sociální právo
Zimní semestr
Okruhy ke zkoušce
Charakteristika sociálního práva
Sociální právo
Sociální stát
Evropská sociální charta (Charta)
Tři unijní cíle do roku 2030
Iniciativy přijaté k realizaci pilíře v soc. právu
Zásady evropského pilíře
Obsahová stránka předmětu
1. Právní úprava sociálních práv v mezinárodních dokumentech
2. Ochrana sociálních práv
3. Rovnost a zákaz diskriminace v sociálním právu
4. Právo na vzdělání
5. Právo na zdraví
6. Volný pohyb osob v EU
7. Volný pohyb osob v EU – občan třetího státu
8. Pracovněprávní ochrana
9. Dávky v nezaměstnanosti, v mateřství, ve stáří a pozůstalostní dávky
10. Financování ochrany sociálních práv
11. Aktuální přístupy k politice ochrany sociálních práv a scénáře možného
vývoje
Zdroje
 Břicháček, T., Unie ve víru migrační krize, Institut Václava Klause, 2016
 Čámský, P., Sembdner, J., Krutilová, D., Sociální služby v ČR v teorii a v praxi,
Praha: Portál, 2011
 Définition des droits sociaux (Definice sociálních práv)
<http://www.toupie.org/Dictionnaire/Droits_sociaux.htmMalík, L., Holasová,
Kvalita v sociální práci a sociálních službách, Praha: GRADA, 2014
 KOLDINSKÁ, Kristina. Sociální právo. [s.l.]: C.H. Beck, 2013. 191 s.
Smlouvy
Amsterdamská smlouva, Evropská sociální charta, Evropský sociální program,
Charta základních lidských práv pracujících EU
Směrnice evropského parlamentu k aktuálně probírané výukové látce
Zelená a Bílá kniha
Některé důležité mezinárodní dokumenty z oblasti
sociálních práv
Všeobecná deklarace lidských práv
Mezinárodní pakt o hospodářských sociálních a kulturních
právech
 Amsterdamská smlouva
Evropská sociální charta
Evropský sociální program
Charta základních lidských práv pracujících EU
Zelená a Bílá kniha
Směrnice Evropského parlamentu k aktuálně probírané výukové látce
Charakteristika sociálního práva
metodické označení těch součástí lidských práv, která
vymezují sociální záruky důstojné lidské existence.
Práva jsou obsažena v čl. 22 – 25 Všeobecné deklaraci
lidských práva a v Mezinárodním paktu o
hospodářských, sociálních a kulturních právech.
Jsou předmětem sociálního zabezpečení poskytovaného
státem z veřejného rozpočtu
Definice sociálních práv
„práva občana a člověka, jejichž cílem
je vyrovnání sociálních rozdílů,
v podobě nedostatků jedinců a určitých skupin
obyvatel:
 v materiálním zajištění,
 rovnosti příležitostí
 možnosti vlastního uplatnění a rozvoje“
Sociální právo vychází
ze společenského smluvního vztahu, mezi
státem a potřebnými.
Potřební přijímají
jisté omezení svých osobních svobod
výměnou
za garanci udržení společenské jednoty,
stability a solidarity.
Sociální právo jako součást lidských práv
upravují sociální záruky lidské existence. Mezi
základní sociální práva je možné řadit práva na:
 práci a na náležitou přípravu na povolání,
 uspokojivé pracovní podmínky,
 životní úroveň,
 na rodinu,
 na sociální zabezpečení,
 na sdružování.
Čl. 25 Všeobecné deklarace lidských práv ( schválená v
roce 1948)
„Každý má právo na takovou životní úroveň, která by
byla s to, zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví
jeho rodiny
(výživa, šatstvo, byt a lék. péče, nezbytná sociální
opatření, právo na zabezpečení v nezaměstnanosti,
v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění,
ve stáří, ztráty výdělečných možností, nastalé
v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli).
Sociální právo a stát
souhrn práv, ze kterých těží občan v rámci svého
působení ve vztahu k jednotlivcům,
skupinám či ve vztahu ke státu.
