získá kontrolu nad držením
těla a rovnováhu a rozvine sílu a koordinaci, posílí vývoj rovnováhy, pohyblivosti,
zraku, sluchu, řeči, schopnosti učení a komunikace.
Hrubá motorika se nejrychleji rozvíjí v prvních dvou letech života, ale
nepřestává se zlepšovat a automatizovat do dospělosti.
Dovednosti, které tvoří komplex hrubé motoriky, jsou považovány za
základ mnoha vyšších schopností souvisejících s učením a chováním
(Kurtz, 2015).
Aby se dítě dobře učilo ve škole, musí mít schopnost sedět v klidu,
musí umět se soustředit, správně držet tužku a potřebuje řadu dobře
vyvinutých očních pohybů, potřebných pro sledování psaného textu
bez toho, aby přeskakovalo slova nebo řádky.
S hrubou motorikou souvisí i svalový tonus. Nižší svalový tonus neboli
hypotonické svaly jsou v klidovém stavu delší než obvykle, což
způsobuje zvýšenou pružnost a nižší stabilitu kloubů a tím mají tyto děti
méně stabilní postoj a menší sílu a vytrvalost a s tím může souviset i
mnohé poruchy učení, poruchy pozornosti.
Jemná motorika
Jemná motorika zahrnuje motoriku prstů a artikulačních orgánů.
Je řízena aktivitou drobných svalů rukou, úst a očí a nejrychleji se rozvíjí v
raném dětství, přičemž se zlepšuje až do dospělosti.
Vývoji jemné motoriky ruky předchází vývoj vidění, tzn., že dítě se nejdříve
naučí dívat a zkoumat předměty očima, až poté začne zkoumat rukama.
Díky ATŠR cvičí dítě první koordinaci ruka-oko.
Nejdříve se dítě dívá na svoje ruce nevědomě, ale v 12. týdnu dítě už dobře
zaostří zrak na svoje ruce a sleduje předměty i přes pomyslnou osu těla.
Uchopování předmětů se hodně zlepší po inhibici palmárního reflexu.
Vývoj uchopování
probíhá následovně:
1. fixace zraku na předmět – od 3. měsíce se vyvíjí i - jazyk - oko
2. pochopení toho, co vidí
3. dosahování na předmět (pohyb paže směrem k předmětu)
4. uchopování předmětu (pohyb dlaně a prstů)
5. manipulování s předměty (prozkoumávání předmětu rukama).
Vývoj uchopování
je tedy komplexní proces, který zahrnuje: - vidění a pochopení viděného,
což je součásti vývoje smyslového a kognitivního
dosahování: součást hrubé motoriky
uchopování: jemná motorika
manipulace: adaptivní chování, smyslový vývoj (zrak, sluch, hmat) a
kognitivní vývoj
potřebujeme na uchopování:
pohyb v ramenním kloubu (vědomě od 3 měsíce)
pohyb v loketním kloubu (vědomě od 6-7. měsíce)
pohyb v zápěstí (od 9. měsíce)
rotace radia kolem ulny (pronace a supinace)..
Lateralita
Poslední neméně důležitá složka pro hrubou motoriku je bilaterální integrace
neboli vzájemná spolupráce obou stran těla při pohybových dovednostech.
Lateralita je odrazem dominance mozkových center. Nejznámějšími projevy
laterality jsou praváctví a leváctví, přičemž preference jednoho z párových
orgánů, který pak pracuje rychleji, lépe a kvalitněji nastává u většiny dětí asi od
dvou a půl roku věku.
Děti, které při zahájení povinné školní docházky nedávají zřetelnou přednost
jedné ruce, jsou v nevýhodě, protože ve vyučování potřebují vykonávat činnosti
spadající už do komplexu jemné motoriky.
Děti, které při psaní střídají ruce, nemají jasno o tom, jak mají umístit papír a
držet tužku a tyto pohyby se nedostatečně automatizují.
Bilaterální integrace hraje roli právě v automatizaci plánování cílených pohybů a
podílí se na kognitivním uvědomování si určitých prostorových pojmů, například
pravé a levé strany.
Primitivní reflexy
Jsou zprostředkované na úrovni mozkového kmene
Vyvíjí se se od 9. týdne až 12 týdne po početí a jsou většinou
integrovány mezi 6.-12.měsícem po narození.
Měly by být plně rozvinuty u donošeného dítěte, ovlivňují průběh
porodu.
Jsou důležité v prvních týdnech života, dokud se nevytvoří propojení
do vyšších nervových center.
Nitroděložní reflexy
jsou to obrané reakce zprostředkované na úrovni spojení mozku a
míchy, které vznikají od 5 a půl týdne do 7 týdne po oplodnění a jsou
kontrolované po celou dobu života a zůstávají přítomné i po narození
( přechází do Strauss reflexu, který je přítomný celý život)
Fear Paralysis reflex reaguje jako první na stres matky, tento reflex by
měl být integrován do 12 týdne po početí před vznikem Morro ref.
