Rozpočet EU https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcT7gUZN4XqmIqlAKkTeXSadpsKK2nvqHbFDsdF56oPczV0 EnGZwxQ http://js.pencdn.cz/image.aspx?itemid=249767&w=680&h=374&q=80 http://www.toonpool.com/user/1949/files/queen_of_austerity_1717035.jpg * Odlišuje se jak od státního rozpočtu jednotlivých zemí, tak i od rozpočtů mezinárodních organizací. * Je poměrně malý (maximální podíl rozpočtu na HND Unie je stanoven na úrovni 1,24 %) srovnej např. rozpočet Estonska, Švédska či USA. * Nevyužívá se jako nástroj proticyklické stabilizační politiky, tj. nemůže skončit v deficitu. * Značně omezená flexibilita (podstatná část výdajů plyne na dvě politiky – jaké?) * Rozpočtová politika EU nemá svůj základ v daňové politice, ale na základě jednomyslného rozhodnutí Rady disponuje trvale přidělenými příjmy (příspěvkový charakter) * Je zpracováván víceletý výhled (od roku 1988) * * eu-flag Rozpočet EU Srovnání EU rozpočtu a rozpočtů ČS (v % HDP, rok 2013) Základní rozdělení výdajů z EU rozpočtu eu-flag §V průběhu času kvalitativní i kvantitativní rozšíření §Od 4 mld. euro v roce 1970 až po 165 mld. euro v roce 2019 Důvody pro: §Možnost provádět vlastní hospodářskou politiku §Na základě solidarity možnost přerozdělení směrem k chudým regionům Důvody proti: §Zatím chybí rozpočtová nezávislost EU + tlaky bohatých a silných zemí §Nespravedlivé vůči více daňově zatíženým občanům z bohatých zemí (Švédsko, Dánsko, Finsko) §Ač je relativně malý, jsou s jeho přijetím spojeny dlouhé diskuze, přičemž se značně odchýlí od původního návrhu Komise (viz poslední víceletý plán) Rozpočet EU Historie finanční perspektivy ¢V průběhu 80. let – problémy z financování evropského rozpočtu – několikrát rozpočtové provizorium (v letech 1979-1980 EP odmítl schválit rozpočet). ¢Obtížné nalezení politické dohody v 80. letech ohledně ročního rozpočtu – posílení úlohy EP (přímé volby) ¢V 80. letech – několikrát spor Rady a EP – i před ESD – ESD požadoval, aby obě autority jednaly společně ¢Pokles světových cen u zem. produkce – vedl k vyšším finančním požadavkům na vývoz – na druhé straně ES stále více soběstačné a méně dováželo – menší příjmy ze zem. dávek vybíraných na vnějších hranicích ¢ ¢ Historie finanční perspektivy ¢1986 – schválen JEA – důraz na sociální a ekonomickou soudržnost ¢1988 ER- Delorsův balíček I - komplexní reforma evropského rozpočtu – společné zem. politiky ¢Stanovila víceleté finanční rámce - tvoří strop výdajů (EP dává souhlas) ¢Od r. 1988 – sestavovány víceleté finanční rámce první rámec (1988-1992, 1993-1999, 2000-2006, 2007-2013 a současný 2014-2020) ¢O rozpočtu probíhá trialog – Evropská komise, Rada, EP – uzavírají Meziinstitucionální dohodu ¢Jedním z hlavních principů – zásada vyrovnanosti – rovnovážný rozpočet ¢Finanční rámce zajišťují schválení ročních rozpočtů EU ¢ Historie finanční perspektivy ¢Jelikož je rozpočet EU z větší části investičního charakteru (a tím se i liší od národních rozpočtů) je nutné dlouhodobější plánování v podobě víceletých plánů (obvykle 7 let). Víceletý finanční rámec stanoví maximální roční částky (stropy), které EU může utratit v různých kategoriích výdajů (okruzích) v každém ze sedmi roků ¢Navíc se každoročně sestavuje roční rozpočet - každý roční rozpočet se přijímá v mezích daných víceletým finančním rámcem a obvykle zůstává nižší než strop výdajů podle víceletého rámce, aby byla zaručena flexibilita (stropy stanovené víceletým finančním rámcem lze přirovnat k ročnímu limitu na kreditní kartě). eu-flag Vývoj rozpočtu v čase eu-flag §Původní financování bylo založeno na příspěvcích jednotlivých členských států, jejichž výše byla závislá na výši jejich HDP. §Do