Práva mohou být občany vymáhána
pouze tehdy, jsou-li ze strany státu zajištěny
všechny podmínky pro jejich plné uplatnění.
Většinou je nelze bez dalšího, soudně
vymáhat
Sociální stát
vznik 40 léta 20 století
je demokraticky organizována moc, realizovaná
prostřednictvím státní moci (zákonodárná,
výkonná, soudní)
poskytuje sociální zabezpečení umožňující
předejít, překonat či zmírnit sociální rizika
zajišťuje kvalitní úroveň služeb pro občany bez
rozlišení společenského statutu
Sociální stát
 je spojován se státní mocí ve společnosti a jejím
rozdělováním
( státní správa, samospráva)
podstatu tvoří vládou chráněná minimální úroveň
příjmu, výživy, zdraví, bydlení a vzdělání pro
každého
zabezpečuje redistribuci příjmů a důraz klade na
rovnost příležitostí pro mladé
Cíl sociálního státu
Jak uvádí GOODIN, Robert E., et al. The Real World of Welfare
Capitalism. Cambridge: Cambridge University Press,
1999. Dostupné online. ISBN 0-521-59639-4,
patří zde:
 zajištění prosperity, sociální rovnosti
 zajišťování sociální integrace a zamezování sociální exkluzi,
 zajišťování sociální stability,
 zajišťování nezávislosti jednotlivců
 omezování chudoby
Stát v sociálním právu poskytuje podporu v
oblastech:
 rodičovství a mateřství,
rodiny, její nezaopatřenosti,
nemocech, úrazech,
 invalidity,
stáří,
smrti,
nezaměstnanosti, chudoby (soc.vyloučení).
Sociální právo
je právní disciplínou, která se zabývá legislativním
ukotvením sociálních práv.
V každé zemi uplatňující sociální politiku je specifická
legislativa. Mezinárodní dokumenty:
 Všeobecná deklarace práv,
Mezinárodní pakt o hospodářských sociálních a
kulturních právech,
Evropská sociální charta
 Listina základních práv EU
Evropská sociální charta (Charta)
Sdělení MZV č.14/2000 Sb. m. s., podepsána představiteli
ČSFR ve Štrasburku 27.5.1992
byla ratifikována členskými státy Rady Evropy.
S Evropskou úmluvou o ochraně lidských práva a
základních svobod
patří k základním pilířům smluvního systému ochrany
lidských práv v členských zemích Rady Evropy
Význam pro rozvoj sociální politiky na evropské úrovni
Charta
stanovuje základních práv a principů, především
právo na práci, právo na spravedlivou odměnu za
práci,
právo se organizovat či právo na ochranu zdraví.
V roce 1988 byl ve Štrasburku přijat Dodatkový protokol
k Chartě, obsahuje dalších 12 práv,
např. právo na stejné příležitosti a na rovné zacházení,
právo na důstojnost v práci, právo na ochranu před
chudobou a sociálním vyloučením či právo na bydlení.
Charta
Práva zde zakotvená mají
celoevropský charakter
a jsou uznávána všemi státy, které Chartu
podepsaly.
Charta uvádí způsob naplnění těchto práv.
Konkrétní přijetí opatření jsou na jednotlivých
členských státech.
Druhy mezinárodních smluv (mezinárodních
dokumentů)
o sociálním zabezpečení lze dělit podle charakteru na 3 typy:
Proporcionální (ČSFR, dnes ČR, uzavřela 35 státy)
Teritoriální vycházejí z principu trvalého pobytu pojištěnce.
Tzn., že dávku přiznává ten stát, ve kterém má žadatel ke
dni vzniku nároku trvalý pobyt
Kombinované (proporcionální s teritoriálním prvkem) - jedná
se o smlouvy se Slovenskem, Ukrajinou a Ruskem.
Teritoriální prvek je obsažen v ustanoveních týkajících se
hodnocení dob pojištění získaných k určitému datu
Ochrana sociálních práv na evropské
úrovni
Od zásad k opatření, pro silnou sociální Evropu
EU slaví 7 výročí evropského pilíře sociálních práv sociální
summit (konal se v Göteborgu v roce 2017)
Iniciativy summitu:
transparentnost platů, rovnost žen a mužů,
minimální mzdy, investice do dovedností,
boj proti dětské chudobě, ochrana bezpečnosti
a zdraví zaměstnanců.
