doc. Mgr. Ing. Michal Tvrdoň, Ph.D. č. dveří: A 403 telefon: 596 398 460 email: tvrdon@opf.slu.cz * Lebiedzik, M. - Tvrdoň, M., 2007. Hospodářské politiky Evropských společenství : vznik, vývoj a současnost. Karviná: SU OPF. POUZE HISTORICKÉ SOUVISLOSTI * Baldwin, R. – Wyplosz, Ch., 2013. Ekonomie evropské integrace. * Evropské právo – nakladatelství Sagit. * + nejrůznější webové zdroje * ¡ ¡ MMj02840130000[1] 1.Hospodářská politika a Evropská unie 2.Úloha HP v integraci. Mezinárodní hospodářská spolupráce v podmínkách globalizace světové ekonomiky. 3.Financování hospodářské politiky EU. Rozpočet EU. 4.Společná obchodní politika. 5.Společná zemědělská politika. 6.Společná dopravní politika. 7.Hospodářská, sociální a územní soudržnost v EU. 8.Hospodářská a měnová politika. 9.Hospodářská soutěž v rámci EU. 10.Pojetí a formy průmyslové politiky v EU. 11.Sociální politika. 12.Ekologická politika. Ochrana spotřebitele v EU. 13.Politika rozvojové spolupráce. 14. ¡celkem lze získat 100 bodů, z toho 70 na zkoušce a 30 bodů za odevzdanou seminárku ve Wordu (hodnotí se formální a věcná stránka) ¡Na seminární práci se přihlašují studenti v týmu dvou studentů přes informační systém ¡ ¡ ¡ §Souhrn všech opatření státu, které jsou realizovány k podpoře hospodářského rozvoje a dosažení dlouhodobých hospodářských cílů. §Hlavní (obecný) cíl: ▪maximalizace společenského blahobytu ▪Praktické cíle: ¨trvalý a přiměřený hospodářský růst ¨vysoký stupeň zaměstnanosti ¨cenová stabilita ¨vnější hospodářská rovnováha ¨ ê ê ¡Svobodný trh bez omezení s řadou pravidel, které jsou nezbytné pro hladké fungování hospodářské výměny a pro ekonomickou a sociální soudržnost ve společném hospodářském prostoru. ¡ ¡Stupně ekonomické integrace? ¡Základní zřizovací smlouvy? ¡ ¡V oblasti hospodářské politiky je dle článku 3 SEU cílem: ¡ üvyvážený a trvale udržitelný rozvoj Evropy ücenová stabilita+společná měna euro üvysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku ühospodářská, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi ČS, üvysoké úrovně ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, ümezinárodní vztahy se třetími zeměmi § ¡ ¡Zásada svěření pravomocí Unii ¡Výkon se pak řídí zásadou subsidiarity a proporcionality (definice) ¡Nové systematické vymezení pravomocí Unie: (i) výlučné; (ii) sdílené; (iii) koordinované ¡Instituce EU a jejich pravomoce? ¡Supranacionální (nadstátní integrace)? ¡Kde je ukotveno přenesení pravomocí? ¡Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů ČR přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci ¡K ratifikaci mez. Smlouvy je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu v referendu ¡=>tzv. euronovela Ústavy ČR ¡„Svrchovaný stát při svém vstupu předává mezinárodní instituci část svých svrchovaných pravomocí v oblasti tvorby práva, vynucování práva, centrálního bankovnictví atd. Nevzdává se tím svrchovanosti samotné, která je pojmovým znakem samostatného státu. Naopak svou svrchovanost zhodnocuje tím, že ji v některých oblastech vykonává společně s jinými státy prostřednictvím zvláštního mezinárodního subjektu. Vstup do Evropské unie proto nebude mít za následek ztrátu svrchovanosti českého státu, ale jen odlišný výkon svrchovaných pravomocí.“ ¡ ¡Zdroj: důvodová zpráva k ústavnímu zákonu č. 395/2001 Sb. ¡Toto přenesení pravomocí se děje již samotnou Přístupovou smlouvou v rozsahu jí stanoveném a v míře nutné pro naplnění cílů evropské integrace, resp. účelu členství České republiky v Evropské unii. ¡ ¡Orgány mezinárodní instituce budou vykonávat přenesené pravomoci namísto orgánů vnitrostátních. Nejde tedy, jak již řečeno, o omezení suverenity, ale spíše o její transfer. ¡smlouvy podle článku 10 Ústavy mají přednost před zákonem a nikoliv před ústavním pořádkem a k jejich ratifikaci musí vyslovit souhlas prostou většinou Parlament. Smlouvy podle článku 10a Ústavy jsou však přijímány Parlamentem ústavní většinou. Je však problematické určit, zdali jsou tyto smlouvy postaveny na roveň ústavního pořádku, nebo zda jsou pouze odnoží smluv, které mají aplikační přednost před zákonem a musejí být v souladu s ústavním pořádkem ¡pravomoc= oprávnění příslušného orgánu vykonávat veřejnou moc v oblasti své působnosti zákonem stanovenými právními prostředky ¡působnost můžeme definovat jako okruh otázek, či problémů, o kterých je určitý subjekt oprávněn rozhodovat ¡Vertikální dělení pravomocí, tj. EU vs. ČS ¡Vychází se z toho, že pouze ČS mají originální právní subjektivitu, zatímco mez. organizace ji mají odvozenou a jsou v podstatě vázány na existenci ČS ¡Supranacionální integrace (pravomoci pravomocí –nositeli jsou ČS ,které mohou určovat, rozšiřovat či zužovat pravomoci EU – viz čl. 48 SEU) ¡Právní subjektivita dle článku 47 SEU ¡+ článek 335 SFEU: „Unie má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám.