Společná obchodní politika EU https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR_5yB8TQxDrsIGwZ8Zdiccvw1-dDqR929s15tFEzeelkG FyBGv https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcR9d9kEXSxHv4AwGSqWDk0Fd_VfMhXLc5xp9_TsgrYHp1V l8tmC_Q http://marineinsight.com/wp-content/uploads/2010/10/container.jpg ¡Jedna z nejdůležitějších aktivit Evropské unie (EU je největším světovým vývozcem ¡Počátky společné obchodní politiky lze spatřovat ve vytvoření celní unie v roce 1968. ¡CÍL: prosazení zájmů členských států Unie v mezinárodním obchodě ¡ ¡Mezi jednotlivými zeměmi existují velké rozdíly (co se týče teritoriální struktury) – srovnej např. Polsko, Irsko a Španělsko ¡Komoditní struktura vývozu – podíl průmyslových výrobků 90% (1/2 z toho strojní zařízení a dopravní vybavení) ¡Komoditní struktura dovozu – 2/3 opět průmyslové výrobky, dále pak energetické suroviny (plyn, ropa) a pak zbytek ¡5% dovozů i vývozů připadá na potraviny (viz společná zemědělská politika) 4 STATISTIKA 5 STATISTIKA 6 STATISTIKA STATISTIKA STATISTIKA STATISTIKA STATISTIKA STATISTIKA STATISTIKA STATISTIKA STATISTIKA 15 STATISTIKA 16 STATISTIKA 17 STATISTIKA 18 STATISTIKA 19 STATISTIKA 20 STATISTIKA 22 Silný zájem na: § Otevřenosti trhů § Jasných regulatorních pravidel Odpovědnost k: § EU občanům § Zbytku světa Potřeba zajištění (upevnění) konkurenceschopnosti evropské produkce na světových trzích ¡Amsterdamská smlouva rozšířila působnost společné obchodní politiky i na obchod se službami a právy duševního vlastnictví. ¡Smlouva z Nice - změna rozhodovacích postupů, do výlučné kompetence institucí EU se přesunula jednání týkající se služeb a komerčních aspektů práv k duševnímu vlastnictví. ¡Rozhodnutí jsou přijímána na základě kvalifikované většiny (ale i jednomyslnosti, viz dále) ¡Patří mezi jednu z oblastí, kde bylo dosaženo nejvyššího stupně spolupráce ¡ ¡Lisabonská smlouva – v konsolidovaném znění najdeme tuto politiku pod článkem 206 a 207 SFEU ¡Úzce s ní ale souvisí celní politika, kterou najdeme pod články 28 až 32 SFEU ¡Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod týkajících se obchodu zbožím a službami, obchodní aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. Společná obchodní politika je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie. ¡Rozvíjení mnohostranného obchodního systému v rámci WTO ¡Nová generace bilaterálních dohod s klíčovými partnery (Čína, Indie, Jižní Korea, USA) ¡Čína – nová komplexní strategie ¡Ochrana duševních práv ¡Taková obchodní politika, které povede ke zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v rámci světové ekonomiky ¡ ¡ ¡Intra trade ¡Obchod realizovaný mezi členskými zeměmi EU v rámci JVT, ¾ evropského vývozu, ¼ světového vývozu ¡ ¡ ¡Extra trade ¡Obchod realizovaný se 3 zeměmi ¡pravomocemi v této oblasti disponují KOMISE (navrhuje legislativní akty) a RADA společně s EVROPSKÝM PARLAMENTEM je schvalují (řádný legislativní postup).