Logo v detailu Automaticky generovaný popis LÍDÉ V POHYBU INSPIRACE PRO PRÁCI S TÉMATY UPRCHLICTVÍ A MIGRACE ROZVOJ MULTIKULTURNÍHO POCHOPENÍ: PRÁCE S TÉMATY MIGRACE A UPRCHLÍCTVÍ VE VÝUCE ◦Migrace a uprchlictví jsou dnes globálními realitami, které se dotýkají nás všech. ◦Migrace je nedílnou součástí současné globalizované společnosti, rozvoj komunikace, dopravy, infrastruktury umožňuje lidstvu mnohem jednodušší přesun z místa na místo. Není to však nový fenomén, v průběhu dějin lidé vždy migrovali, ať již jednotlivci či skupiny obyvatel. V současném mobilním světě státy přistupují k regulaci migrace různými způsoby i nástroji. Na jedné straně se snaží využít pozitivních dopadů migrace v oblasti ekonomického rozvoje a na druhé straně se snaží zamezit migraci lidí ze zemí s nižší životní úrovní. Důvody, proč lidé migrují, jsou poměrně různorodé, v současné době sledujeme s obavami příchod lidí z oblastí válečných konfliktů, hledající ochranu před pronásledováním, nicméně je to jen momentálně nejvíce viditelná část migrace. S migrací pak úzce souvisí integrace migrantů do společnosti a nutnost přijímajících států čelit výzvám s integrací spojených. 9.11.2024 Migrace Objetí vícenásobné štěňátka ◦Migrace znamená pohyb, nebo přesun jednotlivců či skupin osob v prostoru. Pokud dojde k přesunu v rámci jednoho státu, jedná se o migraci vnitrostátní. Mezinárodní migrace pak nastává v momentě, kdy jsou překročeny hranice země původu. Opuštění či odchod ze země původu se pak označuje pojmem emigrace. Migrace je obvykle spojená s dočasnou či trvalou změnou pobytu. Krátkodobá změna pobytu ve formě turismu není do definice migrace zahrnována a turisté obvykle nejsou započítáváni do statistických dat o migraci. Opakem tohoto procesu je imigrace, tedy příchod obyvatel ze zahraničí. V historii Československa došlo k několika významným migračním vlnám například v době Pobělohorské, před světovými válkami nebo za komunismu. Odhaduje se, že v letech 1948 až 1968 během komunistického režimu v Československu, emigrovalo více jak 200 000 Čechoslováků. Při vystěhování Sudetských Němců po 2. světové válce pak to byly více jak dva miliony obyvatel. ◦ 9.11.2024 Dobrovolná x nedobrovolná ◦Migraci lze dělit na dobrovolnou a nedobrovolnou neboli nucenou, podle jejích příčin. Dobrovolná migrace je taková, která vychází z vlastní svobodné iniciativy migranta. Nedobrovolná migrace je naopak taková, kdy je migrant donucen opustit svou zemi původu nebo místo, kde trvale žije. Příčiny nucené migrace mohou být různé – od válečného konfliktu, humanitární katastrofy až po politicky motivované pronásledování. Pro tyto důvody se používá označení tzv. „Push faktory.“ Naopak „Pull faktory“ jsou takové důvody a okolnosti, za kterými migranti odcházejí, nejčastěji to bývá studium, práce, rodina. Ani v případě, že lidé migrují dobrovolně, to neznamená, že se mohou do cílové země svobodně přestěhovat. Dobrovolná migrace je často suverénními státy regulovaná, ať již poměrně liberálně, např. právo volného pohybu v rámci Evropské unie, či velmi přísně, jako je tomu u migrantů ze třetích zemí přicházejících do EU. Naopak u nedobrovolné migrace dochází často k překročení hranic v rozporu s právními předpisy, např. bez cestovního dokladu či platného víza, o tom více v části věnované uprchlíkům a uprchlictví. ◦Je nutné si uvědomit, že rozdíly mezi dobrovolnou a nedobrovolnou migrací se mohou poměrně snadno stírat, případně v příběhu migranta stojí za rozhodnutím odejít ze země původu pull i push faktory. 