Města jako destinace cestovního ruchu Destinace •Je geografický prostor, který host volí jako cíl účasti na CR. •Destinace zahrnuje komplex služeb pro potřeby CR. Obecně je chápána jako směřování, cíl cesty, místo navštívené účastníkem CR. •Termín je využíván v různém pojetí, nejen v CR. Destinace CR podle WTO •„ jako místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami CR, které si účastník CR nebo skupina zvolila pro návštěvu“. •(místo ale i produkt) •Významné je, jak zvolený geografický prostor (region) přináší celkový užitek (prospěch) také návštěvníkovi. 4 Destinace CR •Výkladový slovník CR - destinací CR rozumí v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury CR •Výkladový slovník CR - destinací CR rozumí v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit CR, rozvinutými službami a další infrastrukturou CR, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků •Pro mezinárodní návštěvníky je, podle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. •Destinaci je často možné ztotožnit s určitou administrativně vymezenou územní jednotkou (obcí, krajem), účelově zaměřenou územní jednotkou (sdružení obcí), chráněným územím (NP, CHKO) nebo kulturně historicky vymezenou územní jednotkou. 5 Významné komponenty pro destinaci cestovního ruchu podle D. Buhalise tzv. 6A attractions (přitažlivost) - primární nabídka CR, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál) accessibility a ancillary services (přístupnost služeb) - všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, bankovní, zdravotnické, poštovní apod.) Amenities (komfort) - suprastruktura a infrastruktura CR, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská a jiná zařízení) available packages (turistické produkty - připravené produktové balíčky a activities (aktivity) - rozmanité aktivity • • -zda-li je sídlo městem, se posuzuje podle několika faktorů: • §Administrativní funkce §Velikost a význam §Městský způsob života §Právní definice § §Celkový počet obyvatel trvale bydlících na zastavěném území obce alespoň 3000 – zákon o obcích v ČR § defmesta1a defmesta2a 9 Nabídka destinace CR pro rozvoj CR v destinaci je důležitá kvalitní nabídka, která je schopna přilákat návštěvníky a následně uspokojit jejich potřeby a požadavky nabídku CR je možné rozdělit na primární a sekundární Primární nabídka respektive přírodní a kulturně-historický potenciál i sekundární nabídka představovaná infrastrukturou cestovního ruchu tvoří kompletní soubor nabídky cestovního ruchu na daném území. 10 qProduktem destinace rozumíme vše, co region nabízí svým obyvatelům, návštěvníkům, podnikatelům a potencionálním investorům a co slouží k uspokojování jejich individuálních i kolektivních potřeb. qTuristé určují produkt jak podle podniku, který poskytuje službu, tak podle navštívené destinace. qNa formování a intenzitu cestovního ruchu má vliv několik faktorů. Mezi ně patří geografická poloha destinace, kterou turisté navštěvují. Významným faktorem je také charakteristika místa, rozvinutost infrastruktury. Tyto faktory je možné pojmenovat jako materiálnětechnické. Demografickými podmínkami rozvoje jsou věk, zdravotní stav obyvatelstva nebo hustota obyvatelstva. Důležitá je politická situace v zemi, rozvoj cestovního ruchu závisí také na možnostech obyvatelstva z hlediska jejich příjmů a v neposlední řadě na marketingu a celkové propagaci turistických destinací. qUrčitou nevýhodou cestovního ruchu je, že je citlivý na negativní politické a přírodní vlivy. V oblastech, které jsou zasaženy válkou, postižených častými povodněmi se cestovní ruch rozvíjí je velmi pomalu a těžce. Pojem suprastruktura cestovního ruchu qSuprastruktura cestovního ruchu - výkladový slovník cestovního ruchu definuje suprastrukturu jako specializovanou infrastrukturu, tj. část infrastruktury využívanou pro určitý sektor podnikání. qV případě cestovního ruchu ji tvoří informační centra, atraktivity, pěší trasy, naučné trasy, cyklotrasy a cyklostezky, sjezdovky, ubytovací a stravovací kapacity apod.). q Tedy taková infrastruktura, která