“ ¡Svěřené pravomoci jsou limitovány na konkrétní oblasti =>každý návrh legislativního aktu musí obsahovat zmocnění obsažené v primárním právu ¡Např. v čl. 50 SFEU: „Evropský parlament a Rada přijmou na návrh Komise a po konzultaci s HSV řádným legislativním postupem směrnice k zavedení svobody usazování.“ ¡!Pozor! Vymezení politik dle čl. 3 -6 SFEU není dostačujícím zmocněním pro vydání právního aktu, je třeba hledat v konkrétních ustanoveních pro danou politiku §Pouze Unie vytváří a přijímá právně závazné akty v oblastech, kde mají pravomoc a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocněny nebo provádějí-li akty Unie. 1. Celní unie 2. Stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování JVT 3. Měnová politika pro členské země, jejichž měnou je euro 4. Zachování biologických mořských zdrojů v rámci spol. rybářské politiky 5. Společná obchodní politika § § EU se nemusí řídit zásadou subsidiarity , principem proporcionality se ale řídit musí §Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost. §Právně závazné akty mohou přijímat jednak orgány Unie, jednak členské země – princip komplementarity). §Vnitřní trh; §Sociální politika; §Hospodářská, sociální a územní soudržnost; §Zemědělství a rybolov (vyjma zachování biologických mořských zdrojů); §Životní prostředí; §Ochrana spotřebitele; §Doprava; §Transevropské sítě; §Energetika; §Prostor svobody, bezpečnosti a práva; §Otázky veřejného zdraví. ¡členským státům náleží v dotčené oblasti autonomní pravomoc v tom rozsahu, v jakém svou pravomoc EU nevykonala (u výlučných nemají žádnou) ¡ ¡„Členské státy by v těchto oblastech neměly žádnou legislativní moc, což by znamenalo, že by jim bylo znemožněno vydávat i zákony, které by například liberalizovaly poskytování poštovních služeb, pokud by si předtím neopatřily souhlas EU“ ¡V oblastech s paralelní pravomocí může Unie i členské státy vydávat předpisy současně, aniž by výkon pravomoci Unie vedl ke znemožnění výkonu pravomoci členského státu. Tento princip se uplatňuje ve vztahu k oblastem, kde se činnost EU a členských států vzájemně nevylučuje, ale spíše přispívá k dosažení stanovených cílů ¡Dojde-li však přeci jen ke konfliktu, pak v souladu se zásadou přednosti práva EU platí úprava obsažená v aktu Unie ¡Orgány EU musí respektovat princip subsidiarity a proporcionality ¡Smlouvy umožňují EU v dané oblasti rozsáhle harmonizovat národní předpisy (zpravidla pomocí směrnic) a EU se rozhodne této pravomoci využít, nezbývá členskému státu takřka žádná pravomoc. Pokud však EU bude považovat v určitých záležitostech za dostatečné provedení minimální harmonizace, nebo se unijní úpravě určitých otázek vyhne úplně, má členský stát poměrně rozsáhlý prostor pro vlastní legislativní činnost ¡Rozdíl mezi směrnicí a nařízením? § Tato pravomoc se týká i oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména provádět programy, dále se pak tato pravomoc týká ještě politiky v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským zemím bránit ve výkonu jejich pravomocí, tj. neplatí zde princip komplementarity, nýbrž princip paralelní, z čehož plyne, že EU nemá při jejich výkonu přednost ¡vysoká politická citlivost oblastí, které do ní spadají ¡V podstatě kompromis dvou přístupů (zaměstnanost jako podpůrná a sociální jako sdílená) ¡Klíčovou pravomocí EU je v tomto směru oprávnění koordinovat výše uvedené politiky a rovněž právo monitorovat dodržování hlavních směrů hospodářské politiky vydávaných doporučením Radou. ¡ ¡ §Unie provádí činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. §Ochrana a zlepšování lidského zdraví; §Průmysl; §Kultura; §Cestovní ruch; §Všeobecné vzdělávání; §Civilní obrana; §Správní spolupráce. ¡EU je v rámci této kategorie postavena do pozice, z níž může pouze podporovat, koordinovat či doplňovat činnosti členských států, které si zachovávají rozhodující úlohu. ¡právní předpisy však nemohou harmonizovat právní řády členských států, stejně tak, jako nesmějí nabýt tak extenzivní povahy, že by došlo k nahrazení pravomocí členských států v předmětných oblastech. ¡ ¡Antidiskriminace ¡Boj proti podvodům ¡Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ¡Daně ¡Duševní vlastnictví ¡Finanční služby ¡Hospodářská a měnová unie ¡Hospodářská a sociální soudržnost ¡Kultura, mnohojazyčnost a audiovize ¡Lidská práva ¡Justice a vnitro ¡Obchodní politika EU ¡ § ¡Právo obchodních společností ¡Průmyslová politika EU ¡Rovnost žen a mužů ¡Rozpočet EU ¡Rozšiřování Evropské unie ¡Sociální ochrana ¡Sociální zabezpečení migrujících osob ¡Výzkum ¡Vzdělávání a odborná příprava ¡Zaměstnanost ¡Zdravotnictví ¡Zemědělská politika §