FISKÁLNÍ POLITIKA pic11958 Hospodářská politika §hospodářská politika je činnost, při níž vláda používá určitých nástrojů, aby ovlivnila ekonomický a sociální vývoj dané země, přičemž se snaží dosáhnout určitých cílů. •Pod pojmem stát je nutno si představit celý komplex institucí: §Zákonodárné instituce (parlament) §Vládní instituce (vláda, ministerstva či další státní instituce) §Soudní instituce (zajišťují vymahatelnost práva) •Instituce protisměrných sil či nositelé vlivu, které nepatří k formální organizaci HP, ale přímo či nepřímo ji ovlivňují (odbory, politické strany, lobby apod.) •VSTUP do EU? Hospodářská politika Hospodářská politika - cíle Nástroje a cíle fiskální politiky Vládní příjmy Vládní výdaje Agregátní poptávka Agregátní nabídka Ekonomický růst Plná zaměstnanost Stabilita cen Vnější ekonomická rovnováha nástroje zprostředkující cíle hlavní cíle Vláda a fiskální politika •Základní cíle: §Utlumit výkyvy hospodářského cyklu, §Přispět k rychlému ekonomickému růstu při zachování vysoké zaměstnanosti a stabilní cenové úrovně. •Skrze FP se vlády často snaží ovlivňovat výši produktu společnosti, a to konkrétně stimulací či destimulací AD. Pro snižování míry inflace se doporučuje omezovat vládní výdaje. Fiskální restrikce působí přes mechanismus multiplikátorů stejně jako expanze. Vyvolává snížení AD. •Z hlediska působení rozlišujeme tyto druhy FP: §Expanzivní fiskální politiku – spadají sem jakákoliv opatření, která podporují růst AD a růst produktu §Restriktivní fiskální politiku - spadají sem jakákoliv opatření, která přispívají k snižování AD a omezování růstu produktu, ale zároveň i ke snižování inflace. • Vláda a fiskální politika •Fiskální politika je vědomé využívání veřejných financí (státního rozpočtu) za účelem dosažení stanovených cílů, zejména udržení vyváženého ekonomického růstu a nízké míry nezaměstnanosti. •Funkce fiskální politiky: §stabilizační (stabilizace ekonomického cyklu) §alokační (poskytování veřejných statků) §redistribuční (zajištění přerozdělování důchodů) • Fiskální politika §makroekonomicky pojaté využití systému veřejných financí, tj. změn objemu a struktury veřejných příjmů a výdajů, volby typu a objemu rozpočtového salda a způsobu jeho krytí k dosažení žádané úrovně nebo stabilizace úrovně reálných makroekonomických proměnných, především míry ekonomického růstu a zaměstnanosti, §důraz na stabilizační funkci veřejných financí, §státní rozpočet je využíván jako jeden z nástrojů hospodářské politiky, §je pojmem novějším, vzniká později v souladu s konceptem aktivních veřejných financí ve vazbě na keynesovsky pojatou hospodářskou politiku (od 30.let 20 století) § Rozpočtová politika §starší pojem, upřednostňuje alokační a redistribuční funkci veřejných financí, §vyjadřuje veřejné finance ve finančním pojetí, §státní rozpočet, bez snahy ovlivnit reálné makroekonomické veličiny, soustřeďuje veřejné zdroje na: a)financování produkce veřejných statků, b)odstranění a vyrovnání efektů externalit, c)sociálně motivovanou redistribuci důchodu, §vyrovnanost rozpočtu vyjadřuje úspěšnost rozpočtové politiky, vypovídá o dobrém hospodaření státu, §provádí ji ministerstvo financí. § Schéma rozpočtové soustavy ČR Veřejné finance §peněžní vztahy vznikající v souvislosti s tvorbou, rozdělováním a použitím finančních fondů spojených s činností veřejných institucí, §nevýznamnějším subjektem je stát, §členíme je na relativně samostatné součásti: a)státní rozpočet, b)rozpočty místní samosprávy, c)speciální fondy, d)finance státních podniků. § Státní rozpočet §centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají státní orgány, §tvoří, rozděluje a používá na principu: –nenávratnosti, –neekvivalence a –nedobrovolnosti, §je schvalován zákonodárnými sbory, §má podobu rozpočtového zákona, §je sestavován MF, které odpovídá i za jeho plnění. § Funkce státního rozpočtu •plní funkce