Sociální politika II. FVP SU Opava letní semestr 2024/2025 osnova kurzu 1.Stáří jako sociální událost. 2.Systém důchodového zabezpečení. 3.Chudoba jako sociální událost. 4.Sociální vyloučení a sociální začlenění jako sociální událost. 5.Systém sociálních služeb. 6.Systém pomoci v hmotné nouzi. • osnova kurzu 7.Mateřství jako sociální událost. 8.Rodinná politika. 9.Nezaměstnanost jako sociální událost. 10.Politika zaměstnanosti. 11.Zdraví a nemoc jako sociální událost. 12.Nemocenské a zdravotní pojištění 13.Bytová politika. Vzdělávací politika. cíl kursu q qobjasnění teorie sociální politiky v jejich aspektech, koncepce výuky vychází z deskripce charakteristik dílčích oblastí sociálně politických opatření společnosti v kontextu vývoje ČR qstudent rozvíjí základní znalosti teorie sociální politiky, zejména procesů sociálních událostí – stáří, zdraví, nemoci, bydlení, chudoby, získá znalosti o fungování jednotlivých oblastí sociální politiky a jejich provázanosti s jinými sférami veřejné politiky a správy qzvládnutí témat představuje minimální penzum znalostí a dovedností, které umožňuje profesionálně řešit dilemata a situace, které vyplývají z účasti sociálního pracovníka a jeho klientů v systému sociální politiky qabsolvováním předmětu by měl student získat ucelený názor na stav a vývoj teorie sociální politiky qcílem je vytvořit teoretický a praktický základ pro další studium aplikovaných disciplín studovaného oboru základní literatura • •MERTL, J. a kol. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2023. ISBN 978-80-7676-675-4 • •Tomeš, I. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-680-3 • •Průša, L. Vývoj sociálních příjmů obyvatelstva v letech 2010 – 2022. Demografie č. 1/2024. ISSN 0011-8265 • • sociální pojištění státní sociální podpora (vč. dávek pěstounské péče) sociální pomoc typ řešené sociální situace situace, na které se lze dopředu připravit odložením své kupní síly situace, které jsou na základě určitého společenského konsensu uznány za zřetele hodné, kdy je účelné rodinu podpořit situace, které občan není schopen řešit sám nebo s pomocí vlastní rodiny – hmotná nouze, sociální nouze, sociálně právní ochrana způsob financování sociální pojištění daně daně administrace (org. zabezpečení) ČSSZ, ÚP ČR, zdravotní pojišťovny ÚP ČR ÚP ČR, samospráva, ORP, NNO, ... situace – sociální pojištění subsystém sociálního pojištění sociální dávka administrace stáří důchodové pojištění starobní důchod ČSSZ invalidita invalidní důchod ztráta partnera vdovský, vdovecký, sirotčí důchod ČSSZ nemoc nemocenské pojištění nemocenská, ČSSZ (dlouhodobé) ošetřování, mateřství, (dlouhodobé) ošetřovné, těhotenství peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství, otcovská poporodní péče otcovská poporodní péče nemoc, těhotenství, mateřství, porod zdravotní pojištění zdravotní péče (věcná dávka) zdravotní pojišťovny ztráta zaměstnání státní politika zaměstnanosti (pojištění v nezaměstnanosti) podpora v nezaměstnanosti rekvalifikace (věcná dávka) ÚP ČR pracovní úraz bezpečnost a ochrana zdraví při práci (úrazové pojištění) renta Generali Česká pojišťovna, a.s. nemoc z povolání Kooperativa, a.s. [USEMAP] situace – státní sociální podpora sociální dávka administrace narození dítěte porodné Úřad práce ČR péče o dítě do 4 let věku rodičovský příspěvek výchova a příprava dítěte na povolání přídavek na dítě vysoké náklady související s bydlením příspěvek na bydlení úmrtí pohřebné pěstounská péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte odměna pěstouna příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla příspěvek při pěstounské péči odchod z náhradní rodinné péče nebo ústavní výchovy zaopatřovací příspěvek jednorázový zaopatřovací příspěvek opakující se situace – sociální pomoc