I AKTUÁLNÍ ZPRÁVY O
MIGRACI V RÁMCI ČR
„Co si představujete pod pojmem
menšina?"
• Pod pojmem menšina si můžeme představit nejenom komunity
Vietnamců, Romů, Řeků, Slováků, ale také osoby handicapové,
sociálně slabé, seniory, drogově závislé, bezdomovce,
náboženské skupiny a mnohé další.
• Etnické menšiny jsou obecně složeny z jednotlivců spojených
dohromady různými vazbami - původem, národností, kulturou,
náboženstvím ad.
• Národnostní menšinou označuje takové menšiny, jejichž příslušníci
se začnou považovat za součást národa, který žije za hranicí
státu, v němž tvoří menšinu. Jejich jazyk byl kodifikován na půdě
onoho „mateřského národa", jehož kulturu přijímají a sdílejí...
Národnostní menšiny
Vymezení pojmu národnostní menšina a příslušník národnostní menšiny stanoví zákon
273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní:
Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území
současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným
etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva
a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem
společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň
za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo.
Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k jiné než
české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny
spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
Počty obyvatel Česka podle
národností:
https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/CR/SPCR152.pdf
- souhrnná tabulka
https://www.czso.ez/documents/10180/20551765/170223-14.pdf
-analýza: Národnostní struktura obyvatel
Něco jiného pak jsou počty cizinců, které jsou aktualizovány každý
rok, viz:
https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu
Tady jsou informace k zákonu o státním občanství ČR:
https://www.mvcr.cz/clanek/informace-k-novemu-zakonu-o-statnim-
obeanstvi-
cr.aspx?fbclid=lwAR3IEEOwUTf1WsOXTGh7_2x_AaQp8wU3z-
1 5 U g 4 I G W F P 1 Y i d u X d S U M R 1 x 6 M
- uvádí se tam, že "Dne 1.1. 2014 nabyde účinnosti zákon č.
186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně
některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)",
který mj. plně opouští princip jediného státního občanství a naopak
se zcela přiklání k možnosti existence dvojího (či vícerého) státního
občanství.
Tabulka fi. 1 - Obyvatelstvo Česka podle vybraných národností (sčítáni lidu, domů a bytů
národnostní menšina jedna národnost
v kombinaci 5
druhou národností
celkem
běloruská 4 030 1 099 5 129
bulharská 6 073 1 606 7 673
chorvatská 1 167 1 247 2 414
maďarská 5 969 5 284 11 253
německá 9 128 15 504 24 632
polská 26 802 11 416 38 218
romská 4 458 17 233 21 691
ni si n ská 608 1 296 1 904
ruská 25 296 9 210 34 506
řecká 2 069 2 003 4 077
slovenská 96 041 66 537 162 578
srbská 2 914 1 187 4 101
ukrajinská 78 068 14 324 92 892
vietnamská 31 469 7 254 38 723
a k nabývání občanství nějaké statistické informace zde:
https://www.czso.cz/csu/cizinci/2-ciz_nabyvani_obcanstvi
Tabulka č. 1 - Obyvatelstvo Česka podle vybraných národnosti (sCftáni lidur domů a bytů
v roce 2021)
národnostní menšina jedna národnost
v kombinaci s
druhou národností
celkem
běloruská 4 030 1 099 5 123
bulharská 6 073 1 606 7 679
chorvatská 1 167 1 247 2 414
maďarská 5 969 5 284 11 253
nemecká 9 128 15 504 24 632
polská 26 302 11 416 33 213
romská 4 453 17 233 21 691
RJ sinská 603 1 296 1 904
ruská 25 296 9210 34 506
řecká 2 069 2 003 4 077
slovenská 96 041 66 537 162 573
srbská 2 014 1 137 4 101
ukrajinská 73 063 14 B24 92 692
vietnamská 31 469 7 254 33 723
V současnosti jsou uznanýrm
národnostními menšinami v ČR
f \Ztfr
Si a
'í
'' 9^o r v a
*'' Maďaři, Němci, Poláci, Slováci, Srbové, Romové, Rusíni,
^Jr Rosové, Řekové, Ukrajinci, Vietnamci, Bělorusové.
• Status národnostní menšiny komunitám umožňuje více rozvíjet jejich kulturu, tradice a
především jazyk. Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky: jejich komunity musí v
českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená), a mít dostatečný
počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn). Zařazení národnostní
menšiny mezi uznané navrhuje Rada vlády pro národnostní menšiny a schvaluje vláda
ČR (Jiřička, Žilková, 2013).
• Rada vlády pro národnostní menšiny (dále jen „Rada") je stálým poradním a
iniciativním orgánem vlády České republiky pro otázky týkající se národnostních
menšin a jejich příslušníků (Vláda ČR, 2009-2020a).
• Vvrocni-zprava-o-cinnosti-Radv-vladv-pro-narodnostni-mensiny-v-roce-2022.pdf (qov.cz)
• https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rnm/dokumentv/dokumentv-radvA/yrocni-zprava-o-
cinnosti-Radv-vladv-pro-narodnostni-mensinv-v-roce-2023.pdf
• Mimo tuto Radu se menšinovou problematikou zaobírá také Rada vlády pro
záležitosti romské menšiny, tato je také stálým poradním a iniciačním orgánem vlády
v oblasti romské integrace (Vláda CR, 2009-2020b).
Národnostní menšiny
• Vymezení pojmu národnostní menšina a príslušník národnostní menšiny stanoví
zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 2 zní:
• Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území
současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla
společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní
menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní
menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti,
jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich
společenství, které se historicky utvořilo.
• Příslušníkem národnostní menšiny je občan České republiky, který se hlásí k
jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka
národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.
Cizinci
• Jinou skupinou (také termínově vymezenou) jsou cizí státní příslušníci, tj. cizinci.
K 30. červnu 2024 bylo na území ČR registrováno celkem 1 056 6261 osob cizí státní
příslušnosti, z toho 335 835 na základe oprávnění k přechodnému pobytu, 360 560 na
základě oprávnění k trvalému pobytu a 360 231 na základě registrace dočasné ochrany.
Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany
státním příslušníkům UKrajiny, kteříjDrchajj před válkou ve své zemi. Mezi cizinci pobývajícími
legálně na území CR převazují občané třetích zemí (826 110 osob, tj. 78 %) nad občany
členských států EU, EHP a Švýcarska (230 516 osob, tj. 22 %).
Nejvíce cizinců žije v Praze a to zhruba 206 tisíc, na druhém místě je pak okres Brno-město s
téměř 32 tisíci cizinci, třetí místo zaujímá Plzeň-město s 18 tisíci cizinci. Podle aktuálních údajů
Ministerstva vnitraje u nás nejvíce Ukrajinců (téměř 135 tisíc), Slováků (117 tisíc), Vietnamců
(61 tisíp), Rusů (38 tisíc). Následují Poláci a Němci, kterých u nás žije shodně po 21 tisících
(srov. Český statistický úřad, 2020).
• Pozor, nezaměňujme tedy příslušníky národnostních menšin a cizí státní příslušníky,
byť se mohou hlásit ke stejné národnosti.
• Čtvrtletní zpráva o migraci za II. čtvrtletí 2024 https://www.mvcr.cz/clanek/ctvrtletni-
zprava-o-migraci-za-ii-ctvrtleti-2024.aspx
• Čtvrtletní zpráva o migraci - IV 2023 (1).pdf
Legální migrace
• K 30. červnu 2024 bylo na území ČR registrováno celkem 1 056 6261 osob cizí státní
příslušnosti, z toho 335 835 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 360 560 na
základě oprávnění k trvalému pobytu a 360 231 na základě registrace dočasné ochrany.
Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany
státním příslušníkům Ukrajiny, ktejí prchají před válkou ve své zemi. Mezi cizinci
pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (826 110 osob, tj. 78 %)
nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (230 516 osob, tj. 22 %).
MEZINÁRODNÍ OCHRANA
• V období od 1. ledna do 30. června 2024 bylo v České republice evidováno celkem 629
žádostí o mezinárodní ochranu. Nejvíce žádostí o mezinárodní ochranu v tomto období
podali státní příslušníci Uzbekistánu (108). Dalšími v pořadí byli žadatelé z Ukrajiny (102),
Vietnamu (98), Moldavska (41) a Turecka (41).
DOČASNÁ OCHRANA
• K 30. 6. 2024 bylo v České republice evidováno celkem 360 231 aktivních registrací
dočasných ochran. Celkově vydaných dočasných ochran bylo za období od začátku konfliktu
(24. 2. 2022) do 30. 6. 2024 celkem 622 600. Česká republika je dlouhodobě státem EU,
který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V červnu jich v
zemi bylo přibližně 33 na každých 1000 obyvatel, tvoříce tak v České republice více než
3 % populace.
Podle státní
příslušnosti IV. 2023
zdroj: OAMP, MV
PROBLÉM
MIGRAČNÍ KRIZE
VE VZTAHU K
PŘÍLIVU
UPRCHLÍKŮ Z
UKRAJINY DO
KRAJIN EU 2022-
2023
Migrační krize
• Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko
vojenskou agresi vůči Ukrajině. Od té doby
uprchly před válkou miliony lidí, kteří hledají
útočiště v zemích E U a v Moldavské
republice.
• 4,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny se v E U
zaregistrovalo k dočasné ochraně nebo v
podobném režimu (zdroj: UNHCR, 6. prosince
2022)
• E U vyjadřuje plnou solidaritu Ukrajině i
jejím obyvatelům. V reakci na agresi Ruska
prokázala E U jednotu a sílu a poskytla
Ukrajině koordinovanou humanitární,
politickou, finanční a materiální podporu.
EU přijala na pomoc uprchlíkům konkrétní
opatření, mezi něž patří:
• mechanismus dočasné ochrany osob prchajících před
válkou,
• uvolnění částky 523 milionů eur na humanitární pomoc,
• poskytnutí podpory v oblasti civilní ochrany pro
Ukrajinu, Česko, Moldavsko, Polsko, Slovensko a Úřad
OSN pro uprchlíky (UNHCR),
• finanční a technická podpora pro členské státy
poskytující útočiště uprchlíkům,
• podpora správy hranic pro země EU a Moldavsko.