odvozené od funkce veřejných financí: §ALOKAČNÍ - realizuje se pomocí financování potřeb veřejného sektoru, §REDISTRIBUČNÍ -spojena s přerozdělováním části HDP a zmírňováním nerovností mezi subjekty, ke kterým plynou prostřednictvím transferů, progresivních daní, dotacemi určitého statku, §STABILIZAČNÍ - ovlivňování ekonomické stability pomocí příjmů a výdajů SR, veřejné finance jako součást hospodářské politiky, prorůstá do makroekonomické problematiky. § Státní rozpočet §Příjmy SR tvoří daně (přímé, nepřímé), poplatky, příjmy z privatizace apod. §Výdaje tvoří transfery obyvatelstvu, mandatorní výdaje na jednotlivé politiky, výdaje na nákup výrobků a služeb §V ČR se sestavuje na 1 kalendářní rok a má podobu zákona (v případě neschválení PS se hospodaří dle rozpočtového provizoria) §Do systému veřejných financí se kromě SR řadí také rozpočty krajů a obcí a také státní fondy. § Státní rozpočet dle resortů - 2016 Státní rozpočet - proces §příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgánu moci výkonné), §projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné), §realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu rozpočtového roku, §následná kontrola § Státní rozpočet •může být vyrovnaný, přebytkový, deficitní •pokud je deficitní: §strukturální deficit – je způsoben špatně nastavenými opatřeními FP §cyklický deficit - důsledek cyklického vývoje reálného produktu (v období recese klesá výběr daní, navíc se zvýší i transferové platby) §skutečný rozpočtový deficit – součet cyklického a strukturálního deficitu Státní rozpočet §KRÁTKODOBÝ SCHODEK – jeho účinky mohou být krátkodobě pozitivní, např. ve směru eliminace vlivu exogenních faktorů na objem veřejných výdajů (cenové šoky, přírodní katastrofy, ekonomická recese, nezaměstnanost). Je kryt emisí státních pokladničních poukázek a výsledný emisí střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů, §DLOUHODOBÝ SCHODEK – má negativní důsledky - vede k růstu veřejného dluhu a dluhová služba se stává pro rozpočet břemenem, dále vede k omezení možnosti využití nástrojů stabilizační fiskální politiky, přináší také inflační tlaky nebo dochází k omezování soukromých investic (tzv. vytěsňovací efekt § Dluh §VEŘEJNÝ DLUH – je souhrnem závazků státu; subjektů územní samosprávy (obcí, krajů); mimorozpočtových finančních účelových fondů; veřejnoprávních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou; státních podniků. §Veřejný dluh je výrazem dlouhodobé fiskální nerovnováhy, příčnou vzniku a prohlubování veřejného dluhu je kumulování rozpočtových deficitů, zejména státního rozpočtu §Veřejný dluh členíme na: –hrubý (celkový objem závazků); –čistý (hrubý dluh – pohledávky). § § Způsoby krytí dluhu §peněžní krytí – vláda si vezme úvěr od centrální banky, což se projeví v růstu monetární báze, a tím i cenové hladiny, a proto je tato praxe v řadě zemí omezena či zakázána; §dluhové krytí – jedná se o transformaci deficitu do veřejného dluhu, což je uskutečněno: • domácí (transformace deficitu do domácího dluhu), který je většinou realizován v podobě vydání státních dluhopisů (státní pokladniční poukázky, střednědobé nebo dlouhodobé dluhopisy), • zahraniční (transformace deficitu do zahraničního dluhu); §krytí pomocí zvyšování daní; §krytí prostřednictvím prodeje státních aktiv – v tranzitivních ekonomikách je běžné krytí rozpočtových deficitů prodejem státního majetku v privatizaci; §krytí deficitu přebytkem z minulých let - což je bohužel málo častý případ. § Dluh •Vývoj veřejného dluhu lze charakterizovat takto: §státní dluh roste významně od roku 1997; §od roku 2004 roste vnější dluh; §klesá krytí státního dluhu prostřednictvím státních pokladničních poukázek; §zvyšují se náklady spojené s dluhovou službou; §roste podíl dluhu na HDP; §roste dluh obcí. § § Dluh na příkladu české ekonomiky Dluh na příkladu české ekonomiky Dluh na