Sociální politika I. FVP SU Opava zimní semestr 2024/2025 10.12.2024 1. Postavení sociální politiky a její chápání v evropském prostoru a) historie, kontext a hlavní znaky Obecné směřování vývoje sociální politiky •Od nahodilosti po cílenou sociální solidaritu •Od filantropie po nezadatelné právo na lidsky důstojnou existenci •Od nezávazných doporučení k povinným a závazným pravidlům •Od dílčích, oborových, regionálních opatření ke komplexnímu, integrovanému a provázanému systémovému řešení •Od drobných sociálních počinů k organizaci velkých systémů sociálního zabezpečení •Od sociální pomoci přes sociální zabezpečení po sociální ochranu • Evropský sociální model I. •Označení pro společné či podobné rysy evropských sociálních systémů • •Počáteční východiska (obecné historické vlivy v rámci geneze sociální politiky) • Národní systémy sociální ochrany a v nich uplatňovaný princip universality a solidarity •Existence státních zásahů na ochranu námezdně pracujících (zejména pokud jde o pracovní dobu, pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví při práci) •Existence zastoupení námezdně pracujících v podniku formou volených institucí a potvrzené účasti odborů •Princip kolektivního vyjednávání sociálních partnerů o pracovních podmínkách • Evropský sociální model II. •Stěžejní okolnosti výrazněji se promítající do utváření evropského sociálního modelu (specifické okolnosti, 20. století) •normy a univerzální výzvy Mezinárodní organizace práce a nejvýznamnější ratifikované mezinárodní úmluvy, zejména Evropská sociální charta •Společná poválečná historie v rámci rozdělené Evropy •Podobné ekonomické podmínky (zejména vysoký a dlouhodobý ekonomický růst a nízká nezaměstnanost) v padesátých a šedesátých letech umožnily výrazné rozšíření sociální ochrany a zavedení relativně vysokých pracovních standardů prakticky ve většině západoevropských zemích b) Postavení sociální politiky v evropské integraci Sociální dimenze evropské integrace •Součást procesu evropské spolupráce a integrace •Od počátku evropské integrace důraz na rozvoj sociálního modelu •Nejprve bylo spojeno s aktivitami směřujícími k vytvoření jednotného pracovního trhu a umožněním volného pohybu osob (zahrnuje regulace pracovního trhu a opatření reagující na sociální aspekty spojené s volným pohybem osob) •Snaha o vyvážení hospodářského růstu sociální spravedlností a ochranou •Hospodářský vývoj provázejí sociální investice a snaha o spravedlivé rozdělení výhod spojených s hospodářským růstem •Cílem je udržení konkurenceschopnosti členských zemí při současném důrazu na zachování přijatých sociálních hodnot a standardů Charakteristika sociální politiky v zemích EU •Podobnosti a odlišnosti jednotlivých zemích (východiska, situace) •Koordinace politik v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky •Úsilí o harmonizaci legislativy, respektive regulací ve vybraných oblastech •Sociální politika v EU = výsostná kompetence členských zemí EU •Otevřená metoda koordinace •Sociální soudržnost v rámci států – zlepšování podmínek občanů zemí EU, přerozdělení, spravedlivé rozdělení výhod •Sociální soudržnost mezi státy (fondy EU) •Finanční kooperace zemích EU při reakcích na aktuální společenské výzvy ve členských zemích podporující státy při ohrožujících situacích - dluhová krize v Řecku, dopady pandemie covid-19, dopady války na Ukrajině, reakce na živelní katastrofy • c) Milníky procesu evropské integrace se zřetelem na oblast sociální politiky Smlouva o založení EHS (Římská smlouva) •Přijata 1957 •Ujednání týkající se sociální politiky •Rovné odměňování za stejnou práci pro ženy a muže •Volný pohyb osob •Důraz na sociální soudržnost •Založení Evropského sociálního fondu Sociální akční program Společenství I. •V roce 1974 přijat první Sociální akční program Společenství •Hlavní cíle: •Zlepšení pracovních a životních podmínek •Účast pracovníků na řízení jejich firem •Dosažení vyšší a lepší zaměstnanosti • Sociální akční program Společenství II. •V rámci plnění tohoto programu byla v období 1974 až 1986 přijata řada směrnic týkajících se harmonizace národních legislativ v oblasti pracovního práva •Např. regulace týkající se kolektivního propouštění, bezpečnosti a ochrany zdraví či stejného zacházení pro muže a ženy •Jejich cílem bylo •Odstranění či omezení rizika sociálního dumpingu mezi zeměmi ES s různou úrovní pracovně právní ochrany (zejména o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) •Podpora sociální dimenze postupujícího ekonomického rozvoje a integrace Přijetí Charty Společenství základních sociálních práv pracovníků •Dalším pokusem zvýraznit "sociální dimenzi" vnitřního trhu byla Charta Společenství základních sociálních práv pracovníků přijatá v roce 1989 (více viz téma 2) •Dokument vycházel z Evropské sociální charty Rady Evropy a úmluv Mezinárodní organizace práce (více viz téma 2) Milníky evropské integrace pro sociální politiku v rozmezí let 1990-2000 •Sociální ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství byla významně posílena v souvislosti s přijetím Maastrichtské smlouvy (1991) •Klíčové části Amsterodamské smlouvy (1997) pro sociální politiku •maastrichtská Dohoda o sociální politice •nová kapitola o zaměstnanosti (články 125 - 130 Smlouvy o ES) posilující koordinační úlohu a pravomoci ES v této oblasti s cílem sblížit národní politiku zaměstnanosti a snížit vysokou úroveň nezaměstnanosti v EU •Lisabonská smlouva (2000) – k hospodářské a sociální dimenzi přibyla dimenze ekologická •Hlavní směry sociální politiky Evropské Unie, formulované v Lisabonu v roce 2000, se orientovaly na to, aby se Evropa stala •nejkonkurenčnější ekonomikou světa založenou na vědomostech •schopnou dosahovat trvale udržitelný rozvoj •schopnou vytvářet lepší pracovní příležitosti při vyšší sociální kohezi Milníky evropské integrace pro sociální politiku po roce 2000 I. •Lisabonská smlouva z roku 2009 - změna v postavení Evropské Unie •Stala subjektem mezinárodního práva •Obsahuje aktualizaci předchozích smluv v oblasti sociální politiky (Konkrétně se jedná zejména o Hlavu IX zaměstnanost, Hlavu X Sociální politika, Hlavu XI Evropský sociální fond a Hlavu XIV Veřejné zdraví) •Strategie Evropa 2020 (2010–2020) definovala řadu ambiciózních sociálněekonomických cílů - v oblasti sociální ochrany šlo zejména o •Úsilí o dosažení 75 % zaměstnanosti osob ve věku 20–64 let, mimo jiné i prostřednictvím vyšší účasti mladých lidí, starších a nízkokvalifikovaných pracovníků a lepší integrace legálních migrantů •Snížení počtu osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením o 20 milionů Milníky evropské integrace pro sociální politiku po roce 2000 II. •V roce 2017 byl představen Evropský pilíř sociálních práv (více viz téma 2) •Tři hlavní oblasti: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochrana a sociální začleňování •Tento dokument vychází z relevantních ustanovení Smlouvy o Evropské Unii a obsahuje 20 bodů: •Např. princip rovných příležitostí, zdravé pracovní prostředí nebo inkluze lidí s postižením. •Na tyto body navazují jednotlivé rámce a akční plány EU (tam, kde k tomu má Evropská komise kompetenci - např. strategický rámec EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2021–2027), nebo jsou formulovány natolik obecně, aby je mohly členské země naplnit v rámci národní sociální politiky (např. bod o minimálním příjmu nebo dávkách v nezaměstnanosti) • 2. Evropské sociální zákonodárství a základní dokumenty Evropské sociální politiky a) Legislativní a strategické dokumenty •Stanovují minimální sociální standardy •Úmluva ILO o minimální normě sociálního zabezpečení, Evropský zákoník sociálního zabezpečení, Úmluva o ochraně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny •Upravují koordinační pravidla s cílem provázat vnitrostátní právní předpisy