Trh práce a nezaměstnanost JB2c4e5a_nezam5 Unemployment-LR2 unemployment §Nezaměstnaný §Míra nezaměstnanosti §Frikční nezaměstnanost §Strukturální nezaměstnanost §Sezónní nezaměstnanost §Cyklická nezaměstnanost §Přirozená míra nezaměstnanosti C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\9CHFMSF4\MCj04414620000[1].png ¡Práce * každý druh manuální nebo duševní činnosti, který je v tržní ekonomice nutný k produkci výrobků a služeb a je zaměřen na získání důchodu. Práce= nejdůležitější VF ¡Trh práce * místo, kde se zaměstnavatel a zaměstnanec navzájem najdou a dohodnou se na smlouvě o mzdě, pracovní době apod. ALE jisté odlišnosti (zejména člověk jako nositel práce a zásahy 3 subjektu (kromě D a S)=státu. SEGMENTACE * ¡Pracovní síla * je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, což jsou osoby, buď pracují, nebo které chtějí pracovat. Součástí pracovní síly nejsou obvykle nepracující studenti, nepracující důchodci, ženy v domácnosti a některé skupiny osob, které nejsou počítány mezi nezaměstnané, neboť aktivně nehledají práci (např. bezdomovci). ¡ ¡ ¡ C:\Documents and Settings\Zam\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\VVU3TWN6\MCj04338830000[1].png ¡Poptávané množství práce je tedy závislé na mzdové sazbě a poptávka po práci je určena příjmem z mezního produktu práce. ¡Cena produktu je v podmínkách dokonalé konkurence dána, to znamená, že poptávka po práci je ovlivněna výši fyzického mezního produktu práce. ¡Jeho velikost je dána: ¡kvalifikací samotné práce, která souvisí s úrovní dosaženého vzdělání, ¡dovedností pracovníků, jejich praxí. ¡mezní produktivitou ostatních výrobních faktorů. ¡řídící a technologické možnosti firmy. ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Tržní poptávka po práci je horizontální součet individuálních křivek poptávky po práci všech firem na trhu práce. Je zahrnuta stejná práce ve všech odvětvích. QL DL w Nabídka práce vyjadřuje všechny kombinace množství práce a mzdy, tzn. množství práce, které bude nabízeno při jednotlivých úrovních mzdové sazby. DEN MÁ JEN 24 HODIN Velikost nabídky práce je závislá na výši mzdové sazby a je určena ztrátou spojenou s obětováním volného času. Substituční efekt rostoucích mezd podněcuje pracovníky ke zvýšení množství nabízené práce, substituuje volný čas za práci, a ten je dražší. Důchodový efekt rostoucích mezd podněcuje pracovníky ke snížení nabízeného množství práce, neboť vyšší mzda činí spotřebitele bohatším=> ohnutí nabídkové křivky práce http://vnps.vn/Hinh_anh/Labour%20sup%203.jpg ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ ¡ Tržní nabídka práce je součtem individuálních nabídek práce v určité profesi, příp.odvětví. QL SL w Rovnováha na trhu práce vzniká při tzv. rovnovážné mzdě, která je dána průsečíkem křivky tržní poptávky po práci a tržní nabídky práce. V tomto bodě se nalézá rovnovážná mzda wE. ¡zasahuje do něj vláda ¡neexistuje dokonalá elasticita nabídka –mobilita pracovních sil (nedostatek bytů) –sociální aspekty (vázanost lidí na místo) –kvalifikace a rekvalifikace ¡neexistuje dokonalá elasticita poptávky –efektivností mzdy (firma přeplácí z důvodů personálních) –institucionální faktory (pracovně právní předpisy, minimální mzda, kolektivní smlouvy) ¡mzdová nepružnost – mzdy reagují velmi pomalu na výrazné změny na trzích práce, než je tomu u cen na trzích výrobků a služeb. ¡firmy vytváří vlastní mzdové struktury, kvalifikační systémy (mzdové sazby) a existují tak rozdíly ve výši mezd. ¡MONOPSON? ¡Definice nezaměstnaného ¡- více přístupů ¡- dle doporučení ILO – osoby starší 15let, které splňují tyto podmínky: ¡ 1.jsou bez práce 2.hledají „aktivně“ práci – tj. registrace na UP nebo jiné soukromé zprostředkovatelské agentury 3.připravenost nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů Základní východiska student more_information unemployed-person §Nezaměstnanost=jev, tj. nerealizovaná (neuspokojená) nabídka práce na trhu práce §Míra nezaměstnanosti= ukazatel toho, jak vysoký je podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva ¡Dva klíčové problémy: ¡1. základní vztah mezi nezaměstnaností a inflací ¡2. konfliktnost státních zásahů, které směřují k dosažení co nejvyšší zaměstnanosti a stability cen Základní východiska student more_information ¡Ekonomicky aktivní obyvatelstvo= jsou to lidé starší 15 let, kteří buď pracují (jsou zaměstnaní) a nebo lidé kteří jsou sice nezaměstnaní, ale práci si hledají a nebo čekají, až se budou moci po dočasném vysazení z práce do zaměstnání vrátit (do 14 dnů). ¡ ¡Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo= jsou to lidé, kteří nejsou