Evropský pilíř sociálních práv
V březnu 2021 předložila Komise Akční plán pro
evropský pilíř soc. práv (AP). Velká většina
opatření stanovených v plánu byla Komisí buď přijata, nebo
zahájena
Vlády členských států EU schválily soc. cíle EU do roku
2030 obsažené v AP a představily své vnitrostátní
příspěvky k dosažení těchto cílů. ( 3 celounijní cíle)
Tři unijní cíle do roku 2030:
Mělo by být zaměstnáno nejméně 78 % osob ve
věku 20 - 64 let.
Nejméně 60 % všech dospělých osob by se mělo
každoročně účastnit odborné přípravy.
Oproti roku 2019 by se měl počet osob
ohrožených chudobou nebo soc. vyloučením
snížit alespoň o 15 mil. , včetně alespoň 5 mil.
dětí.
Některé z iniciativ přijatých za účelem
realizace pilíře v soc. právu EU
Rovné příležitosti a přístup na trh práce
Spravedlivé pracovní podmínky
 Sociální ochrana a začleňování
Rovné příležitosti a přístup na trh práce
spolupráce veřejných a soukromých subjektů, poskytovatelé
odborného vzdělávání a přípravy a komory, které se
zavazují ke konkrétním vzdělávacím příležitostem pro práce
schopné v celé EU,
nerovnosti žen a mužů (mj. řešení nedostatečného
zastoupení žen na trhu práce a rozdílů v odměňování žen a
mužů),
strategie práv osob se zdrav. postižením pro období 2021-
30, přispívají k zajištění soc. začlenění a ekonomické
autonomie osob se zdrav postižením prostřednictvím
zaměstnávání
Spravedlivé pracovní podmínky
Nabytím platnosti Směrnice o přiměřených minimálních
mzdách v EU, cílem je zajistit, aby se práce vyplatila,
(zlepšení přiměřenosti minimálních mezd v zemích EU.
Strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci
na období 2021 - 27 stanoví opatření nezbytná ke zlepšení
bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v příštím
období
(např. snížení expozice azbestu, který může způsobit rakovinu, zavést ještě
přísnější limitní hodnotu expozice azbestu na pracovišti).
Sociální ochrana a začleňování
Cíl Evropské strategie je zajistit kvalitní, cenově
dostupné a přístupné pečovatelské služby v EU,
zlepšit situaci osob, potřebující péči a podporu, i těch,
kteří o ně pečují
Členské státy EU přijaly návrh Komise týkající se
záruk pro děti. Cílem je poskytnout dětem bezplatný a
účinný přístup ke službám, podporovat rovné příležitosti
pro děti ohrožené chudobou nebo soc. vyloučením
včetně bezdomovectví.
20 zásad evropského pilíře sociálních práv
Akční plán ze 4. 3. 2021
Posloužil jak vodítko k silné sociální Evropě,
je spravedlivá, inkluzivní.
Zásady proměnit v činy a učinit je pro občany
skutečností.