Přijímání uprchlíků - Mechanismus
dočasné ochrany
• Mechanismus dočasné ochrany byl původně zaveden na jeden rok, ale byl již
prodloužen do 4. března 2024. V závislosti na vývoji situace na Ukrajině může
být prodloužen o další rok, tedy do března 2025. (Viz: Reakce EU na invazi
Ruska na Ukrajinu - Consilium (europa.eu), cit. 30.8. 2023)
• Do škol v 26 členských státech EU a zemích přidružených k Schengenu se
zapsalo téměř 775 000 žáků.
Podíl zemí EU na počtu aktivních držitelů dočasné ochrany
* Španělsko 4 % * Ostatní
• Némecko 25% Bulharsko
• Polsko 25 % • Itálie
Česká republika 11 % Nizozemsko
21 %
4 %
4 %
3 %
Zdroj: EujsisLat data k 31.12. 2022
CO JE DOČASNÁ OCHRANA?
Dočasná ochrana je nástroj Evropské unie a je upraven směrnici Rady o dočasné
ochraně 2001/55/ES. Jedná se o krizový mechanismus EU, který se aktivuje za
výjimečných okolnosti v případě hromadného přílivu osob s cílem poskytnout
jim kolektivní ochranu a zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy zemí EU.
Rada EU jej aktivovala zatim pouze jednou, a to právě v důsledku ruské invaze
na Ukrajinu 24. února 2022, kdy došlo k velké migrační vlně osob prchajících
před válkou. Jednou z hlavních cílových destinací válečných uprchlíků se stala
Česká republika.
Osoby s udělenou dočasnou ochranou v ČR mají přistup k veřejnému
zdravotnímu pojištěni po dobu 150 dnů, přistup ke vzdělávání, volný přístup
na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.
PRODLUŽOVÁNÍ DOČASNÉ OCHRANY
Všichni držitelé dočasné ochrany, kteří měli zájem nadále pobývat v ČR, se
museli do 31. března 2023 elektronicky zaregistrovat. Tato registrace garantuje
prodloužení dočasné ochrany do 30. září 2023. Elektronickou registarci byl
přidělen termín k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra, při niž dojde
k vylepení tzv. vízového štítku.
Pokud se uprchlici nezaregistrovali do 31. března, dočasná ochrana jim zanikla.
V takovém případě zůstává možnost se opětovně registrovat, pakliže daná
osoba nadále splňuje všechny náležitosti k uděleni dočasné ochrany.
ČLÁNEK 1 SatiUMCI RADY 200l/SS/ES
.Úéelem této směrniceje stanovit
minimálni normy pro poskytování
dočasné ochrany v případě
hromadného přiíivu vysídlených
osob ze třetich zemi které se
nemohou vrátit do země původu,
a přispět k rovnováze mezi
členskými státy při vynakládáni úsili
v souvislosti s přijetim těchto osob
ť? j následky z toho plynoucími'
Dne 31. března 2023 skončila elektronická registrace za účelem prodloužení
dočasné ochrany, která je udělována osobám prchajícím z Ukrajiny před
ruskou vojenskou agresí.
AKTUÁLNÍ STAV K 1. DUBNU 2023
Z A S T O U P E N Í PODLE P O H L A V Í A V Ě K U 1
ZASTOUPENÍ POHLAVÍ U EKONOMICKY ZASTOUPENÍ DÉTI A SENIOBŮ MEZI VŠEMI
AKTIVNÍCH DRŽITELŮ DOČASNÉ OCHRANY DRŽITELI DOČASNÉ OCHRANV
Z celkem 504 107 vydaných
dočasných ochran doilo k
zániku vice WŽ jedné třetiny
2 nich. Ve vétsiné prípadu slo
o osoby, které se vrátily zpet
na Ukrajinu.
r — K V5*pfi|
— \ ochrana u
^= zadost a ^
O— z důvodu
V 5 % pripadů bylá dočasná
ochrana ukončena na vlasmi
žádost a v 1,5 % pripadů
z důvodu odchodu dané
osoby do jiného státu EU.
S R O V N Á N Í VĚKOVÉ STRUKTURY S OBYVATELSTVEM ČR
MUŽ) ŽENY MUŽI ŽENV
TOP S OK H i MI s NEJVYŽÍÍM
PODÍLEM DRŽITELŮ DOČASNÉ
OCHRANY NA POCTU OBYVATEL
8,2 % Tachov
— 7 , 2 % PlzerVméíto
(Ä 67% Cheb
J 6,T % Praha
DRŽÍ T í.LE DOČASNÉ
OCHRANY
OBYVATELSTVO ČR
Sijvovjdju MV (P k l 4 2023. CSU 2021
P O D Í L DRŽITELŮ DOČASNÉ O C H R A N Y N A POČTU OBYVATEL V KRAJÍCH
5,5 % Karlovy Vary
Qbec PISIINA ns
jindnchohradecku byla obci
s iwjvy^šim podílem diiitelú
dočasne ochrany v cele ČR
Dalších 125 obci má vyšši
nei 10% podíl držitelů
dočasné ochrany na počtu
obyvatel
měně nei 2% 2-3% 3-4 5 4-5 % vice nei 5 %
POČET DRŽITELŮ DOČASNÉ
O C H R A N Y V K R A J Í C H 1
KRAJ
HL Atf N i MliTO Pli A M A
79 OSO (24 %.) 1STÍ tooci-taf I U I
44 445(14%) 1
jiHQÉÉOuvMt n i J2S12M0%>
PLZIŇIKV DUI 27 2*9 (B X)
MoiuviHoiLiuirv umu 18 953 (SX)
U1TICBT MU 17 021 (SX)
JiMOťlSí* M R AI 16 JDI •:> X)
PAK IJJ Hlt K I r HA 1 1-, 201 (S
KÚLDtiHuauHr NHAJ 14 2S1 (4 X)
LlHRECKŤ IUI U I H I 4 W
K* n i a\* n SUT KLAJ 12 690 (4 X)
KRAJ VMDÔ HA 12 SJ0 (4 X)
C>IOMi i'ii r. i KUJ 10 443 (3 X)
ZAÍ*tWÍ K 1*1
{HimriatHQ! 1 126 A
Druhá novelizace řešila
systém ubytováni uprchlíku
prostřednictvím krajských
a státních ubytovacích
kapacit. Zákon č. 196/2022
Sb. tak definitivně umožnil
ukončeni nouzového stavu.
Vstoupila v platnost další
novelizace v podobě
zákona č. 20/2022 Sb, Jejím
účelem bylo řešeni otázky
prodlouženi dočasné ochrany
o tok do SI. března 2024.
Zatím poslední novelizace
reii nastavení sociálních
dávek s nouzového
ubytováni. Dosavadní
krajská asistenční střediska
KACPU přechází pod správu
Ministerstva vnitra. Zména
v systému sociálních dávek
vejde v účinnost 1. července.
Počet aktivních držitelů dočasné ochrany v EU na konci roku 2022*
Zdroj: Furnsfat, data k 31.12.2022
Východní migrační trasa
Počet aktivních držitelů dočasné ochrany v zemích Evropské unie na konci prosince 2023
IJI145 620 •
« t III 954 795
P 1 251 245 K .6 0 0
n * ^
, " Ijjl 373 035 ^ ^
ljjll94 920
JI5B8B5 W , * " P
970
1 965 119 270| 1 9
Zdroj: Eurostat, prosinec 2023
Čtvrtletní zpráva o
migraci IV
2023(1).pdf
• LEGÁLNI MIGRACE K 31. prosinci 2023 bylo na
území ČR registrováno celkem
1 065 740 o s o b cizí
státní příslušnosti,
z t o h o 341 111 n a z á k l a d ě o p r á v n ě n í k
p ř e c h o d n é m u p o b y t u ,
3 4 9 9 9 5 n a z á k l a d ě o p r á v n ě n í k
t r v a l é m u p o b y t u a
3 7 5 021 n a z á k l a d ě r e g i s t r a c e d o č a s n é
o c h r a n y .
Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí
zejména vydávání dočasné ochrany státním
příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve
své zemi.
Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují
občané třetích zemí (836 044 osob, tj. 78 %) nad
občany členských států EU, EHP a Švýcarska (229
696 osob, tj. 22 %)
Ukrajinské děti
na českých
školách
Školy podle nových informací
vykázaly k 31. březnu 2023
celkem 51 281 dětí a žáků uprchlíků
z Ukrajiny.
Při srovnání s jejich počty k 30.
září 2022 tedy došlo k nárůstu
o 996 dětí a žáků z Ukrajiny.
Zaměstnanců z řad Ukrajinců s
vízem dočasné ochrany je ve
školách aktuálně 2090, z toho
zhruba polovina vykonává práci
učitelek a učitelů či ostatních
pedagogických pracovníků.
iTabulfca - Děti/žáci celkem a ukrajinské dĚti/žáci-azylantiVuprch!ici vzdělávající se v MŠ. ZŠ, SS
la konzervatořích k 30.9.2022 a k 31. 3.2023
Počet cetí/ž á kú
celkem
(k30.9. 2022)
Počet ukrajinských děti/žákú-
azylantú/uprchKkú
Podíl ukrajinských děti/žóků-
azylantú/uprcMíkú
z dětí/žáků cekem
k 30-9.2022 k 31. 3, 2023 k 30, 9 2022 k31. 3. 2023
Mateřské školy 369 205 Ě904 7 668 J,9 % 2,1 %
Přípravně třídy a stupně 6 731 35S 473 5,3% 7,0%
Základni školy 1 007 m 3947$ 39 680 3,9 % 3,P %
Střední školy 463 200 3 457 3 368 0,7% 0,7%
Konie rvatore 3 S37 SS 92 2,3 % 2,4 %
\Pozn.: V případě SŠ a konzervatořije v tabulce uveden počet studií, neboť někteřížáci se '/zdělávají ve více nezjednám o
Děti/žáci celkem a děti/žáci s ukrajinským státním občanstvím v jednotlivých typech škol k 30. 9.