Důležité anamnestické údaje o dítěti
1. Dědičnost
– rodiče, prarodiče, strýcové, tety, bratranci,…
2. Neurovývojové souvislosti
Plánované početí – oběma rodiči (pojistka vztahu), jen jedním rodičem
Neplánované početí oběma rodiči – selhání antikoncepce, sexuální náhoda
Způsob početí – přirozené , IVF, inseminace
Jiná zátěž – patologie (opilost, vliv drog, znásilnění)
Těhotenství – zdravotní stav matky, těhotenství po potratu, pozitivní krevní texty,
odběr plodové vody, jakákoliv jiná traumata a stresy prožitá matkou, náhradní
matka
Porod – předčasný (inkubátor), vyvolávaný jakýmkoliv způsobem, císařský řez,
protahovaný porod (pupeční šńůra, zlomenina), překotný porod, kříšení
Poporodní trauma – odloučení od matky dočasné, trvalé, vlivy sociálního
prostředí ( vztahy s rodiči, prarodiči, závislosti rodičů, jednotný přístup rodičů,
bída, …)
3. Velké změny v životě dítěte
Co významného se stalo v životě jedince či rodičů půl roku před
projevením problémů?
Narození sourozence, rozvod - rozchod rodičů, střídavá péče, zvykání
si na nové partnery rodičů, stěhování, úmrtí v rodině
4. Zdravotní problémy dítěte
Alergie, migrény, chronická a těžká onemocnění, operace
Počátky pohledu na reflexy
70 léta 20. století Švédka Kerstin Linde fotografka, nahrála sérií pohybů,
které děti dělají po narození. Tyto pohyby začínají jako nekoordinované
aktivity a přecházejí v koordinované, plynulé, rytmické pohyby.
V polovině 80 let 20. století švédský psychiatr Herald Blomberg jí navštívil,
aby mu pomohla překonat dlouhodobý dopad na koordinaci a stabilitu po
prodělané mozkové obrně v dětství a zjistil, že pohyby mají na něj
blahodárné účinky. Proto je začal používat u svých pacientů s dobrými
výsledky a studovat roli, kterou hraje pohyb a novorozenecké a kojenecké
reflexy v neurologickém vývoji a vývoji chování.
V roce 2003 se Moira Dempsey, učitelka a kinezioložka setkala s Dr. B. na
táboře – dále je sledovala studovala a doplnila o to, jak důležitou roli v
životě každého jedince hrají Fear Paralysis a Mooro reflex při nastavení
našeho pocitu bezpečí ve schopnosti spojit se s ostatními.
Moira, autorka pohybového rytmického cvičení
říká, že všichni máme potíže a ty nás mohou limitovat, ale nemusí
přetrvávat.
všichni máme potenciál změnit to, jak věcí děláme, pokud
dostaneme příležitost změnit způsob, jak to dělá fyzické tělo.
věří, že se musí změnit fyzično, protože je to první způsob učení a
pokládá základy tomu, jaké možnosti máme během života pro učení.
problémy s učením nejsou nemoci, ale pouze nálepky, my
potřebujeme mít tyto nálepky, abychom prozkoumaly úroveň
neurologické zralosti, abychom vytvořili příležitost pro posílení našich
základů.
Kontrola hlavy
Dítě má vrozenou touhu po ovládání pohybu.
První viditelný krok k nezávislosti je ovládání hlavy.
Ve dvou a půl měsících by měla hlavička zůstat ve vzpřímené poloze,
nepadat dopředu a dozadu.
Ovládání hlavy by mělo začít tím, že dítě získá kontrolu nad třemi
krčními obratli a poté pokračuje po páteří dolů.
Tato schopnost by se měla rozvinout do 6 měsíce.
Dítě k tomu potřebuje dost prostoru, a to tím, že je na zemi na břiše a
na zádech (autosedačky, hnízda – nemá příležitost získat kontrolu
hlavy).
Ovládání hlavy
Učit se zvedat hlavu, pomáhá vyzrát vestibulárnímu systému, který
ovládá rovnováhu, vyváženost a orientaci. Má také silný vliv na
vývoj svalového tonu a zraku.
Dítě s nízkým svalovým tónem kompenzuje zvednutím ramen
zvednutí hlavy, což negativně ovlivňuje motoriku očních pohybů.
Bez náležitého pohybu nevyvinou schopnost smysly úplnou
schopnost efektivního zpracování, což vede k problémům se
soustředěním, pozorností, čtením, psaním, a k různým obtížím s
chování.
Reflexy
Každé dítě reaguje na podněty vrozenými primárními reflexy.
Jsou to automatické, stereotypní pohyby, které vycházejí z mozkového kmene.
V prvních měsících života mají vrozené primární reflexy za úkol zajistit životně
důležité funkce.
