Právo Evropské unie
1. přednáška


Evropská unie (EU)
nvznikla z ES v roce 1993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která
navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let 20.
století
800px-Flag_of_Europe_svg

Idea celoevropského státu
nk jejímu rozpracování a uvedení do reálné praxe došlo ve Francii.
nsouvisela mimo jiné s obavami z možné remilitarizace Německa.
nVůdčími osobnostmi zde byli ministr zahraničních věcí Robert Schuman a zejména jeho asistent Jean
Monnet.

Robert Schuman a
Jean Monnet
97483-004-C6B3E1A4.jpg

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)
nSmlouva byla uzavřena v roce 1951 v Paříži pouze ve francouzském jazyce, byla uzavřena na 50 let.
nVstoupila v platnost v roce 1952.
nbyla první organizací založenou na principu supranacionality
nZákladním cílem bylo podřídit ekonomickou moc v oblasti těžkého průmyslu nadnárodním zájmům a
umožnit 6 zakládajícím členům účast na tomto projektu.
nČl. státy měly přenést část svých pravomocí, které se soustředily na oblast uhlí a oceli, na
nadnárodní orgány.
n

Nadstátnost neboli supranacionalita
njsou na tomto principu vybudována Evropská společenství
nje to princip naprosto nový, dosud nerealizovaný, neboť je v protikladu se základní zásadou
mezinárodního práva – zásadou svrchované rovnosti států

Evropské hospodářské společenství
nzaložené šesti zakládajícími státy (Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí,
Lucembursko) podepsáním první ze dvou smluv v Římě v roce 1957.
nVstoupilo v platnost v roce 1958.
nJeho cílem bylo zajištění nepřetržitého a vyváženého hospodářského růstu, vyšší stability,
rychlejšího zvyšování životní úrovně a užších kontaktů mezi členskými státy.
nProstředkem k dosažení toho široce pojatého cíle měl být společný trh.
n

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)
nbylo založeno v roce 1957 v Římě na základě Římských smluv (vstoupily v platnost v roce 1958).
nÚKOLY:
ninvestice do jaderného průmyslu
nspolupráce ve výzkumu a vývoji
nochrana zdraví
nspolečný jaderný trh
nspolupráce při nakládání s jaderným palivem
nspolečný postup vůči třetím zemím
n

Evropská unie – historie, smlouvy
tab.bmp


Slučovací smlouva
nbyla podepsána v roce 1965 a vstoupila v platnost  v roce 1967
nsloučila orgány do té doby existujících 3 evropských společenství (EHS, ESUO a Euratom), které od
té doby také začaly používat společný rozpočet.
nOd tohoto data se pro tato společenství začal používat název ES.
n

Noví členové Společenství
nV roce 1973 jsou přijaty Velká Británie, Irsko a Dánsko. (31. ledna 2020 Velká Británie
definitivně opustila EU. Od 1. února 2020 se Velká Británie nachází v 11měsíčním přechodném období,
během kterého ještě musí plnit řadu závazků k EU.)
nV roce 1981 přistoupilo Řecko a v roce 1986 ještě Španělsko a Portugalsko.

Jednotný evropský akt (angl. European Single act),
nbyl přijat v roce 1986, vstoupil v platnost v roce 1987.
nprvní zásadní koncepční změna zakládacích smluv
nv preambuli je vyjádřena vůle přetvořit vztahy mezi členskými státy do formy EU
ndůraz na respektování lidských práv a vyzdvihuje sociální aspekt ES.

Jednotný evropský akt
nHlavním cílem JEA bylo dokončení jednotného vnitřního trhu do roku 1992 a identifikoval překážky,
které ještě zbývaly k jeho dovršení:
nfyzické
ntechnické
ndaňové

Maastrichtská smlouva
nsmlouva o EU byla podepsána v roce 1992 v Maastrichtu zástupci 12 čl. států.
nvstoupila v platnost v roce 1993
nbyla uzavřena plnoprávnými subjekty mezinárodního práva veřejného – členskými státy ES.
nsmlouva především oficiálně zavedla pojem EU, který byl neformálně užíván již před jejím vznikem,
a dala mu konkrétní obsah.

Maastricht je nejstarší nizozemské město a hlavní město provincie Limburk.
800px-Maastricht_2008_OLV_Wall


Maastrichtská smlouva
n
nNevyřešila však právně formální stránku – Unie není pojímána jako mezinárodní organizace, a proto
nemá právní subjektivitu ani v právu EU, ani ve vnitrostátních právních řádech členských států, a
dokonce ani v mezinárodním právu.
n

Maastrichtská smlouva
npřibývají další 2 pilíře zcela neekonomické povahy – spolupráce v oblasti zahraniční politiky a
vnější bezpečnosti a v oblasti justice a vnitřní bezpečnosti
nZavedla spolurozhodovací pravomoc Evropského parlamentu, i když zatím jen ve velmi omezené míře.
nzavedla zásadu subsidiarity

Princip subsidiarity
nPodle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze
tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na
úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být
lépe dosaženo na úrovni Unie.