a zajistit rovné postavení státních příslušníků smluvních stran tak, aby s nimi bylo zacházeno v jiném smluvním státě stejně jako s vlastními občany Mezinárodní smlouvy •Všeobecná deklarace lidských práv (1948) •Právo na sociální zabezpečení a na zajištění hospodářských, sociálních a kulturních práv nezbytných pro důstojný a svobodný rozvoj osobnosti •Právo každého na životní úroveň, která by zajistila „zdraví a blahobyt“ osoby a její rodiny, včetně práva na zabezpečení v nezaměstnanosti, nemoci, nezpůsobilosti k práci, ovdovění, stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných schopností •Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966) •právo na sociální zabezpečení, práva žen na ochranu a pomoc v době těhotenství a mateřství, právo jednotlivce na přiměřenou životní úroveň, právo na ochranu zdraví Stěžejní lidskoprávní dokumenty OSN I. •Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (1979) •Chrání ženy před diskriminací v oblasti sociální, kulturní, politické (volební právo) •Stanoví povinnost států přijmout veškerá opatření, která zajistí na základě rovnoprávnosti mužů a žen stejná práva na sociální zabezpečení, zejména v případech důchodu, nezaměstnanosti, nemoci, invalidity a stáří a jiné neschopnosti pracovat •Zahrnuje rovnoprávný přístup ke zdravotním službám, včetně služeb v období těhotenství, šestinedělí a poporodním obdobím, a to bezplatně •rovnoprávné zajištění práv na rodinné přídavky •Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (2006) •Je založena na respektu k lidské důstojnosti, rovnosti příležitostí, rovnosti mužů a žen, plném zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti •Úmluva o právech dítěte (1989) Stěžejní lidskoprávní dokumenty OSN II. •Úmluva o minimální normě sociálního zabezpečení (1952) •Upravuje minimální standardy sociálního zabezpečení v případě sociální události (onemocnění, pracovní neschopnost, nezaměstnanost, stanovený důchodový věk, pracovní úraz a nemoc z povolání, zajištění péče o děti, těhotenství, porod a jejich následky, invalidita, ztráta prostředků k živobytí utrpěná následkem úmrtí živitele rodiny) •Úmluva o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách (1967) •Úmluva o zdravotní péči a dávkách v nemoci (1969) Mezinárodní úmluvy ILO •Evropská sociální charta (1961, 1988, 1996) •V původním znění zakotvuje celkem 19 sociálních práv (právo na sociální zabezpečení, na sociální a zdravotní pomoc těm, kteří nemají dostatečné prostředky, právo na využívání služeb sociální péče, právo zdravotně postižených na přípravu k povolání, pracovní rehabilitaci a sociální readaptaci, právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu, právo matek a dětí na odpovídající sociální a hospodářskou ochranu atd.) •Dodatek (1988 ) – doplněna čtyři práva (např. právo starých osob na sociální ochranu) •Revize (1996) – celkem 31 sociálních práv (přidány např. právo na ochranu proti chudobě a sociálnímu vyloučení, právo na bydlení) •Evropský zákoník sociálního zabezpečení •Úmluva o lidských právech a biomedicíně • Nejdůležitější dokumenty Rady Evropy pro oblast sociální politiky Evropská sociální charta I. •Přijata 1961 (aktualizace 1988 a 1991) •ČR signatářem od roku 1992, v ČR platná od roku 1999 •Zakotvuje sociální práva a principy (právo na práci, právo na spravedlivou odměnu za práci apod. •Zásady jsou formulovány obecně, případně je v některých případech stanovena minimální požadovaná úroveň •Jednotlivé země rozhodují o konkrétním způsobu, jakým způsobu či úrovni práv a principy naplní •právo na práci (čl. 1) •právo na spravedlivé pracovní podmínky (čl. 2) •právo na bezpečné a zdravé pracovní podmínky (čl. 3) •právo na spravedlivou odměnu za práci (čl. 4) •právo organizovat se (čl. 5) •právo kolektivně vyjednávat (čl. 6) •právo dětí a mladých osob na ochranu (čl. 7) •právo zaměstnaných žen na ochranu (čl. 8) •právo na poradenství při volbě