sociální dávka administrace HMOTNÁ NOUZE nízký příjem příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc Úřad práce ČR SOCIÁLNÍ NOUZE neschopnost zajistit si základní životní potřeby z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, ... dávky pro osoby se zdravotním postižením (příspěvek na pořízení motorovného vozidla, příspěvek na mobilitu, příspěvek na úpravu bytu) Úřad práce ČR sociální služby (věcná dávka) příspěvek na péči (ÚP ČR), dotace poskytovatelům soc. služeb (MPSV) samospráva – příspěvky poskytovatelům klient – pobyt, strava, peč. služba zdr. pojišťovny – ošetř. péče NNO, obch. spol., FO ESF sponzorské dary SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA neschopnost zajistit si vymahatelnost práv v sociální oblasti sociální služby obce s rozšířenou působností 3. pilíř sociální dávka administrace doplňkové důchodové spoření (penzijní připojištění se státním příspěvkem) penze penzijní společnosti (penzijní fondy) sociální příjmy celkem podíl sociálních příjmů na HDP příjmy ze systému důchod. pojištění nemoc. pojištění politiky zaměstnanosti státní sociální podpory sociálně právní ochrany dětí pomoci v hmotné nouzi dávek pro zdravotně postižené sociálních služeb 2010 442 389 11,08 340 162 22 789 13 355 39 786 1 005 3 882 1811 19 599 2011 452 067 11,13 359 234 21 506 10 349 34 941 1 073 4 982 1898 18 084 2012 459 152 11,23 367 864 19 377 8 760 34 220 1 236 7 751 1 553 18 391 2013 471 399 11,38 372 335 20 143 9 675 35 230 2 052 10 510 1 909 19 545 2014 479 506 11,03 376 406 22 706 9 280 35 117 2 383 11 295 1 917 20 402 2015 490 178 10,60 386 520 24 110 8 303 34 966 2 665 10 518 1 929 21 167 2016 497 543 10,37 390 904 26 284 8 255 34 973 2 832 9 255 1 994 23 046 2017 512 336 10,02 404 460 28 316 7 854 34 316 2 950 7 364 1 956 25 120 2018 538 343 9,95 423 677 33 974 7 543 35 356 3 802 5 353 2 625 26 013 2019 581 070 10,03 459 308 38 887 8 144 33 976 3 924 4 409 2 654 29 768 2020 650 942 11,40 492 939 55 206 10 567 47 739 3 981 4 788 2 628 33 094 2021 670 212 10,97 519 353 51 472 10 006 44 732 4 129 5 233 2 561 32 726 2022 744 138 11,90 574 893 47 631 9 857 52 289 4 399 16 025 2 668 36 376 Vývoj podílu sociálních příjmů na HDP v letech 2010 – 2022 Struktura sociálních příjmů obyvatelstva v r. 2022 stáří jako sociální událost •stáří je přirozeným obdobím lidského života, v němž se pozvolna omezují funkce organismu •stárnutí je proces značně individuální, který je podmíněn společenskými (vlastnické vztahy, stupeň urbanizace, úroveň léčebné péče) a individuálními faktory (genetika) •stáří není nemoc ani invalidita – onemocnění předcházející stáří urychlují jeho průběh, s vyšším věkem se prodlužuje prům. doba trvání PN, podstatné zhoršení zdrav. stavu rychle vede k úplné PN •měnící se potřeby lidí – změna vnitřní skladby, volný čas •prodlužování lidského věku •koncepce po stanovení důchodového věku •presumpce zásluhy – založena na pomyslné ekvivalenci mezi celoživotní prací člověka a jeho nárokem na starobní důchod •fikce invalidity – projevuje se tím, že starobní důchod se poskytuje ve věku, kdy lze z obecné zkušenosti dovodit, že změny zdravotního stavu dosáhly takového stupně, že přivodily invaliditu. • •stárnutí populace Vývoj příjmů ze systému důchodového pojištění (mil. Kč) příjmy z důchodového pojištění podíl příjmů z důchodového pojištění na HDP z toho: starobní důchody invalidní důchody pozůstalostní důchody 2010 340 162 8,5 265 985 47 682 26 495 2011 359 234 8,8 284 614 47 451 27 169 2012 367 864 9,0 295 140 45 476 27 247 2013 372 335 9,0 300 574 44 142 27 620 2014 376 406 8,7 305 668 43 353 27 385 2015 386 520 8,4 314 872 44 013 27 634 2016 390 904 8,1 321 033 42 968 26 904 2017 404 460 7,9 333 848 43 533 27 080 2018 423 677 7,8 351 235 44 803 27 639 2019 459 308 7,9 382 223 