je primárně určena pro využití turisty či návštěvníky a/nebo je jimi převážně využívaná. qUbytovací kapacity tvoří lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) a lůžka v objektech individuální rekreace (OIR). qMezi objekty individuální rekreace se řadí nejčastěji chaty, zahradní domky, nevyužité byty, chalupy apod., které jsou ve vlastnictví účastníka CR nebo jeho přátel či příbuzných. qHUZ jsou často pojena se stravovacími službami v plném nebo omezeném rozsahu a případně i s poskytováním dalších služeb. Dělí se na celoroční nebo sezónní, hotelového typu a ostatní. q Pojem infrastruktura cestovního ruchu q ve slovníku cizích slov je infrastruktura definována jak soubor odvětví zajišťujících ekonomické a sociální systémové funkce. qV případě cestovního ruchu se jedná o doplňkovou infrastrukturu cestovního ruchu, tj. dopravní infrastrukturu (silnice, železnice, letiště apod.), technickou infrastrukturu (datové a informační služby apod.) a občanskou vybavenost (sportovní zařízení, kulturní zařízení, obchod a služby, zdravotnická zařízení apod.) a organizace v CR, zejména cestovní kanceláře a turistická informační centra. qTedy takovou infrastrukturu, která není primárně určená pro turisty a návštěvníky a/nebo jimi převážně užívaná, ale za určitých podmínek či v určitých fázích jejich pobytu v daném území jimi může být využívána. Městské osídlení •Sídelní útvar s velkou hustotou a kompaktností zástavby, velká hustota zalidnění, specifická skladba obyvatel, funkce přesahují rámec města •Starověk a ranný středověk – obchod, řemesla, obrana •Průmysl. revoluce – těžba surovin, dopravní poloha •Industrializace – plošné rozšiřování – vznik aglomerací (Anglie, Německo) •URBANIZACE §Jeden z hlavních globálních jevů 20. stol. §Přechod od agrární společnosti ke společnosti industriální §Koncentrace obyvatelstva do měst – zvyšování podílu městského obyvatelstva §Stupeň urbanizace – podíl měst. obyv. na celkové populaci Fáze urbanizačního procesu Untitled-Scanned-05 Vývoj urbanizace světa 2 Urbanizované regiony •Aglomerace (městský region) – hlavní jádro a okolní města a příměstská sídla •Konurbace (metropolitní region) – souměstí – blízko ležící, podobně velká, admin. samostatná města, společná infrastruktura (jedno sídlo může mít dominantnější postavení – Katovice, Düsseldorf) EUROPE-Rhin-04 •Globální město • - přímý účinek na globální záležitosti, nadnárodní význam, vliv na mezinárodní události a světové dění • - centra obchodu, bankovnictví, financí, inovací a trhu • •Megaměsto – počet obyvatel •Globální město - vliv Untitled-Scanned-04 •Skandinávie – silné sociální státy, urbanizace později, koncentrace na pobřeží – přístavy, města menší, zelená •Francie – hustá síť středních sídel, dominance Paříže, snaha o podporu periferií, přesto hlavní rozvoj kolem Seiny a Paříže, ztroskotala idea sociálního bydlení – ghetta •Benelux – málo místa, osidlování polderů, • obnova center měst, suburbanizace a decentralizace Evropa •Střední Evropa – vyrovnaná síť měst, do 60. let dominance Porúří, od 60. let rozvoj jihu včetně Rakouska a Švýcarska, zaostává sever Německa, stálý význam Porúří, roste význam osy Hamburg-Berlín-Praha •Jižní Evropa – velmi stará města, urbanizace většinou až po 2.svět. válce, spíše středně velká města,slabá suburbanizace, dominance Atén (ekologické problémy), Madridu a Barcelony, úpadek venkova •Postkomunistická středovýchodní Evropa – pozdní urbanizace při nástupu socialismu, mimo prům. oblasti převaha vesnic a menších měst, řízeno státem, industrializace, kolektivizace zemědělství, nová města (Havířov), chybí typická „city“, bydlí se i v centrech, paneláková sídliště, ekologické problémy, rozvoj druhého bydlení Untitled-Scanned-01 Severní Amerika •Na rozdíl od Evropy téměř žádné vesnice s méně než 1000 obyv. •Vyšší koncentrace na pobřeží a kolem jezer •Venkov chápán rozdílně • - vých. pobřeží – města kolem 10 000 • - centrální zeměděl. oblasti – samostatné farmy •Největší populační rozvoj – Kalifornie, pouštní Nevada a Arizona •Kanadská velkoměsta na rozdíl