z toho
Počet dětí
Podií
ukrajinských
Podii
ukrajinských
Podií
ukrajinských
a žáků
počet
počet
azylantůj l
děti a žáků azylantů2
' azyiantů2
'
ceikem u kraj i r ikych
detí ä žáků
počet
azylantůj l
z děti/žáků
celkem
z děti/žáků
celkem
z ukrajinských
děti/žáků
M Š 354 491 10 501 5 597 2,9% 1,6% 54,3%
i toho neveřejné1 1
MŠ 17 Z05 509 3,0% 1,3 % ^5.2 %
Přípravné třídy 25 3 přípravné stupně 25
speciálních
7 342 453 355 6,2% 4,3% 73,4%
ZŠ 1000 345 47 858 37 074 t s * 3,7% 77,5%
E 1. stupeň 572 5S3 25 779 2: 25C 4,7% 3,6 % 77.3 %
4-i r
^ 12.stupen 427 763 21 Z7i 16 22^ 4,9% i.i % 77.3 %
i toho neveřejné1 1
ZŠ 35191 77^ 553 2,2% 1,6 % 71.4 %
55- počty fysických osob 4S4 744 9 543 4 859 2,0% 1.0% 50,5%
55- počty studií'1
484 758 9543 4 859 2.0% 1.0% 50,5%
maturitní obory 381 351 E 122 2 7i5 1,6 % 0,7% 44,8 %
E denní forma vzdělávání 35S 527 5 954 2 ESE 1,5% 0,7% 45,3%
E
o
o statn i fo rmy vzd el ava n i 12 724 168 49 1,3% 0,4% 23.2 %
—i
nematuritní obory 103 407 3 521 2 124 3,4% 2,1% 60.3 %
E denní forma vzdělávání
o
i : : E : S 3 480 2 11^ 3,5 % 2.1 % 60,7%
=• ostatní formy vzdelávam 2 7 = 3 41 10 1,5% 0,4% 24,4 %
z toho neverejné1 1
SŠ S5 835 2 025 737 2,3 % 0.3 % 36.4 %
Konservatoře - počty fyzických osot) 3 782 144 95 3,S% 2,5% 66,0%
Konzervatoře- počty studií':
3 812 146 95 3,S% 2.5% 65,3%
i toho denníforma vzdělávání 3 510 145 95 4,0% 2,6% 65,5%
i toho neveřejné1 1
konzervatoře 41 20 5,1 % 2.5% 43,3 %
Komentáře: Zdroj: data ba ZE M-5MT
JJ
Mezi neveřejné školy patří soukromé školy a skoty zřizované církvi.
2 i
Vpřípade SS a konzervatoříje v tabufce uveden počet studií? nebořněkteřížáci se vzdéiávajíve více nezjednom oboru stadia.
^ Kategorie "azyíanti" v této tabuíce zahrnuje azyían tyf zadatefe oázy! a osoby s dočasnou i doplňkovou ochranou v ČF.
https://www.msmt.cz/mi ^
ukrajinskych-uprchliku-na-ceskych-skolach
Ukrajinské děti
na českých
školách
Celkově bylo k 30. září
2023 v českých
mateřských, základních a
středních školách 48 090
dětí a žáků ukrajinských
uprchlíků,
což je o 2 195 méně než
před rokem, a tvoří
aktuálně podíl 2,6
procenta.
Počet dětí/žáků-uprchlíků z Ukrajiny (všichni zřizovatelé)
KRAJ MŠ ZŠ SŠ KON
Hlavní město Praha 1375 7 934 823 49
Jihočeský kraj 457 2 006 360 2
Jihomoravský kraj 605 3 413 626 1
Karlovarský kraj 251 1483 163 0
Kraj Vysočina 316 1407 179 0
Královéhradecký kraj 327 1775 301 0
Liberecký kraj 297 1737 230 0
Moravskoslezský kraj 555 2 506 416 11
Olomoucký kraj 281 1342 227 4
Pardubický kraj 307 1811 292 5
Plzeňský kraj 435 2 821 370 8
Středočeský kraj 1018 5 300 681 0
Ústecký kraj 505 2 315 449 4
Zlínský kraj 276 1249 229 5
Česká republika 7 005 37 099 5 346 89
POČET UKRAJINSKÝCH
DĚTÍ V ČESKÝCH
ŠKOLÁCH S E MÍRNĚ
ZVÝŠIL
Podle aktuálních údajů, které
MŠMT získalo v rámci
mimořádného šetření k počtu
dětí a žáků-uprchlíků z Ukrajiny,
stoupl jejich počet oproti
začátku školního roku o 1 449
(3, 0 %) na celkových 49 539.
Nejvyšší nárůsty sledujeme
v mateřských školách 1 308
(23,0 %) a ve středních školách
477 (9,8 %).
•
Zdroj dat: MŠMT,
mimořádný sběr dat k 10.
4. 2024
Počet v Cesku
pracujících cizinců
• Ke konci roku 2022 dosáhl počet cizinců zaměstnaných v České
republice hodnoty 903 983 osob. Cizinci se tak na celkové
zaměstnanosti v národním hospodářství podíleli více než
17%. Nejvíce jich působilo ve zpracovatelském průmyslu.
• Podle ČSÚ ke konci roku 2022 lehce převažovali co do počtu
zaměstnaných cizinců ti z třetích zemi nad občany z EU, a sice z
tzv. ostatních zemí bylo celkem zaměstnáno 461 335 cizinců a ze
zemí EU bylo zaměstnáno 443 648 cizinců. Nejvíce cizinců bylo
zaměstnáno z Ukrajiny a sice 300889, následovalije Slováci v
počtu 236430, pak Poláci 52072, Rumuni 49269, Bulhaři 39438,
Vietnamci 38029 a Maďaři 25438 a Rusové 24923; ostatní cizinci
pak byli s odstupem řádu.
• Celkem jich v prosinci 2023 úřady práce evidovaly
přes 823 900. Je to zhruba 2,5krat víc než na konci
roku 2015. Víc než třetinu zaměstnaných z ciziny tvoří
lidé z Ukrajiny. Druhou nejpočetnější skupinu
představuji pracovníci ze Slovenska, Vyplývá to ze
statistiky úřadu práce.. Ppdle údajů Českého
statistického úřadu (CSU) bylo loni za první tři čtvrtletí
v Česku celkem 4,23 milionu zaměstnanců. Podíl
cizinců by se tak blížil skoro pětině.
•
zamestnanv-ie-cizinec-uz-iich-u-nas-pracuie-pres-800-tisic
Cizinci / Ukrajinci / Dočasná ochrana
- shrnutí
• V Česku žilo dle statistik Ministerstva vnitra k 30. červnu 2023 1 036 798 cizinců, což tvoří
zhruba 9,5 % celkové populace ČR. Pro lepší představu, to je zhruba počet obyvatel
Moravskoslezského kraje.
• Dočasnou ochranu nyní dokládá takzvaný vízový štítek v dokladech uprchlíků s dobou
platnosti do 31. března 2024. Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba půl milionu
uprchlíků z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k
ochraně 344.800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba
třetinu uprchlíků děti a mladí do 18 let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný
počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v ČR není známý. Česká republika přijala
ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou
zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je ČR třetí za Polskem a Německem.
• V současnosti je v Česku zaměstnáno 903 983 cizinců, tvoří tak více než 17% našich
pracujících obyvatel. Z tohojto počtu je zaměstnáno z Ukrajiny 300889 osob, jedná se o
oficiální statistické údaje z ČSU k závěru roku 2022. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy uskutečňuje pravidelné šetření o počtu žáků - uprchlíků z Ukrajiny, aktuálně k 31.
březnu 2023 je evidováno na školách všech typů celkem 51 281 dětí a žáků - uprchlíků z
Ukrajiny.
Fakta o cizincích v CR
Otestujte se!
• P ř e d s u d k y se šíří tam, kde nejsou fakta. Otestujte si své p ř e d s t a v y o cizincích.
• Předsudky se šíří tam, kde nejsou fakta. - Atlas předsudků (atlaspredsudku.cz)
• Nejpočetnější komunitu cizinců na území Česka již delší dobu tvoří Ukrajinci. Před
vypuknutím ruské vojenské agrese„na Ukrajině jich tu žilo 199 210. V důsledku
ruské vojenské agrese nyní žije v Česku přes 550 000 Ukrajinců. Následuje
Slovensko (118 130) a s větším odstupem pak Vietnam (67 047) a Rusko (42 505),
dále pak Rumunsko (20 203), Polsko (17 802), Bulharsko (17 769) a Německo (13
183). Cizinecká populace v Česku je ale rozmanitá s příchozími téměř ze všech
koutů světa. Narazit tak můžete i na někoho z Jamajky (19), Mosambiku (12) nebo
třeba Svaté Lucie (4). Nejvíce cizinců si za svůj domov vybralo Prahu, v hlavním
městě jich žije přes Ó0 %. Z ostatních krajů je nejpopulárnější Středočeský (bez
Prahy) a následuje Jihomoravský kraj. Naopak nejméně cizinců žije v Olomouckém
a ve zlínském kraji. Aktualizované statistiky k počtu cizinců pravidelně vydává
Český statistický úřad nebo Ministerstvo vnitra.
Rozšiřující učivo
• Čtvrtletní zprávy o situaci v oblasti migrace - Aktuální informace o migraci
(mvcr.cz)
• Dítě - cizinec v české škole | Šance Dětem (sancedetem.cz)
• Fakta - Atlas předsudků (atlaspredsudku.cz)
Rozvoj multikulturních kompetencí
8.12.2021
Národnostní menšiny zastoupené v
Radě vlády pro národnostní menšiny
Běloruská menšina
Bulharská menšina
Chorvatská menšina
Maďarská menšina
Německá menšina
Polská menšina
Romská menšina
Rusínska menšina
Ruská menšina
Recká menšina
Slovenská menšina
Srbská menšina
Ukrajinská menšina
Vietnamská menšina
Lyceum Řekyň
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11690334848-
sousede/419236100111012/
„Etnický zázrak"
Běloruská menšina
Bulharská menšina
Chorvatská menšina
Maďarská menšina
Německá menšina
Polská menšina
Romská menšina
Rusínska menšina
Ruská menšina
Řecká menšina
Slovenská menšina
Srbská menšina
Ukrajinská menšina
Vietnamská menšina
Druhá generace 2014
https://www.ceskatelevize.ez/porady/1131721572-
babvlon/414236100152001/
11. leden 2014 - Babylon I Česká televize
(ceskatelevize.cz)
Národnostní menšiny zastoupené v Radě vlády pro národnostní
menšiny
• Jmenujte další národnostní menšiny,
které můžeme v České republice
potkávat. Setkali jste se s příslušníky
těchto menšin?
• Je podle vás v ČR národnostní menšina,
která nemá zastoupení v Radě vlády pro
národnostní menšiny a přitom je
významně početně zastoupená mezi
našimi spoluobčany?
• Dohledejte si aktuální informace k
národnostním menšinám v ČR a jejich
spolkovému životu v roce 2021. Můžete
vyjít z výše citované Zprávy o situaci
národnostních menšin v České republice
za rok 2021 (Vláda ČR, 2020).
