Regionální ekonomika a politika Ing. Kamila Tureèková, Ph.D. Geografie ¡ Geografie je vìda zkoumající prostorové rozšíøení jevù na Zemi, jejich vzájemnou interakci s krajinnou sférou a jejich dynamický vývoj v èase. ¡ Geografie èlení územní prostor na: ¡ fyzicko-geografickou (pøírodní) sféru ¡ socioekonomicko-geografickou sféru, která je definována výsledky lidské èinnosti ¡ Socioekonomická geografie (humánní, antropogenní, kulturní èi sociální geografie) se zabývá studiem aktivit lidské spoleènosti v územním (i pøírodním) prostoru a jejich vzájemnou interakcí. Klade dùraz na zkoumání pøíèin a dùsledkù rozmístìní lidských aktivit na zemském povrchu. prostor a území ¡ Prostor (teritorium) pøedstavuje systém polohových mìnících se vztahù ve svìtì hmotných pøedmìtu. ¡ Daný prostor je mìøitelný podle vzdálenosti, rozsahu, lokalizace aj. ¡ Prostor jako takový je ekonomický faktor, který má svou hodnotu i náklady na užívání a je stanoven jako lokalizaèní faktor pøi rozhodování o umístìní ekonomických aktivit. ¡ Prostor ovlivòuje potenciál území. ¡ Území je možným synonymem prostoru. ¡ Území je oblast, formálnì i neformálnì vytýèená, která je definována urèitým souborem spoleèných (fyzicko-geografických nebo sociálnì-ekonomicko-spoleèenských) charakteristik, které dané území odlišují od jiného území (oblasti). urbanizace ¡ Urbanizace pøedstavuje koncentraci prostorových forem organizace lidské spoleènosti. ¡ proces prostorové koncentrace obyvatelstva a lidských èinností a aktivit na daném území (nejèastìji se jedná o zmìnu venkovského zpùsobu života na mìstský). ¡ Urbanizace (pomìš�ování) pøedstavuje proces formování a rozvoje mìstského zpùsobu života, rùstu úlohy mìstských sídel ve vývoji spoleènosti a pronikání mìstských prvkù do prostoru osídlení. Regionalizace ¡ Regionalizace je aktivní èinnosti smìøující k vymezování regionù, tj. k (pomyslnému èi faktickému) ohranièování urèitého území na základì zvolených kritérií, které vyplývají z konkrétních potøeb regionalizace. ¡ Regionalizace se provádí dvìma zpùsoby: ¡ zdola (z pohledu ekosystémù èi geomorfologie nebo z historického vývoje) ¡ shora (subjektivní pohled pøi vymezování regionù, zejména pro potøeby lidské spoleènosti) ¡ Pøíèiny regionalizace souvisí s vývojem lidské spoleènosti a její potøebou èlenit geografickou sféru na menší specifické územní celky (státy, království, provincie, kantony, kraje, hrabství, župy, departamenty, prefektury aj.) a to pøevážnì z dùvodu provádìt na tìchto (administrativních) územních celcích jednotnou „státní“ správu èi samosprávu. ¡ Pøíèiny regionalizace jsou zejména politické a ekonomické. Regionalistika ¡ Regionalistika je multioborová, interdisciplinární vìdní disciplína, která se zabývá: ¡ studiem prostorových jevù, procesù a vztahù ¡ zkoumáním vzniku, vývoje a charakterem regionù s cílem zvýšení kvality života lidí žijících v jednotlivých regionech Regionální ekonomika a ekonomie ¡ Regionální ekonomikou chápeme ekonomický systém vymezený na územních celcích, které jsou souèástí vìtších ekonomických systémù (státù…), avšak se projevují jako relativnì samostatné celky mající vlastní identitu. Na této teritoriální úrovni se aplikuje hospodáøská politika s místním dosahem (regionální politika). ¡ Regionální ekonomie je vìdní disciplína, jejímž tìžištìm jsou ekonomické významné územní vztahy a jevy. ¡ Regionální ekonomie je v souèasnosti dynamickým interdisciplinárním oborem, který zahrnuje jak prvky standardní ekonomie, tak i dalších disciplín, jako je geografie, sociologie, urbanismus apod. ¡ Dùležitým znakem je zahrnutí prostoru do rozhodování domácností a firem, které standardní ekonomie opomíjí. region ¡ Vymezené území na základì jednoho nebo více kritérií. ¡ Region je komplex vznikající regionální diferenciací krajinné sféry. ¡ Region je území s definovanými prvky, v nìmž existuje specifická funkèní a související infrastruktura a prosazuje se spoleèný zájem na rozvoji regionu a na zlepšení blahobytu obèanù. ¡ Regiony mohou být stanoveny buï politicky (administrativní jednotka) nebo mohou vzniknout pøirozenì, jako kulturní, èi národnostní nebo náboženský celek, pøípadnì na základì vlastností (homogenní region) èi vztahù jako (heterogenní) funkèní region. ¡ homogenní regiony – vyznaèuje se podobným HDP/obyv., mírou nezamìstnanosti, koncentrací zemìdìlství, hustotou osídlení apod.; regiony jsou ve sledovaných vlastnostech stejnorodé ¡ heterogenní, funkèní regiony (nodální, spádové, uzlové) – charakteristikami rozlièné regiony, avšak s intenzivními vazbami mezi subjekty uvnitø regiony a ménì intenzivními mimo tento region region - èlenìní ¡ Dle vzniku regionu na: (1) region pøirozený a (2) region umìlý ¡ Dle vlastností a struktury: (1) regiony homogenní a (2) regiony nehomogenní, resp. funkèní. ¡ Dle hierarchie: mikroregiony, mezoregiony a makroregiony ¡ Dále dle øádu (stupnì) regionu na regiony prvního (vyššího) øádu a regiony druhého (nižšího) øádu. ¡ Dle prostorové uspoøádání makroregionù • subnacionální region (kantony ve Švýcarsku) • nacionální region ve smyslu území státu • supranacionální region (Skandinávské zemì, Pobaltské státy) • transnacionální region (èástí území dvou a více státù, Euroregiony) ¡ Subregionem pak oznaèujeme hierarchickou podøízenost regionu vùèi jinému. Regionální problémy ¡ Regionální problémy jsou odrazem nežádoucí rozdílnosti regionù a jejich existence vyžaduje aktivizaci institucí pùsobících v regionální rozvoji s cílem tyto regionální problémy omezit nebo odstranit. ¡ Regionální problémy úzce souvisí s regionálními rozdíly a jejich øešení se vìnuje regionální politika. problémový region ¡ Koncentrace regionálních problémù do urèitých území, mùže vést ke vzniku regionù: ¡ s vysokou nezamìstnaností nebo jinými sociálními problémy ¡ s nízkou hospodáøskou výkonností ¡ se špatnou kvalitou životního prostøedí ¡ Termín „problémový region“ je relativní pojem, který je charakteristický svou dynamikou v prostoru a èase. ¡ Dìkuji za pozornost.