Evropské právo 9. přednáška - Interpretace práva EU Interpretace práva soudy EU njednotný právní režim v rámci EU vyžaduje existenci jednotné právní úpravy ntotožný text nemusí být aplikován v jednotlivých členských státech stejně, především proto, že bude rozdílně interpretován nrůznost obsahu pojmů v jednotlivých čl. státech vyžaduje výklad „nadstátní“, který může být označen jako autonomní, ten je prováděn Soudním dvorem n Řízení o předběžné otázce nje velmi specifickým institutem práva EU, nje důležitým prostředkem zajišťování jednotné interpretace a aplikace práva EU. Řízení o předběžné otázce nAby bylo zajištěno, že právo EU bude skutečně používáno ve všech členských státech stejně, umožňuje Smlouva národním soudům přerušit za určitých okolností vnitrostátní soudní řízení a obrátit se na Soudní dvůr s předběžnou otázkou. n Řízení o předběžné otázce nSoudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se: n a) výkladu Smluv; n b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie. n Řízení o předběžné otázce nVyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o této otázce. Řízení o předběžné otázce nŘízení před SD je zahájeno návrhem národního soudu k SD ve formě dotazu. nRozhodnutí SD, které má formu rozsudku, spočívá v odpovědích na tyto dotazy. nRozhodnutí SD je pro národní soud závazné jako každé jiné soudní rozhodnutí, a to v konkrétní věci, jíž se týká. Řízení o předběžné otázce nRozhodování SD o prejudiciální otázce nemá nic společného s dvojinstančností rozhodování. Od řízení ve druhém stupni se odlišuje těmito podstatnými znaky: n1. Jde o dvě různá řízení před dvěma různými orgány nenáležejícími do stejné soustavy soudů Řízení o předběžné otázce n2. Předmět řízení před SD je zcela odlišný od předmětu řízení před vnitrostátním soudem. nNezasahuje do řízení ve věci samé, které zůstává výhradní doménou národního soudu. Řízení o předběžné otázce n3. Soudní dvůr nemůže změnit ani zrušit rozhodnutí vnitrostátního soudu. n4. Řízení o předběžné otázce probíhá a je ukončeno před vydáním rozhodnutí ve věci samé. Schéma posloupnosti řízení před národním soudem a řízení o předběžné otázce nNárodní soud: -Zahájení řízení -Posouzení skutkového stavu -Identifikace právního předpisu, které bude třeba aplikovat -Vznesení otázky výkladu nebo platnosti předpisu EU (předběžná otázka) -Podání návrhu SD k řešení předběžné otázky, přerušení řízení Schéma posloupnosti řízení před národním soudem a řízení o předběžné otázce nSoudní dvůr -Posouzení otázky -Vydání rozsudku, jeho doručení národnímu soudu n Schéma posloupnosti řízení před národním soudem a řízení o předběžné otázce nDále opět národní soud -Aplikace předpisu EU podle rozhodnutí SD (konec prejudiciální fáze řízení) -Vydání rozhodnutí ve věci samé (fáze přijetí rozhodnutí) n Předmět řízení o předběžné otázce n1. Dle článku 267 Smlouvy o fungování Evropské unie může být předmětem řízení výklad jakékoli právní normy, která je součásti práva Unie, tedy jak primárního, tak sekundárního práva. n Předmět řízení o předběžné otázce n2. Platnost aktů orgánů EU (sekundárního práva). nPlatnost nelze zkoumat u SFEU a dalších smluv, které plní funkci ústavy Unie, neboť Soudní dvůr nemá pravomoc přezkoumávat platnost těchto smluv. Předmět řízení o předběžné otázce nPředmětem prejudiciálního řízení nemohou být zejména: nOtázky skutkového stavu nVnitrostátní právo členských zemí nPovinnost aplikovat určitý předpis Vymezení soudu nSoudní orgán není pojem jednoznačný, závěry SD lze shrnout tak, že soudem je orgán: na) který vznikl podle práva a má trvalou povahu nb) jehož pravomoc je obligatorní, tedy pro určité případy přímo daná zákonem nc) jenž rozhoduje spory, a to podle práva nd) jehož členové jsou ustanovování státním orgánem, jeho jednací řád je rovněž schválen státním orgánem (vazba na stát) ne) u něhož je zaručena nezávislost n n Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení nPrejudiciální řízení je povinné pro soudy, proti jejichž rozhodnutí není podle vnitrostátního práva opravného prostředku. Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení nOpravný prostředek se rozumí řádný opravný prostředek (odvolání), resp. mimořádný opravný prostředek, jehož podání je k dispozici strany. nČeské soudy, které budou spadat pod toto vymezení, budou soudy odvolací (především krajské), Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení nPovinnost položit předběžnou otázku není absolutní, a to za podmínky, že: n Povinnost podat návrh na prejudiciální řízení n1. odpověď na otázku není podstatná pro rozhodnutí ve věci samé nebo n2. odpověď na otázku je zcela zjevně a objektivně zřejmá nebo n3. odpověď na otázku již byla poskytnuta Soudním dvorem v jeho dřívější judikatuře. n Otázky týkající se platnosti předpisu práva EU njedině SD může takovou otázku rozhodnout, nemají zde národní soudy možnost uvážení (nemohou posoudit, zda je příslušný předpis platný EU) Právní význam rozhodnutí SD nNárodní soud musí aplikovat předpis na základě výkladu, který podal SD. nOstatní národní soudy musí podaný výklad respektovat. nVýjimkou jsou pochybnosti, v nichž je třeba vznést nový dotaz. nRozhodnutí o neplatnosti aktu je obecně závazné.