Díky primárním reflexům se mozek postupně naučí správně kontrolovat
fungování těla, např.:
zpracovávat vizuální a zvukové informace,
získávat rovnováhu a prostorové vidění,
kontrolovat hrubou a jemnou motoriku a koordinaci oko - ruka atd.
Když primární reflexy splní svůj úkol, musí být během prvních šesti, nejpozději
dvanácti měsíců potlačeny (utlumeny) vyššími mozkovými funkcemi. Pokud
kontrola vyššími mozkovými funkcemi nad primárními reflexy není dostačující,
mohou tyto reflexy zůstat aktivní i v pozdějším věku.
Vývoj reflexů podle Volemanové
Intrauterinní reflexy - vychází z mozkového kmene, objevují se již v děloze, kde
jsou také přirozeně inhibovány. Jedná se o reflex „odtáhnout se od škodlivého
podnětu“
Fear Paralysis Reflex.
Primární reflexy (nepodmíněné reflexy) - vychází z mozkového kmene,
přítomny při narození a jsou důležité pro samotné přežití jedince, jsou to:
Moro, TLR, ATŠR, Spinal Galant, Palmární/Plantární, Hledací a sací reflex.
Přechodné reflexy - vychází z mezimozku, tvoří přechodné období mezi
primárními a posturálními reflexy, jsou to:
Landau, STŠR, Babinski.
Posturální reflexy - vychází z mezimozku, jsou přítomny po celý život a
pomáhají se vyrovnat s gravitací, jsou to:
Strauss reflex, labyrintový a oculární reflex hlavy, Amfibie reflex, Segmentální
otáčení, posturální reakce.
ATŠR
TLR
STŠR
Mooro
Hledací a sací
sluch
rovnováha
propriocepce
zrak
hmat
Pravopis
Porozumění
textu
Soustředění
Držení těla
Tělo v prostoru
Pozornost
Vnímání těla
Úchopy
Psaní
Kontrola nad pokyny
Orientace v prostoru
Matematika
Psaní
Čtení
Hra s balónem
Vznik a působení reflexů
Intrauterinní reflexy
Fear Paralysis reflex
V děloze od 5 týdne do 32 týdne – přechází do Mooro reflexu
Reflex odtažení – aktivuje se jako reakce odtažení a strnutí celého těla, když se pupek dotkne
orální nebo jiné oblasti embrya. Tato reakce se také může spustit, když matka prožívá toxický nebo
jiný stres.
Stejně jako u reakce strnutí embryo vykazuje zpomalení srdeční frekvence, pokles krevního tlaku
a lehké stažení se směrem dovnitř – známky extrémního strachu a vypnutí systému.
Proto pohybové vzorce naučené v této fázi vývoje jsou počátečními bezpečnými reakcemi
celého těla, jež tvoří nejranější kroky směřující k volnímu nezávislému ladnému
koordinovanému plynulému pohybu.
Pokud embryo zažívá velké množství stresu, zůstává vzorec stažení se, strnutí a nehybnosti velmi
silný, což má dopad na další vývojovou fázi savců a dále vede k nepříznivému vlivu na vznik,
vývoj a integraci všech následujících reflexů.
Pokud bývá FPR příliš silný, máme často celoživotní potíže týkající se strachu a při stresu
vykazuje vzorce znehybnění nebo disociace (až odtržení od reality).
Problémové chování
fobie, záchvaty paniky
nejistota, nízké sebevědomí
povrchové dýchání
nízká tolerance proti stresu
extrémní stydlivost
potíže se spánkem
cítí se zahlcený a zaseknutý
strach ze selhání
Pozorujeme:
obtíže s navazováním očního kontaktu
nejistotu v chování
špatnou přizpůsobivost a nepružnost
má samotářské aktivity
může mít problém se závratí
nízká tolerance proti stresu
obsedantně kompulsivní symptomy
Primární reflexy
jsou nepodmíněné reflexy, které jsou organizované na nižší úrovni řízení (vychází z mozkového
kmene) a jejich vybavitelnost by měla být možná pouze v raných fázích vývoje nebo při neúplném
vyzrání CNS.
Objevují se již v děloze, kde se jako první v 9. - 12. týdnu po početí objeví Moroův reflex.
Primární reflexy by měly být plně rozvinuté již při porodu donošeného dítěte a pomáhají přežít
první měsíc po porodu.
Předpokládá se, že primární reflexy pomáhají dítěti při procesu porodu a mají životně důležitou
funkci v prvních týdnech života.
Jejich vybavitelnost přetrvává do určitého stupně vývoje a pak mizí – v závislosti na stupni
vývoje CNS.
Primární reflexy vyvolávají opakované pohyby, a tím pomáhají posilovat nervová spojení mezi
tělem a mozkem, posilují vývoj rovnováhy, pohyblivosti, zraku, sluchu, řeči, schopnosti učení a
komunikace.