• Dokumenty Rady | Vláda ČR (gov.cz)
Úvod do teorie multikulturalismu
Pluralistický či diferenční Kritický
model multikulturalismus
• Je založen na představě
přirozených a nepřekročitelných
hranic mezi skupinami.
• Usiluje o rozšíření kritického
dialogu napříč skupinovými
hranicemi a zároveň i v rámci
skupin a klade důraz na
individuální přístup.
Multikulturní výchova
REDUKCIONISTICKE
POJETÍ M K V
• Popisuje sociokulturní jednotky
jako homogenní a statické
skupiny.
• Selektivnost informací.
• Podtrhává jinakost druhých a
zjednodušuje jejich odlišnost.
S i l
TRANSKULTURNI
PŘÍSTUP
• Hledá společná témata.
• Využití kooperativních strategií ve
výuce.
• Ustupuje od výčtů charakteristik
jednotlivých skupin.
• Relativizuje koncepty skupinové
identity
Žijeme v světě?
• Vietnamec v práci a na českém úřadě aneb Cizincům se netyká - YouTube
• Afričanka na českém nádraží aneb Bez křiku jde všechno lip - YouTube
J E N A Š E Š K O L A
Z D R O J E M X E N O F Ó B I E
A R A S I S M U ?
Magdalena Karvayová (1989) narodila se na Slovensku, od dětství žila v
Ostravě. Odmaturovala na Townshendově mezinárodní škole s výukou v
anglickém jazyce, absolvovala obor srovnávací právo na pražské Angloamerické
univerzitě. Působila jako stážistka na Britském velvyslanectví v Praze,
pracovala jako koordinátorka v nadaci Open Society Fund. Založila spolek Awen
amenca. V současné době studuje program Magistr práva (LL.M) na Newyorské
univerzitě v Praze (UNYP).
Jsem Češka - Babylon | Česká televize (ceskatelevize.cz)
„ Š k o l a j e odrazem s p o l e č n o s t i , k
níž p a t ř í / '
Přizpůsobení?
Nejsme ochotni hledat s nimi společnou
cestu, snažit se rozumět a porozumět.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/ll
31721572-babvlon/dilv/vvsilani/
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11317
21572-babvlon/418236100152020/
Adelaide. Hlavní a nejlidnatější město státu
Jižní Austrálie.
Předsudek má mnoho podob
uvědomit si „jinakost" lidí kolem sebe,
naučit se s touto jinakostí pracovat - budovat vnitřní porozumění, toleranci a
empatii,
porozumět pojmům generalizace, stereotyp a předsudek, dokázat tyto pojmy
vůči sobě vymezit,
uvědomit si stereotypy ve svém vlastním myšlení a jednání,
přijmout vlastní „jinakost" a na prožitku této jinakosti budovat empatii vůči
lidem posuzovaným na základě stereotypů.
Robert Fulghum: Všechno, co opravdu
potřebuju znát, jsem se naučil v
mateřské školce, 1991
• Kapitola: „Rusové jsou • Zamyšlení:
parchanti..." - Jaké stereotypy se v
příběhu vyskytují?
- Jaké byly reakce
jednotlivých postav?
- Díky čemu má příběh
• Lásko je cit, který pozitivní vyznění?
sdílíme s lidmivšech - Jaké jsou výhody
národností narativnf komunikace ve
výuce?
Postoje
• jsou dle Hayesové (2003, s. 96) predispozice k příznivé nebo
nepříznivé reakci na daný objekt. Postoje se utvářejí v průběhu
ontogeneze, respektive socializace jedince, a to jak ve
výchovných interakcích, tak ve spontánním sociálním učení.
Postoje jsou tedy naučené a současně stabilní a konzistentní.
Postoje mají kognitivní, emocionální a behaviorální dimenzi
(srov. vymezení interkulturních kompetencí In Buryánek, a kol.,
2002) a od názorů se liší tím, že nepředstavují jen domněle
pravdivé výroky, ale obsahují hodnotící složku, vyvolávají v nás
pocity, které se váží k určité záležitosti.
Stereotyp
• je jednotvárný, ustálený, navyklý vzorec chování a myšlení. Nejčastějším
negativním projevem stereotypu vůči druhým jsou předsudky či přímo
diskriminace, tedy odlišné a většinou nespravedlivé chování k druhým kvůl
jejich příslušnosti k určité skupině - např. náboženské, národnostní,
etnické, sociální aj. Stereotyp může však být i (zdánlivě) pozitivní (např.
„lidé s brýlemi jsou inteligentní"). Stereotyp vzniká na základě
zjednodušení, přehánění nebo překroucení pravdy, generalizace a
představení některých kulturních rysů (atributů) jako „přirozených" (např.
Romové mají to tuláctví v krvi a nikdy nebudou chtít pracovat").
Společenské stereotypy zjednodušují naši orientaci a rozhodování a
podporují primitivní rozlišení na „my" a „oni". Jsou velmi trvanlivé a člověk
je přebírá v dětství či v mládí od svého okolí, a to zejména o takových
skupinách, s nimiž nemá osobní zkušenost.
Předsudek
• je přisuzování vlastností (většinou negativních) lidem dopředu,
aniž bychom je znali. Někdy je definován jako negativní
stereotyp. Obsahuje záporné hodnocení nebo rovnou
odsouzení. Jedná se o antipatii, která vychází z chybné a
strnulé generalizace. Předsudky můžeme pouze pociťovat (tj.
smýšlet o ostatních lidech bez ohledu na jejich skutečné
vlastnosti), neboje i vyjadřovat veřejně, slovně. Předsudky
bývají namířeny nejčastěji proti určité skupině jako celku,
anebo proti jedinci, protože je příslušníkem této skupiny, (srov.
Preissová Krejčí, Šotola, 2012, s. 156-157).
Multikulturní vzdělávání
Multikulturní vzdělávání se zaměřuje zejména
na poznání a pochopení kulturních diferencí
mezi lidmi nejrůznějšího původu, mezilidské
vztahy, interkulturní komunikaci a
přizpůsobení životu v multikulturní
společnosti.
Cílem multikulturního vzdělávání především
rozvíjet porozumění sobě samým a hodnotám
své kultury, podpořit naši integraci v širším
multikulturním prostředí při zachování vlastní
kulturní identity.
Jaké by multikulturní vzdělávání mělo být?
Vycházet z pojetí multikulturalismu jako ideje založené na tom,
že různé skupiny spolu mohou nekonfliktně a rovnoprávně
koexistovat v rámci jedné společnosti.
Usilovat o rozvoj empatického a tolerantního myšlení.
Předcházetxenofobnímu způsobu uvažovania podporovat
chápání každého člověka jako jedinečné bytosti.
PRO m u l t i k u l t u r n í vzdělávání
Diverzita se postupně projevuje i v naší společnosti.
Multikulturní kompetence jako základní kámen tolerantní,
pluralitní, multikulturní či interkulturní společnosti.
Oprávněná potřeba vnést toleranci a pochopení k odlišnému
do edukačního procesu i praxe.
Multikulturní kompetence
Mezi multikulturní kompetence, které neodlišujeme od interkulturních
kompetencí, můžeme dle analýzy Jakuba Hladíka (2010, s. 27-47) řadit
znalost a ocenění významu a potřeb kulturně znevýhodněných skupin a
jednotlivců, uvědomění si vlastních předsudků a kulturní nadřazenosti,
znalosti z oblasti mezikulturních vztahů jako např. problematika akulturace
nebo rozvoj kulturní identity, schopnost používat znalosti k rozvoji kulturní
senzitivity a uvědomění si vlastního etnocentrismu. Mezi multikulturní
znalosti patří uvědomění si vlastních kulturních hodnot, hlubší porozumění
kulturní různorodosti a odlišným světonázorům, znalost odlišných
kulturních specifik a uvědomění si jejich dopadů. Znalostní základnu
vhodně doplňují interkulturní dovednosti: naslouchat, pozorovat,
interpretovat nebo analyzovat a hodnotit. Na základě těchto znalostí a
dovedností nabýváme nezbytné postoje: respekt k ostatním kulturám a
kulturní diverzitě, otevřenost k interkulturnímu učení a k lidem z odlišných
kultur, zvídavost a touha po odhalování nového. Žádoucími výstupy
interkulturních kompetencí jsou schopnost adaptace na odlišný
komunikační styl a chování, flexibilita v mezilidské komunikaci a jednání,
kulturně relativní pohled a především empatie. „Osvojování si
interkulturních kompetencí je proces, který není nikdy završen, je
celoživotní" (Hladík, 2010, s. 42).
• Rozdílné kulturní zázemí můžeme nazvat dle Pierra Bourdieua
kulturním kapitálem, který je považován za primární zdroj
sociálních nerovností ve společnosti a společně s kapitálem
sociálním tak v současné společnosti představuje významnější
faktor než kapitál ekonomický, byť spolu všechny do určité míry
souvisejí.
Kulturní kapitál je dán každému člověku v závislosti na
prostředí, v němž jako dítě vyrůstal. Je tedy utvářen
zejména procesem socializace, skrze který jedinec získává
určitou sumu znalostí a dovedností, které po celý život
uplatňuje a dále rozvíjí. Do kulturního kapitálu dle
Bourdieua zahrnujeme jednak intelektuální a fyzické
vlastnosti člověka (tzv. vtělený kulturní kapitál), jednak
určité kulturní artefakty (např. knihy, umělecké předměty
apod.) vyskytující se v domácnosti (tzv. objektivní kulturní
kapitál) a v neposlední řadě získané vzdělání a akademické
tituly (tzv. institucionalizovaný kapitál), kteréžto jsou
v současné společnosti nejvíce ceněny, a tedy považovány
za hlavní indikátor společenského statusu (srov. Greger,
2006, s. 36-37). Kulturní kapitál zrcadlící se ve
vysokoškolském diplomu je předpokladem prestiže ve
společnosti, neboť se pojíš elitní vrstvou společnosti, která
se jejich prostřednictvím reprodukuje.
Marginalizace a sociální
vyloučení...
Základní práva příslušníků národnostních menšin plynou z Ústavy České republiky
Listiny základních práv a svobod, mezinárodních smluv o lidských právech a
základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána a zákona č. 273/2001 Sb.,
právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů. Důležitý právní
nástroj k ochraně národnostních menšin představuje také zákon č. 198/2009 Sb., o
rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně
některých zákonů (antidiskriminační zákon).
Marginalizace a sociální vyloučení...
S menšinou a jejím nejčastěji neprivilegovaným postavením ve společnosti souvisí pojem
marginalizace či sociální vyloučení (exkluze).