48 042 29 044 2020 492 939 8,6 411 285 51 041 30 614 2021 519 353 8,5 433 705 52 785 32 863 2022 574 893 9,2 480 091 58 746 36 056 Vývoj počtu vyplácených důchodů v letech 2010 – 2022 druh důchod rok starobní invalidní pro invaliditu stupně vdovský vdovecký sirotčí celkem III. II. I. 2010 2 306 248 57 170 587 96 48 3 512 2011 2 391 232 61 162 583 97 47 3 573 2012 2 398 221 65 164 580 98 48 3 574 2013 2 402 212 68 165 575 99 47 3 568 2014 2 420 206 70 166 570 99 46 3 577 2015 2 445 199 71 165 564 99 44 3 587 2016 2 465 194 74 168 560 100 42 3 603 2017 2 476 189 76 170 554 100 40 3 605 2018 2 485 183 77 173 549 100 40 3 607 2019 2 491 177 78 175 544 100 39 3 604 2020 2 479 171 79 177 536 99 40 3 581 2021 2 457 166 80 179 535 99 41 3 557 2022 2 449 162 80 181 529 99 41 3 541 Chudoba, sociální vyloučení a sociální začlenění jako sociální událost •v minulosti: •chudoba byla vždy vnímána jako nedostatek něčeho důležitého pro život → jak uspokojit nedostatky (individuální nebo organizovaná filantropie, později pomoc) nikoli jak odstranit příčiny chudoby → sociální past • •v současnosti: •chudoba = nemajetnost, nedostatečný příjem (chybí zaměstnání), nedostatečné zdraví (chybí zdravotní péče) a vzdělání (nedostatečná kvalifikace), nelidské podmínky práce a života (chybí přiměřené bydlení) •chudým jsou zdroje a služby, nutné pro přiměřeně důstojný život v dané společnosti, nedostupné → efektivní řešení problému → zpřístupnit pracovní trh, poskytnout zdravotní péči a vzdělání, zpřístupnit bydlení a účast na společenském životě • • •chudoba není bída – bída je nejdrastičtější formou chudoby, je jedním z možných důsledků chudoby • •chudoba absolutní – je vyvolána nedostatky, které jsou způsobeny nedostupností/omezenou dostupností výdělečné činnosti, zdravotní péče, vzdělání, bydlení a důstojného životního prostředí, = problém zaostalých zemí zejména v Africe •chudoba relativní = produkt společenské nerovnosti omezující spotřebu obyvatelstva na nejnižším příjmovém stupni společenské struktury Strategie EU 2020 •březen 2010 •Sdělení EK: snížit počet osob ohrožených chudobou do r. 2020 o 25 % (o 20 mil. osob) •zásadní výhrady velké skupiny zemí (vč. ČR) – indikátor relativní chudoby postihuje pouze příjmovou chudobu, koncept sociálního začleňování je širší • •červen 2010 •EK: cíl snížení chudoby bude stanoven s využitím kombinace tří ukazatelů (míra ohrožení chudobou, míra materiální deprivace, podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby) členské státy si mohou stanovit vnitrostátní cíle • •míra ohrožení chudobou = podíl osob s čistým příjmem menším než 60 % národního příjmového mediánu po sociálních transferech na spotřební jednotku • • EU-SILC (2008): ČR – 9 % (EU 27 – 17 %) • •nízká míra diferenciace příjmu, vysoká efektivita sociálních transferů → omezený prostor pro další snižování → cíl: udržet stav na úrovni r. 2008 a zabránit odchylkám od této úrovně • •materiální deprivace •vztahuje se k části populace, která postrádá nejméně 4 položky z 9 (nemohou si dovolit (1) uhradit nečekaný výdaj, (2) jeden týden dovolené mimo domov v roce, (3) jídlo s masem každý druhý den, (4) adekvátně vytápět dům či byt, (5) pračku, (6) barevnou televizi, (7) telefon, (8) auto, (9) mají nedoplatky) • •příčina: •nedostatečná hladina příjmu, •sekundární chudoba (výdaje za zbytné věci, nevhodná struktura výdajů • •EU-SILC: ČR – 6,8 % (EU 27 – 8,2 %) • •cíl: očekává se příznivý vývoj • •podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby •EU-SILC(2008) •ČR: 6 % populace ve věku 18 – 59 let • 7,4 % dětí ve věku 0 – 17 let •EU27: 9,2 % populace ve 18 – 59 let • 9,2 % dětí ve věku 0 – 17 let • •dlouhodobá nezaměstnanost nepříznivě ovlivňuje chudobu dětí – mezigenerační přenos chudoby (obtížný přístup a uplatnění na