Zásady evropského pilíře sociálních práv
1. Všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení
2. Rovnost žen a mužů
3. Rovné příležitosti
4. Aktivní podpora zaměstnanosti
5. Bezpečné a adaptabilní zaměstnání
6. Informace o pracovních podmínkách a ochrana v případě propuštění
7.Sociální dialog a zapojení pracovníků Rovnováha mezi pracovním a soukromým
životem
8. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem
9. Zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené prac. prostředí a ochrana údajů
Zásady evropského pilíře sociálních práv
10.Péče o děti a podpora dětí
11. Sociální ochrana
12. Podpora v nezaměstnanosti
13.Minimální příjem
14.Příjem ve stáří a důchody
15. Zdravé, bezpečné a dobře uzpůsobené pracovní prostředí a
ochrana údajů
16. Péče o děti a podpora dětí
17. Sociální ochrana
Zásady evropského pilíře sociálních práv
18. Podpora v nezaměstnanosti
19. Minimální příjem
20. Příjem ve stáří a důchody
21. Zdravotní péče
22. Začlenění osob se zdravotním postižením
23. Dlouhodobá péče
24. Bydlení a pomoc pro osoby bez domova
25.Přístup k základním službám
26. Mzdy
Česká republika
Orgány v sociální politice
 Ministerstvo práce a sociálních věcí
 Úřad práce ČR
 Česká správa sociálního zabezpečení
 Státní úřad inspekce práce
 Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
 Kraj
 Obec
Ministerstvo práce a sociálních věcí
je ústředním orgánem státní správy, specializovaný orgán s působností na celém území státu. V
čele stojí ministr, člen vlády, který je na návrh premiéra jmenován prezidentem
Kompetence ministerstva upravuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Mezi jeho oblast působnosti patří mj.:
 pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, rekvalifikace a zaměstnanost, kolektivní
vyjednávání,
 mzdy a ostatní odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péče,
péče o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochrana mateřství,
 péče o rodinu a děti, péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a pro další otázky mzdové a
sociální politiky.
Spolu s Ministerstvem financí připravuje a předkládá vládě návrhy právních úprav v oblasti
odměňování státních zaměstnanců
Úřad práce České republiky
Vznikl na základě zákona č.73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, je jedním z územních orgánů státní správy, správní úřad, který má celostátní
působnost. Úřad práce České republiky řídí generální ředitel.
V Úřadu práce České republiky působí:
 generální ředitelství, krajské pobočky, jejichž součástí jsou kontaktní pracoviště a pobočka
pro hlavní město Praha. Úřad práce plní úkoly v oblastech
 zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální
podpory,
 dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči, pomoci v hmotné nouzi,
 inspekce poskytování sociálně-právní ochrany, dávek pěstounské péče, náhradního výživného
pro nezaopatřené dítě, služby péče o dítě v dětské skupině.
Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního
zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.
Česká správa sociálního zabezpečení, organizace a realizace
V souladu se zákonem č. 582/1991 Sb., o organizaci s provádění sociálního zabezpečení ve znění
pozdějších předpisů je vymezená působnost České správy sociálního zabezpečení
včetně územních orgánů ČSSZ, Institutu posuzování zdravotního stavu a orgánů státní správy a
sociálního zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a
zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a
důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče a ve
věcech osob zdravotně znevýhodněných.
 výběr pojistného na důchodové a nemocenské pojištění, součástí je i lékařská posudková služba,
která rozhoduje o tom, zda bude občanovi v případě nepříznivého zdravotního stavu prodloužena
nemocenská, nebo mu bude přidělen invalidní důchod a nebo jiná pomoc v podobě dávek od Úřadu
práce ČR
 spolupracuje s úřady sociálního zabezpečení členských států EU.
Pojistné je vybíráno jak od zaměstnanců, tak od zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečných.
Za sociální pojištění odvádí zaměstnanec 7,1% z hrubé mzdy a výše odvodu zaměstnavatele činí 27,8%,
co se týče zdravotního pojištění jeho výše, kterou odvádí zaměstnanec je 4,5% z hrubé mzdy a
zaměstnavatel odvádí 13,5%.
Česká správa sociálního zabezpečení,
organizace a realizace
Orgány sociálního zabezpečení jsou:
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
 Česká správa sociálního zabezpečení
 územní správa sociálního zabezpečení (okresní správa sociálního
zabezpečení)
 Institut posuzování zdravotního stavu,
 Ministerstvo vnitra,
 Ministerstvo spravedlnosti,
 Ministerstvo obrany.