V České republice je pojetí národnostní menšiny vyjádřeno v tzv. menšinovém zákoně
(zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých
zákonů).
Jedním z největších rizik a důsledků vyloučení je odcizení hodnotám majoritní společnosti a
v krajním případě i ghettoizace. Dle expertních odhadů z roku 2006 existovalo v České
republice na 300 sociálně vyloučených lokalit s více než 80 tisíci obyvateli, přičemž tento
jev má narůstající tendence.
Podle nejnovějších výzkumů se do roku 2015 zvýšil na 606 sociálně vyloučených lokalit, v
kterých žije až 115 000 obyvatel. Nezaměstnaných obyvatel je v těchto lokalitách až 85% a
podíl osob se základní vzděláním je cca 75%. (Podle: Analýza sociálně vyloučených lokalit
v ČR; viz https://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/www/index.html.
SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ V ČESKU
• Počet obcí zatížených sociálním vyloučením se od roku 2016 snižuje, každý kraj má ale na svém území
oblasti, kde je míra zátěže vysoká.
• Zatímco v roce 2016 bylo v Česku silně zatíženo sociálním vyloučením 336 obcí, v roce 2021 jejich počet
klesl na 175. Pozitivní vývoj ale zpomalila koronavirová pandemie. Do roku 2019 se situace kontinuálně
zlepšovala, zejména z důvodu pokračující ekonomické konjuktury a úbytku exekucí. Z našich šetření
obecně vyplývá, že v důsledku pandemie narostla dlouhodobá nezaměstnanost. Na ty, kteří byli chudí už
před pandemií nebo lavírovali nad propastí, dopadá současná ekonomická situace obzvlášť tvrdě.
Odbor pro sociální začleňování (Agentura) MMR ČR
• O nás - Agentura pro sociálni začleňováni (socialni-zaclenovani.cz)
Co je sociální vyloučení?
Existuje určitá část lidí, která je specifickým způsobem znevýhodněna
vůči zbytku společnosti. Procesem sociálního vyloučení jsou jednotlivci
či celé skupiny vytěsňováni na okraj společnosti a je jim omezován
nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou jinak ostatním členům
společnosti dostupné. K sociálnímu vyloučení nedochází pouze
omezováním přístupu k jednomu zdroji, ve hřeje vždy více různých
faktorů, které se kumulují. Představa, že sociální vyloučení souvisí
pouze s extrémní materiální chudobou, je tedy mylná.
V českém prostředí je sociální vyloučení spojováno
s oblastmi bydlení, vzdělávání, zaměstnanost a zadluženost. Důležitou
roli hraje také takzvaná prostorová segregace, kdy mají lidé ve svém
bydlišti zhoršený přístup k veřejným službám nebo také k možnostem
pracovního uplatnění.
Index sociálního vyloučení.
Index sociálního vyloučení
Index sociálního vyloučení v obcích v roce 2021
•
® Je proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům
nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit
společnosti jako celku.
® Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů,
přispívají k němu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné
životní podmínky. Sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí
a vzdělávacích příležitostí.
® Projevy sociálního vyloučení:
® dlouhodobá nezaměstnanost,
® závislost na sociálních dávkách,
život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech),
nízká kvalifikace,
špatný zdravotní stav,
rozpad rodin či ztráta sebeúcty.
vyloučení Romové žijí v těchto lokalitách - nelze ztotožňovat pojmy ROM
a SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝ
Situace romských klientů v sociálně
vyloučených lokalitách
® Zkušenost s diskriminací
® Na přítomnost orientovaná životní strategie
® Velký význam rodiny a vztahů v ní
® V rámci rodinných sítí nutno podporovat finančně příbuzné
® Hospodaření s prostředky neumožňuje pokrýt výdaje
® Silná sociální kontrola
® Nedostatek pozitivních zkušeností mimo vlastní lokalitu
® Jazyková bariéra, znevýhodnění dětí při vstupu do ZŠ - etnodialekt
češtiny
® Nesrozumitelnost „gádžovského" světa a jeho institucí
T E R É N N Í S O C I Á L N Í P R Á C E - P R Á C E V E V Y L O U Č E N Ý C H
L O K A L I T Á C H
® Cílem je snižovat míru sociálního vyloučení a chudoby jednotlivců a
rodin prostřednictvím nabídky kvalitních a profesionálních sociálních
služeb.
• Sociální pracovník usiluje o:
Zvýšení sociálních kompetencí klienta
Zprostředkování služeb a aktivit
Minimalizaci rizik plynoucích ze sociálně znevýhodněného prostředí
- Rozvíjení spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty
Problémy řešené v sociálně
vyloučených lokalitách
o Bydlení
o Finance
o Vzdělání
o Zaměstnanost
Sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k
institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek vertikálních
kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu.
Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi
(ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.).
Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž
mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval normální fungování člověka ve společnosti. S postupným
propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem.
Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si
specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Proto
někdy bývá soužití na první pohled problematické. Návyky získané adaptací na život v sociálním
vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti, ztrácí (či ani
nezískávají) hodnotové žebříčky středostavovského občana orientovaného na kariérní vzestup a
úspěch. To je znovu a znovu uzavírá v pasti sociálního vyloučení. Z této pasti se lidé nedokáží dostat
bez cizí pomoci.
Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita, zejména etnicita přisouzená. Podstatná část
obyvatel Česka se nesprávně domnívá, že v případě sociálního vyloučení se jedná primárně o problém
etnický, nikoliv sociální. Zjednodušeně řečeno, že důvodem chudoby a sociálního vyloučení části
romské populace neníjejí sociální situace, ale etnický původ. Přitom v současné době je již zřejmé, že
ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v
podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom.
Diskriminace
• Úvod:
https://www. ceskatelevize. cz/pora
dv/1181680258-tvden-v-
reqionech-
brno/318281381890414-tvden-v-
reqionech/
• Diskriminace se může týkat
každého z nás...
• https://www. ceskatelevize. cz/pora
dv/11517753433-moravsti-
chorvate-zrazeny-
narod/41623510020/
• Od min. 40 pustit v semináři.
• Úkol: dodívat se na první dvě
třetiny filmu.
Menšinové obyvatelstvo
• Podle Listiny základních práv a svobod ČR: Příslušnost ke kterékoli národnostní
nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
• Menšiny můžeme členit na:
- ETNICKÉ - jsou obvykle vymezeny jazykem a kulturou
- NÁRODNOSTNÍ - jsou to úředně uznané etnické menšiny
- JAZYKOVÉ - pokud nejsou zároveň i menšinami etnickými, např. německy
hovořící obyvatelé Švýcarska aj.
Menšina = minorita
® Skupina, která má odlišné znaky než majorita a která je na základě těchto znaků
znevýhodněna ve společnosti
® Neznamená to, že tato skupina musí být menší nebo méně početná než majorita
® Národnostní menšina je definována jako: Společenství občanů ČR žijících na
území současné ČR, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným
etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu
obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za
účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury
a zároveň ze účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se
historicky utvořilo.
Etnikum
• Nejvýznamnější etnikum v ČR jsou Romové, podle odhadů 160-280 tisíc. Romové v
minulosti žili po staletí na okraji nebo vedle většinové populace. První zmínky o
Romech pochází již ze 14. století.
® Etnická menšina je skupina obyvatel státu, která se svými tradicemi, kulturními
zvyklostmi, jazykem, případně i tělesnými znaky svých příslušníků liší od většinové
společnosti tohoto státu.
® Má obvykle menší reprezentaci ve významných společenských pozicích a nižší
společenské postavení.
® Příslušníci menšin se ve vyspělých společnostech snadněji než příslušníci většiny
dostávají na okraj společnosti - mají horší přístup ke vzdělání, na trh práce, častěji
propadají návyku na alkohol....
® Práce s etnickou menšinou vyžaduje senzitivitu k jejich zvyklostem a kultuře, neboť
více než jiné druhy sociální práce zvyšuje riziko direktivního přístupu.
Majorita
® Skupina, která má dominantní postavení ve společnosti
® Má moc kontrolovat veřejný život
® Má moc definovat standardy krásy a ošklivosti
® Mimo státem uznané menšiny na našem území žije na půl milionu příslušníků
slovanských, asijských a severoafrických národů s právem dlouhodobého pobytu
nebo trvalého pobytu - CIZINCŮ.
• Uspořádání vztahů mezi majoritou a minoritou uprostřed státu může mít různou
podobu:
- GENOCIDA
- SEGREGACE
- ASIMILACE
- INTEGRACE
Migrace
• Pod pojmem migrace rozumíme přesun člověka z jednoho •
místa (prostoru) do druhého místa pro život. S migrací je
spojena změna bydlení, obživy (či zaměstnání), sociálních •
vztahů, ale také nabývání nových hodnot pro jedince i
skupiny, které nemusí být vždy ziskové, ale také ztrátové, •
přesto se jedná o proces lidem, respektive lidstvu
přirozený.
• Migrace je proces, který ovlivňuje skrze své příčiny a
následky nejen životy účastníků přesídlení, ale také
sociální prostředí původního i nového prostoru. „Migrace
se výrazně podílejí na proměnách způsobu života nejen v
jeho praktických formách, ale také v myšlení lidí."
(Brouček, 2018, s. 3)
• Migrací se zabývá řada sociálních věd, především
etnológie, antropologie, sociologie, sociální geografie,
demografie, historie, politologie.
Slovníková definice (rozšiřující učivo):
Migrace (z latiny: migrätiô - stěhování)
přesun jednotlivců i skupin v prostoru, který je
spolu s porodností a *úmrtností klíčovým prvkem
v procesu populačního vývoje a výrazně
ovlivňuje společenské a *kulturní změny obyvatel
na všech úrovních. Podstatné jsou otázky zda
migrace byla vědomá a záměrná, zda nové
teritorium bylo již osídleno jinou populací do jaké
míry probíhala migrace násilně aj. z evolučního
hlediska jde o jednorázovou událost; je to vlastně
přemístění se populace nebo její části z jedné
lokality na jinou, přičemž lokality se nemusí lišit
ve smyslu definice ekologické niky. Migrace
může mít dlouhotrvající účinek, ale nemusí být
spojena s následnou *kolonizací. Příčiny migrací
mohou být různé, pozitivní i negativní.
S ekonomickým rozvojem se intenzita migrace
neustále zvyšuje (Malina, 2009).
