SOCIÁLNÍ INTERAKCE V ORGANIZACI A V TÝMU Dagmar Svobodová ¢Sociální interakce je proces, který spočívá v působení jedince nebo skupiny na jiného jedince nebo skupinu. Tento proces může mít podobu verbální i neverbální. Jde o jakoukoli formu setkání mezi jedinci. Toto působení vyvolává reakci. ¢Kladný vliv přítomnosti jiných osob na chování člověka označujeme podle zakladatele americké experimentální sociální psychologie Floyda Henryho Allporta (1890- 1978) termínem sociální facilitace. Záporný vliv přítomnosti jiných osob na chování člověka (např. na pokles jeho výkonu) se nazývá sociální inhibice ¢Americký psycholog polského původu Robert B. Zajonc poukázal na to, že při vykonávání jednoduchých a dobře zvládnutých úkonů působí přítomnost jiných osob na výkon kladně. Avšak při vykonávání složitých úkolů působí přítomnost druhých osob spíše záporně ¢ ¢Giddens popisuje sociální interakci jako jakoukoliv formu setkání mezi jedinci. Může mít povahu formální (hosté na večírku) či neformální (komunikace dětí ve školní třídě). Jandourek hovoří o jednání, jehož důsledkem je vzájemné ovlivňování jedinců nebo skupin. K sociální interakci tedy dochází, když jednání jedné osoby (skupiny) vyvolá jednání jiné osoby (skupiny). K základním formám sociální interakce pak patří například kooperace nebo konflikt. ¢ ¢Shoda v mezilidských vztazích, stabilita skupiny a spokojenost členů skupiny je závislá na míře tzv. homogenity skupiny (např. podobnost zájmů, názorů v manželství napomáhá vytvoření harmonického manželství). ¢Členové heterogenních skupin mají více konfliktů a více si konkurují. Projevuje se u nich také větší tendence k tvoření frakcí DRUHY SOCIÁLNÍ INTERAKCE ¢přímá interakce: uskutečňuje se přímým kontaktem tváří v tvář ¢nepřímá interakce: probíhá zprostředkovaně třetí osobou či komunikačními prostředky - např. médii či mluvčími ¢záměrná interakce: úsilí, nejčastěji rodičů a učitelů, ovlivňovat, vyučovat a vychovávat dítě ¢nezáměrná interakce: probíhá každodenním vlivem osob v neformálních situacích, kdy jedinec pozoruje sociální model a s ním se ztotožňuje ¢ SOCIÁLNÍ INTERAKCE VE SKUPINĚ ¢O koakci hovoříme tehdy, když členové skupiny pracují na určitém úkolu relativně nezávisle, bez spolupráce, rivality i soutěžení. ¢O kooperaci či pozitivní interakci mluvíme tehdy, když členové skupiny spolupracují při dosahování určitého ¢cíle. Necítí přitom rivalitu a ani nesoutěží. ¢Při rivalitě (soupeření) se členové skupiny snaží zvýšit nejen svoje dosavadní výsledky, ale zároveň se snaží snížit zásluhy partnera, resp. všech ostatních. ¢Soutěžení (kompetice) existuje ve dvou formách: jako motivace činnosti a jako organizace práce. Soutěžení jako motivace činnosti často přechází do rivality. Je to úsilí zlepšit své výsledky a tak překonat jiné osoby ve skupině. Konkurence zde převažuje. Soutěžení jako forma organizace práce skupiny je cílevědomé zavedení takových vztahů, při nichž každý člen skupiny usiluje o maximální výkon, ale v zájmu co nejlepších výsledků celé skupiny. DIMENZE INTERPERSONÁLNÍHO CHOVÁNÍ ¢•Dominance ¢–Sklon vést, řídit, ovládat druhé ¢•Submisivita ¢–Sklony podřídit se, být veden ¢Afiliace ¢–Přátelskost, kladný vztah k lidem ¢•Hostilita ¢–Nepřátelský, záporný vztah k lidem ¢ ¢ CHYBY V SOCIÁLNÍ INTERAKCI ¢haló efekt: zaujetí postoje k člověku dle jednoho převažujícího rysu - např. špatné známky, neupravenosti ¢první dojem: zmýlení prvním osobním kontaktem - např. z upravenosti vyvozujeme dokonalost i v chování ¢efekt sociálního postavení: odlišnost chování k lidem z vyšší a nižší společnosti - např. profesor vzbuzuje větší důvěru než jeho asistent ¢projekce: promítání sebe sama do druhého - např. rodiče své sny promítají do dětí ¢předsudky a stereotypy: zaběhnuté nepravdivé názory zkreslující skutečnost např. zaostalost východ ¢ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE ¢Sociální komunikaci nelze jednoznačně definovat. Je orientována na partnera, je interakčním procesem vzájemného dorozumívání, jímž jsou sdělovány, příp. vyměňovány konvenciální znaky. ¢Sociální komunikace přímá - medium je vázáno na komunikátora (např. řeč, gesta), komunikátor i komunikant jsou při komunikaci současně přítomní ¢Sociální komunikace nepřímá (zprostředkovaná komunikačními médií)medium je odděleno od komunikátora (prostorově nebo časově) ¢Sociální komunikace nepřímá může být jednostranná (jen směrem k příjemci) nebo oboustranná (vzájemná interakce). ¢