Motorický vývoj je pravděpodobně vázán na přítomnost těchto reflexů. Uzráním vyšších úrovní
mozku primární reflexy vyhasínají, převážně v období mezi 6. - 12. měsícem života.
Primární reflexy
Moro reflex
Palmární reflex
Plantární reflex
Spinální Galantův reflex
Tonicko - labyrintový reflex
Asymetrický tónický reflex
Mooro reflex
Tento reflex nastupuje od 28. týden těhotenství a fyziologicky
vymizí do 3-4 měsíce věku dítěte.
Funkce reflexu je pomáhat ve vývoji dýchacího mechanismu (in
utero), zjednodušuje první nádech, otevře dýchací cesty pří hrozícím
se zadušení.
Aktivizuje reakci – bojuj nebo uteč, tzn. v případě leknutí vyvolá u
dítěte silný pláč a tím upozorní matku na nebezpečí a tím udržuje
bdělost, vzrušivost a přivolává pomoc.
Reflex má také velký vliv na vývoj očních pohybů a kontrolu nad
očními svaly a na vývoj rovnováhy.
Na konci 4. měsíce by měl být modifikován takovým způsobem, že
když se objeví nebezpečná událost, dítě se lekne, zvedne paže a
zkoumá okolí, kde se nachází zdroj nebezpečí. Tzn. že dítě nejprve
zareaguje a potom přemýšlí – taková reakce potom tvoří významnou
součást impulsivního a nevhodného chování.
Vzorec této reakce je základem úlekové reakce dospělého a
poukazuje na zralost NS i na vytvoření základu pro selektivní
pozornost.
Problémové chování:
 špatná rovnováha a koordinace
 špatná vytrvalost
 nevolnost při cestování
 špatné zažívání
 snadno unavitelný
 sklony k hypoglykemii
 přecitlivělý –až generalizované úzkostné stavy/bojácnost
 potíže chytat balón
 potíže se spaním
 problémy sluchovým a zrakovým zpracováním
 odpor k náhlým neočekáváným událostem, hlasité zvuky, ostré světlo
 špatný imunitní systém
 alergie, astma, infekce
 když je rozrušený nebo vystrašený potřebuje obejmout
 dominantní nebo manipulativní chování
 přepíná mezi hyperaktivitou a extrémní únavou
 problémy s ovládáním obou očí,
 nezná hranice – fyzické, emoční, prostorové, časové.
Pozorujeme:
 když je zahlcený jedná přehnaně
 je přecitlivělý
 má ovládací a manipulativní chování
 hroutí se při změně
 potíže s viděním, slyšením
 hyperaktivita a následná extrémní únava
 špatné ovládání impulzů
 špatná rovnováha
Palmární / plantární reflex
Jsou to úchopové reflexy rukou i nohou.
Tyto reflexy nastupují od 11. gestačního týdne věku a fyziologicky
vymizí do 2-3 měsíce.
S palmárním reflexem souvisí i Babkin reflex, který má vliv na
plazení – zapřít palec do země a odtlačit se nohama.
Babinski reflex
Reflex se projevuje dorzální flexí
(zvednutí palce u nohy) s „vějířovitým“
rozevřením ostatních prstů při
dráždění zevní části chodidla.
Funkce: pravděpodobně inhibuje
plantární reflex; důležitý při lezení –
dítě zapře palce do země a odtlačit se
nohama.
Měl by vymizet do 3 let.
Problémy způsobené přetrvávající činností:
- snížená funkčnost svalů
- horší chůze a stabilita
Pohyb odrazového palce
Problémy při přetrvávající činnosti reflexu:
Palmární reflex:
špatná jemná motorika (pohyby
rukou),
špatné držení tužky – potíže s opozicí
palce oproti prstům,
špatná artikulace, zpoždění vývoj e
řeči - existuje spojení mezi pohyby
rukou a pohyby úst,
ruka může být hodně citlivá na dotek,
dítě dělá pohyby úst/ jazykem, když
zkouší psát.
Plantární reflex:
špatné našlapování chodidla při chůzi,
problémy s rovnováhou,
leze krátkou dobu nebo vůbec,
velmi lechtivá chodidla,
nemotorný běh,
nedovyvinutý – opotřebování bot
uvnitř,
neintegrovaný – opotřebené boty
zvnějšku,
plochá chodidla – vysoká klenba.
Přesah prostředníčku před ukazováček
Smyčcový úchop
Pinzetový úchop
Hrstičkový s přesahem palce
Palec pod ukazováček
Hrstičkový s posunem ukazováčku dozadu
Pěstičkový úchop
Protažená hrstička
Hledací a sací reflex
Hlava se tímto reflexem otočí na stranu doteku pusa se
otevírá s jazykem vystrčeným ven jako příprava k sání.
Tento reflex nastupuje od 24.-28. gestačního týdne
věku a fyziologicky vymizí do 3.-4. měsíce.