^1 https://www.youtube.corn/watch?app=desktop&v"=xYsUalAGrug
R o z u m ě t
i d e n t i t ě
HTTPSV/WWW.YOUT
UBE.COM/WATCH7V
=XYSUAIAGRUG
ze Sarajeva. Příběh imigraritky, které domov vzala válka v Jugoslávii
dnutí • 6. 7. 2018
Perspektiva
629 odběratelů
Dále pokračovat v prezentaci:
Rozumět identitě
• Rozšiřující učivo:
http://www.antropoweb.cz/webzin/index.php/webzin/issue/current
• Pozor, nezaměňujme tedy příslušníky národnostních menšin a cizí státní
příslušníky, byť se mohou hlásit ke stejné národnosti.
Dichotomie „my" a „oni"
Často je identita založena na dichotomii „my" a „oni".
Naše identita, často chápána jako etnická identita, je brána jako neměnný
faktor determinující člověka, přičemž je z praktického hlediska irelevantní,
zdaje vnímána jako něco vrozeného, nebo naučeného.
Je to naše identita, jejíž stálost nám poskytuje pocity sociálního bezpečí,
její proměnlivost je přijímána často s despektem, protože je vnímána jako
element ohrožující jistoty, které v rámci své komunity máme.
Identita je dynamická a proměnlivá
• Do identity vrůstáme.
• Identita vzniká pozvolna tak, že dítě dostává odpovědi na své
otázky o tom, kým je, ale také o tom, kým není. Nejde totiž jen o to,
za koho se považuji já sám, ale také o to, za koho mě považují
ostatní. Identita je dynamická. Její jednotlivé vrstvy a složky vznikají
po celou dobu života nositele.
• Nové životní události nás často nutí naši identitu redefinovat.
• Identita je mnohovrstevnatá. Kategorie, s kterými se během
života identifikujeme, jsou definovány nejrůznějším způsobem genderově,
etnicky, národnostně, sociálně nebo nábožensky.
Průnikem těchto kategorií je právě naše identita.
Identita je hybridní
• Identita je hybridní. Dítě vyrůstající v multikulturním prostředí,
daným např. různorodostí jeho rodičů, může sdílet dvojí identitu či
smíšenou identitu. Nejsme nuceni si vybírat pouze jednu
z nabízených identifikací, můžeme být např. Čechy i Slováky i
Romy, stejně tak jako obyvateli Prahy.
• Identita mající dynamicko-mnohovrstevnatě-hybridní charakter
předpokládá, že respektujeme právo na sebeurčení, jen tak dáme
sobě i druhým svobodu identifikovat se s těmi skupinami, které nás
formují (Moree, 2015).
Globální civilizace
• V rámci globalizace ve společnosti dochází k řadě proměn, které jsou
způsobeny řadou procesů podporujících změnu kultury, proměnu národů, států
a jejich obyvatel, které činí stále více na sobě vzájemně závislými a propojenými
(Kottak, C. Ph. 2011, s. 42-43). Tak v procesu globalizace dochází stále více
k nárůstu vzájemných vazeb a závislostí mezi státy, národy i lidmi. Kulturní
difúze, migrace a kolonialismus vnesly do různých oblastí světa totožné
kulturní znaky, symboly a ideje.
Transnacionální rodina
• Transnacionální rodina zahrnuje členy doma i v zahraničí, vystupuje navenek
jako jednotná sociální skupina, udržuje společný majetek, většinou v domovské
zemi, udržuje zvyky, rituály a tradice národní či etnické kultury, z níž pochází její
členové. Transnacionální rodiny jsou nejčastější u Tonganů, Pákistánců, Sikhů,
Číňanů, ale ve střední Evropě také u Vietnamců.
Hybridní kultura
• Členové transnacionální rodiny tak získají dva domovy.
• Ač je k migraci vedly dočasné důvody, nejčastěji ekonomické nebo politické, a
tyto pominuly, velká část migrantů se již nevrátí nikdy do své domoviny.
• Avšak nepřestanou se cítit jako Pakistanci nebo Tongané, naopak v rámci
ukotvení v nové zemi svého působení zdůrazňují svou identitu skrze svou
aktivitu ve veřejném prostoru; prostě vedou svůj způsob života jak doma, tak
v zahraničí.
• Mnozí migranti v nových domovech po čase cítí, že vytváří v nové domovině
autentičtější verzi způsobu života než ti, co zůstali doma, jejich kultura se stane
hybridní a má schopnost se reprodukovat i na cizí půdě.
Na základě čeho tedy konstruujeme
obraz světa, v němž žijeme?
• Na základě kulturní podmíněnosti, kořenů, z nichž vzcházíme. Přenášené
zkušenosti našich předků, naší komunity, ovlivňují vzorce chování, které
získáváme socializací. Podstatnou součástí procesu socializace je škola a vše
s ní související.
• Co odlišuje lidský druh od ostatních, co činí člověka člověkem => je to
sdílení kultury.
• Schopnost efektivně fungovat ve dvou různých kulturách nazýváme jako
bikulturalismus.
Sociální konstrukce reality
• Lidská diverzita
• Kulturní pestrost
• Sociologie vědění přistupuje k lidské realitě jako k realitě vytvořené sociálně.
„Předmětem jejího zájmu je společnost jako součást lidského světa,
vytvořeného lidmi, obývaného lidmi a zpětně na lidi působícího v neustálém
historickém procesu." Avšak „všechny společenské reality jsou nejisté. Všechny
společnosti jsou jen konstrukty čelící chaosu".
• BERGER, P. L. - LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality. Praha: Centrum
pro studium demokracie, 2001.
• Petr Ludwig: Kritické myšlení: Jak byt o trochu menší kretén? | ZOOM (rba.cz)
Bikulturalismus
označuje schopnost
jedinců nebo skupin
efektivně fungovat ve
dvou kulturách
současně.
DomNwachukwu
(2010, s. 64) považuje
„schopnost lidského
rodu efektivně
fungovat na více než
jedné platformě za
vrozenou". Uvádí, že
některé ženy jsou
např. přirozeně
zároveň učitelkami,
matkami, manželkami
apod., nebo že
„někteří lidé mají rádi
šťouchané brambory
s omáčkou a krocana
k večeři, a také milují
sushi". To jsou dle něj
lehce prokazatelné
příklady, co znamená
žít bikulturně.
Viz Irena a Milan
https://www.ceskatelevize.cz/por
adv/1131721572-
babvlon/418236100152024/
lva Dubuissez — Irena a Milan Balabánovi
Jaké je to v ČR s integrací...
hťtpš://^
hlwazo
• https://wvvw.voutube.com/watch?v=UDvPJ2iTv14
• Anife Vyskočilová
• https://vvAAW.voutube.com/watch?v=vqpXqAHEITo
• Fugi Nguyen
• Cizinci v ČR - Linh Nguyen - YouTube
• https://www.voutube.com/watch?v=0zB2dF8oCmA
• Lejla Abbasová
Ne všechny vietnamské děti
přebraly po rodičích večerky
• Do Thu Trang:
• https://www.youtube.com/
waíchVv=G3(Jzhb2tOWU"
—r
• Ukol: Zjistěte o paní Do
Thu Trang dostupné
informace v čem
neodpovídá stereotypům o
Vietnamcích u nás?
Život vietnamské
fotografky u nás.
https://www.ceskatelevize.
cz/ivvsilani/1131721572-
babylon/
Premiéra:
13. 3. 2021
Odkazy na literaturu - úkoly:
• https://www.vlada.cz/assets/ppov/rnm/dokumenty/dokum^
rady/Zprava-o-situaci-narodnostnich-mensin-v-Ceske-republice-za-rok-
2019.pdf
• https://uloz.to/!wqUibw^
spolecnosti-rozumet-indentite-2007-voiak-sveik-pdf
• https://lidemesta.cuni.cz/LM-922.html
• https://www.vvdavatelstviupol.cz/cz/978-80-244-4229-7#&gid=1&pid=1
•
Menšiny - jednotlivé etnické a
národnostní menšiny v ČR
• Menšiny a marginalizované skupiny
• Moravští Chorvaté - zrazeny národ — Česká televize
(ceskatelevize.cz)
<1 =
•
I SOCIÁLNÍ PRÁCE S MIGRANTY, UPRCHLÍKY, S
[ ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ OCHRANU
SOCIÁLNI PRACE S MIGRANTY,
UPRCHLÍKY, S ŽADATELI O
MEZINÁRODNÍ OCHRANU
• Sociálni práci s žadateli o mezinárodní ochranu můžeme definovat jako široký
souhrn cílených aktivit, zaměřený na hledání řešení situace jednotlivců, rodin, či
komunity.
• Jedná se převážně o jejich adaptaci, úspěšnou integraci do české společnosti.
• Sociální pracovník pomáhá žadateli řešit problémy v oblastech ubytování,
zaměstnání, zdravotní péče, sociálního zabezpečení, vzdělání a výchovy.
• Předmětem pozornosti sociální práce je celková situace člověka, kterého se
snaží přispět k tomu, aby zvládnul širší škálu bariér.
• Žadatelé přichází do České republiky z odlišného sociálního a kulturního
prostředí. Migrace je situace velmi stresová, která přináší dlouhodobou zátěž
jedinci v souvislosti se složitým procesem přizpůsobování. Mnoho žadatelů trpí
vědomým, či podvědomým strachem.
SOCIÁLNI PRACE S MIGRANTY, S
ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ
Q ^ g u ] ^ p ^ ^ [ ^ i j ^ e i j f i ^ ^ l j ^ ^ u zátěž i pro děti žadatelů, proces identifikace u
nich bývá složitější a'jejicn citlivost na sociální situace je zvýšená. Některé děti
mohou mít pocity méněcennosti, mají silnou potřebu být přijaty sociální skupinou a
objevuje se u nich přecitlivělost vůči diskriminaci.
• Nejčastější bariérou, na kterou při práci s žadateli o mezinárodní ochranu narazíme,
je jazyková bariéra. Další významnou bariéru tvoří specifika sociokulturní (ta souvisí
se specifiky psychologickými a sociálně psychologickými).
• Žadatelé se mohou setkat s negativním přijetím české společnosti, protože mají
odlišné hodnoty, normy, kulturu, tradice a zvyky. Tento konflikt může u žadatele
vyústit až do kulturního šoku.
• Často se hovoří o stresu až traumatu žadatelů, protože někteří z nich prošli
mučením, nebo jiným nelidským zacházením ve své bývalé zemi. Velmi často se
žadatelé mohou potýkat s posttraumatickou stresovou poruchou jako reakcí na
závažný stres spojený s traumatickou událostí v jejich životě.