9.11.2024 Uprchlík a uprchlictví ◦Pokud člověk nedobrovolně opustí svou zemí původu, má podle mezinárodního práva možnost žádat v jiné zemi o mezinárodní ochranu. Čl. 14. Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 zakotvuje právo vyhledat před pronásledováním útočiště v jiných zemích a získat tam azyl. V roce 1951 pak byla v reakci na situaci uprchlíků po druhé světové válce přijata Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků9 (dále jen Úmluva). Tato Úmluva poskytuje právní rámec postavení uprchlíků, ukládá práva a povinnosti, které musí signatářské státy uprchlíkům přiznat a zároveň povinnosti, které mají uprchlíci vůči hostitelským zemím. Kromě ochrany před pronásledováním se jedná o sociální práva, např. o přístup ke vzdělání, lékařské péči, právo pracovat. Zároveň jsou některé osoby z práva ochrany před pronásledováním vyloučeny, např. váleční zločinci. Uprchlíkem je dle Úmluvy „osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo odmítá vzhledem ke shora uvedeným obavám, ochranu své vlasti.“ ◦Uprchlíkem je tedy osoba, která překročí hranice, protože je pronásledována nebo má opodstatněnou obavu z pronásledování z vyjmenovaných důvodů. 9.11.2024 ZVYŠOVÁNÍ INTERKULTURNÍCH KOMPETENCÍ Naši krajané – Krajanem se nenarodíš, krajanem se stáváš (cizincijmk.cz) 9.11.2024 O projektu Naši krajané v JMK kraji ◦Od roku 2009 Jihomoravský kraj podporuje fungování Centra pro cizince Jihomoravského kraje, kterému se daří připravit nově příchozí na místní podmínky a poskytuje jim podporu v začátcích, které nejsou pro nikoho jednoduché. Podporuje tak otevřenou společnost, vzájemnou komunikaci a aktivity propojující cizince a obyvatele jižní Moravy. ◦ ◦Naši krajané – Krajanem se nenarodíš, krajanem se stáváš (cizincijmk.cz) 9.11.2024 Kytka identity - identita každého člověka je mnohovrstevnatá a proměnlivá v čase. ◦Čím lépe poznáme sami sebe, tím jasněji můžeme porozumět našim vztahům s ostatními. ◦Připravte si arch papíru A4 a na úvod si každý samostatně písemně zodpoví na 6 otázek. ◦Jednotlivé odpovědi se musí lišit a v odpovědích je třeba používat podstatná jména. ◦Otázka č. 1 Kdo jsi? ◦ 9.11.2024 Otázka č. 2: Kdo jsi? ◦ 9.11.2024 Otázka č. 3: Kdo jsi? ◦ ◦ ◦ ◦ 9.11.2024 Otázka č. 4: Kdo jsi? ◦ 9.11.2024 Otázka č. 5: Kdo jsi? ◦ 9.11.2024 Otázka č. 6: Kdo jsi? ◦ 9.11.2024 Reflexe ◦Není jednoduché na otázky odpovídat. Pomáhá nám ale se rozpřemýšlet nad tím, kým jsme a kým se cítíme být v tomto okamžiku našeho života. To budeme prozkoumávat i nadále. ◦Každý si nyní nakreslí květinu se šesti okvětními lístky. Květina by měla být dostatečně velká, aby bylo možno psát do jednotlivých lístků i do středu květiny. Napište do středu své jméno a zamyslete se nad částmi květiny, různými identitami, které dohromady tvoří to, kým jsme: ◦Přemýšlejte, co vše vás utváří. Je možné použít odpovědi z předchozí aktivity, ale není to nutné. Okvětní lístky nemusí mít stejnou velikost, pokud je některá část identity významnější, je možné udělat lístek větší. ◦K popisu je opět třeba používat podstatná jména. Po dokončení květinu ukažde vedle sedící spolužačce / spolužákovi. A proberte s ním její květ. Kdo svou květinu chce ukázat nám všem? ◦ ◦ 9.11.2024 Reflexe ◦Ptejte se: ◦Když vás někdo potká, čeho myslíte, že si nejdříve na vás všimne? Kterou část květiny uvidí nejdříve? ◦Proč myslíte, že to tak je? ◦Jaké by to pro vás bylo, kdyby na vás ostatní nahlíželi jen skrz jednu z těchto kategorií? ◦▶▶V tento moment se hodí uvést i příklad, zaměřit se na aspekt, který je společný pro více účastníků či účastnic. 