Strukturně funkcionální pojetí organizace Dagmar Svobodová Strukturně funkcionální pojetí organizace •Strukturní funkcionalismus •Strukturní funkcionalismus a T. Parsons •Strukturní funkcionalismus a P. Selznick •Strukturní funkcionalismus a M. Weber •Gouldner a jeho kritika Strukturní funkcionalismus •Chápe organizace jako zvláštní sociální útvary odlišné od svého sociálního prostředí, jako útvary plnící specifické cíle, k jejich dosažení jsou jistým způsobem strukturovány • Organizační cíle Akterův zájem uspokojit potřeby Obrázek č. 1 Strukturně funkcionální příklad Zdroj: Novotná 2008, vlastní úprava •Všechny umělé vytvořené organizace se vyznačují následujícími vlastnostmi: –Dělbou práce, dělbou moci a dělbou zodpovědnosti, které jsou stanoveny způsobem podporujícím dosažení stanovených cílů –Existencí jednoho či většího počtu rozhodovacích center, které orientují úsilí členů organizace k dosažení cílů •Zakladatel Talcott Parsons (1902 – 1979) • Strukturní funkcionalismus podle Parsonse • Odlišení formální organizace od ostatních sociálních útvarů orientací na dosažení specifického cíle • • Odvození vztahu formální organizace k vnějšímu prostředí a její vnitřní struktuře • Specializované organizace nejrůznějšího typu jsou nutností všude, kde produkce a spotřeba komodit a služeb neprobíhá uvnitř stejné jednotky, tedy ve všech společnostech, které dosáhly určitého stupně dělby práce Strukturní funkcionalismus podle Selznicka •organizace jako kooperativní systémy složené z individuí, která jsou ve vzájemné interakci a současně ve vztahu k formálnímu systému koordinace •Vzájemné ovlivňování formálních a neformálních aspektů organizace •Struktura jako celek současně reaguje na vlivy přicházející z vnějšího prostředí Strukturně funkcionální pojetí organizace podle Webera Zakladatel sociologie organizace Protestanská etika a duch kapitalismu Spoluzakladatel Německé sociologické společnosti Jeho sociologické úvahy se věnují náboženství, moci a byrokracii •Racionalistické chápání organizace •Pravidla nevznikají spontánně •Odlidšťující charakter byrokratické mašinerie Gouldnerova kritika V 60. – 70. letech 20. století jsou kritizovány dosavadní sociologické teorie, zejména strukturální funkcionalismus Parsonse Důvody spočívaly v: •odosobnění empirických výzkumů •preferování objektivní pravdy v sociologii •kritika stávajících poměrů v sociologii - - „The coming crisis of western sociology“ (1971) (krize západní sociologie) Oslabení teorie Parsonse a hledání alternativ Spjatost kritiky sociologie a kritiky společnosti Neexistuje čistá ideologická sociologie Parsons ignoroval aktuální problémy americké společnosti (chudoba, občanské protesty a nepokoje) Gouldner se ztotožňuje se sociologií - radikální, reflexivní a morálně orientovanou •Sociologie může na jedné straně formulovat konzervativce, ale na straně druhé může produkovat radikály -