zaměstnaní a současně nesplňují kritéria pro zařazení do skupiny nezaměstnaných. Patří se zejména děti v předškolním věku, studenti, invalidní a starobní důchodci. Základní východiska student more_information ¡Mladí lidé (absolventi) ¡Starší lidé (+55) ¡Ženy samoživitelky ¡Lidé bez kvalifikace (základní vzdělání) ¡Některá etnika ¡Osoby se zdravotním postižením (hendikepovaní) •míra ekonomické aktivity (participation rate) vyjadřuje podíl pracovní síly L (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15ti let. •míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob starších 15 let •míra nezaměstnanosti – přesněji obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných (U) na celkové pracovní síle (L) (v procentech). ¡úplný census, tj. sčítání lidu (jen občas) ¡výběrová šetření pracovních sil (vybraný vzorek domácností a jejich monitoring) – využívá ČSÚ pro výpočet obecné míry nezaměstnanosti ¡sekundární prameny (např. statistiky Úřadu práce) – dříve se tak zjišťovala tzv. registrovaná míra nezaměstnanosti, ta ale byla nahrazena od roku 2013 ukazatelem – podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) calculator Míra zaměstnanosti 20-64 letých v EU, 2017 Míra nezaměstnanosti 15-64 letých v EU, rok 2017 Míra nezaměstnanosti 15-24 letých v EU, 2017 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %), rok 2017 1.průběhu hospodářského cyklu 2.probíhající strukturální změny 3.realizovaný vědeckotechnický rozvoj 4.rozsahu a formách státních zásahů do ekonomiky 5.integrační tendence 6.síla a politika odborů na trhu práce 7.institucionální nastavení (délka pracovního týdne, věk pro odchod do důchodu, výše sociálních dávek apod.) 8.pružnost trhu práce, resp. mezd 9.vývoj inflace 10.demografické faktory ¡ekonomické (nejsou optimálně využity VF – viz PPF, zatížení SR, nižší spotřeba=>nižší HDP) ¡sociální ¡psychické ¡označována za „normální“, v podstatě zdravou formou nezaměstnanosti ¡dobrovolný odchod ze zaměstnání za účelem nové práce ¡časové hledisko – doba potřebná k nalezení nového pracovního místa (inzeráty, pohovory, vyhledávání) a taktéž následná změna pracovního místa (příprava, výměna např. bydliště apod.) ¡zpravidla v rozmezí 6-12 týdnů ¡krátkodobá ¡příčiny: nepravidelnost produkce specifických odvětví (stavebnictví, těžba, zemědělství, cestovní ruch) či ve spotřebě existující sezónní výkyvy (vánoce, cestovní ruch, textil, zemědělství) ¡stát v těchto případech např. kompenzuje určité % mzdy po dobu těchto výkyvů, přičemž se tak udržuje pracovní síla a podnikateli nevznikají náklady během nečinnosti ¡nebo stát přispívá zaměstnavatelům na pracovní pomůcky, pronájem strojů, tak aby mohl fungovat i během výkyvů ¡nabídka práce určitého druhu (pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu) je vyšší než poptávka, tj. existuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou ¡důvodem je i nízká územní mobilita, mobilita v rámci změny kvalifikace (rekvalifikace) ¡je spojovaná s cyklickými výkyvy ekonomiky, je rozdílem mezi skutečnou mírou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti. ¡míra nezaměstnanosti, která je slučitelná s dlouhodobou rovnováhou ekonomiky, lze ji však charakterizovat také jako míru nezaměstnanosti, při které je skutečná a očekávaná inflace stejná ¡Někdy je definována jako tzv. plná zaměstnanost ¡Podmínku je rovnost počtu lidí opouštějících práci a počtu lidí nalézajících práci 1990 2012 Zdroj: OECD; Eurostat Eurozóna-12 Zdroj: ČSÚ ¡Poptávka a nabídka práce se shodují=>je dosažena plná zaměstnanost tj. přirozená míra nezaměstnanosti a rovnovážná reálná mzda. Předpokladem jsou dokonale pružné mzdy. Vzniká pouze dobrovolná nezaměstnanost a ekonomicky aktivní obyvatelstvo se člení na zaměstnané a dobrovolně nezaměstnané. ¡předpokládá strnulost mzdových sazeb, tj. nepružné nominální mzdové sazby. Existující nominální mzdová sazba je vyšší než její rovnovážná úroveň, a při této sazbě existuje určitá míra nedobrovolné nezaměstnanosti. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je potom tvořeno zaměstnanými a nezaměstnanými, kteří se člení na dobrovolně nezaměstnané a nedobrovolně nezaměstnané. ¡Vyjadřuje fakt, že při růstu nezaměstnanosti nad její přirozenou úroveň úměrně klesá hrubý domácí produkt (oproti potenciálnímu HDP). ¡Hrubý odhad ztráty blahobytu spojený s dočasným zvýšením míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod by činil dvě až tři procenta reálného výstupu ¡je-li skutečná míra nezaměstnanosti na úrovni přirozené míry, pak Y = Y*, nebo také Y/Y* = 1. Je-li skutečná nezaměstnanosti vyšší u > u*, ekonomika nevyužívá své potenciální možnosti ¡