9.11.2024 Květina identity II. Detailní záběr jedné sedmikrásky ◦Na papír si nakreslete květinu. Každý lístek květiny rozdělte na dvě poloviny. Na každou polovinu okvětního lístku napište z jedné strany, KDO JSEM, a z druhé strany, JAK MĚ VNÍMÁ OKOLÍ. ◦Např.: Jsem žena a okolí mě vnímá jako ženu. ◦Jsem sportovec a okolí mě vnímá jako lenocha. ◦Pište podle toho, co si myslíte. 9.11.2024 Malé žluté květiny 9.11.2024 Květina identity II. ◦Kdo uvedl v květině svou identitu z obecného pohledu – muže, žena, otec, matka? ◦Kdo z pohledu lokální geografie – jsem Pražák, vesničan atd. ? ◦A kdo z pohledu vyššího správního celku – například Moravák, Čech, Evropan, světoobčan? ◦V čem se květiny podobají, co máte s ostatními společného? ◦ Reflexe ◦Tyto vrstvy, nebo role, ale nejsou všechny stejné, některá může být vrozená, ale jiná zvolená, nebo připsaná. ◦Také se nám to může líbit a nelíbit. ◦Zkuste vybrat, která část identity je vrozená a která se vám líbí. Například být sestrou či bratrem. Nebo určete část své identity, která je zvolená a vám samotným se nelíbí. Např. být rodičem nebo role zaměstnance, šéfa, učitele. ◦Téma identity je velice složité, protože vždy existuje napětí mezi tím, co jsem, a tím, co si o mě okolí myslí. Pokud je mou součástí něco, co okolí nepřijímá dobře, o to větší napětí vzniká. Protože jak vnímání okolí či sebe sama působí na naše emoce, stejně tak působí na emoce dětí. A často mnohem silněji. 9.11.2024 Národnost ◦ ◦V jakých okamžicích může být důležité vnímat přednostně tuto identitu? Proč? Kdy je to pro vás příjemné, kdy nepříjemné? Kategorie národnosti může vystupovat, když např. cestujeme do zahraničí nebo se ocitneme v mezinárodní skupině. Viz častá otázka: Odkud jsi? ◦Jak zacházíme s vnímáním identity lidí, které moc neznáme, se kterými se potkáváme poprvé nebo o nich dokonce pouze slyšíme. Dostáváme se tu k tématu uprchlictví. Ptejme se: ◦ ◦Jak by asi vypadala květina imigranta – krajana, jehož příběh jsme si před chvílí vyslechli, kdyby si ji sám vytvářel? ◦ ◦Jaké části jeho/její identity vnímáte nejvýrazněji, když se podíváme na fotografii? ◦A jaké části budeme pravděpodobně vnímat nejvýrazněji, když si o daném člověku budeme číst v médiích? Konzultantka na ZŠ v Brně Phuong Leová https://krajane.cizincijmk.cz/nguyen-ha-thanh/ Poznáte národnost ? Co o ženách soudíme na první dobrou ? Naši krajané – Naši krajané (cizincijmk.cz) 9.11.2024 Obsah obrázku text, Lidská tvář, osoba, snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky 9.11.2024 Příběhy krajanů ◦Phuong Leová – Naši krajané (cizincijmk.cz) ◦ ◦Anyas Ibrahim Shaibu – Naši krajané (cizincijmk.cz) ◦ ◦Naši krajané – Naši krajané (cizincijmk.cz) ◦ Otázky: ◦Je podle vás důležité (a možné) znát květiny ostatních lidí? Co nám to může přinést? Co to může přinést jim? ◦Co naopak přináší situace, kdy se o toto poznání nesnažíme? ◦Když potkáte někoho nového, co můžete udělat, abyste jej co nejlépe poznali? ◦ Chryzantéma 9.11.2024 Běžné etnocentrické předsudky, komunikační omyly a vysvětlení potřeb migrantů ◦Práce s potřebami ◦Pokud např. jako sociální pracovníci neumíme dobře pracovat s tím, co sami potřebujeme v dané situaci, a nejsme schopni tyto své potřeby naplnit, nebudeme mít možnost vycházet vstříc potřebám klientů. ◦Jak rozpoznáme