příkladu české ekonomiky Nástroje fiskální politiky §Diskreční opatření zpravidla vlády či parlamentu jsou jednorázovými rozhodnutími např. změny daňových sazeb či stanovení výše vládních výdajů v dané kapitole SR či další vědomé (záměrné) opatření za účelem makroekon.stabilizace § §Vestavěné stabilizátory působí automaticky po svém zavedení, tj. nevyžadují žádná další rozhodnutí. Působí proticyklicky a patří sem zejména systém pojištění v nezaměstnanosti či progresivní zdanění Vestavěné stabilizátory dlouhodobá opatření, která po zabudování do systému působí proticyklicky (za podmínky relativně stabilní P; působí samočinně, §progresivní důchodové daně, §dávky v nezaměstnanosti a pojištění v nezaměstnanosti, §Mandatorní výdaje ze SR Není-li cenová hladina stálá, působí procyklicky, vzniká stagflace (důchod stagnuje nebo klesá a roste cenová hladina). Typy fiskální politiky §EXPANZIVNÍ - vláda působí pomocí fiskálních operací na zvyšování agregátní poptávky = fiskální expanze, cílem je zvýšit úroveň rovnovážného důchodu, a tím zvýšit úroveň zaměstnanosti, §RESTRIKTIVNÍ – vláda působí pomocí fiskálních operací na pokles agregátní poptávky = fiskální restrikce, za předpokladu nedostatečného využití zdrojů nebo při plném využití zdrojů. §Graficky vyjádříme pomocí: •modelu AS-AD, •modelu s linií 45⁰. § Expanzivní fiskální politika P Y AD1 SRAS Y* LRAS Recesní mezera E Y1 < AD2 Δ +G P1 P2 P Y AD1 SRAS Y* LRAS Inflační mezera E Y1 < AD2 Δ -G P2 P1 Restriktivní fiskální politika Expanzivní fiskální politika v modelu důchod-výdaje 45° (Y=AE) AE Y AA YE1 AE1=C + I +G1 AE2=C+ I + G2 ΔG YE2 Přírůstek G vyvolá posun křivky AE směrem nahoru E1 E2 Nový rovnovážný bod Došlo k nárůstu produktu P Y AD1 SRAS P1 Y1* LRAS E1 Expanzivní fiskální politika při plném využití zdrojů Y2 AD2 P2 E2 účinky fiskální politiky •ve dvou časových horizontech rozlišujeme: §KRÁTKODOBÉ ÚČINKY za předpokladu, že v ekonomice nejsou plně využity zdroje a vláda s cílem zlepšit využití zdrojů uplatní expanzivní politiku § §DLOUHODOBÉ ÚČINKY - expanzivní fiskální politika neovlivní úroveň reálného produktu Y0 = Y1 = Y* a zaměstnanosti, zvýší se cenová hladina. § P Y AD1 P1 Y* LRAS E Dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky AD2 P2 E Vytěsňovací efekt §expanzivní fiskální politika snižuje úroveň soukromých investičních výdajů, §pokud pokles investičních výdajů odpovídá fiskální expanzi při nezměněné velikosti složek agregátní poptávky se nemění velikost produktu = ÚPLNÝ VYTĚSŇOVACÍ EFEKT, §z dlouhodobého hlediska fiskální expanze nemění Y a zaměstnanosti, zvyšuje P a i, snižuje úroveň soukromých investičních výdajů. § Dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky - vytěsňovací efekt Vytěsňovací efekt §umožňuje makroekonomickou regulaci, §způsoby dosažení (ovlivněna časovým zpožděním): §ŘÍZENÍM AD - stimulací, vláda nebo CB sledují růst zaměstnanosti a produktu §OMEZOVÁNÍM AD - sleduje-li se snižování inflace - vláda provede fiskální expanzi a její účinnost může být zesílena expanzivní MP (efekt vytěsňování je minimalizován). §je-li expanzivní MP málo účinná, měla by být podporována expanzivní FP; §řízením struktury produktu – například vlivem fiskální expanze (růstem TR) spolu s monetární restrikcí způsobí zvýšení podílu C a pokles I. Došlo tedy ke zvýšení podílu TR a klesu podílu C. § Lafferova křivka §změna míry zdanění ovlivňuje rozpočtové příjmy, §vysoké zdanění nestimuluje subjekty k ekonomické aktivitě, vede ke zpomalení růstu nebo k poklesu důchodu, §růst „t“ za určitou hranici může být doprovázen klesajícím množstvím vybraných daní = daňový výnos, §pokles „t“ vede krátkodobě k poklesu množství vybraných daní a dlouhodobě v důsledku stimulace růstu důchodu k jejich růstu - vyjadřuje LAFFEROVA KŘIVKA Lafferova křivka – ekonomie strany nabídky Výnos z daní Daňová sazba ? C A B 75% 13% TR TRmax 100% Zakázaná zóna