Problémy při přetrvávající činnosti reflexů hledacího a
sacího:
jazyk zůstane v puse příliš vpředu (jazyk skoro kouká
ven), tím je ztíženo žvýkání a polykání, dítě může
slintat,
problémy s mluvením/ artikulací,
špatná jemná motorika,
nadměrná citlivost v oblasti kolem pusy.
Spinal Galant reflex
Objevuje se ve 20 týdnů těhotenství, je nápomocný při pohybech plodu
v děloze a pomáhá při porodu.
Při stimulaci pokožky se vysune bok na té straně, kde dochází ke
stimulaci a z těla vytvoří oblouk na druhé straně, aby se vyhnulo
doteku.
Je plně rozvinut při narození a je obvykle inhibován okolo 6.-9. měsíce.
Je důležitý pro vytvoření schopnosti pohybovat se ze strany na stranu a
napomáhá pochopení levé a pravé strany.
Umožňuje vytvořit schopnost uklonit hlavu ze strany na stranu.
Je důležitý pro vytvoření stability v dolní části páteře a její schopnost
hýbat se vpřed a vzad.
Je nositelem zvuku v děloze a hraje důležitou roli při vývoji sluchového
vnímání, důležitý pro rozvoj vestibulárního systému, vnitřního ucha,
které je spojeno s rovnováhou.
Obtíže při přetrvávajícím reflexu:
je-li plně zachován nebo jen udržován na jedné straně může mít
vliv na držení těla, chůze a jiné formy lokomoce,
při přetrvávání se objevuje neklid, nervozita, neposednost,
přecitlivělost v oblasti pasu, s nošením těsného oblečení,
citlivost na různé látky a opasky,
obtíže s nočním pomočováním (po 5 roce),
mohou mít problém s udržením pozornosti,
pokud přetrvává na jedné straně může způsobit rozvinutí skoliózy,
 špatná paměť – zejména krátkodobá.
Tonicko labyrint reflex
TLR dopředu: při flexi hlavy se končetiny skrčí.
TLR dozadu: při extenzi hlavy se končetiny natahují.
Tento reflex nastupuje od 4. gestačního týdne věku
(TLR dopředu) a při porodu (TLR dozadu) a
fyziologicky vymizí do 4. měsíce (TLR dopředu), resp.
do 3 let věku dítěte (TLR dozadu).
Funkce reflexu - je procvičit držení hlavy s ohledem
na gravitaci a přizpůsobovat tělo s ohledem na
měnící se pozice hlavy, tím se zlepšuje koncentrace a
oči se naučí lépe spolupracovat.
Tonicko labyrint reflex
Funkce tohoto reflexu je procvičit držení hlavy s ohledem na
gravitaci. Přizpůsobovat tělo s ohledem na měnící se pozice
hlavy, tak aby se zlepšovala koncentrace a spolupráce očí.
TLR dopředu: při flexi hlavy se končetiny skrčí.
TLR dozadu: při extenzi hlavy se končetiny natahují.
Tento reflex nastupuje od 4. gestačního týdne věku (TLR dopředu) a při porodu
(TLR dozadu) a fyziologicky vymizí do 4. měsíce (TLR dopředu), resp. do 3 let věku
dítěte (TLR dozadu).
Problémy při přetrvávající činnosti TLR reflexů:
problémy s rovnováhou,
nevolnost způsobená jízdou autem
 horší držení těla, hypertonus (TLR dozadu) nebo
hypotonus (TLR dopředu) svalů, kulatá záda (TLR dopředu) nebo
naopak tendence chodit po špičkách (TLR dozadu)
neschopnost vidět vzdálenosti
horší konvergence očí, děti píšou zdola nahoru
dítě se nenaučí otočit obraz v mozku- vidí svět vzhůru nohama
(up side down)
TLR
Tento předklon a záklon se provádí s
otevřenýma a zavřenýma očima, u
obou pohybu by mělo tělo zůstat na
místě, pokud se pohne nebo vyběhne
z osy, tak je Tonický labyrint reflex
aktivní a ovlivňuje celé tělo.
Asymetrický tónický šíjový reflex
je aktivován, když točíme hlavu na jednu nebo na druhou stranu. Tam,
kam otočíme hlavu, se ruka i noha natahují, mezitím co druhá ruka i noha
se skrčí (u miminka tomu říkáme poloha šermíře).
Tento reflex nastupuje od 18. gestačního týdne věku a fyziologicky vymizí do 6.
měsíce. Funkce reflexu je zlepšovat svalový tonus a dávat vestibulární stimulace „in utero“,
zjednodušuje proces porodu, zabrání tomu, aby miminko zůstalo ležet na břiše s hlavou dolů
(nebezpečí udušení), podporuje vznik první koordinace oko-ruka, ovlivňuje vývoj laterality.