trhu práce) •domácnosti se závislými dětmi ohroženy chudobou více než domácnosti bez dětí • •cíl: snížit počet osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby • Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v zemích EU na celkové populaci (EU SILC) Rumunsko 44,2 Estonsko 22,1 Bulharsko 38,1 Belgie 20,8 Lotyšsko 33,9 Slovensko 20,6 Polsko 33,4 Německo 20,4 Maďarsko 29,7 Malta 19,5 Litva 29,7 Francie 19,1 Velká Británie 28,3 Rakousko 18,6 Řecko 28,2 Slovinsko 18,5 Portugalsko 26,0 Finsko 17,4 Itálie 25,3 Dánsko 16,5 EU-27 24,5 Lucembursko 15,5 Irsko 23,7 Švédsko 15,5 Španělsko 23,2 Česká republika 15,3 Kypr 22,4 Nizozemí 15,0 •aktuální data • • •https://ec.europa.eu/eurostat/web/income-and-living-conditions/visualisations • • objem příspěvku na péči, který byl využit pro financování sociálních služeb (v mil. Kč) výdaje na příspěvek na péči celkem (v mil. Kč) podíl výdajů na příspěvek na péči, který by využit pro financování sociálních služeb zabezpečovaných registrovanými poskytovateli (v %) 2013 5 774 19 545 29,54 2014 5 808 20 402 28,47 2015 5 984 21 167 28,27 2016 6 445 23 046 27,97 2017 6 969 25 120 27,74 2018 7 182 26 013 27,61 co ovlivňuje výdaje na sociální služby? §kritéria pro stanovení míry závislosti, §struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti, §kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu a zřizovatele, §přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče v pobytových zařízeních, §kritéria pro stanovení výše úhrad uživatele služby za pobyt a stravu v pobytových zařízeních sociálních služeb, za jednotlivé úkony ambulantních a terénních služeb a za poskytování sociálních služeb v lůžkových zdravotnických zařízeních • •rozdílná úrovně vybavenosti jednotlivých regionů sociálními službami (determinuje možnosti optimálního uspokojení potřeb klienta v závislosti na jeho celkové sociální situaci), •stáří jednotlivých budov, •personální vybavení jednotlivých zařízení, •demografický vývoj, velikost jednotlivých sídel a sídelní struktura, •hlavní vývojové trendy v evropských zemích • Systém pomoci v hmotné nouzi qzákladní prvek = definování životního minima (zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu) a navazující zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti qnejvětší nedostatek – vytvářel sociální past, že garantoval za poměrně snadno splnitelných podmínek trvalý příjem na úrovni, kterou zejména osoby s více dětmi a nízkou kvalifikací nemohly reálně dosáhnout příjmy z výdělečné činnosti, což vedlo k nezájmu o přijetí hůře placené práce + po řadu let v 90. let byla úroveň minimální mzdy nižší, než životní minimum jednotlivce (!!!!!). qr. 2006 - změna konstrukce životního minima (zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) qživotní minimum = minimální hranice peněžních příjmů osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb qexistenční minimum = minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití qnově částky životního ani existenčního minima nezahrnují nezbytné náklady na bydlení – ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení • qŽM jednotlivce = 4 860 Kč měsíčně q qpokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob, q qŽM osoby první v pořadí = 4 470 Kč měsíčně qŽM osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, je diferencována podle věku osoby q q4 040 Kč měsíčně u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, q 3 490 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, q 3 050 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, q 2 480 Kč měsíčně u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku q qEM = 3 130 Kč měsíčně. • Porovnání platných a revidovaných částek životního minima v r. 2021 platné částky životního minima v r. 2021 revidované částky rozdíl