od USA stále rostou •Charakter měst – jednotlivé funkční části dobře odděleny, administrativní centra, kolem obchodní čtvrti, městská doprava vede do obyt. zón, průmyslové podniky mají svá místa, nezasahují do obyt. částí, jsou jakoby skryté •Národnostní diferenciace – např. China town Untitled-Scanned-02 Latinská Amerika •Výrazné jádrové oblasti – velké rozdíly jádry a okraji měst •Hlavní – atlantské pobřeží – 60% obyv. •Obecně – do 200 km od moře, vysoký podíl lidí nad 1000 m n.m. • v rozvojovém světě je zde nejvyšší urbanizace •Málo středně velkých měst •Výrazná dominance hlavních měst •Brazílie – snaha o dekoncentraci – osidlování Amazonie Austrálie a Oceánie •Pozdní nástup urbanizace •Dnes - Austrálie 88%, Nový Zéland 86% •Koncentrace na pobřeží, přes 60 % ob. v pěti největších australských městech •Sydney Melbourne Perth Brisbane Adelaide Newcastle Canberra (hl. město) •¨Málo středně velkých sídel •„vesnická města“ – zázemí pro farmy •Oceánie – nižší urbanizace, vždy dominuje jedno větší město Afrika •Více než jinde vliv přírodních podmínek • - dostatek vody •Země s jedním i více důležitými centry •Hlavní oblasti koncentrace – delta Nilu, Jižní Afrika, Nigérie •Obecně velmi nízká míra urbanizace • - jako region méně než 40 % •Naopak Gabon, Libye – 80 % •Rwanda, Burundi, Uganda, Etiopie – 20 % •Až 70 % městského obyvatelstva žije ve slumech (Nairobi) •Maroko,Tunisko – bez slumů Untitled-Scanned-04 Asie •Nejvyšší stupeň urbanizace – vyspělé regiony, pouštní ropné státy •Jako celek urbanizace nízká - 40% •Prudký rozvoj měst a zvyšování počtu jejich obyvatel •Polovina miliónových aglomerací světa • • Jihozápadní Asie – urbanizace nejvyšší v Asii i na celém světě, kontrast nejstarších světových měst se supermoderními • Jižní Asie – urbanizace 15 – 35 %, světové aglomerace – Kalkata, Bombaj, Dillí, vliv britského kolonialismu na podobu sídelní struktury • Jihovýchodní Asie – jedny z nejkosmopolitnějších měst na světě, dominance velkých přístavů, velké kontrasty, problémy s ovzduším, hygienou, chudinské čtvrti • Východní Asie – v Číně vliv komunistické moci, industrializace – růst urbanizace, kulturní revoluce – inteligence na venkov, po uvolnění situace opět růst urbanizace, Japonsko – megalopole, hustá zástavba, v některých oblastech Tokia až 20 000 ob./km2 , dopravní problémy, poválečný hospodářský růst • •Jižní Koreje – růst měst a vylidnění venkova •Každé město má vlastní územní uspořádání. •Vyspělé státy: •- historické jádro •- současné městské centrum •- průmyslové zóny •- obytné zóny •- zeleň a odpočinek •Rozvojové státy: •- kontrasty bohatství a chudoby •- špatné či chybějící územní plánování Fota: struktura měst Slums downtown-houston-4a Funkce města •Většina měst plní zpravidla více funkci. •Některá mají převládající funkci: •- střediska státní správy (Washington, Canberra, Brasília) •- průmyslová a obchodní (Porúří, Slezsko, hlavní města) •- obytnou (Havířov) •- rekreační (přímořská, horská, lázeňská, historická, zábavná) •- univerzitní (Oxford, Uppsala aj.) •- náboženská (Vatikán, Mekka, aj.) •- dopravní (přístavy, letiště aj.) •Rozsah služeb závisí na velikosti sídla a jeho střediskovém významu. •Některá města překračují svým významem hranice státu (mezinárodní organizace – OSN, NATO, EU aj., veletržní, finanční a obchodní centra, hudební a filmové festivaly). 20 nejnavštěvovanějších měst světa •1. Londýn (Velká Británie) 18 815 185 •2. Bangkok (Thajsko) 18 242 528 •3. Paříž (Francie) 16 058 779 •4. Dubaj (Spojené arabské emiráty) 14 256 000 •5. Istanbul (Turecko) 12 555 087 •6. New York (USA) 12 268 497 •7. Singapur 11 875 491 •8. Kuala Lumpur (Malajsie) 11 121 993 •9. Soul (Jižní Korea) 10 346 654 •10. Hongkong (Čína) 8 658 023 •11. Tokio (Japonsko) 8 075 030 •12. Barcelona (Španělsko) 7 634 238 •13. Amsterdam (Nizozemsko) 7 439 449 •14. Řím (Itálie) 7 407 055 •15. Milán (Itálie) 7 171 150 •16. Tchaj-pej (Tchaj-wan) 6 547 288 •17. Šanghaj (Čína) 5 846 755 •18. Vídeň (Rakousko) 5 814 415 •19. Praha (Česká republika) 5 468 012 •20. Los Angeles (USA) 5 198 723