Česká správa sociálního zabezpečení rozhoduje mj.:
 o dávkách důchodového pojištění, pokud není stanoveno, že o nich rozhoduje
jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek,
 o povinnosti občana vrátit dávku důchodového pojištění poskytnutou neprávem
nebo v nesprávné výši, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
 o povinnosti zaměstnavatele nahradit neprávem vyplacené částky na dávce
důchodového pojištění, pokud je o této dávce oprávněna rozhodovat,
 o odvoláních proti rozhodnutí územní správy sociálního zabezpečení,
 o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení,
pokud jí bylo v jednotlivých případech svěřeno,
 o převodech důchodových práv podle zákona o důchodovém pojištění a zařizuje
tyto převody,
 jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech sociálního
zabezpečení,
 plní úkoly při výplatě dávek sociálního zabezpečení do ciziny,
Institut posuzovaní zdravotního stavu
se sídlem v Hradci Králové. Institut je správním úřadem s celostátní působností.
 posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném citovaným zákonem,
 doporučuje v rámci kontrolní lékařské prohlídky zařazení fyzických osob, které přestaly být invalidními, na pracovní
rehabilitaci podle zákona o zaměstnanosti,
 vyrozumívá písemně ošetřujícího lékaře o tom, že občan, který je dočasně práce neschopný, byl uznán invalidním
na základě soudního řízení o žalobě,
 zajišťuje podklady k posuzování zdravotního stavu v rozsahu vyplývajícím z přímo použitelných předpisů Evropské
unie a z mezinárodních smluv,
 spolupracuje s územními správními soc. zabezpečení při poskytování odborné pomoci občanům a
zaměstnavatelům ve věcech sociálního zabezpečení
Státní úřad inspekce práce
 kontrolní činností spolu s osmi oblastními inspektoráty práce.
Jejich vznik a působnost upravuje zákon č. 251/2005 Sb. , o inspekci
práce, ve znění pozdějších předpisů (SÚIP).
Zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako
kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních
podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a
povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.
Úkolem, je kontrola dodržování povinností, které vyplývají
z pracovněprávních předpisů spolu s zajištěním bezpečnosti práce a
prevence.
SÚIP vede generální inspektor a je také nadřízeným služebním úřadem
jednotlivých inspektorátů práce. Mezi další činnosti úřadu patří
poradenská, konzultační a osvětová činnost
Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností
vyplývajících z právních předpisů mj.:
 z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2) práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích včetně právních předpisů o
odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům,
 stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku,
 k zajištění bezpečnosti práce,
 k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o
bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení,
 o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců3), zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří
prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o fyzickou osobu,
 upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětm
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí
(ÚMPOD)
Hlavním úkolem je zajistit práva dětí v případech, kdy
přesahují hranice České republiky.
odborníci z oblasti práva a psychologů a další zkušení
zaměstnanci.
ÚMPOD spolupracuje s rodinami a se sociálními pracovníky,
soudy, orgány sociálně právní ochrany děti v ČR, tak i
v zahraničí.
Úřad vychází ze základních hodnot, a to z otevřenosti,
profesionality, vstřícnosti a dítěti na prvním místě
Odbory sociálních věcí krajů, obcí (měst)
Odbory sociálních věcí krajů, obcí (měst) vykonávají za stát, státní správu a to v rámci přenesené působnosti.
Rozhodují o právech, právem chráněných zájmech občanů či jiných potřených,
Obce, kraje - jejich činnost se dotýká i samosprávy např. pomoc při chodu klubů seniorů, pečovatelské služby, evidence o
umístění občana obce do bytů nebo domovů určených pro seniory nebo osoby zdravotně postižené. V oblasti zabezpečování
sociální politiky, zjišťují stav a též zajištují sociální potřeby občanů a podporu sociálního rozvoje společnosti.
V rámci samostatné působnosti mj. zajišťuje funkci veřejného opatrovníka, metodicky řídí příspěvkové organizace a
organizační složky, pokud byly zřízeny. Je povinen předkládat o chodu a činnostech informace radě obce a zastupitelstvu obce.
Zabezpečuje podklady pro statistiku v pověřené oblasti.

V rámci přenesené působnosti, jde-li o obec s rozšířenou působnosti, mj. odpovídá za výkon státní správy svěřeného úseku,
organizuje aktivity odboru, ustanovuje zvláštního příjemce pro výplatu dávek důchodového pojištění, podepisuje rozhodnutí
ve správním řízení. V rámci součinnosti spolupracuje s institucemi např. Okresním soudem, Policií České republiky, Úřadem
práce ČR, Probační a mediační službou, krajským úřadem.