Problémy při přetrvávající činnosti ATLR reflexů
 problémy s koordinací oko - ruka
 problémy se psaním, protože je těžké ovládat ruku
 problémy dát ruku přes střed těla - například dítě, které píše pravou rukou, má
problémy psát na levé straně papíru
 nesoulad mezi mluveným a psaným projevem
 problém s rozvojem laterálních pohybů očí, jako je sledování řádků očima, což je
nutnost pro čtení i psaní
 zhoršená automatická kontrola rovnováhy
 bilaterální integrace- používání obou polovin těla odděleně
 přetrvávání zkřížené nebo nejasné laterality (např. dítě neupřednostňuje jednu
ruku při psaní) i po dovršení 8 let věku
Problémy při přetrvávající činnosti ATŠR reflexu:
problémy koordinací ruka-oko,
problémy se psaním, protože je těžké ovládat ruku,
problémy dát ruku přes střed těla - například dítě, které píše pravou
rukou, má problémy psát na levé straně papíru,
nesoulad mezi mluveným a psaným projevem,
problém s rozvojem laterálních pohybů očí, jako je sledování řádků
očima, což je nutnost pro čtení i psaní,
zhoršená automatická kontrola rovnováhy,
bilaterální integrace- používání obou polovin těla odděleně,
přetrvávání zkřížené nebo nejasné laterality (např. dítě neupřednostňuje
jednu ruku při psaní) i po dovršení 8 let věku.
Ukázka vzniku obtíží s přetrvávajícím ATŠR
Spolupráce mozkových hemisfér
Interhemisférická integrace znamená komunikaci mezi levou a pravou
hemisférou
U dítěte s aktivním ARŠR je tělo rozděleno jakoby na dvě poloviny,
přičemž spolupráce mezi oběma polovinami je minimální a přejít přes
středovou čáru těla je velmi těžké.
Dítě s aktivním ATŠR není schopné provést kontralaterální pohyb, a
proto se často tyto děti neplazí a nelezou.
Lezení a plazení je důležité pro správný vývoj koordinace oko – ruka
a pro správnou integraci vestibulární informace s informacemi z
ostatních smyslových orgánů.
ATŠR
1. Ve stoji ruce předpaženy a otočit hlavu na
jednu a druhou stranu. Při tomto pohybu by
měly ruce zůstat bez pohybu v ramenou.
2. To samé v kleku hlavu otočit na jednu a
druhou stranu a ruce by se neměly ohýbat v
lokti.
Při pohybu rukou je asymentricko-tonicko
šíjový reflex aktivní a ovlivňuje náš život.
Přechodné reflexy
Přechodné reflexy jsou překlenovací reflexy mezi primárními
a posturálními reflexy.
Přechodné reflexy, které vycházejí z mezimozku, nejsou
přítomny při porodu, ale také nejsou přítomny po celý život.
K přechodným reflexům řadíme Landau reflex, symetrický
tonický šíjový reflex a Babinski reflex.
Zdá se, že tyto reflexy mají za úkol inhibovat primární reflexy
(hlavně tonický labyrintový reflex), zlepšit svalový tonus a
zlepšit vestibulo-motorické dovednosti a tím pomáhají dítěti
lépe čelit gravitaci (Volemanová, 2013).
Landau reflex
Když zvedneme dítě z podložky tváří k zemi,
udrží hlavu v prodloužení trupu, nohy jsou
taktéž natažené v prodloužení trupu.
Tento reflex nastupuje od 3-10. měsíce a
fyziologicky vymizí do 3,5 let věku dítěte.
Funkce: Landau reflex má tlumivý vliv na
TLR reflex, zlepšuje svalový tonus, zlepšuje
vestibulo-oculární dovednosti.
přítomnost Landauova reflexu svědčí o
nepotlačeném TLR reflexu,
špatná rovnováha,
problémy s rychle střídajícími se pohyby:
běhání, skákání na jedné noze,
skákání snožmo - protože dítě nemůže vědomě
natáhnout nohy.
Symetrický tónický šíjový reflex
Ve flexi: při předklonu hlavy se ruce skrčí a
nohy se natahují.
V extenzi: při záklonu hlavy se ruce natahují a
nohy skrčí.
Tyto reflexy nastupují od 6.-9. měsíce a
fyziologicky vymizí do 9.-11. měsíce věku
dítěte.
Funkce: inhibuje TLR reflex, pomáhá „rozbít“
TLR reflex v úrovni pánve, naučí nás používat
obě poloviny těla odděleně,
procvičíme koukání do dálky a zpátky zaostřit
na bod poblíž.