vlastní potřeby v konkrétní situaci, jak o nich komunikovat a jak je naplnit ve chvíli, kdy do hry vstupují i kulturní rozdíly? ◦Aktivita „strachy a potřeby“ ◦Jednou z možností, jak pracovat s potřebami, je zaměřit se na okamžik, v němž člověk zažívá nějakou nejistotu nebo nepohodu. Jakmile se skupina shodne na takové situaci, můžeme začít pracovat s tím, co vlastně kdo potřebuje, nebo naopak, z čeho má obavu. Z literatury víme, že mezi strachy a potřebami existuje určitá korelace. Obava nám může signalizovat nějakou nenaplněnou potřebu. Když v dané situaci dokážeme rozpoznat, co potřebujeme, můžeme si o to snadněji říct, vyřešit situaci tak, abychom své potřeby naplnili (více viz Moree, 2017, Bittl & Moree, 2007). 9.11.2024 Porozumění vztahu mezi příklady některých potřeb a obav, které s nimi můžeme spárovat: ◦Potřeba lásky, náklonnosti ◦Potřeba uznání ◦Potřeba orientace ◦Potřeba bezpečí, ochrany ◦Potřeba autonomie ◦Potřeba transcendence ◦ ◦Člověk, jehož vlastní potřeby jsou nenaplněné, bude jen těžko komunikovat s druhým (např. klientem) o jeho potřebách a jejich naplnění. ◦ ◦Moree, D. (2017). Základy interkulturního soužití. Praha: Portál. ◦Strach z odmítnutí, vyloučení ◦Strach z odsouzení ◦Strach z neznámého, cizího ◦Strach ze zranění, poškození ◦Strach z nátlaku ◦Strach ze smrti a prázdnoty 9.11.2024 Interkulturní práce ◦Interkulturní práce je disciplína v rámci pomáhajících profesí, jejímž cílem je napomáhat odstraňovat sociokulturní a jazykové bariéry při jednání mezi veřejnými institucemi a migranty a přispívat k harmonickému a spravedlivému soužití v kulturně rozmanité společnosti. ◦V České republice se tato profese rozvíjí od roku 2008 zejména v nevládních organizacích pracujících s migranty, její východiska můžeme hledat v sociální práci, komunitním tlumočení, mediaci, interkulturní komunikaci, migračních studiích a veřejné správě. ◦Interkulturní pracovník nebo pracovnice poskytují asistenci, včetně tlumočení, při jednání mezi migranty a veřejnými institucemi, podporují soužití majority a migrantů, napomáhají integraci migrantů a migrantských komunit do majoritní společnosti. Interkulturní pracovníci mají, kromě jazykových kompetencí, obvykle také migrantskou zkušenost. Díky tomu mohou lépe získat důvěru klienta a stávají se tak klíčovou osobou v dané komunitě. Jsou proškoleni v pobytové problematice a metodách práce s klientem. Jsou průvodci při procesu integrace, který často nebývá jednoduchý, a také jsou přínosem pro instituce, které jsou ne vždy na jednání s cizinci připraveny. Interkulturní pracovníci a pracovnice jsou často obeznámeni se sociokulturními rozdíly jednotlivých komunit a mohou tak upozornit obě strany na případné nedorozumění. 9.11.2024 Seznam použitých zdrojů: ◦Moore, D. (2008): Než začneme s multikulturní výchovou. Člověk v tísni, o. p. s. Praha. Dostupné z: http:// www.mezikulturnidialog.cz/res/data/011/001326.pdf (cit. 17. 3. 2016). ◦Pavlíčková, M., Holcová, M., Hrubanová, K., Chatrná, M., Machová, B. (2012): La Ngonpo – Místo setkávání. Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s NaZemi. Dostupné z: http://www.nazemi.cz/ cs/la‑ngonpo‑misto‑setkavani (cit. 18. 3. 2016). ◦https://lidevpohybu.eu/aktivity/kytka-identity/ ◦https://www.migrace.com/adm/_upload/docs/dotace-mv_aktivita-4_metodika-pro-pedagogy_1674651295.pdf ◦HTTPS://WWW.MIGRACE.COM/CS/CLANKY/1421_ROZVOJ-MULTIKULTURNIHO-POCHOPENI-PRACE-S-TEMATY-MIGRACE-A-U PRCHLICTVI-VE-VYUCE ◦ 9.11.2024