• Dalším jevem, který provází migraci, je změna sociálního statusu a rolí. Najednou
se z nich stávají lidé nejnižšího společenského statusu.
Cesta uprchlíků českým azylovým
systémem
• Problematiku migrační politiky v České republice má na starosti Ministerstvo
vnitra. V rámci Ministerstva vnitra za tuto oblast zodpovídá odbor azylové a
migrační politiky (OAMP).
• https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1557909-prehledne-cesta-uprchliku-
ceskym-azylovym-systemem
• Prosím přečtěte si článek, cca 10 min. Následně si jej převyprávíme.
Mezinárodní ochrana
• https://www.rn ver, cz/doc^
• Zopakujeme si dílčí cestu uprchlíku a žadatelů o azyl naším integračním
systémem.
Co je dočasná ochrana?
• Dočasná ochrana je krizový mechanismus EU, který se aktivuje za výjimečných
okolností v případě hromadného přílivu osob s cílem:
- poskytnout kolektivní ochranu vysídleným osobám,
- zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy zemí EU.
• Vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině způsobila příliv milionů osob, které
hledají útočiště v EU a sousedních zemích.
• EU dne 4. března 2022 aktivovala směrnici o dočasné ochraně. Tato
směrnice EU byla přijata v roce 2001 v návaznosti na rozsáhlé vysídlování,
k němuž došlo v Evropě v důsledku ozbrojených konfliktů na západním Balkáně,
zejména z Bosny a Hercegoviny a Kosova.
• Viz Dočasná ochrana vysídlených osob poskytovaná EU - Consilium
(europa.eu)
Vládní a nevládní organizace v České
republice:
• Otázky azylu a migrace jsou plně v kompetenci tří složek Ministerstva vnitra.
• Mezi tyto složky řadíme: •
- Správu uprchlických zařízení (SUZ),
- Odbor azylové a migrační politiky (OAMP)
- Policii České republiky (PČR).
m Do azylové procedury vstupují i nevládní organizace, které se snaží většinou bezplatně
pomoci žadatelům o azyl a zlepšit jejich podmínky v průběhu čekání na rozhodnutí o udělení
azylu.
• Jedná se např. o Konsorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky, Organizaci pro
pomoc uprchlíkům (OPU), Poradnu pro integraci, Sdruženi občanů zabývajících se emigranty
(SOZE), Sdružení pro integraci a migraci (STMI).
• O METĚ I META, o.p.s. (meta-ops.eu)
• https://www.migrace.com/cs/delame/proiektv
• https://bezvrasek.rnigrace.com/cs/clankv/00090/po-25-letech-vzpominame-na-valecne-
oblehani-bosenskeho-saraieva
• Ženy od vedle - Ženy od vedle - YouTube
Správa uprchlických zařízení
ministerstva vnitra
• „Staráme se. To je náš úkol."
• http://www.suz.cz/ (4)
• Kdo je to migrant?
• https://www. voutube.com/watch ?v=5AEMbi9KaEI
• Kdo je to uprchlík?
• Kdo je to uprchlík? - YouTube
UNHCR, Úřad vysokého komisaře
OSN pro uprchlíky
• https://www.unhcr.org/cz/12613-op-ed-vvsokeho-komisare-70-vvroci-umluvv-o-
uprchlicich-z-roku-1951.html
• Přečtěte si prosím článek, (cca 5 min.)
• Shrneme si:
• Kdo je autorem článku? Proč byl článek napsán? O jakém výročí pojednává?
• Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) spustil kampaň s názvem
"Sami jsme byli uprchlíci", uvedl to na svých českých internetových stránkách. V
debatě okolo migrační krize chce skrze příběhy lidí utíkajících z Československa
v období komunismu upozornit na skutečnost, že jakmile jsou lidé nuceni
opustit domovy, aby zachránili své životy a své blízké, nemají na vybranou.
• https://www.youtube.com/results?search querv=Sami+isme+byli+uprchl%C3%ADci
Sociální práce a sociální služby v
prostředí azylových zařízení
Správy uprchlických zařízení MV
• Česká republika je povinna na základě Ženevské konvence a ostatních
mezinárodních smluv zajistit základní životní potřeby, důstojnou existenci a
zabezpečit těmto osobám sociální služby od zahájení řízení o mezinárodní
ochranu až po jeho ukončení.
• Tyto sociální služby poskytuje v pobytových, přijímacích a integračních
střediscích, odborně vzdělaným personálem. Podílí se na nich různé pomáhající
profese (psycholog, pečovatel, lékař aj).
• Žadatelé o mezinárodní ochranu stráví velmi dlouhou dobu v pobytových
střediscích, protože vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu je zdlouhavý
proces. Kromě poskytnutí ubytování, stravy a hygienických prostředků se jedná
o zajištění zdravotní péče, předškolní výchovy, poskytnutí sociálního nebo
psychologického poradenství a nabídku volnočasových aktivit.
SOCIÁLNI PRACE S MIGRANTY, S
ŽADATELI O MEZINÁRODNÍ
OCHRANU, AZYL
• Pokud žadatel tráví v azylovém středisku dlouhou dobu, může se u něj
vyskytnout tzv táborový syndrom. Tento syndrom se vyznačuje pasivitou, apatií
až depresí, v ojedinělých případech až agresivitou. Toto jednání je důsledkem
toho, že dospělý člověk nemůže plnit svou obvyklou roli.
• Při práci s žadateli o mezinárodní ochranu je důležitá sociální opora, kterou
mohou žadatele nalézt ve své rodině. Samozřejmě by ji měl poskytovat i
sociální pracovník, který zajistí základní podmínky jejich existence. Také je
důležitá psychoterapeutická pomoc, která jim pomůže, aby své problémy zvládli.
Sociální práce a sociální služby v
prostředí azylových zařízení
• Sociální pracovníci pomáhají klientům v procesu adaptace na nové životní
podmínky a jejich činnost směřuje k průběžnému informování klientů, s cílem
umožnit jim základní orientaci v prostorách střediska, základní orientaci v prostorách
střediska.
• Ohroženým skupinám žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, jako jsou například
matky s dětmi, samostatné ženy, nezletilí bez doprovodu zákonného zástupce a
fyzicky či psychicky handicapovaní jedinci, je poskytnut specifický přístup.
• V případě potřeby je klientům zprostředkováváno psychologické poradenství. Dále
sociální pracovníci těchto středisek dohlížejí na povinnou docházku dětí do základní
školy. V rámci státního integračního programu jsou žadatelům nabízeny kurzy
českého jazyka a blok socio- kulturních dovedností, který by žadatelům měl pomoci
se lépe integrovat do společnosti.
• Významnou úlohu v procesu adaptace hraje vyplnění volného času. O smysluplné
využití volna klientů se starají zaměstnanci střediska a nevládní organizace, jejichž
zaměstnanci s žadateli například navštěvují kulturní akce v okolí středisek a
připravují výlety, letní tábory, karnevaly pro děti apod.
ŽADATELÉ O MEZINÁRODNÍ
QlCHiBAJrJrUa
• Každý, kdo je v zemi původu pronásledován, může po příchodu do České
republiky požádat o mezinárodní ochranu, která je udělena buď formou azylu,
nebo doplňkové ochrany. Během řízení o udělení mezinárodní ochrany
ministerstvo vnitra zkoumá, zda byl žadatel v zemi původu pronásledován z
důvodu:
- uplatňování politických práv a svobod • rasy • pohlaví • náboženství •
národností • příslušnosti k určité sociální skupině • pro zastávání určitých
politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě, že je
osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště
AZYL (7)
• Tomu, kdo prokáže, že byl ve své zemi pronásledován z níže uvedených
důvodů, bude v České republice udělen azyl.
• Důvody k udělení azylu jsou:
- pronásledování za uplatňování politických práv a svobod z důvodu rasy,
pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině
- zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v
případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního
trvalého bydliště.
• Dalším důvodem udělení mezinárodní ochrany je sloučení s rodinným
příslušníkem (manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s
rodičem), kterému již byl azyl udělen.
• Posledním důvodem k udělení azylu jsou takzvané humanitární důvody. Na
humanitární azyl není právní nárok a je čistě na uvážení ministerstva vnitra,
komu jej udělí a z jakých důvodů
se dopustil trestného činu
proti míru, válečného
trestného činu nebo
trestného činu proti lidskosti;
se dopustil vážného
kriminálního trestného činu;
je vinen činy, které jsou v
rozporu se zásadami a cíli
OSN.
https://wwwvoutube.com/watch?v=ovzE
vaanbXU
Co všechno musí překonat uprchlíci na
cestě do bezpečné země a jak by měla
vypadat jejich správná integrace? O
šancích i těžkostech uprchlíků si se
svými hosty povídá Adéla Elbel.
Tentokrát přijaly pozvání Lucie
Kellnerová z Konsorcia nevládních
organizací pracujících s migranty a
Sagar Rakin, jejíž rodina před lety
uprchla z Afghánistánu před válkou.
https://www.zeny.cz/vztahy-a-rodina/o-
cem-se-mlci-iak-se-ziie-v-cesku-kdvz-
mate-nalepku-uprchlik-8397.html
• V ČR je půl milionu cizinců. Azylanti tvoří
méně než jedno procento z nich - Revue
pro sociální politiku a výzkum e>
(socialnipolitika.eu)
• Necelé tři tisíce (2 972 osob) tvoří cizinci,
kterým byl udělen azyl (0,6 % všech
cizinců). (2016)
Doplňková ochrana (8)
• U koho ministerstvo nezjistí v dostatečné míře azylové důvody, ale žadatel
prokáže, že by mu v případě návratu do vlasti hrozilo nebezpečí uložení nebo
vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo
trestání, dále, kdyby se návratem do vlasti ocitl ve vážném ohrožení života nebo
lidské důstojnosti v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného
konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními
závazky České republiky, může mu být udělena doplňková ochrana.
• Ta může být rovněž udělena z důvodu sloučení s rodinným příslušníkem
(manželem, nezletilým dítětem nebo v případě nezletilého dítěte s rodičem),
kterému již byla doplňková ochrana udělena.
• Doplňková ochrana je na rozdíl od azylu udělována na dobu určitou a po této
době je přezkoumáváno, zda trvají důvody, pro které byla udělena. V případě,
že důvody trvají, je její platnost prodloužena.
• O její prodloužení je třeba požádat nejpozději 30 dnů před uplynutím doby, na
niž je doplňková ochrana udělena.