Problémy při přetrvávající činnosti STŠR reflexu:
tendence „se zhroutit“, dítě skoro leží na
konci školní hodiny hlavou na stole,
špatná komunikace horní a dolní
poloviny těla,
veškeré problémy učení,
nemůže normálně lézt (jedině s nohama
nahoru nebo zablokovanými lokty),
problémy s opsáním textu z tabule,
sedí na jedné nebo na obou nohou, „visí“
na židli, leží na stole,
problémy zaostřit oči do dálky a rychle
zpět, špatné 3D vidění,
nemůže se soustředit, když musí neustále
sedět v jedné poloze,
hůř se naučí plavat (plave radši pod
vodou).
nízký svalový tonus
Ukázka obtíží v hrubé motorice, grafomotorice, oromotorice
1. stoj
Obtíže s držením těla u dětí,
které přeskočily fázi lezení
2. leh
3. leh
4. sed
5. sed 6. klek
Obtíže v sedu ve škole
Souhrn obtíží spojených s nevyhaslými reflexy:
Dítě nesedí u stolečku – provází ho neklid, nevytvoří si sed.
Dochází k deformitám páteře – kulatá záda, obtíže v dospělosti.
Nenacvičí se, nevyčlení pohyb v rameni (souvisí i s lateralitou).
Dochází k opoždění ve vývoji artikulace a řeči.
Opoždění ve vývoji laterality, dítě vše bere pouze do obou rukou a nezačne
experimentovat s pohybem a úchopem jedné ruky, takže nezjistí, zda není
náhodou šikovnější ta druhá.
Obtíže ve spolupráci hemisfér, což omezuje proces učení.
Má celoživotní problém v prostorové orientaci, protože si prostor
„neosahá“.
Má velké problémy v adaptaci na nové prostředí, začíná se vstupem do MŠ,
pokračuje s každou novou změnou i adaptací na vyšší stupeň, atd.
Obtíže ve školní praxi:
Nezvládá tah ruky po papíře, neumí zrychlit písemný projev – což je základ pro pohyb
ruky po papíře, hlavně při zrychlení písma ve vyšších ročnících, proto děti přecházejí do
psaní skriptem.
Mívají častěji problematický úchop.
S přepisem textu, orientaci na tabuli a v sešitě, lepšího výkonu dosahuje v diktátech.
Obtíže s rytmem písma - nedostane do těla přirozený rytmus, což je součást čtení, psaní,
počítání (neboť rytmické střídání hlásek je čtení, rytmické střídání grafémů je psaní,
rytmické střídání čísel je počítání).
Obtíže v pravolevé orientaci - ve čtení zaměňuje písmenka „b-d“, při počítání znaménka
plus a mínus, chybuje v pravolevá a prostorová orientaci.
S nácvikem techniky čtení, která vyžaduje spolupráci hemisfér – syntetická funkce LH.
Obtíže v procesu učení – paměť a myšlení jsou málo pružné.
Obtíže v posloupnosti – oslabení seriality se promítá do paměti a dítě mívá obtíže při
uplatňování pravidel.
STŠR
Klek a v kleku předklon a záklon
hlavy, sledujeme nohy a ruce zda
jsou při tomto pohybu v klidu,
nárty leží na podložce, tělo
nesedá na paty ani neuhýbá z
osy. Pokud něco z toho se děje, je
symetrický tonický reflex aktivní.
Tento reflex ani nemusíme
zkoumat na dětech, ten na
dětech vidíme, pokud sedí na
patách při kreslení nebo čtení a
psaní nebo mají tendence vstávat
při jakékoliv aktivitě.
Posturální reflexy
Jsou transformovány z primitivních reflexů a řízeny z vyšších oblastí
mozku (mozkové kůry).
Jakmile jsou přítomny měly by zůstat po celý život.
Jejich nepřítomnost je známkou to, že CNS je nezralý.
Posturální reflexy jsou řízené na úrovni středního mozku a mozečku.
K posturálním reflexům řadíme tyto reflexy: Strauss reflex, labyrintový
posturální reflex hlavy a oculární posturální reflex hlavy, amfibie
reflex, segmentální otáčení a posturální reakce.
Strauss reflex
Měl by nahradit Mooro reflex okolo 4. měsíce věku.
Zatím co u Mooro reflexu se zvýší krevní tlak, zrychlí tep, člověk
pociťuje strach a zlost, uvolňuje se velké množství adrenalinu a
člověk se nedokáže znovu soustředit na to, co dělal.
Jde o vyspělou reakci na úlek, a pokud zjistí, že to nic nebezpečného
nebylo, pokračuje v tom, co dělá.
Amfibian reflex
Objevuje se od 4. – 6. měsíce, nejprve na břiše, později na zádech a zůstane
celý život.
Je součástí celého těla, který umožňuje, aby se kyčel a koleno naučily
spolupracovat při plazení, chůzí, běhání, skákání.
Je silným inhibitorem ATŠR – znamená to, že nohy a paže se umí pohybovat
nezávisle na sobě navzájem. Nyní má dítě možnost se dostávat na všechny
čtyři a poté na dvě.