částek revidovaná částka platná částka jednotlivec 3 860 5355 1 495 138,73 společně posuzované osoby, které nejsou nezaopatřené děti první osoba 3 550 5128 1 578 144,45 druhá a další osoba 3 200 4370 1 170 136,56 nezaopatřené děti ve věku 15 – 26 let 2 770 4272 1 502 154,22 6 – 15 let 2 420 3685 1 265 152,27 do 6 let 1 970 2779 809 141,07 existenční minimum 2 490 3681 1 191 147,83 Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi příjmy z dávek pomoci v hmotné nouzi z toho: / of which: podíl příjmů z dávek pomoci v hmotné nouzi na HDP (v %) příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc ostatní sociální dávky humanitární dávka příspěvek pro solidární domácnost 2010 3 883 0,10 2 863 686 334 . . 2011 4 982 0,12 3 820 850 312 . . 2012 7 751 0,19 5 910 1 673 168 . . 2013 10 510 0,25 7 464 2 814 232 . . 2014 11 295 0,26 7 900 3 249 146 . . 2015 10 518 0,23 7 240 3 136 142 . . 2016 9 255 0,19 6 221 2 917 117 . . 2017 7 364 0,14 4 850 2 423 91 . . 2018 5 353 0,10 3 395 1 894 64 . . 2019 4 410 0,08 2 751 1 606 53 . . 2020 4 788 0,08 3 071 1 628 89 . . 2021 5 233 0,09 3 285 1 765 183 . . 2022 16 025 0,26 3 475 1 839 370 8 696 1 645 Mateřství jako sociální událost •těhotenství, porod, šestinedělí = přirozené procesy v životě ženy •sociálními událostmi jsou zdravotní, pracovní a sociální komplikace spojené s těmito procesy, které vyvolávají náklady a potřeby zdravotních a sociálních služeb •ekonomické a sociální následky mateřství začaly být vnímány jako samostatná sociální událost teprve ve 20. stol. (1910 – Itálie, 1923 – Španělsko) •dávky v mateřství jsou cíleny na zdravotní a sociální potřeby ženy, nikoli dítěte • Rodinná politika •hlavní cíl = podporovat vznik a zachování funkčních rodin, kvalitu rodinného života a vhodných podmínek pro rodiny, umožnit jejich členům svobodně realizovat vlastní životní strategie v naplňování jak rodičovských, tak i profesních plánů, dále pak výchovou k partnerství, manželství a rodičovství utvářet u mladé generace vědomí hodnoty rodiny a vlastní odpovědnosti za její stabilitu a funkčnost •dále: •podpora autonomní rodiny, založené na stabilních, celoživotních vztazích •podpora svobodné volby rodiny týkající se její velikosti, míry profesního zapojení rodičů, způsobu péče o děti a další závislé členy rodiny •předcházení krizovým situacím v životě fungující rodiny •tvorba pro-rodinného klimatu cestou spolupráce široké sítě společenských subjektů • •Výchozí teze rodinné politiky •rodina není soukromou záležitostí jednotlivců, ale zdrojem prosperity společnosti •rodina není pouhým prostředím pro pěstování volnočasových aktivit nebo citového zázemí nutného pro reprodukci vlastních sil, ale místem společensky žádoucích výkonů, srovnatelných s výkony produktivní sféry •rodinná politika není politikou sociální, která se zabývá způsoby prevence zmírňování existujících nežádoucích jevů, ale politikou průřezovou, která se zabývá způsoby podpory rodiny v interakci života společnosti a podpory samostatného rozhodování jednotlivých rodin •nedostatečná podpora rodiny ve výše uvedeném smyslu se rozhodující měrou podílí na demografickém propadu, který narušuje mezigenerační solidaritu, prohlubuje proces stárnutí obyvatelstva •k nejdůležitějším aktérům rodinné politiky patří orgány veřejné správy na ústřední, regionální a místní úrovni • Rodinná politika • • •= státní sociální podpora •+ •daňová politika • + • veřejné služby (služby pro rodiny s dětmi!) Vývoj příjmů ze systému státní sociální podpory (mil. Kč) příjmy ze systému dávek státní sociální podpory podíl příjmů ze systému státní sociální podpory na HDP z toho: přídavek na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení rodičovský příspěvek porodné pohřebné jednorázový příspěvek na dítě 2010 39 786 1,00 3 862 3 100 3 521 27 722 1 565 16 . 