Kam uprchlíci směřují?
• https://www. youtube.com/watch ?v=Eilds5treCo
• Jeden příběh za všechny: https://www. voutube. com/watch ?v=oyzEvaanbXU
• Jak se žije v Česku, když máte nálepku uprchlík?
• https://www. zen v. cz/vztah v-a-rodina/o-cem-se-mlci-iak-se-ziie-v-cesku-kdvz-
mate-nalepku-uprchlik-8397.html
Shrnutí od George Sorose,
zakladatele a předsedy nadace Open
Society Foundations.
• Vidíme markantní rozdíl mezi evropským odkazem poskytování ochrany obětem konfliktů
v minulosti a zacházením s žadateli o azyl, kteří přijíždějí ke břehům Evropy dnes.
• Můj vlastní příběh je příběhem o přežití nacistické okupace a útěku z komunistického
Maďarska v roce 1947, kdy jsem byl přijat v Anglii. Dostal jsem příležitost začít nový
život. Všichni se mnou zacházeli s respektem a vlídností, za což jsem vděčný.
• Byl jsem jeden z milionů lidí v Evropě, kteří po druhé světové válce opustili svůj domov.
V důsledku tehdejší humanitární krize Evropa přijala Úmluvu o právním postavení
uprchlíků v roce 1951. Tato koncepce se na desetiletí stala morální a funkční základnou,
a byla otestována brzy po přijetí, když po sovětské invazi v roce 1956 z Maďarska
uprchlo více než 200 000 lidí. To samé se stalo o dvanáct let později, když sovětské
jednotky napadly Československo v roce 1968. Během občanské války v Jugoslávii v 90.
letech minulého století přišly o svůj domov téměř čtyři miliony lidí. V každém z těchto
případů přišly na pomoc evropské státy.
Dnes se obětem prchajícím před občanskou válkou v Sýrii a brutálním státním útlakem v zemích jako
Eritrea nedostáva stejných ohledů.
Evropská unie byla vytvořena jako nástroj solidarity a spolupráce. Situace dnešních azylantů
ukazuje, jak tyto hodnoty erodují. Neposkytnutím pomoci uprchlíkům tato politická unie, která pro mě
vždy byla ztělesněním otevřené společnosti, selhává přímo před našima očima.
Chybějící společná evropská koncepce azylové a migrační politiky umožnila členským státům, aby se
chovaly sobecky a nezodpovědně. Země v první linii, např. Řecko a Itálie, neposkytují odpovídající
přijetí a vyřizovaní žádostí o azyl a jiné země, jako například Maďarsko, uzavírají své hranice a
zabraňují vstupu potřebným.
Kvůli chaosu způsobenému nedostatkem koordinace vypadá příliv uprchlíků jako nezvladatelný
problém. Ten vyvolaljDaniku a nasměroval veřejné mínění proti uprchlíkům - a to až do té míry, že
skoro zapomínáme, ze uprchlíci jsou v tomto konfliktu obětmi. EU musí přijmout odpovědnost za
politickou krizi způsobenou neexistencí společné strategie a vize.
Současná mozaika 28 samostatných azylových systémů nefunguje - vytváří nesourodé výsledky při
určování, kdo splňuje podmínky pro azyl a kdo ne. Aby mohla Evropa na tuto krizi reagovat,
potřebuje nestranný a komplexní plán. Je načase, aby EU znovu zaktivizovala svého šlechetného a
kolektivního ducha, na jehož základě byla založena - a který odráží evropské hodnoty vyhlášené
před více než půlstoletím.
Místo závěru...
https://vvww.opensocietvfoundations.Org/v
oices/whv-europe-must-embrace-its-
refugees/cs
SLOVNÍK POJMŮ
Azyl - ochranný status, který stát poskytuje státnímu příslušníku třetí země nebo
osobě bez státní příslušnosti v souvislosti s rizikem jejího pronásledování z
důvodů přesně vyjmenovaných v mezinárodních i národních právních nástrojích
(v ČR jsou důvody udělení azylu specifikovány v zákoně o azylu)
Azylová zařízení - zařízení zřizovaná Ministerstvem vnitra, která slouží k
ubytování žadatelů o udělení mezinárodní ochrany či držitelů mezinárodní
ochrany; podle účelu se rozlišují tři druhy: přijímací středisko, pobytové
středisko a integrační azylové středisko
Azylant- cizinec, kterému byl udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o
udělení azylu
Cizinec - osoba, která není státním občanem České republiky
Dlouhodobé vízum - vízum opravňující k pobytu nad 90 dnů, uděluje se obvykle
s maximální platností 1 roku
Dlouhodobý pobyt - druh dočasného povolení k pobytu, uděluje se cizinci, který
hodlá na území pobývat po dobu delší než 1 rok
Dobrovolný návrat - dobrovolné vycestování cizince z území České republiky do
země původu nebo jiného státu ochotného cizince přijmout; při dobrovolných
návratech z ČR asistuje Ministerstvo vnitra, Správa uprchlických zařízení a
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM)
Doplňková ochrana - vedle azylu další forma mezinárodní ochrany, která se uděluje
cizincům, kteří nesplňují důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení
mezinárodní ochrany zjištěno, že v jejich případě jsou důvodné obavy, že pokud by
byli tito cizinci vráceni do státu, jehož jsou státními občany (v případě osob bez
státního občanství do státu jejich posledního trvalého bydliště), by jim hrozilo
skutečné nebezpečí vážné újmy
Držitel mezinárodní ochrany - osoba, které byl udělen azyl či doplňková ochrana
Integrace - proces postupného začleňování imigrantů do struktur a vazeb
společnosti domácího obyvatelstva. Jedná se o komplexní, obousměrný jev, který je
přirozeným důsledkem migrace a který má své politické, právní, ekonomické,
sociální, kulturní, psychologické a náboženské aspekty.
Krátkodobé (schengenské) vízum - opravňuje cizince k pobytu na území států
schengenského prostoru po dobu v něm vyznačenou, nejdéle 90 dnů (ve 180
dnech, viz krátkodobý pobyt); uděluje se projeden vstup (jednorázové), pro dva
vstupy nebo pro více vstupů (multiple) či jako letištní průjezdní
Krátkodobý pobyt - pobyt v maximální délce 90 dní v jakémkoli 180denním období,
kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně předcházející každému dni pobytu
(pozn. délka pobytu je určována podle vstupních a výstupních razítek vyznačených
na hraničním přechodu do příslušného cestovního dokladu).
Evropská legislativa pak pro účely těchto krátkodobých pobytů rozlišuje třetí
země na ty, jejichž občané pro vstup a krátkodobý pobytu na území států
uplatňujících společnou vízovou politiku musejí disponovat vízem a na ty, kteří
jsou od tohoto požadavku osvobozeni.
Legální migrace - proces řízeného, státem kontrolovaného přistěhovalectví; ČR
může imigraci regulovat prostřednictvím vízové praxe (udělení víza) a
prostřednictvím pobytových oprávnění (vydáním povolení k pobytu).
Mezinárodní ochrana - ochrana poskytnutá v České republice cizinci formou
azylu nebo doplňkové ochrany
Migrace - přesun jednotlivců i skupin v prostoru; může být krátkodobá,
dlouhodobá, trvalá i opakovaná (cirkulární)
Migrant - v obecném smyslu slova je to osoba, která se nachází mimo teritorium
státu, jehož je občanem či státním příslušníkem, a která pobývá v cizí zemí více
než jeden rok, bez ohledu na důvody, dobrovolně či nedobrovolně, legálně či
ilegálně
Nelegální migrace - migrace, která probíhá bez kontroly a řízení ze strany
cílových zemí. Cizinci vstupují do cílových zemí, či v nich pobývají, bez řádného
oprávnění (vízum, pobytové oprávnění)
Nucený návrat - nucené vycestování cizince z území České republiky do země
původu; nucené návraty provádí Policie ČR
Občan třetí země - občan státu, který není členem Evropské unie a není
zároveň občanem Islandu, Lichtenštejnská, Norska či Švýcarska (EU+)
Přechodný pobyt - v obecné rovině jakýkoli povolený pobyt cizince na území
ČR, který není pobytem trvalým; jedná se rovněž o typ pobytu, který je určen pro
cizince, kteří jsou občany některého ze států EU nebo pro státní příslušníky
třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů EU, a plánují pobývat na
území ČR přechodně déle než 3 měsíce
Trvalý pobyt - jeden z druhů povolení k pobytu pro cizince na území ČR;
nejčastěji je udělován po splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území ČR,
dále může být udělen bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území
ČR či po řízení o mezinárodní ochraně
Dočasná ochrana - je krizový mechanismus EU, který se aktivuje za
výjimečných okolností v případě hromadného přílivu osob s cílem: poskytnout
kolektivní ochranu vysídleným osobám, zmírnit tlak na vnitrostátní azylové
systémy zemí EU.
Shrnutí
• Sociální práci s migranty můžeme definovat jako široký
souhrn cílených aktivit, zaměřený na hledání řešení
situace jednotlivců, rodin, či komunity. Jedná se
převážně o jejich adaptaci, úspěšnou integraci do české
společnosti, nebo přípravu na případnou repatriaci.
Sociální pracovník pomáhá žadateli řešit problémy v
oblastech ubytování, zaměstnání, zdravotní péče,
sociálního zabezpečení, vzdělání a výchovy.
Rasa a dějiny
• Rasismus je pak nutno brát v potaz jakožto sociální konstrukt.
• Posuneme-li lidskou různorodost do středu našeho zájmu, pak můžeme nastolit
takové společenské klima, v němž budou tolerováni ti, kteří se v naší
společnosti liší od většiny, můžeme přispět k odstranění různých forem
diskriminace a tím přispějeme k rozvoji společnosti do té míry, že již navždy
přestane záležet na tom, jakého jsme původu, postavení, barvy pleti, zda-li jsme
Chorvat nebo Srb, uděláme pro budoucnost našich dětí víc než dosud.
D Ě K U J I V Á M Z A
P O Z O R N O S T
Dodatek:
Jaké to je být
Čechem v
zahraničí...
https://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/109718132
8-udalosti/214411000100917/obsah/350920-
krajane-v-zahranici
Krajané ve světě
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/109689859
4- udalosti-
komentare/218411000370927/obsah/646666-
krajane-zijici-v-zahranici
Libuše Straníkova
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/109794469
5- nas-venkov/316294340070001-pemci
Náš venkov...