Pokud není vyvinutý vůbec, je známka přetrvávání primitivních reflexů,
zejména ATŠR a TLR.
Pomáhá propojovat obě strany mozkových hemisfér a aktivuje nervovou
stimulaci v corpus callosum pro celkovou činnost mozku, kreativní myšlení
a celkové poznání.
Obtíže
Neobjevil se:
neintegrované primitivní reflexy,
zejména ATŠR, STŠR, Spinal
Galant reflex,
ztuhlé nohy a neobratnost,
když dítě vůbec neleze po
čtyřech,
nemůže se převrátit.
Nedovyvinutý:
potíže se zkříženě-laterálními
pohyby,
hypertonické napjaté tělo,
když dítě leze po čtyřech pouze
krátkou dobu,
převrácení je nekoordinované.
Segmentální otáčení
Objevuje se od 6.-10. měsíce věku a zůstává na celý život.
Otáčení se vyvíjí ve dvou místech v oblasti ramen a pánve, umožňuje
dítěti otáčet se z bříška na záda, tak že se nejprve zvedá a otáčí horní
část těla a pak dolní, jde o otáčení přes střed těla. Nahrazuje Galantův
spinální reflex.
Je důležitý pro integraci křížových pohybů, jako je chůze, běhání,
skákání, pochodování a plavání.
Mnoho dětí s koordinačními problémy s dyspraxii nemají dostatečně
vyvinuté segmentální otáčení.
Labyrintový posturální reflex hlavy (LHRR)
 Se objevuje ve 2. – 3. měsíci života a zůstává po
celý život.
 Je spojen s vestibulárním systémem, umožňuje
dítěti začít zvedat hlavu v poloze vleže na břiše.
 Spolu s okulárním posturálním reflexem hlavy je
nezbytný pro rovnováhu a koordinaci.
 Děti s nedostatečně rozvinutými reflexy pro
vyrovnání labyrintu se často potýkají s otázkami
rovnováhy a koordinace, takže se mohou jevit jako
neobratné nebo nekoordinované např. při
sportování.
 Dále mohou mít problémy s vestibulárním a
proprioceptivním systémem, což může způsobovat
potíže s pozorností ve škole.
 Pokud se nevyvíjí správně, může mít dítě obtíže se
sluchovým zpracováním.
Obtíže
 v koordinaci a rovnováze,
 ve škole s pozorností
 v nedostatečně rozvinutém sluchovém zpracováním,
 v hrubé i jemné motorice – grafomotorice
 v sezení – sklouzává ze židle při pohledu dopředu,
lehá si na stůl nebo podpírá si bradu, když se dívá na
tabuli
Okulární posturální reflexy hlavy (OHRR)
Objevuje se okolo 2.-3. měsíce
věku a zůstává na celý život.
Je rozhodující pro efektivní
udržování rovnováhy a řízení
pohybu očí.
Reaguje na vizuální podnět a
udržuje hlavu ve stabilní poloze,
zatím co oči jsou fixovány na
vizuální cíle.
K tomu dochází i přes jiné polohy
těla a hlavy to slouží k vycvičení
vizuální pozornosti, když je tělo v
pohybu.
Obtíže
při přeskakování řádku nebo slov
při čtení
při přepisování informací z tabule
do sešitu.
v rukopise – nedodržuje mezery
mezi slovy,
obtíže s krátkodobou zrakovou
pamětí
Když není vyvinut, může vést ke
špatnému vizuálnímu sledování a
někdy i nevolnosti a dezorientaci.
Oko hybné pohyby
Sed a upřený pohled na bod před námi
Udělat předklon a záklon a stále sledujeme bod
před námi
Úklon vlevo a vpravo a stále sledujeme bod
před námi
Sledujeme pohyb hlavy a stavy napětí nebo
závratě
Shrnutí
LHRR závisí na vestibulární informaci k udržení
postury.
OHRR závisí na vizuálních podnětech
 Oba tyto reflexy pracují společně na udržení
vzpřímené polohy hlavy ve středové ose bez
ohledu na pozici těla a očí.
 Oba systémy musí být synchronizované.
 U některých jedinců, plná integrace a transformace
primitivních reflexů se nepodaří a tyto reflexy.
 Pokud jsou TLR a ATŠR stále přítomné, znamená to,
že vzpřimovací reflexy hlavy nejsou dobře vyvinuté
a nemohou poskytovat dobrou spolupráci
vestibulárního systému a očí, která je potřebná pro
rovnováhu, vizuální percepci a schopnost
kontrolovat pohyby očí. Toto může ovlivnit
schopnost udržet pozornost, dále čtení a psaní.
Mohou se tedy vyskytnut obtíže v
hrubé
a jemné motorice,
grafomotorice,
oromotorice ,
očních pohybech,
myšlení.
Uvedeno z knihy
Přetrvávající primární
reflexy
Opomíjený faktor problémů učení
a chování
Marja Volemanová