roku 1967 každé Společenství vlastní rozpočet, pak už jen operativní rozpočet ESUO zvlášť §Rok 1970: schválena současná koncepce financování EU založená na dvou zdrojích: Tradiční vlastní zdroje: §celní výnosy §zemědělské vyrovnávací dávky §příjmy z odvodů z dodávek cukru, mléka, másla a smetany nad stanovené kvóty Vlastní zdroje (příspěvky vlád členských států): §část daně z přidané hodnoty vytvořené v členských zemích §příspěvek jednotlivých členských států stanovený jako podíl na jejich HND Financování rozpočtu EU Tradiční vlastní zdroje rozpočtu ¢Důvod zavedení? ¢V absolutních číslech rostou, ale klesá jejich podíl na celkovém rozpočtu ¢Vliv rozšiřování Unie nebo preferenční dohody se 3 zeměmi ¢Vliv liberalizace mezinárodního obchodu ¢Vliv reforem společné zemědělské politiky ¢Tyto zdroje jsou z politického hlediska nejméně problémové (např. ve srovnání s příspěvkem dle HND) ¢celní poplatky z importu zboží - na základě společného celního sazebníku a uvalená na zboží, jež je dovezeno do EU ze třetích zemí. Členské státy si mohou z celkového objemu vybraných cel ponechat 25 % (od roku 2014 20 %) na pokrytí administrativních nákladů souvisejících s provozem celní služby, kterou provádějí jménem celé Unie. Výnosy z cel se podílejí na celkových příjmech rozpočtu zhruba 10 %. Tradiční vlastní zdroje rozpočtu ¢Zemědělské vyrovnávací dávky - ve formě různých celních poplatků na obchod se třetími zeměmi se zemědělskými produkty (viz protekcionistická ochrana unijního trhu a preference výrobků z EU), cukrem, resp. výrobky, které obsahují glukosu. Nestabilní příjem, záleží na vývoji cen, světové ekonomiky. Podíl na rozpočtu klesá (1995 cca 20 %, v současnosti jen okolo 1-2 %) Tradiční vlastní zdroje rozpočtu Závazné příspěvky vlád ¢část daně z přidané hodnoty (DPH) – od roku 1979. vývoj od 1 %, přes 1,4 % až na současných 0,3 % základu daně z přidané hodnoty . Tento příspěvek se postupem času stal hlavním zdrojem financí Společenství. V současné době se, po výrazném snížení procenta odvodu z DPH, na celkovém objemu rozpočtu EU podílí cca 15 %. ¢Problematičnost tohoto zdroje je i ve stanovení maxim. vyměřovacího základu ¢Relativní nespravedlnost u tohoto zdroje spočívá v tom, že chudší státy mají vyšší výběr DPH a odvádějí relativně více ¢Zdanění dle země spotřeby=výhoda pro exportéry ¢Zdroj založený na HND (tzv. „čtvrtý zdroj“) zaveden v roce 1988 jako reakce na názory vlád některých členských zemí, které považovaly přepočtenou DPH za ne zcela objektivní hledisko. Vypočítává dle hrubého národního důchodu (HND), přičemž se tento zdroj podílí cca 70 % na příjmech rozpočtu EU a vykazuje z dlouhodobého hlediska, jak absolutní, tak i relativní růst Závazné příspěvky vlád Ostatní zdroje rozpočtu ¢daně, které odvádí zaměstnanci EU ze svých platů ¢příspěvky nečlenských zemí do některých programů EU ¢pokuty uložené společnostem, které porušily pravidla hospodářské soutěže nebo ¢jiné předpisy či zpětně vrácené prostředky z poskytnutých grantů, které nebyly vyčerpány a v neposlední řadě také úroky z opožděných plateb a přebytky z předchozích rozpočtů. ¢Tyto ostatní zdroje představují téměř 1,3 miliard EUR, což je pouze cca 1 % rozpočtu. Zdroje rozpočtu EU v roce 2018 Příjmy rozpočtu v čase EU budget eu-flag Zdroje rozpočtu EU v čase Příjmy v roce 2013 eu-flag Členění výdajů rozpočtu Evropské unie ¢Do Lisabonské smlouvy •ZÁVAZNÉ (Mandatorní): použití těchto výdajů je určeno přímo zakladatelskými smlouvami, resp. jinými právními normami. •NEZÁVAZNÉ: o těchto výdajích rozhodují orgány EU (dotace strukturálním fondům, na ochranu životního prostředí, atd.) n od Lisabonské smlouvy !!!Odstranění dělení výdajů na