Maastrichtská smlouva
nSe vstupem této smlouvy vzniká jednotný vnitřní trh.
nVnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob,
služeb a kapitálu.

Noví členové Evropské unie
nDalší trojice nových členů byla přijata již po vzniku Evropské unie (tj. po roce 1993).
nV lednu 1995 byly přijaty státy: Rakousko, Švédsko a Finsko.

Amsterdamská smlouva
nPodepsána v roce 1997 v Amsterdamu
nTato smlouva vstoupila v platnost v roce 1999
nZačlenila Schengenskou smlouvu do právního systému Evropské unie
nCíle:
npřipravit evropská společenství na další rozšíření počtu členských států a současně vylepšit
jejich institucionální systém
nreforma zemědělské politiky a strukturálního fondu.
npředevším boj proti vysoké nezaměstnanosti v Evropě
nposílení konkurenceschopnosti v rámci globalizovaného hospodářství
n
n

Smlouva z Nice
noficiální název Niceská smlouva
nsmlouva pozměňující Smlouvu o EU (Maastrichtská smlouva) a Římské smlouvy.
nByla podepsána v roce 2001 mezi státy EU na zasedání Evropské rady ve francouzském městě Nice
nvstoupila v roce 2003.

Noví členově EU
nK 1. květnu 2004 přistupuje velká skupina zemí střední a východní Evropy a Středomoří (ČR,
Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta).
n1. ledna 2007 vstoupilo do EU Rumunsko a Bulharsko.
n

Lisabonská smlouva
n  podepsána 13.12. 2007, Lisabon
n1. prosince 2009 Lisabonská smlouva vstoupila v platnost.
-konsoliduje a posiluje EU tak, jak ji utvořilo více než padesát let evropské integrace
-posiluje její akceschopnost, dává více legitimity, viditelnosti a efektivity jejím institucím
n

Lisabonská smlouva
-cenou za to je další oslabení ryze mezivládního přístupu a formální suverenity členských států
-sloučení „pilířové“ struktury, => vznikne jeden jediný subjekt - Evropská unie
n

A)Demokratičtější a transparentnější Evropa
-posiluje úlohu EP
-získává nové významné pravomoci ve vztahu k evropským právním předpisům, rozpočtu, mezinárodním
smlouvám
-rozšíření postupu spolurozhodování do nových oblastí
n

A)Demokratičtější a transparentnější Evropa
-silnější hlas pro občany
– - tzv. „občanská iniciativa“
-větší zapojení národních parlamentů
-kontrola dodržování principu subsidiarity, posílení demokracie v postupech EU
n
n- důkladnější rozdělení pravomocí EU/čl. státy
n- možnost vystoupení z Unie
n


n B) Efektivnější Evropa
n
-efektivní rozhodování
-hlasování kvalifikovanou většinou v řadě nových oblastí,
-dvojí většina: souhlas 55% čl. států a nejméně 65% obyvatel EU
-stabilnější a efektivnější institucionální rámec:
-trvalá funkce předsedy Evropské rady na 2,5 roku

C) Evropa práv a hodnot, zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost
nCharta základních práv EU nebude součástí textu Smlouvy, ale bude závazná na základě odkazu.
nD) Evropa jako globální aktér
-právní subjektivita EU
-posílení vyjednávací pozice EU navenek, růst efektivity její činnosti na mezinárodní scéně,
n

Zatím poslední členský stát EU
nZatím posledním státem, který přistoupil k EU, je Chorvatsko.
nPřistoupilo k 1.7.2013.

Evropská komise
nje typicky nadstátním orgánem, který podporuje obecné zájmy Unie
nJejí funkce tak připomínají funkce vlády v soustavě orgánů státu.
nJe to orgán (instituce) právně nezávislý na členských státech.
nschází se jednou týdně zpravidla ve středu.

Sídlo Evropské komise – Brusel
800px-European_Commission_outside


Pravomoc Komise – iniciativní pravomoc
npředkládá výlučné návrhy legislativních aktů a další opatření rozhodovacím orgánům (Radě a
Evropskému parlamentu) a je proto označována za „motor Společenství“

Výkonná pravomoc
nuvádí v život vše, na čem se usnese Rada a Evropský parlament.
nje-li zmocněna Radou, může k aktům sekundárního práva vydávat prováděcí předpisy a tím zajišťovat
jejich realizaci.
nje pověřena rovněž výkonem rozhodnutí týkajících se rozpočtu.

Legislativní pravomoc
nmá ve výjimečných případech, namísto Rady na základě jejího zmocnění
nje tomu tak především tam, kde se vyžaduje velká operativnost, tedy v oblasti ochrany hospodářské
soutěže a několik politik (zejména zemědělské), kde Komise vydává individuální rozhodnutí a
normativní nařízení

Kontrolní pravomoc
nspočívá především ve sledování dodržování práva EU, a to jak členskými státy, tak jejich subjekty.
nv případě zjištěného porušení Komise zahajuje příslušné řízení proti členskému státu

Pravomoc Komise ve vztazích navenek
nVe vztazích navenek je EU zastupováno Komisí, která sjednává (ale neschvaluje) mezinárodní smlouvy
a navazuje a udržuje styky (včetně diplomatických) s jednotlivými státy členskými a zejména
nečlenskými a s jinými mezinárodními organizacemi.