povolání (čl. 9) •právo na přípravu k výkonu povolání (čl. 10) •právo na ochranu zdraví (čl. 11) •právo na sociální zabezpečení (čl. 12) •právo na sociální a lékařskou pomoc (čl. 13) •právo využívat služby sociální péče (čl. 14) •právo tělesně nebo duševně postižených osob na odbornou přípravu k výkonu povolání, rehabilitaci a na profesní a sociální readaptaci (čl. 15) •právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu (čl. 16) •právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu (čl. 17) •právo na výdělečnou činnost na území jiných smluvních stran (čl. 18) •právo migrujících pracovníků a jejich rodin na ochranu a pomoc (čl. 19) • Evropská sociální charta II. Charta Společenství základních sociálních práv pracovníků I. •Práva obsažená v Evropské sociální chartě jsou dále rozvíjena i v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989 •Ta se detailněji věnuje právům pracovníků a podmínkám výkonu práce •Pro fungování trhu práce byl významný rovněž Jednotný evropský akt (1987) •Ten znamenal přechod k jednotnému vnitřnímu trhu, kdy se ale ukázalo, že volný pohyb osob musí být spojen i s harmonizací sociálního zákonodárství Charta Společenství základních sociálních práv pracovníků II. •Svobodný pohyb pracovníků v rámci ES •Právo na zaměstnání a spravedlivou odměnu za práci, právo na odpočinek po práci, dovolenou, zdravé životní a pracovní prostředí •Právo na sociální ochranu •Právo na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, právo na stávku •Právo na odbornou přípravu •Právo na rovné zacházení s muži a ženami •Právo na informace a konzultace •Právo na účast pracovníků na rozvoji pracovních podmínek •Právo na ochranu dětí a mladistvých, starších osob a zdravotně postižených •Deklaratorní povaha, ale i přesto plněno ze strany členských zemí dodržována • •Především zaměřeno na •Vytvoření předpokladů pro rovné postavení mužů a žen •Sociálněprávní aspekty volného pohybu osob (pracovníků, osob samostatně výdělečně činných a dalších osob) po EU • •Současně ale existují také oblasti, které mají v právu EU pouze obecný základ a nejsou podrobněji upraveny •Tyto oblasti, respektive situace jsou řešeny jsou v rámci prohloubené spolupráce členských států EU •Lze mezi ně řadit např. prevenci sociálního vyloučení či modernizaci systémů sociálního zabezpečení Právo Evropské unie I. •Směrnice •Souhrn norem, který je právně závazný pro členské státy, pokud jde o cíle, jichž má být dosaženo, je však ponecháno na rozhodnutí jednotlivých členských států, jaké formy a metody zvolí •Na podkladě směrnice jsou členské státy povinny upravit vnitrostátní sociální předpisy, které s ní nejsou v souladu •Nařízení •Souhrn právních norem, který je obecně závazný v celém rozsahu •Smyslem nařízení v sociální oblasti je odstranit překážky volného pohybu, zejména zajistit stejná práva a stejné povinnosti v sociálním zabezpečení pro občany jiných členských států, jako mají příslušníci takového státu •Rozhodnutí •Závazný pramen práva v celém rozsahu •Stanovisko •Nezávazný právní akt Právo Evropské unie II. Evropský pilíř sociálních práv I. •Vytvořen v roce 2017 s cílem •Napomoci rozvoji nových a účinnějších práv •Podpořit spravedlivé a fungující trhy práce i systémy sociálního zabezpečení •Na základě akčního plánu k Evropskému pilíři sociálních práv stanovila Evropská komise 20 principů, na nichž je tento pilíř postaven Evropský pilíř sociálních práv II. 1.Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení 2.Rovnost žen a mužů 3.Rovné příležitosti 4.Aktivní podpora zaměstnanosti 5.Bezpečné a adaptabilní zaměstnání 6.Mzdy 7.Informace o pracovních podmínkách a ochrana v případě propuštění 8.Sociální dialog a zapojení pracovníků 9.Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem 10.Zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí a ochrana údajů Evropský pilíř sociálních práv III. 11.Péče o děti a podpora dětí 12.Sociální ochrana 13.Podpora v nezaměstnanosti 14.Minimální příjem 15.Příjem ve stáří a důchody 16.Ochrana zdraví 17.Začlenění osob se zdravotním postižením 18.Dlouhodobá péče 19.Bydlení a pomoc pro osoby bez domova 20.Přístup k základním službám b) Finanční nástroje EU pro oblast sociální politiky a další oblasti Fondy Evropské unie relevantní pro oblast sociální politiky •Fondy - nástroj realizace evropské politiky soudržnosti •Prostředek pro snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jednotlivými regiony •Finanční podpora z fondů EU je poskytována více různými formami •Granty (částečně financovány EU a členskými státy) •Dotace spravované národními a regionálními autoritami •Půjčky •EU (případně Evropská komise) může sama napřímo financovat některé projekty, ovšem nejčastější podoba fondů je sdílená s členskými státy Evropské strukturální a investiční fondy •Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR, ERDF) •Evropský sociální fond+ (ESF) •Fond soudržnosti (FS/CF) •Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV/EAFRD) •Evropský námořní, rybářský fond a akvakulturní fond (EMFAF) Další fondy a obdobné finanční mechanismy evropské Unie •Fond solidarity Evropské unie (EUFS) •Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) •Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) •Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) •Evropský fond pro strategické investice (EFSI) •Fond pro spravedlivou transformaci •Fond pro integrovanou správu hranic •Fond pro vnitřní bezpečnost •Evropský obranný fond •Mechanismus NextGenerationEU – podpora dočasné obnovy pro ekonomické a sociální ztráty po koronavirové pandemii Evropský sociální fond •Původní cíl zvýšit zaměstnanost •Později zaměření na řešení aktuálních situací •podpora osob obtížně hledajících práci (mladiství, ženy, zdravotně postižení, nezaměstnaní) •sociální začleňování •migrace pracovníků v rámci Evropy •inovace na pracovišti a celoživotní vzdělávání •V současné době podpora projektů v oblasti vzdělávání s vazbou na trh práce, rekvalifikace a zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatelstva • 3. Modernizace sociálních systémů z evropské perspektivy Shrnutí významných trendů a stěžejních výzev •Stárnutí populace ve všech členských státech •Rostoucí účast žen na trhu práce a měnící se poměr v zastoupení obou pohlaví •Přetrvávající dlouhodobá nezaměstnanost, zvláště mezi staršími pracovníky a trend směrem k předčasnému odchodu do důchodu •Růst počtu domácností v relaci k růstu populace charakterizovaný stoupajícím počtem lidí, kteří žijí sami a také domácností, jejichž žádný člen není zaměstnán •Globalizace, strukturální změny ekonomiky, měnící se podmínky pro podniky i zaměstnance, omezení schopnosti vlád řídit hospodářský vývoj •Pandemie nemoci covid, válka na Ukrajině, růst cen •Potřeba konsolidace veřejných výdajů Společné aktivity EU při úsilí o modernizaci sociálních politik •Společná strategie modernizace sociální ochrany (Concerted Strategy for Modernising Social Protection) •Cíle •Zajistit, aby se vyplatilo pracovat a poskytovat zaručený příjem •Zajistit zaručené důchody a udržitelné důchodové systémy •Podporovat sociální integraci •Zajistit vysokou kvalitu a udržitelnost dlouhodobé sociálně zdravotní péče Další možnosti koordinace a harmonizace sociálních systémů zemí EU •Sociální politika je ve výsostné kompetenci členských zemí •Pro její další koordinaci a harmonizaci jsou využívány •Otevřená metoda koordinace •Sdílení příkladů dobré praxe •Za tímto účelem jsou na evropské úrovni sdíleny a vyhodnocovány dokumenty zpracované na národní úrovni týkající se relevantních oblastí, např.: •Zpráva o národních strategiích sociální ochrany •Zpráva o prevenci sociálního vyloučení (o sociálním začleňování) •Zpráva o udržitelných důchodových systémech •Zpráva o udržitelných systémech dlouhodobé sociálně zdravotní péče •