závazné a nezávazné!!! Výdaje rozpočtu ¢Společná zemědělská politika - povinná položka rozpočtu, nadále představuje největší rozpočtovou položku, ačkoli v posledních letech tento trend klesá. Na výdajích rozpočtu EU se i v současném programovacím období 2007 – 2013 bude podílet v průměru 43 % ( v letech 1968 – 1975 to bylo až 93 % rozpočtu). Většina (34 %) zemědělských výdajů směřuje na tzv. přímé platby zemědělcům a na opatření na zemědělských trzích (intervence apod.). Zbytek (9 %) je určen na podporu rozvoje venkova. ¢Strukturální opatření - výdaje na opatření v rámci politiky soudržnosti tvoří druhou nejvýznamnější výdajovou položku rozpočtu EU (cca 36 % rozpočtových výdajů). Finance plynou do Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti. ¢ ¢Výdaje na posílení konkurenceschopnosti EU - cca 8,5 % rozpočtových výdajů. Jedná se především o výdaje na výzkum a technologický rozvoj, transevropské dopravní a energetické sítě, vzdělávací programy, podporu podnikání a další politiky směřující k podpoře konkurenceschopnosti EU. ¢Spolupráce se třetími zeměmi - cca 5,7 % výdajů plyne na rozvoj spolupráce s třetími zeměmi, zejména s rozvojovými zeměmi. Značná částka bude vynaložena i na předvstupní pomoc a pomoc v rámci tzv. sousedské politiky. ¢Občanství, svoboda, bezpečnost a právo - výdaje určené na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv a na soudní spolupráci. Do této kategorie spadají i programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce. Výdaje rozpočtu 1119-tabulka_er Výdaje rozpočtu Výdaje rozpočtu Závazky vs. platby ¢Závazky: ¢Maximální výše právních závazků – jako jsou zakázky, granty nebo rozhodnutí –, které může EU v daném roce uzavřít. Tyto částky nemusejí být nutně vyplaceny v témže roce, ale mohou být vynakládány v průběhu několika rozpočtových let. ¢ ¢Platby: ¢Skutečné částky, které jsou v daném roce vypláceny. Vyplývají z právních závazků, které EU předtím uzavřela. Vývoj finančního rámce pro léta 2007-2013 ¢ ¢počátky jednání už od roku 2003 ¢protichůdné zájmy hlavních zemí ¢závěrečná dohoda v prosinci 2005 Rozpočtové období 2007 - 2013 Období let 2014 - 2020 ¢Evropská rada dne 8. února 2013 dosáhla dohody o budoucím finančním rámcem EU na období 2014-2020 – druhý pokus ¢ ¢Výsledná dohoda znamená celkový objem 2014 - 2020 ve výši 960 mld. EUR (v cenách r. 2011) v závazcích, tj. 1,00 % HND EU, platby ve výši 0,95 % HND EU ¢ ¢Úspory oproti návrhu EK činí 85 mld. EUR, včetně mimorozpočtových nástrojů činí úspora cca 95 mld. EUR ¢ ¢Celkově nižší rozpočet EU – s mimorozpočtovými nástroji o téměř 10 % - nižší odvody ČR v období 2014-2020 ¢ ¢Modernější struktura rozpočtu EU (nižší podíl SZP, vyšší podíl výdajů na konkurenceschopnost) Období 2014-2020 Porovnání návrhu EK a závěrů ER Závazky (v mil. EUR, ceny r. 2011) Návrh Komise 2014-2020 Závěry z 8.2. 2013 Rozdíl oproti návrhu EK Úspory oproti návrhu EK 1 Konkurenceschopnost 503 311 450 763 -52 548 -10,4% Heading 1a 164 317 125 614 -38 703 -23,6% CEF (nástroj pro propojení Evropy) 40 249 19 299 -20 950 -52,1% Heading 1b: Kohezní politika 338 994 325 149 -13 845 -4,1% 2. Udržitelný růst: přírodní zdroje 389 972 373 179 -16 793 -4,3% z toho: Tržní opatření a přímé platby 283 051 277 851 -5 200 -1,8% Rozvoj venkova 91 967 84 936 -7 031 -7,6% 3. Bezpečnost a občanství 18 809 15 686 -3 123 -16,6% 4. Evropa jako globální hráč 70 000 58 704 -11 296 -16,1% 5. Administrativa 63 165 61 629 -1 536 -2,4% 6. Kompenzace 27 27 0 0,0% Závazky celkem 1 045 284 959 988 -85 296 -8,2% jako procento HND 1,09% 1,00% Rozpočtové období 2014 - 2020 Výdaje v období 2014 až 2020 Nástroje mimo rozpočet EU Nástroje mimo rozpočet (mil. EUR, ceny r. 2011) Návrh Komise Konečné závěry z 8.2.2013 Rozdíl oproti návrhu EK Globalizační fond 3 000 1 050 -1 950 Fond solidarity 7 000 3 500 -3 500 Rezerva pro mimořádné události 2 450 1 960 -490 Nástroj flexibility 3 500 3 297 -203 Celkem 15 950 9 807 -6 143 Evropský rozvojový fond (EDF) 30 319 26 984 -3 335 Název Vznik Podporuje Evropský sociální fond 1960 "měkké" projekty (zaměstnanost) Evropský zemědělský záruční fond 1962 podpora zemědělců Evropský fond pro regionální rozvoj 1975 "tvrdé" projekty (podpora chudších regionů v celé Evropské unii) Fond soudržnosti (Kohezní fond) 1993 podpora chudších států EU (nikoli regionů) Fond solidarity 2002 pomoc při velké přírodní katastrofě Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2005 rozvoj venkova, součást Společné zemědělské politiky Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci 2007 pomoc propuštěným pracovníkům Evropský námořní a rybářský fond 2014 podpora rybářů, navazuje na Evropský rybářský fond Pravidla EU rozpočtu eu-flag 1.Zásada jednotnosti a správnosti 2.Princip ročního rozpočtu 3.Zásada vyrovnanosti 4.Zásada zúčtovací jednotky 5.Zásada obecnosti 6.Zásada specifikace položek 7.Zásada správného finančního řízení 8.Zásada průhlednosti (transparentnosti) Schvalovací procedura - původní Procedura dle LS ¢Orgány EU do 1.července sestaví odhad svých výdajů ¢Komise sestaví do 1.září návrh rozpočtu na příští rok ¢Rada přijme stanovisko (včetně návrhů změn) a předá jej EP (do 1.října) ¢EP má 42 dní na schválení v prvním čtení, když ale rozpočet neprojde pošle jej zpět do Rady (ta když do 10 dní schválí změny navržené EP, je rozpočet přijat) ¢Pokud ale Rada nesouhlasí se změnami EP svolá se Dohodovací výbor (paritní zastoupení Rady a EP) – má 21 na to, aby nalezl shodu, účastní se i Komise, která v případě nenalezení shody navrhne nový rozpočet ¢Když se Dohodovací výbor dohodne, pak mají EP a Rada 14 dní na schválení rozpočtu ¢Rozpočet je přijat: (i) ani jeden orgán se už nevyjádří; (ii) jeden ho schválí, druhý se nevyjádří; (iii) oba jej schválí; (iv) EP jej schválí, Rada zamítne=>EP do 14 může schválit s konečnou platností (1/2 všech členů a 3/5 odevzdaných hlasů) ¢Rozpočet je nepřijat (Komise předkládá nový návrh): (i) zamítnou jej oba; (ii) jeden orgán jej zamítne a druhý se nevyjádří; (iii) zamítne jej EP a Rada schválí Rozpočtové provizorium možné čerpat finanční prostředky na období jednoho měsíce pro každou kapitolu nebo oddíl rozpočtu ve výši 1/12 prostředků určených na tuto kapitolu či oddíl v minulém rozpočtovém roce. Přitom to nesmí být částka, která by přesahovala jednu dvanáctinu prostředků, které jsou stanoveny v připravovaném návrhu rozpočtu. Provádění rozpočtu q a) oRozpočet provádí Komise, a to na vlastní zodpovědnost a v mezích určených prostředků. osdílené řízení – s prostředky hospodaří v podstatě orgány jednotlivých členských států oexistuje systém kontrol oEvropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) Provádění rozpočtu q a) Britský rabat q a) oBritánie po svém vstupu měla mnohem vyšší výdaje než příjmy v relaci s ostatními zeměmi (podíl zemědělství na HDP byl nižší+velké množství zem.produktů dováží z nečlenských zemí EU – cla jsou zdroji rozpočtu)=>pozice čistého plátce o1984 Dohoda z Fontainebleau a sleva (rabat) ve výši 2/3 příspěvku Británie do rozpočtu, jenž byl rozdělen mezi ostatní země=>sporná okolnost o Bilance států (v % HND, 2007) http://www.europarl.europa.eu/news/en/news-room/20141202IFG82334/eu-budget-explained-expenditure-an d-contribution-by-member-state Rozdíl mezi příjmy a odvody ČR a EU rozpočtu (mld. Kč) Rozdíl mezi příjmy a odvody ČR a EU rozpočtu Graf Graf