Komise - složení
nSkládá se z jednoho státního příslušníka z každého čl. státu (tedy Komisařů je 27)
njsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky
nezávislosti
nRovněž Komise jako celek je povinna vykonávat své funkce zcela nezávisle.
nFunkční období je pětileté
nOpakovaný výkon funkce je možný

Předseda Komise
nje obdobou předsedy vlády.
nvymezuje směry, v jejichž rámci Komise plní své úkoly, rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby
zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti, vymezuje působnost jednotlivých
Komisařů a jmenuje její místopředsedy z řad členů Komise.
nreprezentuje rovněž Komisi.

Předsedkyně Komise - Ursula von der Leyen
(Německo)
nEvropská rada ji 2. července 2019 navrhla na předsedkyni EK. nEP pak nominaci schválil
16. července 2019, kdy obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla většinou pouhých devíti hlasů.
nV čele Evropské komise od 1. prosince 2019 nahradila Jeana-Claudea Junckera

Generální ředitelství
nKomise je analogií vlády státu.
nJednotlivé činnosti Komise jsou rozděleny mezi tzv. generální ředitelství a útvary (služby).
nJsou odpovědné vždy za určitou oblast politiky Evropské unie.
njsou řízeny generálními řediteli, politicky zpravidla podléhají vždy jednomu z Komisařů.
nhttps://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024_cs
n
n
n

Věra Jourová
nje česká politička, podnikatelka a právnička, v letech 2014 až 2019 komisařka pro spravedlnost,
ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově Evropské komisi a od prosince 2019
místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyen.
i6203.jpg

Rada
ndříve Rada ministrů, dnes zkráceně pouze „Rada“.
nJe především orgánem rozhodovacím.
nRozhodnutí Rady mají nejčastěji formu aktů sekundárního práva EU: směrnic, nařízení, rozhodnutí,
stanovisek a doporučení.
n

Složení Rady
nOproti jiným orgánům Unie nemá pevné složení.
nJe orgánem, v němž jsou zastoupeny čl. státy.
nskládá se z ministrů vlád jednotlivých států, kteří se schází podle potřeby.
nPokud například Rada projednává otázky týkající se životního prostředí, pak se schůzky účastní
ministři životního prostředí každého čl. státu EU a schůzka se nazývá „Rada ministrů životního
prostředí“.

Celkem existuje deset rad různého složení:
nVšeobecné záležitosti
nZahraniční věci
nHospodářství a finance (ECOFIN)
nSpravedlnost a vnitřní věci
nZaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele
n
n

Celkem existuje deset rad různého složení:
nKonkurenceschopnost
nDoprava, telekomunikace a energetika
nZemědělství a rybolov
nŽivotní prostředí
nVzdělávání, mládež a kultura

Předsednictví v Radě EU
nPředsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují
zástupci členských států v Radě na základě systému šestiměsíční rotace.
nRadě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
nDo 30. června 2020 předsednictví má Chorvatsko.

 Josep Borrell
nje španělský socialistický politik. nod prosince 2019 vysoký představitel Unie pro zahraniční věci
a bezpečnostní politiku

Budova Justus Lipsius – sídlo Rady EU v Bruselu
Justus_Lipsius_Building_enterance.jpg


Pravomoci Rady
nSchvalovat evropské právní předpisy – v mnohých politických oblastech spolu s Evropským
parlamentem.
nKoordinovat hlavní směry hospodářské politiky členských států.
nUzavírat mezinárodní smlouvy mezi EU a dalšími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

Pravomoci Rady
nSpolu s Evropským parlamentem schvalovat rozpočet EU.
nRozvíjet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku založenou na směrech stanovených Evropskou
radou.
nKoordinovat spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních věcech
n

Hlasovaní v Radě
nMinistři v Radě rozhodují různými způsoby podle toho, o jaké věci jednají. Uplatňují se tři
způsoby hlasování:
n1. prostou většinou;
n2. kvalifikovanou většinou;
n3. jednomyslné;
n

COREPER
nVýbor stálých zástupců členských zemí při Radě EU.
nMnožství projednávaných věcí a nutnost vyjasnění a případného sladění rozdílných stanovisek
členských států vyžaduje, aby každé zasedání Rady bylo připraveno co nejlépe i po věcné stránce.
nTo je úkolem Výboru stálých zástupců na úrovni velvyslanců.

Evropská rada
n(pozor na záměnu s Radou, popř. Radou Evropy). nje vrcholným politickým orgánem Evropské unie.
nUnii dává nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority.

Složení Evropské rady
ntvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád členských států společně s jejím předsedou a předsedou
Komise. nJejího jednání se účastní vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní
politiku nzasedá dvakrát za půl roku; svolává ji její předseda. nVyžaduje-li to situace, svolá
předseda mimořádné zasedání Evropské rady.

Charles Michel
nje belgický politik a od prosince 2019 předseda Evropské rady n v letech 2014–2019 zastával úřad
předsedy vlády Belgie