Členské země mohou vyvíjet činnost v této oblasti pouze, jestliže k tomu dostanou ze strany institucí výhradní pověření. ¡ content ¡Viz článek 218 SFEU (uzavírání mez.dohod) ¡Rada rozhoduje QMV ¡Ale i jednomyslně (obchod kulturními a audiovizuálními službami, v případě ohrožení jazykové rozmanitosti; nebo v oblasti obchodu sociálními, vzdělávacími a zdravotnickými službami) ¡Konzultativní, pomocný orgán ¡Jedná se o Výbor pro otázky článku 207, ustanovený Radou ¡Zvláštní výbor se skládá ze zástupců 28 členských zemí a Evropské komise. Jeho hlavní funkcí je koordinovat obchodní politiku, schází se jednou týdně (zpravidla v pátek) v Bruselu v ústředí Rady EU. Hlavní formální rozhodnutí tohoto výboru (např. dohoda o zahájení určitého jednání s partnerskou stranou) jsou následně potvrzena Radou EU. ¡ üpři stanovování a úpravách celních tarifů na dovozy do Unie, üpři uzavíraní dohod a smluv o obchodu a hospodářské spolupráci se třetími zeměmi, üpři zavádění opatření na ochranu obchodu vůči 3 zemím, üpři liberalizaci obchodu se třetími zeměmi, üpři poskytování celních preferencí rozvojovým zemím. ¡ § Øuzavírání dohod o vzájemné spolupráci se třetími zeměmi, ¡ ¡Smluvní nástroje - svůj základ mají v mezinárodních smlouvách nebo dohodách, kterými jsou vázány a určují obchodně politický režim mezi jejími smluvními stranami ¡ ¡ ¡Autonomní nástroje - různá opatření vlád, vydávaná jednostranně s cílem ovlivnit dovoz nebo vývoz zboží ¡na jedné straně do značné míry omezuje možnosti států přijímat autonomní obchodně-politická opatření při vytváření i uplatňování jejich zahraničněobchodní politiky, na straně druhé vytváří podmínky pro kulturní způsob komunikace mezi zeměmi, jež spolu vzájemně obchodují. ¡Evropská unie má s třetími zeměmi podepsanou celou řadu mezinárodních smluv obchodně politické povahy. Jedná se o smlouvy, které byly uzavřeny EU na bilaterální úrovni, regionální obchodní dohody nebo dohody pod rámcem WTO MS EEA Cotonou: APC ASSOCIATED C. Bilateral agreements MFN under GATT,WTO GSP under UNCTAD MS Member States EEA European Economic Area (Swiss., Nor, Isl,) Lome Convention (Togo) 70 African, Caribean, Paciffic Countries LI - free import to EEC (1975) LII - + Stabex(stabilisation of export profits) and Sysmin (the same for export of mineral raw mat.) =programs on use of European Development Fund (1979) later LIII-LIV - programs on more commodities and EDF and EIB funds for reduction of debts Associated countries - applicants FTA(CR) or CU (Malta,Turkey,..) Bilateral agreements - Jan, USA GSP- General systém of Prefences - United Nation Conference on Trade and Development - Dilli (1968) - unilateral preferncies of 27 developed countries on export from developping c. = tariff reductions MNF - Most Favourite Nation treatment (Doložka nejvyččích výhod) ¡Mnohostranný obchodní systém v rámci WTO ¡ ¡Bilaterální obchodní vztahy ¡EU vystupuje jako jeden celek při vyjednáváních o liberalizaci obchodu, přístupu na trhy, poskytování preferencí apod. ¡Při rozhodovacím procesu (pokud není dosaženo koncensu) hlasuje každá členská země EU jedním hlasem, tj. stejně jako ostatní země WTO ¡Mnohostranných jednání se účastní jednak ministři členských zemí EU, jednak předseda Komise ¡Každý člen WTO má svou vlastní listinu koncesí a závazků. Členské země přijímají mnohostranné závazky jen v souladu se SOP ¡Obchodní spory – řeší Panel WTO (např. antidumping), EU žalobce, potom EU jedná jako celek, pokud je EU v pozici obhájce, jako celek nebo i jednotlivé země ¡Preferenční obchodní vztahy (přístup zboží z těchto zemí je za zvýhodněných podmínek) ¡ ¡Se zeměmi EFTA (tzv.EEA) kromě zemědělských produktů ¡Evropské dohody (v současnosti Stabilizační a asociační dohody) ¡Asociační dohoda s Tureckem (celní unie – pouze průmyslové výrobky) ¡Zóny volného obchodu s Jižní Koreou, Izraelem, JAR, Mexikem, Švýcarskem, země Maghrebu a tzv. Mašreku ¡Ostatní Dohody o poskytování jednostranných preferencí: ¡ ¡Země ACP (Cotonou agreement) ¡Zámořská území ¡Všeobecný systém preferencí (GSP) ¡Doložka nejvyšších výhod – nejnižší stupeň preferenčních vztahů. Zpravidla pro HVZ ¡ ¡ ¡obchodně politická opatření (čili žádné dotace apod.), v jejichž rámci poskytují rozvinuté země či jejich uskupení rozvojovým zemím a územím jednostranně zvýhodněný přístup na vlastní trhy. ¡systém musí být všeobecný, nereciproční a nediskriminační ¡cíl napomáhat rozvojovým a zvláště nejméně rozvinutým zemím v odstraňování chudoby, prosazování udržitelného rozvoje a řádné správy věcí veřejných. Konkrétně mají přispívat k tomu, aby se rozvojové země více zapojovaly do mezinárodního obchodu a zvýšené výnosy plynoucí především z vývozu mohly využívat na podporu vlastních strategií zaměřených na udržitelný rozvoj a snižování chudoby. ¡EVERYTHING BUT ARM 42 “Defenzivní „nástroje mají za úkol zajistit férový obchod a bránit zájmy evropských společností Ochranná opatření (odvetná) Anti-dumping Opatření proti podporám vývozu do EU The offensive trade policy instruments The trade defense instruments „Ofenzivní „nástroje mají za úkol otevírat zahraniční trhy evropským výrobcům a eliminost obstrukce v mezinárodním obchodě Nařízení o obchodních překážkách Strategie přístupu na třetí trhy Monitoring ochranných opatření třetí země proti dovozům z EU ▪celní politika ▪dovozní kvóty ▪antidumpingová opatření ▪dobrovolná exportní omezení ▪opatření na ochranu spotřebitelů ▪opatření proti nekalé soutěži. ¡ ðStanoví pro všechny členské státy Unie vůči třetím zemím jednotná cla ve formě nařízení Komise, vždy k 1.lednu ðNeexistuje společná správa cel. ðPříjmy z cel jsou součástí rozpočtu Evropské unie (přibližně 75% příjmů ze cla, 25% slouží ke krytí administrativních nákladů). ðV souladu s liberalizací mez.obchodu se podíl cel na celkových příjmech rozpočtu EU zmenšuje (1991 až 22%, rok 2006 už jen 12%). ðObsáhlý dokument (cca 900 stran) ðPrůměrná hodnota cla byla v roce 2004 6,5%. ðNejvíce chráněnou oblastí je zemědělství ð ¡ ðPro každou jednotlivou podpoložku kombinované nomenklatury uvádí vedle smluvních sazeb všechny druhy aplikovaných celních sazeb a veškerá platná opatření vztahující se k dovozu a vývozu zboží. ¡ ¡Smluvní celní kvóty ¡Preferenční celní kvóty – určeny pro vybrané skupiny zemí (např.ACP) ¡Celní stropy – množství zboží, které může být vpuštěno do režimu volného oběhu za zvýhodněnou celní sazbu ¡ ðnižší než porovnatelná cena stejného výrobku požadovaná za normálních obchodních podmínek, je-li určen pro spotřebu ve vývozní zemi, ðnižší než: ▪nejvyšší porovnatelná cena stejného výrobku při jeho vývozu do některé třetí země za normálních obchodních podmínek, ▪výrobní náklady tohoto výrobku v zemi původu zvýšené o přiměřenou přirážku za prodejní výlohy a zisk. ¡ ¡Nařízení o obchodních překážkách (Trade Barriers Regulation – TBR) ¡ ¡právní nástroj, který dává podnikům, průmyslovým odvětvím EU nebo jejich sdružením i členským státům EU právo podat stížnost k Evropské komisi, která ji pak vyšetří a určí, zda existují důkazy o porušení mezinárodních pravidel obchodu, které vedlo k nepříznivým obchodním účinkům nebo k újmě. ¡