2011 34 941 0,86 3 498 786 4 641 25 709 292 15 . 2012 34 220 0,84 3 332 48 5 732 24 950 144 15 . 2013 35 230 0,85 3 329 0 7 404 24 338 148 14 . 2014 35 117 0,81 3 206 0 8 843 22 913 143 13 . 2015 34 966 0,76 3 057 0 9 161 22 480 256 14 . 2016 34 973 0,73 2 817 0 9 261 22 625 256 13 . 2017 34 316 0,67 2 479 0 8 622 22 984 218 13 . 2018 35 356 0,65 2 520 0 7 689 24 959 175 13 . 2019 33 976 0,59 2 279 0 7 082 24 470 133 12 . 2020 47 739 0,84 2 138 0 6 952 38 531 105 12 . 2021 44 732 0,73 2 565 0 6 617 35 440 97 13 . 2022 52 289 0,84 3 871 0 8 516 33 054 88 13 6 749 základní principy dávek státní sociální podpory -nárok na dávky má pouze občan a s ním společně posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území ČR, -při posuzování nároků na jednotlivé dávky státní sociální podpory se netestuje majetek rodiny, -systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti, -základem pro stanovení nároku na některé dávky státní sociální podpory je životní minimum. -mezi příjmy, které jsou rozhodující pro přiznání nároku na dávky SSP, patří především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, -do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy, -žádosti o přiznání dávek státní sociální podpory vyřizují od 1. dubna 2004 Úřady práce. -žádosti o jednotlivé dávky je nutno podávat pouze na tiskopisech předepsaných MPSV Nezaměstnanost jako sociální událost •nezaměstnanost není jakákoli absence pracovního poměru •nezaměstnaný = ten, kdo chce být zaměstnán, je zaměstnatelný a přihlásí se o práci na ÚP • •nezaměstnanost je definována •nedobrovolným charakterem – nemožnost získat zaměstnání •pracovní schopností – způsobilost být zaměstnán •připraveností pro výkon zaměstnání •aktivním hledáním zaměstnání Státní politika zaměstnanosti •typy nezaměstnanosti •dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízených podmínek •frikční (dočasná) – jedná se o krátkodobou nezaměstnanost spojenou zpravidla s obdobím mezi ukončením zaměstnání a nalezením nového zaměstnání; jedná se o nejčastější typ nezaměstnanosti, pro ekonomiku neznamená závažnější problém •systémová (strukturální) – nezaměstnanost způsobená změnou struktury ekonomiky; nezaměstnaný nemůže sehnat práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky po práci (např. nadbytek horníků po uzavření dolů v regionu). Řešením může být rekvalifikace. •cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu - v době, kdy se ekonomika nachází v recesi, je zaměstnáno méně lidí než v době konjunktury. •sezónní – souvisí např. s ročním obdobím – třeba v zimě je na horách zaměstnáno více správců lyžařských vleků než v létě, v zimě je více nezaměstnaných stavařů. Někdy se považuje za část frikční nebo strukturální nezaměstnanosti. • • Politika zaměstnanosti •zahrnuje činnosti státu, které mají za cíl optimalizovat fungování trhu práce pomocí nástrojů, které ovlivňují nabídku a poptávku práce •aktivní politika zaměstnanosti – snaží se zvyšovat zaměstnanost (rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, poradenství, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílené programy k řešení zaměstnanosti) •pasivní politiku zaměstnanosti – tlumí dopady nezaměstnanosti • Ukazatel Rok Year 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Aktivní politika zaměstnanosti: - SÚPM 622 235 511 807 309 019 408 375 320 933 365 518 384 605 403 276 226 943 111 845 19 419 79 257 58 242 - VPP 401 697 550 265 273 001 379 226 166 827 187 263 389 029 1 244 001 837 847 1 079 778 509 025 639 640 491 632 - rekvalifikace 96 676 85 421 101 923 166 300 62 414 69 230 117 227 21 183 9 268 1 374 727 1 100 26 417 - zaměstnávání OZP 323 661 255 783 121 143 52 854 88 866 60 462 57 994 44 946 19 960 29 659 18 449 22 115 13 137 v tom: - zřízení chráněných prac.míst 80 967 41 518 36 718 44 513 80 006 51 354 46 704 33 858 7 196 19 472 11 032 14 937 6 930 - provoz chráněných prac. míst 234 637 207 988 80 072 3 254 3 049 2 588 2 885 2 982 3 869 2 648 2 657 2 616 1 719 - příspěvek OSVČ 4 463 3 161 2 066 2 374 2 515 2 333 2 078 1 777 2 085 1 850 2 090 1 964 1 895 - pracovní rehabilitace 3 594 3 116 2 286 2 713 3 296 4 186 6 326 6 317 6 810 5 688 2 669 2 598 2 594 - cílené programy 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 19 686 008 23 319 572 1 440 574 - programy ESF 4 175 475 2 156 359 1 502 859 3 232 952 5 755 199 9 022 131 5 860 679 2 948 024 3 124 025 1 075 315 5 376 271 3 900 093 1 419 423 - investiční pobídky 509 092 226 899 267 891 30 765 7 950 11 825 42 300 59 500 134 611 28 000 219 494 324 067 33 000 - ostatní 42 657 29 351 19 213 15 242 24 761 16 397 14 971 39 712 45 569 20 995 8 760 13 320 15 065 Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávající více než 50 % OZP 2 712 304 3 282 404 3 468 251 3 670 239 4 018 724 4 320 059 4 952 515 5 675 572 6 754 655 7 404 749 8 406 393 9 154 299 10 011 453 Insolvence 497 837 389 142 451 799 333 208 391 856 229 500 250 339 167 343 257 154 277 672 273 895 155 614 178 546 Služby zaměstnanosti a administrativa 4 249 245 3 717 353* 4 468 000** 4 748 500 5 271 666 5 641 823 5 432 066 5 779 194 6 321 666 6 707 927 7 067 700 7 030 314 7 732 835 Zdraví a nemoc jako sociální událost •historicky nejstarší události, o které společnost projevuje zájem = sociální a ekonomické důsledky nemoci, úrazů a invalidity •zdraví = biologický stav člověka, = rovnováha v organismu v biologicky přijatelných podmínkách a prostředí, = stav dokonalé, tělesné, duševní a sociální rovnováhy •životní a pracovní prostředí → zdravotní rizika = infekční onemocnění, nedostatek pitné vody, nedostatek hygieny, strava kontaminovaná bakteriemi •péče o zdraví – prevence, terapie, rehabilitace, reintegrace •dostupnost zdravotní péče – geografická, prostorová, časová, institucionální, ekonomická • •základní problémy: •rozsah státem garantované péče a její náklady •dostupnost zdravotní péče a její náklady •svobodná volba lékaře a náklady na její zabezpečení •univerzalita osobního rozsahu •kvalita zdravotní péče •privatizace •nemoc = narušení stavu dokonalé, tělesné, duševní a sociální rovnováhy, = souhrn reakcí organismu na poruchy rovnováhy •úraz = zvláštní případ nemoci, = porucha zdraví vyvolaná fyzikálním, chemický nebo sociálním působením •nemoc a úraz se stávají soc. událostí v okamžiku, kdy člověk nemůže zabránit poruše svého zdraví nebo nemá dostatek vlastních sil a zdrojů, aby tuto poruchu odstranil, léčil a rehabilitoval se, potřebuje pomoc jiné osobynebo ekonomickou či institucionální pomoc Nemocenské a zdravotní pojištění •Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění • •Nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. • •Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. • Bytová politika •Cíle bytové politiky: •zajistit fungování trhu s byty a odstranit cenové a právní nesrovnalosti v segmentu nájemního bydlení •zvýšit finanční dostupnost bydlení pro domácnosti •nabídnout sociální podporu na bydlení domácnostem s nižšími příjmy •podpořit novou výstavbu bytů se sociálním významem •zvýšit kvalitu bydlení •průběžně monitorovat trh s byty •aplikovat nediskriminační pravidla společného trhu EU • •MMR vytváří vhodné prostředí pro aktivity všech subjektů na trhu s byty •stát by neměl zasahovat do ekonomického fungování trhu s byty, avšak jeho povinností je učinit podpůrné kroky zaměřené na domácnosti, které se nemohou o své bydlení samy postarat • •Státní programy podpory bydlení •Podpora stavebního spoření •Podpora hypotečních úvěrů •Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury, •Program