STRUČNÝ VÝVOJ NÁZORŮ NA FORMÁLNÍ ORGANIZACI Dagmar Svobodová Studium formálních organizací • • • • • • •Dva pohledy: 1) všudypřítomnost formálních organizací 2) termín byrokracie • •Vývoj: 19. století - míra nejistoty pro dělníky, nižší sociální vrstvy 20. století – zajištění sociální, ekonomické i kulturní reprodukce společnosti 30. léta po 2. světové válce – vrchol úspěšnosti 60. léta 20 století – kritika byrokracie 70. léta – změny v oblasti informačních technologií, sektoru finančních transakcí, ekonomické aktivity 80. a 90. léta 20. století – škola sociotechnické organizace Formální organizace •Umělý prostředek koordinace aktivit většího počtu lidí za určitým účelem •Formálnost organizací = podobné principy fungování •Legislativa, která určuje formy organizací •Jsou to „prázdné formy“ •Vznikají jako pokusy o řešení stejného problému => zajištění koordinace většího počtu lidí • •Mnohoznačný termín byrokracie je označením pro mechanismus ohrožující a potlačující lidskou svobodu Klasické období sociologie organizace • • •Stoj na efektivní zpracování vstupů všeho druhu •Byrokracie zvyšuje efektivitu činnosti organizace •Počátek studia – první dvě desetiletí 20. století •Snaha stanovit podmínky nejúčinnějšího fungování organizace •lidský faktor přeměnit na zautomatizovaný nástroj Zakladatelé: teoretický směr – Max Weber technický směr – Frederick W. Taylor principy řízení – Henry Fayol • • • • •Weber – snaha o technickou převahu byrokracie • •Taylor – práce pomocí časových a pohybových studií, nejúčinnější prostředky pro realizaci cílů • •Fayol – univerzálně platné principy, maximální účinnost chodu organizace • •Organizace jsou dehumanizující, protože výchozím předpokladem je robotizace individua Reakce na klasické období sociologie organizace •30. léta 20. století – zpochybňování klasického období • •Počínající výzkum mezilidských vztahů a neformálních skupin • •Tvoření organizací a spolupráce => překonání omezenosti individuálních možností • •Spolupráce => vnitřní uspokojení, vnější účinnost • •Weber zdůrazňuje mocenské aspekty organizací, zdůraznění strojových organizací Barnard zdůraňuje dobrovolnost členství Totální instituce a organizace •Totální instituce jsou organizace vytvářející prostředí, které se zásadním způsobem liší od životního světa. Místo, které slouží jako bydliště i jako pracoviště. Skupiny totálních institucí: • 1) péče o lidi, kteří se sami o sebe nepostarají – staří lidé, sirotci, osoby tělesně, mentálně postižené 2) péče o lidi, kteří můžou být pro společnost rizikoví – lidé trpící nakažlivými chorobami 3) instituce zřízené na ochranu společnosti – vězeňské ústavy, ústavy pro převýchovu nezletilých, agresivních šílenců 4) zařízení pro realizaci technických záležitostí souvisejících s provozem – kasárny, internátní školy 5) zařízení, které mají zvláštní chráněné prostředí – kláštery, azyly nejrůznějších druhů • •