Úkolem správního úřadu, je poskytovat pomoc a podporu občanům obce (města) v nesnázích,
sociálně znevýhodněným, dále zjišťovat a řešit otázky týkající se péče o děti, rodiny v nouzi a
dalších skupin potřebujících pomoc. Odbory sociálních věcí se dělí na oddělení, např.:
 oddělení rozvoje sociálních služeb,
 oddělení sociálního plánování a podpory
 oddělení sociálních věcí
 oddělení sociální pomoci,
 oddělení sociálně právní ochrany dětí,
 oddělení veřejného opatrovnictví a omezení svéprávnosti
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o sociálních službách).
hlavní zásada uplatňovaným v sociálních službách, konkrétně odst.2, kde je kategoricky
stanoveno, že „ Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních
služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob“.
Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby
aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které
nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a
posilovat jejich sociální začleňování.
Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby,
aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.
Přednost mají takové formy poskytování sociálních služeb, které podporují setrvání osoby v
jejím přirozeném sociálním prostředí“.
Sociální pojištění
Situace – sociální
pojištění
Subsystém sociálního
zabezpečení
Sociální dávka Administrace
Stáří Důchodové pojištění Starobní důchod ČSSZ
Invalidita Invalidní důchod
Ztráta partnera Vdovský, vdovecký,
sirotčí důchod
ČSSZ
Nemoc Nemocenské pojištění Nemocenská
ČSSZ
(Dlouhodobé)
ošetřování, mateřství
(Dlouhodobé)
ošetřovné
Těhotenství Peněžitá pomoc
v mateřství,
vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a v
mateřství
Otcovská poporodní
péče
Otcovská poporodní
péče
Nemoc, těhotenství,
mateřství, porod
Zdravotní pojištění Zdravotní péče (věcná
dávka)
Zdravotní pojišťovny
Ztráta zaměstnání Státní politika
zaměstnanosti
(pojištění
v nezaměstnanosti)
Podpora
v nezaměstnanosti,
rekvalifikace (věcná
dávka)
ÚP ČR
Pracovní úraz Bezpečnost a ochrana
zdraví při práci
(úrazové pojištění)
Renta General Česká
pojišťovna, a.s.
Nemoc z povolání Kooperativa a.s.
Státní sociální podpora
Situace – státní sociální podpora Sociální dávka Administrace
Narození dítěte Porodné
Úřad práce ČR
Péče o dítě do 4 let věku Rodičovský příspěvek
Výchova a příprava dítěte na
povolání
Přídavek na dítě
Vysoké náklady související
s bydlením
Příspěvek na bydlení
Úmrtí Pohřebné
Pěstounská péče Příspěvek na úhradu potřeb
dítěte
Odměna pěstouna
Příspěvek při převzetí dítěte
Příspěvek na zakoupení osobního
motorového vozidla
Příspěvek při pěstounské péči
Odchod z náhradní rodinné
péče nebo ústavní výchovy
Zaopatřovací příspěvek
jednorázový
Zaopatřovací příspěvek opakující
se
sou z daní [9]
Sociální pomoc
Situace – sociální pomoc Sociální dávka Administrace
HMOTNÁ NOUZE
Nízký příjem Příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení,
mimořádná okamžitá pomoc
ÚP ČR
SOCIÁLNÍ NOUZE
Neschopnost zajistit si základní životní potřeby
z důvodu věku, nepříznivého zdravotního
stavu,…
Dávky pro osoby se zdravotním postižením
(příspěvek na mobilitu, příspěvek na úpravu
bytu)
ÚP ČR
Sociální služby (věcná dávka)
Příspěvek na péči (ÚP ČR), dotace
poskytovatelům sociálních služeb (MPSV)
Samospráva – příspěvky poskytovatelům
Klient – pobyt, stravu, pečovatelskou službu
Zdravotní pojišťovny – ošetřovací péče
NNO, obchodní společnosti, FO
ESF
Sponzorské dary
SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA
Neschopnost zajistit si vymahatelnost práv
v sociální oblasti
Sociální služby Obce s rozšířenou působností