výstavby podporovaných bytů, •Program poskytování finanční podpory na opravy vad panelové výstavby, •Program regenerace panelových sídlišť. Vzdělávací politika •= jednou z částí veřejné politiky •= výsledkem dvou vzájemně souvisejících procesů - výchovy a vzdělávání → výsledkem = vzdělání •z ekonomického hlediska = typický příklad netržního zboží, které je zdrojem inovací a změn v kvalitě PS, má také zásadní význam pro rozvoj lidské osobnosti a kvality života v dané společnosti funkce vzdělávací politiky •výchovná – formování osobnostních a charakterových vlastností člověka •vzdělávací – získání a osvojení soustavy poznatků a dovedností •socializační – začleňování žáků do společnosti a jejich rozvíjení jako společenských bytostí •kvalifikační – získání odborných znalostí nezbytných k dosažení způsobilosti k výkonu určitého povolání •integrační – vytváření postojů a dovedností umožňujících sociální interakce •selektivní – oceňuje schopnosti jednotlivců, umožňuje studovat určitou školu a vykonávat určitou profesi •ochranná a kontrolní – kontrola a dozor nezletilých •inovativní – tvorba nových poznatků •kulturní – poznání kulturních tradic •tělovýchovná a zdravotní – zajištění fyzického rozvoje, podpora zdravotní aktivity •poradenská – poskytování informací (např. o dalším studiu) •zabezpečovací – zahrnuje ekonomické, organizační a administrativní činnosti principy vzdělávací politiky •princip celoživotního vzdělávání •roste poptávka po vzdělání, rychlý vývoj věd, vědomosti rychle zastarávají, jsou nahrazovány novějšími, ze vzdělávání se stává celoživotní proces •princip rovných šancí v přístupu ke vzdělání •právo na vzdělání a rovné šance v přístupu ke vzdělání jsou ukotveny v Listině základních práv a svobod, každý má mít stejnou šanci na vzdělání, je na jedinci, jak ji využije •princip individualizace a diferenciace ve vzdělání •každý člověk je jiný, má jiné schopnosti, předpoklady, inteligenční potenciál, stejná forma vzdělávání nemůže být účinná pro všechny •princip internacionalizace ve vzdělání •vzdělání = nadnárodní záležitost – pomáhá soužití lidí různých národností, ras, náboženství apod. • typy vzdělávání •formální - je realizováno ve vzdělávacích institucích (školách), jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení jsou definovány a vymezeny právními předpisy, zahrnuje získávání na sebe navazujících stupňů vzdělání, jejichž absolvování je potvrzováno příslušným osvědčením (vysvědčením, diplomem apod.) •neformální – je zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou respondentovi zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění, je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, NNO, ve školských zařízeních a dalších organizacích (organizované volnočasové aktivity, kurzy cizích jazyků, rekvalifikační kurzy), nutnou podmínkou = účast odborného lektora, učitele či proškoleného vedoucího •informální učení – proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině, ve volném čase, z ahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si nabyté znalosti (např. televizní jazykové kurzy) • druhy škol •mateřská škola, •základní škola, •střední škola (gymnázium, střední odborná škola a střední odborné učiliště), •konzervatoř, •vyšší odborná škola, •základní umělecká škola •jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. • nástroje vzdělávací politiky •plánování, strategické řízení a vzdělávací cíle – obecná představa → obecné cíle → konkrétní cíle •legislativa •financování •evaluace - komplex metodologických přístupů, metod a technik, zaměřených na zjišťování a hodnocení různých jevů a procesů, jejich účinnosti, efektivity a dosahovaných výsledků, •institucionální uspořádání – délka povinné školní docházky, strukturace vzdělávacího systému •